Včelařská konference

Těžko soudit co je ještě legální a již nelegální. Všechno je v metodice pod kódem Exm 340 a Nařízení státní veterinární správy na to odkazuje, toť vše. Samozřejmě si k tomu každý přidá svoji zkušenost nebo také nevíru v navrhnutou metodu, nasází to tam od 10.října po deseti dnech a potom se nestačí divit. (Stačí na schůzi tiše sedět a naslouchat rozhovorům kolegů). Nejúčinější je ošetření v pozdím podzimu s aerosolem v prosinci. Pokud to má být opravdu účinné, tak musí být včelstva bez plodu. Přemýšlím o tom, jak je možné, že již na jaře někteří píší o desítkách až stovkách spadlých roztočů. Něco je asi špatně, ale co? Metoda, termíny, léčivo nebo alternativní léčivé přípravky nebo nevhodná aplikace nebo všechno dohromady?

Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na jeho rozhodnutí.

-------

No mně spíš šlo o opak.

Tedy jestli je legální ještě do jara třeba 5x aplikovat Varidol navíc. Zda je toto legální nebo ne.


A na druhé straně jsem chtěl upozornit, že z hlediska návodu a logiky by bylo nejlepší ošetření provádět v období bez plodu, tedy prosinec, leden a pokud by byl spad tak ještě na konci ledna po druhé, nebo v únoru.
Bylo by to v nejlepším souladu s návodem a aplikace by byla s největší pravděpodobností bez plodu = maximálně účinná.

A tomu paradoxně veterina brání nařízením o odběru měli.

I když je to, jak letos opět již hodně včelařů ví, na nic.

Skvělé výsledky měli bez roztočů na jaře 2014 a za půlroku podzim bez včel. Opravdu skvělé výsledky vyšetření zimní měli.

Já ještě nezačal ani pomýšlet na ošetření a co tak slyším, leckde je již hotovo. Někde úplně. :-)
Karel

Ono to není tak striktní, metodika ošetřování včelstev od SVS je pod těmito kódy.
Exm 110-mor včelího plodu
Exm 310-varoáza-O
Exm 320-(letní preventivní ošetření)-O
Exm 330-varoáza (letní preventivní ošetření)-kočující včely
Exm 340-varoáza-O (podzimní ošetření)

Povinnost léčit vychází z vyhlášky.
Samozřejmostí je možnost použít alternativní schválené prostředky k likvidaci roztoče.
Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na jeho rozhodnutí.

Hřebíček na hlavičku.


Takže vlastně SVS nařizuje to co je povinné, ale pokud včelař do 15.dubna postupuje nadále podle návodu tak je to O.K.

Ano nebo ne?

SVS vlastně omezuje aplikaci nařízením odběru zimní měli omezuje aplikaci v době největší šance na úspěch - tedy v zimě. Takže SVS brání účinné aplikaci. :-)

Musím se mluvit, sloučil jsem totiž nařízení SVS s příbalovým letákem ošetření. Všechna léčebná opatření týkající se včel nařizuje SVS. K tomu vydávají pokyn jak postupovat. Pravda je, že v příbalové informaci k Varidolu je uvedena pouze aplikace léčiva do včelstev 1.října do 15.dubna. To doporučení 14 - 21 dní je v nařízení SVS Exm 340 varoáza - podzimní ošetření. Nic to, ale nemění na tom, že je vše potřeba udělat poctivě, ošetřujeme přece vlastní majetek.

Já to samozřejmě vím , ale nějak vypadla část textu. a s tím již nic
neudělám, když je to na netu.
Je spousta  diskusí kdy to jde vzít zpět, a asi by to stálo za to, ale tady
jsou možnosti omezené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 11. 2014 20:58:36
Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek

"V lahvičce je 5 ml Varidolu a obsah účinné látky amitrazu 125mg/ml. 125 ml
je více než desetina litru a bylo by to přibližně pro 875 - 1250 včelstev.
Je to jednoduché 1 ml je pro 7 - 10 včelstev."

Tak ti to osvětlím
To není o >>>Opět si někdo dělá svůj plán ošetření.<<< ale o možnostech!
 V té délce máš pravdu, >po 14 - 21 dnech<, ale je v doporučení také
uvedeno, "Nejdříve však po 10 dnech" s tím aby se poslední ošetření dělalo v
polovině prosince, a že první ošetření  se provede nejdříve po 10 říjnu.
Ten rozptyl je tak velký aby si každý mohl stanovit termín  podle počasí v
místě včelnice. Důležité je hlavně to, aby včelař nevykřikoval na konci září
že má odléčeno, nebo aby se neléčilo podle toho kdy má důvěrník čas, ale kdy
je vhodný čas.
Z toho pak vyplývá to, že fakticky pak musí každý včelař mít svůj plán
ošetření podřízen počasí v místě.
Také si někde zaměňují termín "Ve stejnou dobu" kdy je tím myšlena doba mezi
10. X. - XII. a zamění za pojem "stelný den".
Při fumigaci je to někdy opravdu velmi obtížné, najít vhodný den. Při
použití aerosolu však to jde dělat téměř kdykoliv tam je snadné dodržet
uváděný termín.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 11. 2014 21:06:50
Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek

"Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé
ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu
a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější
je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s
teplotou nad 10°C."

Podzimní a zimní ošetření je nejdůležitější pro likvidaci roztoče.
Samotná reprodukce roztoče varoa je omezena trváním vývoje včely v zavíčkovaném plodu 12 - 14 dní pro dělnice a trubce. Při druhém ošetření má být včelstvo bez plodu, proto tam je těch 12 - 21 k vyběhnutí zbytku plodu. Já vím, že v praxi se to doporučené rozpětí nedodržuje, ale samozřejmě nejdůležitější je likvidace nejlépe všech roztočů a to po 10 dnech prodlení není teoreticky možné. Jsou prováděny rozsáhlé pokusy a z nich jsou potom doporučení pro praxi. Ale jsme pouze lidé se svými zkušenostmi a názory, tak to je a bude i budoucnu. Bohužel roztoč bude útočit na naše včelstva dál a dál vnášet do včelstev další choroby.

Poučte mne o cyklech a přebíhání samiček varoa po buňkách?

Při aplikaci Varidolu má být minimum plodu. Pokud je nějaký zavíčkovaný, a do třech dnů vyběhne, vyběhnou oplozené samičky v počtu od dvou do někdy i více jak pěti ks od více samiček. Plodné, hledají další larvy před zavíčkováním, takže jak chcete obhájit nějakou mezeru 14-21dní, když i 10 dnů je příliš?_gp_
.......
>stanislavpe/=/atlas.cz
       
21:06
              
komu: Včelařský
Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé
ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu
a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější
je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s
teplotou nad 10°C.

Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s teplotou nad 10°C.

V lahvičce je 5 ml Varidolu a obsah účinné látky amitrazu 125mg/ml. 125 ml je více než desetina litru a bylo by to přibližně pro 875 - 1250 včelstev.
Je to jednoduché 1 ml je pro 7 - 10 včelstev.

Na: http://www.beedol.cz/dotazy-a-odpovedi/zakaleny-varidol/ se uvádí:
Složení přípravku je stále stejné a přísně se kontroluje v každé šarži.
Včelaře můžete informovat, že nová kapátka dělají poněkud větší kapky, přičemž to stále odpovídá schválenému množství účinné látky pro ošetření včelstva, které je postačující pro slabá i silná včelstva.
Pro naprostou většinu včelstev je správná dávka právě 2 kapky z nového kapátka.
Někdy včelaři dávali 3 kapky, když měli včelstvo ve dvou nástavcích, ale včelstvo jen zřídka kdy obsedá celé dva nástavky. Pokud obsedá jeden a kousek, dvě kapky zase stačí.
Věříme, že výsledky ošetření budou zcela podle očekávání (pokud se ošetřuje bez plodu!).
p.s. : Pokud při kapání na pásek budeme mít nízkou teplotu Varidolu (např. 10°C), budeme mít kapky ještě větší a tím nakapeme z lahvičky méně pásků. H.

Přesně tak. v lahvičce je 125ml teoretitcky tedy 125 kapek mínus ztráty na 3
ošetření a je to přibližně tak.
Já z lahvičy dělal 30.
Pokud však se objednává pro včelaře tak je lepší počítat nejméně lahviku na
včelaře.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 11. 2014 20:26:55
Předmět: Re: Varidol- počet kapek

"Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám
pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet
včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě
vyzkoušené."

Záleží na počítání na 1pásek 2 kapky
 těch 50 kapek po 2,  je na 8 včelste,v při třech ošetřeních, cca po 10
dnech.
Nelze to dávkovat podle pásků v balení ale podle kapek v lahvičce.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 11. 2014 20:38:24
Předmět: Re: Varidol- počet kapek

"...cca 25 včelstev.
j.


Dne 2.11.2014 19:57, pepa napsal(a):
> Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky
> Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo
> být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45
> včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????
>


---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je
aktivní.
http://www.avast.com"

...cca 25 včelstev.
j.


Dne 2.11.2014 19:57, pepa napsal(a):
> Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky
> Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo
> být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45
> včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????
>


---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je aktivní.
http://www.avast.com

Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě vyzkoušené.

Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě vyzkoušené.

Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45 včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????

Hypermangan je jen taková slabá dezinfekce povrchu a to nic moc. Formaldehyd je naproti tomu velmi účinný ale také pro lidské zdraví nic moc. Přisuzují se mu i silné karcinogení účinky. Hodně se používal k dezinfekci např. žampionáren zahradnických substrátů, rovněž na pitevnách. Jak je to teď netuším, ale nejspíš pro negativní působení na lidské zdraví bude zakázaný. Takže je to přesně opačně! Zdraví R. S.

Zase o trochu víc začínám chápat tu lidovou tvořivost při léčení.

Pepane , tam desinfikuje jen hypermangan. Může se rozředit vodou a odpařit
třeba na vařiči. Ten formalin je místo vařiče. Při reakci vznikne teplota
ktera vznikne. Máš pravdu že může dojít k zahoření. U syrných knotů taky.
Hypermangan nezabije jen živé tvory ale i vývojová stádia. Před použitím je
třeba asi půl hodiny vyvětrat. Nebudu se o tom dál rvýjadřovat je to dobře
popsané ve včelařství aj. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 31. 10. 2014 9:42:10

Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m


" Já pak pochopil že jsem to asi nešikovně napsal.

Vysvětlení.

Když by se měly plásty dezinfikovat na prudkém slunci tak jedině v létě, 

nebo jsi již někdy viděl v zimě prudké slunce?

Tuto metodu využívají doposud drobní chovatelé k desinfekci různých krmítek

a pomůcek k chovu různých zvířat. Je to ale účinné v době kolem letního

slunovratu a hlavně na plísně.

Tím druhým způsobem bylo zaplynování pomocí směsí formalínu a 

hypermanganu. Již ani nevím jaký jed z toho vznikal. Toto se používalo v

JZD na desinfekce chlévů, někdy koncem šedesátých let. Ta metoda byla brzy

zastavena pro možný vznik požárů. Při špatném poměru směsi, totiž došlo k

velmi prudké reakci a tato se vzňala. Vyhořelo tak několik kravínů.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 10. 2014 9:11:58

Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m



""Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani

nebudeš

muset schovávat (roztaví se).

U té druhé dojde snadno k zahoření."

Zajímavé stanovisko.

Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!

Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!

:lol: :lol: :lol:""

Na Moravě jsme v ohnisku, tak ověřujeme vše. Cheopsova pyramida 1:500 jako střecha. Zatím možná působení energií lepší, ale nelze vyloučit vliv matek a další ovlivnění vlastností včel, imunity...
Ověřování využití slunce pro klima, desinfekci v úle atd...

http://nd06.jxs.cz/670/461/84520393ae_99171691_o2.jpg

B.V.

Tříve se používaly horská slunce : http://aukro.cz/kommbinovany-zaric-horske-slunce-sirius-i4742923528.html

Když se to zamnulo v místnosti tak to vypálilo plísně na stěnách a ozón v místnosti pěkně smrděl - myslím že postavit ty plásty/souše a pustit to na ně by fungovalo.

UV jsem viděl jen na mašině co dělá mezistěny. Já bych takové nástavky s plásty dal na igelit a zalil cca 1/2 - 1 litrem kyselinou mravenčí 80% na 5-6 nástavků a zadělal igelitem a dekl. Taková konzervace je mnou ověřená i na dva roky bez zavíječe. Pro myši pro jistotu nasypat okolo granule plus posypaný trvanlivý salám pro rejsky. (pro zelenáče - je chráněný pouze rejsek horský)_gp_
...........

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 31. 10. 2014
Re: Desinfekce UV zÄ?ĽĚ?enÄ?­m (65014)

Já jsem měl na mysli desinfekci UV zářením a ne teplem.

Já jsem měl na mysli desinfekci UV zářením a ne teplem. A UV záření, jak známo, produkuje slunce i v zimě, nejenom v létě.
Co se týká oné desinfekce formalínem, smícháním roztoku formaldehydu a manganistanu draselného jakožto oxidačního činidla dojde k oxidaci formaldehydu, prudkému zahřátí a tím k úniky nezreagovaného formaldehydu a tím zaplynování prostor. Prostor zaplynovaný formalínem se potom odplynovává vstřikováním čpavkové vody, kdy čpavek s formaldehydem vytváří tuhý a neškodný urotropin.
Jestli si dobře pamatuji, tato desinfekce je ve starých knihách doporučena taky k desinfekci plástů a jiných včelařských věcí. Kdesi byl dokonce popsán způsob, jak to dělat v polních podmínkách, kde byl uzavřený prostor vytvořen překrytím hromad plástů igelitovou fólií.
Uvolňování formaldehydu z roztoku manganistanem draselným bylo později kvůli účinnosti nahraženo tepelným vývinem formaldehydu zahříváním na elektrickém vařiči.
Jinak nebezpečné to bylo, protože jednak pokud se s manganistanem draselným ocitly v roztoku nějaké odpadní tuhé organické látky, papír, sláma, piliny atd mohlo při vyvaření formaldehydu dojít k jejich oxidaci a vzniku teplot nad hranicení hoření běžných hořlavin. Formaldehyd je navíc hořlavý plyn, při určitých koncentracích tak mohlo dojít k výbuchu.
Dneska se to už nepoužívá. Možná že ta účinnost není nejlepší a potom formaldehyd je dneska karcinogen a jako takový je obtížně dostupný.

 Já pak pochopil že jsem to asi nešikovně napsal.
Vysvětlení.
Když  by se měly plásty dezinfikovat na prudkém slunci tak jedině  v létě, 
nebo jsi již někdy viděl v zimě prudké slunce?
Tuto metodu využívají  doposud drobní chovatelé k desinfekci různých krmítek
a pomůcek k chovu různých zvířat. Je to ale účinné v době kolem letního
slunovratu a hlavně na plísně.
Tím druhým způsobem bylo zaplynování  pomocí směsí formalínu a 
hypermanganu.  Již ani nevím jaký jed z toho vznikal. Toto se používalo v
JZD na desinfekce chlévů, někdy koncem šedesátých let. Ta metoda byla brzy
zastavena pro možný vznik požárů. Při špatném poměru směsi, totiž došlo k
velmi prudké reakci a tato se vzňala.  Vyhořelo tak několik kravínů.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 10. 2014 9:11:58
Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m

""Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani
nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření."
Zajímavé stanovisko.
Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!
Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!
:lol: :lol: :lol:"

"Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření."
Zajímavé stanovisko.
Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!
Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!
:lol: :lol: :lol:

Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření.Také by jsi nemusel schovávt ani ty
prázdné rámky. ( Dokázali tím podpálit i kravíny).

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 30. 10. 2014 16:03:44
Předmět: Re: Desinfekce UV zářením

"a co takhle formalín a hypermangan . Dnes ti nepovím poměr a množství. To
nemělo chybu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 10. 2014 13:26:29

Předmět: Desinfekce UV zářením


"Tak už mě to potkalo taky.

Dvě včelstva, kde jsem nevyměnil matky, jsou hin. V jedněch jsem našel na

okraji plodu mrtvou matku s dvěma včelami, plásty od zásob prakticky

vyčištěné, v druhých živá matka mezi asi 20 včelami a začímající loupež.

Chtěl jsem se zeptat, má někdo zkušenosti s desinfekcí plástů a úlů

ultrafialovým zářením?

Zvažuju, že až se ještě víc ochladí, zlodějky přestanou létat a bude

slunce, že bych ty plásty vystavil každou stranu tak 20 minut, půl hodiny

na ostré slunce.

Anebo druhá možnost mám možnost získat zářič z UV zářivek, co se používají

na vytvrzování laků na nehty.""

a co takhle formalín a hypermangan . Dnes ti nepovím poměr a množství. To
nemělo chybu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 10. 2014 13:26:29

Předmět: Desinfekce UV zářením


"Tak už mě to potkalo taky.

Dvě včelstva, kde jsem nevyměnil matky, jsou hin. V jedněch jsem našel na

okraji plodu mrtvou matku s dvěma včelami, plásty od zásob prakticky

vyčištěné, v druhých živá matka mezi asi 20 včelami a začímající loupež.

Chtěl jsem se zeptat, má někdo zkušenosti s desinfekcí plástů a úlů

ultrafialovým zářením?

Zvažuju, že až se ještě víc ochladí, zlodějky přestanou létat a bude

slunce, že bych ty plásty vystavil každou stranu tak 20 minut, půl hodiny

na ostré slunce.

Anebo druhá možnost mám možnost získat zářič z UV zářivek, co se používají

na vytvrzování laků na nehty."

Tak už mě to potkalo taky.
Dvě včelstva, kde jsem nevyměnil matky, jsou hin. V jedněch jsem našel na okraji plodu mrtvou matku s dvěma včelami, plásty od zásob prakticky vyčištěné, v druhých živá matka mezi asi 20 včelami a začímající loupež.
Chtěl jsem se zeptat, má někdo zkušenosti s desinfekcí plástů a úlů ultrafialovým zářením?
Zvažuju, že až se ještě víc ochladí, zlodějky přestanou létat a bude slunce, že bych ty plásty vystavil každou stranu tak 20 minut, půl hodiny na ostré slunce.
Anebo druhá možnost mám možnost získat zářič z UV zářivek, co se používají na vytvrzování laků na nehty.

Vyse 1.D pro rok 2014 je 126 kc. Zdroj vcelarstvi.cz

http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/mlady-vedec-pomaha-chranit-vcelstva-pred-morem-20140624.html

https://www.google.cz/search?q=Daniel+%C5%A0tipl


_gp_

................


Petr (78.102.198.94) --- 29. 10. 2014
Mor

Dobrý večer,
v jedněch novinách(Deník/ 23.10)jsem si přečetl zprávu,že nějaký velmi mladý středoškolský vědec dostal zvláštní cenu(ne na hradě,asi to není patolízal),projektu "České hlavičky" za to,že navrhl nějakou novou, neznámou metodu ke zjištění morového onemocnění plodu včel.Vše se zatím testuje a ověřuje v praxi a k nám ostatním by se to mělo dostat do jednoho roku.Děkuji za případnou podrobnost.

Tímto se ještě musím dodatečně pro pořádek omluvit za obdržené vyznamenání padlým vojákům a angličanovi za záchranu těch několika set židovských dětí.Ti mužové se jistě nepoklonkovali současné vrchnosti.

Dobrý večer,
v jedněch novinách(Deník/ 23.10)jsem si přečetl zprávu,že nějaký velmi mladý středoškolský vědec dostal zvláštní cenu(ne na hradě,asi to není patolízal),projektu "České hlavičky" za to,že navrhl nějakou novou, neznámou metodu ke zjištění morového onemocnění plodu včel.Vše se zatím testuje a ověřuje v praxi a k nám ostatním by se to mělo dostat do jednoho roku.Děkuji za případnou podrobnost.

Jelikož mám vysoké podmety tak jsem vždy skládal papírky do "A" kapky rozdělil na obě strany, zapálil oba konce, vložil na obrácené víčko od omniovky zasunul do podmetu a uzavřel česno.Za půlhodinky jsem včelky otevřel a bylo vystaráno.
Už 3 roky jsem neměl jediný zimní úhyn. I ted jsou včelstva v kondici a vypadají v pohodě.Účinnost takovéhoto způsobu ošetření je podle mých zkušeností bezproblémová což potvrzuje každoroční poslední fumigace aerosolem, a jak bylo uvedeno, tak i já sdílím názor, že je podle mne i vhodnější, než umístění mezi rámky, kde to má ten efekt, že výpary stoupnou v úzkém komínu vzhůru a až poté díky ochlazení klesají. Pokud se odpar děje již z vysokého podmetu tak šíře záběru je větší a dojde podle mne celkově k většímu rozptýlení účinné látky.
Tímto způsobem léčily již moji rodičové a nikdy neměli výraznější problém.

Používám jak vložení po vybraném plástu, tak i vložení do podmetu, papírek podélně ohnu do stříšky, nakapu a položím na podložku z včelařského pozinkovaného pletiva, které mám na protilehlých stranách ohnuté , aby to bylo ve vzduchu, zapálím a úl je za pár vteřin ošetřen. Mohu potvrdit, že účinek u obou způsobů je naprosto stejný. No jo, ale držitel osvědčení VÚVč stále trvá na zavěšení do mezery vytvořené v úlu. Asi by to chtělo revizi.

Čeština je bohatý jazyk a proto se dá lehce použít slovo, které se dá vysvětlit různě. Asi by v návodu k Varidou pro fumigaci mělo být lépe vyjádřeno "po nakapání neprodleně zapálitl a vložit do úlu". Asi by to bylo srozumitelnější.
Ale, diskuze je to zajímavá.

-----
Tady jde spíše o to se dozvědět zda autor chtěl naznačit, že se to nemá skladovat od loňska nakapané, nebo chtěl vyloučit častý způsob distribuce, kdy důvěrník rozdává pokapané knoty a nebo skutečně amitráz po nakápání mizí z papírku významně rychle, takže je třeba to brát v úvahu, zda si nakapat ráno, pro celý včelín a anebo až těsně před vložením do úlu.

Největší srandu z takových debat pak mají "fundamentalisti" co na schůzích nabádají k přesnému dodržování návodu, který ani moc neznají. A hlavně se děsí z nelegálních aplikací. :-)

Karel

A kdo se nechce otravovat s delanim mezery,slozi papirek do vecka,vrazi jej do plechovky od rybicek,zapali oba konce,strci to do podmetu a ma klid...Navzdory navodu to funguje stejne jako shora.JosPr.
----
Paradoxně to při mých testech s termokamerou dávalo nejlepší výsledky :-)
Na Slovensku je to "oficiální aplikace",
Logicky, kouř jde pod chomáč a dostane se snadněji do všech uliček. A na Slovenku zatím nemají větší úhyny jak my, možná zatím menší.

Karel

A kdo se nechce otravovat s delanim mezery,slozi papirek do vecka,vrazi jej do plechovky od rybicek,zapali oba konce,strci to do podmetu a ma klid...Navzdory navodu to funguje stejne jako shora.JosPr.

Právníci budou vášnivě debatovat o rozdílu mezi pojmy "neprodleně" a "bez zbytečného odkladu". Tady, ve včelařské diskuzi bych to vpravdě nečekal.

Ale použil bych důkaz ad absurdum, tedy dovedením do absurdních závěrů. Pokud v návodu na použití pánské ochrany je psáno "nasaďte před pohlavním stykem" (a dokonce ani nepoužívají slova "těsně před.... " ), pak podle výkladu na tomto fóru by mnozí včelaři používali ochranu, při pověstných středách, již od pondělí.

Prudérním přátelům se omlouvám, ale nevím jak lépe to říci. :-):-)

Josef

stanislavpe/=/atlas.cznapsal/a:

>Čeština je bohatý jazyk a proto se dá lehce použít slovo, které se dá
>vysvětlit různě. Asi by v návodu k Varidou pro fumigaci mělo být lépe
>vyjádřeno "po nakapání neprodleně zapálitl a vložit do úlu". Asi by to bylo
>srozumitelnější.
>Ale, diskuze je to zajímavá. Sám dávám do mezery po vyjmutém plástu
>neprosleně po nakapání.

Čeština je bohatý jazyk a proto se dá lehce použít slovo, které se dá vysvětlit různě. Asi by v návodu k Varidou pro fumigaci mělo být lépe vyjádřeno "po nakapání neprodleně zapálitl a vložit do úlu". Asi by to bylo srozumitelnější.
Ale, diskuze je to zajímavá. Sám dávám do mezery po vyjmutém plástu neprosleně po nakapání.

V zadovácích už od začátku dávám pro fumigaci poslední rámek prázdný. Pokud se nedával, byl problém v tom, že okýnko občas šlo až na doraz a potom pásek blízko studeného skla zhasínal Anebo tam bylo jasně vidět v okolí knotu na studeném skle sraženou kapalinu , určitě i s léčivem. Ale tehdy to bylo skoro jedno, protože roztoči ještě skoro nebyli.
V nástavcích mám na strůpku silonovou síťovinu nebo někdy igelit a v obojím hořící pásek spolehlivě udělá díru. Proto nad hořící pásek už hodně let dávám vložku z tenké dřevěné destičky nebo tetrapacku a podobně.
Co se týká plástu, pokud se hřebík zapíchne do místa, kde v plástu nejsou zásoby, teplem z pásku se buňky poškodí téměř vždy.
Jinak už jsem se mnohokrát divil, jak je z hlediska vzniku požáru ten pásek spolehlivý. Každý rok se fumiguje dohromady tak asi miliónkrát a zatím jsem po těch pomalu 30 letech nikdy neslyšel ani o jednom požáru úlu způsobem knotem z fumigace. přitom jsou v úlu hodně hořlavé látky, vosk, dřevo, občas i papír .....

nepleteš si to s gabonem? Vždyť je to přece oheň. Mockrát jsem videl
roztavené plásty, či zlehka očadlé i při té mezeře když jsme včelařili v
budečácích, nebo i žárem prasklé sklo. A mezi plásty je mezera jen10 mm.

pepan

Pokud si vzpomínm, tak odpáčili plásty a šoupli to tam, žádný nevyndali.
Vím že tenkrát jsem tomu co psalo Včelařství /tedy o VD atd/ věřil doslova a tak mi to udivilo.

Já dle návodu /ono to bylo lepší/ vždycky při poslední prohlídce vyndaval plást aby to bylo kam dát, dělal si na úle značku abych zbytečně nenadzvihoval strop jinde než na správné straně a těsnilo to a taky řešil to "těsně před ošetřením" jelikož by tehdy pro mě bylo daleko jednodušší to nakapat na papírky přišpendlené hřebíky do polystyrenové desky najednou než u každého úlu zvlášť, ale z toho "těsně před ošetřením" jsem měl dojem, že je to těkavé a snížil by se obsah účinné látky.

No, byl jsem tam před přednášejícím z DOlu 2x za vola.:-) Proč by se to nemohlo strkat mezi plásty a co vám brání to nakapat už doma?

Později jsem pochopil, že jsem deformovaný profesí kde návod je návod a je to zdůvodněné a vyzkoušené a tak se to dělá. :-)

Karel

uskvbl.cz/attachments/spc/0910f7c78009eb08.doc

V registračních souhrných informacích slovo těsně je jen v příloze coby příbalová informace. Proto jsem ho neměl v hlavě. A když jsem otevřel ten papír co je vložen k Varidolu, hlavní slovo je promne vsáknout.

No pepan může vykuřovat jen papírem s kapkou nevsáklou, já mám dojem, že je vykuřování jako takové lepší když je látka k odparu rozložena pokud možno rovnoměrně.

Třebas to neprovádím, ale vím, že je lepší například narkotizovat včely dusičnanem s rovnoměrně nasákou a usušenou hadrou nebo uhlíkem. On i ten papírek k léčbě je vlastně nasáklý dusičnanem aby lépe hořel.

Ale do řemesla vykuřovacího jsem se více nemontoval, jsou opravdoví mistři kteří navodí kouřem člověku nebo zvířeti cokoli. Vykuřuje se asi tak dlouho co je člověk člověkem. Třeba i kuřák tabáku si myslí, že kouří jen tabák ale moc se mýlí, vykuřování je věda a celý průmysl.

Ale včelaři v ČR jsou asi chytřejší a potřebují ke své jednoduché logice rovnoměrného odparu jen kapnout a vložit do úlu. Nějaké vsáknutí je blbost, přeci když se trefím na papírek, kapka je podle příbalové informace vsáklá. To že zapaluje někdo papír s dusičnanem bez rovnoměrně vsáklého Varidolu je mu jedno, hlavně že léčí podle návodu.

No uvidím co odpoví p.Titěra Kapounovi, protože to Dol musel nějak hodntit a já to vyhodnotil den a dva pro vsáknutí Varidolu, jako "lepší" variantu.



_gp_
..........
Já bych se přimlouval za jednoduchý návod, který ale bude uživateli jednoduše chápán. Nedělejme z jednoduchých věcí komplikovanosti. Není snad třeba definovat termín "těsně", který snad každý chápe jako rozmezí několika max minut,nebo ještě blíže specifikovat jak moc jsou 4 cm. Ne?

nullnapsal/a:

Pythagorova věta 24 slov , Otčenáš 66 slov , Archimédův zákon 67 slov , Desatero 179 slov , Americká deklarace nezávislosti 1300 slov , Ústava USA + 27 dodatků 7818 slov , VYHLÁŠKA EU O PRODEJI ZELÍ 26911 SLOV !!!!!!!!!!!!!!!! (počítáno v angličtině). :-)
Bude následovat návod na použití VARIDOLU? :-)

Já bych se přimlouval za jednoduchý návod, který ale bude uživateli jednoduše chápán. Nedělejme z jednoduchých věcí komplikovanosti. Není snad třeba definovat termín "těsně", který snad každý chápe jako rozmezí několika max minut,nebo ještě blíže specifikovat jak moc jsou 4 cm. Ne?



nullnapsal/a:

>Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto
>směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
>by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

nepleteš si to s gabonem? Vždyť je to přece oheň. Mockrát jsem videl
roztavené plásty, či zlehka očadlé  i při té mezeře když jsme včelařili v
budečácích, nebo i žárem prasklé sklo.  A mezi plásty je mezera jen10 mm.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 10. 2014 19:22:48
Předmět: Re:

"Kapoun:
Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto
směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

-------------

Málokdy, ale souhlasím.

Zrovna tak když je v návodu mezera 4cm tak pak je otázka zda tam musí být.

V instruktážním videu co nám bylo jednou promítali v NASA to rvali mezi
plásty co nejblíž chomáči.

A pak je z toho chaos.

Hlavně když přednášející nechápal, proč by tam měla být mezera 4cm a kde
jsem na to přišel. Že se to normálně dává do uličky. :-)

Karel"

Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

Kapoun:
Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

-------------

Málokdy, ale souhlasím.

Zrovna tak když je v návodu mezera 4cm tak pak je otázka zda tam musí být.

V instruktážním videu co nám bylo jednou promítali v NASA to rvali mezi plásty co nejblíž chomáči.

A pak je z toho chaos.

Hlavně když přednášející nechápal, proč by tam měla být mezera 4cm a kde jsem na to přišel. Že se to normálně dává do uličky. :-)

Karel

Stručné, přesné a přitom tak jednoduché. Někdo může ale dělat problém z čehokoliv.
Tonda

>Při vší úctě k nemalým zkušenostem a vědomostem většiny včelařů, kteří zde
diskutují, jsem nemálo překvapen úspěšným vyhledáváním problémů tam, kde
nejsou. Například:
Nakapat těsně před použitím nemůže znamenat dva dny předem pod záminkou
nechat dost času na dokonalé vsáknutí kapek.
Nebo: "Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty"
znamená, že kapky musí být vsáknuty a ne že musí být nasycen celý knot.
Navíc - ještě dřív, než po nakapání odložím lahvičku s přípravkem,
sebesilnější třepání knotem nezpůsobí odstříknutí žádných kapek - jsou tedy
již vsáknuty.
Včelaři povětšinou nejsou žádní "akademici" a nehloubají nad fyzikálními a
chemickými aspekty návodů - nejjednodušší výklad je správný. Je jim jedno,
jestli se účinná látka odpařuje, nebo se odpařuje médium a její molekuly
strhává s sebou, hlavně že se dostane kam má.
No flame, please :-).
S přátelským pozdravem Petr.

Protože se tu řeší varidol a fumigace jež delší dobu, tak jsem zalovil v
paměti a na webu. Zde je výsledek:

mol amitrazu je 293, mol nosné látky je přibližně podobný (nafta 200, oleje
300-400)

http://www.firebrno.cz/uploads/uo_vyskov/dokkstaz/PT_zdolavani_pozoaru_F.pdf

Teplota vznícení je nejnižší teplota horkého povrchu, při které se za
stanovených zkušebních podmínek hořlavý plyn nebo hořlavá pára ve směsi se
vzduchem nebo směsi vzduchu s inertním plynem vznítí

Teplota vznícení rostlinných olejů je cca 350 stupňů celsia. Protože
odpařený olej, který je součástí léčiva nezahoří, teplota par je tedy nižší.

Páry jsou
a) odváděny proudícím teplým vzduchem nahoru, směrem od nejteplešího místa
na pásku
b) okamžitě jsou také ochlazovány okolním prostředím, molekuly se částečně
shlukují, stejně jako to známe u mlhy vznikající z vodní páry, proto olejové
páry dobře vidíme.

Velikost částic v aerosolech (Aerosol je heterogenní směs malých pevných
nebo kapalných částic v plynu) je v obrovském rozsahu, vezměme například
cigaretový dým. Nejmenší částice jsou vlastně jednotlivé molekuly ( 1nm tj
miliontina milimetru).

http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/aerosol.html

Dvě kapky Varidolu na nástavek je na jedné straně nepatrné množství, ale
počet molekul amitrazu v něm obsažených je číslo nepředstavitelné 2,5E19 (25
a 18 nul). Pro jakousi představu: pokud se léčivo rovnoměrně rozptýlí v
nástavku, pak v každé krychli o velikosti strany rovné průměru lidského
vlasu (4 mikrometry) je asi 40 tisíc molekul amitrazu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že naprosto nejdůležitější je co nejjemnější
rozptýlení léčiva v prostoru úlu, ideálně po jednotlivých molekulách, kdy by
léčivo jakoby nakynulo milionkrát, tedy vzdálenost jednotlivých molekul by
se vzvětšila 100x ve všech směrech.

Dost bylo teorie, teď trocha praxe. Obětoval jsem jeden pásek, nakapal jedlý
olej a zapálil shora. A výsledek?

a) pásek doutná mnohem pomaleji
b) odpařující se olej doutnání téměř zastaví
c) doutnající místa oblast s olejem jakoby obejdou a vrátí se tam odspodu
d) ani v tomto případě nedojde k vznícení (či vzplanutí) par

Často je slyšet mýtus, že při fumigaci značná část léčiva shoří. Není tomu
tak. Teplo, které je potřeba k odpaření roztoku amitrazu v oleji zpomalí
doutnání a tak nedojde k přímému styku doutnající části pásku s neodpařeným
roztokem.

Poznámka závěrem: Nutné podmínky jsou nenavlhlé pásky, nekapat na jedno
místo a nekapat k spodnímu okraji či k otvoru pro hřebík.

VP.

Hovoříte mi z duše.



Josef



---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 27. 10. 2014 15:56:25
Předmět: Re:

"Při vší úctě k nemalým zkušenostem a vědomostem většiny včelařů, kteří zde
diskutují, jsem nemálo překvapen úspěšným vyhledáváním problémů tam, kde
nejsou. Například:
Nakapat těsně před použitím nemůže znamenat dva dny předem pod záminkou
nechat dost času na dokonalé vsáknutí kapek. Atd.
................"

Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

Znal jsem se s ním osobně léta. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: VL <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 10. 2014 13:15:20

Předmět: Re: Navod Varidol


"Ten pán se jmenoval HaraGsim a dlouhá léta byl zástupcem Ing. Veselého.

Jinak to byl Rusín původem od Mukačeva."

Při vší úctě k nemalým zkušenostem a vědomostem většiny včelařů, kteří zde
diskutují, jsem nemálo překvapen úspěšným vyhledáváním problémů tam, kde
nejsou. Například:
Nakapat těsně před použitím nemůže znamenat dva dny předem pod záminkou
nechat dost času na dokonalé vsáknutí kapek.
Nebo: "Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty"
znamená, že kapky musí být vsáknuty a ne že musí být nasycen celý knot.
Navíc - ještě dřív, než po nakapání odložím lahvičku s přípravkem,
sebesilnější třepání knotem nezpůsobí odstříknutí žádných kapek - jsou tedy
již vsáknuty.
Včelaři povětšinou nejsou žádní "akademici" a nehloubají nad fyzikálními a
chemickými aspekty návodů - nejjednodušší výklad je správný. Je jim jedno,
jestli se účinná látka odpařuje, nebo se odpařuje médium a její molekuly
strhává s sebou, hlavně že se dostane kam má.
No flame, please :-).
S přátelským pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Kapoun
Sent: Monday, October 27, 2014 3:26 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Již se stalo, čekám na odpověď (prodloužený víkend), kterou zveřejním:
Zde je otázka na Ing. Titěry:
Dobrý den pane inženýre,
ve včelařských diskusích se přetřásá otázka správného použití Varidolu.
Zajména doba mezi jeho nakapáním a zapálením knotu. Uvádím jeden názor:
"Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty, tz. pokud
něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být celý
impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání pálíte a
potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji ještě
jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše návod
vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a ihned
zapalovat."
Bylo by možné abyste se vyjádřil konkrétněji k času který má uplynout?
Děkuji az odpověď.

Již se stalo, čekám na odpověď (prodloužený víkend), kterou zveřejním:
Zde je otázka na Ing. Titěry:
Dobrý den pane inženýre,
ve včelařských diskusích se přetřásá otázka správného použití Varidolu. Zajména doba mezi jeho nakapáním a zapálením knotu. Uvádím jeden názor:
"Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty, tz. pokud něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být celý impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání pálíte a potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji ještě jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše návod vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a ihned zapalovat."
Bylo by možné abyste se vyjádřil konkrétněji k času který má uplynout?
Děkuji az odpověď.

Ten pán se jmenoval HaraGsim a dlouhá léta byl zástupcem Ing. Veselého. Jinak to byl Rusín původem od Mukačeva.

Co takkhle obrátit se s dotazem na VÚVč Dol?


-------

S jakým dotazem?

Karel

Popsal jsem všechny  aplikace a je na každém jakou použije. To pak platí pro
každého.
 Fumigace byla vyvinuta v době kdy krom Tachova a Třeboně tady nebyl žádný
větší provoz.
Mně spíše vadí to zpochybňování stávajících metod a vymýšlení proč je to
špatné i když ve  valné většině  to funguje dobře.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 10. 2014 10:55:43
Předmět: Re: Navod Varidol

""To že aerosol je lepší je jisté. To ti nikdo nebere.
Problém je v nákladnosti provedení.
Právě fumigace se jeví tou nejpohodlnější a nejdostupnější. Nepotřebuješ
nic
než hřebík pásek a zápalky a to všechno dopravíš na místo v kapse.
Problémem
je tu počasí"

O tom se tady diskutovalo už před hodně lety.
Fumigace šetří náklady a je spíš pro drobného včelaře s málo včelstvy.
Který večer vyjde z baráku a na zahradě to tam strčí do úlů.
Aerosol šetří čas a je spíš pro ošetřování velkého množství včelstev.
Protože stačí jen fouknout do česna, nemusí se s ničím manipulovat a těch
15 minut jako minimální doba , kdy jsou úly uzavřeny, se dělá papírování
nebo tak nějak."

Co takkhle obrátit se s dotazem na VÚVč Dol?

"To že aerosol je lepší je jisté. To ti nikdo nebere.
Problém je v nákladnosti provedení.
Právě fumigace se jeví tou nejpohodlnější a nejdostupnější. Nepotřebuješ nic
než hřebík pásek a zápalky a to všechno dopravíš na místo v kapse. Problémem
je tu počasí"

O tom se tady diskutovalo už před hodně lety.
Fumigace šetří náklady a je spíš pro drobného včelaře s málo včelstvy. Který večer vyjde z baráku a na zahradě to tam strčí do úlů.
Aerosol šetří čas a je spíš pro ošetřování velkého množství včelstev. Protože stačí jen fouknout do česna, nemusí se s ničím manipulovat a těch 15 minut jako minimální doba , kdy jsou úly uzavřeny, se dělá papírování nebo tak nějak.

To že aerosol je lepší je jisté. To ti nikdo nebere.
Problém je v nákladnosti provedení.
Právě fumigace se jeví tou nejpohodlnější a nejdostupnější. Nepotřebuješ nic
než hřebík pásek a zápalky a to všechno dopravíš na místo v kapse. Problémem
je tu počasí
U aerosolu je potřebný zdroj vzduchu. Vyvíječ a dostupná energie. Což
představuje značnou část financí a času s jejich dopravou. Výhodou je
nezávislost na počasí.
U grifinu je to podobné a také je to závislé na počasí jako u fumigace.
Je pak otázkou co se více vyplatí při minimálním rozdílu účinnosti uvedených
metod.

pepan





---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 10. 2014 9:21:53
Předmět: Re: Navod Varidol

"To ale není uspořádání podle návodu? :-)

Kdysi než se objvil tady Grifin jsem se snažil zjistit co a jak s páskem,
aby byla snadná manipulace.

Cíl byl nezvedat střechu, nejlépe zasunout mírně šikmo mezi uličky z očka
na čele.

Tak jsem si vzal termokameru a koumal a koumal.

Nejlépe vyšel slovenský způsob, do V a zapálení obou konců. Tam komínový
efekt udělal nejdřív vysokou teplotu ve špičce.

Ale při pozorovná pásku klasicky proti světlu jsem zjistil, že tam ta
mastnosta zůstává až do "ohně".

To si každý může udělat pokus, pokud má zbytečný paásek a nedostal to na
příděl.

Takže jsem zjistil, že s tím odpařováním amitrázu nám krmí uši a když se to
neodpařuje ale jen rozptyluje tak to rozptyluji daleko účiněji a rychleji
aerosolem vytvořeným teplem. Protože to je fyzikálně to samé jako na tom
pásku.
A skutečně to zaplní prostor úlu tak že se včely naserou a větrají a
vatrají adostane se to do chomáče spolehlivěji.
Na tomhle je práěv založena vyšší účinnsot aerosolu - že se nalakují včely
vyrušené minutovou expozicí a kropením mlhou.

Karel"