Včelařská konference

viz stránka http://www.vcely.or.cz/info.htm

Jak se dá, prosím, přihlásit do diskuze? Kamarád je začínající včelař a
neví jak na to, a já to už zapomněl.

Díky.

Josef

Moje zkušenost s Formidolem 85% KM.
Červenec, přirozený spad 3 varroa za den. Nasazen Formidol naostro bez obalu na horní loučky 3N (39x24), 27°C. Plod v 1-2N. Po 24h Formidol odpařen, spad do stovky. Poté nasazen Mitegone 3 polodesky 65% KM. Hned druhý den 1500 roztočů. Celkem za 14 dní popadalo asi 4500 roztočů. Teď je včelstvo slabší, cca 4-5 uliček, ale přežilo.

Dost u nás zaúřadovaly virózy, jeden včelař už za formidolu hlásil úprk včel z úlů, do zimy jen zásoby bez včel. Z 16 včelstev je 5.

to P.V
 
Příteli, to je spíše otázka na Vúv s.r.o s podílem ČSV. Tedy Vaše, otázka zněla, proč broučci po Formidolu nepadájí ,když padat májí.
 
Pro srovnání...po jednom malém zanedbatelném palarenu 40 C horečku, taky nesrazím ..,ale co já vím ..na přemyšlení je tu Vúv s.r.o s podílem ČSV a ČSV s 97 % vyjedn.mandátem.
 
Ještě ,že tento kapitál v ČR máme, jinak bych včelstva musel vyvážet Buh Ví kam.
 
  Tedy po svazácku konstatuji, at sílí a upevnuje se věčné přátelství a bratrská spolupráce mezi ČSV a Vúv !
T.P

Většina diskutujících jak zde, tak v odborné literatuře, považuje za příčinu úhynů včelstev jednoznačně VD, respektive špatně nebo nevhodně provedené tlumení VD. Bezprostřední příčinou jsou pravděpodobně virózy, kterým podléhají včelstva ve špatné kondici. Příčinou špatné kondice ovšem nemusí být jen VD. Domnívám se, že špatná kondice je vždy důsledkem více vlivů. Jako hlavní příčinu špatné kondice včelstev ve svém okolí (Čskobudějovicko) spatřuji především v mimořádně špatné snůšce v létě a v podletí.

KaJi> Ale u těch dalších se včely odebraly hynout do krajních uliček.
Tohle jsem zažil v 2002, jako příčinu považuji mnoho acetonu.
Aerosolu bylo cca 3x více než mělo být.
(špatné seřízení, zjištěno bohužel pozdě)

A když už píšu, dovolím si zopakovat:
TÝDENNÍ spad před formidolem (červenec): 3 VD.
Týdenní spad při nasazení formidolu POUZE 6 VD.
(na loučky pod strůpek, konec červenece):
První fumigace varidol: obrovské množství VD.
Jako dnes si pamatuji, že svítilo slunce a měl jsem brýle.
.
Napadne někoho proč se nezvýšil spad při Formidolu,
nebo jinak, stalo se to už někomu?

Bojím se jara, toho co najdu v úlech. Vašek

Na trhu je velká nabídka, protože materiál na medomet stojí pár tisíc, ale vlastní medomet se prodá minimálně za 20 tisíc.
Pokud trochu rozumíš svařování, dívej se, jak kvalitně je medomet svařen, hlavně koš. Co jsem viděl medomety v reálu, ale i fotky, občas je ta kvalita svárů zoufalá.

 

Kód zeměNázev zeměNetto (kg)Hodnota CZK (tis.)Cena/kg Podíl dovozu

UA Ukrajina 477084 25597 53,65 28
CN Čína 354380 14977 42,26 20
DE Německo 199920 21697 108,53 12
MD Moldavsko 174608 10003 57,29 10
SK Slovensko 133389 8118 60,86 8
AR Argentina 68472 3983 58,17 4

Vývoz
SK Slovensko 447630 32626 72,89 30
RO Rumunsko 334217 18531 55,45 22
DE Německo 286888 20467 71,34 19
PL Polsko 211532 15792 74,66 14
SE Švédsko 113615 8350 73,49 8

Jen pro ilustraci, bijeme se v prsa, že německu vyvezem med za 71 korun a
oni nám ho po čase devezou za 108 Kč to je hospodářství..
-------------------------------------------------------------------------
Nerozumím co na tom vidíte za mouchy. Volný trh, podnikání nebo :-(( po ostnatém drátu 
 
Předpokládám ,že za práci berete taky mzdu , nepředpokládám však, že by výkupci v ČR a baliči v NSR provozovali charitu.
T.P
 
 
 

 

Kód zeměNázev zeměNetto (kg)Hodnota CZK (tis.)Cena/kg Podíl dovozu

UA Ukrajina 477084 25597 53,65 28
CN Čína 354380 14977 42,26 20
DE Německo 199920 21697 108,53 12
MD Moldavsko 174608 10003 57,29 10
SK Slovensko 133389 8118 60,86 8
AR Argentina 68472 3983 58,17 4

Vývoz
SK Slovensko 447630 32626 72,89 30
RO Rumunsko 334217 18531 55,45 22
DE Německo 286888 20467 71,34 19
PL Polsko 211532 15792 74,66 14
SE Švédsko 113615 8350 73,49 8

Jen pro ilustraci, bijeme se v prsa, že německu vyvezem med za 71 korun a
oni nám ho po čase devezou za 108 Kč to je hospodářství..
-------------------------------------------------------------------------
Nerozumím co na tom vidíte za mouchy. Volný trh, podnikání nebo  po ostnatém drátu 
 
Předpokládám ,že za práci berete taky mzdu , nepředpokládám však, že by výkupci v ČR a baliči v NSR provozovali charitu.
T.P
 
 
 

Spíše je otázkou při dnešním nákupu Jestli to má být něco universálního nebo
jen na určitý typ rámků  Na to třeba si dát pozor a dobře to uvážit, V
dnešních nabídkách různých firem takové jsou. Já osobně mám averzi k těm 12V
  pokud se ale počítá s prací mimo síť 220V, tak prosím S vlastním výběrem
ti nikdo nepomůže Nikdo nemá doma několik medometů na srovnávání. Sám jsem
to řešil před 12 lety Jediné co jde aplikovat,je navštívit napřed několik
výstav a poslouchat ty co se u těchto zařízení zastaví. to jen z mé
zkušenosti. jinak mám doma od fa, Bereza. Ten oproti jiným výrobcům nemá
nožky po celé výšce medometu. Pročeš medomet nemá tendenci při nevyváženém
stavu tolik poskakovat.

Pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Marek <marek.dostal2222/=/seznam.cz>
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Medomedy

"Dobry den,
chci si koupit novy medomet 4 ramkovy. 12V zvratný.Na trhu je velka
nabytka.Muze te mi porati nejaky dobry za prijatelnou cenu.Chci na nej
uplatnit dotaci z EU.Dekuji za Vasi pomoc .Marek"

Co je pro Vás přijatelná cena a na jakou rámkovou míru?

Dobry den,
chci si koupit novy medomet 4 ramkovy. 12V zvratný.Na trhu je velka nabytka.Muze te mi porati nejaky dobry za prijatelnou cenu.Chci na nej uplatnit dotaci z EU.Dekuji za Vasi pomoc .Marek

Já je i v minulosti kupoval v balení včetně hřebíčků?? tak mi to nepřipadá jako změna??

Dobrý den

Před dvěma lety jsem si koupil mezerníky od výrobce VP Ještěd, nyní když jsem ho oslovil tak mi bylo řečeno, že je už prodávají jenom v balíčkách s hřebíčkem. Znáte někdo výrobce plastových mezerníků? Děkuji

Dobrý den,
pokud by měl někdo zájem, pořádáme v sobotu 9.2.2013 v Jihlavě kurz pro začínající uživatele varroaminotoring systému se zaměřením na osoby s menšími zkušenostmi z oblasti obsluhy PC.
Bližší informace a možnost se zaregistrovat najdete na webu www.psnv.cz v sekci akce.

Na jaký motor a co za funkce od regulátoru požaduješ?

kdesehnat regulatorotacek

Jeto tak zvaná včelí mezera  v rozmezí 4 -  8 mm

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Mezera mezi nástavky

"A jaká je optimální mezera mezi nástavky?

Martin"

stává se to velmi často v případech kdy již včely začnou odchovávat plod a
přijde louhý a silný mráz. včely plod neopustí v chldu se homáč stáhne do
sebe a odělí se od zásob . pokud to trvá dlouho včely umřou hlady na
zásobách.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Re: Re: StanovitÄ? bez vÄ?el

"Na zásobách hlady? Tomu nerozumím!Trochu upřesněte"

"Když vyrábím nástavky, počítám smezerou 10mm, dřevo pracuje, pokud se o 1mm
mezera sníží, 7mm je moc málo..

Radek"

Souhlasím, já taky dávám při výrobě víc. Spíš ale kvůli tomu, že včelky na loučkách přistaví můstky nebo jen všelijaké voskové a proplisové výrůstky. A ne vždy je čas toto při otevření včelstva čistit až do dřeva.

Děkuji, omlouvám se, že jsem to špatně pochopil.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 4. 2. 2013

Předmět: Re: kritik aLeoťe DvorskĂho


"Nezlob se Karle, ale to jsi hodně přehnal. Leoš je aktivní, není u koryta,

ale musí makat jako předseda ZO a z členství v RV má akorát problémy,

protože se snaží pro včely něco dělat a to pro vedení svazu znamená práci.

Když takhle pitomě kritizuješ, zajímalo by mě, co děláš Ty pro včely.. Leoš

přispívá na fóru šance pro včely i na další konferenci, nevím proč ho

kritizuješ za to, že nepřispívá na konferenci, kde jsi zrovna Ty! Chtělo by

to trochu víc sebekritiky.



Radek



----------



Radku mně Leoš nepřišel na mysl, Emil psal aby jsme se tady nehádali o

koryta, tak jsem mu napsal, že my tady na konferenci žádná koryta nemáme.

Leoše jsem tady nečetl hodně dlouho, takže mně už ůbec nepřišel na mysl "

jako ti co se tady hádají o koryta". Ani jsem nepochopil proč jej tady Emil

zmiňoval.



Karel"

Když vyrábím nástavky, počítám smezerou 10mm, dřevo pracuje, pokud se o 1mm
mezera sníží, 7mm je moc málo..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 4. 2. 2013

Předmět: Re: Mezera mezi nástavky


""A jaká je optimální mezera mezi nástavky? "

8 milimetrů, jestli si dobře pamatuji. Plud defakto k tomu tloušťka dřeva

louček.

Jinak včely jsou schopny překlenout mezeru i několik centimetrů velkou,

pokud k tomu cítí důvod. Ovšem pokud k tomu ůvod necítí, tak zůstanou a

klidně i uhynou pod zásobami.

Například když jsem kdysi zkoušel spojovat včely v zimě. Za mrazu - 15 st C

jsem do plodiště zadováku nastrkal rámek po rámku oddělek tak, aby včely

oddělku byly pod včelami základního včelstva v medníku úlu. Během snad půl

minuty se ty včely vzájemně ucítily buď teplem nebo vůní, včely z chumáče

nahoře se protáhly pár centimetrů dolů, včely ze spodních plástů udělaly na

loučkách cca 3 cm vysokou vlnu a tím překlenuly tu mezeru a propojily se.

Během snad 5 minut, ještě jsem neměl ani uzavřený úl, byly chumáče spojené

a včelky se přestěhovaly do horních plástů."

Díky za odpovědi.

MArtin

"A jaká je optimální mezera mezi nástavky? "
8 milimetrů, jestli si dobře pamatuji. Plud defakto k tomu tloušťka dřeva louček.
Jinak včely jsou schopny překlenout mezeru i několik centimetrů velkou, pokud k tomu cítí důvod. Ovšem pokud k tomu ůvod necítí, tak zůstanou a klidně i uhynou pod zásobami.
Například když jsem kdysi zkoušel spojovat včely v zimě. Za mrazu - 15 st C jsem do plodiště zadováku nastrkal rámek po rámku oddělek tak, aby včely oddělku byly pod včelami základního včelstva v medníku úlu. Během snad půl minuty se ty včely vzájemně ucítily buď teplem nebo vůní, včely z chumáče nahoře se protáhly pár centimetrů dolů, včely ze spodních plástů udělaly na loučkách cca 3 cm vysokou vlnu a tím překlenuly tu mezeru a propojily se. Během snad 5 minut, ještě jsem neměl ani uzavřený úl, byly chumáče spojené a včelky se přestěhovaly do horních plástů.

Z hlediska včel je nejlepší žádná mezera. Jinak to je podle konstrukce úlů. Včely na spodních loučkách u malé mezery patlají propolis, u velké staví voskové můstky. Proto nikdy nemůže spodní loučka horního rámku přimo dosednout na horní loučku rámku, který je pod ním, mezera je nutná. Kompromis je asi 1 cm a nechávat voskové můstky - před usazením nástavku trochu kouře na spodek nástavku, aby včely "uhnuly" a nástavek přimáčknout bez mačkání včel, včely si ty můstky opraví. V podzimu by nemusely odstraněné můsty nahradit. Když už tam musíme lézt.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Monday, February 04, 2013 11:44 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Mezera mezi nástavky

A jaká je optimální mezera mezi nástavky?

Martin

Už se to tady diskutovalo dříve.
Podle mně tato vlastnost nemá žádný vztah k životaschopnosti včelstva dané odolností proti nemocem ani nemá žádný vztah k medným výnosům.
Je to prostě vlastnost včelstva, která má určitý přirozený rozptyl. To aby se v přírodě při všemožných různých tvarech a "provedeních" dutin, které vyžadují rozdílné úpravy, včelstva využila optimálně většinu nebo všechny vhodné dutiny a ne jenom dutiny jednoho "provedení"

U starých úlů bylo odtržení včel od zásob podpořeno, ne že by bylo přímo vytvářeno, onou větší mezerou mezi plásty plodiště a medníku. U nástavků to bývá podpořeno mírnými rozdíly v kvalitě plástů jednotlivých nástavků. Které přispěje k tomu, že včelstvo sedne dolů s trochou zásob, které stačí tak do poloviny prosince, nad těmito zásobami je pruh prázdného voští či plástů a pod strůpkem je většina zbylých zásob.

Ještě jednou jsem to pročetl, a nechal přečíst kolegovi, jestli je z mého textu jen trochu možno dovodit, že se otírám o Leoše Dvorského.

Ani kolega nenašel v mém textu jakoukoli souvislot, kromě toho že jsem odepisoval na příspěvek kde kolega LD zmiňoval.

A jak tak čtu ty příspěvky pěkně dozadu, zjištuji, že je to zde poněkud popudlivé.

Takže se zde mějte hezky a dobře bavte.

Karel

Nezlob se Karle, ale to jsi hodně přehnal. Leoš je aktivní, není u koryta,
ale musí makat jako předseda ZO a z členství v RV má akorát problémy,
protože se snaží pro včely něco dělat a to pro vedení svazu znamená práci.
Když takhle pitomě kritizuješ, zajímalo by mě, co děláš Ty pro včely.. Leoš
přispívá na fóru šance pro včely i na další konferenci, nevím proč ho
kritizuješ za to, že nepřispívá na konferenci, kde jsi zrovna Ty! Chtělo by
to trochu víc sebekritiky.

Radek

----------

Radku mně Leoš nepřišel na mysl, Emil psal aby jsme se tady nehádali o koryta, tak jsem mu napsal, že my tady na konferenci žádná koryta nemáme. Leoše jsem tady nečetl hodně dlouho, takže mně už ůbec nepřišel na mysl " jako ti co se tady hádají o koryta". Ani jsem nepochopil proč jej tady Emil zmiňoval.

Karel

A jaká je optimální mezera mezi nástavky?

Martin

http://orgo-net.blogspot.ca/2013/02/petice-za-zakaz-pesticidu-hubicich.html

To s Tebou nesouhlasím. Domnívám se, že by včelky měly být schopné si
připravit dutinu pro zimování tak, aby přežily. Pokud to všechny ostatní
zvládnou, nevím, proč bych v době, kdy již nemají šanci si provést úpravy
jim měl připravit stres tím, že jím zničím jejich práci z celého podletí. To
co popisuješ se dělávalo u úlů, které měly velkou mezeru mezi nástavky, byly
konstrukčně špatné. Raděj jsem jedno včelstvo vymetl, než abych si šířil
špatné geny. Ostatní to umí bez "nutné" prohlídky v září.

Radek

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Re: Re: Re: StanovitĂ?? bez vĂ??el

""Zabránit se tomu nedá, je to přírodní selekce...."
"Včelstvo v 5 NN, horní nástavek
zásoby, 4NN prázdný, 3 a 2NN včely a pár buněk plodu, 1nn pyl, jinak
prázdný. "

Na podzim, tak v druhé polovině září, se dělá kontrola a pokud včely takhle
sedí, přehodí se nástavky, aby měly zásoby na dosah, 4NN se buď vyhodí nebo
přesune na úplně dolů. Zásada, která byla dříve běžná, ale nyní zdá se
současní včelaři pozapomněli a kontroly se nedělají....

A není to žádná selekce, je to prosté vyjádření faktu, že včelky umísťují
poslední plod na podzim jednak do kontaktu se zpracovanými zásobami, jednak
ale tam, kde je zvenku přísun čerstvého vzduchu česnem.
A holt někdy je vnitřní uspořádání úlu takové, že je mezi tím rozpor a ke
škodě včelstva vyhraje to druhé stanovisko."

Běžná záležitost, zejména u tzv. teplé stavby nebo při zimování v několika nástavcích. Jde o to, že se včely na zimu stáhnou do tzv, zimního chomáče, aby si udržely minimální teplotu. A spotřebovávají zásoby, přičemž se chomáč musí pomalu posouvat směrem k dalším zásobám. Např. směrem nahoru, kde narazí na mezeru mezi nástavky, někdy i 2cm vysokou. V silných celodenních mrazech tuto mezeru nedokoží překonat a uhynou hrady, přestože mají nad hlavou třeba 20kg zásob. Proto se u vícenástavkového zimování (dnes nejběžnější) nechávají všelizaké můstky, které si tam včely dělají jako šplhadla, po kterých mohou včely přelézt nahoru. Já dávám mezi nástavky šikmo přes rámky pár latěk, to stačí. Podobně u teplé stavby - pokud chomáč začne uprostřed plástů a posunuje se k jedné straně, narazí na stěnu a konec. Proto se u teplé stavby musí před krmením česnové zástrčky sešoupnout k jedné straně, aby se tam usadil chomáč a pak se behěm zimy posouval přes celý rozměr rámku.
Klidné zimování včeliček přeje Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M�raH.
Sent: Monday, February 04, 2013 10:27 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re: StanovitÄ? bez vÄ?el

Na zásobách hlady? Tomu nerozumím!Trochu upřesněte

Jenom dotaz: nestačilo by zimovat na 3 NN? Potom by se to asi nestalo. Jaká je celková plástová plocha jednoho Vašeho nástavku?

"Zabránit se tomu nedá, je to přírodní selekce...."
"Včelstvo v 5 NN, horní nástavek
zásoby, 4NN prázdný, 3 a 2NN včely a pár buněk plodu, 1nn pyl, jinak prázdný. "

Na podzim, tak v druhé polovině září, se dělá kontrola a pokud včely takhle sedí, přehodí se nástavky, aby měly zásoby na dosah, 4NN se buď vyhodí nebo přesune na úplně dolů. Zásada, která byla dříve běžná, ale nyní zdá se současní včelaři pozapomněli a kontroly se nedělají....

A není to žádná selekce, je to prosté vyjádření faktu, že včelky umísťují poslední plod na podzim jednak do kontaktu se zpracovanými zásobami, jednak ale tam, kde je zvenku přísun čerstvého vzduchu česnem.
A holt někdy je vnitřní uspořádání úlu takové, že je mezi tím rozpor a ke škodě včelstva vyhraje to druhé stanovisko.

Ocenil bych podepsání, normálně neodepisuji anonymům, ale tohle je základní
věc, kteoru musí každý včelař znát. Pokud zimuje včelstvo ve více
nástavcích, může se stát situace jako u mě. Včelstvo v 5 NN, horní nástavek
zásoby, 4NN prázdný, 3 a 2NN včely a pár buněk plodu, 1nn pyl, jinak
prázdný. Při prudkém ochlazení včely neopustí plod a vytvoří chumáč na
plodu, nejsou v kontaktu se zásobami a pokud mráz trvá dlouho, uhynou hlady.
Najdete potom mnoho včel v buňkách zadečky ven a klidně pouze pár buněk
hlavou ven - líhnoucí se.

Pokud chcete vidět fotku, napište svůj e-mail.

Zabránit se tomu nedá, je to přírodní selekce....

Radek Hubač




---------- Původní zpráva ----------

Datum: 4. 2. 2013

Předmět: Re: Re: StanovitÄ? bez vÄ?el


"Na zásobách hlady? Tomu nerozumím!Trochu upřesněte"

Na zásobách hlady? Tomu nerozumím!Trochu upřesněte

Když mám mezistěny natavovat v zimě, nahřeji je na pokojovou teplotu, aby se
nelámaly při odebírání z balíku, ale protože je natavené skladuji v chladu,
není dobré je nahřívat moc, jinak se mně občas bortily.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Re: Teplota mezistěn

"Obvykle nad tím nepřemýšlím. mezistěny natavuji krátce před použitím, To
pak
již není potřeba se tím vůbec zabývat. Tady platí rčení práce kvapná málo
platná, Příliš uspěchaná práce i ta sebe opatrnější, znamená velké zatížení
mezistěn samých střídání teplot, různá tepelná roztažnost vosku a drátků má
za následek jejich uvolnění které není ani okem vidět. Následkem čehož se
pak ve včelstvu utrhnou a je z toho to proklínané vlnobití. To kdo je
vyrobil a jakou technologií, na to má pramalý vliv. Na úspěchu práce s nimi
se 99% podílíme sami. Nechce to nic jiného než nad prací myslet a vždy v
prvé řadě přemýšlet nad tím co jsem asi udělal blbě. Svádět to na jiné
rozhodně nevede k nápravě stavu.
Př: jestli mezistěny natavím v obýváku tak tam musí zůstat až do jejich
upotřebení. Jejich odnešení do kůlny, musí nutně skončit, po vložení až po 3
měsících do úlu, špatně. Čím více  mezistěn na kilogram tím je to pak horší.


Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Teplota mezistěn

"Pojďme raději obrátit list... Na jakou teplotu nahříváte mezistěny před
zatavováním, příp. jak to děláte? Máte tepelnou komoru nebo nahříváte
sluncem, příp. jinak? Nebo není nutné nahřívání u některých výrobců? Prosím
i o odpověď pana Říhy. Díky!""

Nezlob se Karle, ale to jsi hodně přehnal. Leoš je aktivní, není u koryta,
ale musí makat jako předseda ZO a z členství v RV má akorát problémy, 
protože se snaží pro včely něco dělat a to pro vedení svazu znamená práci.
Když takhle pitomě kritizuješ, zajímalo by mě, co děláš Ty pro včely.. Leoš
přispívá na fóru šance pro včely i na další konferenci, nevím proč ho
kritizuješ za to, že nepřispívá na konferenci, kde jsi zrovna Ty! Chtělo by
to trochu víc sebekritiky.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 3. 2. 2013
Předmět: Re:

"Emil:
Chlapi,nevím proč se hádáte,jsem začínajíci včelař,ale názory přítele
Dvorského se mi líbí,vím jakou cestou se vydám,měli by jsem táhnout
spolu,včelám to jen prospěje a ne se hádat o koryta.Pěkný den přeji.

----
Emile, emile, my co se tady hádáme žádná koryta u včel nemáme.

A pro ty co je mají je tato konference trochu moc plebejská, ti se nebaví s
plebsem, dokud jim platí příspěvky.


A táhnout za jeden provaz, to panstvo nemá rádo, dobré je když se v
podzámčí hádají než aby drželi pospolu.
Z toho vždy koukala rebélije, když se dole nehádali mezi sebou.
:-)
Karel"

Obvykle nad tím nepřemýšlím. mezistěny natavuji krátce před použitím, To pak
již není potřeba se tím vůbec zabývat. Tady platí rčení práce kvapná málo
platná, Příliš uspěchaná práce i ta sebe opatrnější, znamená velké zatížení
mezistěn samých střídání teplot, různá tepelná roztažnost vosku a drátků má
za následek jejich uvolnění které není ani okem vidět. Následkem čehož se
pak ve včelstvu utrhnou a je z toho to proklínané vlnobití. To kdo je
vyrobil a jakou technologií, na to má pramalý vliv. Na úspěchu práce s nimi
se 99% podílíme sami. Nechce to nic jiného než nad prací myslet a vždy v
prvé řadě přemýšlet nad tím co jsem asi udělal blbě. Svádět to na jiné
rozhodně nevede k nápravě stavu.
Př: jestli mezistěny natavím v obýváku tak tam musí zůstat až do jejich
upotřebení. Jejich odnešení do kůlny, musí nutně skončit, po vložení až po 3
měsících do úlu, špatně. Čím více  mezistěn na kilogram tím je to pak horší.


Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Teplota mezistěn

"Pojďme raději obrátit list... Na jakou teplotu nahříváte mezistěny před
zatavováním, příp. jak to děláte? Máte tepelnou komoru nebo nahříváte
sluncem, příp. jinak? Nebo není nutné nahřívání u některých výrobců? Prosím
i o odpověď pana Říhy. Díky!"

Taky jsem obešel včely, stále pouze jedno uhynulé z 55, to uhynulo před
Vánoci na zásobách hlady. Pravdou je, že jsou včely o něco slabší, ale to
jsem psal již brzy na podzim. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 3. 2. 2013

Předmět: Re: Stanovitě bez včel


"Je to divná doba, při které se musíme naučit jinak myslet. Dříve a není to

tak dávno byl úhyn včelstva ostudou, dnes běžnou realitou. Pátrat po

příčinách úhynu je sice možné, ale s velmi nejistými výsledky. Těch

možností je prostě moc! Důležité je ale tuto mizerii obrátit ve svůj

prospěch. V podstatě to znamená množení nejlepších včelstev a brutální

brakování včelstev už přes celou sezonu tak nějak divných. Nahradíte li

tato včelstva ranými odělky a zimní ztráty na jaře taktéž, uvidíte sami, co

vám to udělá s výnosy. Udělat si odělek v době zač. kvetení řepky není nic

složitého navíc je to velmi účinné protirojové opatření, stačí zkusit to!

Návodů je všude dost a navíc to jde dělat úplně primitivně. Za pár týdnů už

to začne! Zdraví R. Stonjek



-----------------



Tak jsme obešel dnes včely a na tento příspěvek vzpoměl. Je to nějaké

divné, už bych měl depku že to vůbec neumím, ale přeci jen pár včelstev od

stěny ke stěně, ale spousta jich je nějakých slabých.

Obecně a v průměru jsou na tom oddělky lépe jak kmenová.

Zajímavé, že stanoviště číd dál víc od jedho směru, tím lepší. SHodou

okolností jsem slyšel, že tam kde je to nejhorší taky vymetaly včely - byly

prý sesypané na dně.

Já viděl v úlech co byly bez včel dva stavy. Jeden klasika - někdo ukradl

včely. :-)

Ale u těch dalších se včely odebraly hynout do krajních uliček.

Zatím ztráty nad 10%, odhad je že už jsem na 15% Ale je brzo na počítání.

Oproti loňsku a předloňsku jen jedno pokálené - uhynulé - ale tam byla na

mrížce zevnitř zapropolisovaná myš. Jestli je rušila?.



Myslím, že kdysi napsaný článek Z.Klímy o 1/3 včelaření - tedy každý rok

1/3 oddělků a tříletá včelstva likvidovat byl jasnozřivý. Možná na to

dojde.



Karel"

Nakoupené mezistěny nechávám uležet aspoň nějaký měsíc, aby se ustálily nebo je aspoň narovnám mezi podložky a nechám projít na půdě pod střechou nějakými cykly teplo v poledne zima v noci.
Rámky a drátkování připravuji do zásoby, ale mezistěny zatavuji pokud možno těsně před použitím a pokud možno za teploty co nejvíc se blížící teplotě v úlu, při které budou včely stavět. Mezistěny do úlu vkládám pokud možno tak, aby je včely hned začaly stavět. Omezuji vystavování zatavených mezistěn rychlému střídání teplot typi zima v noci teplo přes poledne, když se zatavené mezistěny skladují třeba ve včelíně nebo jsou v úlu a včely si jich delší dobu nevšímají, než je začnou stavět. Potom se totiž mezistěny vlní.
Když už musím zatavené mezistěny skladovat, skladuji je v místnosti, kde je kolísání teploty mnohem menší. Nebo v horším případě v uzavřeném zadováku ve včelíně.

"Obecně a v průměru jsou na tom oddělky lépe jak kmenová. "

Mezistěny nenahřívám. Zatavuji při pokojové teplotě. Používám mezistěny ze Včelpa.

Martin

Pojďme raději obrátit list... Na jakou teplotu nahříváte mezistěny před zatavováním, příp. jak to děláte? Máte tepelnou komoru nebo nahříváte sluncem, příp. jinak? Nebo není nutné nahřívání u některých výrobců? Prosím i o odpověď pana Říhy. Díky!

Kód zeměNázev zeměNetto (kg)Hodnota CZK (tis.)Cena/kg Podíl dovozu

UA       Ukrajina       477084       25597       53,65       28
CN       Čína        354380       14977       42,26       20
DE       Německo        199920       21697       108,53       12
MD       Moldavsko       174608       10003       57,29       10
SK       Slovensko       133389       8118       60,86       8
AR       Argentina       68472       3983       58,17       4

Vývoz
SK       Slovensko       447630       32626       72,89       30
RO       Rumunsko       334217       18531       55,45       22
DE       Německo       286888       20467       71,34       19
PL       Polsko       211532       15792       74,66       14
SE       Švédsko       113615       8350       73,49       8

Jen pro ilustraci, bijeme se v prsa, že německu vyvezem med za 71 korun a oni nám ho po čase devezou za 108 Kč to je hospodářství...

>>>Myslím, že kdysi napsaný článek Z.Klímy o 1/3 včelaření - tedy každý rok
1/3 oddělků a tříletá včelstva likvidovat byl jasnozřivý. Možná na to
dojde.<<<
Snad ano.
Je to vlastně přirozený přírodní děj. Matka jako základ včelstva žije 3 - 5
let pak včelstvo vychová několik nových rojů které se rozletí do světa a
samo zanikne. To jen my mu ten přirozený zánik nechceme dovolit a nadutě o
sobě tvrdíme jací jsme dobří hospodáři. Matka příroda se nám pak za toto
rádoby vzornou péči odvděčuje MVP, VD. CCC  a jinými laskominami se kterými
si pak nevíme rady.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 3. 2. 2013
Předmět: Re: Stanovitě bez včel

"Je to divná doba, při které se musíme naučit jinak myslet. Dříve a není to
tak dávno byl úhyn včelstva ostudou, dnes běžnou realitou. Pátrat po
příčinách úhynu je sice možné, ale s velmi nejistými výsledky. Těch
možností je prostě moc! Důležité je ale tuto mizerii obrátit ve svůj
prospěch. V podstatě to znamená množení nejlepších včelstev a brutální
brakování včelstev už přes celou sezonu tak nějak divných. Nahradíte li
tato včelstva ranými odělky a zimní ztráty na jaře taktéž, uvidíte sami, co
vám to udělá s výnosy. Udělat si odělek v době zač. kvetení řepky není nic
složitého navíc je to velmi účinné protirojové opatření, stačí zkusit to!
Návodů je všude dost a navíc to jde dělat úplně primitivně. Za pár týdnů už
to začne! Zdraví R. Stonjek

-----------------

Tak jsme obešel dnes včely a na tento příspěvek vzpoměl. Je to nějaké
divné, už bych měl depku že to vůbec neumím, ale přeci jen pár včelstev od
stěny ke stěně, ale spousta jich je nějakých slabých.
Obecně a v průměru jsou na tom oddělky lépe jak kmenová.
Zajímavé, že stanoviště číd dál víc od jedho směru, tím lepší. SHodou
okolností jsem slyšel, že tam kde je to nejhorší taky vymetaly včely - byly
prý sesypané na dně.
Já viděl v úlech co byly bez včel dva stavy. Jeden klasika - někdo ukradl
včely. :-)
Ale u těch dalších se včely odebraly hynout do krajních uliček.
Zatím ztráty nad 10%, odhad je že už jsem na 15% Ale je brzo na počítání.
Oproti loňsku a předloňsku jen jedno pokálené - uhynulé - ale tam byla na
mrížce zevnitř zapropolisovaná myš. Jestli je rušila?.

Myslím, že kdysi napsaný článek Z.Klímy o 1/3 včelaření - tedy každý rok
1/3 oddělků a tříletá včelstva likvidovat byl jasnozřivý. Možná na to
dojde.

Karel"

Emil:
Chlapi,nevím proč se hádáte,jsem začínajíci včelař,ale názory přítele Dvorského se mi líbí,vím jakou cestou se vydám,měli by jsem táhnout spolu,včelám to jen prospěje a ne se hádat o koryta.Pěkný den přeji.

----
Emile, emile, my co se tady hádáme žádná koryta u včel nemáme.

A pro ty co je mají je tato konference trochu moc plebejská, ti se nebaví s plebsem, dokud jim platí příspěvky.


A táhnout za jeden provaz, to panstvo nemá rádo, dobré je když se v podzámčí hádají než aby drželi pospolu.
Z toho vždy koukala rebélije, když se dole nehádali mezi sebou.
:-)
Karel

Je to divná doba, při které se musíme naučit jinak myslet. Dříve a není to tak dávno byl úhyn včelstva ostudou, dnes běžnou realitou. Pátrat po příčinách úhynu je sice možné, ale s velmi nejistými výsledky. Těch možností je prostě moc! Důležité je ale tuto mizerii obrátit ve svůj prospěch. V podstatě to znamená množení nejlepších včelstev a brutální brakování včelstev už přes celou sezonu tak nějak divných. Nahradíte li tato včelstva ranými odělky a zimní ztráty na jaře taktéž, uvidíte sami, co vám to udělá s výnosy. Udělat si odělek v době zač. kvetení řepky není nic složitého navíc je to velmi účinné protirojové opatření, stačí zkusit to! Návodů je všude dost a navíc to jde dělat úplně primitivně. Za pár týdnů už to začne! Zdraví R. Stonjek

-----------------

Tak jsme obešel dnes včely a na tento příspěvek vzpoměl. Je to nějaké divné, už bych měl depku že to vůbec neumím, ale přeci jen pár včelstev od stěny ke stěně, ale spousta jich je nějakých slabých.
Obecně a v průměru jsou na tom oddělky lépe jak kmenová.
Zajímavé, že stanoviště číd dál víc od jedho směru, tím lepší. SHodou okolností jsem slyšel, že tam kde je to nejhorší taky vymetaly včely - byly prý sesypané na dně.
Já viděl v úlech co byly bez včel dva stavy. Jeden klasika - někdo ukradl včely. :-)
Ale u těch dalších se včely odebraly hynout do krajních uliček.
Zatím ztráty nad 10%, odhad je že už jsem na 15% Ale je brzo na počítání.
Oproti loňsku a předloňsku jen jedno pokálené - uhynulé - ale tam byla na mrížce zevnitř zapropolisovaná myš. Jestli je rušila?.

Myslím, že kdysi napsaný článek Z.Klímy o 1/3 včelaření - tedy každý rok 1/3 oddělků a tříletá včelstva likvidovat byl jasnozřivý. Možná na to dojde.

Karel

Chlapi,nevím proč se hádáte,jsem začínajíci včelař,ale názory přítele Dvorského se mi líbí,vím jakou cestou se vydám,měli by jsem táhnout spolu,včelám to jen prospěje a ne se hádat o koryta.Pěkný den přeji.

aaa

Myslím, že KaJi už to tady názorově zmínil, že by mohlo jít spíš o kombimací s viry a nebo já přidávám s N.cereane. Asi jediná cesta jak to zjistit je nechat si udělat rozbor.
Jinak obdobnou zkušenost už mám s několika včelstvy také a co jsem dělal prohlídky tento týden, přes folii, tak z těch 26 přeživších včelstev, tak 4 další adepti na úhyn a nebo mrzáky na jaře. Na druhou stranu víc jak polovina z původního počtu zazimovaných u kterých bych podle množství obsednutých uliček hodnotil jejich stav jako perfektní.

Za 50 let včelaření mnohokrát To tady nebylo dříve o žádném VD ani ponětí.
Stává se to občas bez naprostého vysvětlení ať již v létě nebo i přes zimu.
Nejsou ani včely ani mrtvolky.
beru tyto případ pokud se sním setkávám tak 1 za 5let jako běžnou realitu. a
nijak se  tím nevzrušuji.Pokud by se to však vyskytlo ve větším rozsahu to
již by bylo na uváženou

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Datum: 3. 2. 2013
Předmět: Re: Stanovitě bez včel

"Zdravím, popíšu něco, co mě rozum nebere:
Léčím Formidol + 3x Varidol fumigací. Stanoviště 650 mnm, pastviny a les.
Jedno konkrétní včelstvo, zimní měl 2011/2012 nenalezen žádný VD - moje
prohlídka měli, směsný vzorek shodný s výsledlem laboratoře (3 VD / 7
včelstev).
TÝDENNÍ spad před formidolem (červenec): 3 VD.
Týdenní spad při nasazení formidolu na loučky pod strůpek (konec červenece):

6 VD.
Jedna deska na včelstvo byla uvažována jako monitorig stavu, ne jako hlavní
léčení. Vzhledem k naprosto minimálnímu nárůstu spadu jsem považoval stav
napadení včelstva za "normální". Včelstvo bylo průběžně váženo pojízdnou
váhou, nebyl nezaznamenán žádný významný přírůstek ani úbytek, který by
nasvědčoval aktivní nebo pasivní loupeži.
První fumigace varidol: obrovské množství VD.
V současné době kolabující, možná již uhynulé včelstvo. Pro doplnění,
ostatní včelstva na stanovišti vykazovala letní spad obdobný.
Jak píšu v úvodu, nechápu proč se nezvýšil spad při Formidolu. Když to teď
po sobě čtu, tak mě napadlo, že si někteří z Vás asi řeknou, že lžu. Setkal
se někdo z Vás s něčím podobným?
Vašek."

Zdravím, popíšu něco, co mě rozum nebere:
Léčím Formidol + 3x Varidol fumigací. Stanoviště 650 mnm, pastviny a les.
Jedno konkrétní včelstvo, zimní měl 2011/2012 nenalezen žádný VD - moje
prohlídka měli, směsný vzorek shodný s výsledlem laboratoře (3 VD / 7
včelstev).
TÝDENNÍ spad před formidolem (červenec): 3 VD.
Týdenní spad při nasazení formidolu na loučky pod strůpek (konec červenece):
6 VD.
Jedna deska na včelstvo byla uvažována jako monitorig stavu, ne jako hlavní
léčení. Vzhledem k naprosto minimálnímu nárůstu spadu jsem považoval stav
napadení včelstva za "normální". Včelstvo bylo průběžně váženo pojízdnou
váhou, nebyl nezaznamenán žádný významný přírůstek ani úbytek, který by
nasvědčoval aktivní nebo pasivní loupeži.
První fumigace varidol: obrovské množství VD.
V současné době kolabující, možná již uhynulé včelstvo. Pro doplnění,
ostatní včelstva na stanovišti vykazovala letní spad obdobný.
Jak píšu v úvodu, nechápu proč se nezvýšil spad při Formidolu. Když to teď
po sobě čtu, tak mě napadlo, že si někteří z Vás asi řeknou, že lžu. Setkal
se někdo z Vás s něčím podobným?
Vašek.

Chce to peclivy monitoring,
tydenni analyzu podlozky, pokud je tam za tyden vice jak 8 roztocu, je zadelano na pruser, ktery se dostavi s casovou prodlevou. Takze do 7 roztocu/ za tyden si pisi vykricnik, nad 7 okamzite zasahuji. KM a KŠ podle datumu. Pak se Vam nestane, ze vcely budou hynout. Varidoly a Gabony nepourivam.
P.

Dobrý den vážení včelaři,
přikládáme zde naše video ze sterilizace včelího vosku po dobu minimálně 60 minut na teplotu minimálně 117st.Celsia
http://youtu.be/isSsE9konVk
Zde můžete shlédnout nalévání do forem
http://youtu.be/ZF0Wwr6vdH4
A samozřejmě také samotné lisování na válcovém lisu
http://youtu.be/VgOHM6ZhS3M
Vše z naší videoprodukce. Tak přejeme příjemnou podívanou.
S pozdravem Michal Říha

Martine, je tady tolik lidí, které urazit nikdy nejde, že si to neumíš představit.

J.P.

Patří tam skutečně provokatér!! Holt jsem starý slepý dědek pane kapoune.

J.P.

Předem se omlovám, pokud příspěvek na který odpovídám není od pana J.P. Není totiž opatřen těmito inicály a ani u pavouku se mi nezobrazuje jméno, což je u všech příspěvků pana J.P.
(J.P.?):To že někdo napíše spokojen, neznamená, že je diskutér."
Kapoun: Určité vyjádření neodporuje diskusi. Asi byste se vyjádřil jinak, kdyby příspěvek obsahoval negativní stanovisko k mezistěnám ze Včelpa.
(J.P.?):"Nejlepší asi bude podniku, který vede pan Margaritopoulos, tleskat a přitom používat mezistěny jiného výrobce. Třeba toho Říhy. Jak pokrytecké!!
Kapoun: Kategoricky odmítám, že jsem pokrytec, jak jste mne nepřímo obvinil!!!
(J.P.?):"Byly nastíněny dva problémy. U prvního jste jak sršni, co si ten chlap dovoluje. Tohoto problému se velmi opatrně dotkli je dva lidé. Druhého se nedotkl nikdo. Tam je vidět co dělají lité mezistěny, jen je třeba otevřít oči a pozorně se dívat, případně si vzít na pomoc pravítko s vyznačenou stupnicí v cm i s mm, či jiné měřidlo. Možná, že vaše počitačová gramotnost je horší, než toho dědka co upozorňuje na špatnou kvalitu a neumíte si otevří leteckou poštu, jinak si to totiž nedovedu vysvětlit."
Kapoun: Právě pro nás počítačově méně gramotné byste neměl psát v hádankách a tak, aby bylo nutné číst mezi řádky.
Ony zmíněné odkazy jsem si prohlédl hned, ale neměl jsem k nim moc co říct, ale budiž.
http://leteckaposta.cz/498532772 :
Na obrázku je vidět prostavěnou mezeru mezi částmi nezistěn nepravidelnými buňkami. Nikde jsem nenašel informaci o výrobci této mezistěny. Pokud tam někde je, sem s tím!
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=8mc3c1cQgp8 :
Myslím, že podobné video by dovedl natočit každý výrobce mezistěn. Hodnocení mezistěn od různých výrobců by bylo objektivní, pokud by se porovnávaly mezistěny, které akorát sjely z "výrobní linky".
Shlédl jsem navíc i
http://www.youtube.com/watch?v=VgOHM6ZhS3M.
Trochu mne zarazilo, že ke konci tohoto videa, kde jsou mezistěny ukládány na hromadu, se tak neohýbají, jako u výšezmiňovaného videa. Nevím, ale asi nejsou ideální mezistěny chovající se jako guma. Včelaři nepoužívající drátkování by asi nechroktali blahem.

No, naše ZO má tavidlo typu velké plastové vědro, do kterého lze nacpat celé rámky a vyvíječ páry do toho vědra. A mám jakýsi izolační návlek z několikanásobé vrstvy látky ušitý snad podomácku. Osobní zkušenosti s tím ale nemám a jaký je o to zájem taky nevím.

Obecně v dnešní době cena vosku zůstala zhruba stejná jako za socíku, zatímco příjmy stouply desetkrát. Tudíř vosk se stal desetkrát levnější a nemá zvlášť velkou cenu se s jeho tavením nějak moc piplat třeba ve vařáku nebo mnohokrát přetavovat kvůli čištění.
Jinak mám pocit, že spousta včelařů preferuje vlastní sluneční tavidlo, kterým vyrábí vosk do výkupů průběžně. A nějaký střední a větší včelař, který chce tavit vosk jednorázově, tak potřebuje takhle zpracovat x stovek plástů a potom z toho vyjde nějaké nepřenosné velké zařízení typu velkého kotle. To vědro bude pasovat tam na výrobu vosku malého včelaře jednou za rok nebo za středního včelaře, který ho bude potřebovat několikrát za rok.
Podle mně to chce projít nabídky obchodů se včelařskými potřebami, získat popis a foto těchto zařízení , třeba jen vytištěním z webu a na členské schůzi nechat vybrat typ podle toho, kteří včelaři ho hodlají používat a na jak velké dávky voští.

dobry den shanim levny cukr pro vcely predem dekuji

jj, já to tady pravidelně píšu už několik let. Rozchovávání a výběr vlastních včelstev místo pravidelného masívního nakupování matek od komerčních chovatelů.

"Je to divná doba, při které se musíme naučit jinak myslet. Dříve a není to tak dávno byl úhyn včelstva ostudou, dnes běžnou realitou. Pátrat po příčinách úhynu je sice možné, ale s velmi nejistými výsledky. Těch možností je prostě moc! Důležité je ale tuto mizerii obrátit ve svůj prospěch. V podstatě to znamená množení nejlepších včelstev a brutální brakování včelstev už přes celou sezonu tak nějak divných. Nahradíte li tato včelstva ranými odělky a zimní ztráty na jaře taktéž, uvidíte sami, co vám to udělá s výnosy. Udělat si odělek v době zač. kvetení řepky není nic složitého navíc je to velmi účinné protirojové opatření, stačí zkusit to! Návodů je všude dost a navíc to jde dělat úplně primitivně. Za pár týdnů už to začne! Zdraví R. Stonjek "