78399
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Vojta (89.203.176.19) --- 21. 5. 2013
Re: Trubec vcela (61339)
Ke konci období páření se trubci stávají zbytečnými. Žádný trubec už nedostane potravu, jsou vyhozeni z hnízda a umírají.
Tak se líhnou:
http://www.youtube.com/watch?v=93ckVRxi56I&list=UU07kheoH_BHMsNdwtnO1TbA
http://www.youtube.com/watch?v=93ckVRxi56I&list=UU07kheoH_BHMsNdwtnO1TbA
Příště si je označím kvůli kontrole délky života.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61340
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.10.96) --- 20. 5. 2013
Re: Roj srňů (31081) (31090) (31092) (61329) (61333) (61335)
Chováte čmeláky? Mohla by jste Aleno něco napsat o usazování čmeláků do úlku? I když je mi jasné, že letos z nějakého chovu na zahradě nic nebude, zatím mi stačí to jedno hnízdo přirozené. Ale na příští rok, bych chtěl nějaký úlek obsadit, mám vyrobené dva s vnitřním strůpkem ze skla na pozorování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61337
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 5. 2013
Re: Roj srňů (31081) (31090) (31092) (61329) (61333) (61335)
Dne Monday 20 of May 2013 09:12:58 Alena napsal(a): > Díky za radu, asi to budeme muset udělat. Hnízdo bylo v menším dřevěném > zahradním domku přesně uprostřed střechy hned půl metru za vchodem (výška > cca 210cm), takže když chtěl člověk vejít, měl asi 4 cm dlouhou sršní pilně > pracující královnu prakticky za krkem. I když nemáme žádný hysterický > strach z bodavého hmyzu (čmeláky i na zahradě chováme), tohle už bylo moc a > bez přístupu do domku to u nás na zahradě nepůjde. Zkusíme domek před > příští sezonou natřít i zevnitř. Teď řešíme problém co s tou královnou. > Odpovídá to vašemu popisu jak je to u vos, vrací se zpět a tváří se, že > chce na stejném místě pokračovat. Stříkáme boudu repelentem, ale nátěr je > lepší nápad. Díky.
Placacka ?
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61336
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Alena (147.251.131.15) --- 20. 5. 2013
Re: Roj srňů (31081) (31090) (31092) (61329) (61333)
Díky za radu, asi to budeme muset udělat. Hnízdo bylo v menším dřevěném zahradním domku přesně uprostřed střechy hned půl metru za vchodem (výška cca 210cm), takže když chtěl člověk vejít, měl asi 4 cm dlouhou sršní pilně pracující královnu prakticky za krkem. I když nemáme žádný hysterický strach z bodavého hmyzu (čmeláky i na zahradě chováme), tohle už bylo moc a bez přístupu do domku to u nás na zahradě nepůjde. Zkusíme domek před příští sezonou natřít i zevnitř. Teď řešíme problém co s tou královnou. Odpovídá to vašemu popisu jak je to u vos, vrací se zpět a tváří se, že chce na stejném místě pokračovat. Stříkáme boudu repelentem, ale nátěr je lepší nápad. Díky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61335
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (89.203.176.19) --- 19. 5. 2013
Re: medomet (61284)
miras (194.12.42.105) --- 11. 5. 2013
jak na domácí medomet?máte někdo radu???
Abych pomohl také ostatním zájemcům. Dotazy jsou pořád stejné.
Dopis z 15.8.2013
Vážený příteli,
v časopise Včelařství č. 9/2005 jsem na str. 244 našel článek Medomet ala Bernátek. Velice se mi zalíbil/článek a samozřejmě i medomet/, a tak jsem se rozhodl, že bych něco podobného mohl také vyrobit.
Byl bych Ti velice zavázán za poskytnutí podrobnějších informací o výrobě, zejména však o tom, kde se dá koupit PE sud na potraviny a nerezové vřeteno.
V případě, že se mi s výrobou zadaří, označím jej k Tvé poctě cedulkou „ Medomet Bernátek“ a budu jej v dostupném okruhu včelařského společenství i takto propagovat.
S pozdravem
J. K.
Vřeteno se koupí nebo vyrobí zámečník podle velikosti rámků.
Zásilkový obchod:
http://www.tref.cz/contacts.php
Potravinářské sudy prodává:.
Josef Trojan - TREF
Prodejna TREF Dolní Němčí,
Nivnická 218,
687 62 Dolní Němčí
Prodejna TREF Uherský Brod
Pod Valy 2376
areál vlakového nádraží (vedle mostu přes koleje)
68801 Uherský Brod
Telefon: 572 648 633
Email: info/=/tref.cz
http://leteckaposta.cz/322432955
www.vcely.kvalitne.cz /medomet/
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61334
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 5. 2013
Re: Roj srňů (31081) (31090) (31092) (61329)
Čmeláčí samička prý neumí hnízdo založit znova. U vos vím z vlastní zkušenosti, že jak se jim sebere a zničí vyrůstající "báńa" s mladým vosím plodem, že tam brzo začne vyrůstat další. Se sršni nevím.
Sršni jsou jinak klidný hmyz a dokáží žít a nevšímat si lidí , i pokud chodí v jejich blízkosti. Nám vyrostlo sršní hnízdo na zemi asi metr a půl od vchodu do baráku. Sršni byli úplně v klidu, dokud , když už jejich "baňa" měla tak 10 centimetrů v průměru, na ně asi dvakrát neúmyslně spadlo nějaké nářadí a to hnízdo jim poškodilo. Potom museli pryč.
Jinak to je užitečný hmyz, který ve dne i v noci uloví hodně škodlivého hmyzu.
Doporučuji ta místa, kde vzniklo hnízdo, někdy v létě nebo na podzim natřít, aby se nějak změnily charakteristiky a místo přestalo být pro sršní samičky lákavé.
Třeba barvou nebo průhledným lakem nebo beton a cihly třeba akrylátovou disperzí nebo vodním sklem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61333
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 18. 5. 2013
Re: Roj srĹ?ĹŻ
asi bych jí nechal, jde o to jestli to zvládne začít znovu Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Alena <alkuska/=/seznam.cz>
Datum: 17. 5. 2013
Předmět: Re: Roj srňů
"Dobrý den, pokud někdo ještě tohle vlákno sleduje. Chtěla jsem se jen ze
zájmu zeptat, co se stane když zničím nově založené hnízdo sršní a královnu
nechám na pokoji. Založí si nové? Včera jsme byli nuceni jí započaté hnízdo
se snesenými vajíčky zničit. Udělala si ho na místě kde pořád chodíme, to
by opravdu nešlo. Ale královnu jsme nezabili, zdála se nám to zbytečná smrt
:)"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61331
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Alena (147.251.131.15) --- 17. 5. 2013
Re: Roj srňů (31081) (31090) (31092)
Dobrý den, pokud někdo ještě tohle vlákno sleduje. Chtěla jsem se jen ze zájmu zeptat, co se stane když zničím nově založené hnízdo sršní a královnu nechám na pokoji. Založí si nové? Včera jsme byli nuceni jí započaté hnízdo se snesenými vajíčky zničit. Udělala si ho na místě kde pořád chodíme, to by opravdu nešlo. Ale královnu jsme nezabili, zdála se nám to zbytečná smrt :)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61329
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 15. 5. 2013
Re: Po�?et medných nüstavku (61322) (61323)
Vsunes li nastavek pod plny,vyprovokujes vcely k vetsi aktivite,protoze vznikne mezera mezi plodem a mednikem,kterou se budou vcely snazit vyplnit.Jestli nad tim vsunutym budou 2,5 nebo zadny nastavek je jedno.Porad je to mezera mezi zasobami a plodem.Kdyz vsunes mezi 2 plodove,podporis plodovani,matka jej proklade.Stejny princip,poruseni poradku ve vcelstvu..Nechavat zavickovany medny nastavek nahore nema moc smysl,lip ho vytocit a nastavky na med rotovat..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61326
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 5. 2013
Re: PoÄ?et mednĂ˝ch nĂĄstavku (61319) (61320)
"To co popisuješ je technologie almárek a budečáků
U nástavkových úlů jde točit třebas i jednou za sezónu Jen musí mít včely
dostatek prostoru a ty dost nástavků které bys podsouval pod včelstvo nebo
případně postavil komín na začátku sezóny
V praxi když chceš získávat různé medy, tak vytáčí se po odkvětu té které
plodiny."
JJ, ale na spoustě stanovišt končí poslední dostatečně silná snůška pro taková silná včelstva už k začátku července. Včelkám pak musíš med odebrat a dát jim cukr, jinak si ten med, co donesly , zase spotřebují na zimní včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61325
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA (61306) (61311) (61316) (61317)
"Co jsem viděl, tak zimování v zadováku probíhá v jednom patře a v horním medníku se zakrmuje. A důvod proč se nezimuje ve dvou patrech je velká mezera mezi medníkem a plodištěm po vyjmutí mřížky a včely by v zimě nepřelezly nahoru. Ale zdůrazňuji co jsem viděl, jak to dělají někteří pořád i dnes jako za starých časů. "
Jak jsem napsal, toto se diskutovalo mezi včelaři před takovými 40 lety a následkem této diskuze bylo to, že se začalo zimovat s plodištěm i medníkem plným plástů.
Za prvé někteří včelaři se o tyto věci nezajímali a včelařili tak, jak včelařili i jejich rodiče. A jak vidět, ještě to u některých funguje.
Za druhé i když se v zadováku přes zimu nechávaly úly plné plástů, nehnalo se to tak na sílu zimního včelstva jako dnes u nástavků. Jednak by to v zadováku bylo zbytečné nebo spíš i na škodu kvůli nedostatku prostoru a tím silnému rojení. A taky by to ani nešlo, protože silné včelstvo v nástavku je uděláno taky mnohem větším prostorem v podletí než byl úplně celý zadovák.
V zadováku se spíš jednalo o optimálně silná včelstva, která na jaře dostatečně využila jarní snůšku ale ještě byla v omezeném prostoru zadováku rojově zvládnutelná.
Včelstva se vedla tak, aby v září, případně až do začátku zimy měla tak ve dvou horních třetinách medníkových plástů zásoby a nad spodní loučkou prostor pro poslední plod. Zimní chumáč tak na podzim a na začátku zimy visel z medníkových plástů přes mezeru do plodištních plástů. Jak včely po začátku zimy spotřebovaly v zimě trochu zásob, postoupily nahoru a kvůli mrazu se zimní chumáč srazil, včely se z mezery "vsákly" do prostoru medníkových plástů.
Mimochodem, při tom bylo mezerou mezi plodištěm a medníkem krásně vidět, v jaké fázi je zimování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61324
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 5. 2013
Re: Po�?et medných nüstavku
To budou, Ovšem ten nástavk muí být práskný duď nad plodovým nebo pod plodovým hnízdem do horního by to nenosyl?ly, nebo jen omezeně. Měj na pamětí, že včelstvo postupuje vždy s hora dolů a nad sebou ukládá zásoby na zimu. V zimě zase po nich postupuje nahoru kde na jaře zase začíná plodovat.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Ondrej <vacha/=/vju.cz> Datum: 15. 5. 2013 Předmět: Re: PoÄ?et medných n?stavku
"Ja prave mam dost takovych nastavku, jen se ptam, zda kdyz tam budu mit 3 plne a 1 prazdny, tak budou vcely nosit stejne, jako kdyby tam byl jen 1 prazdny.
O."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61322
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 5. 2013
Re: PoÄ?et mednĂ˝ch nĂĄstavku (61319)
To co popisuješ je technologie almárek a budečáků U nástavkových úlů jde točit třebas i jednou za sezónu Jen musí mít včely dostatek prostoru a ty dost nástavků které bys podsouval pod včelstvo nebo případně postavil komín na začátku sezóny V praxi když chceš získávat různé medy, tak vytáčí se po odkvětu té které plodiny. pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Ondrej <vacha/=/vju.cz> Datum: 15. 5. 2013 Předmět: Počet medných nástavku
"Dobrý den, kolik necháváte zaplněných horních nástavků před vytočením? Někde jsem četl, že se med musí včelám odebírat, aby více nosily. Kdy je optimální vytáčet? Mam optimal, nízké nastavky 42x17, 250mnm, zaplněny uý mám téměř 2.
O."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61320
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 14. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA (61306) (61311) (61313)
"v pravy cas" napsal jsem,ze se o to snazim,ne ze to poznam.Vetsinou musi byt splneno vic ukazatelu: silne vcely,zavickovane zasoby vedle plodu(aby vcely nosily nad plod a ne vedle plodu),vyhled na dobre pocasi,a hlavne musi mit z ceho nosit..Par dnu ochlazeni a z prostoru pro med je dalsi plodiste,matka jde rada klast pod strop.Pak je zamer v tahu a pelasi se klasicky pro materi mrizku...Poznat vzdycky kdy,to by byla parada...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61318
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.21.160) --- 14. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA (61306) (61311) (61316)
V medníku zatím slabě nanosené ikdyž řepka kvete týden, ale teprve včera jsem cítil její vůni v povětří, tak snad se snůška zlepší.
Co jsem viděl, tak zimování v zadováku probíhá v jednom patře a v horním medníku se zakrmuje. A důvod proč se nezimuje ve dvou patrech je velká mezera mezi medníkem a plodištěm po vyjmutí mřížky a včely by v zimě nepřelezly nahoru. Ale zdůrazňuji co jsem viděl, jak to dělají někteří pořád i dnes jako za starých časů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61317
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA (61306) (61311)
"Pepan to Radime vystihl s pohledem na zuzovani,pochybuju,ze pred 40 lety nekdo zimoval na 22-33 ramcich 39x24.Byl by povazovany za uplneho idiota.I s tim prurezem a vyskou ma Pepan naprostou pravdu.Dukaz na silnejsi zimni vcelstvo pri krmeni do 3 VN si muze dat kazdy sam pohledem do spodniho nastavku,v srpnu do nej vcely ulozi spoustu pylu,v zari je vetsina pylu pryc,domnivam se,ze je pouzit na vychovu dlouhovekych "
krmení na zimu, stav před cca 40 lety:
Zadovák na 2x12 rámků 39x24. U slabých včelstev se před krmením zužovalo na až 2x8 rámků 39x24. U silných včelstev se zužovalo, aby se vzadu vešla flaška na krmení, buď flaška 0,75 litru nebo plochá flaška od třeba becherovky 0,5 litru. Potom tam bylo v plodišti 9 až 11 rámků 39x24, v medníku až 11 rámků 39x24.
Zadovák na 2x14 rámků 39x24. Slabá včelstva se zužovala na 2x8 rámků 39x24. Silná včelstva se zužovala v plodišti tak, aby se tam vešla převrácená flaška od okurek, takže na takových 2x10 plástů 39x24. Nebo se úl nechal otevřený a ta flaška nechala vyčuhovat, potom mohlo být v plodišti i medníku na krmení až 2x12 plástů 39x24. U horní řady úlů byl udělán otvor na převrácenou flašku od okurek ve stropě, tudíž teoreticky silná včelstva mohla být krmena až na 14 a 14 plástů v plodišti i medníku.
Hodně slabé včelstvo, pokud stálo za to ho zimovat, že přirozeně stáhlo do plodiště a zimovalo jen na obsazených plástech v plodišti. Třeba jen na 4 plástech 39x24.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61316
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300) (61304)
Netusim,co se pestuje jinde,ale dnes jsem se vratil z prace hned po pate hodine a na cesna dopadala vcela za vcelou s jasne rozpoznatelnym repkovym pylem.Oproti sobote se da rict,ze repka rozkvetla.S medovanim repky olejky nebyva problem,navic letos hodne naprselo.Onen typicky rychle cukernatici med byva ulozeny v podstavenem medniku(3 VN ze 4),repka meduje vetsinou az v pozdejsi fazi kveteni.U nas je to pri tydnu tepla jista snuska(zatim vzdy byla!).Letos se to zda velmi slibne..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61312
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA (61306)
Pepan to Radime vystihl s pohledem na zuzovani,pochybuju,ze pred 40 lety nekdo zimoval na 22-33 ramcich 39x24.Byl by povazovany za uplneho idiota.I s tim prurezem a vyskou ma Pepan naprostou pravdu.Dukaz na silnejsi zimni vcelstvo pri krmeni do 3 VN si muze dat kazdy sam pohledem do spodniho nastavku,v srpnu do nej vcely ulozi spoustu pylu,v zari je vetsina pylu pryc,domnivam se,ze je pouzit na vychovu dlouhovekych vcel.Navic co neoddelam na podzim,staci na jare vytridit a doplnit ze 4 mezisteny a pouzit nad vcelstvo pro jarni snusku ze tresni.Kdyz se to udela v pravy cas,puvodni zasoby se posunou ke stenam,pak ukladaji vcely jarni snusku nahoru nad plod i bez materi mrizky a je li vcelstvo v sile,zaplni nadstaveny nastavek celkem rychle pri dobrem pocasi.Slabe vcelstvo jej proklade,silne jej vyplni snuskou.Pro Martina:snazim se nadstavovat v pravy cas,podstavit se da vzdy..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61311
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.9.224) --- 13. 5. 2013
Re: vcelky a gmo (61298) (61300) (61304) (61307) (61308)
V zem. podniku kde se pěstovalo osivo a zpracovávalo do prodeje, jsem byl zaměstnán a vím, že koupit si osivo a věřit tomu, že na štítku je napsáno odrůda F1xxx a v pytli je skutečně osivo odrůdy F1xxx je stejné, jako koupit si matku z volného páření od chovatele který má několik linií a požadovat po něm záruku čistoty páření konkrétní linie.
Pokud použijí osivo od kříženců všelijak upravovaných tak se jim samozřejmě výnos sníží, protože takové osivo je pro jednorázovou produkci, ale pokud by pěstovaly jednoodrůdové plodiny, tak k nějakému výraznému snížení není důvod. Kdyby tomu tak bylo, tak v dobách, než se začalo uplatňovat křížení a jiné GMO úpravy, by zemědělci přišly na buben.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61310
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 5. 2013
Re: vÄ?eky a gmo
V něčem máš pravdu, Ale je to drobek jinak. Ten děda by si třebas dnes nemnožil i tu klasickou okurku "Znojemská" která mu dala z 10 běžných metrú 30Kg, když mu to dnešní hybridy dají ze 2 bm. Po válce pšenice dávala také 20q/ha v roce 85 to bylo 65q a dnes se dosahuje i 80q. A o tom to je.
---------- Původní zpráva ---------- Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan> Datum: 13. 5. 2013 Předmět: Re: včeky a gmo
"Než nějaká domluva zemědělců se šlechtiteli, je v tom vypočítavost šlechtitelů jak vytvořit závislost zemědělců na šlechtitelských produktech. Stačí se podívat v obyčejném zahradnictví na prodej semen. Těch čistých odrůd které jsou schopny se dál množit je hodně skromně ve výběru. Ty doby kdy děda si dovedl vypěstovat i semena různé zeleniny na další rok jsou dávno pryč. A to se děje v maloprodeji, ve velkém pro zemědělce jsou ve hře větší částky."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61309
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300) (61304) (61307)
"Než nějaká domluva zemědělců se šlechtiteli, je v tom vypočítavost šlechtitelů jak vytvořit závislost zemědělců na šlechtitelských produktech. Stačí se podívat v obyčejném zahradnictví na prodej semen. Těch čistých odrůd které jsou schopny se dál množit je hodně skromně ve výběru. Ty doby kdy děda si dovedl vypěstovat i semena různé zeleniny na další rok jsou dávno pryč. A to se děje v maloprodeji, ve velkém pro zemědělce jsou ve hře větší částky. "
Podle mně je to blbost. Zemědělci kupují osivo od specializovaných pěstitelů hlavně proto, protože pokud by použili svoje osivo, výrazně by jim klesla výnosnost. A to si můžou maximálně dovolit všelijaké biochovy, kde nižší výnos nahradí cedulkou bio, takže ovčané potom rádi takovou produkci skoupí i za vyšší ceny. Ale běžný zemědělec si luxus nižšího výnosu dovolit nemůže.
A pokud se jedná o osivo F1, tak to se přesít nemůže už z principu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61308
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.9.224) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300) (61304)
Než nějaká domluva zemědělců se šlechtiteli, je v tom vypočítavost šlechtitelů jak vytvořit závislost zemědělců na šlechtitelských produktech. Stačí se podívat v obyčejném zahradnictví na prodej semen. Těch čistých odrůd které jsou schopny se dál množit je hodně skromně ve výběru. Ty doby kdy děda si dovedl vypěstovat i semena různé zeleniny na další rok jsou dávno pryč. A to se děje v maloprodeji, ve velkém pro zemědělce jsou ve hře větší částky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61307
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA
Ovšem je to otázka dnešního chápání o tom co je zúžení včelstva Jedni to chápou a to ti starší že se včelstvo ponechá 7 - 10 rámků. což byla technologie dřívější doby. Pro druhé je to technologie dnešní, tedy odebrání medníků a ponechání prostoru dvou nástavků Adamcovy míry. >>>Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu.."_<<< to je ovšem také úvaha z podhledu člověka, nikde není důkaz o tom, že to tak je doopravdy. Jisté je jen, že včelstvo připravuje zimní generaci tak aby mělo ve svém důsledku tvar vepsané koule což je závislé na půdorysu úlu a ne na jeho výšce.
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Datum: 13. 5. 2013 Předmět: Re: KVETE Ĺ?EPKA
"_"Kazdy to vi ale ne kazdy si uvedomuje,ze tady se rozhoduje o cele sezone.Zuzit vcelstvo pred krmenim a vyhnat prebytecne vcely pryc z ulu,je ta nejvetsi hovadina,kterou muze vcelar udelat a prece ji dela vetsina vcelaru.Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu.."_ Já bych jen skromně připomněl, že s touto diskuzí jsem se setkal v době, kdy jsem se začínal zajímat o včelaření. Tehdy se to brzy vyřešilo, většina včelařů kromě dožívajících zužovat před krmením přestala. Ovšem to je takových 35 - 40 let. Jestli dneska ještě nějaký včelař žije a včelaří, který v té době nepřestal zužovat, bude mu minimálně tak kolem stovky.
Je tedy třeba občas se rozhlídnout kolem sebe, jak včelaři skutečně dneska ošetřujá včelstva a furt dokola neopisovat staré nesmysly."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61306
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289) (61291) (61294)
"Kazdy to vi ale ne kazdy si uvedomuje,ze tady se rozhoduje o cele sezone.Zuzit vcelstvo pred krmenim a vyhnat prebytecne vcely pryc z ulu,je ta nejvetsi hovadina,kterou muze vcelar udelat a prece ji dela vetsina vcelaru.Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu.."
Já bych jen skromně připomněl, že s touto diskuzí jsem se setkal v době, kdy jsem se začínal zajímat o včelaření. Tehdy se to brzy vyřešilo, většina včelařů kromě dožívajících zužovat před krmením přestala. Ovšem to je takových 35 - 40 let. Jestli dneska ještě nějaký včelař žije a včelaří, který v té době nepřestal zužovat, bude mu minimálně tak kolem stovky.
Je tedy třeba občas se rozhlídnout kolem sebe, jak včelaři skutečně dneska ošetřujá včelstva a furt dokola neopisovat staré nesmysly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61305
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298) (61300)
"Petře, asi nic. Ještě se ti mnozí kolegové vysmějí. Prý jen zbytečně kalím vodu, protože prý mají medníky nabouchané řepkovým medem. Znovu opakuji, již minimálně 15 - 20 let jsem neviděl včelu obalenou řepkovým medem a vyloženě stejnou dobu nevytočil řepkový med, který má svou charakteristickou barvu, chuť a do týdne max deseti dnů je z něj beton. Pravděpodobně to bude tím, že ti co se vychechtávají nejvíc ještě tak dlouho nevčelaří. "
Já jsem viděl včely obalené řepkovým medem občas při vytáčení. Když spadly do medometu. Jinak jsem taky včely obalené řepkovým medem neviděl.
Jinak ale co se asi mohlo čekat, když se včelaři a pěstitelé řepky dlouhodobě nedohodli o přisunování včelstev do řepky za nějakých oboustranně rozumných podmínek. A když my jsme snad jediná evropská země, kde zavčelení je tak vysoké, že většina řepky je v doletu včelstev malých zájmových včelařů. Jinde v Evropě, snad kromě Rumunska, není obvykle ani toto. Pěstitelé řepky si moc dlouho nenechali líbit pokles výnosů řepkového semene o minimálně čtvrtinu jen kvůli nedostatku opylovačů a logicky si nechali vyšlechtit odrůdy řepky, které potřebují opylování hmyzími opylovači mnohem méně. Ostatně ani u nás ten dolet včelstev zájmových včelařů nestačí. Podle starších výzkumů na starších odrůdách řepky je pro optimální výnos nutné tak 8 - 12 včelstev na hektar postavených přímo v řepce, respektive na okraji pole s řepkou. Pokud se jedná o včelstva vzdálená do kilometru, bylo by jich třeba na hektar ještě víc.
No a když se vyšlechtí řepka, u které se nepočítá s hmyzími opylovači, tak produkce nektaru a pylu je u takové řepky jen zbytečná ztráta energie, kterou by rostlina jinak využila na produkci semena. Takže je logické, že ve výběru šlechtitele na produkci semena vyhrají právě ty rostlinky, které produkují pylu a sladiny nejméně.
Druhá příčina je ta, že na nálet včel na řepku mají vliv moderní insekticidy. Ty jsou doplňovány prostředky, které včely po dobu účinnosti přípravku odpuzují, aby se neotrávily. Včely potom létají na něco jiného, zatímco škůdci řepky jinou možnost nemají než jít na tu řepku a být vytráveni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61304
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (89.203.176.19) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289) (61291) (61294) (61297)
Díky za informace. A kterým směrem rozšiřujete? nasazujete nástavky na včelstvo, nebo podstavujete pod včelstvo?
Díky
Martin
Podstavovat se může kdykoliv např. při doplňování zásob na zimu.
Když máme úly připravené, dokud včely nejsou zcela závislé na kvetoucích rostlinách, už nemusíme do vytáčení včely rušit a stresovat. Než začne řepka květový se vytočí.
http://nd06.jxs.cz/544/491/2cd1ef37aa_92968269_o2.jpg
Na obrázku z 2. května je vidět nektar do poloviny v buněk na rámcích.
Dolní rámek dostavují a současně plní medem.
http://nd06.jxs.cz/133/238/414c902fce_92968271_o2.jpg
Nejlépe se podívat na videa od včelařů.Každý má svoji metodu.
http://www.youtube.com/watch?v=2QIJgzLtZ-w
http://www.youtube.com/watch?v=Br4RyJ1_Cxw
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61303
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 5. 2013
Re: KVETE Äš?EPKA
je to podle včelstva a jeho stavu. letos kvůli velkému zbytku zásob jsem to přebíral jak se dělávalo v budečáku . někde jsem i jen přidal medník nahoru. Tady žádná universální rada neexistuje. jiné roky jsem podstavoval.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz> Datum: 12. 5. 2013 Předmět: Re: KVETE Ĺ?EPKA
"Díky za informace. A kterým směrem rozšiřujete? nasazujete nástavky na včelstvo, nebo podstavujete pod včelstvo?
Díky Martin"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61301
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.P. (193.179.175.210) --- 12. 5. 2013
Re: včeky a gmo (61298)
Petře, asi nic. Ještě se ti mnozí kolegové vysmějí. Prý jen zbytečně kalím vodu, protože prý mají medníky nabouchané řepkovým medem. Znovu opakuji, již minimálně 15 - 20 let jsem neviděl včelu obalenou řepkovým medem a vyloženě stejnou dobu nevytočil řepkový med, který má svou charakteristickou barvu, chuť a do týdne max deseti dnů je z něj beton. Pravděpodobně to bude tím, že ti co se vychechtávají nejvíc ještě tak dlouho nevčelaří.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61300
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (90.177.148.94) --- 12. 5. 2013
-> JosPr
Můžete napsat kolik krmíte, tedy na kolik kg v nástavcích?
Zakrmil jsem loni na celkových 20kg (med/cukr 50/50) a na jaře jsem část musel vytáhnout, nejsilnější včelstva to nevyužila ani z poloviny. Je taky pravda, že se rozplodovaly až kolem 10. dubna, kdy roztál sníh.
Zimoval jsem na 3N+1N jako sklad rámků s průlezem. Ve 3N po uložení zásob bylo cca 15kg, k těm se dostaly až první jarní dny. Všechny zimovaly pod zásobním nástavkem, zimní ztráty 0. Asi uberu kg a nechám včely jen na jarním medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61296
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 12. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289) (61291)
Nemyslím,že delam neco jinak.Vsude se davno pise,kdy zacina vcelarsky rok.Tam se lame chleba,tvori se zimni vcelstva plna zimnich vcel a spravne ulozenych zimnich zasob.Kazdy to vi ale ne kazdy si uvedomuje,ze tady se rozhoduje o cele sezone.Zuzit vcelstvo pred krmenim a vyhnat prebytecne vcely pryc z ulu,je ta nejvetsi hovadina,kterou muze vcelar udelat a prece ji dela vetsina vcelaru.Ta mensina plne vyuzije jejich potencial pri zpracovani zasob a prinosu pylu..Vsichni vi,ze jen silne zimni vcelstvo je zarukou prezimovani a prece vetsina vcelaru nesmete slabsi vcelstva k silnym koncem zari a radsi zehra nad uhyny v zime a snazi se na jare "zachranovat" vcelstva,napravovat co se napravit neda.Jarni rozvoj u vcelstev obsedajicich ke 2 VN je pak bezproblemovy,velky zimni chumac dokaze odchovat velke mnozstvi plodu a zustat v kontaktu se zasobama,dokaze nahradit zimni ubytek vcel jeste v zime.Pak uz je to jen o prostoru,nedovolit vcelstvum,aby se plod dotkl stropu a vcely dratu v podmetu.Misto odebirani plodu,radsi pridam bednu,do oddelku bouram vcelstva,ktera zacala bodat.Vic to popsat asi nesvedu.Spousta vcelaru zas bude prskat,no at prska...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 11. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282) (61289)
JosPro:
...Prvni cekala s kladenim na otepleni,ta druha ignorovala pocasi,ocky vysilala vcely na prolet pri kazdem otepleni na par minut a plodovala nehlede na delku zimy.(stanoviste v zime plne slunce)...
----
Taky mi to tak vychází, i když je ještě brzy vyhodnocovat.
Vloni jsem musel z důvodu převozu množit, v několika plemenáčích se mi to lépe stěhovalo než v komínu nástavků. Ve svazence jsem je ještě rozdělil protože se tam nemohli vejít. Pak nastal výpadek snůšky a dost se na některých podepsalo že jsem na ně neměl čas /dovolená/ a byly ponechány sobě při neobvyklém výpadku snůšky.
Takže jsem dost nedorostlých oddělků zazimoval pokusně v plemenáčích na 6r 45*30. V průměru jsou lepší jak ostatní včely, spíše mají vyrovnanou sílu. U kmenových je velký rozptyl od velmi dobrých až po většinu slabších. Vzhledem k tomu že řepka začala žloutnout a u nás je hlavní snůška později, tak se mi to začíná líbit. Uvažuji o 8r plemenáčích 45*30. Aby se do toho vešly a na jaře nebyxly omezeny prostorem jako letos na jaře.
A jako letos zimovat stranou ostatních na sluníčku nabouchané k sobě jak garsonky v paneláku v několika patrech.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61292
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 11. 5. 2013
Re: KVETE Ĺ?EPKA (61282)
Jeste nekvete,az tento tyden to propukne.Naplno kvetou jablone a pampelky.Letos je nadherne videt rozdil mezi oddelky zimovanymi v 1VN a vcelstvy zimovanymi ve 3 VN na stejnem stanovisti.Prvni cekala s kladenim na otepleni,ta druha ignorovala pocasi,ocky vysilala vcely na prolet pri kazdem otepleni na par minut a plodovala nehlede na delku zimy.(stanoviste v zime plne slunce).Ta prvni repku stihnou tak tak za pouziti materi mrizky,ta druha zaplnila horni nastavek uz ted bez materi mrizky..Zase to nikomu nevnucuju,kazdy ma svou filozofii vcelareni..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61289
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 5. 2013
Re: kyselina mravenÄ?Ă - lĂŠÄ?ba varoĂĄzy
Aleš Molčík (89.24.19.96) --- 11. 5. 2013 Re: kyselina mravenÄ?Ă - lĂŠÄ?ba varoĂĄzy (61281)O nějaké registraci pochybuji, protože informace v návodu jsou pro tvořivé a nebo zkušenější uživatele, kteří si základní věci doplní sami. Takový návod nemá šanci projít přes legislativu schvalovacího procesu. A registrace budoucí se zřejmě také konat nebude, když už je odpařovač v prodeji. --------------- Pročti první odstavec, http://www.odparovac.cz./editor/filestore/File/ODPAROVAC%20YANNICK%20navod_cz. <http://www.odparovac.cz./editor/filestore/File/ODPAROVAC%20YANNICK%20navod_cz.> , proto moje otázka k registraci. A atˇ hledám, jak hledám Yanic v MVO nevidím. Otázka složitosti registr.,náročnosti pro uživatele je věc druhá, to bych nerozebíral a pokud výrobce dá na trh veřejně nějaký schopný systém, mám za to, že by to měl dotáhnout do konce ,tedy včetně registrace. Polovičatou práci umí udělat každý hlupák, to je jako dodat medomet bez koše a ještě k tomu bez faktury nebo dodat matku v klícce bez matky jen s doprovodem Podobně to vidím i u jiných stávajících střed. a dlouh. odpařov., ani ty si včelař nedokáže u okr. veterináře. v konvenč. chovu obhájit, at jsou sebelepší než stávající registr.prostředek. T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61288
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (90.177.148.94) --- 11. 5. 2013
,, Tak nám kvete řepka,ale taky se jaksi zhoršilo počasí,a prší a prší,i když
jen málo,ale je zataženo a to včely nemaj rády. "
------------------------------------------------------
Na druhou stranu všechno zlé je k něčemu dobré. Po dešti řepka meduje více a včely ty 2-3 dny dorovnají.
Já jsem včera před deštěm nahlédl do nejsilnějšího včelstva (spojeno s oddělkem).
Včely obsedají 4N 39x24 a visí v podmetu až na pletivo. Spatřeny první trubci. V mednících celkem asi 18kg, poslední 3 snůškové dny 5kg, což je pouhých 1,7kg/den. Ostatní včelstva, obsedsajíc 3N, jsou na tom ve snůšce hůř, někde je přínos neregistrovatelný.
Řepka jede naplno, dokvétají jabloně. Řepkou to u nás končí, tak snad si donesou aspoň pro sebe namísto krmení. Opavsko 235mnm.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61285
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.19.96) --- 11. 5. 2013
Re: kyselina mravenÄ?Ă - lĂŠÄ?ba varoĂĄzy (61281)
O nějaké registraci pochybuji, protože informace v návodu jsou pro tvořivé a nebo zkušenější uživatele, kteří si základní věci doplní sami. Takový návod nemá šanci projít přes legislativu schvalovacího procesu. A registrace budoucí se zřejmě také konat nebude, když už je odpařovač v prodeji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 61283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78399 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 61283 do č. 61343)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu