Včelařská konference

Tomu nerzumím,moje almárky ai Gerstungy co sjme viděl měly stejné rozměry v medníku i v plodišti.

V případě almárek to byly tři vrstvy (jakoby nástavky) v plodišti a řekl bych že z hlediska technologie to vyki běci jako NN technika.

Nakonec s emi ukázalo nejlepší to na jaře vybrat, dopředu na slámu dát hodně světlé, nejlépe panenské - tam pak byly pylové desky následně vrstvy MS a plástů a plod si dát do zadu a nejvíc dozadu tmavé.

Horní vrstva se pak odebrala a dala do medníku a nahradila víceméně MS a zadní vrtsvy u okénka se vytáčely taky, tedy shora a dolní se dávaly nahoru a pokud člověk měl dost rámků a zvládal to, tak mohl vytáčet průběžně a dělat oddělky.
Průběžné vytáčení - na to jsem měl málo almárek, ale při takových 15 by se dal špinit medomet dvakrát týdně. A nebo zvětšit medník.

Včely prostor nádherně zvládaly, tak že se muselo vyndat sklo a dát to na plných myslím 13 rámků - vrstev.

Problém byl, že tehdy jsem řešil rojovku dle knih - prohlížení na matečníky a to byl hukot s 30 rámky v plodišti :-). To člověka prověřilo, hlavně když v té době to byly bodavé bestie. :-)

Karel