Včelařská konference

Připojování slabého včelstva k hodně silnému smysl nemá. Procentuálně se silnější včelstvo moc neposílí, případně může posílením být překročena určitá hranice a včelstvo pak v zimě za chladného počasí může příliš brzo rozběhnout plodování a naopak potom ještě kvůli tomu plodování zeslábnout. Smysl má hlavně připojení slabocha k nějakému včelstvo pod průměrem, kdy se čeká, že se to včelstvo tím o něco posílí. Přirozeně možnost virové nákazy k tomu přidává další rozměr.

Tady jsem doporučoval spojení včelstev hlavně kvůli snížení nebezpečí uhynutí těch slabých včelstev ještě do jara. Čím je včelstvo slabší, tím větší nároky jsou kladeny na jednolivé včely z hlediska spotřeby zásob , výroby tepla atd a na jaře potom kvůli rozhěhnutí plodování. Pokud jsou včely nemocné virovou nákazou a přežily až doteď, budou ti slaboši dále zeslabovat postupným nadměrným hynutím včel až nakonec zeslábnou tolik, že ani zdravé včelstvo by už na jaře nedokázalo rozjet to plodování a tím přežít. Spojení dvou slabých včelstev by právě mělo dodat čas, spojené včelstvo by se tak mohlo v dostatečné síle dožít předjaří, přínosem jarního pylu a sladiny ozdravit a prostě přežít. A jakožto odolnější než uhynulá včelstva by se potom ty přežitá mohla použít pro další rozchov.

Síla včelstva se jinak sleduje na podložce. Podle kupiček měli se dost přesně pozná, v jaké síle ty včely jsou a kolik zásob spotřebovaly a kolik ješt mají před sebou. Zvláště za mrazu, kdy kupičky měli nejsou ničím porušovány. Za oblevy je to horší, jednak se přesnost zhorší rozvolněním zimního chumáče, jednak pokud včely mají výlet spodním česnem přes podložku, měl rozfoukají nebo přímo vynesou. Konstrukce úlu taky nesmí být taková, že každý vítr tu měl rozfouká. Já takhle sleduji včely od začátků mrazů či od aerosolování na začátku prosince po první pravidelné lety včel v předjaří. Podle toho, co na podložky spadne se jinak dá poznat ještě spousta dalších věcí. nejvíc se o tom asi dočte ve staré včelské literatuře, protože sledování spadu na podložce jako běžný způsob zimní kontroly včelstev tad byl dávno před odebíráním vzorků měli na varaózu. Novější literature preferuje před sledováním včelstva "vzduch pro včelstvo"
Včely jinak když chci, můžu vidět "osobně", když ze strůpku vyberu uteplivky a kouknu na chumáč přes silonovou síťovinu, kterou mám jako první vrstvu strůpku. To dělám obvykle jen po prvním proletu.

"Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit a
kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem si netroufal.Jako
věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.