Archiv Včelařské konference

V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do
1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to
jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v
podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o
kvetoucí řepce bez včel."

Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.

Dobrý den,je to jednoduché motorek 12 V 40 - 60 vatu co nejvědší otačky a převodovka se použije ze spaléné úhlové rozbrušovačky trochu práce a je hotovo,Ládík

..napastovat a možná nebudou chtít jiný. Nemám s tím problém.

jose



Dne 21.8.2013 14:28, mir.oslava/=/seznam.cz napsal(a):
> Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
> nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.
>

to je blbost.Nemáš včely řízené vysílačkou.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 20. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"_"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval

psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem

mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak

proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola,

at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na

to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je

ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli

strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39

metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto

zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos

medu."_

No, výkupní cena řepkového semene je dneska asi 12000 za tunu. Z tohoto

pohledu má ten zemědělec ztrátu asi 15 tisíc Kč z hektaru. Je otázka, kolik

se dá získat z jednoho hektaru řepkového medu. Pokud uvažujeme, že med se

prodá ze dvora za víc než 120 Kč a když se odečtou náklady, je na 1 kilo

medu zisk třeba 60 Kč, stačí na pokrytí té ztráty 250 kilo medu. To by

mohlo z jednoho hektaru s přehledem získat třeba 8 včelstev. A kdyby

zemědělec měl těch hektarů třeba 10, osel je napůl ranou a napůl pozdní

odrůdou, takže by prodloužil dobu kvetení o odhadem týden, mohl by

dosáhnout z 80 včelstev tolik medu, že by mu to mohlo udělat i docela dost

vysoké aktivum. A kdyby třeba ještě na nějakém hektaru brzo na jaře zasil

hořčici na semeno, Mohl by mít tu snůšku ještě prodlouženou do června,

maximálně s krátkou přestávkou. Akorát by ten med nejspíš musel vytěžit

svými včelstvy, tudíž by musel zajistit, aby mu tam naopak k jeho poli

nenakočovali cizí včelaři, kteří by mu to "vybrali""

Tak letos to vymlátili kroupy a to zůstalo toli že jsou jezedovi kluci
spokojeni. 37 metráku je opravdu dost po krupetu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med



"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.

Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do

1200 kg z hektaru.

Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to

jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v

podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o

kvetoucí řepce bez včel.""

"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství . Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu, ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech , když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška.

jen na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla  vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru. Za toho socíku se běžne
a to již i před II světovou využívala na výrobu jedlých olejů. Ten byl ale
vždy považován za ten nejhorší a to pro domělou škodlivost kyseliny erukové.
dnes kdy se pěstují odrůdy které tuto téměř neobsahují se tento olej řadí k
těm lepším. Dneší rozmach je však kvůli biopalivům a na těch obrovských
plocách snad ani nelze ty včely najít když se v nich rozptýlí těch našich
pár much.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

""V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně
mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý
týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka
byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých
kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství .
Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu,
ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co
nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky
na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak
později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až
cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech
, když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když
to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška."

chcem prečítať vystúpenia o téme

prečítať príspevky na tému

"en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970 komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .

v tom máš pradu tady  se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také
ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970
komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný
státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický
nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky
kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat
výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z
všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za
opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky
levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo
takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."

"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to, že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze za med už byly jen čistý zisk.....

takže jsme to tím zvoněnímklíči nijak nevyhráli.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

""v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to,
že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho
nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v
podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s
přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma
téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl
traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za
opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze
za med už byly jen čistý zisk....."

Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .""

Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?

neboj ony to vyčistí samy. Taky se mi to stalo ale s 8 l prosakovacím
krmítkem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bohou <bohumil.horak/=/seznam.cz>
Datum: 23. 8. 2013
Předmět: Zatopení úlu cukerným roztokem

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko
neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Já měl na mysli jen tu dotaci 1 D.  Ty platby od JZD si  nezáviděli i když
ji dostávali i místní bez kočování.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

"Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."""

Včelaři na změně režimu opravdu tratili.
Med do výkupu šel za stabilní cenu 35 Kčs za kg a vykoupilo se všechno, co včelaři dodali. Pokud stačily hliníkové konve na med. Ze dvora se kvalitní tmavý med prodával za 60 i 80 Kčs za kilo. Dneska v přepočtu na současnou váhu koruny by to byly aspoň desetinásobky.
A přesto už tehdy někteří včelaři ve výkupu fixlovali. Třeba přidali na spodek konve cihlu nebo kámen. Že tam šel převážně řepkový med, kterého bylo hodně a lidi ho moc nechtěli, bylo automatické. Anebo řídký med.
Ovšem že to šlo po změně režimu hodně k horšímu, bylo logické. Předtím bylo včelaření až na pár šťastlivců, kteří to mohli dělat jako povolání u družstev a podobných subjektů, vyhrazeno jen pro amatéry jako přivýdělek při běžném zaměstnání.
Ovšem po roce 89 se díky tomu, že tam bylo tolik peněz, našlo hodně včelařů, kteří se tím chtěli živit jako soukromníci. A ještě víc včelařů so tím chtělo rozsáhle přivydělávat a tak rozšiřovali svoje chovy a předělávali je na kočovné. Během pár lety tedy nastala převaha nabídky včelích produktů a tím pád jejich cen. To trvalo tak do roku odhaduji 2000 - 2005, než se vyeliminovali včelaři , kteří včelařili v horších podmínkách nebo kterým to tak moc nešlo.
.
Co se týká toho pastevního referenta, to byl tuším funkcionář okresního výboru ČSV. Potvrzuji, že někdo musel tehdy ty lány řepky a přístupové cesty projít, určit stanoviště,zjistit dojezdnost na ně. Včelaři se u toho lánu už potom jen sešli , v ruce cedulku se svým jméněm a počtem včelstev a na vybraném místě tu cedulku na kalcku zapíchli. Aby bylo vybrané stanoviště nějak označeno, než tam ty včely dovezou. Ale mám pocit, že to tehdy dělal agronom nebo někdo takový z toho družstva.

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Záleží na situaci.
Za prvé jak moc jsou včely na stanovišti silné a chráněné zůženými česny před tlaky zlodějek, pokud na ten vyteklý cukr začnou létat. Případně totéž na blízkém stanovišti souseda.
Za druhé jak je silné včelstvo, do kterého to vyteklo a jaká je konstrukce úlu, jestli ten roztok zadrží , jestli ten roztok zateče někde do izolace, ze které by kapal ven ještě dny, jestli včelstvo je tak silné, že přes noc dokáže všechen rozlitý roztok uvnitř úlu vybrat a úl tak vyčistit
Nebo dokonce jestli jsou tam mravenci, kteří jsou schopni zbytky roztoku nedostupného včelám vybrat a izolaci tak i vyčistit.
.
Pokud by to bylo za dne a pokud by konstrukce úlu byla taková, že by zadržela hodně roztoku, asi bych úl i přes protesty včel bleskurychle rozebral a volný roztok vylil či vymetl atd. Roztok na zemi potom kvůli zlodějkám spláchl pár kýbly vody.
.
Večer nebo v noci bych roztok uteklý na zem a vnějšek úlu a stojan potřísněný od cukru jen spláchl tou vodou. Případně ještě lépe bych to udělal časně ráno, kdy včely nelétají. Aby se rozředil i roztok, který z úlu vytekl během noci.
.
Trocha toho modlení bude nutná, protože vždy zůstane nějaká neopláchnutá ploška s cukrem, která přiláká nějaké zlodějky.

Přítel  Pozdržálek  má na všechny  neduhy ve včelaření recept,který již po
několik let zde na konferenci uplatňuje.

Pro mne je platný člen této konference,který vydržel přes veškeré peripetie
řekněme za poslední 3 - 4 roky.

Ale přesto bych měl k jeho posledním  výrokům 2 poznámky. Za prvé , ad 1: 

" med do výkupu se prodával za 35.-Kčs ať byl jakýkoliv", nikdo neměřil
vodivost ani obsah vody,jediný problém v té době byl nedostatek

konví,takže zajetí včelaři je obdrželi a ti ostatní mnohdy měli smůlu.Potud
má pravdu. Prodej  ".dnes ze dvora  "- nebylo 60 - 80,.Kčs,ale kolem 40.-
Kčs, to je také třeba podotknouti.Takže př.Pozdržálek v tomto pravdu nemá...

Za druhé :  ad 2 : Zatopení úlu cukerným roztokem.Zde má pravdu,že nezbývá 
než několika kybly vody tento roztok spláchnout,tím jej zředit

a zabránit náletu včel a poté i loupeži . Mravenci by v tomto případě
zajisté nepomohli. Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly  stály v
rovině a pak se mu to nestane.
Také jsem se zasmál při čtení poptávky,že koupí řepkový med.Myslím,že to
byla nadsázka od toho člověka,který ví,že řepkový med v našich končinách
letos neviděti.Já jsem tomu velice nerad,řepkový a jarní med  mám nejraději
na slazení jak čaje,tak kávy a místo toho letos mám ten tmavý,stále tekutý,
který mi ale nechutná. Nebudu to řešit inzerátem ale počkám si na příští
jaro,kdy doufám že bude lepší letošního.

 
Tradiční krmení ve skle je možná nejmín nákladovým na cenu krmítka v ČR, ale at už jde o převoz, svoz,skladování nebo vymytí ve větším měřítku je to tragédie. Zvláště pak když 4l křupne v ruce a v sezoně se pořežete přes prsty.
Před nedávnem byl zde komentář o pracném navrtávání kýblíků invertu, proč?
Stačí jemně propíchat šídlem (odskoušeno) přikládám odkaz:  http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html <http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html>
Tom
 

Co se týká řepkového medu, je to jen náš včelařský problém a nikoho jiného, je to jen o našich choravých moscích... Když jsem začal včelařit, tak mi všichni včelaři tvrdili, že jediný pořádný med je ten tmavý, lesní, medovicový. to je med a že ten květový, to je slabý.... a že vůbec nejhorší je ta řepka, ta že stuhne a musí se vozit jen do výkupu....

Totální blábol, začal jsem řepky pastovat, dělat propagaci, že to neteče a nezkazí chuť čaje a ejhle, lidé po mě poptávají hrůzu pastovaného medu... Takže je to jen o dlouhodobé investici do vysvětlování co je ten první květový a že je vlastně nejlepší... Když pojedete do ameriky a nedejbože vytočíte tuny tmavého medu, tak vám řeknou, že je to hnus a že se to musí vyvést, protože američan to do pusy nestrčí, že kdo by mohl, tak je Germeny, takže je to i náše vizitka, českých včelařů, že neumíme nabídnout prvotřídní kvalitní první pastovaný med....

Proto pracujme, hospodařme, vydělávajme a ne jen čekat na nějakou šikanózní dotaci, která nic neřeší, jen kryje svazové náklady.... A nejvzpomínejte na éru nejlepšího kapitalismu v socialismu, němec prodává svoji práci na svém trhu za 6 euro / 0,5 kg... co námezní čech....čeká na dotace ze EU, že ?

"Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
rovině a pak se mu to nestane."

Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily. Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s novými.

Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor. Dnes
se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ TO
HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


""Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.

Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně

postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.

Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v

rovině a pak se mu to nestane."



Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání

nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.

Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může

stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s

novými."

"Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma ."
Je třeba se podívat na datum. Na kyblíky s cukren¨m je už pomalu pozdě a moc zima v noci.

je-li ul nakrivo je dobre si z velke odpadni trubky narezat cca 7cm vysoke
krouzky a flasky postavit do nich - v tom se pak da ta krivost ulu
vyrovnat.... A taky je dobre pouzit podnecovaci vicka s mene otvory, ty
prakticky neprotikaji ani kdyz je ul uz v solidnim naklonu, ale cukr podany
ve flasce s podnecovacim vickem musi byt uz plne rozpusteny, tak ho vcely
vemou skoro stejne rychle jako s normalnim vickem

samozrejme nejlepsi je krmit z misy se slamou, ale nesmi byt moc zima, to
se pak vcelam splhat nahoru moc nechce....

petr j.
Dne 23.8.2013 16:34 "R. Pol�ek" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> "Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
> Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
> postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
> Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
> rovině a pak se mu to nestane."
>
> Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání
> nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.
> Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může
> stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s
> novými.
>

Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou

Je to hloupost!
  Já to používám nějakou tu desítku let a nikdy jsem nepozoroval že by to
nevybraly pokud to měly kam uložit, až na těch několik zbytků v  lahvích
které zůstanou na konec. Krmím totiž dokud berou a poslední dávku dostanou
kolem 10 září.  Těmi zbytky pak vylepším kvas.


---------- Původní zpráva ---------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení
flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával
roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou"

Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem dala
8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to
rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně
a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.
Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,
ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama  půjde v září, až bude
chladněji.

Krmím kyblíky již několik let.Vzhledem k diskuzím zde na foru ohledně
prevence utopení včel jsem letos srovnával (již mám nakrmeno zatím po 15-ti
kg) co bude lepší zda keramzirt nebo prostě sláma.Nejprve ale co se týče
přístupu včel do kyblíku.Ty jsou ovšem většinou kulaté nebo oválné-např.od
PrimalexuDůležité je aby stály v rohu tak aby se dotýkaly stěn aspoň vedvou
místech.Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem.U keramzitu jsem pozoroval takříkaje sysifovský efekt.Tpopící se
včelička se snažila vylézt na keramzitovou pecku,která se jí pod nožičkama
stále otáčela takže vše marno.Sama sláma mi naopak postupně jak vlhla,
klesala ke dnu a měl jsem dost utopených včelek.Nejlepší tudíž byla (ikdyž
pracnější) kombinace keramzitu a na něj ještě slámu.A tu ještě tak aby část
sébel podél stěn směřovala vzhůru.Takto jsem těch 15 kg zakrmil během čtyř
dnů.Ovšem bylo pěkně a teplo.Jako kontaproduktivní by se to ovšem mohlo
jevit,protože současně nosily spoustu pylu všech možných barev,takže pokud
jsem nenahlédl tak jsem ani nevěřil,že ještě budou mít zájem o cukr.A ještě
- nejlépe je naplnit kyblík až po okraj.Zpočátku jim to ulehčí orientaci i
cestu a poté již klesající hladinu bez problémů sledují.Zdá se to prkotina
ale říci mi to někdo dřív tak jsem ušetřil život pár desítkám včeliček.

P.S.z hlediska přístupu včel k roztoku by byl nejlepší kyblík hranatý, něco
podobného by se v supermarketu našlo ale při té ceně a více včelstvech by to
bylo náročné.


---------- Původní zpráva ----------

Od: mir.oslava/=/seznam.cz

Datum: 24. 8. 2013

Předmět: re kyblíky


"Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem
dala

8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to

rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně

a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.

Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,

ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama půjde v září, až bude

chladněji."

Co se týká kyblíků, včelky vytvoří z těl jakýsi souvislý most, po kterém ty zásoby lifrují.
Jak už jsou teploty v noci pod + 10 st C a ve dne pod 25 - 20 st C, už to bude u některých včelstev problém. A jak to do takových 3 dnů nebvyberou, začne se to kazit.
Nejspíš ale záleží i na drobných detailech. A potom na oblasti, asi bude dost rozdíl mezi třeba okolím Znojma a Bruntálu.

"Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem."
Já jim vždycky trochu roztoku kápnu mimo misku přímo na rámky a včely, rychleji začnou odebírat. Ale já krmím v miskách pod květináče, které mám shora uteplené, takže mně to berou i v listopadu a prosinci, když je tepleji.
Akorát měním velikosti misek, v září dávám misky o objemu i 2 - 3 litry, hodně pozdě třeba jen misky o objemu 0,2 - 0,3 litry.

Co jsem tak vyskoušel tak místo slámy,korkových špuntů nebo keramirolu se mi velmi osvědčila hrabanka z lesa.Musíte nahrabat z lehka jen to jehličí na povrchu.Dvě hrstě do kýblu a je to.Vytvoří to na roztoku pevný koberec a včely se netopí ani křídla si neurousají.mohou po tom běhat.Po krmení se to jen vyklepne do tráva a je to,nemusí se nic skladovat.Když čtu že někdo sbírá a schání korkové špunty aby mohl krmit včely,myslím si něco o břídilství.

Tak nevím,ale nezdá se mi to příliš vhodné vzhledem čistotě spadaného jehličí a do potravy včel?

polož si otázku. jaký rozdílje mezi senem slámou a jehličí a nebo jak včely
sají vodu na polních hnojištích.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 24. 8. 2013
Předmět: Re: topení včel v roztoku

"Tak nevím,ale nezdá se mi to příliš vhodné vzhledem čistotě spadaného
jehličí a do potravy včel?"

A vůbec nejlepší je nekrmit, nebo nechat aspoň 12kg jarního medu, pokud to úl prostorově umožnuje, a při posledním točení jednorázově dokrmit.

Cukr vyjde na 20kč + starosti kde koupit, přivézt,rozpouštění, úklid, cesta ke včelám, nasadit do úlů, po pár dnech případné opakování, někde problém neodebráno a kvasí ... včely slídí, jsou zlé, nervózní, zpracováním oslabené, nevhodné plodování, kvalita cukru nula - bílý jed, krmením oddalujeme léčení KM.


Med? Jestliže je výkupní cena 50kč, tak když odpočtem práci na vytočení, tak jakou pak má cenu ještě v úle? 25kč, 30kč?

Já prodávám jen ze dvora za 130kč a stejně tvrdím, že cena se tvoří až mimo úl. Tedy vytočení, nasklenkování, uskladnění a nakonec prodej. A pak že včelky ten med nenosí zadarmo !

Med je ve výkupu od 75Kč bez karty s kartou od 80,-._gp_
http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_57&sName=Karta-Medocentrum--vykup-medu
......
Martin H. :


Med? Jestliže je výkupní cena 50kč, tak když odpočtem práci na vytočení, tak jakou pak má cenu ještě v úle? 25kč, 30kč?

Opava tušímže říkali 52kč, loni 48. Letos je většinou vyšší.

Já používám nalámané suché výhonky černého bezu ze středu keře. Tyhlety větve mají velkou duši, materiálem podobnou polystyrenu a malé množství dřeva kolem, takže velice dobře plavou. Černým bezem je u nás les zamořený prakticky všude a na můj počet včelstev to v pohodě stačí.
Při větším počtu včelstev bych asi používal obyčejné vybrané nastříhané tenké větve či opakovaně svázanou rohož z takových větviček.
Hrabanka je podle mně nevhodná, protože je v ní všechno možné, co na tu zem pod tím stromem spadne a ještě to je v částečném rozkladu. Takže do cukru se mohou vyluhovat všemožné chemikálie.

Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor. Dnes
> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ
> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly
mladusky, co by odebiraly........

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc prostoru
loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.
Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se
projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta
10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 
Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Datum: 25. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.
Co
> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem
včelstvům
> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.
Dnes
> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ
> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly

mladusky, co by odebiraly........

--



S pozdravem

Jan Cervenka"

Tady matka klade na 3 plástech a je tam plod všeho druhu, včetně vajíček.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.
Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem
včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.
Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly


mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka"

Pepane ? Tak to nějak je . měl jsem ho zrušit dřív , to kladení opravdu je
málo . když byli silné. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc
prostoru

loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.

Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se

projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta

10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 

Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?



"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.

Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem

včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.

Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly



mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka""

Není to normální. Letos varroa je málo. signalizuje to to co u mě v loňském roce. Jednalo se o nosemu ceranae. Silné včely nebraly tak jako ostatní a v polovině ledna byly uly prázdné jako by to byla varroa, nenašel jsem brouka. Po vyšetření 80% nosema. Tak pozor!

Ovšem ještě jeden dodatek  slabé včelstvo na podzim nemusí taky nutně
znamenat že bude mít špatný výkon po zimě.
Existují včelstva z velmi rychlým nástupem v předjaří jehož letní včely se
dožívají vyššího věku a zimní chomáč je mnohem menší. Vyžadují však na jaře
jeli méně nepříznivé podněcování. To však zjistíte až po zimě

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 25. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Pepane ? Tak to nějak je . měl jsem ho zrušit dřív , to kladení opravdu je
málo . když byli silné. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc
prostoru

loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.

Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se

projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta

10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 

Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?



"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.

Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem

včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.

Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly



mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka"""

"Když čtu že někdo sbírá a schání korkové špunty aby mohl krmit včely,myslím si něco o břídilství."
----------------------
To nesouhlasím, špunty sbírám po celý rok, i když je ke krmení nepoužívám. Je to velice inspirující zábava. ;-)

Ale Radime,

tak to neni, temer polovinu vcelstev zacinam krmit vzdy az po 25.8. Je treba nejdrive vytocit medovici a pripadne pohanku. Posledmi davku dostavaji v pulce zari. Vse je naprosto OK. Kdyz jsem se vloni bavil s polskymi vcelari ze Slezska, tak Ti az koncem zari vytaceji vresovy med, pak uz vsak davaji invert, zacinaji krmit koncem zari a konci v pulce rijna. Takze zadna panika.

P.

Ono když se krmí správným způsobem, tak to včely bez problémů vezmou a v pohodě přezimují . To už mám vyzkoušeno.
Akorát trošku toho nabírání síly přesunou z podletí na jaro v době řepky. Takže se to hodí na stanoviště, kde z nějakého důvodu včelař tu snůšku v době řepky moc neužívá.

CHci provést výměnu matky přidáním oddělku s novou matkou.Je nutno starou matku najít a zlikvidovat,nebo ji ponechat ve spodním nástavku?Kdy spojení provést-nyní nebo později ke konci září?

Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6 krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem. Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď.

Tak samozrejme vyhledanim stare matky a jejim odstranenim probehne vymena
stare za mladou matku bez problemu :-) Pokud si chcete usetrit praci a
nechat to na vcelach, tak muzete byt najare i prekvapeny, ze si vcely
vybrali tu starou matku a mladou odstranili.....

Pokud mlada matka klade, tak bych spojil ted....

petr j.
Dne 28.8.2013 21:39 "Miroslav Homoláč" <homolacsucha/=/seznam.cz> napsal(a):

> CHci provést výměnu matky přidáním oddělku s novou matkou.Je nutno starou
> matku najít a zlikvidovat,nebo ji ponechat ve spodním nástavku?Kdy spojení
> provést-nyní nebo později ke konci září?
>

Pro zazimování v jednom nástavku 39x24 používám tento "výpočet": počet rámků
plus 2 kg, ve Vašem případě 8+2=10 kg zásob. Je nutné přihlédnout k množství
plodu ještě vychovávaného do zimy a k místním podmínkám na jaře, zásoby jsou
nejen na přečkání zimy, ale i na jarní rozvoj.
Pokud by jaro příští rok bylo extrémě nepříznivé, lze doplnit roztok i na
jaře plochou miskou do podmetu a větvičkou z jehličnanu zasunutou mezi rámky
umožnit včelám přístup. Druhá možnost je medocukrové těsto pod stropní
folii.
Podle mne je zásoba dostatečná. Pokud je zásob příliš mnoho, je matka na
počátku jara omezena nedostatkem volných buněk pro plod.
Vašek

----- Original Message -----
> Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil
> roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6
> krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem.
> Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď.

Strašně záleží kolik mněli zásob před začátkem krmení.19kg na dva odělky je strašně málo. Oddělky plodují dosti ještě nyní a spoustu, fakt hodně toho sežeřou a protopí.Narval bych do nich co vemou třeba ještě po 4-6kg každému.Na překrmení žádné včelstvo neuhyne.Na nedostatek zásob na jaře buď uhyne nebo živoří až do června.Toto je za předpokladu že těch 8plástů obsedají a mají plod tak na 3-5 plástech.Jestli jsou slabé a těch 8plástů je tam jen do počtu tak už nekrm.Viděl jsem mnohokrát totálně překrmená včelstva že jim to doslova teklo ušima.Na jaře byla vždy lepší než ta která musela šetřit.I to přezimování na zcela plných plástech je vždy lepší než nedostatek.

to podání cukru na jaře je nejlepší na množení včelstev. Čekejte že se vám
do dní zrojí.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Datum: 29. 8. 2013

Předmět: Re: Krmení


"Pro zazimování v jednom nástavku 39x24 používám tento "výpočet": počet
rámků

plus 2 kg, ve Vašem případě 8+2=10 kg zásob. Je nutné přihlédnout k množství


plodu ještě vychovávaného do zimy a k místním podmínkám na jaře, zásoby jsou


nejen na přečkání zimy, ale i na jarní rozvoj.

Pokud by jaro příští rok bylo extrémě nepříznivé, lze doplnit roztok i na

jaře plochou miskou do podmetu a větvičkou z jehličnanu zasunutou mezi rámky


umožnit včelám přístup. Druhá možnost je medocukrové těsto pod stropní

folii.

Podle mne je zásoba dostatečná. Pokud je zásob příliš mnoho, je matka na

počátku jara omezena nedostatkem volných buněk pro plod.

Vašek



----- Original Message -----

> Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil

> roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6

> krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem.

> Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď."

Profíku a není nebezpečí že to nevyhřejí když v uličkách nemohou vlézt do
buněk a každá ulička je rozdělí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: profík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 29. 8. 2013

Předmět: krmení


"Strašně záleží kolik mněli zásob před začátkem krmení.19kg na dva odělky je

strašně málo. Oddělky plodují dosti ještě nyní a spoustu, fakt hodně toho

sežeřou a protopí.Narval bych do nich co vemou třeba ještě po 4-6kg

každému.Na překrmení žádné včelstvo neuhyne.Na nedostatek zásob na jaře buď

uhyne nebo živoří až do června.Toto je za předpokladu že těch 8plástů

obsedají a mají plod tak na 3-5 plástech.Jestli jsou slabé a těch 8plástů

je tam jen do počtu tak už nekrm.Viděl jsem mnohokrát totálně překrmená

včelstva že jim to doslova teklo ušima.Na jaře byla vždy lepší než ta která

musela šetřit.I to přezimování na zcela plných plástech je vždy lepší než

nedostatek."

Spotřeba včelstva na přezimování je cca 6,5 - 7 kg. vše ostatní je pro jarní
rozvoj.
V budečácích se běžně zimovávalo na 7 kg s následným přikrmováním dle
potřeby na jaře.
Dnes si právě tím množstvím na zimu šetříme práci na jaře. jde jen o
výhodnější přesun práce do jiného období.
Ovšem přeženeme-li to s tím množstvím budeme s tím zase mít potíže na jaře.
Jde o to, aby se nám zbytek cukerných zásob, jsme-li poctiví, nedostal do
medu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
Datum: 28. 8. 2013
Předmět: Krmení

"Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil
roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6
krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem.
Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď."

"Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6 krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem. Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď. "

Já bych řekl, že někdy to bude moc a někdy to bude stačit.
Za prvé záleží na co ty oddělky mají být. Pokud mají být k připojeny ke slabým včelstvům a náhradě jejich matek v předjaří, je to podle mně určitě zbytečně moc. Takovému oddělku na 8 rámcích 39x24 stačí, když bude mít na začátku zimy v prosinci tak 5 - 6 kilo zásob. 2-3 kila maximálně spotřebují přes zimu a zbytek jim stačí na rozjetí jarního plodování do toho spojení s produkčním včelstvem. Takže teď by měly mít tak 10 - 12 kilo zásob.

Pokud jsou ty oddělky určeny, aby na jaře zesílily v produkční včelstvo, je 19 kilo cukru na 8 plástů 39x24 buď moc nebo optimální. To záleží na těch včelách v oddělku.
V podstatě je to překrmení. Některá včelstva si i při takovém překrmení dokáží uhájit dostatek volných buněk pro plodování a potom se nic moc neděje. Normálně plodují, čím dále méně a na zimu sednou potom do volných buněk po tom plodování a v pohodě přezimují.
Některá včelstva zaperou sladinou všechny buňky a potom trpí zavěšeny pod plásty, dokud přebytečné zásoby nespotřebují. Jak se ty buňky uvolní, a třeba v říjnu nebo listopadu se oteplí, tak se rozplodují. Zbytečně tak spotřebovávají zásoby a vysilují se. A jak už byly předtím vysíleny zpracováváním toho nadměrného množství zásoby, mohou mít velké zimní ztráty.
Taky se může stát, že při aerosolování ještě budou viset ve velkém množství pod plásty, to léčivo tak půjde přímo na ně a zvláště pokud se bude dělat acetonem, je to pro ně velký záhul. Pokud bude matka v tom chumáči a ne někde mezi plásty, je o dost větší pravděpodobnost, že při té fumigaci uhyne.
Na jaře se potom může stát, že kvůli množství zásob budou mít nedostatek buněk pro plodování a budou se proto rozvíjet pomalu.

Záležet bude taky na tom ,jak je včelstvo silné. Hodně silné včelstvo si ten protor pro plodování uhájí snadněji. Ale hodně silný oddělek na 8 plástech už měl být dávno rozšířen o nástavek s dalšími 8 plásty a potom by to bylo velikostí i rozvojem na jaře v podstatě produkční včelstvo.

Doporučuji se do těch oddělků podívat. V tuto dobu by měly mít oddělky na 8 plástech tak 5 dm2 plodu Pokud mají méně než 2 dm2 plodu, doporučuji zavíčkované zásoby kolem toho plodu prostě rozškrábat, aby se přednostně uvolnily a odělek mohl normálně plodovat.

Dnes po prohlídce včelstev bylo plodu na jednom a 1/2 druhého rámku v obou včelstvech / 39*24/

Gustimiliane, pěkný románek. Možná u tebe se pěstuje ta, která neni modifikovaná a ze zemědělce se stal chemik. U mne stříkání téměř nula, pyl nula, nektar nula.
J.P.

Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché. Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opilení hmyz.

NEMÍT LETOS ŘEPKU TAK MÁM POLOVIC A TO ŠLA ASI ŠEST AŽ OSM DNÍ. NEMÍT K TOMU
SVAZENKU TAK MÁM MELICITOZU A TAK NIC. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale <e-mail/=/nezadan>

Datum: 30. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech

včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché.

Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opilení hmyz."

Nehádejte se s tou řepkou.
Asi před rokem bylo u nás schválených k pěstování cca 40 odrůd řepky. A kdoví, jak moc mají konkrétní odrůdy rozdílné vlastnosti. Nehledě k tomu, že nějaké procento drobných zemědělců chce ušetřit a tak řepku přesévá.
Takže podle mně pokud se diskutuje o výnosu medu z řepky, je třeba k tomu přidat i jaká odrůda ta řepka byla. jiank to je o ničem.
A ještě by to chtělo potvrdit nebo dementovat vliv agrochemikálií, které mají odpuzovat včely od kvetoucí řepky.

"Dnes po prohlídce včelstev bylo plodu na jednom a 1/2 druhého rámku v obou včelstvech / 39*24/"
No, já uznávám zásadu, že těsně před zimou v prosinci nebo listopadu mají být včely umístěny tak, aby potom v zimě mohl zimní chumáč jet po zásobách a netrpěl nedostatkem. Proto plodování v září a ještě říjnu sleduji a pokud by bylo nebezpečí, že by se do začátku zimy proplodovaly k horním loučkám, tak jim v září a říjnu ještě dávám trošku cukr. Aby ty zásoby umístly pod loučky a poslední plod umístily někde do spodní poloviny plástů.
Ono v zimě za mrazů jsou pro ně dostupné pouze ty zásoby, které jsou na plástech obsazených zimním chumáčem a ke kterým se mohou posunout. Pokud tam nejsou, mohou v zimě uhynout hlady, i kdyby byly neobsazené plásty nacpané zásobama odzhora až dolů.

Je to stále dokola. Všichni ale zapomínají, jaká bylo jaro(alespoň u nás na na východě Čech) od poloviny května bylo tři týdny chladno a deštivo, s tím že zpočátku byly nějaká okna, kdy včely nosily. Hlavní překážkou lepší snůšky bylo počasí.
Ještě se tu kdosi vyjadřoval, že řepkový med nemá rád, a že je špatný, já do mám raději než škrablavou medovici. To jen, že každému může chutnat něco jiného.
Jinak tak šílený rok jako letos si nepamatuji. Jarní rozvoj začal opožděně, nadbytek zimních zásob(ty byly asi nakonec příčinou že jsem na jaře něco málo točil), pak neuvěřitelný rozvoj včelstev následovaný nejhorším jarem co pamatuji. Nakonec to završila melicitozní snůška, kterou také nepamatuji. Přeji normální včelařský rok L.Holý

U nás do řepky pršelo,  při akátu bylo chladno, kmín rovněž propršel a lípy
díky vlhkému počasí byl napadeny plísn,í takže nakonec bylo tak cca po 10kg
medovice při sundávání medníků.
pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Holy <e-mail/=/nezadan>
Datum: 30. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

"Je to stále dokola. Všichni ale zapomínají, jaká bylo jaro(alespoň u nás na
na východě Čech) od poloviny května bylo tři týdny chladno a deštivo, s tím
že zpočátku byly nějaká okna, kdy včely nosily. Hlavní překážkou lepší
snůšky bylo počasí.
Ještě se tu kdosi vyjadřoval, že řepkový med nemá rád, a že je špatný, já
do mám raději než škrablavou medovici. To jen, že každému může chutnat něco
jiného.
Jinak tak šílený rok jako letos si nepamatuji. Jarní rozvoj začal opožděně,
nadbytek zimních zásob(ty byly asi nakonec příčinou že jsem na jaře něco
málo točil), pak neuvěřitelný rozvoj včelstev následovaný nejhorším jarem
co pamatuji. Nakonec to završila melicitozní snůška, kterou také
nepamatuji. Přeji normální včelařský rok L.Holý"

Dne Friday 30 of August 2013 08:56:38 R. Pol???ek napsal(a):
> Nehádejte se s tou řepkou.
> Asi před rokem bylo u nás schválených k pěstování cca 40 odrůd řepky. A
> kdoví, jak moc mají konkrétní odrůdy rozdílné vlastnosti. Nehledě k tomu,

presne tak, jednou jsem tu v minulosti psal o tom, ze jsem se mistniho
zemedelce (byvaleho vcelare) ptal, jestli by nezasel nejakou odrudu repky ,
co meduje, ale odpovedel mi, ze o tom, co se zaseje rozhodne pri podepsani
kontraktu na odber vykupce semene.

Mozna tady je zase prostor pro lobisty CSV , ovsem pokud ta , co se opyluje
sama ma vyssi vynosy diky tomu, ze neroni nektar, tak to asi bude tezke.


Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)



--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)"
To mně připomělo problém divokých prasat. Jednou z možností, jak usnadnit jejich odstřel je rozčlenění velkých lánů řepky, kukuřice, obilí holými pruhy, kdy by ta prasata byla z posedu v noci vidět a mohla by se tam střílet.
Takže udělat tam pruhy, ty osadit třeba tou svazenkou.....
Ale nejspíš je to utopie.

polaku pokračuj. Zemědělce neuhlídáš . Když bylo jedno JZD tak to šlo .
Dneska je zd a dalších pět deset drobně hospodařících nebo jak si říkají.
Dej mezi ně svazenku a jeden ošetří plodinu insekticídem a máme opravdu
vystaráno. Nařkni jednoho ten to svede na druhyho a třeba to udělal ten
pátý. Vzorky rychle všude nesebereš , kde otrava vznikla. Může to zanést i
vítr i když velké podniky mají přesné postřikovače ale ti drobní starý
SLEZYa tam dvacet metrů za větru není vzdálenost Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 30. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


""Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh

svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)"

To mně připomělo problém divokých prasat. Jednou z možností, jak usnadnit

jejich odstřel je rozčlenění velkých lánů řepky, kukuřice, obilí holými

pruhy, kdy by ta prasata byla z posedu v noci vidět a mohla by se tam

střílet.

Takže udělat tam pruhy, ty osadit třeba tou svazenkou.....

Ale nejspíš je to utopie."

Osobně bych se rozhodl podle stavu, pokud obě matky kladou, počkal bych,
bude více včel od dvou matek snad i dlouhověkých. Pokud stará klade špatně,
nemá cenu prodlužovat trápení, raděj bych matku také našel, není v tom velký
problém a starou matkou bych ovoněl přidávací klícku, pokud bych nepřidal
celý oddělek. Pokud se trochu více pokouří, převěsí se oddělek do včelstva a
dá se něco krmení, proběhne to téměř 100% v klidu.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com>

Datum: 28. 8. 2013

Předmět: Re: výměna matky


"Tak samozrejme vyhledanim stare matky a jejim odstranenim probehne vymena

stare za mladou matku bez problemu :-) Pokud si chcete usetrit praci a

nechat to na vcelach, tak muzete byt najare i prekvapeny, ze si vcely

vybrali tu starou matku a mladou odstranili.....



Pokud mlada matka klade, tak bych spojil ted....



petr j.

Dne 28.8.2013 21:39 "Miroslav Homoláč" <homolacsucha/=/seznam.cz> napsal(a):



> CHci provést výměnu matky přidáním oddělku s novou matkou.Je nutno starou

> matku najít a zlikvidovat,nebo ji ponechat ve spodním nástavku?Kdy spojení

> provést-nyní nebo později ke konci září?

>"

"polaku pokračuj. Zemědělce neuhlídáš . Když bylo jedno JZD tak to šlo .
Dneska je zd a dalších pět deset drobně hospodařících nebo jak si říkají.
Dej mezi ně svazenku a jeden ošetří plodinu insekticídem a máme opravdu
vystaráno. Nařkni jednoho ten to svede na druhyho a třeba to udělal ten
pátý. Vzorky rychle všude nesebereš , kde otrava vznikla. Může to zanést i
vítr i když velké podniky mají přesné postřikovače ale ti drobní starý
SLEZYa tam dvacet metrů za větru není vzdálenost Standa"

JJ, kdo to chce udělat, hledá jak. Kdo to nechce udělat, hledá důvody, proč to nedělat.

Ale dost možná jsem se trefil do trendu, protože těch prasat je asi skutečně čím dál víc a o podobných opatřeních se taky mluví čím dál víc.
Třeba tady :
http://novojicinsky.denik.cz/z-regionu/divocaci-se-vymykaji-kontrole-20130928-nhqx.html

A i když se do těch pruhů nic nenaseje, jak v nich bude sekáním udržován nízký porost, automaticky v nich vždy něco pokvete, co bude lákat včely. Nebo třeba v tom článku se mluví o osévání těch pruhů pohankou. Jedině že by zemědělci dostali příkazem to stříkat třeba roundupem, aby tam nerostlo vůbec nic a bylo to úplně holé.

 
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 8. 2013
Re: Äš?epkovÄ?Ë? med (62193) (62194) (62198)"Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh 
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)" 
To mně připomělo problém divokých prasat. Jednou z možností, jak usnadnit jejich odstřel je rozčlenění velkých lánů řepky, kukuřice, obilí holými pruhy, kdy by ta prasata byla z posedu v noci vidět a mohla by se tam střílet. 
Takže udělat tam pruhy, ty osadit třeba tou svazenkou..... 
Ale nejspíš je to utopie.
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62199 <http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=62199&reply=62199&(62193)%20(62194)%20(62198)>

Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek <http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=62199&(62193)%20(62194)%20(62198)>

Zobrazit
celé
vlákno <http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=62193&type=brief>Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 8. 2013
Re: Äš?epkovÄ?Ë? med (62193) (62194)Dne Friday 30 of August 2013 08:56:38 R. Pol???ek napsal(a):
> Nehádejte se s tou řepkou.
> Asi před rokem bylo u nás schválených k pěstování cca 40 odrůd řepky. A
> kdoví, jak moc mají konkrétní odrůdy rozdílné vlastnosti. Nehledě k tomu,

presne tak, jednou jsem tu v minulosti psal o tom, ze jsem se mistniho 
zemedelce (byvaleho vcelare) ptal, jestli by nezasel nejakou odrudu repky , 
co meduje, ale odpovedel mi, ze o tom, co se zaseje rozhodne pri podepsani 
kontraktu na odber vykupce semene. 

Mozna tady je zase prostor pro lobisty CSV , ovsem pokud ta , co se opyluje 
sama ma vyssi vynosy diky tomu, ze neroni nektar, tak to asi bude tezke.


Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh 
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)



-- 



S pozdravem

Jan Cervenka
--------------
Chlapy já bych vám, potažmo všem členům zvedl příspěvek ze včelstva aspon na 100, at máte těm lobistům čsv vůbec co nabídnout

Příteli až ti postříkají včely a domů se ti nevrátí většina letavek budeš
vědět o čem je řeč. Jsem vyučen zahradník a sadovnictví je mojím hoby.
Neplést z ovocnářstvím. Ty postřiky jsou na bázi emulzí nebo olejů a včely
nám opravdu neotráví jak jsou něžné.Metodiku postřiku tedydrží a to že mohou
stříkat v plném květu řepky . Ovšem je také metodika doby postřiku a o té
nikdo nemluví. To je v době kdy včely nelétají a to od dvaceti dvou do třech
do rána.Ted se řepka sela a to na jaře , záleží jak vyzimuje bude hrozný
tadysnad nic jineho není.Včela po postřiku a zaschnutí postřiku na křídlech
neodletí a zůstane na poli. pak hledej vzorky mrtvolek ,. Ana poli při tom
rozptylu včel nenajdeš taky nic Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 31. 8. 2013

Předmět: Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med


""polaku pokračuj. Zemědělce neuhlídáš . Když bylo jedno JZD tak to šlo .

Dneska je zd a dalších pět deset drobně hospodařících nebo jak si říkají.

Dej mezi ně svazenku a jeden ošetří plodinu insekticídem a máme opravdu

vystaráno. Nařkni jednoho ten to svede na druhyho a třeba to udělal ten

pátý. Vzorky rychle všude nesebereš , kde otrava vznikla. Může to zanést i

vítr i když velké podniky mají přesné postřikovače ale ti drobní starý

SLEZYa tam dvacet metrů za větru není vzdálenost Standa"



JJ, kdo to chce udělat, hledá jak. Kdo to nechce udělat, hledá důvody, proč

to nedělat.



Ale dost možná jsem se trefil do trendu, protože těch prasat je asi

skutečně čím dál víc a o podobných opatřeních se taky mluví čím dál víc.

Třeba tady :

http://novojicinsky.denik.cz/z-regionu/divocaci-se-vymykaji-kontrole-201309

28-nhqx.html



A i když se do těch pruhů nic nenaseje, jak v nich bude sekáním udržován

nízký porost, automaticky v nich vždy něco pokvete, co bude lákat včely.

Nebo třeba v tom článku se mluví o osévání těch pruhů pohankou. Jedině že

by zemědělci dostali příkazem to stříkat třeba roundupem, aby tam nerostlo

vůbec nic a bylo to úplně holé."

AM:
Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché. Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opylení hmyz.

-----
Jo,JO.
A to psali, že letos jsou rekordní výnosy řepky.

Pokud je to pravda, tak jen mohou litovat, že včely nelétaly - byly by jistě o 20% vyšší. :-)
Nebo to s tou potřebou opylení pro vyšší výnosy není tak horké.

Karel

Krmná sezona je na vrcholu konce našeho včelaření. To jsme si zase užili v
těch slavných supermarketech při shánění potřebného cukru pro ta naše
včelstva. Občas jsou ty jejich t.zv. akce,kdy se dá cukr sehnat  za 17.90.-
Kč/kg,ovšem ne každý z povzdáli se to včas dozví,ty letáky taky pomalu
řídnou oproti dřívějšku. A i když člověk na to natrefí,je to omezeno 5 - 10
kg na osobu a den.Je to paráda,zmobilizovat co nejvíce členů rodiny aby se
třeba podařilo za tuto cenu 1q cukru pořídit. Nejde mi na rozum,proč dnes
není možno tak jako dříve ten cukr pro včelaře balit do většího balení, 20 -
50kg,proč ten náš ÚV ČSV pro to něco neudělá? Vždyť i kdyby ta cena byla
kolem 20 - 22.-Kč,bylo by to přínosem pro včelaře,objednal by si jej u svého
obchodníka dopředu a ten by učinil objednávku ve velkoskladu.Nic složitého
na tom nic není.

A tak i nadále musíme prožívat stres se sháněním cukru,pokud nechceme platil
26-28.-Kč/kg a zajisté si také následné rozlepování kilových sáčků náležitě
užijeme a při tom ale můžeme přemýšlet,co příští rok u našich včel zlepšíme.
Takže přeji všem těm nešťastníkům příjemné rozlepování kilovek a hlavně to
přemýšlení,které k tomu taky patří,zda není škoda toho lesa,který na ty tuny
sáčků zbytečně padl...

 
 
Dá se ještě na Slovensku navolno koupit Taktic v litrovem balení (125 mg.)?
Poptávam 1-2 litry, pokud někdo máte nabídněte (mail.kontak.)
 

Včera jsem jel Jihlava UH. HRADIŠTĚ vELEHRAD A ZPĚT. Řepka není ještě
zaoraná tak je vidět výdrol. Tam kde padly kroepy bylo odhadem osmdesát až
devadesát procent na zemi.Tak s těma výnosema opatrně.Atěch míst nebylo
málo.Letos je naseto tady mnohem výc ha. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 1. 9. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"AM:

Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech

včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché.

Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opylení hmyz.



-----

Jo,JO.

A to psali, že letos jsou rekordní výnosy řepky.



Pokud je to pravda, tak jen mohou litovat, že včely nelétaly - byly by

jistě o 20% vyšší. :-)

Nebo to s tou potřebou opylení pro vyšší výnosy není tak horké.



Karel"

Hrušovany nad Jevyšovkou dělají padesát kg. Neznám cenu ani prodej jak to
tam chodí. Jel sem tam kolem , Taky sem se mohl stavit je tam podniková
prodejna. Napište kdo tam jste poblíž. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: vitaxvita/=/seznam.cz

Datum: 1. 9. 2013

Předmět: krmná sezona


"Krmná sezona je na vrcholu konce našeho včelaření. To jsme si zase užili v

těch slavných supermarketech při shánění potřebného cukru pro ta naše

včelstva. Občas jsou ty jejich t.zv. akce,kdy se dá cukr sehnat za 17.90.-

Kč/kg,ovšem ne každý z povzdáli se to včas dozví,ty letáky taky pomalu

řídnou oproti dřívějšku. A i když člověk na to natrefí,je to omezeno 5 - 10

kg na osobu a den.Je to paráda,zmobilizovat co nejvíce členů rodiny aby se

třeba podařilo za tuto cenu 1q cukru pořídit. Nejde mi na rozum,proč dnes

není možno tak jako dříve ten cukr pro včelaře balit do většího balení, 20 -

50kg,proč ten náš ÚV ČSV pro to něco neudělá? Vždyť i kdyby ta cena byla

kolem 20 - 22.-Kč,bylo by to přínosem pro včelaře,objednal by si jej u svého

obchodníka dopředu a ten by učinil objednávku ve velkoskladu.Nic složitého

na tom nic není.



A tak i nadále musíme prožívat stres se sháněním cukru,pokud nechceme platil

26-28.-Kč/kg a zajisté si také následné rozlepování kilových sáčků náležitě

užijeme a při tom ale můžeme přemýšlet,co příští rok u našich včel zlepšíme.

Takže přeji všem těm nešťastníkům příjemné rozlepování kilovek a hlavně to

přemýšlení,které k tomu taky patří,zda není škoda toho lesa,který na ty tuny

sáčků zbytečně padl..."

 
Nejde mi na rozum,proč dnes 
není možno tak jako dříve ten cukr pro včelaře balit do většího balení, 20 -
50kg,proč ten náš ÚV ČSV pro to něco neudělá? Vždyť i kdyby ta cena byla 
kolem 20 - 22.-Kč,bylo by to přínosem pro včelaře,objednal by si jej u svého
obchodníka dopředu a ten by učinil objednávku ve velkoskladu.Nic složitého 
na tom nic není.
-------------
 
To už tady bylo.
Bohatě by stačilo kdyby vyjednaly pro nečleny čsv přímou dotaci 1D a EU bez jejich učasti na papírování a kontrolní činnosti.
Potom sklonim klobouk a poplácám svazáky po zádech za progresivní činnost
By mě zajímalo, jesli zemědělské podniky posílají žádosti na nový kombajn přes český svaz zahrádkářů.
T:P

Kde žijete? To šlo za vlády komunistů, dněšní řetězce nemají o takové
obchody zájem. Těm vyhovuje lákat zákazníky do obchodu právě na ten levnější
cukr a vědí, že si nakoupí ještě něco jiného. Proto se ty slevové akce také
dělají. Mají jen zájem naplnit si jen tu svoji kapsu vašimi penězi.

 pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 1. 9. 2013
Předmět: Re: krmnĂĄ sezona

" 
Nejde mi na rozum,proč dnes 
není možno tak jako dříve ten cukr pro včelaře balit do většího balení, 20 -
50kg,proč ten náš ÚV ČSV pro to něco neudělá? Vždyť i kdyby ta cena byla 
kolem 20 - 22.-Kč,bylo by to přínosem pro včelaře,objednal by si jej u svého
obchodníka dopředu a ten by učinil objednávku ve velkoskladu.Nic složitého 
na tom nic není.
-------------
 
To už tady bylo.
Bohatě by stačilo kdyby vyjednaly pro nečleny čsv přímou dotaci 1D a EU bez
jejich učasti na papírování a kontrolní činnosti.
Potom sklonim klobouk a poplácám svazáky po zádech za progresivní činnost
By mě zajímalo, jesli zemědělské podniky posílají žádosti na nový kombajn
přes český svaz zahrádkářů.
T:P"

Pytlovaný cukr nabízí skoro každá včelařská prodejna. Akorát že cenově to bude výš než ty kilovky ze supermarketů z akce. Cena v akcích by měly být zhruba kolem režijní ceny těch supermarketů. Když se vezme v úvahu, že supermarkety berou toho cukru ve stovkách tun nebo ještě víc, že tak mají velkou množstevní slevu plus navíc svým tlakem sníží nákupní cenu ještě níž, tak včelařská prodejna se svým nákupem pár tun pytlovaného cukru plus náklady na dovoz a skladování nikdy takové nízké ceny nedosáhne.
A 50 kilové balení je dneska drahé kvůli obtížné manipulaci. Dneska bude nejlevnější 25 kilová balení, protože 25 kilo je váha, do které dle předpisů bezpečnosti práce mohou manipulovat s balíky ženy. Takže s 25 kilovými pytli mohou manipulovat v každém obchodě, bez ohledu na to, jak je ten obchod vybaven. Zatímco na 50 kilové pytle by bezpodmínečně potřebovali mechanizaci nebo aspoň nějakého mužského zaměstnance. Kterých je ale v těchto skladech a obchodech pomálu.

Jinak ale kromě včelařů 50 ani 25 kilové balení cukru nikdo nepotřebuje. A včelařů zas není mezi zákazníky tolik, aby se supermarketu vyplatilo to velké balení objednat, natož na něho udělat slevu v akci.
Pekaři, cukráři atd budou mít jiné dodavatele a vietnamci do svých firem asi budou upřednostňovat kilovky v akcích supermarketů, protože jsou nejlevnější.
Nevím jestli takové velké balení cukru není v prodeji v Makru.

co naznačuje malý výskyt vos v létě

Jdi do nejblížšího Agrochemického podniku, flumvalinat běžně používají zemědělci na blískáčka, není v ničem problém

"kde zijete" tak nejak to vidim taky.Cela rada vcelaru si porad naivne mysli,ze se o ne nekdo bude starat nebo za ne neco vyjednavat.Ty doby uz jsou davno pryc.Dnes plati postaras se sam,mas...Letos jsem chytl cukr po 17,90,samozrejme po 10 kilech na kolecko.A neni nic jednodusiho nez vzit par sklenic medu a jit na domluvu za vedenim a nechat si vyhodit zadem celou paletu.Lina huba,hole nestesti..K poctu zakazniku jsou vcelari nic...JosPr

studené léto ted jich a sršnů přibýva a říjnu budou končit. na jaře matky
založí nová hnízda. Standa. A TO ŽE LETOS BYLO MÁLO PTÁKŮ PĚVCŮ SES NEVŠIML?


---------- Původní zpráva ----------

Od: matin <bugandbug/=/seznam.cz>

Datum: 1. 9. 2013

Předmět: Re: Prosím pomoc!


"co naznačuje malý výskyt vos v létě"

Včelko kde žiješ,V jakém velkoskladu. Kde si myslíš že jsou dneska sklady.
Deně lítají kolem tebe pokud nežiješ s prominutím v pralese. Sklady máme
dnes na kolech. Ta doba co se dělalo na sklad je dávno pryč, Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: vcelka1978/=/centrum.cz

Datum: 1. 9. 2013

Předmět: Re: krmnĂĄ sezona


" 

Nejde mi na rozum,proč dnes 

není možno tak jako dříve ten cukr pro včelaře balit do většího balení, 20 -

50kg,proč ten náš ÚV ČSV pro to něco neudělá? Vždyť i kdyby ta cena byla 

kolem 20 - 22.-Kč,bylo by to přínosem pro včelaře,objednal by si jej u svého

obchodníka dopředu a ten by učinil objednávku ve velkoskladu.Nic složitého 

na tom nic není.

-------------

 

To už tady bylo.

Bohatě by stačilo kdyby vyjednaly pro nečleny čsv přímou dotaci 1D a EU bez
jejich učasti na papírování a kontrolní činnosti.

Potom sklonim klobouk a poplácám svazáky po zádech za progresivní činnost

By mě zajímalo, jesli zemědělské podniky posílají žádosti na nový kombajn
přes český svaz zahrádkářů.

T:P"

Domlouvat cukr dneska nemusí ani někdo z vedení ČSV ani nějaký funkcionář ZO včelařů.
Kamión je 15 tun cukru, s návěsem 30 tun ( ty čísla přesně neznám ) , to jsou zimní zásoby zhruba pro 1600 - 2000 včelstev, to je nějak 6 průměrných ZO.
Stačí když někdo bude mít zajištěn odbyt těch 30 tun a už se to může rozjet. Třeba papír, kde se včelaři zavazují k odběru a zaplacení třeba na místě objednaného množství cukru.
Někdo by tak musel zajet do cukrovaru a dojednat výhodnou cenu, potom by musel najmout ten kamión na dopravu, potom na místě určení by musel pronajmout nějakou trochu čistou suchou halu, a v době vykládky vysokozdvižný vozík. Tu halu na cca 14 dní, protože zhruba tak dlouho by mohlo trvat, než by si pro ten cukr přijeli všichno včelaři.
Technicky to dneska není žádný problém. Pokud by bylo financování takové akce, tak by to mohl udělat každý.
Akorát jestli až by se poplatily všechny náklady, jestli by se dosáhlo nějaké výhodnější ceny než jsou ceny v supermarketu či včelařské prodejně. A až by se tomu člověku, co to dělal, těch hezkých pár dnů práce zaplatilo.

Pokud by se do toho mělo zamotat celé ČSV, tak by možná byla schůdná cesta cukr použitý pro krmení včel vyjmout z cukerných kvót , protože to defakto není cukr pro lidskou spotřebu, ale pro včely. I když jeho uplatněním by v ČR klesla spotřeba toho kvótovaného cukru.
Cukr pro včely by tak výrobci mohli vyrobit navíc nad kvóty , výrobce, který by tuto zakázku dostal, by si víc vyděla a třeba by potom dal nižší cenu výhodnou pro včelaře.
Ale to je taky jen teorie.

 
(89.235.0.6) --- 1. 9. 2013
Re: Taktic (62207)Jdi do nejblížšího Agrochemického podniku, flumvalinat běžně používají zemědělci na blískáčka, není v ničem problém
-------
Díval jsem se na Mavric 2 již dříve a uvažuji o něm  Ta koncentrace tau-fluvalinátu je stejná ? Díky za reakci
T:P

 
To už tady bylo.
Bohatě by stačilo kdyby vyjednaly pro nečleny čsv přímou dotaci 1D a EU bez 
jejich učasti na papírování a kontrolní činnosti.
Potom sklonim klobouk a poplácám svazáky po zádech za progresivní činnost
By mě zajímalo, jesli zemědělské podniky posílají žádosti na nový kombajn 
přes český svaz zahrádkářů.
T:P"
 


BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 9. 2013
Re: krmnÄ?Ä? sezona (62210)Včelko kde žiješ,V jakém velkoskladu. Kde si myslíš že jsou dneska sklady. 
Deně lítají kolem tebe pokud nežiješ s prominutím v pralese. Sklady máme 
dnes na kolech. Ta doba co se dělalo na sklad je dávno pryč, Standa
 


-------------------------------------------------------------------------------------- 
Píši pod čarou a jsem realista,  nerozumím proto tvé reakci
 
K cukru , potažmo reakci na Vitavixuv komentář jsem napsal asi tolik, že to tady již bylo. Dál jsem to nerozváděl (tím jsem měl na mysli období první republiky)
T:P
 
 
 
 
 
 
 

V dotačních programech EU nikdy nejedná s jednotlivci, ale vždy jen s nějkou
organizací, nebo alespoň občanským sdružením. Všichni ostatní jednotlivci
mají smůlu. Už to, že to zajištťují i pro nečleny je s podivem.

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 1. 9. 2013
Předmět: Re: krmnÄ?Ä? sezona

" 
To už tady bylo.
Bohatě by stačilo kdyby vyjednaly pro nečleny čsv přímou dotaci 1D a EU bez 
jejich učasti na papírování a kontrolní činnosti.
Potom sklonim klobouk a poplácám svazáky po zádech za progresivní činnost
By mě zajímalo, jesli zemědělské podniky posílají žádosti na nový kombajn 
přes český svaz zahrádkářů.
T:P"
 


BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 1. 9. 2013
Re: krmnÄ?Ä? sezona (62210)Včelko kde žiješ,V jakém velkoskladu. Kde si
myslíš že jsou dneska sklady. 
Deně lítají kolem tebe pokud nežiješ s prominutím v pralese. Sklady máme 
dnes na kolech. Ta doba co se dělalo na sklad je dávno pryč, Standa
 


----------------------------------------------------------------------------
---------- 
Píši pod čarou a jsem realista,  nerozumím proto tvé reakci
 
K cukru , potažmo reakci na Vitavixuv komentář jsem napsal asi tolik, že to
tady již bylo. Dál jsem to nerozváděl (tím jsem měl na mysli období první
republiky)
T:P
 
 
 
 
 
 
 "

Včelaři JosPr, dnes neni třeba honit jezevce, aby věděl kdy má stříkat. Příští rok v době kvetení řepky, nastartuj auto, vem ženu a jeďte jako někam na výlet. Nezapomeň si přibrat lupu a pinzetu. A až pojedete okolo žlutého lánu, zastav, vem si tu lupu a pinzetu, rozkuchej pár květů a prohlédni si je pomocí lupy. O pár kilásků dál si to zopakuj. Při prohlídce kětů se zaměř na nektarie a prašníky. Nejlépe u takového lánu u kterého je na dvou kolících cedule, je tam tuším napsáno LG v takovém divně zubatém kole a ještě něco menšími písmeny. O tom co zjistíš, příští rok poreferuj, ale pravdivě. Kdyby ta řepka byla pro včelu „atraktivní“, tak ji nemůže zastavit žádné Karate, přestože smrdí a následně způsobí její smrt. Znovu opakuji: Na dou arech slunečnice bylo více hmyzu, než na deseti hektarech řepky.
J.P.

Neměly včely v dosahu listnatý les? Třebas letos, kvetl dub a vůbec je nezajímala řepka první týden vkvětu, právě z toho důvodu. Srovnývat slunečnici s řepkou je divné. Mohu zase napsat zkušenost, kdy včely létaly na hektary slunečnice a nic nedonesly, krmit jsem musel. A s kočovným vozem známý také. Nálet neznamená snůšku! Snůška má jistá pravidla a bez nich med není._gp_
.......
J.P.Na dou arech slunečnice bylo více hmyzu, než na deseti hektarech řepky.

V té poslední větě je vlastně i odpověď. Vždyť těch pár svých včeliček ani
nejde najít ne těch stovkákách hektarů řepky, Zato na těch 2 arech je to
snadnější. a to již ani neberu v ůvahu, že ta slunečnice je poslední
významější snůška.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 2. 9. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Neměly včely v dosahu listnatý les? Třebas letos, kvetl dub a vůbec je
nezajímala řepka první týden vkvětu, právě z toho důvodu. Srovnývat
slunečnici s řepkou je divné. Mohu zase napsat zkušenost, kdy včely létaly
na hektary slunečnice a nic nedonesly, krmit jsem musel. A s kočovným vozem
známý také. Nálet neznamená snůšku! Snůška má jistá pravidla a bez nich med
není._gp_
......
J.P.Na dou arech slunečnice bylo více hmyzu, než na deseti hektarech řepky."

chlapi co to ted nosí. louky holé hořčice není vidět a včely jako ve snůšce
řepky . Žlutý pyl trochu jetel a trochu yahradní tetničky a trvalky. Mohla
by to být aster nove anglii nebo ten druhý neznám přesny nazev , jsou
podobné a je to čeled astrace ovšem pyl je žlutší . ty to nejsou. Lokalita
Vysočina . Mluvil jsem se včelaři v okruhu asi dvaceti km a máme to všichni.
Snad něco z lesa. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 2. 9. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"V té poslední větě je vlastně i odpověď. Vždyť těch pár svých včeliček ani

nejde najít ne těch stovkákách hektarů řepky, Zato na těch 2 arech je to

snadnější. a to již ani neberu v ůvahu, že ta slunečnice je poslední

významější snůška.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 9. 2013

Předmět: Re: Řepkový med



"Neměly včely v dosahu listnatý les? Třebas letos, kvetl dub a vůbec je

nezajímala řepka první týden vkvětu, právě z toho důvodu. Srovnývat

slunečnici s řepkou je divné. Mohu zase napsat zkušenost, kdy včely létaly

na hektary slunečnice a nic nedonesly, krmit jsem musel. A s kočovným vozem

známý také. Nálet neznamená snůšku! Snůška má jistá pravidla a bez nich med

není._gp_

......

J.P.Na dou arech slunečnice bylo více hmyzu, než na deseti hektarech řepky."
"

nejspíš Zlatobýl

---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 2. 9. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"chlapi co to ted nosí. louky holé hořčice není vidět a včely jako ve snůšce

řepky . Žlutý pyl trochu jetel a trochu yahradní tetničky a trvalky. Mohla
by to být aster nove anglii nebo ten druhý neznám přesny nazev , jsou
podobné a je to čeled astrace ovšem pyl je žlutší . ty to nejsou. Lokalita
Vysočina . Mluvil jsem se včelaři v okruhu asi dvaceti km a máme to všichni.
Snad něco z lesa. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 2. 9. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"V té poslední větě je vlastně i odpověď. Vždyť těch pár svých včeliček ani

nejde najít ne těch stovkákách hektarů řepky, Zato na těch 2 arech je to

snadnější. a to již ani neberu v ůvahu, že ta slunečnice je poslední

významější snůška.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 9. 2013

Předmět: Re: Řepkový med



"Neměly včely v dosahu listnatý les? Třebas letos, kvetl dub a vůbec je

nezajímala řepka první týden vkvětu, právě z toho důvodu. Srovnývat

slunečnici s řepkou je divné. Mohu zase napsat zkušenost, kdy včely létaly

na hektary slunečnice a nic nedonesly, krmit jsem musel. A s kočovným vozem

známý také. Nálet neznamená snůšku! Snůška má jistá pravidla a bez nich med

není._gp_

......

J.P.Na dou arech slunečnice bylo více hmyzu, než na deseti hektarech řepky."
""

(e-mailem) --- 1. 9. 2013
Re: krmnĂ??Ă?? sezona (62221)
V dotačních programech EU nikdy nejedná s jednotlivci, ale vždy jen s nějkou
organizací, nebo alespoň občanským sdružením. Všichni ostatní jednotlivci 
mají smůlu. Už to, že to zajištťují i pro nečleny je s podivem.
-----------------------------------------
 
 Příteli, mě vadí sekundární dopady, problém je např v tom, že pokud ti přijde kontrola z MZe přijde ti i se zástupcem místní ZO.
 
Stát vydává peníze - stát kontroluje (potud je všechno v púořádku)   ..ale co tam dělá ten mezičlánek ? Navíc pokud je kontrolovaná osoba neorganizováná ?
 
U 1 D to jde ještě dál a mě kontrolní- selektivní činnost prováděnou čsv u neorg.včel. irytuje.  Dále mě jako neor. profesnímu včelaři vadí sdělovat citlivé data (u 1d) místní ZO, tedy včelařům včelařících ze zájmu.
 
Trochu odbočím, jsem rád že se pan místopředseda Hrabák vyjádřil na rovinu (str 294 a 295) a to, že budou nadále volně přeloženo vyrábět pseudovčelaře (bod.1) a uměle tento systém i kontrolní činností snažit se udržeti budou( bod.4).
T:P
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Proti tomu uvádění os. údajů je jednoduchá pomoc. Nezažádat o žádné dotace!
EU platí a také si určuje podmínky. S tím nic jiného nejde udělat neje
nebrát.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 2. 9. 2013
Předmět: Dotace

"(e-mailem) --- 1. 9. 2013
Re: krmnĂ??Ă?? sezona (62221)
V dotačních programech EU nikdy nejedná s jednotlivci, ale vždy jen s nějkou
organizací, nebo alespoň občanským sdružením. Všichni ostatní jednotlivci 
mají smůlu. Už to, že to zajištťují i pro nečleny je s podivem.
-----------------------------------------
 
 Příteli, mě vadí sekundární dopady, problém je např v tom, že pokud ti
přijde kontrola z MZe přijde ti i se zástupcem místní ZO.
 
Stát vydává peníze - stát kontroluje (potud je všechno v púořádku)   ..ale
co tam dělá ten mezičlánek ? Navíc pokud je kontrolovaná osoba
neorganizováná ?
 
U 1 D to jde ještě dál a mě kontrolní- selektivní činnost prováděnou čsv u
neorg.včel. irytuje.  Dále mě jako neor. profesnímu včelaři vadí sdělovat
citlivé data (u 1d) místní ZO, tedy včelařům včelařících ze zájmu.
 
Trochu odbočím, jsem rád že se pan místopředseda Hrabák vyjádřil na rovinu
(str 294 a 295) a to, že budou nadále volně přeloženo vyrábět pseudovčelaře
(bod.1) a uměle tento systém i kontrolní činností snažit se udržeti budou(
bod.4).
T:P
 
 
 
 
 
 
 
 
 "

Ano účinné látky jsou stejné, ale legislativně je jedinné povolené léčivo k aplikaci do včel s úč. látkou MP-10 od výrobce DOL. takže je to na vás....

 
Dnes jsem objednal litr Mavriku 2, jakou máte zkušenost z ředěním ? ta koncentrace se rovná koncentraci M1 nebo MP 10 ? Díky za reakci 
T:p
 
 


 

Priteli Palo,dejte si par vcelstev ke mne na louku a zhltnu cednik,jestli nebudete mit 2 patra naprana repkovym medem.Nemusim nic kuchat,staci mi lan plny pracujicich vcel a cesna se spoustou vcel s pylem z repky.

Gustimiliáne,napsal jsem hmyzu, ne včel.Vím kde mám včely a co roste v okolí. Když jsem napsal, že když chci mít něco z roje, tak ho musím pofutrovat, aby nepošel hlady, tak jeden se dal slyšet , kde že je ta včelařská poušť.V dnešní agrární krajině skutečně nemají včely co dělat. Z čeho by mohl být nějaký výnos, je vyšlechtěno tak, aby to nepotřebovalo k opylení hmyz. Mám v podstatě jen ovocné stromoví v zahradách a pak nic, až do lípy, která sem tam něco dá. Mezitím je pauza, protože okolo je jen kukuřice, nebo pšenice a musím fofrem futrovat. Paběrkování na plazivém jetelíčku v zahradách, taky vzalo za své. Protože je módní sekat zahrady sekačkama a travníma traktorama, a rajtuje se po nich ikdyž už neni co sekat, no a včely řev motorů nenasytí, natož aby včelař z toho něco měl. Takže si pořád nenalhávejme. Je mi jasné, že někde jinde jsou podmínky lepší. Já je nemám a zlepšit je nemůžu, protože to neni v mých silách.
J.P.

Děkuji př.JosPr, je to neuskutečnitelné z určitých důvodů. K tobě je to daleko, neni přibližovadlo ani řidičák a nejsem na takovou technologii vybaven.
J.P.

 
 
Vážím si soukromé fa. z Dolu, jenže
- nepřispusobili se době
- nevyrábí větší balení
- za přijatelnou cenu
-  neprodávají bez předpisu
- když nakonec koupím na volno varidol v nejmenované včelař. prodejně, prodavač dělá obstrukce ,že chci toho mnoho, na co to chci, pro koho to chci atd. Nakonec po desetiminutové poviné instruktáži mě jej z odporem prodá, ale vždy jsou to nervy až dokonce 
 
Mám rád svobodu, navíc i ten původní název má své kouzlo, vždy si vzpomenu na větrové bonbony tiktak a nedělní práci v budečácích.
 Jak jsem v posledních dnech zjistil,Taktic se prodává ještě v Bulharsku, Nizozemsku na Kypru, znovu jej povolili v Polsku a taky u našich sousedů na Slovensku.
Přátelé na Slovensku jsou ochotní,bez obstrukcí litr Taktiku za 1300,- do druhého dne. Náš zákazník náš pán.
T:P
 

Ona Tě asi ta svoboda přijde hodně draho! Léčiva jsou také dotována i pro
nečleny. Jen musí být nakupována přes ČSV. Ve volném prodeji nesmí vůbec
být. I když to různé prodejny prodávají zahraničním včelařům. ti totiž ty
strašně neúčinná léčiva jezdí k nám nakupovat a považují si jich.  Na nákup
větších balení přípravků na ochranu rostlin musí pak být průkaz pro práci s
jedy a u veterinárních léčiv předpis veterináře. Chvála bohu to tak je a
mělo by i zůstat. Ona ta svoboda nemůže být bezbřehá. Stačí se podívat kol
sebe na naši politickou a rádoby podnikatelskou scénu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 3. 9. 2013
Předmět: Re: Taktit

" 
 
Vážím si soukromé fa. z Dolu, jenže
- nepřispusobili se době
- nevyrábí větší balení
- za přijatelnou cenu
-  neprodávají bez předpisu
- když nakonec koupím na volno varidol v nejmenované včelař. prodejně,
prodavač dělá obstrukce ,že chci toho mnoho, na co to chci, pro koho to chci
atd. Nakonec po desetiminutové poviné instruktáži mě jej z odporem prodá,
ale vždy jsou to nervy až dokonce 
 
Mám rád svobodu, navíc i ten původní název má své kouzlo, vždy si vzpomenu
na větrové bonbony tiktak a nedělní práci v budečácích.
 Jak jsem v posledních dnech zjistil,Taktic se prodává ještě v Bulharsku,
Nizozemsku na Kypru, znovu jej povolili v Polsku a taky u našich sousedů na
Slovensku.
Přátelé na Slovensku jsou ochotní,bez obstrukcí litr Taktiku za 1300,- do
druhého dne. Náš zákazník náš pán.
T:P
 "

Včelka 1978:"Mám rád svobodu...."
Každá svoboda by měla mít meze, němela by ohrožovat jiného. Vy nemůžete získat lék na předpis, nebo přes ZO? To potom asi neléčíte podle pravidel. Pro jaký počet včelstev je potřebný 1 l takticu? Má také nějakou dobu použití a jejím nedodržením, či většími dávkymi ohrožujete okolní včelaře. Nebo ne?

Počítej se mnou
1l = cca 1000 kapek = 500 dávek po dvou kapkách / 3 ošetření ´=  roční dávka
pro 160 včelstev.
Takže jsi buď velkovčelař nebo kverulant.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 3. 9. 2013
Předmět: Re: Taktit

" 
 
Vážím si soukromé fa. z Dolu, jenže
- nepřispusobili se době
- nevyrábí větší balení
- za přijatelnou cenu
-  neprodávají bez předpisu
- když nakonec koupím na volno varidol v nejmenované včelař. prodejně,
prodavač dělá obstrukce ,že chci toho mnoho, na co to chci, pro koho to chci
atd. Nakonec po desetiminutové poviné instruktáži mě jej z odporem prodá,
ale vždy jsou to nervy až dokonce 
 
Mám rád svobodu, navíc i ten původní název má své kouzlo, vždy si vzpomenu
na větrové bonbony tiktak a nedělní práci v budečácích.
 Jak jsem v posledních dnech zjistil,Taktic se prodává ještě v Bulharsku,
Nizozemsku na Kypru, znovu jej povolili v Polsku a taky u našich sousedů na
Slovensku.
Přátelé na Slovensku jsou ochotní,bez obstrukcí litr Taktiku za 1300,- do
druhého dne. Náš zákazník náš pán.
T:P
 "

       Prodám větší množství tmavé medu v plastových soudkách po 50 kg, cena dohodou . Letošní oddělky zakrmené a přeléčené 39-24 , 9 nebo 6 rámků . Cena 1500 - 2000 kč . Mladá vožice, Táborsko, Střední čechy .730120170 ,603378388

"1l = cca 1000 kapek = 500 dávek po dvou kapkách / 3 ošetření ´= roční dávka
pro 160 včelstev.
Takže jsi buď velkovčelař nebo kverulant."

Je to ještě podstatně víc. 1 mililitr je asi 30 kapek.
Neboli jedna sklenička s 5 mililitry není na ošetření 2 včelstev, ale na 30 - 60 včelstev.

1 litr je na jedno přeléčení několik tisíc včelstev nebo na celkové podzimní ošetření 1000 - 2000 včelstev.

Za předpokladu, že koncentrace je stejná jako je v oficiálním Taktiku. Pokud je jiná, muselo by se buď ředit a potom by toho bylo podstatně víc nebo naopak dávat víc kapek.

Jinak ta náhrada oficiálního Taktiku není tak jednoduchá. V první řadě se musí zajistit stejné dávkování, tudíž musí být jasná koncentrace.
V druhé řadě potom musí být odpovídající čistota , to znamená jestli tam nejsou vedle toho fluvalinátu ještě další látky, které by včely nebo vlastní léčení nějakým způsobem ovlivnily. Logicky je mnohem pravděpodobnější ovlivnění nějakým nežádoucím způsobem proti oficiálnímu léčivu z Dolu než nějakým žádoucím.
A nakonec mi není moc jasné, k čemu to bude. ČSV má evidovaný počet včelstev , tudíž logicky jím výpadek v objednávkách takového velkého množství nejspíš neujde. A pokud objednávky zůstanou stejné, na co se to navíc nakoupené léčivo použije?

Pokud se bude cpát do včel horem dolem , roztoči se ze začátku neobjeví, med sice zůstane nekontaminovaný, ale ve vosku i propolisu bude tolik zbytkových reziduí, že za nějaký rok vyškolí roztoče na odolnost úplně stejně jako kdyby někdo nechal ve včelstvech Gabony viset po celý rok.
A bude tady velký průšvih. Podobný, jako už je v západní Evropě, kde tyto léčiva byly volně dostupné.

Máš téměř pravdu!!
Lahvička používaná u varidolu má  kapátko 1 ml  = 25 kapek
Já jsem měl napsat
1l =1000 ml =  cca 25000 kapek = 12500 dávek / 3 = 4160 včelstev
přeskočil jsem ten přepočet na kapky. Chybička se vloudila. Omlouvám se.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 3. 9. 2013
Předmět: Re: Taktit

""1l = cca 1000 kapek = 500 dávek po dvou kapkách / 3 ošetření ´= roční
dávka
pro 160 včelstev.
Takže jsi buď velkovčelař nebo kverulant."

Je to ještě podstatně víc. 1 mililitr je asi 30 kapek.
Neboli jedna sklenička s 5 mililitry není na ošetření 2 včelstev, ale na 30
- 60 včelstev.

1 litr je na jedno přeléčení několik tisíc včelstev nebo na celkové
podzimní ošetření 1000 - 2000 včelstev.

Za předpokladu, že koncentrace je stejná jako je v oficiálním Taktiku.
Pokud je jiná, muselo by se buď ředit a potom by toho bylo podstatně víc
nebo naopak dávat víc kapek."

 
Kapoun (212.96.187.90) --- 3. 9. 2013
Re: Taktit (62235)Včelka 1978:"Mám rád svobodu...." 
Každá svoboda by měla mít meze, němela by ohrožovat jiného. Vy nemůžete získat lék na předpis, nebo přes ZO? To potom asi neléčíte podle pravidel. Pro
 jaký počet včelstev je potřebný 1 l takticu? Má také nějakou dobu použití a jejím nedodržením, či většími dávkymi ohrožujete okolní včelaře. Nebo ne?
 (e-mailem) --- 3. 9. 2013
Re: Taktit (62235)Ona Tě asi ta svoboda přijde hodně draho! Léčiva jsou také dotována i pro 
nečleny. Jen musí být nakupována přes ČSV. Ve volném prodeji nesmí vůbec 
být. I když to různé prodejny prodávají zahraničním včelařům. ti totiž ty 
strašně neúčinná léčiva jezdí k nám nakupovat a považují si jich.  Na nákup 
větších balení přípravků na ochranu rostlin musí pak být průkaz pro práci s 
jedy a u veterinárních léčiv předpis veterináře. Chvála bohu to tak je a 
mělo by i zůstat. Ona ta svoboda nemůže být bezbřehá. Stačí se podívat kol 
sebe na naši politickou a rádoby podnikatelskou scénu.

pepan
 
------------------------------
 
 
Vážení svazový přátelé,
jsem rád že si rozumíme a že se organizovaný včelař  s neorganým domluví.  Vážení přátelé, až členům čsv začnou padat včely např. z důvodu, že vám organizace nedodala léčivo nebo dodala pozdě nebo nedodala z důvodu východní zakázky vůbec, budu Vám rád nápomocen radou či v případě nouze i lahvičkou s ilegálním léčivem. T:P

Jen drobnosti
a) kapka byla jako měrná jednotka 1/20 ml (5ml=100kapek=50pásků varidolu)
b) fluvalinát? v Takticu je amitraz, veterinární použití je koupel/postřik
pro klíšťatům.
Vašek.

----- Original Message -----
> V druhé řadě potom musí být odpovídající čistota , to znamená jestli tam
> nejsou vedle toho fluvalinátu ještě další látky, které by včely nebo

Aha, takže amitraz. Tím poněkud pada ten argument s rezidui ve vosku a naopak se objevuje problém s rezidui v medu, pokud by se toto léčivo cpalo do včel přes léto.

Co se týká počtu kapek na 1 mililitr, závisí to na viskozitě tekutiny, jejím povrchovém napětí a její měrné hmotnosti.
Mililitr vody udělá asi 33 - 35 kapek.
U toho léčiva v lahvičce je zřejmě počet kapek proti skutečnosti snížen o nějakou průměrnou hodnotu ztrát, které nastanou, pokud se lahvička s otevřeným kapátkem nosí někde v kapse mezi více stanovišti s menším počtem včelstev.
Případně o část obsahu lahviček, které po léčení zbudou a do dalšího léčení další rok se podle předpisu načaté skladovat nesmí.

Pepo dávám ti za pravdu . Tady si někdo plete svobodu a nemohu napsat s
bordelem proto že bych se těm slečnám musel omluvit. Kup si taktik v cizině
výce ho nařed a pak se nedivme že jsou rostoči na něj imuní, nebo dej
silnější přidte o včelstva a chtěj náhradu. Penicilín taky po oběvu se dával
v desítce jednotek a dnes v milionech. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 3. 9. 2013

Předmět: Re: Taktit


"Ona Tě asi ta svoboda přijde hodně draho! Léčiva jsou také dotována i pro

nečleny. Jen musí být nakupována přes ČSV. Ve volném prodeji nesmí vůbec

být. I když to různé prodejny prodávají zahraničním včelařům. ti totiž ty

strašně neúčinná léčiva jezdí k nám nakupovat a považují si jich. Na nákup

větších balení přípravků na ochranu rostlin musí pak být průkaz pro práci s

jedy a u veterinárních léčiv předpis veterináře. Chvála bohu to tak je a

mělo by i zůstat. Ona ta svoboda nemůže být bezbřehá. Stačí se podívat kol

sebe na naši politickou a rádoby podnikatelskou scénu.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: vcelka1978/=/centrum.cz

Datum: 3. 9. 2013

Předmět: Re: Taktit



" 

 

Vážím si soukromé fa. z Dolu, jenže

- nepřispusobili se době

- nevyrábí větší balení

- za přijatelnou cenu

-  neprodávají bez předpisu

- když nakonec koupím na volno varidol v nejmenované včelař. prodejně,

prodavač dělá obstrukce ,že chci toho mnoho, na co to chci, pro koho to chci

atd. Nakonec po desetiminutové poviné instruktáži mě jej z odporem prodá,

ale vždy jsou to nervy až dokonce 

 

Mám rád svobodu, navíc i ten původní název má své kouzlo, vždy si vzpomenu

na větrové bonbony tiktak a nedělní práci v budečácích.

 Jak jsem v posledních dnech zjistil,Taktic se prodává ještě v Bulharsku,

Nizozemsku na Kypru, znovu jej povolili v Polsku a taky u našich sousedů na

Slovensku.

Přátelé na Slovensku jsou ochotní,bez obstrukcí litr Taktiku za 1300,- do

druhého dne. Náš zákazník náš pán.

T:P

 ""

Čtu ty příspjevky o taktiku a je mě líto našich včel. Pokud to píše
začínající včelař budiš, všichni jsme nějak začínali. Jak se bránili celé
organizace proti gabonu. Ted máme takovou svobodu že ta svinstva budem
nacházet i v medu. Bez toho se už včelařit nedá, a pár neukázněných oslů
pokazí i to málo co nám v chovu pomáhá udržet relativně zdravá včelstva.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 3. 9. 2013

Předmět: Re: Taktit


"Jinak ta náhrada oficiálního Taktiku není tak jednoduchá. V první řadě se

musí zajistit stejné dávkování, tudíž musí být jasná koncentrace.

V druhé řadě potom musí být odpovídající čistota , to znamená jestli tam

nejsou vedle toho fluvalinátu ještě další látky, které by včely nebo

vlastní léčení nějakým způsobem ovlivnily. Logicky je mnohem

pravděpodobnější ovlivnění nějakým nežádoucím způsobem proti oficiálnímu

léčivu z Dolu než nějakým žádoucím.

A nakonec mi není moc jasné, k čemu to bude. ČSV má evidovaný počet

včelstev , tudíž logicky jím výpadek v objednávkách takového velkého

množství nejspíš neujde. A pokud objednávky zůstanou stejné, na co se to

navíc nakoupené léčivo použije?



Pokud se bude cpát do včel horem dolem , roztoči se ze začátku neobjeví,

med sice zůstane nekontaminovaný, ale ve vosku i propolisu bude tolik

zbytkových reziduí, že za nějaký rok vyškolí roztoče na odolnost úplně

stejně jako kdyby někdo nechal ve včelstvech Gabony viset po celý rok.

A bude tady velký průšvih. Podobný, jako už je v západní Evropě, kde tyto

léčiva byly volně dostupné."

Příteli je mi tě líto Už to tam někdo psal a u nás to platí taky. Jedná se o
vysočinu ale časem to taky skončí. Lesy řídnou po pilách a zbytek bere vítr.
Toto porůsta černým bezem. Řepka letos šla pár dní a měl jsem plný medník.
Na jinou snůšku jsem nečekal a přesto byla Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: J.P. <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 9. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"Gustimiliáne,napsal jsem hmyzu, ne včel.Vím kde mám včely a co roste v

okolí. Když jsem napsal, že když chci mít něco z roje, tak ho musím

pofutrovat, aby nepošel hlady, tak jeden se dal slyšet , kde že je ta

včelařská poušť.V dnešní agrární krajině skutečně nemají včely co dělat. Z

čeho by mohl být nějaký výnos, je vyšlechtěno tak, aby to nepotřebovalo k

opylení hmyz. Mám v podstatě jen ovocné stromoví v zahradách a pak nic, až

do lípy, která sem tam něco dá. Mezitím je pauza, protože okolo je jen

kukuřice, nebo pšenice a musím fofrem futrovat. Paběrkování na plazivém

jetelíčku v zahradách, taky vzalo za své. Protože je módní sekat zahrady

sekačkama a travníma traktorama, a rajtuje se po nich ikdyž už neni co

sekat, no a včely řev motorů nenasytí, natož aby včelař z toho něco měl.

Takže si pořád nenalhávejme. Je mi jasné, že někde jinde jsou podmínky

lepší. Já je nemám a zlepšit je nemůžu, protože to neni v mých silách.

J.P."

Jako měrná jednotka je to velice nepřesné a odvislé od typu kapátka V
medicíně jsou používaná kapátka od 18 až  do 60 kapek z ml. proto se také
kvůli dávkování dnes balí lék s příslušným tipem kapátka.  To vše je
odvislé. jak píše př. Poláček od viskozity a kapaliny a konstrukce kapátka.
S toho lze také vyvodit, že používání taktiku a Bůh ví jak dávkovaného asi
nebude to pravé ořechové.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Datum: 3. 9. 2013
Předmět: Re: Taktit

"Jen drobnosti
a) kapka byla jako měrná jednotka 1/20 ml (5ml=100kapek=50pásků varidolu)
b) fluvalinát? v Takticu je amitraz, veterinární použití je koupel/postřik
pro klíšťatům.
Vašek.

----- Original Message -----
> V druhé řadě potom musí být odpovídající čistota , to znamená jestli tam
> nejsou vedle toho fluvalinátu ještě další látky, které by včely nebo"

A nakonec mi není moc jasné, k čemu to bude. ČSV má evidovaný počet

včelstev , tudíž logicky jím výpadek v objednávkách takového velkého

množství nejspíš neujde. A pokud objednávky zůstanou stejné, na co se to

navíc nakoupené léčivo použije?
-----
Je třeba si přečíst platné MVO SVS. Už tam není nic o tom že to rozděluje a komisonělně provádíČSV jako vloni.

I na Varidlou je napsáno že vydrží rok, takže pak to při porovnání nákupu půlitru Amitrazu vyjde zajímavě už od 500 včelstev.
A nikoho nebaví se špinit a kontaminovat amitrázem při otevírání lahviček a přelévání do sklenice od aerosolu.
Na to stačí láhev a injekční stříkačka a bude to pěkná a čistá práce.

Myslím, ža až si to leckteré ZO přepočtou, tak jim vyjde lacinější to nakoupit v jedné láhvi než v třista skleničkách.

Karel

 
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 9. 2013
Re: TaktitPepo dávám ti za pravdu . Tady si někdo plete svobodu a nemohu napsat s 
bordelem proto že bych se těm slečnám musel omluvit. Kup si taktik v cizině 
výce ho nařed a pak se nedivme že jsou rostoči na něj imuní, nebo dej 
silnější přidte o včelstva a chtěj náhradu. Penicilín taky po oběvu se dával
v desítce jednotek a dnes v milionech. Standa

 ----------------------------------------- 
 
Přátelé složení zůstává stejné 125mg !!!! jen názvy se mění !!!
Tak co furt řešíte a bědujete jak staré báby nad rezistencí atp. jen s toho důvodu, že někdo chce větší balení za ekonomicky výhodnější cenu bez byrokratických průtahů?
 
Pokud se nepletu, rezistence na amitraz v USA byla z důvodu dlouhodobé expozice ve včelstvu, něco jako když strčíš gabon na 30 dnů do uličky.
Doba expirace u tohoto chemického koktejlu v dobře uzavřeném obalu je prakticky neomezená.
T:P

To rozlívání není tak jednoduchý, optimální je mít stříkačku s jehlou, jenže ty nová kapátka co jsou na Varidolu fčil, jsem zkoušel nejsou mačkací ale jen naklápěcí, každá lahvička kape jinak, takže asi se poohlídnu po nějakém dodavateli kapátek co jsou trochu přesné. Pro vysvětlení. Používal jsem vyprázdněný Varidol lahvičku k naplnění Tactiku pro lepší manipulaci, nynípo změně kapátek na Varidolu uvidím. Jinak porovnávám nový Varidol s Tactikem co je cca 8 let starý, účinnost je stálá, akorát to v té litrovce trochu krystalizuje, takže stačí před nabíráním jehlou protřepat.

Druhý výpočet je hodně blízko, vychází to opravdu pro cca 10000 (desettisíc) a i včelař jako já ho mám minimálně na 10 let.

Takové ty řeči o špatném včelařovi, který je hajzl že nenakupuje z Dolu si nechte pro své děti a známé. Já mám heslo důvěřuj ale prověřuj. Gabony si mohou v Dole ponechat, nefungujou protože mají někde chybu. Amitraz by měli zdokonalit v kapání, opravdu kapátko kape tak jak se utáhne víčko, když hodně tak hodně, když málo tak málo. Původní kapátka byly ještě méně dokonalé, nekapaly vůbec nebo kontakt s léčivem byl věčně na prstech kvůli mačkání peřinky. Co se týká vysychání fluvalinatu M1, tak to také byla taková chyba, nikdo neví proč, ale léčivo se prostě vypařilo. (asi před pěti lety)

Chci tím napsat a sdělit Stando, že nikdo a nic není dokonalé a je potřeba se zamyslet co vlastně je doopravdy špatně při léčení. Nějaké nepřátelství a nesnášenlivosti je jinak docela hodně, tak bych sem takové pochybovačné manýry o tom, že je tabu objednat si tactik ve veterinární lékarně a léčit s ním . _gp_