Archiv Včelařské konference

Zoznam chovatelov matiek je kazdorocne uverejneny v casopise Vcelar.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Ahojte
Nevie niekto adresy (pripadne telefon) na chovatelov matiek v okoli Kosic
alebo na vychodnom Slovensku, alebo kde sa tieto adresy daju zohnat


Peter

Ve ctvrtek jsme meli prednasku Kamlera. ktery Fumagilinu venoval
hodne casu, pouzivaji ho porad a maji spocitane, ze kdyz stoji cca
300,-kc pro 5 vcelstev, ze se jim to bohate vrati na medu. Fumagilin
u nas neni od roku 2000 registrovan (to znamena, ze neni zakazan, ale
nesmi se u nas prodavat) a proto ho nakupují v cizine. Schvalne
nepisu kde.
Ovsem jina vec je, jestli je to nutne a spravne cpat antibiotika do
vcel. Kamamad velkovcelar rika, ze nekteri brtnici to bez Fumagilinu
neumi. Ja na to koukam tak, ze prelecenim zaruci, ze by nektera
vcelstva onemocnela ci dokonce padla a my bychom je nepouzili pro
dalsi chov a takhle je klidne pouziji treba ve Vyzkumnem ustavu v
Dole. Mimo to se timto postupem postupne zvysuje mnozstvi spor v
prirode, kde minimalne rok preziji. Kamler argumentoval na me
pripominky pouze tim, ze si nemysli ze by velkou roli hrala genetika
v odolnosti proti noseme, na dalsi otazky neodpovedel. Napred se do
me chtel pustit, tak se me dost pohrdave zeptal kolik mam vcelstev a
kdyz jsem mu rekl ze cca 50 prevedl rec na jine tema.
Ja z toho vyvvozuji, ze se musime ucit chovat silnejsi vcelstva
zvlaste v drsnejsich podminkach, cehoz dosahneme predevsim zimovanim
ve dvou prostorech a prehledem o stavu matek a s tim souvisejicicm
chovem matek a dale dostatecnym zakrmenim v podleti, abychom nemuseli
krmit cukrem na jare.
Radek

Dne 23. březen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vážení přátelé kdo mi odpoví co je to drahý fumagilin,. mám-li na mysli
> třeba praventyvní léčbu v malých dávkách do podzimního krmení.Najde se
> nekdo kdo spočítá ekonomiku takovéto prevence?Vyplatí se to. Toť
> otázka?Čekám na vaše zajímavé reakce. Horký.
>

______________________________________________________________________
Jste casto v minusu? Nevadi, pokud jste GEnius. http://www.genius.cz

->Ovsem jina vec je, jestli je to nutne a spravne cpat antibiotika do
->vcel.
->Radek
Přesně tak. Zdá se mi nelogické a nezásadové, když na jedné straně
Ing.Veselý kritizuje postup američanů léčit mor včelího plodu antibiotiky a
proti nosematoze antibiotika zástupce stejného ústavu doporučuje.
Zdůvodnění že se to bohatě vrátí na medu je na úrovni argumentů američanů o
léčení moru.
Je to zase ekonomika na prvním místě. Pak se antibiotika dostanou do medu
atd.
Co není zakázáno, je povoleno, ale já to dělat nebudu, myslím že je to cesta
do pekla.
Eman

P.S.
Radku a Evžene, nedali byste tady heslovitě pro všechny ty nejzajímavější
postřehy z přednášky Kamlera? Já to mám jen z druhé ruky a myslím že by to
stálo za to.

Co říkáte úrovni časopisu? Mě se moc líbí, a nevím proč by se pár kousků
nemohlo nějak dát veřejnosti. Ve 4/2002 je tam recept na medový grog: 0.8 l
vody, 0.8 l medu (to je asi 1.12 kg medu), 0,25 l rumu atd. To by postavilo
na nohy i nosematické včely bez fumagilinu.
Eman

Souhlasím. Osobně bych se cítil velmi hezky a pyšný, kdyby se časopis opět
objevil na novinových stáncích.
M. Jakuš

> -----Original Message-----
> From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
> Sent: Monday, March 25, 2002 8:56 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: časopis včelařství
>
>
> Co říkáte úrovni časopisu? Mě se moc líbí, a nevím proč by se pár kousků
> nemohlo nějak dát veřejnosti. Ve 4/2002 je tam recept na medový
> grog: 0.8 l
> vody, 0.8 l medu (to je asi 1.12 kg medu), 0,25 l rumu atd. To by
> postavilo
> na nohy i nosematické včely bez fumagilinu.
> Eman

Ono by možná nebylo na škodu zveřejnit obsah i některé články na webu.
Z.Č.

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Monday, March 25, 2002 9:02 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: časopis včelařství

Souhlasím. Osobně bych se cítil velmi hezky a pyšný, kdyby se časopis opět
objevil na novinových stáncích.
M. Jakuš

> -----Original Message-----
> From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
> Sent: Monday, March 25, 2002 8:56 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: časopis včelařství
>
>
> Co říkáte úrovni časopisu? Mě se moc líbí, a nevím proč by se pár kousků
> nemohlo nějak dát veřejnosti. Ve 4/2002 je tam recept na medový
> grog: 0.8 l
> vody, 0.8 l medu (to je asi 1.12 kg medu), 0,25 l rumu atd. To by
> postavilo
> na nohy i nosematické včely bez fumagilinu.
> Eman

Dobrý den pane redaktore.

Zasílám Vám ke zvážení námět, který vzešel z internetové konference včelařů
na adrese www.vcely.or.cz a který se týká našeho svazového časopisu. Za
případné sdělení Vašeho názoru na tento námět na adresu: vcely/=/v.or.cz Vám
předem děkujeme.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Monday, March 25, 2002 9:09 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: časopis včelařství
>
>
> Ono by možná nebylo na škodu zveřejnit obsah i některé články na webu.
> Z.Č.
>
> -----Original Message-----
> From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
> Sent: Monday, March 25, 2002 9:02 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: časopis včelařství
>
> Souhlasím. Osobně bych se cítil velmi hezky a pyšný, kdyby se časopis opět
> objevil na novinových stáncích.
> M. Jakuš
>
> > -----Original Message-----
> > From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
> > Sent: Monday, March 25, 2002 8:56 AM
> > To: 'Vcelarska konference'
> > Subject: časopis včelařství
> >
> >
> > Co říkáte úrovni časopisu? Mě se moc líbí, a nevím proč by se pár kousků
> > nemohlo nějak dát veřejnosti. Ve 4/2002 je tam recept na medový
> > grog: 0.8 l
> > vody, 0.8 l medu (to je asi 1.12 kg medu), 0,25 l rumu atd. To by
> > postavilo
> > na nohy i nosematické včely bez fumagilinu.
> > Eman

Zdravim. Na muj i-mail prisel dotaz ohledne f. Simaco. Tato firma ma udajne vyrabet inseminacni pristroje a jeden kanadsky vcelar by si asi rad jeden objednal. Zatim nyni chce sehnat kontakty a informace. Nevite prosim iter. adresu, www stranky na tuto firmu? Nebo nemate prehled jeste o jinych vyrobcich ins. pristroju, tedy mimo VU Dol o kterem mam informace. Dik Petr

Kolegové, nevíte někdo odkaz na www. Stránky autora (a i programu) pro
evidenci členů ZO ČSV. Měl jsem to v oblíbených položkách, ale předělával
jsem stroj a nezazálohoval jsem ...
Z.Č.

http://home-1.worldonline.cz/~cz526166/


Kolegové, nevíte někdo odkaz na www. Stránky autora (a i programu) pro
evidenci členů ZO ČSV. Měl jsem to v oblíbených položkách, ale
předělával
jsem stroj a nezazálohoval jsem ...
Z.Č.

Dovolím si dále touto formou uveřejnit příspěvek reakce na odborný článek ve včelařství 4/2002/77 Původní výzkumná práce Ing. Václava Smělého a dodatek redakce Vladimíra Lněničky.
Úvodem
Z toho co jsem měl možnost o výzkumné práci přítele Smělého zjistit formou časopisu, pan ing. včelaří v úplně jiném systému úlu, při chovu včely medonosné, než naprostá většina z nás. Považuji jeho dlouholetou práci za,a to bez debat, obrovský informační přínos ve světě výzkumu života včel a následný přínos pro praktické malovčelařství.

- Srovnání metodiky chovu přítele ing. Smělého(dále Smělého metodě) k chovu v úlech ne doté míry uteplených, jako ve Smělého metodě.

V začátcích mého včelaření mě zajímala možnost včelaření v dokonale izolovaných úlech a tak jsem si zhotovil deseticentimetrové nástavkové polystyrenové úly, kvadratické na míru 39*24 s podmetem deset cm, s víkem taktéž. Po přeložení včel v podletí a následném vyzimování beze strát jsem s údivem srovnával dokonalý jarní rozvoj a brzkou nutnost podstavování
nástavku s překládáním, dle běžného postupu v pevných (nerozebiratelných) úlech, se asi 7-20 denním cyklem nutnosti dalšího podstavení. Překládání spočívalo v tlačení plodu dolů a zavíčkovaný plod, medu nahoru s přiměřenou mezerou prázdných souší. Lze to přirovnat od jarní snůšky k nízkonástavkové technologii ovšem s výškou rámku 24 cm. Při vybírání akátu bylo nutno tvořit 1-3 oddělky, které měly 3-5 plodových, medný a medný s pylem rámků.
V dnešní době včelařím v nástavkových úlech neodpovídající úlu Smělého metodě z důvodu orientace na vyšší stavy včel.

Mohu potvrdit k Smělého metodě:Jako +. Vysoký průměr výnosu medu, mnoho plodu, pylu a dostatek kvalitních oddělků a rojivost v rámci prvního minus.
Jako -. Nutnost znalosti přesně jak a kdy zasáhnout do rozvoje, nákladnost výroby daného typu úlu a to i v zhledem k brzké návratnosti, neexistující výrobce opravdu stabilního úlu s odpovídající tepelnou strátou jako u Smělého metodě.
Z mých zkušeností mohu potvrdit, že jsem se setkal s jevem nadměrného plodování matky a to v úlu odpovídajíci Smělého metodě tak i v mém tenkostěném současném úlu, jinak zvaném "Vlastnost včelstva jdoucí do masa". Ovšem. Nastává otázka proč včelstvo v tenkostěnném úlu med tzv. nesprávně řečeno proploduje a ve Smělého úlu nikoliv? K daným závislostem v dodatku vidím dosti zajímavý článek o problematice jiných faktorů, které by stálo zato uveřejnit ještě před samotným vyjádřením redakce. Domnívám se, že právě ve Smělého metodě jde o to: má-li včelstvo ne přirozené, ale uměle optimální podmínky(tep. izolace resp. dokonalé podnícení teplem samasebe, příjem vody atd.) následuje neúčast části včel při zahřívání nebo ochlazování plodu a význam v nespotřebování donesených zásob. Dojde pouze k předání sladiny mezi létavkou a úlovou včelou a následném uložení mezi vybíhající plod. Myslím si, že právě létavka má přímý vliv na spotřebu sladiny v závislosti na typu úlu. Jsem zato, že v úlu řádně tepelně izolovaném má včela motivaci stát se dříve létavkou a to zapříčiní menší poměr sladiny mezi krmičkami a větší mezi včelami zabezpečujícími zásobu společenství. Nedojde-li k tomu, nastává větší pravděpododnost nepoměru včel v úlu s následným jevem "proplodování".Je v souvislosti s tímto otázka množství tzv. juvenilního hormonu v úlech ve Smělého metodě a následnou odpovědí vhodnosti jiného úlu pro včelu a problému nepoměru (proplodování). Jde mi o to správně definovat tuto genetickou vlastnost včelstva a o správné využití informací o ní, ku prospěchu našeho včelařství v podmínkách malochovu.
Závěrem zveřerňuji, že se mohu také mýlit v souvislosti s problematikou chovu včel v silněizolovaném úlu v otázce "proplodování", ovšem uvítal bych diskuzi k veškerým článkům p. ing. Smělého, protože mám prostou matematiku. Proč dle mého se redakce interesuje v dnešním stavu rámkových mír u nás programem 100 včelstev ve světovém slabostěnném úlu, když ve Smělého metodě při stavu už čtyřiceti jej předčí výnosem u nás v ČR. Vidím v tom chaosu rámkových měr krok zpět. Mohu říct, ať si každý včelaří v čem chce (v rámci veter. opatř.). Ale.
Existují přeci technologie a které by mohli chrlit tyto úly pro velkovčelaření trvanlivé, levně a ekologicky ve stávajících mírách(běžné v ČR) s propracováním metoty likvidace při výskytu moru. V tom vidím úkol a cestu našeho včelařství. Proč se v časopise, promiňte mi ten výraz, opičíte? Ve světě se hledá již to, jak zvýšit výnosy medu a opylení s izolovaným úlem, které je jejich krédem do budoucna.Z článků srčí oprávněná skepse na zavádění praktik ze světového včelařství. Zaměřte se na propracování medoty v podpoře jak mladé včelaře jasně navnadit na výnosné velkovčelaření a jak toho docílit v podmínkách ČR a nezavádět další až čtyři nové rámkové míry.(Původní Langstrothův rámek = nejdražší co jsem kdy viděl.) Redakce tím nepřímo předejde chaotickým výrokům nedávno řečených v televizi, které byly zřejmě nepochopeny( nebo právě pochopeny) z vycházejících článků ve Včelařství. Chce to umět matematiku, mít statistiku třeba typu : Pořadí nejvíce vyrobených mezistěn v závislosti na rozměrech. Počty a typy úlů u nás. To pochopili v minulosti v Tachově a byli úspěšní.

G. Pazderka

Reakce na podnet pana G. Pazderky:

Je treba brat do uvahy, ve kterych podminkach vcelari pan Smely. Osobne jsem
mel jeden rok stanovistni prumer 78 kg/vc. Ta nejvykonnejsi vcelstva mi dala
pres 100 kg. Nemam zadne zvlastni uly - to byl jednoduse super rok a nic
jsem vyjimecne pri osetrovani v predjari nepokazil ...
Dale, podle nejnovejsich vyzkumu se ukazalo, ze ulova vcela nehleda motivaci
k tomu, aby se stala letavkou, ona se ji stane. Tuto vekovou kastaci ridi
slozite biochemicke pochody uvnitr vcelstva - dosud neizolovane feromony
kusadlovych zlaz vcel delnic a naslednym vlivem na endokriini zlazy. V ulech
pana Smeleho se tedy s nejvetsi pravdepodobnosi vytvori velmi brzo cast
delnic, ktere zustavaji dlouhou dobu fyziologicky mlade a hladina jejich
juvenilniho hormonu je nizka. Pri jeho technologii je vyloucene, aby
vcelaril bez preventivni tvorby oddelku v obdobi rustu vcelstev. Zadna z
metod neni 100% - dokonce ani metoda selekce na mednou uzitkovost podle
spotreby vody v obdobi rustu. Nicmene, jistym zpusobem metodu vyuzit lze,
ale neni navodem.

Zdravi,

Antonin PRIDAL

Já s Vámi souhlasím. Časopis se mi líbí.
Jen bych začal uvažovat i na téma, kolik včelařů je ve spolku jen kvůli
tomu, že dostane časopis ? Je to zatím jediný informační zdroj přístupný
všem včelařům, výměnou za členství v ČSV.
I nečlen dostane tytéž státní dotace co člen. Jen časopis nedostane.
Kolik ubude členů, když dostanou časopis na předplatné?
Všechno souvisí se vším. A v 1.řadě jde především o peníze. Že?
Ahoj
Libor

subscribe vcelari <dlabac/=/seznam.cz>


______________________________________________________________________
Chcete byt GEnius? Ovladejte sve penize vzdy a vsude... http://www.genius.cz

Nazdar přátelé !
Splnil jsem svůj slib, a opsané články o tom proč a jak dělat fumigaci jsou
k dispozici na:
http://www.vcely.or.cz/files
Titulek je: Fumigace (výpisky z časopisu o metodice ošetřování včelstev
proti varroáze)
Počtěte si. Doufám, že moje snaha odstraní spoustu nevědomostí a
neinformovaností, a tím i spoustu nevhodných pokusů.
Tvůrci této metody dokázali všechno krásně vysvětlit. Jediná chyba těch
článků je jejich stáří téměř 20-ti let. A to je asi vic než jedna včelařská
generace.
Tu slovenskou část v českých podmínkách berte jako důkaz o šíření dýmu a
taky jako důkaz o nešíření dýmu a tím i účinné látky. A ne jako návod, jak
to ošidit. :-)))
Včelám zdar !
Ahoj
Libor

www.chuchlik.cz
Hezky den preje Frantisek.

Kolegové, nevíte někdo odkaz na www. Stránky autora (a i programu) pro
evidenci členů ZO ČSV. Měl jsem to v oblíbených položkách, ale předělával
jsem stroj a nezazálohoval jsem ...
Z.Č.

Proč by nemohl být celý časopis na WWW stránkách?
Radioamatéři jej tam mají celý ke staľení (www.radioamater.cz) ve formátu
.PDF. A myslím, ľe je ve volném prodeji o dost draľąí, neľ
Včelařství(členské přispěvky 400Kč/rok a bez dotací). A taky se váľe na
členství v radioamarerské organizaci. Takľe nečlenové (myslím ľe je jich
taky dost) mají přístup ke stejným informacím i bez placení členských
příspěvků, pokud mají přístup na internet.
A radioamatérů přibývá(?). Vąechno je to o reklamě a propagaci. Tak se taky
snaľme.

Přeji vąem hezký den
Petr

Zcela jednoduchá adresa
www.chuchlik.cz

S pozdravem

Lněnička
----- Original Message -----
From: "Eman Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 25, 2002 3:31 PM
Subject: Re: WWW stránky programu pro evidenci členů ZO ČSV


> http://home-1.worldonline.cz/~cz526166/
>
>
> Kolegové, nevíte někdo odkaz na www. Stránky autora (a i programu) pro
> evidenci členů ZO ČSV. Měl jsem to v oblíbených položkách, ale
> předělával
> jsem stroj a nezazálohoval jsem ...
> Z.Č.
>
>

Svazenky se vysévá 5 mil klíčivých semen, čili 10 - 12 kg na ha. Osobně bych doporučoval zasít ji rozmetadlem průmyslových hnojiv nebo trakárkem na setí jetele a trav (lepší a přesnější setí) a potom lehce zavláčit. Dále si myslím, že je velice vhodné porost včas zrušit, protože dochází k zaplevelení dalších plodin. Vysévat se může prakticky kdykoli během roku

->si myslím, že je velice vhodné porost včas zrušit, protože dochází k
->zaplevelení dalších plodin. Vysévat se může prakticky kdykoli
->během roku
Potvrzuji. Nechal jsem svazenku uzrat, už dvakrat ji zaryl a zase mi klici.
Ale je velmi křehká, takže se dá v záhonech lehce ničit.
Sám uvažuji o získání záhumenku a dát ji tam jako věčnou rostlinu. Je
nenáročná.
Sehnat semeno nemám problém přímo od pěstitele.

Nevíte někdo jakou má dobu od vysetí do prvního rozkvětu (kvete potom asi 40
dní)?

Předávám Vám odpověď šéfredaktora časopisu Včelařství na můj včerejší dotaz.
Zde jej máte:

-----Original Message-----
From: Redakce Vcelarstvi [mailto:redakce.vcelarstvi/=/worldonline.cz]
Sent: Monday, March 25, 2002 11:49 PM
To: miroslav.jakus/=/haida.cz
Subject: RE: časopis včelařství


Vážený příteli,

       k námětům, které jste mi sdělil, zasílám toto vyjádření:

1) Články z časopisu jsou zveřejňovány i na webových stránkách. Jde
konkrétně o stránky www.hyperlink.cz/vcela. Případně můžete využít i stránek
www.beekeeping.cz (např. /svaz).

2) Na trhu se časopis neobjeví s ohledem na neracionální finanční požadavky
distributorů na jeho šíření v síti. Připomínám, že časopis Včelařství byl
původně distribuován a šířen v prodejní síti, avšak po negativních
zkušenostech s distribučními firmami bylo rozhodnuto, že se nenecháme
vydírat. Šetříme ostatně Vaše peníze - členské příspěvky. Časopis má beztak
vysoké výrobní náklady, nelze je ještě rozšiřovat o zbytečné náklady na
distribuci. V tomto směru bylo rozhodnutí VI. sjezdu ČSV v roce 1995
naprosto správné. Na časopis jde jen část ze 150 korun Vašeho ročního
členského příspěvku. Zkuste si tuto částku porovnat s ročními předplatnými
jiných časopisů. Vy, včelaři, však nechcete zvýšit svůj podíl na financování
časopisu. Proto v rámci Vámi omezených možností vychází časopis, tak jak
vychází, a je distribuován jen pro členy, protože jeho uvolnění pro trh by
znamenal i jeho finanční krach. Z reklamy se živit nemůžeme, protože bychom
inzeráty museli pokrýt polovinu obsahu časopisu. A to vy, včelaři, rovněž
nechcete. Požadujete přednostně odborné materiály. Takže časopis a jeho
distribuci máte takový/takovou, jakou si přejete a umožňujete nám
zajišťovat.

3) Časopis může dostávat kterýkoli občan Česka. Jedinou podmínkou je stát se
členem ČSV. Doručování časopisu je totiž členskou výhodou této zájmové
organizace. Zájemce o členství nemusí mít ani jedno včelstvo. Rozhodující je
jeho pozitivní vztah ke včelaření a chuť prohlubovat si znalosti oboru.


       Věřím, že jsem alespoň zčásti dokázal odpovědět na Vaše otázky.

       Děkuji za Váš zájem!

       S pozdravem

Mgr. Petr P r o k e š
šéfredaktor Včelařství

Někde jsem četl, že kvete za 4 až 6 týdnů.
Libor
> Nevíte někdo jakou má dobu od vysetí do prvního rozkvětu (kvete potom asi
40
> dní)?

Přátelé včelaři !

Nejdříve chci vyjádřit dík p. Baudišovi a jeho synovi za tuto včelařskou konferenci. Je prostě dobrá a užitečná!!
Rád bych zde na konferenci sdělil k některým příspěvkům informace nebo své názory, které mám. Začnu s otázkou léčení Fumagillinem.

Fumagillin ve včelařském ústavu se používá, ale ne úplně všude. Aspoň na mém pracovišti v Zubří se nepoužívá. Nosemu už dávno (přes 20 let) neléčím ani u svých včelstev ani zde v Zubří (výjimkou bylo před dvěma lety jedno stanoviště 30 včelstev v Zubří). A to právě kvůli tomu, abych mohl včelstva hodnotit a vybírat na schopnost nosematóze odolávat. Zároveň kdo léčí, umožňuje množení trubců (případně i matek) ve včelstvech náchylných a tím nepříznivě geneticky ovlivňuje svoje okolí. Je to začarovaný kruh... Používání Fumagillinu bezprostředně přináší zisk, ale z dlouhodobého hlediska je to zásadní chyba! A chovatel matek, přesněji řečeno šlechtitel včel/matek, by nosemu určitě léčit neměl. Kompenzován by mohl být dotací na podporu šlechtitelské činnosti (ovšem v současnosti není, já to neovlivním).
A myslím, že se mi podařilo najít takové včely, které nosemou netrpí, dobře zimují, mají málo mrtvolek a na jaře, kdy nosema nejvíce včelstvům vadí, se dobře rozvíjejí. Neznamená to, že by se v zimních mrtvolkách nosema nenašla. V předchozích letech nám zjitili tato % nálezů nosemy (výsledky jsou také na naší webovské stránce: http://web.quick.cz/pvzubri):
rok 1998 ve 41 %
rok 1999 v 35 %
rok 2000 ve 23 %
rok 2001 v 18 %
Vyšetření zimních v¨mrtvolek je totiž jen orientační, stačí když ve vzorku jsou 1-2 nosematické včely a celý vzorek se projeví jako pozitivní. Zajímalo mě, zda nosematická včelstva v další sezóně dají nižší výnos medu. Spočítal jsem to a zde je výsledek:

V roce 2000
1. snůška z řepky
8 včelstev + (pozitivních), med 18,4 kg/včelstvo
22 vč. - (bez nélezu), med 17,9 kg/vč.
2. letní snůška (převážně lípa)
23 vč. +, med 20,6 kg/vč.
84 vč. -, med 21,1 kg/vč.

V roce 2001
1. snůška z řepky
jen 2(!) vč. +, med 23 kg
34 vč. -, med 16,8 kg/vč.
1. snůška medovice+lípa
19 vč. +, med 14,9 kg/vč.
89 vč. -, med 14,4 kg/vč.

Tedy prakticky žádné rozdíly. Dokazují ale jen to, že nález nosemy v zimích mrtvolkách nemusí znamenat nemocné (trpící) a méně výkonné včelstvo. Možná jinak by tomu bylo v chovu, kde se trvale nosema léčí, zvlášť kdyby se s léčením přestalo ...

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

< …ovšem uvítal bych diskuzi k veškerým článkům p. ing. Smělého…

Mám informaci, myslím že dost důležitou, k otázce výsledků ing. Smělého. Před 3 týdny jsem hovořil s novým pracovníkem Výzk. stanice včelařské v Liběchově p. Skuhrovcem. On má také včelstva přímo v Praze, je to zkušený včelař. Říká, že přímo v Praze v místech s dostatkem rostlin, stromů a keřů vůbec není zvláštní dosáhnout výnosy v desítkách kg na včelstvo. Praha je klimaticky podstatně příznivější než většina ostatního českého území. Je tam teplo. Proto se včelstva v pohodě rozvíjejí a medonosné rostliny tam fantasticky medují.
Tedy: Neobvykle vysoké výnosy a neuvěřitelně nízkou spotřebu zásob u ing. Smělého nelze přičíst jen silně uteplenému úlu (8 cm polystyren), pouze zčásti. Ovšemže jeho způsob "držení" včelstev (bez neobsazeného prostoru) a ošetřování je intenzivní a i to se odráží v jeho výborných výsledcích. Mimochodem - jimž mnoho včelařů nevěří (jako např. v mém okolí) - berou je jako další žert podobný tomu se sibiřskými včelami před asi 2 roky ve Včelařství!
Myslím, že sám ing. Smělý přičítá silnému uteplení přílišnou důležitost, větší než je objektivní. Jeho výsledky se nedají zobecnit - souhlasím s dodatkem redakce pod jeho článkem v dubnovém Včelařství i s vyjádřením p. Lněničky tamtéž (týká se "medonosnosti" včelstev - o tom třeba někdy jindy, jde o širší téma).

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Dekuji za rozhodujici prispevek, jsem rad, ze i nadale mohu duverovat
Vyzkumnemu ustavu, tedy alespon Vasemu pracovisti . Uz jsem si
pripadal jako hlupak, ze by to u vcel fungovalo uplne odlisne, malem
jsem sel vratit diplom a atestaci z epidemiologie.
Jen bych chtel polozit otazku, jestli pozitivni nalez v mrtvolkach,
ktere se odebiraji v podmetu pri odberu meli neni az prilis nepresny.
Spory jsou skoro vsude a v podmetu budou spise ty nemocne vcely,
ktere zemrely, neni to reprezentativni vzorek, muze se jednat jak sam
pisete o 1-2 vcely. Jde tedy o interpretaci, ktera by mela byt asi
tato: Pokud jsou i mrtvolky v podmetu negativni, vcelstvo je na 99%
zdrave, pokud jsou mrtvolky pozitivni, mely by se vysetrit zive
letavky, nebo prohlasit, ze dane vcelstvo by mohlo byt nebo se stat
nosematickym. Je to tak?

Jinak se chci jeste zeptat, zda muzete ovlivnit ci objasnit pouzivani
Fumagilinu v Dole, kdyz registrace skoncila v roce 2000 a tedy jeho
pouzivani u nas je teoreticky mozne pouze s povolenim ÚSKVBL v Brně.
Ma Dol toto povoleni, nebo od lonska pouziva Fumagilin nezakonne? Dr.
Kamler mu ve sve prednasce minuly tyden v Pardubicich venoval az
prilis casu a rada zmatenych vcelaru zacala hledat kontakty do
Polska, aby tento "nezbytny lek" mohla taky pouzivat..
Radek Hubac

Dne 26. březen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé včelaři !
>
> Nejdříve chci vyjádřit dík p. Baudišovi a jeho synovi za tuto včelařskou
> konferenci. Je prostě dobrá a užitečná!!
> Rád bych zde na konferenci sdělil k některým příspěvkům informace nebo své
> názory, které mám. Začnu s otázkou léčení Fumagillinem.
>
> Fumagillin ve včelařském ústavu se používá, ale ne úplně všude. Aspoň na
> mém pracovišti v Zubří se nepoužívá. Nosemu už dávno (přes 20 let) neléčím
> ani u svých včelstev ani zde v Zubří (výjimkou bylo před dvěma lety jedno
> stanoviště 30 včelstev v Zubří). A to právě kvůli tomu, abych mohl včelstva
> hodnotit a vybírat na schopnost nosematóze odolávat. Zároveň kdo léčí,
> umožňuje množení trubců (případně i matek) ve včelstvech náchylných a tím
> nepříznivě geneticky ovlivňuje svoje okolí. Je to začarovaný kruh...
> Používání Fumagillinu bezprostředně přináší zisk, ale z dlouhodobého
> hlediska je to zásadní chyba! A chovatel matek, přesněji řečeno šlechtitel
> včel/matek, by nosemu určitě léčit neměl. Kompenzován by mohl být dotací na
> podporu šlechtitelské činnosti (ovšem v současnosti není, já to
> neovlivním).
> A myslím, že se mi podařilo najít takové včely, které nosemou netrpí, dobře
> zimují, mají málo mrtvolek a na jaře, kdy nosema nejvíce včelstvům vadí, se
> dobře rozvíjejí. Neznamená to, že by se v zimních mrtvolkách nosema
> nenašla. V předchozích letech nám zjitili tato % nálezů nosemy (výsledky
> jsou také na naší webovské stránce: http://web.quick.cz/pvzubri):
> rok 1998 ve 41 %
> rok 1999 v 35 %
> rok 2000 ve 23 %
> rok 2001 v 18 %
> Vyšetření zimních v¨mrtvolek je totiž jen orientační, stačí když ve vzorku
> jsou 1-2 nosematické včely a celý vzorek se projeví jako pozitivní.
> Zajímalo mě, zda nosematická včelstva v další sezóně dají nižší výnos medu.
> Spočítal jsem to a zde je výsledek:
>
> V roce 2000
> 1. snůška z řepky
> 8 včelstev + (pozitivních), med 18,4 kg/včelstvo
> 22 vč. - (bez nélezu), med 17,9 kg/vč.
> 2. letní snůška (převážně lípa)
> 23 vč. +, med 20,6 kg/vč.
> 84 vč. -, med 21,1 kg/vč.
>
> V roce 2001
> 1. snůška z řepky
> jen 2(!) vč. +, med 23 kg
> 34 vč. -, med 16,8 kg/vč.
> 1. snůška medovice+lípa
> 19 vč. +, med 14,9 kg/vč.
> 89 vč. -, med 14,4 kg/vč.
>
> Tedy prakticky žádné rozdíly. Dokazují ale jen to, že nález nosemy v zimích
> mrtvolkách nemusí znamenat nemocné (trpící) a méně výkonné včelstvo. Možná
> jinak by tomu bylo v chovu, kde se trvale nosema léčí, zvlášť kdyby se s
> léčením přestalo ...
>
> Květoslav Čermák
> Pokusný včelín v Zubří
>

______________________________________________________________________
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

jch-soft/=/serverpha.czcom.cz

adresa na konstruktéra programu zoe bat.


Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Vážený příteli G. Pazderko,

Vaše povídání je zajímavé, ale odpověď na Vaši větu :

"Proč se v časopise, promiňte mi ten výraz,
opičíte? "

je velmi jednoduchá. E-mail pro konferenci dokončete v článek a zašlete do
redakce. Časopis tvoří především články zaslané včelaři a těch je
nedostatek, jak jsem mluvil s několika členy redakční rady.

S přáním hezkého dne


Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Pratele,
potreboval bych na zahradu vysadit par keru. Nechci uz dalsi rybizy a jerabiny, ale jen neco na pokoukani. Ma predstava o rozmerech tak do vyse 1 - 1,5 metru (jasmin je moc velky). A kdyz uz mam ty vcely, tak at je to nejaky pro vcely zajimavy ker.
Mate nekdo zkusenosti, co by vyhovovalo temto podminkam. Dik za podnety.
Pavel

Z vlastní zkušenosti doporučit:
z nízkých keříků do 30 cm všechny druhy vřesů
z vyšších do 1m skalníky (ty mají tendenci se "plazit" zejména horizontalis,
ale nechají se vézt podpěrou i výše - včely je velmi hojně navštěvují!)
a z vyšších keřů nesmí chybět pámelník, o kterém byla již na konferenci řeč.
Burkoň

Pratele,
potreboval bych na zahradu vysadit par keru. Nechci uz dalsi rybizy a
jerabiny, ale jen neco na pokoukani. Ma predstava o rozmerech tak do vyse 1
- 1,5 metru (jasmin je moc velky). A kdyz uz mam ty vcely, tak at je to
nejaky pro vcely zajimavy ker.
Mate nekdo zkusenosti, co by vyhovovalo temto podminkam. Dik za podnety.
Pavel

Co přesně vysadit bych Vám poradit nemohl, ale nedavno jsem na
interfernetu nalezl odkaz na elektronickou podobu knihy od prof.
Hromase "Dřeviny pro včely a zvěř". Adresa je
http://mujweb.cz/www/honbadrevin/.

______________________________________________________________________
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

pozadal me nas veterinarMVDr. Strauss, abych se zeptal, jak se bude
tvorit system evidence chovatelu vcel, protoze pry vsechny OVS maji
system v pocitaci vytvoreny a nebyl by problem do stavajiciho pouze
pridat dalsi chovatele z jednotlivych obci. Pozadal me proto, ze ma
strach, aby nebyl vytvoren zcela novy system, ktery by zmatl jiz
fungujici evidenci.
dekuji Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Mapy Prahy, Brna a Cech najdete na http://www.mapy.cz

Co přesně vysadit nemůžu poradit, ale nedávno jsem na interfernetu
narazil na elektronickou podobu knihy od prof. Hromase "Dřeviny pro
včely a zvěř". Adresa je:
http://mujweb.cz/www/honbadrevin/.

______________________________________________________________________
WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz

Taky se trochu zabývám co vysadit,kromě skalníků doporučují
i tavolníky-jejich výška se pohybuje podle druhu cca do
80cm až 1m.Některé prý neopadají,nebo mají třeba barevné listy atd,prý jsou na živé ploty,jedn jsem letos koupil,ale
teprve raší takže zatím žádné zkušenosti.

Nevíte jestli se nechystá nějaký výtah ze zákonných norem
a vyhlášek se zaměřením na včely ve Včelařství?
Ať již veterinární předpisy,které se již objevují,tak i vzhledem k zákonu 110/1997 Sb. o potravinách a samozřejmě
vyhlášky toho se týkající,případně komentář.
Například:Vyhláška č334/1997 Sb. ve znění vyhlášky č94/2000 Sb.-oddíl 2- med
Vyhláška č335/1997 Sb. ve znění vyhlášky č.45/2000 Sb.- oddíl 2-ovocná vína,ostatní vína a medovina
atd. atd.
Do budoucna by to možná zajímalo nejen mne a fakt je že shánět všechny vyhlášky a doplnky a výklady není v lidských silách žádného včelaře,ale našeho právníka možná ano?
Otiskovat pravidelně takové to včelařské právnické minimum?
Kličky mezi paragrafy by se to třeba mohlo jmenovat.

pokud vím, tak je tu změna, a toto hlášení mnělo být do konce února.
Libor

> Do konce března by se také mělo na obecním úřadě odevzdat další oznámení o
> umístění včelstev.
> Nebo to už letos neplatí?

Tentokrát to hlášení mělo být již v měsíci únoru,ale to vám
jistě neuniklo.Spíš by mne zajímaly vyhlášky související s
produkcí medu,respektive s prodejem,pokud je něco v včelařových silách,měl by to splnit,pokud ne,pak mu stejně
nezbude,než to ignorovat,tak jako většinu věcí co se nahoře
bezúčelně vymýšlí a řídit se tím nemůžete.

System tvori na zakazku Ministerstva zemedelstvi Ceskomoravska spolecnost
chovatelu a.s. System odpovída systemu u skotu a jineho hospodarskeho
zvirectva, take evidenci cisla budou stejna u chovatele at chova vcely,
ryby, skot nebo pstrosy.

System jednotlivych OVS ma ten velky nedostatek, ze zahrnuje vcelstva pouze
v urcitem okrese. Centralni evidence vytvaren a CMSCH bude mit napriklad tu
vyhodu, ze v okamziku vypuknuti moru bude mozno ziskat nejenom vsechny
chovatele chovajici vcely v ochrannem pasmu ale krizove i vsechna stanoviste
chovatelu, i kdyby byla na uzemi jineho kraje. Takova stanoviste a jejich
okoli muze byt ohrozeno napriklad vymenou ramku, plastu a ulu a podobne.

Lnenicka


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 11:04 AM
Subject: evidence vcelstev - prosba


pozadal me nas veterinarMVDr. Strauss, abych se zeptal, jak se bude
tvorit system evidence chovatelu vcel, protoze pry vsechny OVS maji
system v pocitaci vytvoreny a nebyl by problem do stavajiciho pouze
pridat dalsi chovatele z jednotlivych obci. Pozadal me proto, ze ma
strach, aby nebyl vytvoren zcela novy system, ktery by zmatl jiz
fungujici evidenci.
dekuji Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Mapy Prahy, Brna a Cech najdete na http://www.mapy.cz

Právo ve včelařství Vám nestačí?

Prodávají ho ve většině včelařských prodejen, lze si ho objednat na dobírku
ve včelařské prodejně v Křemencově 8 a loni koncem roku byla poslána knížka
na každou ZO?

S pozdravem

Lněnička
----- Original Message -----
From: "havlik petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 1:38 PM
Subject: zakon


> Nevíte jestli se nechystá nějaký výtah ze zákonných norem
> a vyhlášek se zaměřením na včely ve Včelařství?
> Ať již veterinární předpisy,které se již objevují,tak i vzhledem k zákonu
> 110/1997 Sb. o potravinách a samozřejmě
> vyhlášky toho se týkající,případně komentář.
> Například:Vyhláška č334/1997 Sb. ve znění vyhlášky č94/2000 Sb.-oddíl 2-
> med
> Vyhláška č335/1997 Sb. ve znění vyhlášky č.45/2000 Sb.- oddíl 2-ovocná
> vína,ostatní vína a medovina
> atd. atd.
> Do budoucna by to možná zajímalo nejen mne a fakt je že shánět všechny
> vyhlášky a doplnky a výklady není v lidských silách žádného včelaře,ale
> našeho právníka možná ano?
> Otiskovat pravidelně takové to včelařské právnické minimum?
> Kličky mezi paragrafy by se to třeba mohlo jmenovat.

<Mne takto vylitla nosema jednou po jarnim prikrmovani cukernym roztokem.
Ano, to je velmi pravděpodobná příčina. Krmení cukrem na jaře včely dost vyčerpává, proto ho používejme jen jako poslední možné řešení, když už nemáme zásoby v plástech, případně i medocukrové těsto je lepší než roztok cukru, jen k tomu musí včely mít k dispozici vodu.
O náročnosti krmení cukrem (roztokem sacharózy, kterou musí včely pracně štěpit) na jaře cosi říká i pokus, který jsem před léty udělal. Zajímal jsem se o invertázu (to je ten potřebný enzym na sacharózu) ve včelích hltanových žlázách. V září, možná to bylo v říjnu, jsem ze včelstva dávno po zakrmení vzal skupinu včel. U části z nich jsem změřil aktivitu invertázy, byla velmi nízká, druhou část včel jsem dal do klícky a pokrmoval roztokem cukru (sacharózy) - po pár dnech jsem u nich změřil aktivitu invertázy. A ejhle - byla velmi vysoká. Včely (zimní dlouhověkké, před zimou) dovedly rychle ze svých tělesných zásob uvolnit potřebné bílkoviny a aktivovat svůj enzym. Totéž jsem potom opakoval se včelami po přezimování (asi březen), a výsledek byl: aktivita invertázy velmi nízká. Včely už neměly z čeho enzym vytvořit a aktivovat.
To je vysvětlení fyziologické podstaty Vámi zmíněného problému. Musí-li totiž včely i v takovéto situaci na jaře cukr zpracovávat, je to pro ně velká zátěž, vyčerpává je to a nelze se divit, že je pak nosema "přemůže". Zvlášť když zrovna nemají k dispozici žádný pyl.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Přeji pěkný den,
Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva
????
Díky Petr

čím víc se o té nosemě píše, stává se ze mě asi včelí hypochondr.
Nemají moje včely taky nosemu?
Mám dotaz na přítomné odborníky: Jak jako amatér spolehlivě zjistím nosemu.
Kolik mě to bude stát, když si nechám včely vyšetřit.
Nebylo by levnější si koupit mikroskop a naučit se to?
Eman

Ještě jednou malé doplnění.
Doporučuji Vám nahlédnout do knížky Okrasné stromy a keře
v zahradě-edice Expert od D.G.Hessazona,prodávají to v Baumaxech apod.Na str.53 jsou keře k podpoře života v přírodě-včely,ptáci,motýli.Jsou tam i další rozdělení a specifikace rostlin i s barevnou fotkou-tam si určitě
vyberete.Knížka je sice dražší,ale v těch supráčích můžete
nahlédnout a když nechcete investovat do knížek,vyberte si
rovnou 2-3 a pak už můžete kupovat jenom rostlinky.

<Jak jako amatér spolehlivě zjistím nosemu.
<Kolik mě to bude stát, když si nechám včely vyšetřit.
<Nebylo by levnější si koupit mikroskop a naučit se to?

Myslím, že není třeba se nosemy až tak bát. Ona je vlastně všude. Problémem s ní je v zanedbaných chovech (trvale slabá podvyživená včelstva) nebo na nevhodném stanovišti, někdy jako důsledek pozdní medovicové snůšky (srpen-září). Také včelstvo jež v létě bylo dlouho bez matky často má potom víc nosemy, takže hlídejte odrojená včelstva, aby včas měla novou matku apod!
Pozorovatelná včelařem je až tak silná nosema (*): včely dost kálí kolem česna, někdy i v úlu (i na jaře, kdy v dubnu až květnu nosema ve včelstvu vrcholí), včely mají zduřelé zadečky, výkaly jsou světlé řidší. Dobrý příznak je např. i toto: v situaci jako byla poslední asi 2 týdny, kdy včely nemohly vyletovat a před tím už plodovaly, a pokud jste po zimě už vyčistili podmety (pokud máte vysoký podmet) od mrtvolek, tak tam nyní bývá více mrtvých včel s velkými zadečky, i před úlem.
Náš ústav (Dol) vyšetřuje nosemu, cena je: 1. vzorek 20 Kč, každý další v téže zásilce 6 Kč. Nejspíš se prokáže v jarních létavkách, v zimních mrtvolkách je to méně spolehlivé.
(*)U výsledku vyšetření je napsáno v případě pozitivního nálezu, zda jde o nosemu slabou, střední nebo silnou.
Vlastní vyšetření není složité, ovšem mikroskop je drahý. Musí mít možnost zvětšení 600 až 800 krát, a světlo odspodu.

Květoslav Čermák
Pokusný včelín v Zubří

Hlášení na obecní úřad ? ???
Problém je vtom, že tam nevědí k čemu to je. Je to má osobní skušenost.
Pepan


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 2:18 PM
Subject: Re: zakon


> pokud vím, tak je tu změna, a toto hlášení mnělo být do konce února.
> Libor
>
> > Do konce března by se také mělo na obecním úřadě odevzdat další oznámení
o
> > umístění včelstev.
> > Nebo to už letos neplatí?
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Hlášení na obecní úřad ? ???
Problém je vtom, že tam nevědí k čemu to je. Je to má osobní skušenost.
Pepan


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 2:18 PM
Subject: Re: zakon


> pokud vím, tak je tu změna, a toto hlášení mnělo být do konce února.
> Libor
>
> > Do konce března by se také mělo na obecním úřadě odevzdat další oznámení
o
> > umístění včelstev.
> > Nebo to už letos neplatí?
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Se skalníky opatrně bývá častým hostitelem spály růžokvětých což je
karanténí choroba napadené hrušně, jabloně je pak nutnépúři výskytu okamžitě
skácet i bez souhlasu orgánů státní správy a spálit tak zvaně na pařezu.
Pepan

----- Original Message -----
From: "havlik petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 27, 2002 1:25 PM
Subject: Re: Co vysadit


> Taky se trochu zabývám co vysadit,kromě skalníků doporučují
> i tavolníky-jejich výška se pohybuje podle druhu cca do
> 80cm až 1m.Některé prý neopadají,nebo mají třeba barevné listy atd,prý
jsou
> na živé ploty,jedn jsem letos koupil,ale
> teprve raší takže zatím žádné zkušenosti.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

<Jen bych chtel polozit otazku, jestli pozitivni nalez v mrtvolkach,
<ktere se odebiraji v podmetu pri odberu meli neni az prilis nepresny.
<Spory jsou skoro vsude a v podmetu budou spise ty nemocne vcely,
<ktere zemrely, neni to reprezentativni vzorek, muze se jednat jak sam
<pisete o 1-2 vcely. Jde tedy o interpretaci, ktera by mela byt asi
<tato: Pokud jsou i mrtvolky v podmetu negativni, vcelstvo je na 99%
<zdrave, pokud jsou mrtvolky pozitivni, mely by se vysetrit zive
<letavky, nebo prohlasit, ze dane vcelstvo by mohlo byt nebo se stat
<nosematickym. Je to tak?

Řekl bych to takto: Nelze vyloučit, že se nějaká ta spóra přilepí na tělo včely. Ale při vyšetření vzorků včel (rozdrtí se celé zadečky) je toto množstí spór určitě mockrát menší (možná 1000x) a podle ojedinělé spóry v zorném poli mikroskopu se vzorek neoznačí jako pozitivní. I proto, že kromě spór tam bývá plno jiných mikroorganismů spórám nosemy podobných (kvasinky aj.) a jedna spŕa se tam snadno přehlédne.
Spíš jde o jiný aspekt - nosema se tímto postupem zjistí u včel, jež jsou většinou loňské létavky, možná ještě srpnové, které nestihly v teplejších dnech uhynout venku. Přitom úlové dlouhověkké včely mohou být skoro všechny zdravé. Jdo tedy o vyšetření ukazující na celkovou zdravotní situaci v daném chovu, výsledek u jednotlivých včelstev je pouze orientační.

Květoslav Čermák

On Thu, 28 Mar 2002 strejcek/=/pvl.cz wrote:

> Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva

Rekl bych, ze velmi jednoduse. Nastavky obou vcelstev se posadi rovnou na
sebe, a je to hotove.

Pokud jsou v obou vcelstvech matky, dal bych vcelstvo s lepsi (mladsi)
matkou jako horni, protoze tu si obvykle spojene vcelstvo ponecha. Pokud
by mi na te lepsi matce obzvlast zalezelo, pro jistotu bych druhou matku
vychytil a mezi nastavky spojovanych vcelstev bych vlozil propichane
noviny.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Pri spojovani a pridavani matek preventivne postrikam obe vcelstva
slivovici. Predpoklad je jedna matka a nebo si vcelky musi vybrat a necame
to na nich. Z jara obvykle k zadnym soubojum nedochazi. U nastavku je
spojovani jednoduche, proste dat nastavky nad sebe a mozna oddelit papirem
ale myslim ze to neni nutne.

Martin
----- Original Message -----
From: <strejcek/=/pvl.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 28, 2002 7:05 AM
Subject: Spojovani


Přeji pěkný den,
Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva
????
Díky Petr

Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.

Přeji pěkný den,
Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva
????
Díky Petr

Ja už som spájal , produkčné včelstvo (PV) ,ktoré prezimovalo len na 5
rámikoch plod bol na
2,5 rámikoch a matka bola z roku 2000 a rezervné včelstvo (RV) prezimované
na 5 rámikoch
,matka z roku 2001 ,plodu bolo viac ako v PV .Spájanie prebehlo v medníku
,na ľavo zostalo PV a
na pravo som povkladal rámiky z RV .Nebolo žiadne špeciálne pridávanie
,proste na ostro !
Kontrolu som robil teraz ,cca po týždni, a v medníku som našiel iba matku z
roku 2001 , spočiatku
mali na letáči chaos ,skôr sa iba špacírovali ,teraz nosia peľ a prvý nektár
(drieň + rakyta)ostošesť.
V najblišších dňoch (utorok - piatok a podľa počasia)sa idú vkladať prvé
medzistienky + stavebné
(trúdové) rámiky .Marhule začínajú kvitnúť a o 10 - 14 to budú čerešne.
Nezabúdajte na pravidelné obnovovanie včelieho diela ,a to vkladaním
dostatočného počtu
medzistienok ,lebo jar a kvitnutie ovocných stromov je nato ako stvorené !!!
BACHA !!! Choroby nespia ( zvápenatenie + včelí mor ) !!!

Vážení včelaři,

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a dále návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Navržená témata k diskusi:
a) České včelařství a svět, Evropa, Evropská unie
b) Včelařství a životní prostředí
c) Mimoprodukční funkce včelařství
d) Potravinová bezpečnost – množství a kvalita
e) Postavení provovýrobců
f) Systém podpor
g) Občanská sdružení včelařů

Zajímají mě všechny názorové pohledy.

Pro ujasnění tématu uvádím některé pasáže z již obecně zpracované studie o občanských sdruženích. Chci Vás vyprovokovat k diskusi co je dobrého a co jde zlepšit, dělat efektivněji.

… Obavy zákonodárců ze zneužívání občanských organizacích k nekalým účelům jsou však natolik přehnané, že mají sklon přijetí nových (potřebných ) norem neúměrně oddalovat a prodlužovat období právního zmatku. …
… Nevhodná legislativa přispívá k negativním jevům v občanském sektoru, které zhoršují jeho image v očích veřejnosti. Aby však došlo v tomto směru k výraznějšímu obratu, nestačí jen zlepšit legislativu, k tomu je nezbytné, aby se zvýšila vlastní transparentnost občanských organizací (např. důsledným uplatňováním role správních rad a zveřejňováním výročních zpráv). …
… Při lobování přetrvává netransparentní živelnost, pokračuje spontánní oligarchizace, a vyskytnou-li se skutečně profesionální snahy o řešení problémů na centrální úrovni, nejsou většinou dostatečně zajištěny co do množství kapacit. …
… Tradiční organizace přežily období socialismu, po jeho pádu některé z nich změnily svůj název nebo se rozdělily do několika menších uskupení, ponechaly si však většinou svoji centralizovanou strukturu, mohutnou formální členskou základnu, stejný profesionální aparát, metody práce i kontakty z dřívějších dob. ….

Dobry den,
mel bych nasledujici dotaz,

schanim nastavky na ul PETILETKA (9 ramku) cca 3-6 kusu,
jestli se nekomu
vali na pude tak prosim nabidnete

S pozdravem Jan Cervenka

Chtěl bych tímto poprosit o radu. Loňského podzimu jsem dostal dvě včelstva. Včelstva jsou na rámkové míře 39x24. V zimě jsem si opravil nástavkové úly na rm. 39x27,5 a rád bych přešel na tuto míru. V současné době mám včelstva přendaná do nových úlů na starých rámcích. Jako začátečník, ale nevím kdy a jak mám rámky vyměnit, zda dát souše, nebo jen mezistěny.

Díky za názory a rady.

S přáním hezkého počasí, pro letadýlka i pro nás.
Martin Blumentritt

Předně bych chtěl upozornit, že výška rámku 24 je pro nástavkaření nevhodná,
natož 27,5. Jako začátečník máš obrovskou výhodu vtom, že si můžeš zvolit
úlový systém moderní a nebýt od prvopočátku vázán nějakými zděděnými
"almárkami". Můžeme diskutovat v budoucnu.
Ale prosím, rada, aspoň stručně.
Předně rámek 24 nedávej do nástavku 27,5. Mezi patry vznikne mezera, kterou
včely při snůšce a stavebním pudu zastaví divočinou. Včelstvo nechej
dostatečně zesílit ve 2 nástavcích 24, při nastalé silné snůšce (nejlépe
řepka) vlož mezi ně nástavek 27.5 vybavený mezistěnami, na mezistěny mat.
mřížku, matka musí být dole. Silné včelstvo tento šok jakž-takž zvládne,
začne stavět a nosit a matka v novém díle možná i něco zaklade. Horní
nástavek 24 máš jako medník. Byl-li tam při rozdělení plod,(nevešel se do
spodního), musíš po 9 dnech zrušit matečníky.Po vytočení medu máš prázdné
plásty 24. V nástavku 27,5 přehoď vystavěné nezaplodované plásty ke stěnám
aby dostavěly i ostatní mezistěny. Včelstvo je teď v půli června na vrcholu
a za odebraný nástavek 24 přidej další nástavek 27,5 vybavený mezistěnami.
Posaď ho na téměř dostavěný a na něj dej mat. mřížku. Spodní nást. 24 přehoď
nahoru nad m.m. Jestli se nedá oddělit ode dna (např. Univerzál), přelož
jednotlivě plásty do už uvolněného nástavku, plodiště s neoddělitelným dnem
dej pryč, na místo postav dno nástavkového úlu, vystavěné mezistěny, nové
mezistěny, mat. mřížku, matka musí být pod m.m.,nást. 24 s plodem a znovu po
9 dnech zruš matečníky. Nastává snůška z lip a děj se opakuje, po medobraní
zrušíš další nástavek 24. Akorát je škoda té spousty pylu, co tam zbude. To
všechno předpokládá opravdu silné včelstvo. Jestli nedostavěly, nebreč,
dostaví při zakrmování nebo až příští rok Je to opravdu drastický zásah do
života včelstva.
Elegantnější překládání na jinou rámkovou míru je pomocí roje nebo umělého
zrojení. Ale je to delší (2 roky) a je menší výnos medu.

Ahoj.
Josef
----- Original Message -----
From: "Martin Blumentritt" <martin.blumentritt/=/worldonline.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 01, 2002 8:23 PM
Subject: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)


Chtěl bych tímto poprosit o radu. Loňského podzimu jsem dostal dvě včelstva.
Včelstva jsou na rámkové míře 39x24. V zimě jsem si opravil nástavkové úly
na rm. 39x27,5 a rád bych přešel na tuto míru. V současné době mám včelstva
přendaná do nových úlů na starých rámcích. Jako začátečník, ale nevím kdy a
jak mám rámky vyměnit, zda dát souše, nebo jen mezistěny.

Díky za názory a rady.

S přáním hezkého počasí, pro letadýlka i pro
nás.

Martin Blumentritt

> Pri spojovani a pridavani matek preventivne postrikam obe vcelstva
> slivovici.
To bych nedělal. Riskuješ ztrátu matky. 55% líh je pro tak malého tvora jed.
Raději "otrávím" sebe.:-)
Spojování nástavkových včelstev v této době je opravdu velmi jednoduché, jak
už řekli přátelé přede mnou. Zjistím-li včelstvo bez matky, spojím ho
naostro s rezervním včelstvem. Je jedno, které z nich přenesu - aby mi to
pasovalo do uspořádání včelnice. Létavky z přeneseného včelstva se zčásti
vrátí na původní místo a posílí sousedy. Spojuji-li včelstvo, kde jsem teď
zrušil nevyhovující matku, dám mezi ně noviny, protože osiřelé vč. si ještě
chvíli zachovává vůni původní matky. Noviny zpomalí jejich spojení. Když
nechci hledat matku nebo chci nechat na včelách ať si vyberou, dám mateří
mřížku a noviny. Matky se nesmějí dostat k sobě, zlikvidovaly by se
navzájem. Asi za týden je doré provést kontrolu (u "naostro" i dřív) a
uspořádat nástavky: zásobní nahoru plod pod zásoby, souše až dolů,
eventuelně neobsazené souše odebrat. Můžou ještě přijít noční mrazy a zásoby
nad plodem pomáhají udržet teplo. Zrovna tak pod plodem by měl zůstat aspoň
jeden nástavek souší (tzv. sukně), aby obsednuvší včely nevisely do podmetu
a byly chráněny před nárazy větru.


Ahoj. Josef
----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 28, 2002 7:38 PM
Subject: Re: Spojovani

Tento temín je v našich zeměpisných šířkách dost nereálný.
Ale budiž: když 9.4. založíš sérii, 19.4. zužitkuješ zralé matečníky do
oplodňáčků nebo plemenáčů a jsi zadobře se svatým Petrem, aby ti zajistil
pěkné počasí na 26.-28.4. pro snubní výlety matek, můžou se matky rozklást
1.5. Pro dostatečné oplození matek je ale potřeba, aby byl nadbytek pohlavně
zralých trubců. Jejich vývoj trvá zhruba 40 dní. To znamená, že už kolem
17.3. by musely být zakladeny trubčí buňky v přezimovaných včelstvech, a to
ve velkém množství. Podle vývoje svých včelstev vím, že matky začaly
zakládat trubčinu kolem 25.4. s příchodem teplejšího počasí. A nestačí těch
pár buněk, které si postaví na vykousaném místě. Trubčí chovná včelstva by
měla dostat celý trubčí plást (stavební rámek), který sis uschoval z loňska
a to doprostřed plodového tělesa. Když si to znovu spočítáš, dostaneš se
někam do poloviny května.
Možnost nakoupit matky v zahraničí asi nepřipadá v úvahu.
Další možnost, ale až na příští rok, je myslím nejlepší. Ovšem pokud bys
trval na termínu 1.5. Tou je přezimovat matky v malých úlcích na 4 plástech
nízkonástavkové míry postavených na výšku podle metodiky př. Ptáčka. Bližší
můžeme probrat příště nebo by bylo lepší, kdyby se výkladu ujal sám autor.
Určitě nás spovzdálí sleduje.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "Josef Horký" <jos.horky/=/worldonline.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 30, 2002 7:27 AM
Subject: Ranný chov matek


> Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené
> matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.
>
>

>Předně bych chtěl upozornit, že výška rámku 24 je pro nástavkaření
nevhodná,
>natož 27,5. Jako začátečník máš obrovskou výhodu vtom, že si můžeš zvolit
>úlový systém moderní a nebýt od prvopočátku vázán nějakými zděděnými
>"almárkami". Můžeme diskutovat v budoucnu.

Nová r.m. je zvolena a nic s tím neudělám.

>Ale prosím, rada, aspoň stručně.
>Předně rámek 24 nedávej do nástavku 27,5. Mezi patry vznikne mezera, kterou
>včely při snůšce a stavebním pudu zastaví divočinou. Včelstvo nechej
>dostatečně zesílit ve 2 nástavcích 24, při nastalé silné snůšce (nejlépe
>řepka) vlož mezi ně nástavek 27.5 vybavený mezistěnami, na mezistěny mat.
>mřížku, matka musí být dole. Silné včelstvo tento šok jakž-takž zvládne,
>začne stavět a nosit a matka v novém díle možná i něco zaklade. Horní
>nástavek 24 máš jako medník. Byl-li tam při rozdělení plod,(nevešel se do
>spodního), musíš po 9 dnech zrušit matečníky.Po vytočení medu máš prázdné
>plásty 24. V nástavku 27,5 přehoď vystavěné nezaplodované plásty ke stěnám
>aby dostavěly i ostatní mezistěny. Včelstvo je teď v půli června na vrcholu
>a za odebraný nástavek 24 přidej další nástavek 27,5 vybavený mezistěnami.
>Posaď ho na téměř dostavěný a na něj dej mat. mřížku. Spodní nást. 24
přehoď
>nahoru nad m.m. Jestli se nedá oddělit ode dna (např. Univerzál), přelož
>jednotlivě plásty do už uvolněného nástavku, plodiště s neoddělitelným dnem
>dej pryč, na místo postav dno nástavkového úlu, vystavěné mezistěny, nové
>mezistěny, mat. mřížku, matka musí být pod m.m.,nást. 24 s plodem a znovu
po
>9 dnech zruš matečníky. Nastává snůška z lip a děj se opakuje, po medobraní
>zrušíš další nástavek 24. Akorát je škoda té spousty pylu, co tam zbude. To
>všechno předpokládá opravdu silné včelstvo. Jestli nedostavěly, nebreč,
>dostaví při zakrmování nebo až příští rok Je to opravdu drastický zásah do
>života včelstva.

Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
nemám medníky).
Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s matkou
přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za 27,5
mezistěny.
(V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného medu.
Je to tak prosím alespoň trochu možné ???

>Elegantnější překládání na jinou rámkovou míru je pomocí roje nebo umělého
>zrojení. Ale je to delší (2 roky) a je menší výnos medu.

> Ahoj.
>Josef

Zatím dík.

Martin.

Coby značný začátečník bych se chtěl zeptat, zda mohu přesunout
včely ještě v této době asi tak o 250 m vzdušnou čarou od původního
stanoviště.
Děkuji za
odpověď

______________________________________________________________________
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené
matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.

Preco potrebujes oplodnene matky? Mam iny navrh. K 1.5. je to fakt malo
realne.
Ano odlozence treba urobit na zaciatku maja ( kvetna ),ale preco by nemohli
byt so zavieckovanou materskou bunkou. Matka sa potom lihne okolo 10. - 12.
/ ak chces robit odlozence 1. potom sa matky budu liahnut okolo 3. - 4./
Oplodnovaci prelet pripada o dalšie 3 - 4 dni. Takže v tvojom pripade okolo
7. - 8. maja, a to uz je to s tymi trudmi podstatne lepsie. Myslim, ze to
stoji za uvahu. Najme ked literatura tvrdi, ze najlepsie pre matku je ked
sa oplodni vo vcelstve, v ktorom ma zit.

Postup ako chovat matky tu uz bol popisany viackrat. Moj postup mozno
odbornici nebudu schvalovat, ale robim to takto:
1.V case od 28.4 - do 1.5. pripravim materske vcelstva . Matku oddelim
medzidnom do horneho nastavku s 1 ramikom plodu - vcely jej ponecham. Potom
vyberiem platsty s 1-dnovymi larvickami a tie "podrezem". O tri dni
skontrolujem a materske bunky na inych plastoch zrusim.
2. 1.5. v produkcnych vcelstvach, z ktorych robim odlozence prelozim do
prveho mednikoveho nastavku 2-3 ramiky plodu./ aby boli v case tvorby
odlozenca nepouzitelne na chov matky /
3. okolo 8. - 10. maja potom robim odlozence. Na kocovnom stanovisti
odoberam ten nastvok kde som si dal tie 2-3 ramiky plodu s dalsimi 3
ramikmi vciel a zasob a preveziem ich na stale stanoviste / materske
vcelstva su tam. Materske bunky s plastu vyrezem / aj s 3 cm diela /. Cez
dielo nad Mb prestrcim zapalku / kliniec / a takto ju zavesim medzi dva
plodove plasty.
4. O 7 dni mozno skontrolovat ci sa matka vyliahla a o 14 dni by uz mala
klast.

Do konca augusta taketo vcelstvo zmocnie na 2 - 3 nastavky.

Z mojho pohladu to ma nasledujuce vyhody - je to casovo nenarocne, nemusim
kupovat, nemusim chytat matku,
ak ju chcem pouzit pouzijem ju aj
s celym odlozencom

Matej

Moj navrh: na plodisko povodneho ula poloz nastavok noveho aj z
medzistenami a stavebnym ramikom. Stavebny ramik prilaka matku hore. O dva
az tri tyzdne by mal byt plod aj hore. Potom preloz / alebo premet / matku
ak tam prave nie je do horneho nastavku a spodny oddel mriezkou. Do 24 dni
sa v plodisku viliahne aj posledny plod a plodiskovy nastavok mozes odobrat
a vytocit. Tym budes mat vcely v novom nastavku, na ktory treba ale pridat
este jeden pripadne dva dalsie.

Matej



Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
nemám medníky).
Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s matkou
přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za 27,5
mezistěny.
(V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného medu.
Je to tak prosím alespoň trochu možné ???

Teraz uz priamo nie / v zime sa to da / . V tomto case jedine odviest na 4
- 5 týždňov na miesto vzdialene aspon 5 km. Po tomto case je mozne doviest
ich späť na nove miesto.

Matej

Coby značný začátečník bych se chtěl zeptat, zda mohu přesunout
včely ještě v této době asi tak o 250 m vzdušnou čarou od původního
stanoviště.
Děkuji za
odpověď

Dobry den,
mel bych nasledujici dotaz,

schanim nastavky na ul PETILETKA (9 ramku) cca 3-6 kusu,
jestli se nekomu
vali na pude tak prosim nabidnete

S pozdravem Jan Cervenka

subscribe vcelari <waranek/=/email.cz>



______________________________________________________________________________
Nakupujte na internetu levněji - http://www.pconline.cz
PC díly, PDA, software, digital foto, GSM

Včera jsem při prohlídce s hrůzou uviděl na hrudi matky lesknoucí se oválek. Okamžitě mě napadlo-warroáza. Horko těžko jsem to z matky seškrábl a s brýlemi zjistil, že to má jen 6 noh, hruď i hlavu, jinými slovy včelomorka. Ulevilo se mi, ale při soustředěném pohledu na plást jsem viděl cca 5 včel se stejným "jezdcem". Tak tomu bylo v obou prohlížených včelstvech na všech plástech s plodem. Tři včelomorky jsem vložil do skleněné lékovky k pozdější prohlídce s lupou, ale sotva se včelomorky k sobě přiblížily, začaly se rvát jak o život a do rána zahynuly. Údajně sice neškodí, ale přinejmenším se na to špatně kouká. Máte někdo podobnou zkušenost? Co s tím?

Malý příspěvek k otázce vytápění úlů (245):

Před lety jsem slyšel zkušenost jednoho významného včelaře (pan J. Farkašovský z Levoče). Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v úlu. Včely opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly znatelně menší včely!
Vysvětelní je prosté - reagovaly na okolní teplo, ale toto "oteplení" nebylo doprovázeno možností donést také potravu zvenčí. Včely tedy byly "oklamané, popletené". Bylo to něco nepřirozeného.
Jinak řečeno - není tepo jako teplo. To venkovní nebo včelami vytvořené je přirozené a včely na ně odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je spojeno s letovými dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na umělé teplo uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že z venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom podvyživený.

A ještě jedna zkušenost - ve vsi, kde jsem začal včelařit, byl mj. jeden starý včelař. Ve včelíně s Budečáky měl el. topení, úly byly propojeny dráty - viděl jsem. Ovšem - to byl jeho novější včelín, protože ten předchozí mu díky el. vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to se může stát.

Květoslav Čermák

Mezi spojovaná včelstva je lepší vložit mřížku. A to i v případě, že v
jednom včelstvu není plod, nebo je jen trubčí. Mohlo se stát, že se původní
matka ztratila, včely vychovaly novou a ta samozřejmě není oplozená. Při
setkání s těžkou (nemotornou) kladoucí matkou je neoplozená ve velké výhodě
a mohla by jí ublížit.

Hezké Velikonoce!

vojta



> Chtěl bych se zeptat, jak v téhle době nejlépe spojit nástavková včelstva

Rekl bych, ze velmi jednoduse. Nastavky obou vcelstev se posadi rovnou na
sebe, a je to hotove.

Pokud jsou v obou vcelstvech matky, dal bych vcelstvo s lepsi (mladsi)
matkou jako horni, protoze tu si obvykle spojene vcelstvo ponecha. Pokud
by mi na te lepsi matce obzvlast zalezelo, pro jistotu bych druhou matku
vychytil a mezi nastavky spojovanych vcelstev bych vlozil propichane
noviny.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Vážení,
díky za příspěvky, které mohu použít ke svojí další práci. Diskrétnost je opravdu zaručena. Výzkum trvá od roku 2000.


Vážení včelaři,

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a dále návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

> Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v úlu. Včely
> opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
> znatelně menší včely! ........ Jinak řečeno - není tepo jako teplo.
> To venkovní nebo včelami vytvořené je přirozené a včely na ně
> odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je spojeno s letovými
> dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na umělé teplo
> uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že z
> venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
> podvyživený.

Souhlasím. Samotné teplo mladé včely "nevyrobí". Přihřívání má jen
vyrovnat noční poklesy teplot. Anebo musí být doprovázeno přísunem
vody (např. česnovým napájením) a dostatečnými úlovými zásobami pylu.

Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
přihřívání v měsících březnu a dubnu.

> to byl jeho novější včelín, protože ten předchozí mu díky el.
> vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to se může stát.

Tady by asi bylo na místě upozornit všechny, kteří by se chtěli pustit
do experimentování s přihříváním včel, že by se měla používat
elektrika transformovaná na např. 24 V. Kvůli minimalizaci možnosti
úrazu a vzniku požáru.

Při používání 220 V je důležité používat tzv. "fíčko" (nevím, jak se
tomu říká odborně). Funguje to tak, že hlídá proud, který jde dovnitř,
a proud, který jde ven. Pokud uvnitř okruhu někde něco probíjí a proud
tam jde do země a tudíž se nevrací správnou cestou ven, pak "fíčko"
takový obvod ihned odpojí (a mělo by to udělat tak rychle, že by v
případě probíjení do člověka, nemělo dojít k usmrcení).

J. P. Baudiš

Vazeni,
mam nasledujici dotaz,

Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek vzduchu. Proto, mam dotaz – jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit, aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

Pavel Dvořáček

> Tady by asi bylo na místě upozornit vÜechny, kteří by se chtěli pustit
> do experimentování s přihříváním včel, že by se měla používat
> elektrika transformovaná na např. 24 V. Kvůli minimalizaci možnosti
> úrazu a vzniku požáru.
24V sice minimalizuje moznost urazu, nikoli vsak moznost pozaru, ta
je dana spise prochazejicim proudem nez napetim. Je treba zaradit
pojistky a hlavne nehorlavou a dobre vymyslenou instalaci.

>
> Při používání 220 V je důležité používat tzv. "fíčko" (nevím, jak se
> tomu říká odborně). Funguje to tak, že hlídá proud, který jde dovnitř,
> a proud, který jde ven. Pokud uvnitř okruhu někde něco probíjí a proud
> tam jde do země a tudíž se nevrací správnou cestou ven, pak "fíčko"
> takový obvod ihned odpojí (a mělo by to udělat tak rychle, že by v
> případě probíjení do člověka, nemělo dojít k usmrcení).

odborne se tomu rika "proudovy chranic".

Jirka

Zdravím všechny,
které zajímá problematika přihřívání úlů.
Bezproblémově toto lze řešit topnými tělesy ve formě fólií nebo velmi
tenkých desek (cca 1-3mm). Provozovatelných na bezpečná napětí a hlavně
pracujících (díky tenkovrstvé technologii) na principu vyzařování
infračerveného záření - tedy nedochází k majoritnímu zahřívání okolního
vzduchu, ale vzduch je zahříván sekundárně až zprostředkovaně z těles, která
jsou tomuto záření vystavena.
Tato ohřívací tělesa je možno dnes vidět ve forma obložení stěn a stropů na
veřejných plovárnách, v kostelích ve zdravotnických zařízeních. Teplota
samotného tělesa nepřesahuje při vhodné regulaci 40st.celsia a je možno
dosáhnou i nižších povrchových teplot.
Konstrukce je jednoduchá aplikace také, tvar - rozměr libovolný, povrch je
lehce udržovatelný, regulovatelnost bezproblémová, napájení stajnosměrné
nebo střídavé. laborovali jsme s těmito topnými tělesy v roce 1992! Od té
doby byla a jsou komerčně k k dispozici.
B.Horák

V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.

<>Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).

Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu. Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky, bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
Mejte se Petr

> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles.


To je asi trošku nedorozumění. Jde o to, aby do jarní snůšky šla
včelstva z obou skupin (silně zimovaná nepřihřívaná i zimovaná středně
silně a následně přihřívaná) ve stejné síle. (Proto se to přihřívání
přece dělá.)

J. P. B.

<>To je asi trošku nedorozumění.

Je mi jasne, ze chces mit na jare vcelstva silna jinym zpusobem a tak muj prispevek ber jako priklad zda komplikace s vyhrivanim stoji za usetreni cukru. Pokud muzeme hovorit o usetreni (s ohledem na naklady na vyhrivani, cas na konstruovani a hlidani ....).

>Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
>omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
>Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?

Odpověď (pylová pasta):
Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.
Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát. Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný hranolek nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho odebírají tak 5-10 dnů.
A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.
Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i ty nebezpečnější.

Květoslav Čermák

> Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
> nemám medníky).
> Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
> byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s matkou
> přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za 27,5
mezistěny.

Když chceš opustit rámkovou míru 24, tak jim přece nebudeš dávat další souše
míry 24!!!
Na včelstvo postav nástavek 27,5 vybavený mezistěnami a, jak říká Matěj,
můžeš tam dát i stavební rámek ale ne až ke zdi. Asi tak třetí od stěny na
té straně, kde je v plodišti více plodu. Až už budou stavět a zakládat
dělničinu, může přijít více na stranu.Tak jako tak budou stavět
divočinu-trubčinu pod plodištěm. Až bude mezistěnový nástavek dostatečně
obsazen včelami a matka v něm začne klást, můžeš ho oddělit mat. mřížkou.
Matka samozřelmě nahoře.V žádném případě ho ale nepřehazuj na dno, tam by
mezistěny nestavěly

> (V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
> nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
> Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného medu.
> Je to tak prosím alespoň trochu možné ???

V zásadě je možné všechno. Včela si ale někdy postaví hlavu a nedbá na to
jak jsi jí to naplánoval. Má-li vedle sebe 2 plásty - starý a panenský - a
může si vybrat, zaklade ten starý. Jestli jim necháš mezeru mezi patry větší
než 8 mm, zastaví ji, zakladou a zamedují a ta práce potom...

Přeji mnoho zdaru. Josef

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 9:33 AM
Subject: Antwort: Re: Ranný chov matek


>
>
> Prosím poraďte kdy a jak začít s chovem matek.Potřebuji hotové oplozené
> matky tak okolo 1.5.pro tvorbu oddělků.
>
> Preco potrebujes oplodnene matky? Mam iny navrh. K 1.5. je to fakt malo
> realne.
> Ano odlozence treba urobit na zaciatku maja ( kvetna ),ale preco by
nemohli
> byt so zavieckovanou materskou bunkou. Matka sa potom lihne okolo 10. -
12.
> / ak chces robit odlozence 1. potom sa matky budu liahnut okolo 3. - 4./
> Oplodnovaci prelet pripada o dalšie 3 - 4 dni. Takže v tvojom pripade
okolo
> 7. - 8. maja, a to uz je to s tymi trudmi podstatne lepsie. Myslim, ze to
> stoji za uvahu. Najme ked literatura tvrdi, ze najlepsie pre matku je ked
> sa oplodni vo vcelstve, v ktorom ma zit.

Samozřejmě, matka se dá vychovat různými způsoby, m.j. i přidáním matečníku
do oddělku. Jenže ten oddělek až do rozkladení matky stagnuje. A jestli
chceme mít matku kvalitně oplodněnou, vychází nám polovina května,
začneme-li začátkem dubna s řízeným chovem trubců. Zdůrazňuji s řízeným,
protože přirozený chov je zatím nedostačující.

Ahoj. Josef

Ruční odstraňování včelomorky s matky je nejleší cestou k poškození maky.
Ona je mrška (ta včelomorka) velmi pohyblivá.
Nejjednodušší a nejúčinnější metodou je metoda nikotinová. Já, ač nekuřák,
mám pro tento případ ve včelařském příslušenství stále po ruce krabičku
cigaret.
(Stará už mnoho let-veterán :-)) Matka může být včelomorkami doslova
obalena. Napočítal jsem jich až 17. Taková invaze škodí dost hodně. Matku
vychytím za křidélka, položím na bílý papír a rychle přiklopím skleničkou.
Je-li to matka kladoucí, těžká, nevzlétne. Avšak je lepší pracovat v
místnosti s oknem. Tam ji eventuelně vždy dostihneme. Několikrát zabafám a
kouř fouknu na matku pod skleničku. Je lepší sklenička než neprůhledný
kelímek, můžu sledovat, jak probíhá očista a třeba ještě dofouknout. Matka
zmalátní také ale hlavní je že s ní opadají včelomorky. Skleničku mírně
nadzvednu a i s matkou opatrně odsunu stranou. Teď dokončím popravu
včelomorek, některé jsou ještě živé, a matku vrátím do úlu.
Dříve to byl parazit velmi hojný. Od doby co se používají jedy na roztoče
Varroa destruktor, vyskytuje se jen sporadicky. Škodí tím, že včely a hlavně
matku okrádají o potravu, matku obtěžují a ta omezuje kladení.

Ahoj. Josef
----- Original Message -----
From: "Lejear" <lejcar/=/cbox.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 7:20 PM
Subject: Veelomorka


> Včera jsem při prohlídce s hrůzou uviděl na hrudi matky lesknoucí se
> oválek. Okamžitě mě napadlo-warroáza. Horko těžko jsem to z matky seškrábl
> a s brýlemi zjistil, že to má jen 6 noh, hruď i hlavu, jinými slovy
> včelomorka. Ulevilo se mi, ale při soustředěném pohledu na plást jsem
viděl
> cca 5 včel se stejným "jezdcem". Tak tomu bylo v obou prohlížených
> včelstvech na všech plástech s plodem. Tři včelomorky jsem vložil do
> skleněné lékovky k pozdější prohlídce s lupou, ale sotva se včelomorky k
> sobě přiblížily, začaly se rvát jak o život a do rána zahynuly. Údajně
sice
> neškodí, ale přinejmenším se na to špatně kouká. Máte někdo podobnou
> zkušenost? Co s tím?
>
>

Výkluz je výborná pomůcka. Platí zásada, že pod i nad výkluzem by měla být
aspoň včelí mezera, to je 6 mm, aby vchod a východ nebyl uzavřen nějakým
voskovým můstkem, loučkou rámku apod. Měl by být vsazen do nějaké pevné
tenké desky, např. sololitu. který svým rozměrem zakryje celý nástavek Po
obvodu může být ještě olištován zdola nebo shora, podle konstrukce úlu, aby
se dodržely ty mezery.(Jinak ho můžeš použít jako krmící víko, přepážku při
spojování, mezidno při rozdělování apod.- samozřejmě jen ten sololit, bez
vlastního výkluzu.) Mateří mřížka už může být odebrána, přestala plnit svoji
funkci. S větráním si nedělej starosti, vzduch se tam dostane větracími
otvory ve výkluzu. Hlavně dej pozor, aby se dovnitř nějakou skulinou
nedostaly slídilky zvenčí. Odvčelení trvá 1-3 dny. Těch několik zbylých včel
už lehce ometu nebo přenesu do pracovny. Záleží na tom, koho mám jako
pomocníka v pracovně u medometu. Pracuji li sám, nechám včely ať se nasají,
v pracovně skončí na okně a čas od času odstraním zástrčku na skle a vymetu
je ven.
Při vkládání výkluzu do úlu nesmí být nahoře žádný plod, jinak včely
neodejdou dolů. Nejlepší je mít v sololitu výkluzy 2.
Odlišný typ výkluzu je oválný, má protisměrně orientovaná ocelová pérka,
takže včela přes něj už nemůže zpět.Má ale nevýhodu vtom, že včely ta pérka
přistavují k tělesu výkluzu a přestanou pružit.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvooáeek" <padvoza/=/email.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 2:51 PM
Subject: vykluz


>
> Vazeni,
> mam nasledujici dotaz,
>
> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku
a
> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
> vzduchu. Proto, mam dotaz – jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak
zabezpecit,
> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?
>
> Pavel Dvořáček
>
>

Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
včelstva silná. Ta mají menší spotřebu v propočtu na jednu včelu ale v
součtu to udělá víc, než u včelstev slabších. Důležitější je tady ten
výkalový vak, než nějaké to kilo cukru. Silné včelstvo s poloprázdnými
výkalovými vaky včel se v klidu dočká 1. jarního proletu.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "havlik petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 5:00 PM
Subject: SPOTREBA ZASOB


> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.
>
>

Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit? Úly mám na dřevěných kozách. Zatím jsem nohy oblepil mucholapkou - mravenci tam nejdou (čuchnou k mucholapce a jdou pryč). Ale nevím, jak dlouho jim to vydrží. Přemýšlel jsem, že když bude nejhůře, tak udělám pod úly stojan ze železa a nohy nějak postavím do vody.

Martin.

Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


Martin.

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:30 PM
Subject: Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)


>
> > Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
> > nemám medníky).
> > Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
> > byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s
matkou
> > přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za
27,5
> mezistěny.
>
> Když chceš opustit rámkovou míru 24, tak jim přece nebudeš dávat další
souše
> míry 24!!!
> Na včelstvo postav nástavek 27,5 vybavený mezistěnami a, jak říká Matěj,
> můžeš tam dát i stavební rámek ale ne až ke zdi. Asi tak třetí od stěny na
> té straně, kde je v plodišti více plodu. Až už budou stavět a zakládat
> dělničinu, může přijít více na stranu.Tak jako tak budou stavět
> divočinu-trubčinu pod plodištěm. Až bude mezistěnový nástavek dostatečně
> obsazen včelami a matka v něm začne klást, můžeš ho oddělit mat. mřížkou.
> Matka samozřelmě nahoře.V žádném případě ho ale nepřehazuj na dno, tam by
> mezistěny nestavěly
>
> > (V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
> > nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
> > Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného
medu.
> > Je to tak prosím alespoň trochu možné ???
>
> V zásadě je možné všechno. Včela si ale někdy postaví hlavu a nedbá na to
> jak jsi jí to naplánoval. Má-li vedle sebe 2 plásty - starý a panenský - a
> může si vybrat, zaklade ten starý. Jestli jim necháš mezeru mezi patry
větší
> než 8 mm, zastaví ji, zakladou a zamedují a ta práce potom...
>
> Přeji mnoho zdaru. Josef
>
>

Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
Ahoj
Libor

> Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?

Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
vcely neodidu.

Matej



Vazeni,
mam nasledujici dotaz,

Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

Pavel Dvořáček

> Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
> rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
> včelstva silná.
> Ahoj. Josef
>

I o tom bych si dovolil pochybovat. Když jsem teď na jaře kontroloval stav
zásob nadzvednutím horního nástavku (Optimal), připadalo mi, že včely měly
během zimy několik vydatných snůšek :-)
Přibližně polovina z 20 kg cukru dodaných v létě tam ještě stále je. Což
znamená zhruba stejnou spotřebu jako má slabé včelstvo a poloviční spotřebu
na jednu včelu.

V těchto diskusích bychom zřejmě měli odlišit dva rozdílné pojmy:
- množství dodaných zásob na zimu
- spotřeba zásob

Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr. Proto počítají s
dostatečnou rezervou pro extrémně dlouhé zimy a chladné (bezletové) počasí
na jaře, aby včelstva nepadla hladem za žádných okolností. Naopak ti, kdo
chovají slabší a slabá včelstva jsou většinou včelaři, kteří už na konci
zimy důkladně včelstva prohlížejí a mají čas i prostředky na případné jarní
pokrmování / podněcování včelstev.

Větší glycidová rezerva v úlu má však celkový pozitivní vliv na včelstvo,
které pak netrpí stresem z nedostatku zásob.

vojta

Tvoje rozhodnutí opustit rámkovou míru 39x24 cm je chvályhodné. Tato míra
nemá nic společného ani s biologií včelstva ani s praktickým včelařením.

Přesto bych viděl jako zcela zbytečnou námahu přecházet na míru 39x27,5 (byť
je tato míra již o něco výhodnější). Když už změnu, tak něco pokrokového -
rozhodně delší (širší) plást. Třeba nízkonástavkový systém 42x17, nebo
kombinovaný 42x27,5 + 42x17, nebo rovnou světovou délu rámku 44,8 s výškou
15,9 - 18,5 - 23,2 nebo 28,5 podle zvolené technologie.

(Vím, žes psal, že Tvoje rozhodnutí je neměnné. Tento příspěvek jsem napsal
kvůli sobě: abys, až přijdeš na to, že přecházet z 39x24 na 39x27,5 byl
nesmysl, mi nevyčítal, že jsem Tě nevaroval
:-)

Hezký den!

vojta



> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???
>
>
> Martin.
>

Zdravim vsechny v konferenci.
Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
nastavek (nastavky)?
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.

Slabší včely mají větší relativní spotřebu zásob, tj. připadající na jednu
včelu (či na 1 kg včel). Absolutní spotřeba může být menší nebo i přibližně
stejná, podle toho, jaký je rozdíl mezi slabým a středním včelstvem.

Květoslav Čermák

Nad plodisko - stavaju tu rychlejsie a ochotnejsie.

Matej

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Malá perlička,také jsem míval problém s velkými lesními,
po postavení nohou do nádob s olejem-měl jsem je ve stodole
takže do plechovek nepršelo,tak potom na chvíli zmizeli.
Po určité době jsem je ale zase pozoroval jak štrádují po
stojanu.Zkontroluji plechovky-dobrý.Na nohách stojanu už
také dobrý.Kde jen mohou být?Po úporném sledování jsem
zjistil pilinky kolem jednoho úlu.Stěnu úlu jsem rozebral
a zjistil jsem,že ferdové vybrali piliny,které tam byly jako izolace a v tomto bezpečném prostoru se usídlili.

Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem, maso s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy vysledek. Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte prosim vedet.

Mirek M.

To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:46 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: mravenci okolo úlu


To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>


**********************************************************************
The information in this email is confidential and may be
legally privileged. It is intended solely for the addressee.
Access to this email by anyone else is unauthorised.
If you are not the intended recipient, any disclosure,
copying, distribution or any action taken or omitted to be
taken in reliance on it, is prohibited and may be unlawful.
When addressed to our clients any opinions or advice
contained in this email are subject to the terms and
conditions expressed in the governing KPMG client
engagement letter.
**********************************************************************

Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox" zabera aj
na rejsky. Ale tuto zimu ich bolo velmi vela. Zozrali 500 g Ratexu a jedno
vcelstvo. / menej ako 1% vsetkych zimovanych a to je dobre / Ratex - otrava
ma na zimu stála 110 Sk.

Matej


Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.

Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
nic nevytočíš. Jaromír Marek.
----- Original Message -----
From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
Subject: Mravenci


> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
maso
> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
vysledek.
> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> prosim vedet.
>
> Mirek M.
>
>

>Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
>Matej

Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi je
po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o radu
co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze pokud
priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi, ze
predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove poradte
prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.

Predem dik za radu, Vasek

PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
vysledek byl nula.

>Jinak se chci jeste zeptat, zda muzete ovlivnit ci objasnit pouzivani
>Fumagilinu v Dole, kdyz registrace skoncila v roce 2000 a tedy jeho
>pouzivani u nas je teoreticky mozne pouze s povolenim ÚSKVBL v Brně.
>Ma Dol toto povoleni, nebo od lonska pouziva Fumagilin nezakonne?

Zjistil jsem: Dosud ústav využil před tím nakoupený Fumagillin. Letos žádá o povolení i kvůli tomu, že zkoušíme nové preparáty proti nosemě a s Fumagillinem se jejich účinnost porovnává.

Květoslav Čermák

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

>Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
>přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
>k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
>zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
>silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
>třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
>levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
>mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
>pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
>je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
>bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
>do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
>vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
>přihřívání v měsících březnu a dubnu.

Celá otázka je dost složitá. Dejme tomu, že by někdo udělal takové porovnání
variant a) a b). Ale asi by se z toho nedal dělat obecný závěr, protože
záleží na hodně podmínkách (tak jako ostatně u mnohých diskutovaných otázek
u včel) - průběh jara, chovaný kmen, klimatické podmínky stanoviště, průběh
daného jara aj. Já sám nejsem zastáncem přihřívání včelám, zdá se mi to dost
komplikované s nejistým výsledkem.

Ale k těm dvěma možnostem bych přidal ještě jednu - genetickou cestu:
c) Nějaký ten rok pozoruji u různých linií a kmenů včel rozdíly v
dlouhověkosti dělnic. Bez nějakého složitého měření se dají poznat tak, že
některá včelstva (linie) plodují méně, ale jsou přitom tak silná a donesou
tolik medu, jako včelstva hodně plodující. Ta méně plodná mají i menší
spotřebu zásob, navíc ztrácejí méně létavek v chladných jarních dnech,
protože nemusí tolik nosit vodu a pyl (jako nedávno při 5-7 °C, když vylezlo
slunce, už včely nosily vodu!). Vlastnost se dá vylepšovat výběrem, snažím
se o to. Je to ale cesta pomalá a pro ty, kdo dělají chov matek.
Zajímá mě, jestli si někdo takových rozdílů všímáte?
Pro úplnost - jsou i málo plodná včelstva s krátkověkkýma včelama - to
bývají ta nejslabší na včelíně, jimž musíme měnit matky.

Květoslav Čermák

ahoj,
mravenci prece nejsou zadny problem, naopak velke pozehnani. jdou predevsim po
drobnem hmyzu, nebot jsou masozravi. sem tam uzmou drobek cukru nebo medu, ale
ze by se na nej hromadne vrhali, to jsem nepozoroval. zato jsou schopni
uklidit skrin se zasobnimi plasty od larvicek zavijecky a postarat se o
celkovou cistotu vytaceci mistnosti (alespon u mne v maringotce).
zdravim, pavel

subscribe vcelari <burdikk/=/quick.cz>

Při rozkvětu třešně ptačí je ještě brzy na přidání mezistěnového nástavku.
Vlož zatím stavební rámek. Zpočátku budou stavět béžové dílo (uštipují i ze
sousedních plástů). Až začnou stavět bílé dílo, potom přidej mezistěny. Ale
v žádném případě na dno, pod plod.
Jinak pro přidávání mezistěnového nástavku a je ho výšce platí to, co jsem
psal př. Martinovi.

Josef.

----- Original Message -----
From: "Ludvik Kochanicek" <LudSoft/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 10:19 AM
Subject: Podstavovani mezisten


> Zdravim vsechny v konferenci.
> Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
> skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
> 39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
> ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
> nastavek (nastavky)?
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz
>
>

>Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
>spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
>mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr.


Stačí se podívat např. do American Bee Journalu nebo do Gleenings in Bee Culture, aby bylo
zřejmé, kdo "šetrný" způsob včelaření s nízkou spotřebou cukru používá a propaguje v
zemi, kde vznikl Langstroth. Za všechny jmenuju např. článek Dona Jacksona v ABJ Vol.134,
No.11 (1994): Wintering inside (zimování "uvnitř", tedy ve speciální zateplené hale pro
400 včelstev, uložených na paletách v pěti vrstvách nad sebou). Ekonomika, kterou uvádí je
poměrně přesvědčivá: spotřeba zásob na včelstvo o cca 12 az 23kg mensi, mensi ztraty
vcelstev, vcelstva na jare v lepsi kondici. Vybudování hangáru oproti tomu stálo jen 3000
dolarů. Zimuje v jediném 9-rámkovém (!) Langs. nástavku. Včely vystavuje zpět na venkovní
stanoviště 1. dubna. Je to ve střední Minnesotě, tamní podmínky jsou asi o trochu
drsnější, než u nás, nevím přesně jaké. Předpokládám, že kontinentálnější. Pro naše
podmínky - domnívám se - je vhodnější zateplený úl s dobře řešenou ventilací, nebo včelín,
protože i jaro bývá studené...


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vlastimil Protivínský <protivinsky/=/quick.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:21 AM
Subject: Re: SPOTREBA ZASOB


> Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
> rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
> včelstva silná.
> Ahoj. Josef
>

I o tom bych si dovolil pochybovat. Když jsem teď na jaře kontroloval stav
zásob nadzvednutím horního nástavku (Optimal), připadalo mi, že včely měly
během zimy několik vydatných snůšek :-)
Přibližně polovina z 20 kg cukru dodaných v létě tam ještě stále je. Což
znamená zhruba stejnou spotřebu jako má slabé včelstvo a poloviční spotřebu
na jednu včelu.

V těchto diskusích bychom zřejmě měli odlišit dva rozdílné pojmy:
- množství dodaných zásob na zimu
- spotřeba zásob

Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr. Proto počítají s
dostatečnou rezervou pro extrémně dlouhé zimy a chladné (bezletové) počasí
na jaře, aby včelstva nepadla hladem za žádných okolností. Naopak ti, kdo
chovají slabší a slabá včelstva jsou většinou včelaři, kteří už na konci
zimy důkladně včelstva prohlížejí a mají čas i prostředky na případné jarní
pokrmování / podněcování včelstev.

Větší glycidová rezerva v úlu má však celkový pozitivní vliv na včelstvo,
které pak netrpí stresem z nedostatku zásob.

vojta

Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
az do podleti delnicinu.
Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
Radek
PS: pouzivam stejne uly

> Zdravim vsechny v konferenci.
> Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
> skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
> 39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
> ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
> nastavek (nastavky)?
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

subscribe vcelari <jiri.sitner/=/omega-optix.cz

Provokativní otázka:
Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a předjarního plodu
vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není to přesně
naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně klidněji a nejsou tudíž
ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době kdy je pylu
dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V zahraniční
literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v časném jaru, které
faktory jsou nejdůležitější?
Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu (jívy) je u mne
55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve včelstvech hojně
zásobených čerstvým pylem...
Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce - mě se to moc
nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě snižuje nároky na
regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na jaře pak naopak
plodování podporuje.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Květoslav Čermák <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 9:54 PM
Subject: Re: Re : na 237


Malý příspěvek k otázce vytápění úlů (245):

Před lety jsem slyšel zkušenost jednoho významného včelaře (pan J.
Farkašovský z Levoče). Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v
úlu. Včely opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
znatelně menší včely!
Vysvětelní je prosté - reagovaly na okolní teplo, ale toto "oteplení"
nebylo doprovázeno možností donést také potravu zvenčí. Včely tedy byly
"oklamané, popletené". Bylo to něco nepřirozeného.
Jinak řečeno - není tepo jako teplo. To venkovní nebo včelami vytvořené je
přirozené a včely na ně odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je
spojeno s letovými dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na
umělé teplo uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že
z venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
podvyživený.

A ještě jedna zkušenost - ve vsi, kde jsem začal včelařit, byl mj. jeden
starý včelař. Ve včelíně s Budečáky měl el. topení, úly byly propojeny
dráty - viděl jsem. Ovšem - to byl jeho novější včelín, protože ten
předchozí mu díky el. vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to
se může stát.

Květoslav Čermák

Podľa toho v akých prírodných podmienkach včeláriš ,resp.nadmor.výške ,ak
je to niekde,kde
sa včelstvá prvý krát v týchto dňoch robia prelety ,popr. začína kvitnúť
lieska ,tak smelo do toho.
Ovocné stromy už začínajú kvitnúť( u nás marhula ,okolo Blavy to budú už aj
čerešne ) .
Sám to musíš zvážiť ,čo a ako ,ja by som to riskol ,ale to skutočne záleží
od podmienok ,kotré
máš .Pred 4 rokmi tiež som sa sťahoval (zo včelami) .Príklad : máš 10
včelstiev , z toho je 7 silných ,tie
presťahuješ ,ostatné 3 rozmiestniš ,v šírke akej bolo pôvodných 10 , a tieto
3 posilníš lietavkami a tých
7 príde so sily neskôr ,aj za cenu že nevyužiješ znášku z ovocných stromov
,popr. repky .

S pozdravom Laco S.

----- Original Message -----
From: "Karel Dlabač" <Dlabac/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 7:49 AM
Subject: Stěhování včel


Coby značný začátečník bych se chtěl zeptat, zda mohu přesunout
včely ještě v této době asi tak o 250 m vzdušnou čarou od původního
stanoviště.
Děkuji za
odpověď

______________________________________________________________________
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

Pý jim nevoní Kypřící prášek do pečiva
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <marek/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 3:25 PM
Subject: Re: Mravenci


> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo
to.
> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu
nešli,
> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
> Subject: Mravenci
>
>
> > Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> > nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
> maso
> > s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
> vysledek.
> > Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> > Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> > (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> > prosim vedet.
> >
> > Mirek M.
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


No, to už je lepší. Necháš-li obsadit celý nástavek souší 27,5, tím vlastně
přejdeš na "novou" rámkovou míru. Pak už můžeš dělat různá obvyklá kouzla,
třeba přidat po 1 mezistěně z každé strany plodu, vyřezávat stavební rámek
atd. Je-li včelstvo dostatečně silné aby zvládlo přidání celého nástavku
mezistěn a je-li snůška, posaď ho nahoru nad plod. Vždy platí zásada, že
nástavek mezistěn se přidává nad plod a pod med. Máš-li souše, dej ke stěnám
po 1 souši, do středu nad plodové hnízdo můžeš převěsit mezi mezistěny plást
s nejmladším plodem zespodu,(raději světlý) pro nalákání včel i matky.
Stavební rámek je samozřejmostí v každém plodiskovém nástavku, kromě prvního
ode dna při nízkonástavkovém způsobu. Při nástavku na 9-10 plástů stačí 1,
při 12 plástech dávám 2 st.r. Místo vytaženého zakladeného plástu z plodiště
vlož znovu mezistěnu. Jestli na okraj plodu
nebo do středu, to musíš vyzkoušet přímo na konkrétních včelách. Nepřijímají
ji vždy stejně. Měl bys počítat s tím že rozšíření včelstva o celý nástavek
této vysoké míry bude pro ně vždy stresové. Ten původní nástavek 24 zůstane
na dně, v podmetu ať si dělají co chtějí. Jen je potřeba zamezit do něho
vstup matce mat. mřížkou, protože by tam pořád kladla. Necháš jim ho tam co
nejdéle, třeba i do zimy, protože bude plný pylu a musí mít možnost ho
zkonzumovat pro tvorbu tukového tělíska.

Už jsi dostal další varování, kromě mého i od př. Vojty. Tak se nad tím
zamysli. Ony i naše děti si musí jednou natlouci, aby zjistily, že ti staří
jim radí ze svých draze nabytých zkušeností. Jde jen o to, aby to jejich
natlučení moc nebolelo.

Mnoho zdaru. Josef.

subscribe vcelari jiri.spinka/=/quick.cz

K teto problematice bylo nekolik prispevku nekdo nekdo rika, ze
mednikové nastavky odvceli za 3 dny nekdo je odvceli za 12 hodin.
Neni vsak uvedeno o jakou ramkovou miru se jedna a kolik nastavku
predstavuje mednik. Pouzivam vykluzy jiz deset let a musim potvrdit,
ze po odvceleni medniku v nem zbude jen nekolik vcel. Vecer pred
medobranim, kolem 19 hod., plodiste prekryji krmnym vikem sily 50 mm s otvorem shodnym
s prumerem vykluzu. Na viko pestavim mednikove nastavky, 11 ramku 390 x
275 mm. Rano zacinam vytacet v 6 hod. a dva mednikove nastavky jsou
bez vcel. Samozrejme v mednikovem nastavku nesmi byt matka, nastavek
zustava plne zavcelen, nebo plod i zavickovany na kterem zustanou vcely.
Pri clsdnych nocich, zejmena u vytaceni medu z repky se mi nekolikrat
stalo, ze med v plastech byl tuhsi a hur se vytacel. To svedci o
tom, ze vcely opustily mednikove nastavky za katkou dobu po
vlozeni vykluzu.
Jarda


MOfgd> Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
MOfgd> Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
MOfgd> vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
MOfgd> staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
MOfgd> doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
MOfgd> hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
MOfgd> vcely neodidu.

MOfgd> Matej



MOfgd> Vazeni,
MOfgd> mam nasledujici dotaz,

MOfgd> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
MOfgd> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
MOfgd> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
MOfgd> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
MOfgd> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
MOfgd> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
MOfgd> vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
MOfgd> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
MOfgd> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

MOfgd> Pavel Dvořáček




mailto:valsora/=/email.cz

Mam stejne problem s mravenci. Muj vcelarsky vuz stoji u lesa a kazdy
rok mam v nem navstevu velkych lesnich mrevencu. Vyzkousel jsem vsechny rady, ktere byly
zverejnene ve Vcelarstvi k jejich odstraneni. Bohu zel zadna se neosvedcila. V lonskem
roce jsem ve vozu likvidival zadem pristupne baterie a menil jsem je
za nastavky. Polystyrenovem utepleni baterii bylo zlikvidovano
mravenci, kteri si tam udelali velke mraveniste. K memu prekvapeni to
vsak byli mali cerveni mravenci o kterych jsem do te doby nevedel,ze
ve vozu sidli. Mraveniste velkych lesnich mrevencu jsem vsak nenasel.

Jarda

JM> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
JM> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
JM> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
JM> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
JM> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
JM> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
JM> ----- Original Message -----
JM> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
JM> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
JM> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
JM> Subject: Mravenci


>> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
>> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
JM> maso
>> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
JM> vysledek.
>> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
>> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
>> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
>> prosim vedet.
>>
>> Mirek M.
>>
>>




mailto:valsora/=/email.cz

Pokud jde opravdu ohryzce tak láhev z vodou je nesmysl hryzec je svojí
povahou vodní živočich který je schopen žít i v místech z malým množstvím
vody, tím mu neublížíte Je to býložravec takže ovčely se bát nemusíte.
Z jedů nelze použít dostupný KUMATOX rozkládá ho totiž vitamín A který je
osažen vkaždé rostlinné potravě
Žije v norách podobných jaké si vyhrabává krtek. Jsou oválné na stojato
krtek je má ležaté Ty musíte najít. jeho podzemní síť je velká 12 -20 m
čtverečních. do jedné vložíte vakuřovací patronu a dbáte aby kouř neunikal
z jiných děr Lze použít i výfukové plyny ze spalovacího motoru. Pasti se
kladou do obydlených nor Osvědčený je způsob kladení pastí do brázdy,.
jelikož vylézá v noci na povrch a spadneli do ní nesnaží se zní vylézt ale
běhá po jejím dně. Past musí mít tvar kužele asi 30-40 cm vysokého o průměru
asi 15 cm dole musí mít zajištěn odtok případné dešťové vody hrdlo se
umísťuje v rovině dna brázdy
Je možno si z Německa dovést POLYTANOL Tam se vkládají dvě kuličky do
nory a zalijí se 2 litry vody nora se zasype. Vyvíjí se Kijanovodík!!!!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "Václav Potužník" <potuznik/=/unicos.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 4:12 PM
Subject: Re: Antwort: RE: mravenci okolo úlu


> >Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
> >Matej
>
> Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
> plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi
je
> po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
> volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o
radu
> co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze
pokud
> priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
> nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi,
ze
> predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove
poradte
> prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.
>
> Predem dik za radu, Vasek
>
> PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
> vysledek byl nula.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 15, 2002 11:32 AM
Subject: RE: Antwort: RE: zacatecnici


> 39x24 a Radek taky.
> Eman
>
> ->-----Original Message-----
> ->From: Ing. Cupl Jiri [mailto:j_cupl/=/zdas.cz]
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 9:12 AM
> ->To: Vcelarska konference
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->
> ->----- Original Message -----
> ->From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> ->To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 7:58 AM
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->> Ahoj Emane,
> ->> jinak jsem to ani loni nedelal. Kdyz vcely obsazovali 2 nastavky ve
> ->> kterych zimovali a viseli i do podmetu (loni to bylo 26.4.-15.5. jak
> ->> ktere vcelstvo, pocasi loni pralo)dal jsem cele nastavky mezisten.
> ->> maringotku jsem rozdelil na pomyslne tretiny a dal jsem nastevek s
> ->> mezistenami bud dolu, doprostred a nebo nahoru a vysledek nic noveho
> ->> pod sluncem - nejlepe a nejrychleji bylo vystaveno uprostred, ale
> ->> znovu upozornuji kvetla repka a bylo hezky a jak jsem uz psal,
> ->> puvodni horni nastavek s vetsinou plodu jsem dal dolu a puvodni
> ->> spodni, v te dobe prazdny nahoru ne med. Pritom jsem rovnou do
> ->> spodniho nastavku dal 2 stavebni ramky a toto mimo kontroly zasob
> ->> bude i letos prvni a jediny zasah do vcel do vytaceni nebo nutnosti
> ->> pridani 4. nastavku.
> ->> RAdek
> ->
> ->jakou mas ramkovou miru?
> ->Jirka
> ->

----- Original Message -----
From: "KvitoslavEermák" <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:48 PM
Subject: Re: Re[2]: pylochyt


> >Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
> >omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
> >Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?
>
> Odpověď (pylová pasta):
> Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
> Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k
> tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná
> energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá
> takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.

Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

> Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk
> plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by
> ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s
> výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na
> folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít
> nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu
> je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát.

Při přechodu na jinou rámkovou míru nebo při rozšiřování počtu včelstev, kdy
jste nechali hodně stavět mezistěny a zimujete na hodně světlém díle, bývá v
předjaří v úlech pylu málo, protože včely pyl do světlého díla nerady
ukládají. V tom případě příjdou pylové placky vhod. Nachystal jsem si je už
doma. Do mikrotenového sáčku jsem vložil asi 0,3 kg pylového těsta,
rozplácal na stole na sílu asi 1 cm, okraj podehnul dospod a naskládal
několik na sebe. Tak mohou zůstat několik dní a pyl mezitím dozraje ke
konzumaci. Až těsně před vložením na horní loučky nad plod udělám nožem
několit řezů do mikrotenu a položím tak, aby řezy byly dolů a napříč k
loučkám. Je-li těsto správně husté, nebude vytékat a včely si v řezech
mikroten rozkoušou.

> Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh
> odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný
hranolek
> nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se
> pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
> Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou
> nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho
> odebírají tak 5-10 dnů.
> A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do
> nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za
> pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním
> trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.

Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
samotné včely při pěchování rousků do buněk.
Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
kvasit.
Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme (válíme na
stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
nahoře) anebo moučkovým cukrem.

> Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních
> zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i
> ty nebezpečnější.
>
> Květoslav Čermák
>
Pánové! Konzumujte pyl! 1-2 kávové lžičky denně. Víte do jakých kategoríí se
dělí muži?
Před operací prostaty a po operaci prostaty. Je potřeba začít už preventivně
co nejdříve. Až se začne ozývat, může už být pozdě.
A vůbec - vždyť jsou to rostlinné samčí pohlavní buňky!
:--)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

Hezké sny přeje Josef Blinka

Fumagilin coby antibiotikum může mít na včely i nežádoucí vedlejší účinky?
Jako některá antibiotika na jednotlivé lidi?
Zničí fumagilin kromě prvoka nosema apis i ostatní užitečnou střevní
mikrofloru?
V případě že ano, jak se potom znovu obnovuje?
Snad konzumací pylu? Nebo předáváním už bezfumagilinové potravy mezi
přeléčenými včelami a mladuškami?
Mají mladušky potřebnou střevní mikrofloru už při vylíhnutí?
V medném váčku snad nemůže být stejná mikroflora jako v žaludku, docházelo
by ke trávení?
Není nejlepším lékem proti nosematóze chovat silná včelstva? (Viz předchozí
diskuse o síle zazimovaných včelstvech, spotřebě zásob a plnění výkalového
vaku.)

Josef Blinka

Mravenci - válčím s nimi mnoho let. Kolem úlů problém není. Vnitřek si
ohlídají včely samy, venek ohlídám sám. Jediné místo kde se usazují je
vnitřek víka nad PVC folíí a tam mám možnost je zlikvidovat, když jdu do
úlu. Když vidím, že začínají některé místo obsazovat (mají dálnici a nosí
kukly), nasypu jim trošku formitoxu ke vstupu pod víko a příští dem je klid.
Je dobré, aby formitox měl nasáklou vlhkost a nebyl sypký. Pak stačí nabrat
na špičku dřívka minimální množství (asi půl hrášku) a vetřít do skuliny
kudy vnikají pod víko.
Horší je to s boudou-pracovnou. Počítám, že mi jednoho krásného dne spadne
na hlavu. Mravenci se usadili v jejich dutých stěnách z dřevotřískových
ploten s dutinami. A odtud už vypadávají jen piliny a prach. Jedná se o
velice malé černé-asi 1mm a velké hnědé-až 2 cm. Ti velcí žíjí volně v
přírodě v různých škvírách, v zemi, pod kameny, ve ztrouchnivělém dřevě
apod. Jakmile se rozrmnoží tak, že je jim prostor malý, rojí se. To se
opakuje několikrát v roce. Použiji na ně biolit ale jen když fouká od úlů.
Konzultoval jsem s odborníkem lesním inženýrem a ten mě ujistil, že se
nejedná o lesní mravence (ti stavějí kupy z jehličí a nerozhryzávají dřevo)
ale o určitý druh dřevokazných termitů. Víte o nich někdo něco bližšího?

Josef Blinka