Archiv Včelařské konference

To rozlívání není tak jednoduchý, optimální je mít stříkačku s jehlou, jenže ty nová kapátka co jsou na Varidolu fčil, jsem zkoušel nejsou mačkací ale jen naklápěcí, každá lahvička kape jinak, takže asi se poohlídnu po nějakém dodavateli kapátek co jsou trochu přesné. Pro vysvětlení. Používal jsem vyprázdněný Varidol lahvičku k naplnění Tactiku pro lepší manipulaci, nynípo změně kapátek na Varidolu uvidím. Jinak porovnávám nový Varidol s Tactikem co je cca 8 let starý, účinnost je stálá, akorát to v té litrovce trochu krystalizuje, takže stačí před nabíráním jehlou protřepat.

Druhý výpočet je hodně blízko, vychází to opravdu pro cca 10000 (desettisíc) a i včelař jako já ho mám minimálně na 10 let.

Takové ty řeči o špatném včelařovi, který je hajzl že nenakupuje z Dolu si nechte pro své děti a známé. Já mám heslo důvěřuj ale prověřuj. Gabony si mohou v Dole ponechat, nefungujou protože mají někde chybu. Amitraz by měli zdokonalit v kapání, opravdu kapátko kape tak jak se utáhne víčko, když hodně tak hodně, když málo tak málo. Původní kapátka byly ještě méně dokonalé, nekapaly vůbec nebo kontakt s léčivem byl věčně na prstech kvůli mačkání peřinky. Co se týká vysychání fluvalinatu M1, tak to také byla taková chyba, nikdo neví proč, ale léčivo se prostě vypařilo. (asi před pěti lety)

Chci tím napsat a sdělit Stando, že nikdo a nic není dokonalé a je potřeba se zamyslet co vlastně je doopravdy špatně při léčení. Nějaké nepřátelství a nesnášenlivosti je jinak docela hodně, tak bych sem takové pochybovačné manýry o tom, že je tabu objednat si tactik ve veterinární lékarně a léčit s ním . _gp_

----- Original Message -----
> Pokud se nepletu, rezistence na amitraz v USA byla z důvodu dlouhodobé
> expozice ve včelstvu, něco jako když strčíš gabon na 30 dnů do uličky.


Pokud já mám správné informace, tak šlo o dlouhodobý nosič, který se dával
do česna a včely, které po něm přešly, roznášely léčivo (amitraz) na plásty.
Tam se s ním dostal do styku s VD. Máte někdo podrobnější informaci?
Případně informaci jinou?
Vašek

"To rozlívání není tak jednoduchý, optimální je mít stříkačku s jehlou, jenže ty nová kapátka co jsou na Varidolu fčil, jsem zkoušel nejsou mačkací ale jen naklápěcí, každá lahvička kape jinak, takže asi se poohlídnu po nějakém dodavateli kapátek co jsou trochu přesné."
Když jsem naposledy kupoval stříkačku 10 ml ve zdravotnických potřebách,je to asi 3 roky, stála asi 2 Kč - je dotovaná. Jehly nevím, ale cenově to taky nijak zvlášť problém nebude.
Taky není problém na dávkování zakoupit v laboratorních potřebách skleněnou 5 ml pipetu s balónkem na nasávání. Akorát je to trochu shánění po internetu a trochu starostí s dopravou, protože je to křehké.
Při provozu pak by byl problém s održováním čistoty, pokud by na mytí nešlo pužít vodu, ale to je detail. Ale jinak je to rozlévání, respektive nasátí z flašky a uvolnění do lahvičky při troše cviku snadné, rychlé a přesné.
I když pokud má flaška s léčivem vydržet hodně let, je lepší ji otevřít, odlít dávku na rozlévání do nějaké skleničky a hned flašku zavřít, aby se do ní dostalo co nejmíň prachu a jiných nečistot. Které svým působením tu trvanlivost limitují.

"Jako měrná jednotka je to velice nepřesné a odvislé od typu kapátka V
medicíně jsou používaná kapátka od 18 až do 60 kapek z ml. proto se také
kvůli dávkování dnes balí lék s příslušným tipem kapátka. "

V praxi bude velký rozdíl ve velikosti kapek kvůli teplotě.
Například když někdo nechá léčivo přes noc třeba ve včelíně, když bude přes noc 10 - 5 st C a potom třeba hned ráno za rozbřesku bude chtít fumigovat, kapky budou větší. Oproti případu, kdy přijde v poledne nebo kdy léčivo přenese z vytápěné místnosti, kapky budou menší.
Správně by asi mělo být léčivo přenášeno v izolovaném termostatu, který by měl držet +- stálou teplotu léčiva .

>>>Gabony si
mohou v Dole ponechat, nefungujou protože mají někde chybu.<<<
Tak to jsem měl ve svém obvodu jednoho takového pesimistu který tvrdil to
samé.
V říjnu náhle zemřel a já se musel postarat o včely a fumigaci.
Nestačil jsem se divit umístění gabonů které tam ještě visely.
v horním nástavku měl vyjmutý rámek a v 3,5 široké mezeře visely 2 gabony.
To pravdaže nemohlo vůbec fungovat zrovna tak jako pásky položené v česnu.
Zrovna tak není úkolem zabít roztoče ale zastavit jejich rozvoj v buňkách.
Jeho účinek pak můžemo posoudit až při první fumigaci v říjnu. nikoliv po
jeho vložení. Tehdy je jejich větší padání jen vedlejším jevem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 3. 9. 2013
Předmět: Re: Taktic

"To rozlívání není tak jednoduchý, optimální je mít stříkačku s jehlou,
jenže ty nová kapátka co jsou na Varidolu fčil, jsem zkoušel nejsou mačkací
ale jen naklápěcí, každá lahvička kape jinak, takže asi se poohlídnu po
nějakém dodavateli kapátek co jsou trochu přesné. Pro vysvětlení. Používal
jsem vyprázdněný Varidol lahvičku k naplnění Tactiku pro lepší manipulaci,
nynípo změně kapátek na Varidolu uvidím. Jinak porovnávám nový Varidol s
Tactikem co je cca 8 let starý, účinnost je stálá, akorát to v té litrovce
trochu krystalizuje, takže stačí před nabíráním jehlou protřepat.

Druhý výpočet je hodně blízko, vychází to opravdu pro cca 10000
(desettisíc) a i včelař jako já ho mám minimálně na 10 let.

Takové ty řeči o špatném včelařovi, který je hajzl že nenakupuje z Dolu si
nechte pro své děti a známé. Já mám heslo důvěřuj ale prověřuj. Gabony si
mohou v Dole ponechat, nefungujou protože mají někde chybu. Amitraz by měli
zdokonalit v kapání, opravdu kapátko kape tak jak se utáhne víčko, když
hodně tak hodně, když málo tak málo. Původní kapátka byly ještě méně
dokonalé, nekapaly vůbec nebo kontakt s léčivem byl věčně na prstech kvůli
mačkání peřinky. Co se týká vysychání fluvalinatu M1, tak to také byla
taková chyba, nikdo neví proč, ale léčivo se prostě vypařilo. (asi před
pěti lety)

Chci tím napsat a sdělit Stando, že nikdo a nic není dokonalé a je potřeba
se zamyslet co vlastně je doopravdy špatně při léčení. Nějaké nepřátelství
a nesnášenlivosti je jinak docela hodně, tak bych sem takové pochybovačné
manýry o tom, že je tabu objednat si tactik ve veterinární lékarně a léčit
s ním . _gp_"

V praxi bude velký rozdíl ve velikosti kapek kvůli teplotě.
Například když někdo nechá léčivo přes noc třeba ve včelíně, když bude přes noc 10 - 5 st C a potom třeba hned ráno za rozbřesku bude chtít fumigovat, kapky budou větší. Oproti případu, kdy přijde v poledne nebo kdy léčivo přenese z vytápěné místnosti, kapky budou menší.
Správně by asi mělo být léčivo přenášeno v izolovaném termostatu, který by měl držet +- stálou teplotu léčiva .
-----------------------------------------------------------
Dobré téma k diskusi. Přemýšlím o něm před každou fumigaci. Mohl by někdo uvést hodnoty závislosti počtu kapek v lahvičce na teplotě? Pro VÚ Dol by to asi žádný problém nebyl.
Proč mám takové starosti? Zimuji ve třech, dvou, nebo jednom nástavku podle síly včelstva. Je tedy otázka kolik mám dát kapek Varidolu na včelstvo s jedním nástavkem, nebo dvěma nástavky, nebo třemi nástavky. Podotýkám, že dostanu jen omezené množství léčiva od ZO ČSV.
Pokud by závislost počtu kapek v lahvičce na teplotě byla významná, mohl bych si rozpočítat dávkování tak, abych s přiděleným léčivem vyšel tak akorát, nikoli jako dosud, že mi buď pochybí, nebo nadbude. H.

Pokud jste přeléčil v podletí KM, tak by Vaše včely nějaké pozdější dodání Varidolu nemělo ohrozit. A myslím, že ve většině případy by je prakticky neohrozilo oni to, že je varidolem nepřeléčíte vůbec a na jaře pak zopakujet přeléčení KM

No, možná jsem to s těmi kapkami trochu zveličil.
Jinak existují takzvané normální podmínky, pokud tedy v návodu není uvedena teplota, automaticky se uvažuje , že to je za těch podmínek. V laboratořích je tuším + 18 st C, jinak je běžně + 20 st C.
V rozumném rozmezí bude ten vliv asi malý a bude kompenzován rezervou účinnosti.
Akorát s tím bude třeba počítat a při léčení nedopustit mezní situace, třeba to vychlazení toho léčiva k nule nebo naopak třeba jeho ohřátí třeba sluncem na 25 - 30 st C....
Jinak jsem to napsal proto, protože za nižších teplot a současně u déle otevřené lahvičky mně připadá, že to léčivo je viskoznější a kapky větší.

pekny den - ma niekto skusenost s krmenim invert od p. Hulku ceska republika a krmenie nemeckym krmenim apiinvertom nemecky bezbarevny a cesky je trochu nazltly potom uvadzaju ze krmenie cukrovym roztokom vcely vyuziju len 60percent a invert vyuzitie 96percent to znamena o 1/3 takze o 1/3 krmenie invertom budu mat vcely viac zasob? dakujem Stano

>>>>Pokud by závislost počtu kapek v lahvičce na teplotě byla významná, mohl
bych si rozpočítat dávkování tak, abych s přiděleným léčivem vyšel tak
akorát, nikoli jako dosud, že mi buď pochybí, nebo nadbytek. <<<<
Léčivo si objednej v potřebném množství a nečekej až ti ho někdo přidělí.



---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 4. 9. 2013
Předmět: Re: Taktit

"V praxi bude velký rozdíl ve velikosti kapek kvůli teplotě.
Například když někdo nechá léčivo přes noc třeba ve včelíně, když bude přes
noc 10 - 5 st C a potom třeba hned ráno za rozbřesku bude chtít fumigovat,
kapky budou větší. Oproti případu, kdy přijde v poledne nebo kdy léčivo
přenese z vytápěné místnosti, kapky budou menší.
Správně by asi mělo být léčivo přenášeno v izolovaném termostatu, který by
měl držet +- stálou teplotu léčiva .
-----------------------------------------------------------
Dobré téma k diskusi. Přemýšlím o něm před každou fumigaci. Mohl by někdo
uvést hodnoty závislosti počtu kapek v lahvičce na teplotě? Pro VÚ Dol by
to asi žádný problém nebyl.
Proč mám takové starosti? Zimuji ve třech, dvou, nebo jednom nástavku podle
síly včelstva. Je tedy otázka kolik mám dát kapek Varidolu na včelstvo s
jedním nástavkem, nebo dvěma nástavky, nebo třemi nástavky. Podotýkám, že
dostanu jen omezené množství léčiva od ZO ČSV.
Pokud by závislost počtu kapek v lahvičce na teplotě byla významná, mohl
bych si rozpočítat dávkování tak, abych s přiděleným léčivem vyšel tak
akorát, nikoli jako dosud, že mi buď pochybí, nebo nadbude. H."

A proč někdo musí objednávat léčivo přesně na počet včelstev? Vždyť jedna lahvička je cenově nějak 10 Kč nebo tak nějak.
Neznám přesně situaci u nás v ZO, ale podle všeho vždy mají nezanedbatelnou zásobu z minulého roku, kterou použijí na první léčení.

Letos jsem zkusil jak český apismix tak apiinvert, apismix mně v květnu u
oddělků a oplodňáků vyvolal loupež, tak jsem ho zkrmil a později v sezóně
již nepoužil. Na zimní krmení jsem zkusil apiinvert, braly ho dobře, bez
loupežení. Využitelnost bych rád si nechal předložit důkazy těch co to
tvrdí, složení lze nalézt a vzhledem k tomu, že inverty stále obsahují velké
množství sacharózy, pochybuji o Vámi uvedených číslech. Krmení cukrem
probíhá v našich zemích alespoň 100 let, nemám s ním problém ani technický a
finančně je mnohem výhodnější. Hodlám nyní odebrat krmítka, podívám se na
množství výsledných zásob a dám vědět. Samozřejmě to nebude objektivní,
porovnám s vedle stojícími včelstvy nikoliv přesně na včelu stejnými...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: stano <pachnik.stano/=/centrum.skkgcxjxs>

Datum: 4. 9. 2013

Předmět: invert


"pekny den - ma niekto skusenost s krmenim invert od p. Hulku ceska

republika a krmenie nemeckym krmenim apiinvertom nemecky bezbarevny a cesky

je trochu nazltly potom uvadzaju ze krmenie cukrovym roztokom vcely vyuziju

len 60percent a invert vyuzitie 96percent to znamena o 1/3 takze o 1/3

krmenie invertom budu mat vcely viac zasob? dakujem Stano"

 
Proč mám takové starosti? Zimuji ve třech, dvou, nebo jednom nástavku podle síly včelstva. Je tedy otázka kolik mám dát kapek Varidolu na včelstvo s jedním nástavkem, nebo dvěma nástavky, nebo třemi nástavky. Podotýkám, že dostanu jen omezené množství léčiva od ZO ČSV. 
Pokud by závislost počtu kapek v lahvičce na teplotě byla významná, mohl bych si rozpočítat dávkování tak, abych s přiděleným léčivem vyšel tak akorát, nikoli jako dosud, že mi buď pochybí, nebo nadbude. H. 
-------------------
I přes ekonomickou krizy nevidím důvod proč nemít doma rezervu akaricidů.  Nevím proč je to pořád problém u některých ZO, kde se rozkapkává na kapky jako kdyby šlo o tekutý diamant. Dát včas žádanku na xy lahviček i s rezervou a není co řešit.  Pokud se nepletu, tak co obsednutý nástavek - dvě kapky fumigantu.
Načasování je klíč.
T:P

LETOS JSEM LÉČIL FORMIDOLEM A OPRAVDU TY TEPLA MĚLI ZŘEJMNĚ VLIV NA OMEZENÍ
ROZTOČŮ. NAPOČÍTAL JSEM KOLEM TŘÍ AŽ PĚTI A TAKY NIC. TOTO NEMUSÍ JEŠTĚ
PLATIT POKUD BUDE TEPLÉ ZÁŘÍ A MATKY LKADOU JAKO VZTEKLÝ A HLEDAT JE KDYŽ TO
SLÍDÍ SI NEUMIM PŘEDSTAVT ABYCH JE ZAKLÍCKOVAL.STRŮPKY JSEM ZBAVIL UTEPLFNÍ
ALE PŘI DVACETI STUPNÍCH TO NENI NIC PLATNY. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>

Datum: 4. 9. 2013

Předmět: Re: Taktic


"Pokud jste přeléčil v podletí KM, tak by Vaše včely nějaké pozdější dodání

Varidolu nemělo ohrozit. A myslím, že ve většině případy by je prakticky

neohrozilo oni to, že je varidolem nepřeléčíte vůbec a na jaře pak

zopakujet přeléčení KM"

Je to tak na jeden nástavek adamcovy míry 2 kapky, jiné rozměry se
přočítávají. Já zimuji na 1a1/2 nástavku tedy 3 kapky. kdo zimuje na dvo tak
4kp.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 4. 9. 2013
Předmět: Re: Taktic

" 
Proč mám takové starosti? Zimuji ve třech, dvou, nebo jednom nástavku podle
síly včelstva. Je tedy otázka kolik mám dát kapek Varidolu na včelstvo s
jedním nástavkem, nebo dvěma nástavky, nebo třemi nástavky. Podotýkám, že
dostanu jen omezené množství léčiva od ZO ČSV. 
Pokud by závislost počtu kapek v lahvičce na teplotě byla významná, mohl
bych si rozpočítat dávkování tak, abych s přiděleným léčivem vyšel tak
akorát, nikoli jako dosud, že mi buď pochybí, nebo nadbude. H. 
-------------------
I přes ekonomickou krizy nevidím důvod proč nemít doma rezervu akaricidů.  
Nevím proč je to pořád problém u některých ZO, kde se rozkapkává na kapky
jako kdyby šlo o tekutý diamant. Dát včas žádanku na xy lahviček i s
rezervou a není co řešit.  Pokud se nepletu, tak co obsednutý nástavek - dvě
kapky fumigantu.
Načasování je klíč.
T:P"

 
Tu cestu před tím musí ale někdo prošlapnout pokusem, omylem. Něco jako když zplynuješ např thymol (součást apigardu) a hledaš optimální množství účiného prostředku
T:P
 
-----------------------------------------------------
 
(e-mailem) --- 5. 6. 2012
Re: apiguard praktick? zkuenosti (1957) (1959) (57467)Ono je to taky takto. Používání léčiv musí přijít ve správný čas. Příliš časté. či příliš brzy nebo pozdě nasazená léčiva již moc nepomohou To platí všeobecně v Humální ,a veterinární medicíně a i v rostlinolékařství. Je potřeba se držet doporučení toho daného přípravku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: apiguard praktick? zkuenosti
> Datum: 05.6.2012 08:19:26
> ----------------------------------------
> Máte někdo praktické zkušenosti s použitím Apiguardu.
> Kolega měl velké problémy přišel o polovinu včelstev ačkoliv léčí více než
> já a tak letos koupil Apiguard.
> Já si myslím že bych thymol-apiguard měl na několika včelstvech alespon
> zkusit abych věděl.
> J.B.

Pro dávkování Varidolu není podstatné v kolika nástavcích zimujete, ale jaký prostor včelstvo obsedá. A to je rozdíl.

Ono se to obvykle rovná, A vtip je v tom, že aby se učiná látka dostala do
toho obsednutého prostoru musíte ní ten prostor vyplnit celý. nebo umíte
těmi parami vyplnit jen část daného prostoru. poraďte jak se to dělá. B-)

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 9. 2013
Předmět: Re: apiguard praktick? zkuenosti

"Pro dávkování Varidolu není podstatné v kolika nástavcích zimujete, ale
jaký prostor včelstvo obsedá. A to je rozdíl."

"Pro dávkování Varidolu není podstatné v kolika nástavcích zimujete, ale
jaký prostor včelstvo obsedá. A to je rozdíl."


Tak tohle jsem fakt nepochopil!!!! Když mi ve dvou nástavcích včelstvo zeslábne třeba varoázou stejně přece musím dát na dva nástavky 4 kapky abych dosáhl v daném prostoru potřebnou koncentraci.Léčivo se dávkuje tedy podle počtu nástavků a ne podle síly včelstva.Jak velký je chomáč včel v daném ůlu je jedno.Musím dosáhnout potřebnou koncentaci v ponechaném prostoru!!

Pak se nedivme že to vypadá tok jak to vypadá a broci se sypou po stovkách.
Jedni mají pod včelstvem dva nástavky rezervních rámků, druzí dva obsednuté
nástavky,   třetí zimuje jen na 7 rámcích v budečáku a všem těmto pak někde
přidělují varidol po 2 kapkách na včelstvo, již nakapané na pásky, Než se to
pak dostane do úlů je z toho již velká část odpařena. Jedni spěchají aby ZO
měla již na začátku října odléčeno bez znalostí stavu jednotlivých
stanovišť. Pak se tyto všechny VOLOVINY, když to nefunguje, svedou na DOL a
špatná léčiva. Vůbec nám ale nepomůže se dívat po zahraničních praktikách
když to budou stejně takto prasit nadále. Přitom to chce jen přečíst návod a
přesně se ho držet, a každý sám. Možná se to zlepší když teď jsou jednotlivé
lahvičky baleny i s návodem. Uvidíme.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: profík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 9. 2013
Předmět: dávkování varidolu

""Pro dávkování Varidolu není podstatné v kolika nástavcích zimujete, ale
jaký prostor včelstvo obsedá. A to je rozdíl."


Tak tohle jsem fakt nepochopil!!!! Když mi ve dvou nástavcích včelstvo
zeslábne třeba varoázou stejně přece musím dát na dva nástavky 4 kapky
abych dosáhl v daném prostoru potřebnou koncentraci.Léčivo se dávkuje tedy
podle počtu nástavků a ne podle síly včelstva.Jak velký je chomáč včel v
daném ůlu je jedno.Musím dosáhnout potřebnou koncentaci v ponechaném
prostoru!!"

Když myslíte:

Dobrý den,
31. května 2006, 9:27:12, napsal jste:

vac> Přeji hezký den.
vac> Před časem ve včelařském diskusním fóru proběhla diskuse k problematice dávkování Varidolu FUM při fumigaci v případě, že zimování probíhá ve více nástavcích, ale včelstvo skutečně obsedá pouze
vac> 1 nástavek. Např. včelstvo zimuje v úlové sestavě dno+1NN 39x15 se zásobami+1VN39x30+ případně další NN 39x15, ale v době fumigace včelstvo obsedá pouze VN.
vac> Ve vašem návodu je uvedeno cit.:
vac> "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4
vac> kapky."
vac> Prosím o Vaše vyjádření ke způsobu dávkování v těcto případech. Vzhledem k tomu, že by Vaše stanovisko zajímalo více včelařů, prosím o souhlas se zveřejněním Vašeho vyjádření ve včelařské
vac> konferenci popř. přímo o Vaše vyjádření formou článku v časpice Včelařství.

vac> Předem děkuji.

vac> S pozdravem

vac> V.SUSICKY




Vážený příteli,
Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá
aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné
látky. Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo
další nástavek skutečně obsedá.



--
S pozdravem,
V. Veselý, VÚVč Dol
beedol/=/beedol.cz

Pak se nedivme že to vypadá tok jak to vypadá a broci se sypou po stovkách.
Jedni mají pod včelstvem dva nástavky rezervních rámků, druzí dva obsednuté
nástavky, třetí zimuje jen na 7 rámcích v budečáku a všem těmto pak někde
přidělují varidol po 2 kapkách na včelstvo, již nakapané na pásky, Než se to
pak dostane do úlů je z toho již velká část odpařena. Jedni spěchají aby ZO
měla již na začátku října odléčeno bez znalostí stavu jednotlivých
stanovišť. Pak se tyto všechny VOLOVINY, když to nefunguje, svedou na DOL a
špatná léčiva. Vůbec nám ale nepomůže se dívat po zahraničních praktikách
když to budou stejně takto prasit nadále. Přitom to chce jen přečíst návod a
přesně se ho držet, a každý sám. Možná se to zlepší když teď jsou jednotlivé
lahvičky baleny i s návodem. Uvidíme.

pepan
--------

Zlatá slova,
tak to leckde vypadá a pak není třeba se divit, že někdo sám shání potřebný přípravek na ošetření aby se nemusel dohadovat a doprošovat. A někde dokonce za to odměřené skrmoné množství vybírají dvacet korun za včelstvo - prý za ošetření.

Karel

Vážení účastníci Včelařské konference,
podletní číslo Moderního včelaře už je v tiskárně a na webu. Na naše čtenáře čeká mimo jiné třináct stránek českých a slovenských zkušeností s tlumením varroózy kyselinou šťavelovou, dalších šest o nebývale rychlém budování největší tuzemské včelí farmy na zelené louce a také dva články dokládající, že včelaření v nízkých nástavcích je opravdu široký pojem.
A jako vždy - úvodník a rubrika MV Info už teď online zdarma na www.modernivcelar.eu

Přejeme vám hezké čtení a děkujeme všem těm z vás, kteří nám s přípravou čísla pomáhali.

 
 1 l Takticu: 
Slovensko 1300,- kč
Polsko 2000 - 2500,- kč ( jak kde), od r. 2012 byl znovu povolen
Nizozemsko 200Eur (pokud jsem dobře rozuměl) zasílají i poštou
Ještě by mohla být zajímavá cena v Bulharsku, kde je rovněž volně prodejný.
V USA jsou na tom podobně jako v ČR, včelaři objednávají z Australie.T:P

Jan Vondrák (78.80.116.158) --- 5. 9. 2013
Moderní včelařVážení účastníci Včelařské konference, 
podletní číslo Moderního včelaře už je v tiskárně a na webu. Na naše čtenáře čeká mimo jiné třináct stránek českých a slovenských zkušeností s tlumením varroózy kyselinou šťavelovou,--Výskyt kalcium-oxalátových kryštálov v tele včiel po podaní komerčného prípravku na báze potencovaného roztoku kyseliny šťaveľovej <http://www.modernivcelar.eu/clanky/vyskyt-kalcium-oxalatovych-krystalov-v-tele-vciel-po-podani-komercneho-pripravku-na-baze-potencovaneho-roztoku-kyseliny-staveovej.html>----------------------
 
Možná je to hloupost, ale zajímalo by mě při pokapu , postřiku nebo jiném požeru KŠ včelou medonosnou, jestli mechanismus zabíjení roztoče je v okyselení krve a jestli pusobí jako protoplasmaticky jed
T:P
 

Ono záleží na rovině pohledu,
Včelstvo které se začíná připravovat na zimu v 1/2 srpna a někdy i dříve
obsedá i 22 rámků. Málo kdo mu ponechává více prostoru pro zimu.  To je
obvykle při teplotách 25 a více °C. po zakrmení na začátku září začíná se
vytvářet zimní koule která je závislá na venkovní teplotě. v tu dobu je to
prostor zabírající tvar kole který podle typu úlu obsahuje prostor mezi
první a posledním rámkem. Době po 10 říjnu kdy by se mělo zahajovat podzimní
ošetření včelstev je to i doba kdy již ti nejaktivnější  , snaživci naprosto
chybně hlásí hotovo začíná v důsledku venkovních teplot obsedat 7 - 10
uliček ale již jen v jedno nástavku,  po 10 dnech, kdy nastupuje druhé
ošetření včelstvo v důsledku teplot obsedne již jen těch  uliček 7. Přichází
pak 3 ošetření nejdříve po 10 dnech kdy včelstvo  v prosinci mívá někdy jen
i obsednuté 4 uličky v jednom nástavku. Opravdu si myslíte, že ta dávka
varidolu i když se počet včel v chomáči nijak podstatně nemění se může
snižovat v závislosti na obsazený prostor??? Pak by ale nebylo nutné
používaní ani aerosolu který lépe proníká do sevřeného chomáče.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 9. 2013
Předmět: Re: d?vkov?ní varidolu

"Když myslíte:

Dobrý den,
31. května 2006, 9:27:12, napsal jste:

vac> Přeji hezký den.
vac> Před časem ve včelařském diskusním fóru proběhla diskuse k
problematice dávkování Varidolu FUM při fumigaci v případě, že zimování
probíhá ve více nástavcích, ale včelstvo skutečně obsedá pouze
vac> 1 nástavek. Např. včelstvo zimuje v úlové sestavě dno+1NN 39x15 se
zásobami+1VN39x30+ případně další NN 39x15, ale v době fumigace včelstvo
obsedá pouze VN.
vac> Ve vašem návodu je uvedeno cit.:
vac> "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku
(blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky,
obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4
vac> kapky."
vac> Prosím o Vaše vyjádření ke způsobu dávkování v těcto případech.
Vzhledem k tomu, že by Vaše stanovisko zajímalo více včelařů, prosím o
souhlas se zveřejněním Vašeho vyjádření ve včelařské
vac> konferenci popř. přímo o Vaše vyjádření formou článku v časpice
Včelařství.

vac> Předem děkuji.

vac> S pozdravem

vac> V.SUSICKY




Vážený příteli,
Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá
aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné
látky. Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo
další nástavek skutečně obsedá.



--
S pozdravem,
V. Veselý, VÚVč Dol
beedol/=/beedol.cz"

 Pane Veselý neccete mi tvdit,že je jedno jestli stejné včelstvo vlivem
venkovních teplot obsedá 2 nástavky s 22 rámky neboje staženo na 5 rámcích
budu dávkovat 4 nebo jen jednou kapkou.
On je totiž rozdíl ve slovech  včelstvo obsedá 1 nástavek což je 9 - 11
rámků. (dle typu úlu)
Nebo včelstvo sedí v jednom nástavku což může být  i 2 - 11 rámků (rezervní
matky jdou zimovat i na 2 rámcích)
V dobách kdy se tyhle metody uváděli v život se však běžně zimovalo na 7
rámcích. Což je i dnes považována za minimum pro zdárný příští rok.
Jak pak dávkovat léčivo u včelařů kteří mají veškré prázdné rámky pod
včelstvem. Dám-li si na oštřený úl sklo, vidím jak kouř spolu s parami
varidolu klesá rychle dolů. a začne se točit po celém úlu kde postupně
kondenzuje. V době kdy se provádí oštření včelstva obvykle sedí ve spodním
nástavku a velká část se z horních vrstev snad ani ke včelám nedostane.
jedině až po delší době kdy včely do těch prostor dojdou


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 9. 2013
Předmět: Re: d?vkov?ní varidolu

"Když myslíte:

Dobrý den,
31. května 2006, 9:27:12, napsal jste:

vac> Přeji hezký den.
vac> Před časem ve včelařském diskusním fóru proběhla diskuse k
problematice dávkování Varidolu FUM při fumigaci v případě, že zimování
probíhá ve více nástavcích, ale včelstvo skutečně obsedá pouze
vac> 1 nástavek. Např. včelstvo zimuje v úlové sestavě dno+1NN 39x15 se
zásobami+1VN39x30+ případně další NN 39x15, ale v době fumigace včelstvo
obsedá pouze VN.
vac> Ve vašem návodu je uvedeno cit.:
vac> "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku
(blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky,
obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4
vac> kapky."
vac> Prosím o Vaše vyjádření ke způsobu dávkování v těcto případech.
Vzhledem k tomu, že by Vaše stanovisko zajímalo více včelařů, prosím o
souhlas se zveřejněním Vašeho vyjádření ve včelařské
vac> konferenci popř. přímo o Vaše vyjádření formou článku v časpice
Včelařství.

vac> Předem děkuji.

vac> S pozdravem

vac> V.SUSICKY




Vážený příteli,
Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá
aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné
látky. Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo
další nástavek skutečně obsedá.



--
S pozdravem,
V. Veselý, VÚVč Dol
beedol/=/beedol.cz"

Víte koho oslovujete pane Veselý???????? To snad není možné.

To máte těžké citát se neoznačí a podpis na konci je pro mne rozhodující
datumky odeslání moc neregistruji. Tak to dopadá když někdo přehrabuje
archiv hledá věci zapomenuté a nijak to neoznačuje . Pak pár let staré
citace jen ostatní matou. Zvláště v dnešní překotné době kdy ji bývají tak
staré věci zavrhovány. A ještě k té citaci pana Veselého mám dojem , že ta
patřila k aerosolu. ten se tak chová.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 5. 9. 2013
Předmět: Re: düvkovüní varidolu

"Víte koho oslovujete pane Veselý???????? To snad není možné."

Sdělte mi Vaši emailovou adresu a já Vám to z archivu přepošlu. V té době zde na konferenci zveřejnil, takže by se to mělo dát dohledat. Trochu mne Vaše reakce udivují.

Vážení přátelé. I když vsusicky není moje pravé jméno, ale je to nik, který používám téměř 20 let, nejmenuji si Veselý. Tento příspěvek jsem zde na fóru zveřejnil již tenkrát. Kdo umí a má trpělivost, tak si ho najde.

Jsem zastáncem konstruktivních přístupů. Co kdybyste místo invektiv ten dodaz do Dolu zopakoval vy a pak nás s odpovědí seznámil??? Myslel jsem si, že Vám jde o věc, ale je to spíš projev Vaší ješitnosti.

A asi již naposled z archivu této konference vsusicky (84.242.94.25) --- 3. 6. 2006

Při vší úctě k autoritě Ing.Veselého je zde několik otázek a tak nějak mám pocit že jen těžko se dobereme nějaké obecné metody jak dávkovat Amitráz na pásek.

Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků. Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel. Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem.

Zrovna tak je trochu divné to povídání o elektrostatickém náboji včelího chomáče a aerosolu a jeho pronikání dovnitř chomáče.

Spíš si myslím, že velkým úkolem té doby bylo stanovit množství co bude s rezervou účinné a neotráví včelařům včely když se vezme v úvahu v jakých všech úlech (velikost a stav = těsnost) máme včely a jací jsme umělci.

Karel

No jde možná o to, aby nám nepadali v úle roztoči už při vkládání mezistěn :-).

Já mám maximum MS z vlastnho vosku. A k tomu asi tak 1/4 až 1/3 díla staví včely bez mezistěn.
Takže se snažím aby se vosk z běžné produkce od těch snaživých co mají Gabon, 2x fumigace, jednou aerosol, nátěr s fumigací každý rok ke mně nedostal.

A já se snažím vystačit s minimem zásahů.

Karel

Vážení přátelé, vím, že na této diskusi je i mnoho zvídavých včelařů, pan. Ing. Veselý byl opravdu český odborník na akaricidy ve včelařství, čest jeho památce, ale musíme si říci, že věda a výzkum se nikdy nezastavili a nezastaví, hledí se dál, všichni chtějí jít dál, někam růst, něco provozovat. Varroáza byla problém kdysi, a dnes možná stejně vážná jako při jejím začátku. Roztoči si vysobyli určitou rezistenci a spolu s dalšími onemocněními nebo stresy jsou schopni položit včelstvo na lopatky, zkrátka na podzim je hin.

Léčiva jsou problém a akutní dnes, ale někteří osvícení již v 70. letech říkali, že musí přijít do doby šlechtění a genetika, která posilní přirozenou odolnost proti varroáze, a v tom je ten problém, v USA už to pochopili a nějakou dobu na dom intenzivně pracují a proto i u nás, v tak individuální včelařině by se měl udelat určitá metodika, detekce varroatolerance a varroarezistence, která nás posune dál z těchto léčiv, která se jen usazují v tucích a neprospívají lidskému zdraví, byť že člověk hned nezareaguje, ale při dlouhodobém vystavování si myslím, že tyto látky jsou karcinogenní nebo mutagenní...

Takže hlavu vzhůru a do výběru, je nás tu jak much 50 tisích včelařů, kteří mají individuelní přehled o všem....
Co vy ma to?


Prosadíme se ve včelařském šlechtitelství...?
Jiří

K mezistěnám z vlastního vosku jsem se zatím nedostal, i když mám nějaký historický lis a výrobu jsem vyzkoušel. Je to spíš otázka času.
Jinak podobně se snačím o stavbu téměř bez mezistěn (dávám jen asi 5 cm proužek, nebo půku mezistěny rozdělěnou úhloříčně ( do plodiště 39x30)
Gabon jsem neměl cca 4 roky, v podletí KM v nassehaidrech, loni jsem je měl až do října a vyhnul jsem se tím asi reinvazi. Pak dle nařízení OVS 1 a 2x fumigace a v posledních letech 1x areosol. Asi by se dala minimálně 1x fumigace nebo areosol vypustit, ale včelařím dost na dálku, takže monitoring časově nezvládám. Nátěr plodu jsem od r. 1995 zatím nedělal.

"Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků. Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel. Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem. "
Tam se jedná o kvalitě povrchu, respektive o prostupu tepla z povrchu do plynné fáze těsně u povrchu. Sklo jakožto celistvý materiál má proti dřevu, které je teplý materiál s vzduchovými dutinami, ten prostup mnohem větší. Proto tam je taky větší množství zkondenzované vlhkosti i léčiva. Podobně to má i proti vosku a propolisu, ten má zase jako materiál menší prostup tepla než sklo.
Otázka je potom , o jak moc je ta kondenzace větší.
Ale oficiální postup je, pokud si pamatuji, zapalovat knot pouze namístě vyjmutého plástu v nejhořejším nástavku. Léčivo potomm stoupá nahoru a pod víkem úlu se rozšiřuje až ke včelám ,které tak chytí to léčivo z "první ruky".
Ostatní možnosti, zapalování knotu v podmetu znamená delší cestu léčiva ke včelám a tím větší kondenzaci. U té sklenice toje ještě horší, protože obvykle ta sklenice je mimo zimní chumáč. A kouř tak kondenzuje v sklenici, potom na plástech a až teprve poto mse dostane ke včelám.

podle mne je to prašť, jak uhoď

1. Běžně se dnes zimuje na dvou nástavcích
2. včelstvo na pozim by mělo být ve spodním
3. takže při zapálení nahoře  kouř s výpary stoupá nahoru kde se ochladí
o strůpek, částečně kondenzuje. Následně pak přes prázdný nástavek teprv
klesá k zimnímu hnízdu včel do spodního nástavku.

Druhá varianta

1. Knot zapálený ve spodním produkuje kouř s výpary které prochází právě
přes ten nástavek se včelami do horního se zásobami
2. Ochladí se o strůpek a zase klesá zpět do spodního se včelami.

Já osobně používám slovenskou oficiální metodu z podmetu. Po několik let
jsem zkoušel obě  a výsledky byly vždy stejné a ti i po kontrolním přeléčení
obu metod 
Ta slovenská je však jednodušší a rychlejší
Česká vycází z prxe kdy vznikala, to je z budečáků a podobných úlů kdy se
jenoduče příchl knot za okénko. Dnes to moderních úlech znamená rozebrání
strůpku.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 9. 2013
Předmět: Re: Fumigace

""Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve
sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků.
Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku
šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a
promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace
oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel.
Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem. "
Tam se jedná o kvalitě povrchu, respektive o prostupu tepla z povrchu do
plynné fáze těsně u povrchu. Sklo jakožto celistvý materiál má proti dřevu,
které je teplý materiál s vzduchovými dutinami, ten prostup mnohem větší.
Proto tam je taky větší množství zkondenzované vlhkosti i léčiva. Podobně
to má i proti vosku a propolisu, ten má zase jako materiál menší prostup
tepla než sklo.
Otázka je potom , o jak moc je ta kondenzace větší.
Ale oficiální postup je, pokud si pamatuji, zapalovat knot pouze namístě
vyjmutého plástu v nejhořejším nástavku. Léčivo potomm stoupá nahoru a pod
víkem úlu se rozšiřuje až ke včelám ,které tak chytí to léčivo z "první
ruky".
Ostatní možnosti, zapalování knotu v podmetu znamená delší cestu léčiva ke
včelám a tím větší kondenzaci. U té sklenice toje ještě horší, protože
obvykle ta sklenice je mimo zimní chumáč. A kouř tak kondenzuje v sklenici,
potom na plástech a až teprve poto mse dostane ke včelám."

Nehlede na to,ze u vetsiny ulu lezi dnes na ramcich strupkova folie a zadny prostor,kam by se kour dostal nad ramky neni! Leta fumiguju podmetem,jednoduse a rychle,zadna veda.JosPr.

Ten hlavní problém není vidět, není pouhým okem hmatatelný a člověk bez vybavení a aktivního výzkumu je vháji. A i když vybavení má čas někdy mmůže ukázat, že hypotéza a celá práce s bádámín a výkumeme jde vniveč. To já nato.

Navíc jsem dospěl k názoru, že genetika u včel je něco tak rychlého, že člověk- běžný včelař s cyklem své průměrné délky života nemůže ani pochopit co vlastně se děje v hnízdě i přesto, že má v rukou možnosti pro detekce a monitoring a široké spektrum akaricidních látek. Nemůže hodně věcí pochopit když nemá základní informace, kdy neví, co má pozorovat a hodnotit, co má vlastně hledat a jakou udělat protiakci aby prostě roztoč úly nevyžral. Bohužel, nejde jen o momentální počty shozených roztočů. To tím chci sdělit.

Takže problém s varoázou je opravdu komplex událostí na časové ose která nemá pravidelný řád, na které jednoduše napsáno nemá šanci vypozorovat pouhým okem co opravdu.

Takový je problém a tak se věci mají.

VÚ je jen s.r.o. které chce přežit a výzkum co vím, nedělá. Dělá exkurze, prodává všechno možné, produkují se z toho místa od zástupců a pracovníků a i externích lidí spojených nějak s touto společností mnoho informací, ale opravdu hodnotného co by alespoň posunulo problém s roztočem dále "do přesnějšího středu terče", jsem nezaregistroval.


_gp_





............
Jiří:
(46.33.101.196) --- 6. 9. 2013
Fumigace + varidol (62284) (62285) (62286)

Vážení přátelé, vím, že na této diskusi je i mnoho zvídavých včelařů, pan. Ing. Veselý byl opravdu český odborník na akaricidy ve včelařství, čest jeho památce, ale musíme si říci, že věda a výzkum se nikdy nezastavili a nezastaví, hledí se dál, všichni chtějí jít dál, někam růst, něco provozovat. Varroáza byla problém kdysi, a dnes možná stejně vážná jako při jejím začátku. Roztoči si vysobyli určitou rezistenci a spolu s dalšími onemocněními nebo stresy jsou schopni položit včelstvo na lopatky, zkrátka na podzim je hin.

Léčiva jsou problém a akutní dnes, ale někteří osvícení již v 70. letech říkali, že musí přijít do doby šlechtění a genetika, která posilní přirozenou odolnost proti varroáze, a v tom je ten problém, v USA už to pochopili a nějakou dobu na dom intenzivně pracují a proto i u nás, v tak individuální včelařině by se měl udelat určitá metodika, detekce varroatolerance a varroarezistence, která nás posune dál z těchto léčiv, která se jen usazují v tucích a neprospívají lidskému zdraví, byť že člověk hned nezareaguje, ale při dlouhodobém vystavování si myslím, že tyto látky jsou karcinogenní nebo mutagenní...

Takže hlavu vzhůru a do výběru, je nás tu jak much 50 tisích včelařů, kteří mají individuelní přehled o všem....
Co vy ma to?


Prosadíme se ve včelařském šlechtitelství...?
Jiří

Zná to někdo?

 
(78.136.136.220) --- 6. 9. 2013
Apismix
Zná to někdo?
--------------
Jde výrobcem o deklarovane řepné krmivo (), řidší konzistence. Vyzkoušejte, porovnejte a v příštím roce nás seznamte s výsledky . Zajímala by mě expirace produktu po 12 měsících /stálost/, a vystavení krmiva přímemu slunečnnímu záření po dobu 1- 2 měsíců ,uskladněného dejme tomu na paletách přímo na stanovišti /stálost produktu/
Cena cukru ve vinařsk. potřebách 22,- kč / Kg , baleno v 25.
T:P
 

Kdo to vyrábí a kde se to nechá koupit co to stojí?

Fumigace pokud se provádí, tak tato metoda má svoji robustnost, ale vím o nějvětším neřádu včelařů při fumigaci.

1. pásek musí být ve svislé poloze, musí se teplem odpařit účinná látka a navázat na kouř, ne se spálit...

2. teplota nad 10°C, tam si myslím, že je zakopaný pes, co včelaři často podceňují a neví kolik je teplota .... viz chumáč a ošetření pouze povrchu včel v chumáči...

J.

1. pásek musí být ve svislé poloze, musí se teplem odpařit účinná látka a navázat na kouř, ne se spálit...

-----

A při jaké teplotě se ta látka tedy odpařuje apři jaké už degraduje aje neúčinná?

Karel

Stačí se podívat na stránky Dolu a v článku o špinavém cukru je odkaz na výrobce Apimixu. Tedy přesně z kontroly u něj.

"zakopany pes" dogma-zkuste prilozit pri venkovni teplote 7,8,9 stupnu ruku na strupkovou folii a schvalne,bude v ule taky 7,8,nebo 9?JosPr

Správně.
Ta teplota je tam uváděna orietační. Hlavní věcí je tam ta pasáž která uvádí
kdy ještě včely nelétají. Tím vším, je myšlen stav včelstva které je ještě
rozvolněné a ne sevřené v chomáči. Což obvykle bývá mezi 7 - 10°C Při té
horní hranici již pak bývají některé včely venku.

pepan.


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 8. 9. 2013
Předmět: Re: Fumigace

""zakopany pes" dogma-zkuste prilozit pri venkovni teplote 7,8,9 stupnu
ruku na strupkovou folii a schvalne,bude v ule taky 7,8,nebo 9?JosPr"

Přidal bych ještě bod 3: Zbytečně velký neobsednutý prostor

Aha jak je v tom Dol tak už tomu začínám rozumět.

Jenom jestli nejsi Hůlka nebo jeho pomocník a nemluví z tebe zášť, když reklama na úkor Dolu nevyšla, tak to zkoušíš trapně tady. Na Včelařském fóru diskuze na Apismix proběhla také a mnohem dřív než daly v Dole odkaz na kontrolu u výrobce, tak si to na foru přečti také a dojde ti, že takový výrobce je mrtvý výrobce.

Karle Jiruši, možná se nedozví ani tvoje děti, co za řepku v dnešní době pěstují zemědělci. Budu stále tvrdit, ikdyž spousta přátel bude tvrdit něco jiného, že se pěstují GM plodiny. Mám za to, že z těch správných míst se to nedozvíme. Poptával jsem se již na několika místech, jak je to s řepkou. Nikdy jsem nedostal přímou odpověď a byl jsem odkazován na někoho jiného. Již tento přístup něco vypovídá. Jeden pán mi velmi opatrně odpověděl mejlem na stránce A4, obrovskou kopou slov, ale nic konkrétního jsem se nedozvěděl. Připadalo mi, jakoby ten velmi učený otitulovaný člověk, prodělal kurz mlžení u Milouše Jakeše, ten dokázal mluvit celý den a přitom nic neřekl.

J.P.

Omlouvám se, zapoměl jsem udat téma.

J.P.

A co já s tím mám společného?

:-)

Karel

"Správně.
Ta teplota je tam uváděna orietační. Hlavní věcí je tam ta pasáž která uvádí
kdy ještě včely nelétají. Tím vším, je myšlen stav včelstva které je ještě
rozvolněné a ne sevřené v chomáči. Což obvykle bývá mezi 7 - 10°C Při té
horní hranici již pak bývají některé včely venku."
Kdysi, je už nejméně 20 let, se dělala fumigace v listopadu až prosinci. Tehdy, když kolikrát už začala teplota +- kolem nuly a včely už byly v chumáči, jsem dělal fumigaci v zadovácích tak, že jsem vybíral prázdné plásty, dokud jsem nenarazil na včely. Teprve potom , s knotem připíchnutým na první plást se včelami, jsem fumigoval. Kolem úlů taky v té době bylo naskládaných plno plástů, které jsem vracel včelám až po ukončení druhé nebo pokud se nedělalo aerosolem, třetí fumigace. Včelkám se tím přiblížením knotu ke včelám dostalu víc léčiva a taky se trochu rozrušily a chumášč rozvolnil.

"Karle Jiruši, možná se nedozví ani tvoje děti, co za řepku v dnešní době pěstují zemědělci. Budu stále tvrdit, ikdyž spousta přátel bude tvrdit něco jiného, že se pěstují GM plodiny. Mám za to, že z těch správných míst se to nedozvíme. Poptával jsem se již na několika místech, jak je to s řepkou. Nikdy jsem nedostal přímou odpověď a byl jsem odkazován na někoho jiného. "
Nevím, co budou tvrdit nějací přátelé, ale usuzovat jen z toho , že řepka nemeduje, na to, že to GM odrůda je známkou ..... , nevím , jak bych to nazval, abych neurazil.
Osobně si myslím, že pokud by to byla Gm odrůda vyvinutá pro zemědělskou produkci a taky náležitě a doložitelně otestovaná , tak by automaticky byla taková řepka nezávadná. A ani by nemusela projít nesmyslnými, v podstatě rozvoj Gm plodin znemožňujícími povinnými testy EU.
Jinak je to přirozeně nesmysl, genetické testy jsou dneska dostupné každému a za pár tisíc a důkazy o takovém nepovoleném pěstování by byly k dispozici po celou dobu pěstování plodiny, cca jeden rok plus po dobu, než jsou vypěstované produky úplně spotřebovány.
Ovšem kromě vylisovaného oleje, tam se zjistit, jestli je olej z GM odrůdy nebo neGm odrůdy, žádným způsobem nedá.

R.P.:
...Včelkám se tím přiblížením knotu ke včelám dostalu víc léčiva a taky se trochu rozrušily a chumášč rozvolnil.

----
Napsal jsme to tady už před cadesetilety kdy jsem ještě fumigoval a byl za blbce aybch pak koukal že se to mezi lidem ujalo a dokonce je to na přednáškách doporučováno.

Po zapálení knotu a zavíkování jeden či dva pořádné kopance do úlu rozruší chomáč víc jak 5°C. :-)

Karel

 
Nezkoušel někdo sublimační odpar mixu těchto dvou složek ? Po včerejším testu jsou spady do dvou desítek VD (po 15 hod.)  U některých včelstev jsou po sublimaci na podložce vyhozeny 1-2 larvy ve stádiu předkukly.
Zdá se, že sublimační odpar má větší dopad na mortalitu roztoče, než vyrobený nosič napuštěný v esenciální látce a mixu těchto dvou složek volně se odpařujících do úlového prostoru, kde jsou spady pohybující se v řádku jen několika kusů.
T:P

http://zen.e15.cz/pribehy/vcely-jsou-prvni-padli-v-chemicke-valce-1019346

pepan

Zdar vcelko,

jak jsi to odparoval ?

Teplota ?

Mnozstvi odpar. laky ?

Rad take vyzkousim.

P.

 
Zdar, odpar jsem provedl na běžném miskovem sublimátoru Kš, měřák jsem nechal v dílně ale změřit teplotu odparu těchto dvou složek by něměl být problem.
Když dáš krystaly k sobě v poměru 2:1(M:T) rozetřením látky zkapalní (jestli sublimuješ použij tento poměr i na odpar)
 
(Teoreticky by mohly jít tyto rozetřené látky vmísit do minerálního oleje či lihu, kde jsou rozpustné a zplynovat např v Grifinu , toto nemám odzkoušeno, tedy házím zdviženou rukavici Zdenkovi B.)
 
Nebo tyto látky rozprašovačem rozprášit jako u kyseliny mléčné, kde, jak se domnívám by mohlli mít podobný repelenční účinek.
 
Jaké množství ?
Nemám váhu na tak malé množství, krystaly mentholu jsou robustnější a každý jiný než krystal thymolu tak hledám a přemýšlím o nějaké mini měrce a rozdrcení mentholu na hustotu thymolu.
V příštím roce bych chtěl odzkoušet, odsublimovat alternativní látku u které se domnívám, že by mohla mít efekt na vybíjení roztoče a dala se taktéž použít pro eko chov 


Držím se toho, že se nemá nic přehánět jak v množství, tak v počtech fumigačních nebo sublimačních za sezonu. I tak v brutálním lonském roce pokud jde o počty, stačilo na nepřítele číslo jedna 2 odpary Km a dvě cílené sublimace Kš. Letos je však situace zcela jiná.
T:P

Diky,

je to zajimave, oproti KS bude asi tymol a mentol cenove jinde ? Kde se to da koupit ?

JInak letos opravdu varoa asi vymrela, odparoval jsem v sobotu a dnes chtel udelat druhe kolo a kdyz jsem zacal cistit podlozky, tak sem vercajk sbalil, spady byly tak od 2 do max. 15 /20 roztocu na vcelstvo. Takze je dorazim pomoici KS az v listopadu. KM jsme letos nepouzil, nebyl zadny spad a tak jsem byl dnes pred cistenim podlozek lehce nervozni.

P.

 
Je třeba šáhnout hlouběji do kapse . Kš je v tomto směru bezkonkurenční a to i bez dotace
1g mentolu 7 kč  gram thymolu 10kč. Surovinu dostaneš v lékarně případně na objednávku, bez prostředníka fa. prodávají balení od 1 kila nahoru.
Rozpočítej kolik ošetření (Mixu M:T) uděláš z gramu.
Není to jako když použiješ apiguard gel, kdy se vůně thymolu nese úlovým prostorem ještě v březnu následujícího roku, tak to není, vůně je pryč ca do třech dnů
Pokud jde o plod všeho stáří a matku nezpozoroval jsem vjemově nic nestandartního o čem bych měl informovat.
 T:P
 

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku která hodně klade ale z vajíček se vyvine tak 10% plodu. Čím to může být?

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být? Zásob mají dost.

Třeba i morem



---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
Datum: 13. 9. 2013
Předmět: vada matky

"Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice
hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být?
Zásob mají dost."

Velmi zajimave,

stavelky davam tak 1,1-1,2 gr. na jedno osetreni,ten tymol a mentol bude mozna stacit o dost mene, zkratil by se tak i cas odparu. No vidim, ze mam v zime zase co zkouset.

DIKY za inspiraci.

P.

A co je s tím ostatním plodem? Prázdné buňky? Nějaké jiné tvary? Asi by to chtělo nafotit v detailu, dát někam na internet, přiložit odkaz a potom se ptát. Jinak to mohou být jen takové dohady. _gp_
.........
Pavel (82.100.0.70) --- 13. 9. 2013
vada matky

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být? Zásob mají dost.

Pokud předtím byl plod té matky normální a teď není, je to na pováženou. Stále ale to může vadná nedostatečně oplozená matka či snad matka napadená nějakou specifickou mateří nemocí. Věc se může mít tak, že zatímco dříve v létě by i slabý oddělek nechal takovou matku zaklást matečníky a rozjel tichou výměnu, nyní takhle pozdě to včely mohly vzdát. A jak dlouho s takovou matkou dožijí, tak dlouho do zimy a přes zimu tam budou.

Taky to ale může být ten mor přenesený třeba pozdní loupeží z blízkého umírajícícho včelstva. Nyní, kdy je hodně včel a málo plodu, to tak může vycházet, že nakažený plod stíhají vyhazovat dříve, než se objeví typické příznaky. Jak to poznat, ale nevím, protože nemám s morem osobní zkušenosti.
Je ale třeba mor vyloučit, za teplého počasí prohlídnout ostatní včelstva, jestli mají normální plod a normálně se chovají. V této době, kdy je na ošetřování plodu přebytek včel, by přirozená mezerovitost plodu jednotlivých matek měla být na spodní hranici. A dodržovat při tom zásady čistoty, možná i mezi zásahy desinfikovat pomůcky, aby pokud by to byl skutečně mor, se prohlížením neroznesl mezi včelstva ještě víc.

Jinak řešení je odle mně víc verzí. Například v případě podezření objednat prohlídku u nějakého zkušeného prohlížeče, který mor zná nebo dát udělat laboratorní zkoušky na mor. Aby pokud by to byl skutečně mor, se to vyřídilo co nejdřív a tím s co nejmenší škodou pro okolní včelaře.
Nebo prostě bez jakéhokoliv ptaní zlikvidovat oddělek a plásty, úlek desinfikovat opálením a doufat.
Nebo pokud jsou všechna ostatní včelstva úplně v pořádku, mor v okolí není a od nepaměti nebyl, matku zlikvidovat, oddělek připojit k jinému.....

Ať je  to tak nebo tak, nemá cenu  z ekonomického důvodu se stím vůbec
zabývat. Lepší výsledek v příštím roce dá první roj.
K udržení biodiversity je dobré brakovat i 1/4 stavu  ročně včetně
přirozených ztrát.Z toho vyplývá NEZACHRAŇOVA ALE RUŠIT!!

pepan

"Ať je to tak nebo tak, nemá cenu z ekonomického důvodu se stím vůbec
zabývat. Lepší výsledek v příštím roce dá první roj.
K udržení biodiversity je dobré brakovat i 1/4 stavu ročně včetně
přirozených ztrát.Z toho vyplývá NEZACHRAŇOVA ALE RUŠIT!!

pepan
"

Souhlas.
Pokud je jisté, že to není mor ani to moc nevypadá na virovou nákazu, tak za teplého počasí oddělek rozebrat, plásty použít nebo uskladnit na jaro , matku zamáčknout a včely nechat se vžebrat do úlů, aby je posílily.
Nebo pokud je někde hodně slabé včelstvo či oddělek s perspektivní matkou, připojit a tím posílit.

Ještě , pokud je samotný oddělek dostatečně silný a má kvalitní včely, což by se nějak muselo odhadnout..... Chovatelé v září až říjnu likvidují neprodané matky v oplodňáčcích nebo je prodávají se slevami. Tak by třeba stálo za to se poptat chovatelů v okolí a takovou matku do oddělku přidat.

http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph

Nemáš 10 € na koupi digitální váhy napr. 100 g +-0,01gr? potom budeš mít po starostech

Pavle, typl bych to na některé onemocnění plodu. Pokud jsou navíc některé včely, které se líhnou, drobné,je to jistota. V takovém případě je většinou matka v pořádku a v jiného ročním období,bych ti poradil. Smést včely na mezistěny do nového, nebo dobře vydesinfikovaného úlu. Staré rámky vyvařit a spálit. V tomto období jsou pouze dvě možnosti. Nechat to na přírodě. Nebo vzít světlé souše, nebo zásobní plásty z jiných včelstev, tak aby tam byl i pyl a včely na ně přemést. V tuto roční dobu je to spíše pokus. V každém případě záleží na tom, jak silný oddělek je a je tedy otázka, zda se vyplatí, takový pokus dělat. Marcel

Jestli ty nebudeš zástupce cukerní společnosti,že ses tak rozčertil.U nás se před časem rozjela negativní kampaň proti Německému výrobci a ten do Česka už nechce dodávat.Škoda!U nás totiž bojujeme proti všemu a všem.A také proti falšování medu,ale tímto způsobem se to nedá zastavit.Už dávno máme borce kteří mají letité zkušenosti a dodávají ve velkém.
Jestli pak si někdy použil ke krmení inverty?Napiš tady své poznatky.

Já bych vubec neřek že jde o nemoc plodu,to by bylo někde vidět.Bude to asi nějaká genetická chyba.Já jsem už vyděl klást mnoho tisíc matek a letos poprvé za ty roky se mi stalo že mladá matka v silném včelstvu začala klást ale žádný plod se nikdy nevylíhnul.Prostě vajíčka byla hluchá.Stará nevylíhlá vajíčka včely postupně odstranily a matka kladla nová, nikdy se z nich však nic nevylíhlo.Takto to probíhalo více než mněsíc.Jelikož jsem vyděl zakladeno do včelstva jsem pak dlouho nekoukal.

Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph <http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph>
 
 
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být? Zásob mají dost.
----
Zažil jsem to jednou. Bylo to matkou.

Jak jsi k té matce přišel?

Karel

Je z mého chovu,klasické přelarvování. Ostatní matky jsou v pohodě.

nebo to je naopak Ti co mají větší počty včelstev nemají na nějaké pančování
medu čas. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: vcelka1978/=/centrum.cz

Datum: 15. 9. 2013

Předmět: Re: Zajímavý článek ?


"Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-
zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-
trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph <http://byznys.
lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-
garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes
&utm_medium=text&utm_campaign=sph>

 

 

Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.
"

http://byznys.lidovky.cz/seznam-sizenych-medu-v-ceskych-obchodech-na-ktere-si-dat-pozor-p62-/moje-penize.aspx?c=A130227_123422_moje-penize_ase

Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
.........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.
"

 
Stando, pan bývalý tajemník ČSV Peroutka (nyní v RV ČSV) měl na mysli členy CPV při ČSV nebo Komerční včelaře při ČSV  :-))
 T:P
----------------------------------------------------
 
 
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 9. 2013
Re: ZajĂ­mavĂ˝ Ä?lĂĄnek ? (62330)nebo to je naopak Ti co mají větší počty včelstev nemají na nějaké pančování
medu čas. Standa


Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní 
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých 
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.
"
 

On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
""

Peroutka a jemu podobní jen nechtějí přiznat, že většina falšovaného medu
tuzemské produkce pochází od drobnochovatelů, kteří jsou ve většině a víc
medu dodávají do výkupu. Stačí se podívat na zaběhlé chovatelské metody s
převěšováním plástů z plodiště do medníku i se zbytky cukerných zimních  
zásob. Jsem pro spravedlnost a provádění kontrol u všech a stačí, aby se z
veterinární správy postavil k výkupu a odebral si vzorky od každého
prodávajícího.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
"""

Staré cukerné zásoby z převěšování při vytáčení jsou zkrystalizované. Při odvíčkování to též křupe. Kdyby staré zásoby přece jenom kdokoliv vytočil úmyslně, má v medu akorát krupici.

Pokud se jedná o takto poškozený med z prodeje ze dvora, nese odpovědnost včelař a kazí si tím jméno, pokud dává do výkupu, měl by se o kontrolu kvality zajímat pouze a jen soukromník - výkupce.

To samé se všemi potravinami, za falšování a nekvalitu nepřímo můžou paradoxně kontrolní orgány, kdyby nebyly, lidé by se časem vytrestali sami a začali by uvažovat jinak.
Jak ,, kruté " a jedině dlouhodobě účinné.

Peroutka a jemu podobní jen nechtějí přiznat, že většina falšovaného medu
tuzemské produkce pochází od drobnochovatelů, kteří jsou ve většině a víc
medu dodávají do výkupu. Stačí se podívat na zaběhlé chovatelské metody s
převěšováním plástů z plodiště do medníku i se zbytky cukerných zimních
zásob. Jsem pro spravedlnost a provádění kontrol u všech a stačí, aby se z
veterinární správy postavil k výkupu a odebral si vzorky od každého
prodávajícího.



Franta
---------

Určitá časová shoda mezi zavedením invertů mezi včelyři a častějšími nálezy invertů v medu inspekcí zde možná je.

Cukr krystal ze zásob inspekce asi neobjeví, ale laciný škrobový invert co našla - to jen blbec použije k falšování medu.

Karel

MartiH:
Staré cukerné zásoby z převěšování při vytáčení jsou zkrystalizované.

-------
Měl jsem dodnes za to že dobře zpracované zásoby nekrystalizují na rozdíl od medu.


Ale nikdy jsem nad tím nekoumal. :-)
Karel

Zkrystalizuje ti to jedině tam, kde jsou zbytky medu. Když vyřazuji staré
plodiště, tak zbytky zásob odvíčkuji, vytáčím a zkrmuji, takže vím jak
zásoby krystalizují. Třetím rokem krmím Apiinvertem a tam se krystalizace po
necelém roce v plástu neprojevuje stejně jako u cukru a letos jsem na
zkoušku vzal pár kýblů  Apicukru, tak u tohoto výrobce to budu vědět příští
rok.

Až bude kontrola kvality pouze na výkupci, tak věř tomu, že med ve výkupech
uvidíš jen ve výjimečných případech. Kdyby ty kontrolní orgány nebyly, tak
by se kradlo ještě víc, málo kontrolují a málo trestají. Mělo by platit
třikrát a dost a odebrat živnost. To by se jinak vytřídily a mnohem
rychleji.

 

Franta

 

  


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět:

"Staré cukerné zásoby z převěšování při vytáčení jsou zkrystalizované. Při
odvíčkování to též křupe. Kdyby staré zásoby přece jenom kdokoliv vytočil
úmyslně, má v medu akorát krupici.

Pokud se jedná o takto poškozený med z prodeje ze dvora, nese odpovědnost
včelař a kazí si tím jméno, pokud dává do výkupu, měl by se o kontrolu
kvality zajímat pouze a jen soukromník - výkupce.

To samé se všemi potravinami, za falšování a nekvalitu nepřímo můžou
paradoxně kontrolní orgány, kdyby nebyly, lidé by se časem vytrestali sami
a začali by uvažovat jinak.
Jak ,, kruté " a jedině dlouhodobě účinné."

Dne Monday 16 of September 2013 21:12:16 KaJi napsal(a):
> MartiH:
> Staré cukerné zásoby z převěšování při vytáčení jsou zkrystalizované.
>
> -------
> Měl jsem dodnes za to že dobře zpracované zásoby nekrystalizují na rozdíl
> od medu.
>
>
> Ale nikdy jsem nad tím nekoumal. :-)
> Karel

aneb jak ziskat akatovou snusku za skaredeho pocasi :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

KaJi ->

Teoreticky by starý zpracovaný cukr zkrystalizovat neměl, zřejmě je v něm přímes medu a pylu.

Třeba někdo napíše své poznatky ???

Ahoj Pepane,
 k Tvé reakci bych rád dodal něco praxe.... Schválně jsem lehce přehřál něco
medu, který jsem poslal na analýzu do Dolu. Přehřátí způsobilo nárůst HMF o
100% z 1,8 na 3,6 mg/kg... Asi není třeba komentář, když se v krámu prodává
s HMF do 80... Nevím, co by s tím ten malovčelař musel udělat. Jinak
samozřejmě věřím ve falšování různých šikulů se 20 včelstvy, kteří dávají 2
tuny do výkupu. Zajímala by mě čísla počty včelstev v porovnání s množstvím
do výkupu prodaného medu... Větší včelaři moc času na takové hovadiny
nemají. Mám nyní 86 včelstev při zaměstnání a je to starost je připravit na
zimu....
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Peroutka a jemu podobní jen nechtějí přiznat, že většina falšovaného medu
tuzemské produkce pochází od drobnochovatelů, kteří jsou ve většině a víc
medu dodávají do výkupu. Stačí se podívat na zaběhlé chovatelské metody s
převěšováním plástů z plodiště do medníku i se zbytky cukerných zimních  
zásob. Jsem pro spravedlnost a provádění kontrol u všech a stačí, aby se z
veterinární správy postavil k výkupu a odebral si vzorky od každého
prodávajícího.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
""""

"Teoreticky by starý zpracovaný cukr zkrystalizovat neměl, zřejmě je v něm přímes medu a pylu.

Třeba někdo napíše své poznatky ??? "

Teoreticky je včelami zpracovaný řepný cukr půl na půl směs glukózy a fruktózy. Správně zpracovaný cukr na zimu je zahuštěný na cca 18 % vody taková směs musí zatuhnout. Zvláště když přes zimu jsou plásty se zásobami vystaveny nízké teplotě, běžně až pod nulou a kolísání těchto teplot se změnami počasí.
S 18 % vody by nezatuhl jedině tehdy, pokud by obsahoval převahu fruktózy.
Kdo má tedy na jaře zbylé cukerné zásoby tekuté, tak za prvé buď krmil krmením na zimu s kukuřičným sirupem, kde je převaha fruktózy anebo nějakým způsobem udělal to, že včely nestihly ty zásoby zpracovat a zahustit. Možná tím, že krmil velkou dávkou po 10 - 15 kilech roztoku, kdy to ani silné včelstvo nestihlo zahustit a napralo do do zavíčkovaných buněk řídké.
Což ale nutně neznamená, že to je špatně. Pokud se takové zásoby do zimy nezkazí, v zimě potom včely nad takovými zásobami nepotřebují tolik vody.
Kdo krmí cukrem postupně, tak včelky stačí ten zpracovávaný cukr zahustit. Takové zásoby jsou potom tekuté do zimy a tuhnou potom během zimy. Zase ale to není špatně, protože krastalky v těchto zásobách jsou obvykle velmi jemné a včely je tak, na rozdíl od melecitózy, i ve velkých mrazech bez problémů využijí.
Zase potom , zásoby včelstev krmených velkými dávkami, které jsou řidší, se mohou mnohem hůř skladovat přes léto do dalšího podletí, mnohem snadněji se kazí. Spíš je potom musí takový včelař bezpodmínečně nějak zpracovat na jaře.
Dobře zpracované zahuštěné zásoby není problém přes léto uložit a v podletí je přidat zpátky do včelstev.

Tak tady si dovolím oponovat

1. převěšování je budečáková technologie kde se zimuje na 7 - 10Kg zásob,
tudíž není co převěšovat. a hlavně převěšuje se plod
2. V jarních medech je i cukr povolen v omezeném množství
3. U moderního způsobu s podstavováním nástavků je to ale mnohdy vetší
problém, zvláště při podávání zásob až 25kg cukru na včelstvo 
4. pro veterinární správu se odebírají vzorky u všech prodávajícíh z
ochranných pásem MVP
5. to by musela odebírat na senzorické zkoušky obchodní inspekce
6. Za jeho uvádění na trh je však pak zodpovědný zpracovatel a je to jeho
problém
7. Ten malý včelař s pár úly však ani nemá důvod to falšovat, cukr je
poměrně drahý a k ostatním druhům sladidel a škrobových derivátů má velmi
omezený přístup


1. Zato ti zpracovatelé jsou obchodními řetězci tlačeni k určitému
vzhledu a konzistenci produktu Proto to dobarvování a ty škroby Ty se tam
dávají právě kvůli tomu udržení medu v tekutém stavu delší dobu
2. Proto jsou hlavními prohřešky, barviva, škrobové deriváty, a známky
vysokého stáří a přehřátí.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Peroutka a jemu podobní jen nechtějí přiznat, že většina falšovaného medu
tuzemské produkce pochází od drobnochovatelů, kteří jsou ve většině a víc
medu dodávají do výkupu. Stačí se podívat na zaběhlé chovatelské metody s
převěšováním plástů z plodiště do medníku i se zbytky cukerných zimních  
zásob. Jsem pro spravedlnost a provádění kontrol u všech a stačí, aby se z
veterinární správy postavil k výkupu a odebral si vzorky od každého
prodávajícího.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
""""

Je to tak
 
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re:

"MartiH:
Staré cukerné zásoby z převěšování při vytáčení jsou zkrystalizované.

-------
Měl jsem dodnes za to že dobře zpracované zásoby nekrystalizují na rozdíl
od medu.


Ale nikdy jsem nad tím nekoumal. :-)
Karel"

Jestli to nebude způsobeno překupnictvím Tak totiž výkup dnes funguje.
Něktrý větší včelař vykupuje med od menších včelařů a pak jej prodá
zpracovateli pod svým jménem (Schvarzsystém)
A to je vlastně dnešní praxe

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Ahoj Pepane,
 k Tvé reakci bych rád dodal něco praxe.... Schválně jsem lehce přehřál něco
medu, který jsem poslal na analýzu do Dolu. Přehřátí způsobilo nárůst HMF o
100% z 1,8 na 3,6 mg/kg... Asi není třeba komentář, když se v krámu prodává
s HMF do 80... Nevím, co by s tím ten malovčelař musel udělat. Jinak
samozřejmě věřím ve falšování různých šikulů se 20 včelstvy, kteří dávají 2
tuny do výkupu. Zajímala by mě čísla počty včelstev v porovnání s množstvím
do výkupu prodaného medu... Větší včelaři moc času na takové hovadiny
nemají. Mám nyní 86 včelstev při zaměstnání a je to starost je připravit na
zimu....
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Peroutka a jemu podobní jen nechtějí přiznat, že většina falšovaného medu
tuzemské produkce pochází od drobnochovatelů, kteří jsou ve většině a víc
medu dodávají do výkupu. Stačí se podívat na zaběhlé chovatelské metody s
převěšováním plástů z plodiště do medníku i se zbytky cukerných zimních  
zásob. Jsem pro spravedlnost a provádění kontrol u všech a stačí, aby se z
veterinární správy postavil k výkupu a odebral si vzorky od každého
prodávajícího.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
"""""

Radku  pokud jsi si nevšim já ty malé včelaře stále hájím  pokud má někdo
zájem na falšování je to jen konečný zpracovatel V Našem případě nejvíc
průšvihů je u JSG. Musí to být také hodně velký byznys když to firma vydrží.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Ahoj Pepane,
 k Tvé reakci bych rád dodal něco praxe.... Schválně jsem lehce přehřál něco
medu, který jsem poslal na analýzu do Dolu. Přehřátí způsobilo nárůst HMF o
100% z 1,8 na 3,6 mg/kg... Asi není třeba komentář, když se v krámu prodává
s HMF do 80... Nevím, co by s tím ten malovčelař musel udělat. Jinak
samozřejmě věřím ve falšování různých šikulů se 20 včelstvy, kteří dávají 2
tuny do výkupu. Zajímala by mě čísla počty včelstev v porovnání s množstvím
do výkupu prodaného medu... Větší včelaři moc času na takové hovadiny
nemají. Mám nyní 86 včelstev při zaměstnání a je to starost je připravit na
zimu....
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Peroutka a jemu podobní jen nechtějí přiznat, že většina falšovaného medu
tuzemské produkce pochází od drobnochovatelů, kteří jsou ve většině a víc
medu dodávají do výkupu. Stačí se podívat na zaběhlé chovatelské metody s
převěšováním plástů z plodiště do medníku i se zbytky cukerných zimních  
zásob. Jsem pro spravedlnost a provádění kontrol u všech a stačí, aby se z
veterinární správy postavil k výkupu a odebral si vzorky od každého
prodávajícího.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
"""""

HMF roste stále. Je přirozenou součástí medu, protože patří k dozrávacím procesům, co probíhají na časové ose a při určité teplotě. Pokud je med čerstvý a podíl enzymů a kyselin se ještě nezapojil do procesu zrání, HMF je nízké až velmi nízké. I velké přehřátí čerstvého medu nezvedne HMF okamžitě. Jde o chemickou reakci a vše záleží i na čase po přehřátí nabaleného medu.

Nejsem chemik ale jako helfr vím, že také kupříkladu cement v betonu nebo hydroxid vápenatý v maltě zraje - probíhá chem. reakce nejrychleji první měsíc u cementu ale u vápna i roky, tj. podle teploty a množství CO2 který hydroxid pohlcuje.

EU je v případě norem HMF prohnilá, HMF patří k medu a med s vysokým HMF nemusí být přehřátý ale může být prostě "archivní".

U takového archivního medu je charakteristická zvyšující se sacharóza. Tz. během nějakého času se sacharóza zvedá, jde také o zrající element. Prostě když se udělá u půlročního medu analýza na sacharózu, je jí přirozeně méně než u toho samého vzorku po třech letech kdy se sacharóza zvedá. A opět záleží na té teplotě a času. Jedná se o známé tzv vrstvení medu. (viz. Přidal, skripta)

Takže ať si říká každý co chce, med může obsahovat zvedající se HMF a může dokonce obsahovat zvedající se sacharózu.

Pokud jde o padělání, EU a její orgány jsou prohlilí. Vymýšlí akorát papírování, ale když se jedná oto aby se med nemohl prodávat jako pančovaný, dodnes má EU položku ve své evidenci zboží - Med umělý.

Při zadání hleda do legislativy EU je položka "umělý med"

182 výsledek/výsledky (-ků)



Kupříkladu dokument - rok 2013:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:054:0003:01:CS:HTML

1702 | Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: | | |





_gp_



........
Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 9. 2013
Re: ZajĂ­mavĂ˝ Ă??lÄ?Ä˝nek ?

Ahoj Pepane,
k Tvé reakci bych rád dodal něco praxe.... Schválně jsem lehce přehřál něco
medu, který jsem poslal na analýzu do Dolu. Přehřátí způsobilo nárůst HMF o
100% z 1,8 na 3,6 mg/kg...

Ještě pár slov k převěšování plodu. Plod je vázán na buňku jak známo 21
dnů. Jediný způsob jak se může přemístit je, že jej včelař vezme a dá někam
jinam. Sirup ze zimního krmení, stejně jako nektar z nárazové snůšky
přenesou včely bez včelařova přičinění. A že to dokážou rychle, o tom ať
nikdo nepochybuje. Pokud potřebují místo pro plod a nejsou to nějaké
rojilky, mám zkušenost, že zvládnou 10 kg za noc. Pravda, zavíčkované zásoby
budou přenášet pomaleji.
A ještě něco k pančování medu. Vůbec nezávidím lidem v laboratoři, když
najdou něco v medu, co tam nepatří a pak hledají co to je. Například nějaké
barvivo. Co napsat do výsledku?
Vašek

Dík za zajímavý postřeh o HMF. Mám kamaráda a ten má doma 35 kg medu starého
asi 30 let. Ptal se mě jestli to může dát na zimní krmení. Já bych to
neryskoval. Kolik to musí mít HMF. Je prý tvrdý a nekvasi jak ho má v suchu
. Poradte vašimi názory. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Datum: 17. 9. 2013

Předmět: Re: Zajímavý Ă??lÄ?Ä˝nek ? superprohnileEU?


"HMF roste stále. Je přirozenou součástí medu, protože patří k dozrávacím

procesům, co probíhají na časové ose a při určité teplotě. Pokud je med

čerstvý a podíl enzymů a kyselin se ještě nezapojil do procesu zrání, HMF

je nízké až velmi nízké. I velké přehřátí čerstvého medu nezvedne HMF

okamžitě. Jde o chemickou reakci a vše záleží i na čase po přehřátí

nabaleného medu.



Nejsem chemik ale jako helfr vím, že také kupříkladu cement v betonu nebo

hydroxid vápenatý v maltě zraje - probíhá chem. reakce nejrychleji první

měsíc u cementu ale u vápna i roky, tj. podle teploty a množství CO2 který

hydroxid pohlcuje.



EU je v případě norem HMF prohnilá, HMF patří k medu a med s vysokým HMF

nemusí být přehřátý ale může být prostě "archivní".



U takového archivního medu je charakteristická zvyšující se sacharóza. Tz.

během nějakého času se sacharóza zvedá, jde také o zrající element. Prostě

když se udělá u půlročního medu analýza na sacharózu, je jí přirozeně méně

než u toho samého vzorku po třech letech kdy se sacharóza zvedá. A opět

záleží na té teplotě a času. Jedná se o známé tzv vrstvení medu. (viz.

Přidal, skripta)



Takže ať si říká každý co chce, med může obsahovat zvedající se HMF a může

dokonce obsahovat zvedající se sacharózu.



Pokud jde o padělání, EU a její orgány jsou prohlilí. Vymýšlí akorát

papírování, ale když se jedná oto aby se med nemohl prodávat jako

pančovaný, dodnes má EU položku ve své evidenci zboží - Med umělý.



Při zadání hleda do legislativy EU je položka "umělý med"



182 výsledek/výsledky (-ků)







Kupříkladu dokument - rok 2013:



http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:054:0003:01

:CS:HTML



1702 | Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a

fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků

nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: | | |











_gp_







.......

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 9. 2013

Re: ZajĂ­mavĂ˝ Ă??lÄ?Ä˝nek ?



Ahoj Pepane,

k Tvé reakci bych rád dodal něco praxe.... Schválně jsem lehce přehřál

něco

medu, který jsem poslal na analýzu do Dolu. Přehřátí způsobilo nárůst HMF o

100% z 1,8 na 3,6 mg/kg..."

dodatek
 Věci znalý včelař ví, že létavky přinesený nektar ukládají v plodišti, kde
jej přebírají mladušky a teprv přepracovávají na med. Následně pak ukládají
nad plod. jde naprosto o přirozený proces. Zrovna to samé se děje pak i s
rozškrábanými zásobami v plodišti.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Datum: 17. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Ještě pár slov k převěšování plodu. Plod je vázán na buňku jak známo 21
dnů. Jediný způsob jak se může přemístit je, že jej včelař vezme a dá někam
jinam. Sirup ze zimního krmení, stejně jako nektar z nárazové snůšky
přenesou včely bez včelařova přičinění. A že to dokážou rychle, o tom ať
nikdo nepochybuje. Pokud potřebují místo pro plod a nejsou to nějaké
rojilky, mám zkušenost, že zvládnou 10 kg za noc. Pravda, zavíčkované zásoby

budou přenášet pomaleji.
A ještě něco k pančování medu. Vůbec nezávidím lidem v laboratoři, když
najdou něco v medu, co tam nepatří a pak hledají co to je. Například nějaké
barvivo. Co napsat do výsledku?
Vašek"

Na webu ČSV jsou výsledky kontrol medu ČOI nebo veteriny a je to docela zajímavé.
Ale mám dotaz. Včelařím v lokalitě, kde se naštěstí nevyskytuje melicitozní med. Vím, pokud to včelař podchytí, a má čas, tak se dá průběžně vytáčet. Dotaz zní. Jak rychle krystalizuje po vytočení?? A jak je to s obsahem vody?? Dík za odpovědi.

Zpracovat na medovinu nebo do pečiva případně prodat pekaři nebo do kuchyně
jako med pekařský. HMF je pro všely škodlivý, lidem však nevadí Je jen
ukazatelem stáří nebo přehřátí medu.

pepan
 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 17. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ă??lÄ?Ä˝nek ? superprohnileEU?

"Dík za zajímavý postřeh o HMF. Mám kamaráda a ten má doma 35 kg medu
starého
asi 30 let. Ptal se mě jestli to může dát na zimní krmení. Já bych to
neryskoval. Kolik to musí mít HMF. Je prý tvrdý a nekvasi jak ho má v suchu
. Poradte vašimi názory. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Datum: 17. 9. 2013

Předmět: Re: Zajímavý Ă??lÄ?Ä˝nek ? superprohnileEU?


"HMF roste stále. Je přirozenou součástí medu, protože patří k dozrávacím

procesům, co probíhají na časové ose a při určité teplotě. Pokud je med

čerstvý a podíl enzymů a kyselin se ještě nezapojil do procesu zrání, HMF

je nízké až velmi nízké. I velké přehřátí čerstvého medu nezvedne HMF

okamžitě. Jde o chemickou reakci a vše záleží i na čase po přehřátí

nabaleného medu.



Nejsem chemik ale jako helfr vím, že také kupříkladu cement v betonu nebo

hydroxid vápenatý v maltě zraje - probíhá chem. reakce nejrychleji první

měsíc u cementu ale u vápna i roky, tj. podle teploty a množství CO2 který

hydroxid pohlcuje.



EU je v případě norem HMF prohnilá, HMF patří k medu a med s vysokým HMF

nemusí být přehřátý ale může být prostě "archivní".



U takového archivního medu je charakteristická zvyšující se sacharóza. Tz.

během nějakého času se sacharóza zvedá, jde také o zrající element. Prostě

když se udělá u půlročního medu analýza na sacharózu, je jí přirozeně méně

než u toho samého vzorku po třech letech kdy se sacharóza zvedá. A opět

záleží na té teplotě a času. Jedná se o známé tzv vrstvení medu. (viz.

Přidal, skripta)



Takže ať si říká každý co chce, med může obsahovat zvedající se HMF a může

dokonce obsahovat zvedající se sacharózu.



Pokud jde o padělání, EU a její orgány jsou prohlilí. Vymýšlí akorát

papírování, ale když se jedná oto aby se med nemohl prodávat jako

pančovaný, dodnes má EU položku ve své evidenci zboží - Med umělý.



Při zadání hleda do legislativy EU je položka "umělý med"



182 výsledek/výsledky (-ků)







Kupříkladu dokument - rok 2013:



http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:054:0003:01

:CS:HTML



1702 | Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a

fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků

nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: | | |











_gp_







.......

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 9. 2013

Re: ZajĂ­mavĂ˝ Ă??lÄ?Ä˝nek ?



Ahoj Pepane,

k Tvé reakci bych rád dodal něco praxe.... Schválně jsem lehce přehřál

něco

medu, který jsem poslal na analýzu do Dolu. Přehřátí způsobilo nárůst HMF o

100% z 1,8 na 3,6 mg/kg...""

Jestli to nebude způsobeno překupnictvím Tak totiž výkup dnes funguje.
Něktrý větší včelař vykupuje med od menších včelařů a pak jej prodá
zpracovateli pod svým jménem (Schvarzsystém)
A to je vlastně dnešní praxe

pepan

ŠVarcsystém je zaměstnávání na fakturu.

Toto je OBCHOD. Nakoupíš, prodáš. Již 22 let něco poměrně legálního.

Karel

Možná jsem se nesetkal s opravdu stoprocentní melecitozou. Byla to snůška z
jedle. Po čtrnácti dnech jako kámen. A zřejmě také vřes, některý med
nezkrystalizovaný, ale jako lepidlo, v medometu ani kapka. Zde je pár
postřehů:
a) co platí pro jedno včelstvo, neplatí pro sousední
b) některá včelstva to umějí zpracovat lépe
c) pokud to jde točit, vody je cca 15 procent a míň
d) to co jednou ztuhne, včely ihned znovu víčkují
e) pokud se plásty postříkají vodou, některá včelstva je zpracují
f) takový med krystalizuje pomalu a je v něm malinko "písku"

Podle mne je hlavní problém v tom, že štěpení na jednodušší cukry
spotřebovává z medu (sirupu) vodu a med se chová pak jako sádra, voda se
naváže chemicky (pro sacharozu je to asi 5,3 pocenta vody, pro melecitozu
pak dvojnásobek). Včely by musely ukládat med s vlhkostí 25 až 30 procent.

Jde o to, donutit včely zpracovat med opakovaně. Já jsem zatím dosáhl
nejlepšího výsledku tak, že
a) jsem vše odvíčkoval a točil každý víkend co šlo, co ne, lehce porosil
vodou
b) po skončení snůšky jsem nevytočené odvíčkované plásty postříkal vodou
postřikovačem na květiny. Už jsem to tu psal, asi půl deci na plný rámek.
c) úl jsem uspořádal odspodu: plodiště, mřížka, medník, folie s otvorem cca
5cm, nástavky s plásty melicitozy na rozteč cca 50 mm (8 plástů 39x24 v
nástavku na 11 rámků).

Za týden jsem medníky vytočil bez problému. plásty nad folií byly vyčištěné
dosucha. Med 15,5 vlhkosti.
Spotřeba byla cca 1kg medu na 10kg zpracovaných a přenesených zásob.

Pokud někdo máte vykoumáno, jak to černé lepidlo dostat z plodiště, předem
děkuji za radu. Já mám zásoby na zimu cca 10kg medu + 5kg cukru (až v září,
snad do míst po plodu). Jak to dopadne, napíšu na jaře.
Vašek.

----- Original Message -----
> Ale mám dotaz. Včelařím v lokalitě, kde se naštěstí nevyskytuje
> melicitozní
> med. Vím, pokud to včelař podchytí, a má čas, tak se dá průběžně vytáčet.
> Dotaz zní. Jak rychle krystalizuje po vytočení?? A jak je to s obsahem
> vody?? Dík za odpovědi.

Ve výkazech zpracovatele se pak objeví ale je jeden dodavatel který
mimochodem má 10 včelstev a prodává tuny medu. O to tady jde be ohledu na to
jak to pojmenujem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 17. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ă??lÄ?Ä˝nek ?

"Jestli to nebude způsobeno překupnictvím Tak totiž výkup dnes funguje.
Něktrý větší včelař vykupuje med od menších včelařů a pak jej prodá
zpracovateli pod svým jménem (Schvarzsystém)
A to je vlastně dnešní praxe

pepan

ŠVarcsystém je zaměstnávání na fakturu.

Toto je OBCHOD. Nakoupíš, prodáš. Již 22 let něco poměrně legálního.

Karel"

Asi by bylo zajímavé a stálo by za to udělat rozbor a zjistit kolik HMF skuteně obsahuje

Třeba si jen plete pojmy produkce a prodej :-)

Pritel zacina vcelarit. Kopil si 4 vcelstva na ramkove mire 39 x 24. Na jare je prelozi do novych ulu.Doporucil jsem mu,aby pokracoval ve vcelarine v uzmenilech typu OPTIMAL s tim ze zmeni ramkovou miru za vyhodnejsi 42x17 cm.

Dobrý den
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit zda když pujdu po volbách
prodávat na jarmark med jako malovčelař budu muset používat také registračí pokladnu s pamětí jak to slibuje ČSSD
děkuji
Döme

Jak na to budeš mít živnostenský list tak asi ano

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Döme Roman <Dome5/=/seznam.cz>
Datum: 17. 9. 2013
Předmět: Registrační pokladny

"Dobrý den
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit zda když pujdu po volbách
prodávat na jarmark med jako malovčelař budu muset používat také registračí
pokladnu s pamětí jak to slibuje ČSSD
děkuji
Döme"

A pokud se mu nevejdou domedometu , tak 39x17 Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: vladimir <vl.kremlicka/=/seznam.cz>

Datum: 17. 9. 2013

Předmět: Radim spravne ĄĄ


"Pritel zacina vcelarit. Kopil si 4 vcelstva na ramkove mire 39 x 24. Na

jare je prelozi do novych ulu.Doporucil jsem mu,aby pokracoval ve vcelarine

v uzmenilech typu OPTIMAL s tim ze zmeni ramkovou miru za vyhodnejsi 42x17

cm."

"Jak na to budeš mít živnostenský list tak asi ano

pepan"
Spíš je otázka, jestli za parazita Mládka nebude dovoleno prodávat na jarmarcích pouze lidem s živnostenským listem.

"Pritel zacina vcelarit. Kopil si 4 vcelstva na ramkove mire 39 x 24. Na jare je prelozi do novych ulu.Doporucil jsem mu,aby pokracoval ve vcelarine v uzmenilech typu OPTIMAL s tim ze zmeni ramkovou miru za vyhodnejsi 42x17 cm. "
Podle mého názoru je to spíš jedno.Jestli včelařit začíná, tak až se to trochu naučí, stejně začne pokukovat a uvažovat o jiné rámkové míře než má nyní. A případně ji zase změní.
Podstatné je hned od začátku používat moderní současné technologie včelaření než nějak bazírovat na pár centimetrech rámkové míry nebo na nových úlech.
Zadováky vyřadit, ale univerzály klidně jen upravit odřezáním a úpravou dna na současné požadavky a na používání nástavků a provozovat je v čistě nástavkovém režimu s rámky 39x24. Pokud ovšem nechce za každou cenu podoporat nějaké truhlářství vyrábějící nové úly s dotací.
Zadováky a obecně úly se zadním přístupem, pokud jsou v dobrém stavu a nepřekáží, nevyhazovat, protože se velice dobře hodí na oddělky a na odchov matek. Není totiž u nich problém z principu přístupu zezadu odchovat matku třeba jen na odělku na dvou plástech a ten oddělek rozšiřovat po plástech přesně podle toho, jak sílí až do plného počtu 12 plástů 39x24. Taky obvykle mají promyšlený systém česen, kde není problém zužovat průchod na jednu včelu a tím hlavně v podletí ochránit slabší pozdní oddělky od vyloupení.
S Optimalem bych byl opatrný, protože to je stejně česká rámková míra jako 39x24. A tudíž pro chovatele stejná potencionální slepá ulička. Akorát modernější.

"Dík za zajímavý postřeh o HMF. Mám kamaráda a ten má doma 35 kg medu starého
asi 30 let. Ptal se mě jestli to může dát na zimní krmení. Já bych to
neryskoval. Kolik to musí mít HMF. Je prý tvrdý a nekvasi jak ho má v suchu
. Poradte vašimi názory. Standa"
Moje zkušenosti se starými medy jsou takové, že pokud je dobře uskladněný , tuhý, mívá potom často velice zajímavou a dobrou chuť. Je potom velice vhodný na slazení třeba černého čaje nebo na výrobu medových limonád anebo zkvašených nápojů, kde jeho chuť vynikne. Ať už medoviny za studena anebo všelijakých kvasů.
Pokud je tekutý, je to horší, i když je vizuálně v pořádku, chytá často všelijakou pachuť, jakoby mentolovou nebo podobnou jakoby chemickou. Záleží na míře té chuti, pořád se ještě může hodit jako pekařský med nebo na výrobu medoviny převařením.
Doporučil bych med rozehřát, sklenice se znatelně horším medem třeba vyřadit, zbytek po rozehřátí sjednotit a potom se uvidí.
Pokud ta chuť bude dobrá, prodat či využít jako archívní med, pokud horší, prodat či využít jako ten pekařský med atd.
Včelám na krmení na zimu určitě ne. Maximálně tak na podněcování přes léto.
Mizerný med použít tak do kvasu na pálenku a úplně hnusná medová hmota se mně kdysi osvědčila v množství pár procent jako zchucující příměs do vařeného krmení - šrotu pro slepice.

Nemyslete že ale vís rámků je víc medu. Je to mnohem víc práce a delší doba
vytáčení. Taky jsem s tím začal  a tyto rámky již nechávám je dosluhovat
nové úly na 17 již nedělám.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 17. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne ĄĄ

"A pokud se mu nevejdou domedometu , tak 39x17 Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: vladimir <vl.kremlicka/=/seznam.cz>

Datum: 17. 9. 2013

Předmět: Radim spravne ĄĄ


"Pritel zacina vcelarit. Kopil si 4 vcelstva na ramkove mire 39 x 24. Na

jare je prelozi do novych ulu.Doporucil jsem mu,aby pokracoval ve vcelarine

v uzmenilech typu OPTIMAL s tim ze zmeni ramkovou miru za vyhodnejsi 42x17

cm.""

Dík za radu . Dobrý Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 18. 9. 2013

Předmět: Re: Zajímavý Ä???lĂ??Ă?Ë?nek ? superprohnileEU?


""Dík za zajímavý postřeh o HMF. Mám kamaráda a ten má doma 35 kg medu

starého

asi 30 let. Ptal se mě jestli to může dát na zimní krmení. Já bych to

neryskoval. Kolik to musí mít HMF. Je prý tvrdý a nekvasi jak ho má v suchu

. Poradte vašimi názory. Standa"

Moje zkušenosti se starými medy jsou takové, že pokud je dobře uskladněný ,

tuhý, mívá potom často velice zajímavou a dobrou chuť. Je potom velice

vhodný na slazení třeba černého čaje nebo na výrobu medových limonád anebo

zkvašených nápojů, kde jeho chuť vynikne. Ať už medoviny za studena anebo

všelijakých kvasů.

Pokud je tekutý, je to horší, i když je vizuálně v pořádku, chytá často

všelijakou pachuť, jakoby mentolovou nebo podobnou jakoby chemickou. Záleží

na míře té chuti, pořád se ještě může hodit jako pekařský med nebo na

výrobu medoviny převařením.

Doporučil bych med rozehřát, sklenice se znatelně horším medem třeba

vyřadit, zbytek po rozehřátí sjednotit a potom se uvidí.

Pokud ta chuť bude dobrá, prodat či využít jako archívní med, pokud horší,

prodat či využít jako ten pekařský med atd.

Včelám na krmení na zimu určitě ne. Maximálně tak na podněcování přes léto.

Mizerný med použít tak do kvasu na pálenku a úplně hnusná medová hmota se

mně kdysi osvědčila v množství pár procent jako zchucující příměs do

vařeného krmení - šrotu pro slepice."

... kontrolní činnost složek ze strany státu je chabá, at už jde o ty nebo támty. Nevšimnul jsem si FÚ kontrolujícího malovčelaře nebo takto předvolaného na kontrolu paragonů, kolik že prodal medu na jarmarku za rok 2013 :-)S těma pokladnama. Mě osobně by nevadily, velké podniky by se necítily diskriminovány a na jarmak by chodily prodávat prodejci jen s registrační prodejnou. T:P-------------------------------------------------------R. Polďż˝ek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2013
Re: RegistraÄ?nĂ­ pokladny (62363) (62364)"Jak na to budeš mít živnostenský list tak asi ano 

pepan" 
Spíš je otázka, jestli za parazita Mládka nebude dovoleno prodávat na jarmarcích pouze lidem s živnostenským listem.
------------------
 
(e-mailem) --- 17. 9. 2013
Re: RegistraÄ?nĂ­ pokladny (62363)Jak na to budeš mít živnostenský list tak asi ano

pepan
--------------------
 
Döme Roman (193.17.251.25) --- 17. 9. 2013
Registrační pokladnyDobrý den 
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit zda když pujdu po volbách 
prodávat na jarmark med jako malovčelař budu muset používat také registračí pokladnu s pamětí jak to slibuje ČSSD 
děkuji 
Döme
---------------------------
 
 

ty pokladny jsou jen politický humbuk Nic to nenpraví Chyba se nchází v
kontrolních mechanizmech státu akorupci. Střední a velci obchodníci je
stejně všichni mají neb jim to nesmírně usnadňuje jejich každodenní práci.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 18. 9. 2013
Předmět: Re: registrační pokladny

"... kontrolní činnost složek ze strany státu je chabá, at už jde o ty nebo
támty. Nevšimnul jsem si FÚ kontrolujícího malovčelaře nebo takto
předvolaného na kontrolu paragonů, kolik že prodal medu na jarmarku za rok
2013 :-)S těma pokladnama. Mě osobně by nevadily, velké podniky by se
necítily diskriminovány a na jarmak by chodily prodávat prodejci jen s
registrační prodejnou. T:P--------------------------------------------------
-----R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 9. 2013
Re: RegistraÄ?nĂ­ pokladny (62363) (62364)"Jak na to budeš mít živnostenský
list tak asi ano 

pepan" 
Spíš je otázka, jestli za parazita Mládka nebude dovoleno prodávat na
jarmarcích pouze lidem s živnostenským listem.
------------------
 
(e-mailem) --- 17. 9. 2013
Re: RegistraÄ?nĂ­ pokladny (62363)Jak na to budeš mít živnostenský list tak
asi ano

pepan
--------------------
 
Döme Roman (193.17.251.25) --- 17. 9. 2013
Registrační pokladnyDobrý den 
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit zda když pujdu po volbách 
prodávat na jarmark med jako malovčelař budu muset používat také registračí
pokladnu s pamětí jak to slibuje ČSSD 
děkuji 
Döme
---------------------------
 
 "