Včelařská konference

Radku já jen popsal lekolity které mám kousek od svého bydliště
co tu je původem toho stavu po tom jsem nepátral. Prostě stalo se.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Netýkavka láznatá Re: Re: Tůbingenska smeska

"Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety,
v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až
mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď
prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky
vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen.
A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí
nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z
rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka
prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky
dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po
cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se
zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo
výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří
původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu
- třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa
netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na
příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže
prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto
stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo
obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto
rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy
nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak
česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak
málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny
by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa
nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost
světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin
nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a
zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná
pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se
v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a
s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala
hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké
skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy
přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas
zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty
plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi
jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam
netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje."