Archiv Včelařské konference

Mravenci - válčím s nimi mnoho let. Kolem úlů problém není. Vnitřek si
ohlídají včely samy, venek ohlídám sám. Jediné místo kde se usazují je
vnitřek víka nad PVC folíí a tam mám možnost je zlikvidovat, když jdu do
úlu. Když vidím, že začínají některé místo obsazovat (mají dálnici a nosí
kukly), nasypu jim trošku formitoxu ke vstupu pod víko a příští dem je klid.
Je dobré, aby formitox měl nasáklou vlhkost a nebyl sypký. Pak stačí nabrat
na špičku dřívka minimální množství (asi půl hrášku) a vetřít do skuliny
kudy vnikají pod víko.
Horší je to s boudou-pracovnou. Počítám, že mi jednoho krásného dne spadne
na hlavu. Mravenci se usadili v jejich dutých stěnách z dřevotřískových
ploten s dutinami. A odtud už vypadávají jen piliny a prach. Jedná se o
velice malé černé-asi 1mm a velké hnědé-až 2 cm. Ti velcí žíjí volně v
přírodě v různých škvírách, v zemi, pod kameny, ve ztrouchnivělém dřevě
apod. Jakmile se rozrmnoží tak, že je jim prostor malý, rojí se. To se
opakuje několikrát v roce. Použiji na ně biolit ale jen když fouká od úlů.
Konzultoval jsem s odborníkem lesním inženýrem a ten mě ujistil, že se
nejedná o lesní mravence (ti stavějí kupy z jehličí a nerozhryzávají dřevo)
ale o určitý druh dřevokazných termitů. Víte o nich někdo něco bližšího?

Josef Blinka

Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
prášek.(neověřeno)

Miloš

->Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
->prášek.(neověřeno)
->
->Miloš
Taky jsem slyšel o kuch. soli. To prý taky neradi a je to levnější.
Co jsou ale ti naši Ferdové proti termitům?
Eman

Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
zaráží a myslím, že to není ignorace.

S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, April 08, 2002 1:27 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth




Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v
prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Co je to dostatečný zájem? Potřeboval bych zhruba 300 ks.
Pepa P.
>
> Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.
>
> František Rousek
> frantisek.rousek/=/b-d.cz

Jo, mě řekl cenu 9 Kč za rámek. Což pokládám za solidní, jak jsem již psal,
přes dvacku za rámek to nabízí kdekdo. Vyžádal si nákres rámku s rozměry, což
jsem mu zaslal, včetně své adresy, počtu ks, telefonu a smluvené ceny.
Měsíc je pryč, před týdnem jsem nechával na záznamníku vzkaz a dnes jsem si to
zopakoval. Doufám, že se to nějak vyřeší.

Tak jako další inzerát ve včelařství, kde se inzeruje výroba nástavků 39x24,
Optimal, Langstroth ...
Když jsem tam volal, za kolik dělají Langstroth, tak mi bylo sděleno, že to
dělá syn a že zatím dělají jen palubkové nástavky na rámkovou míru 39x24. O
Lang. že zatím neuvažují. To mě připadá, jako kdybych inzeroval, že prodám 30
včelstev s kočovným vozem a přitom nemám ani těch 30 včelstev ani vůz, ale do
budoucna uvažuji o pořízení ...

Pepa Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Zkoušeli jste poslední dobou stránku
www.apidomia.cz?

Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.

Pepa. P.

Neni nahodou kypřící prášek do pečiva v podstatě stejná
látka jako jedlá soda?

Pokud bych měl zájem si některé delší pasáže,například
některé návody,stáhnout na svůj počítač-co mám udělat?

Pokud jste jen trochu zručný a ovládáte práci se stolovou
kotoučovou pilou (cirkulkou), je myslím zbytečné vyhazovat
peníze za přířezy a je lepší si je udělat sám. Návod popisuji ve Včelřské encyklopedii (www.sweb.cz/jjvcela).
Další informace mohu podat na požádání.
Jindra

Pan Vodička se stal, jako mnozí jiní obětí doménových pirátů, v jeho
případě firmy SENET. Zařizuje si novou doménu a ž ji bude znát a
poskytne nám ji, tak ji rozešlu.

Radil jsem mu, aby zkusil podat na www.apidomia.cz speciální žádost u
NIC.CZ, no uvidíme.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
> Sent: Monday, April 08, 2002 2:35 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Medomety
>
>
> Zkoušeli jste poslední dobou stránku
> www.apidomia.cz?
>
> Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.
>
> Pepa. P.
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>

Zdravim pritomne.

Pri listovani archivem jsem otevrel prispevek pritele Vydry. Protoze
jsem nenasel na prispevek dalsi reakci, oteviram znovu otazku
zimovani na medu. Rad bych se dovedel o dobrych i spatnych
zkusenostech s timto zimovanim. Sam jsem v minulem roce pro zkousku zimoval
vcelstva na tretine medovych a dvou tretinach cukernych zasob.Zimuji
ve dvou nastavcich ramkove miry 390 x 275 s 11 ramky v nastavku a
krmim na 18 kg zasob.
Pri jarni prohlidce byla vsechna takto zakrmena vcelstva v poradku.

Jarda

VV> V loni se tu diskutovalo o zimovani na medu: mam bohuzel prvni negativni zkusenost.

VV> Vloni v zari jsem spojoval dvě slabsi vcelstva, dal jsem jim na zimu asi 16 kg repkového
VV> medu, zavickovaneho, v plastech. Plasty jsem dal po stranach nastavku, plod jsem ponechal
VV> uprostred a to i v hornim nastavku (CHYBA!). Po spojení jsem dokrmil 4 kg cukru 3:2.
VV> Koncem prosince bylo jiz vcelstvo mrtve hlady, sedelo presne v te oblasti, kde byl pri
VV> spojovani plod (4 prostredni plasty), chumac byl odshora dolu pres tri polonastavky,
VV> prakticky veskery med po stranach byl NETKNUTY!!

VV> Muj zaver: vcely si nedokazi prenest zavickovane zasoby, takze pri "krmeni" zasobnimi
VV> zavickovanymi plasty jarniho medu musi vcelar mnohem vice davat pozor na to aby je dobre
VV> usporadal. Pri krmeni roztokem to vcely zvladnou sami a zvykl jsem si na to spolehat a
VV> nemichat se jim do toho.

VV> Ostatni vcelstva "krmena" medem vypadaji dobre (mozna i proto, ze na rozdil od predesleho
VV> jsou v uteplenych ulech a maji tudiz o neco mensi spotrebu), a na podlozkach je opravdu
VV> jen par krystalku medu, prestoze to je repka jak beton.
VV> Vita Vydra
VV> http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm






--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Ahojte

Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

Peter

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 01, 2002 11:12 PM
Subject: Re: Spojovani


Spojuji-li včelstvo, kde jsem teď
> zrušil nevyhovující matku, dám mezi ně noviny, protože osiřelé vč. si
ještě
> chvíli zachovává vůni původní matky. Noviny zpomalí jejich spojení. Když
> nechci hledat matku nebo chci nechat na včelách ať si vyberou, dám mateří
> mřížku a noviny. Matky se nesmějí dostat k sobě, zlikvidovaly by se
> navzájem. Asi za týden je doré provést kontrolu (u "naostro" i dřív) a
> uspořádat nástavky: zásobní nahoru plod pod zásoby, souše až dolů,
> eventuelně neobsazené souše odebrat.
>
> Ahoj. Josef
> ----- Original Message -----
> From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 28, 2002 7:38 PM
> Subject: Re: Spojovani
>
>

chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren. Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

Antonín Vrána
U hřiště 373
683 35 Letonice

Snad se na mne nebude zlobit, že jsem zveřejnil jeho adresu.

Josef Blinka

Například je možné kliknout na odkaz, který vede na požadovaný soubor, pravým(!) tlačítkem myši a v menu, které se u kursoru myši rozbalí, vybrat volbu: "save target as" (v českém I. Exploreru to bude asi cosi jako "uložit cíl jako").

Nebo si otevřete soubor, který Vás zujal, pak kliknete na menu "File" (soubor), vyberete volbu "save as" (ulož jako) a v následujícím dialogovém panelu si vyberete místo na disku, kam si to chcete uložit.

Pokud byste měl nějaké problémy, napište mi konkrétní případ na moji adresu: baudis/=/or.cz

> Provokativní otázka:
> Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a
předjarního plodu
> vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není
to přesně
> naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně
klidněji a nejsou tudíž
> ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době
kdy je pylu
> dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V
zahraniční
> literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v
časném jaru, které
> faktory jsou nejdůležitější?

Jde také o to, jak moc by se včelám přihřívalo. Příhřívání v zimě kvůli
zmírnění silných mrazů bude jistě užitečné (viz zimování v halách/stébnícíh
v Rusku a Kanadě). Příliš velké teplo proti venkovní teplotě v zimně a
hlavně na jaře může včely oklamat, jak jsem uvedl v příspěvku 667.
Plodování na jaře je reakcí nejen na oteplení, ale i na prodlužování délky
světelného dne.
K tomu jedna zkušenost: Všiml jsem si, že po více velmi chladných dnech na
jaře (březen, duben) s teplotama okolo 0 °C přes den, když se pak naráz
oteplí natolik, že včely mohou létat (teplota nad 12 °C) a hned první či
druhý den oteplení se podívám do včelstev, tak mají dost (i stovky) malých
larviček, starší larvy skoro žádné. Znamená to, že i za chladných dnů matka
dost klade, aby po oteplení včelstvo "neztrácelo" čas (ty 3 dny na vývoj
vajíčka v larvu). Když je zima, vajíčka nebo larvičky likvidují (což není
nic zvláštního - ví se, že jen asi 3/4 vajíček se vyvinou v dospělé včely a
to i ve zdravých včelstvech). To dokresluje vliv prodlužujícího se dne -
světelné fáze na plodování.

> Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu
(jívy) je u mne
> 55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve
včelstvech hojně
> zásobených čerstvým pylem...
> Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce -
mě se to moc
> nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě
snižuje nároky na
> regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na
jaře pak naopak
> plodování podporuje.
> Vita Vydra

V podstatě lze souhlasit. Jen dodávám, že v zimě jde o to, jestli bychom
pomáhali ohřevem včelám před obvyklým "středoevropským" mrazem do cca -20 °C
anebo před větším mrazem (-30 a více). Ty menší mrazy naše včely musí
zvládnout bez problému! Kdyby ne, za nic by nestály.


Květoslav Čermák

Dne 5. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
> podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
> vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
> i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
> vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
> Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
> rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
> repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
> az do podleti delnicinu.
> Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
> viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
> Radek
> PS: pouzivam stejne uly
>




Jak se to potom resi v pripade, ze pouzivam m.mrizku? Jak matku
prinutim, aby byla ve spodnich nastavcich?
Loni jsem pri spojovani uz matku vyhledaval a bylo to teda dost
problematicke.(Matky neznačím)
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Myslim, ze matky je treba znacit. Neni to takova prace a spoustu prace to
usetri. pa.

> (Matky neznačím)
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Teraz na jar nemusis hladat ziadnu matku. Jednoducho poloz nastavky na seba
a je to vybavené. Ak je jedna matka starsia ako druha nemusis ju hladat
nikdy. Ak su rovnako stare je vhodnejsie po letnom slnovrate / 21.6. /
nevhodnu matku odstranit.
Matej



Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal
by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz
na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

... asi myslis styropor, ale neviem ako to budes v domacich podmienkach
spájat.
A drevo je predsa prirodny material ...

Matej


chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren.
Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Za aku cenu? Ovladanie automatika, alebo rucne?
Matej

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20 příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Napiš(te) e-mail - já ti(vám) to pošlu

P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???

Zdeněk Čejka




-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

/// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?

subscribe vcelari mailto:neruda/=/pmfhk.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
Internet Exploreru.
Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Možná by v případě, že si chci uložit na disk text jednoho příspěvku,
bylo nejvýhodnější požadovaný text "natáhnout" myší do bloku, pak
klávesami "ctrl C" text uložit do clipboardu (schránky), a následně v
libovolném textovém editoru text uložit (kliknout myší do okna
textového editoru, pak klávesami "ctrl V" vložit obsah schránky
(clipboardu) a uložit na disk jako textový soubor).

Přimlouval bych se řešit případné další problémy v soukromé
korespondenci, abychom tím neobtěžovali ostatní debatéry...

Zdravím

J. P. B.

> Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
> odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
> správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
> pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
> vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
> vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
> Internet Exploreru.
> Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

> Zdeněk Čejka

> Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
> kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
> příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
> Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
> pylochyt-Dík

> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

Jsme predsi pratele ne. Hlasuji pro tykani.

Frantisek Rousek
> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Myslel jsem si, že to bude nějak zamotané, protože p. Němec se snaží
vyřizovat opravdu každou zakázku.


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 10:57 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě
a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost
mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

> Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
> Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
> let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
> konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

Ale sušené pylové rousky se nehodí na konzervaci metodou, o které jsem psal
(678), protože po usušení už nedýchají a nemohou proto spotřebovat kyslík.
Zřejmě je zde na mysli jiný způsob konzervace dle textu níže?

> Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
> kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
> ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
> bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
> samotné včely při pěchování rousků do buněk.

Zde si dovolím opravit. O tom mléčném kvašení pylu se píše v literatuře, ale
je to jinak (podle zjištění ing. Titěry). V plástovém pylu se kvasinky
mléčného kvašení totiž nenacházejí (pouze v troškách, jež nemohou souviset s
kvašením). Mléčná kyselina tam ovšem je, a i proto se ve starší literatuře
píše, že je to důsledek mléčného kvašení. Je tam ovšem v důsledku
anaerobního dýchání pylu, neboli biochemických procesů bez přítomnosti
kyslíku.

> Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
> vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
> Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
> ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
> pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
> pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
> škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
> co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
> pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
> konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
> kvasit. Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme
(válíme na
> stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
> nahoře) anebo moučkovým cukrem.

Takováto pylová konzerva je pro lidský konzum vynikající. Pro podávání
včelám ale není to nejlepší. Lépe je dávat jim pyl samostatně bez příměsí
medu nebo cukru. Protože včely ani v úlu tyto dvě potravy nemíchají, je to
pro nepřirozené. To by samo o sobě nevadilo, ale smíchaná glycido-pylová
potrava podporuje i rozvoj nosemy. Totéž platí pro medocukrová těsta s
přísadou pylových bilkovinných náhražek (sojová mouka, odtučněné mléko,
kvasnice apod.), která se dříve dost doporučovala - kdysi jsem to zkoušel, a
už nikdy více!

Květoslav Čermák

Viz adresa: http://www.n-vcelari.cz/

A něco (jenže v němčině) je i
tady: http://www.vcely.or.cz/files/system_langstroth/index.html


> Vážení přátelé,


> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.

> Michal Pol


J. P. B.

...tak tomuto sa u nás hovorí nadhodenie na smeč. Ešte že zastanci "
jednotnej europskej ( svetovej? )miery " maju dobrych nadhadzovacov.

Jeden znamy / dnes uz nebohy / vcelar na Slovensku hovoril pri stretnutiach
vcelarov
" ak sa chcete pohadat podme sa bavit o najvhodnejsej ramikovej miere ".

... Langstroth je europsky ul a Hitler bol nemec ...




Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Micha

... a ceny rostou ...

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré
kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost
mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
Subject: Rámková míra


> Vážení přátelé,
>
>
> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v
medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.
>
> Michal Pol
>
>

... pre uplnost a vylucenie zvadzajuceho omylu - za podpory fondov EU sa v
rakusku zavadzaju aj nove ule. Podpora NIE JE obmedzena na urcity typ ulu
ci ramikovu mieru.

Matej

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a
nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

Na Langstroth jsou nákresy v posledních dvou číslech včelařství

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Rámková míra

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

Zdravím včelaře

Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
Organizátorům touto cestou děkuji.

Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.

Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
(myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.

Úlová otázka.

Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
výnos medu o 50 - 80 procent.

Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
ruku než my).

Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.

Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
výrazný rozdíl ve výnosu medu není.

Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
než na domestikované rámkové délky).

Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
(kompatibilita).

Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).

Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
nízkonástavkovém úle větším problémem.)

------------------------

Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.

Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
(doporučeno je používání nerezového drátku).

Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.

-----------------------

Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.


J. P. B.

subscribe vcelari
<alster/=/seznam.cz>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co vidite? - Odpovezte a vyhrajte Nokia 8310. Vice na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=25745%26url=http://www.covidite.cz

> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Příteli Baudiši,
nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této zemi
nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové dali
hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně, než
se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti stříbro,
mlčeti zlato".

Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

Ahoj pratele!

Muj dotaz by byl smerovan ke kolegum, kteri maji vcelky na stanovisti, ktere
je ponekud "z ruky". Je mozne ke krmeni vcel pouzit napr. destovou vodu??
Pokud je stanoviste nekde u lesa a neni az k nemu pristup vozidlem....

Jose

Na semináři jsem nebyl, ale má vlastní zkušennost mi potvrdila, že r.m.
39x24 není sice pro nástavkové včelaření ideální ani z hlediska uložení
potřebných zásob na zimu jako příprava na kvalitní jarní rozvoj včelstva ani
pro včelařovu manipulaci během sezony. Ale převod svých již existujících
včelstev na jiné obvyklé míry nemůže přinést neprofesionálnímu včelaři
nějakou významnou výhodu. ( A profíkům do toho nemluvím ). Takže kdo 39x24
má a umí to v nich, proč ne. Jiná, než kraňská včelstva neznám. Začít však
budovat své včelaření na 39x24, bych už váhal. Mou představu o úlu, který
umožňuje včelstvu s kraňskou matkou optimálně zvládnout přípravu na zimování
a současně dokonale na jarní rozvoj je např. mnou používaný Čejkův úl. Pokud
se najde jiný úl, který umožní, aby úl patřil

včelám na zimu
a včelaři na léto
pak to dle mého názoru bude ten pravý.

Pokud se opravdu dokážeme shodnout, že nějaký úl je ideální pro všechny
včely a všechny včelaře - pak o ničem víc není třeba přemýšlet a můžeme jen
opisovat. Mně se líbí na všech těch diskuzích především to, jak si mohu
doplňovat, třídit a užívat stále nové informace a argumenty.

PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
se jedná o někoho jiného?

Podrobnější informace o Čejkově úlu ( občas mnou doplňované ) může zájemce
shlédnout na http://gw.dup.cz/vcelam/cejka
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 14, 2002 9:14 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace

> PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
> Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
> se jedná o někoho jiného?

Omlouvám se, v zápalu psaní jsem nechtěně překřtil př. Boháče.

Josef Blinka

Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

Vážený příteli Blinko!
Je mi Vás upřímně líto.Musíte se jistě hodně trápit,že společně s př.Boháčem nejste všemi opěvováni za nové reformní tažení za vámi propagované úly.Připadáte mi jako církev. Já jsem nevěřící,ale věřící mi vůbec nevadí.Některých si velmi vážím,byť by to byla jen církev která z nich dělá slušné lidi.Fanatiky kteří ve jménu čehokoliv jsou schopni i nejhorších věcí odsuzuji.Zajímavé je,že mě a to snad nejen mě věřící odsuzují,jsem pro ně něco méně,leč se ze všech sil snažím být celý život slušný člověk.Že se na mmě .... A tak nějak to bude s těmí mírami rámků. Vaše propagace a zesměšňování ostatních,kteří nejsou stejného názoru,je tak protivná,že se nedivím,že se vám váš reformátorský tah zdá zbytečný. Dokonce z Vašeho příspěvku mám pocit,že Vám není jedno,že př. Klamer je vůbec ředitelem VÚVč a co př.Baudiš? jek si mohl dovolit něco takového napsat do konference? Já vidím za bezmeznou propagací některých úlů jen komerční zájmy a rozsáhlé projevy př.Boháče ve Včelařství za dobrý zdroj příjmů za honotáře. Nejhorší je,že si také myslím,že pro nesmyslné hádání se o rámkové míře v případě podpory některého úlu EU,se zbytečně vyhodí peníze ,které by bylo možno využít účelněji ato třeba na vybudování hygienických stáčíren medu,kde by si malovčelaři mohli pod dozorem med stáčet a mít tak možnost dostat se přímo do prodejní sítě. Jedna myšlenka se mi ale v příspěvku př.Blinky velmi líbila a to : mlčeti zlato. Vážený př.Baudiši. Děkuji Vám za Váš příspěvek do konference ze semináře v Dole.Moc jsem se ho chtěl zůčastnit ale nevyšloto. Myslím,že řed. VÚVč je skutečně člověk nad věcí. Doporučoval bych Váš příspěvek otisknout ve Včelařství,ale to bude asi těžké.V redakční radě myslím sedí také př.Boháč. Ještě jednou děkuji a hodně úspěchů ve včelařství přeje!!

V I.

Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost? Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Slabším včelstvam to pomaha /ak su v oddelenom nastovku aj plasty so
zasobami /- je to urcity spôsob komorovania zásob, ktory sa pouziva na
dosiahnutie vcasnej znaskovej sily u slabsich vcelstiev.

Matej


Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované
včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se
včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se
musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel
to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

Preji pekny den,
posilam svuj nazor do ankety.

ad 1)
Rozhodne ne. Myslim, ze i my malovcelari, kteri vcelarime protoze nas to bavi, napomahame (nebo lepe receno, nase vcely napomahaji) zemedelstvi - opylovani. Zruseni prispevku by znamenalo zruseni rady malovcelaru. Podle statisktik se jedna o dost vyznamne procento celkoveho poctu ceskych vcelstev.

ad 2)
Naprosto souhlasim.

ad 3)
Nemam predstavu, nezabyval jsem se nikdy touto myslenkou, vcelarim pro svou potrebu a to co mam navic vicemene rozdam po pribuznych a znamych.

Nicmene jednoducha minimalizovana kalkulace:
300 vcelstev s prumernym vynosem 25 kg, pri cene v prumeru 50 kc/kg, asi by to melo stacit. Nezahrnuji do toho prodej oddelku, matek, propolisu,...
Rotschildovi by to asi nestacilo :-) , ale zit se z toho urcite da. Ale je to jen jednostranny pohled.

Zdravi
Pavel Kristl, Letohrad





-----Original Message-----
From: Fraňková [mailto:propolis/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zruení dotací


Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz       
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Pardon, tim jsem nechtel zatezovat konferenci, ale ruce jsou casto rychlejsi nez hlava.
Pavel

>
> Příteli Baudiši,
> nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
> včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?

Ustav dle meho nazoru ma pomahat laikum s chovem vcel. (leceni, ruzne
technologie osetrovani, genetika ...) a ne delat reklamu truhlarum.

> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.

Na mem stanovisti maji vcelstva v tech univerzalech lepsi jarni rozvoj, nez
v nastavcich na propagovanou studenou stavbu. Jen pro ilustraci :
vcera, 14.4.2002, jeste trnka nema mizu, kvest zacne nedrive za 14 dnu.
Poloha 650 mnm, pamatuji rok kdy, listopad-duben nebyl ani 1 prolet.
To je pul roku, je-li nekdo presvedcen, ze v techto podminkach je lepsi
neutepleny ul, at me da vedet v cem.
V sezone (malina, cervan) maji moje vcelstva cca 40 - 60 ramku 39x24.

> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".

Doufam, ze tento prispevek nebude chapan jako neco proti nekomu. Jen chci
rici, ze klidne mohu delat veci spatne, pokud tim neskodim jinym (napr.
nelecit).
Tak jsem asi par lidi trochu nasval. Vim, ze kdyz huba mlci, na cele telo
pokoj.
Nejak se tim ale porad neridim. Asi nezmenim sebe, ani 39x24, zatim ... .

>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

Hodne vcely a hodne medu preje Vasek.

váľená paní Fraňková,
Nemohu souhlasit ani s jedním Vámi prezentovanými body. Zřejmě jsem
nezachytil informaci, kde pracujete, nebo účel pro který sbíráte naąe
názory a chtěl bych Vás poprosit o více informací z této zajímavé
oblasti.
K Vaąim názorům:
Ad 1) Je prokázáno, ľe přínos 1 včelstva pro přírodu, společnost a
stát je asi 43 000 kč a pro včelaře cca 1000 - 2000 kč, pokud jde vąe
dobře. Dříve stát de facto podporoval včelaře přes zemědělství
placenou opylovací sluľbou atd. domnívám se, ľe význam včelařství
není u nás doceněn a 150 kč na včelstvo není prakticky nic neľ
psychologické ocenění, ľe si nás stás vąiml a uznává důleľitost naąí
práce pro společnost.
Ad 2) s tímto výrokem také nemohu souhlasit, protoľe z důvodů
veterinárních a daląích nespecifikovaných (nepřítomnost včelaře v
daném místě, naopak blízkost učiliątě v Nasavrkách) nikdy nedosáhneme
rovnoměrného zavčelení a ze zkuąeností historických (viz např starąí
ročníky včelařství)i ze zahraničních zpráv není problémem aby 300
včelstev bylo v katastru obce jak udávají kroniky a zahraniční údaje,
kde chovali řadu let 200 -400 včelstev na jedné včelnici bez známek
převčelení. Ptám se tedy, co je to podle Vás převčelení?
Ad 3) Toto záleľí na konkrétní oblasti kde včelaříme a pouľité
technologii... např. Jiľní Morava a Praha mají výnosy několikrát
větąí neľ podhorské oblasti, protoľe tam není taková snůąka a je
kratąí celá sezona i o několik týdnů!!!
Jinak si myslím, ľe by Vámi zmiňovaných 300 včelstev by mělo stačit.
Soudím tak podle osobních kontaktů s několika komerčními včelaři.
Celkově bych chtěl vyzvat k pohledu na podporu i z toho pohledu, ľe
komerčních včelařů je u nás několik desítek a moc nás nevytrhnou z
hlediska zavčelení a ostatních je 55 000 a přebírat slepě zahraniční
zkuąenosti, zvlaątě ze včelaření, kdyľ vąude jinde je úroveň
včelaření horąí neľ u nás a měli by se ostatní učit lecos od nás.
S pozdravem MUDr. Radek Hubač
Hradec Králové


Dne 15. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vážení včelaři,
> 1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
> dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
> 2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
> krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
> úseku krajiny?
> 3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
> Musíte chovat méně nebo více včelstev?
>
> žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
> Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
> Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.
>
> Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz       
> nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Ziskejte pocitac! Je to GEnialne jednoduche!
http://www.genius.cz

Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
pardubicích přednášel Dr. Kamler
Radek

Dne 11. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím včelaře
>
> Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
> konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
> Organizátorům touto cestou děkuji.
>
> Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
> poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.
>
> Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
> mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
> které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
> lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
> pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
> avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
> včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
> (myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
> včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
> publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.
>
> Úlová otázka.
>
> Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
> nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
> přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
> obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
> U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
> izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
> výnos medu o 50 - 80 procent.
>
> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
> výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
> ruku než my).
>
> Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
> Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.
>
> Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
> délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
> výrazný rozdíl ve výnosu medu není.
>
> Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
> cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
> délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
> než na domestikované rámkové délky).
>
> Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
> rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
> (kompatibilita).
>
> Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
> včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
> spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
> jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).
>
> Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
> nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
> plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
> nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
> nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
> nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
> jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
> horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
> následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
> horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
> mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
> plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
> prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
> k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
> hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
> nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
> nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
> rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
> nízkonástavkovém úle větším problémem.)
>
> ------------------------
>
> Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
> tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
> proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
> procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
> medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
> jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.
>
> Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
> (doporučeno je používání nerezového drátku).
>
> Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
> vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
> na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
> to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.
>
> -----------------------
>
> Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Já jsem rád, že mám míru rámků 39x24 a už ji jistě nezměním. Takových nás je
asi víc.
K čemu se drásat úvahami nad tím, že jiné míry jsou lepší. Možná jo, možná
ne.
Možná by bylo lepší, kdybych byl bílý američan, nebo němec študovaný v
Oxfordu? Taky to nezměním, tak proč to rozebírat. Abych si pochvaloval, že
mám nejlepší úl na světě? To mě nebaví.
Proto považuji tyhle polemiky za ztrátu času. Beru své úly jako věc danou,
tak jako své kraňky a zajímají mě jen zkušenosti jak to dělat v těchto
danostech co nejlépe. A to Dr. Kamler dělá.
Tak ho poslouchám.
A třešně už nám kvetou. Jen to počasí není pro květ ideální.
Eman

Josef Blinka ->včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
->Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších
->racionalizátorů v této zemi
->nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend,
->započatý ve
->2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři
->volat po změně
->rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří
->strejcové dali
->hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!
->Úplně opačně, než
->se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru -

> Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
> pardubicích přednášel Dr. Kamler
> Radek
Nehnal bych to tak na ostri, mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
jeho odbornosti.

Jinak se mi libi Tvuj prispevek, reakce na dopis pi. Frankove zrejme pro
to, ze z tech vyzev citim cosi umeleho, je to nejak podivne, cely ten
vyzkum. Souhlasim s Tebou zcela. Ptal bych se "Cui Prodest" ?

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Včera než začalo pršet,jsem pozoroval krásně žluťoučkého
trubce,jak zmateně kroužil pod úly,až přistál v trávě,což
byl asi jeho konec.Je normální,že ho asi dělnice z úlu
v tuto dobu vyhnaly?Není to znamení,že v úle docházejí
zásoby?Dovnitř jsem nešel,protože si myslím,že je ještě
zima.

Zdravím všechny!

Pokusím se zareagovat na některé připomínky k mým poznámkám z kurzu
racionalizace. Podotýkám, že se v tomto a předchozím příspěvku snažím
(možná nedokonale) prezentovat to, co zaznělo na kurzu racionalizace,
a nikoliv své názory. Pokud na kurzu byl ještě někdo z besedníků, tak
mne případně, prosím, opravte či doplňte, pokud bych se vyjádřil
nepřesně.

> mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
> tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
> jeho odbornosti.

Omlouvám se, jestli jsem nevědomky zamlčel jeden z titulů př. F.
Kamlera (v knize "Nástavkové včelaření" je uveden s titulem "ing").
Mimochodem - na kurzu uvedl, že se chystá k vydání inovovaná verze
této knížky, ve které bude mnohé z toho, co zaznělo na kurzu,
otištěno.

> Jiná, než kraňská včelstva neznám.

Ano, chov kraňské včely je na našem území už chráněn zákonem. Tj. chov
např. vlašské včely je u nás dnes už protizákonný. Důvody jsou,
myslím, jasné (trubci létají všude a jeden chovatel vlašky bude
ovlivňovat chovy včelařů široko daleko; a tyto chovy se zavlečenými
geny vlašky budou pak produkovat další trubce atd.)


> Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý.

Když se řekne o nějakém rámku, že je malý, je potřeba dodat - k čemu
je malý. Rámek 39*24 je bezesporu poněkud malý při dvouprostorovém
včelaření a pro zimování včelstva v plodišti (tak to zaznělo na kurzu
a přítel ing. Kamler to doprovázel kresbami jednoprostorově zimujícího
včelstva). Při nástavkovém včelaření je situace jiná. Místa je dost -
zimující hrozen není "splácnutý" na výšku 24 cm, ale může pod zásobami
zaujmou přibližný kulový tvar, a tím neztrácet na síle.

Rámek výšky 24 cm se považuje (dle slov přednášejícího) za rámek,
který už patří do kategorie vysokých. To má výhodu pro plodování a
nevýhodu těžkého zamedovaného nástavku. Nad touto nevýhodou však
přednášející - obrazně řečeno - mávnul rukou, s tím, že se tato
nevýhoda dá eliminovat různými způsoby: mladým pomocníkem, zdvihacími
zařízeními anebo ručním odebráním třetiny až poloviny medných plástů
do nástavku připraveného na kárce (nebo do rojáku), a následným
odebráním už poloprázdného nástavku... apod.

Je však nutno rozlišovat následující dva fenomény: "rámek 39*24" a
"rámková délka 39 cm". První je jasné. Druhé znamená nejen vysoký
rámek, ale i různé polorámky apod. Kdo chce požívat výhody lehkých
medníkových nástavků, nemusí kvůli tomu opouštět rámkovou délku 39 cm,
ale na půdorysu kvadratických nástavků pro rámkovou délku 39 cm si
může vybudovat jakýkoliv úlový systém - např. vysoké rámky pro
plodiště a nízké pro medník, anebo celý nízkonástavkový systém (v
takovém případě je důležité, aby výška polorámků nebyla nižší než 17
cm). Tak nějak to bylo načrtnuto na kurzu racionalizace.


> Moudří strejcové dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!

Ing. Kamler pravil, že tato rámková míra je pro dvouprostorové
včelaření vhodnější než 39*24.

Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:

Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
snažení daleko větší ohlas).


Vše v dobrém


J. P. Baudiš

> > Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> > vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> > s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Příteli Baudiši,
> nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
> včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkový příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil o délce
rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24. Tím měl jistě na mysli, že včelám je to
jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další věcí je ale výška
rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler hovoří ve Včelařství č.4,
str. 78-79. Dá se na této r.m. včelařit a hodně včelařů to nesporně umí. Jen
s sebou nese rizika, jež by např. při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba
právě uplynulou zimu, když byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři
zachraňovali včelstva zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24
se nevejde dost zásob!

Navržení "jednotné" míry 37x30 byla jistěže velká chyba (proč nenavrhli
39x30, že?). Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je skoro
stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je málo a dva už jsou
většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku bývá moc medu). U nás přece
chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku jako v USA.
A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření Langstrothova
úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
kompatibilní? Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil
nějaké argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud
bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše rámky
pasovaly do jeho úlů. Zaváděním další délky rámků (45, abych byl přesný 44,8
cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů nástavků, to nepovažuji
za racionalizaci našeho včelaření! Ovšemže kdo chce, ať si takové úly pořídí
(ale raději vyšší a/nebo nižší rámky než klasické Langstr. 23 cm !), nic v
tom nebrání. Jen nevím, proč je to doprovázeno takovou masívní propagací??
Jsou zajímavější a důležitější věci kolem chovu včel než jen úly a na ně pak
v časopisu není dost místa...

Květoslav Čermák

Prosím třeba i o soukromou ekonomickou kalkulaci na chov 300 včelstev ?
nemohu počítat s cenou 50 Kč/kg , započítat odpisy, cukr a ostatní náklady
. Kdo se do toho pustí tak mu držím palce nebo musí mít ještě nějakého
mecenáše.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Radek Hubač [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 9:24 AM
To: propolis/=/quick.cz; vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Zruenídotací


vážená paní Fraňková,
Nemohu souhlasit ani s jedním Vámi prezentovanými body. Zřejmě jsem
nezachytil informaci, kde pracujete, nebo účel pro který sbíráte naše
názory a chtěl bych Vás poprosit o více informací z této zajímavé
oblasti.
K Vašim názorům:
Ad 1) Je prokázáno, že přínos 1 včelstva pro přírodu, společnost a
stát je asi 43 000 kč a pro včelaře cca 1000 - 2000 kč, pokud jde vše
dobře. Dříve stát de facto podporoval včelaře přes zemědělství
placenou opylovací službou atd. domnívám se, že význam včelařství
není u nás doceněn a 150 kč na včelstvo není prakticky nic než
psychologické ocenění, že si nás stás všiml a uznává důležitost naší
práce pro společnost.
Ad 2) s tímto výrokem také nemohu souhlasit, protože z důvodů
veterinárních a dalších nespecifikovaných (nepřítomnost včelaře v
daném místě, naopak blízkost učiliště v Nasavrkách) nikdy nedosáhneme
rovnoměrného zavčelení a ze zkušeností historických (viz např starší
ročníky včelařství)i ze zahraničních zpráv není problémem aby 300
včelstev bylo v katastru obce jak udávají kroniky a zahraniční údaje,
kde chovali řadu let 200 -400 včelstev na jedné včelnici bez známek
převčelení. Ptám se tedy, co je to podle Vás převčelení?
Ad 3) Toto záleží na konkrétní oblasti kde včelaříme a použité
technologii... např. Jižní Morava a Praha mají výnosy několikrát
větší než podhorské oblasti, protože tam není taková snůška a je
kratší celá sezona i o několik týdnů!!!
Jinak si myslím, že by Vámi zmiňovaných 300 včelstev by mělo stačit.
Soudím tak podle osobních kontaktů s několika komerčními včelaři.
Celkově bych chtěl vyzvat k pohledu na podporu i z toho pohledu, že
komerčních včelařů je u nás několik desítek a moc nás nevytrhnou z
hlediska zavčelení a ostatních je 55 000 a přebírat slepě zahraniční
zkušenosti, zvlaště ze včelaření, když všude jinde je úroveň
včelaření horší než u nás a měli by se ostatní učit lecos od nás.
S pozdravem MUDr. Radek Hubač
Hradec Králové


Dne 15. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vá?ení včelaři,
> 1. Souhlasíte s názorem, ?e by v budoucnu měly být zru?eny drobné přímé
> dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
> 2. Souhlasíte s názorem, ?e v české krajině jsou velkochovy nemo?né z
> krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
> úseku krajiny?
> 3. 300 včelstev má stačit pro u?ivení včelaře, jaká je va?e zku?enost?
> Musíte chovat méně nebo více včelstev?
>
> ?ádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
> Nyní máte jedinečnou mo?nost vyjádřit své názory!
> Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.
>
> Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
> nebo na adresu: Rů?ena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Ziskejte pocitac! Je to GEnialne jednoduche!
http://www.genius.cz

Nieco na tom bude. Zimoval som vačšinu vcelstiev v dvoch az štyroch
neuteplenych nastavkoch 42x17 cm na zasietovanom dne. Mensiu cast som mal v
uteplenych starsich uloch typu B a 5 vcelstiev som pokusne zazimoval na
ramikoch 42x35 cm / ramik je cez dva nastavky /. Jeden rok / zima / a 5
vcelstiev nie dost na to aby som mohol robit závery, ale cim vyssi ramik
tym lepsie vcely prezimovali. V NN 17 cm vyska cast vcelstiev / hl.
priemerne /dost zoslabla a bolo potrebne aj spajat. V uteplenych B9 a B10
prezimovali prakticky bez strat. Na 35 cm vyske v neuteplenych nastavoch
prezimovali podobne ako v B uloch.

Matej



Dr. Kamler hovoří ve Včelařství č.4,
str. 78-79. Dá se na této r.m. včelařit a hodně včelařů to nesporně umí.
Jen
s sebou nese rizika, jež by např. při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba
právě uplynulou zimu, když byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři
zachraňovali včelstva zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku
39x24
se nevejde dost zásob!

JIŽ OD STŘEDOVĚKU SI PANONÍCI I VRCHNOST VÁŽILY PRÁCE VČELAŘŮ A UDĚLOVALY
JIM JI RŮZNÁ PRIVILÉGIA Jak to tak vidím jsou snahy včelařům dokonce
odebrat těch symbolicých 150 korun. Opravdu si tito rádoby hospodáři myslí
že to zachrání státní kasu. Jako by už nestačilo, že tato dotace se musí
zdaňovat,což už samo o sobě je postaveno na hlavu. Podle mne by se mělo od
zdaňování do 50 včelstev ustoupit.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 15, 2002 9:01 AM
Subject: RE: Zruení dotací


Preji pekny den,
posilam svuj nazor do ankety.

ad 1)
Rozhodne ne. Myslim, ze i my malovcelari, kteri vcelarime protoze nas to
bavi, napomahame (nebo lepe receno, nase vcely napomahaji) zemedelstvi -
opylovani. Zruseni prispevku by znamenalo zruseni rady malovcelaru. Podle
statisktik se jedna o dost vyznamne procento celkoveho poctu ceskych
vcelstev.

ad 2)
Naprosto souhlasim.

ad 3)
Nemam predstavu, nezabyval jsem se nikdy touto myslenkou, vcelarim pro svou
potrebu a to co mam navic vicemene rozdam po pribuznych a znamych.

Nicmene jednoducha minimalizovana kalkulace:
300 vcelstev s prumernym vynosem 25 kg, pri cene v prumeru 50 kc/kg, asi by
to melo stacit. Nezahrnuji do toho prodej oddelku, matek, propolisu,...
Rotschildovi by to asi nestacilo :-) , ale zit se z toho urcite da. Ale je
to jen jednostranny pohled.

Zdravi
Pavel Kristl, Letohrad





-----Original Message-----
From: Fraňková [mailto:propolis/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zruení dotací


Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.346 / Virová báze: 194 - datum vydání: 10.4.2002

JIŽ OD STŘEDOVĚKU SI PANONÍCI I VRCHNOST VÁŽILY PRÁCE VČELAŘŮ A UDĚLOVALY
JIM JI RŮZNÁ PRIVILÉGIA Jak to tak vidím jsou snahy včelařům dokonce
odebrat těch symbolicých 150 korun. Opravdu si tito rádoby hospodáři myslí
že to zachrání státní kasu. Jako by už nestačilo, že tato dotace se musí
zdaňovat,což už samo o sobě je postaveno na hlavu. Podle mne by se mělo od
zdaňování do 50 včelstev ustoupit.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 15, 2002 9:01 AM
Subject: RE: Zruení dotací


Preji pekny den,
posilam svuj nazor do ankety.

ad 1)
Rozhodne ne. Myslim, ze i my malovcelari, kteri vcelarime protoze nas to
bavi, napomahame (nebo lepe receno, nase vcely napomahaji) zemedelstvi -
opylovani. Zruseni prispevku by znamenalo zruseni rady malovcelaru. Podle
statisktik se jedna o dost vyznamne procento celkoveho poctu ceskych
vcelstev.

ad 2)
Naprosto souhlasim.

ad 3)
Nemam predstavu, nezabyval jsem se nikdy touto myslenkou, vcelarim pro svou
potrebu a to co mam navic vicemene rozdam po pribuznych a znamych.

Nicmene jednoducha minimalizovana kalkulace:
300 vcelstev s prumernym vynosem 25 kg, pri cene v prumeru 50 kc/kg, asi by
to melo stacit. Nezahrnuji do toho prodej oddelku, matek, propolisu,...
Rotschildovi by to asi nestacilo :-) , ale zit se z toho urcite da. Ale je
to jen jednostranny pohled.

Zdravi
Pavel Kristl, Letohrad





-----Original Message-----
From: Fraňková [mailto:propolis/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zruení dotací


Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.346 / Virová báze: 194 - datum vydání: 10.4.2002

Pokud jde o zimování, u mě se nejeví rozdíly takové, že by na nízkých
nástavcích 42x17 byla včelstva viditelně slabší proti těm na vysokých
rámcích (mám 42x36 cm). Ale podle zkušeností minulých tří let se během jara
lépe rozvíjely včely ve vysokých nástavcích a projevilo se to i ve vyšším
výnosu medu - myslím, že to mnohé v konferenci bude zajímat, tak zde
výsledky uvádím s předstihem před časopisem, kde budou koncem roku (v
kalendáriu) včetně letošních.
Rok 2000:
jen nízkonástavkové (95 včelstev), med průměrně 20,7 kg
kombinované = 1 vysoký, + v sezoně nízké (10 vč.), med 23,4 kg
Rok 2001:
jen nízkonástavkové (84 včelstev), med průměrně 14,0 kg
kombinované = 1 vysoký + v sezoně nízké (24 vč.), med 17,1 kg
Šlo jen o jednostěnné úly stejné v půdorysu (Optimal). I vše ostatní bylo
srovnatelné, rozdíl jen v celistvosti plástu. Myslím, že to je zajímavý
výsledek.
Kdo máte nějaké zkušenosti s kombinovaným (Dadant) systémem, napište!

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 16, 2002 1:51 PM
Subject: Antwort: Re: Kurs racionalizace

Nieco na tom bude. Zimoval som vačšinu vcelstiev v dvoch az štyroch
neuteplenych nastavkoch 42x17 cm na zasietovanom dne. Mensiu cast som mal v
uteplenych starsich uloch typu B a 5 vcelstiev som pokusne zazimoval na
ramikoch 42x35 cm / ramik je cez dva nastavky /. Jeden rok / zima / a 5
vcelstiev nie dost na to aby som mohol robit závery, ale cim vyssi ramik
tym lepsie vcely prezimovali. V NN 17 cm vyska cast vcelstiev / hl.
priemerne /dost zoslabla a bolo potrebne aj spajat. V uteplenych B9 a B10
prezimovali prakticky bez strat. Na 35 cm vyske v neuteplenych nastavoch
prezimovali podobne ako v B uloch.

Matej

Ospravedlnujem sa zabudol som dopisat poslednu vetu.
" Na 35 cm ramikoch je jarný rozvoj najrýchlej?í "

Matej

Zima si myslim, ze neni. Lepsi nahlidnout, nez nechat vcely ppadnout,
ale z napsaneho mi neni situace jasna. Pokud hrozi padnuti hladem, v
podmetu jsou zive vcely, ktere melou z posledniho. Pokud behem
lepsiho pocasi vcely nosi pyl... je nejspise vse v poradku.Vetsi
obavy bych mel z pripadne osirelosti, tedy pokud by z daneho vcelstva
vylitavalo vice trubcu nez jen jeden, bude vcelstvo nejspise osirelea
podle mych zkusenosti je potom jedinou moznosti za pekneho pocasi
smest vcelstvo opodal do travy a ul zrusit.
Radek

15. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Včera než začalo pršet,jsem pozoroval krásně žluťoučkého
> trubce,jak zmateně kroužil pod úly,až přistál v trávě,což
> byl asi jeho konec.Je normální,že ho asi dělnice z úlu
> v tuto dobu vyhnaly?Není to znamení,že v úle docházejí
> zásoby?Dovnitř jsem nešel,protože si myslím,že je ještě
> zima.
>

______________________________________________________________________
Reklama:
E-mail zdarma na cely zivot: http://email.seznam.cz

V priloze posilam navod na masticku, jestli budes mit chut, vem to
taky ukazat brtnikum na schuzi.
O Polsku zatim nic nevim, nepodarilo se mi zjistit cislo na Duchace,
pocitam, ze spis jo. Takze v sobotu radeji kolem sedme, musim se
stavit jeste doma, abych netahl do Polska 50kg medu.
Radek


______________________________________________________________________
Reklama:
Oskar GPRS> okamzity a neustaly pristup k internetu prostrednictvím
mobilního telefonu. http://www.gprsforum.cz

V priloze posilam navod na masticku, jestli budes mit chut, vem to
taky ukazat brtnikum na schuzi.
O Polsku zatim nic nevim, nepodarilo se mi zjistit cislo na Duchace,
pocitam, ze spis jo. Takze v sobotu radeji kolem sedme, musim se
stavit jeste doma, abych netahl do Polska 50kg medu.
Radek


______________________________________________________________________
Reklama:
Oskar GPRS> okamzity a neustaly pristup k internetu prostrednictvím
mobilního telefonu. http://www.gprsforum.cz

omlouvam se, poslal jsem omylem do konference soukr. mail a mozna i
2x. V priloze najdete strucny popis vcelich produktu, treba bude
nekomu uzitecny.

Radek

______________________________________________________________________
Reklama:
Se sluzbou Oskar GPRS> jste vzdy pripojeni k internetu nebo Wapu, pokud
prave neprenasite data nic neplatite. http://www.gprsforum.cz

> omlouvam se, poslal jsem omylem do konference soukr. mail a mozna i
> 2x. V priloze najdete strucny popis vcelich produktu, treba bude
> nekomu uzitecny.

Přílohy připojené k e-mailu do konference neprojdou. Rád dám "stručný
popis včelích produktů" besedníkům k dispozici. V konferenci se to
dělá prostřednictvím webové stránky na www.vcely.or.cz/files K tomu je
však potřeba e-mail s připojeným souborem zaslat nikoliv do konference
ale na moji adresu (nebo ještě lépe na adresu vcely-files/=/v.or.cz )

Díky a zdravím


J. P. Baudiš

> Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil
> o délce rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24.

Na kurzu se hovořilo zvlášť o rámkové délce 39 cm a zvlášť o rámku
39*24. Přednášející sice prohlásil rámek 39*24 za vyhovující, ale v
tom kontextu, že se jedná o použití tohoto rámku v nástavkovém úle, že
rámek bude mít zúženou spodní loučku a že zimovat se nebude v jednom
nástavku nýbrž buď:

a) ve dvou nástavcích na míru 39*24

nebo

b) v jednom nástavku na míru 39*24 plus polonástavek se zásobami.


> Tím měl jistě na mysli,
> že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další
> věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler
> hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.

Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře
dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).

> Dá se na této r.m. včelařit a
> hodně včelařů to nesporně umí. Jen s sebou nese rizika, jež by např.
> při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba právě uplynulou zimu, když
> byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři zachraňovali včelstva
> zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24 se nevejde
> dost zásob!

Ano, je-li zimováno v jednom patře, pak je na této rámkové míře
zimující chumáč splácnutý, v úle jsou mrtvé prostory a při tom všem se
tam ani nevejde dostatek dobře přístupných zásob.


Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný
užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a
úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu
zesílí.


> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku
> je skoro stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je
> málo a dva už jsou většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku
> bývá moc medu). U nás přece chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku
> jako v USA.

Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
je nutno vztahovat k vlašce.

> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
> Langstrothova úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také
> abychom s ním byli kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč
> s nimi mám být kompatibilní?

> Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil nějaké
> argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud
> bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše
> rámky pasovaly do jeho úlů.

Obchod se včelstvy bude skutečně asi jediným vážným argumentem pro
celosvětovou kompatibilitu... Jenže jsme na začátku 21. století a měli
bychom být poučeni, k čemu to vede - včelí nemoci! V poslední době je
novou hrozbou - úlový brouk - proti němu je Varroa destruktor docela
milý společník.

Nejen, že žere veškerý plod, ale prý nakonec i kompletně celé plásty a
navíc má tak smradlavé výkaly, že to, co zbude, je naprosto
nepoužitelné. Zimuje v zemi zavrtán až 50 cm pod povrchem. Je to
zavlečeno z J. Afriky (s banány?) Ta globalizace - ta nám dává
zabrat...


> Zaváděním další délky rámků (45, abych
> byl přesný 44,8 cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů
> nástavků, to nepovažuji za racionalizaci našeho včelaření!


> Květoslav Čermák


Minulou sobotu proběhl v Dole další seminář - o medu (senzorika,
marketing). Jakmile budu mít trošku času, tak sem z jeho obsahu také
něco napíši.


J. P. Baudiš

Zdravím!

> Ale podle zkušeností minulých tří let se během jara lépe rozvíjely
> včely ve vysokých nástavcích a projevilo se to i ve vyšším výnosu
> medu - myslím, že to mnohé v konferenci bude zajímat, tak zde
> výsledky uvádím s předstihem před časopisem, kde budou koncem roku
> (v kalendáriu) včetně letošních.

Potvrzuje se tím, že rychlejší jarní rozvoj na velkém plástu vysokého
nástavku se prostě musí projevit. Zvláště v naší místní středoevropské
kombinaci: kraňská včela a řepka (resp. jarní snůška).

Cokoliv, co nějak urychlí jarní rozvoj, má při této naší kombinaci
význam a mělo by se projevit na medném výnosu.

J. P. B.

> Rok 2000: jen nízkonástavkové (95 včelstev), med průměrně 20,7 kg
> kombinované = 1 vysoký, + v sezoně nízké (10 vč.), med 23,4 kg Rok

> 2001: jen nízkonástavkové (84 včelstev), med průměrně 14,0 kg
> kombinované = 1 vysoký + v sezoně nízké (24 vč.), med 17,1 kg

> Šlo jen o jednostěnné úly stejné v půdorysu (Optimal). I vše ostatní
> bylo srovnatelné, rozdíl jen v celistvosti plástu. Myslím, že to je
> zajímavý výsledek.

>> Tím měl jistě na mysli,
>> že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další
>> věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler
>> hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.

>Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře
>dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).

Ano, přesně tak. Myslím, že totiž většina včelstev na rámcích 39x24 je u nás
zimována v jednom prostoru, v úlech jako Budečáky, Univerzály a podobné
typy. V některých z nich se ve dvou prostorách ani nedá bezpečně zimovat
kvůli velké mezeře od spodního rámku k rámku nad ním. Ta bývá 2-3 cm a to je
pro zimu moc - některá včelstva zůstanou dole a zásoby nahoře, v zimě mezeru
chomáč nepřejde. Navíc - takový prostor je malý, včelstvo se mu přizpůsobí
tak, že vytvoří menší včelstvo, než by bylo schopno. Dále je problém v
jednom prostoru s r.m. 39x24 včas zakrmit, když chceme, aby v srpnu včelstvo
plodovalo i uložilo do budoucího zimního hnízda dost zásob. Jsou to známé
věci, jen je připomínám...

>Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný
>užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a
>úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu
>zesílí.

... jen bych dodal - v pospojovaných včelstvech potom raději vyměnit i
matku, protože malá síla je do značné míry dána geneticky.

Květoslav Čermák

Už dlouho jsem se v konferenci neozval, pečlivě čtu příspěvky a z některých se i poučuji. Baví mě diskuse o typech úlů, rámkové míře,zimování v těch či oněch nástavcích. Pro mě je největší problém stanoviště. Mám včelstva na svém pozemku, blízko lesa (200 m) a přesto mám v posledních letech potíže s výnosy a následně i s chovem. Prostě podle pravidla kde nic není, ani smt nebere, jsem dopadl v minulem roce. Moje včely prostě nenašly v okolí dostatek potravy nejen pro medný směr, ale ani dostatek pylu pro rozvoj a zimování. Louky, na kterých se před roky pěstoval bob a řepka byly vráceny v restitucích a přeměněny na stavební parcely, na kterých roste divoká tráva a šťovík. A les, moje poslední neděje už několik let nemeduje. Přičítám to leteckému koridoru, pod kterým jsem se ocitl po r.1989 a ve kterém na nás denně padají zbytky paliva z několika desítek mezinárodních spojů. Našel jsem na plechových stříškách úlů bílé mikrohrudky, jak mi někdo potřísnil zezhora úly. Do leteckého paliva se míchají všelijaké přísady podobně jako olovo do benzinu. Další příčinou může být zvýšená činnost závodu Kovohutě, který zpracovává olověný sběr (baterie) a v posledních letech pro snížení exhalací zdvihli komín, aby se tyto rozmístili na větší plochu a tím se snížila koncetrace zamoření.
Takže mě politujte, ale nikdo mi neporadí. Stěhovat se nemám kam, zamořeno bude celé okolí.
Přesto mám dotaz, pokud se někdo s podobnou situací setkal, aby mi dal zprávu: může spad z leteckého provozu (cesium z paliva, havarijní vypouštění) ev zvýšená koncentace olova ve spadu mít vliv na výskyt nosičů medovice ?
Emil

Emile nejsi na Příbramsku?

> Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
je nutno vztahovat k vlašce.

Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.

Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.

vojta

> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
skoro
> stejná jako česká 39x24.

Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška rámků
má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
Langstrothova
> úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> kompatibilní?

Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových měr
je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby). Všichni
už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku a
na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.

vojta

Omlovám se za překlep. Samozřejmě jsem měl na mysli míru 44,8 x 23,2 cm

vojta

> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm.

Omlouvám se všem, kteří něco posílali na adresu
vcely-files/=/v.or.cz

Tato adresa je určena k zasílání souborů (pro včelaře ke stažení) nebo typů pro internetové adresy včelařských webů. (Vedle ní je samozřejmě možno použít i moji běžnou adresu.)

Při převádění konference na profi server s lepší konektivitou jsme opomněli upravit nastavení pro tuto adresu, takže nefungovala. Zkrátka jsme na ni jaksi zapomněli...

Takže kdo jste tam něco posílali (např. soubor pro včelaře nebo nějaký typ na včelařskou internetovou adresu), pošlete to, prosím, ještě jednou.

Díky.

Zdravím


> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.

> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.

Neříkám, že by si kraňka nevěděla rady... :-) Viz úlová lednička př.
Víti: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/lednice.htm

Myslím jen, že tady jde o přiměřenost rámkové délky (a potažmo i
půdorysu úlu) mohutnosti včelstva na jaře, když plodují a vytápí úl.
Kraňské včelstvo je po vyzimování slabší než americká vlaška, proto by
mu mohla spíše odpovídat kratší rámková délka.

Ahoj

J. P. B.

Zdravím,

můj skromný názor je takový, že když je stanoviště špatné (sám mám s
jedním takovým svoje zkušenosti), tak (jakkoliv je zajímavé zjistit, v
čem je "zakopaný pes") jediné, co má smysl, je - stěhovat včely jinam.

Něco se většinou dá v okruhu 20 km najít (domluvit se s majitelem
nějakého nepříliš využitého pozemku apod.)

Na les se opravdu příliš spoléhat nedá. Jsou některé lesy, které
nezamedují a nezamedují (i když jiné medují o 106)...

Tedy - nebát se změny a mobility (já vím - snadno se to řekne...)

J. P. Baudiš

> Mám včelstva na svém pozemku, blízko lesa (200 m) a přesto mám v
> posledních letech potíže s výnosy a následně i s chovem. Prostě
> podle pravidla kde nic není, ani smrt nebere, jsem dopadl v minulem
> roce. Moje včely prostě nenašly v okolí dostatek potravy nejen pro
> medný směr, ale ani dostatek pylu pro rozvoj a zimování.

> > Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
> vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
> je nutno vztahovat k vlašce.
>
> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.
>
> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.
>
> vojta

Ano, nejde ani tak o délku Langstrothova rámku 45 cm, ale o rozměr původního
rámku 44,8x23,2 cm. U této míry jsou právě takové nedostatky, jako u naší
české (Adamcovy) 39x24 cm. Tedy nižší a vyšší rámky než 23,2 cm (a příp.
jejich kombinace) jsou mnohem vhodnější!

Pokud diskutujeme o kraňce vs. vlaška, myslím, že jde u uvedené míry hlavně
o tu potíž, že 1 nástavek jako plodiště (teď mám na mysli sezónu, ne
zimování) je málo i pro méně plodnou kraňku a 2 nástavky (zvl. u 10 nebo 11
plástových nástavků) už často moc. Tedy ne moc v tom smyslu, že by to
neobsedla, ale v tom, že dost plodových plástů v druhém nástavku je smícháno
s plodem a med se proto nedá snadno odebrat. Že tomu tak je dokládá zcela
praktický příklad z bývalého velkoprovozu v Tachově (jehož jsem pamětník,
párkrát jsem tam tehdy byl): Tam byl běžný jeden zákrok, říkali mu
"mřížkování". Před řepkou a na jejím počátku se totiž matce ponechávaly 2
nástavky (většinou 9 rámkové 39x24), na nich byla mřížka a nad ní další
nástavek (nebo později dva). Během kvetení řepky, tuším tak po 1. týdnu, se
mřížka přesouvala na 1.nástavek a přitom se hledala matka a dávala pod
mřížku (mimochodem - hrozná práce když šlo o stovky včelstev !). To kvůli
tomu, aby se řepkový med z 2. nástavku dal vytočit po vylíhnutí všeho plodu
v něm.
Vlaška tvoří početnější včelstva, je plodnější (ale její dělnice se dožívají
v průměru kratšího věku než kraňské), proto zaploduje větší plochy plástů
obou takových nástavků. Možná i toto měl p. Baudiš na mysli...

Myslím, že je to užitečná diskuze, právě k tomu je tato konference dobrá!
Tak si můžeme sdělit a ujasnit všechny souvislosti problémů.

Květoslav Čermák

> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
> > skoro stejná jako česká 39x24.
>
> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

Když se řekne Langstroth, většina včelařů si představí jeho původní variantu
s rámkem 44,8x23,2 cm. Před ní jsem chtěl varovat, aby někdo neopakoval ten
nedostatek českého rámku 39x24, zde jen "v bledě modrém". Vím totiž o pár
včelařích, kteří si Langstroth na zkloušku udělali (aby získali "světové
zkušenosti") a právě na tu původní míru rámků!

> > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
>> Langstrothova
> > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> > kompatibilní?
>
> Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
měr
> je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
Všichni
> už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
> systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
a
> na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
> K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
> vojta

Akorát že to není nejrozšířenější systém v ČR nebo v SR. Takže se tím
roztříštěnost úlových typů a rámkových měr ještě zvětší.
A ještě na něco bychom neměli zapomínat - i u nás úly prodělali nějaký
zdokonalovací vývoj pokud jde o konstrukční řešení jednotlivých částí,
detailů. Naše úly jsou v některých věcech lepší než Langstroth, tak proč je
má nahradit tento úl? Třeba jen jeden příklad - čtvercový půdorys nástavků.
Ale (už se opakuji) je věcí každého, jaký úl si pořídí. Jednodušší je to pro
začínajícího včelaře. Ten, kdo má v provozu 20 nebo 50 dobrých nástavkových
úlů, je teď přece nebude měnit za jiné. A nemusí se přitom vůbec obávat, že
to bude někomu v EU vadit. Víte např., v jakých úlech se včelaří ve
Španělsku? Většina včelstev je v jakýchsi ležanech, kam do dna úlů není
žádný přístup (např. pro kontrolu varroázy) a druhým rozšířeným úlem je
korkový úl bez rámlů na způsob klátů, v nichž se u nás včelařilo před cca
200 let. Chci říci, že v tomto směru jsme pro vstup do Unie už dávno
připravení... Trochu jsem v myšlenkách zašel dál, ale souvisí to i s
uvedenými věcmi.

K. Čermák

> Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:
>
> Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
> ("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
> bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
> zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
> celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
> nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
> med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
> půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
> délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
> langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
> zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
> zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
> 39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
> analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
> nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
> snažení daleko větší ohlas).
>
>
> Vše v dobrém
>
>
> J. P. Baudiš


Zdá se, že horké hlavy vychladly a běží věcná diskuse bez osobních invektiv,
tak bych chtěl objasnit svůj příspěvek ze dne 13.4. V prvé řadě bych se
chtěl omluvit všem, kdo by se cítili jakkoli uraženi nebo dotčeni. To jsem
vůbec neměl v úmyslu, jen trochu ironie a nadsázky. Co se týká výrazu
"...strejcové...", tak ten jsem si vypůjčil z jiného konferenčního příspěvku
(už nevím od koho a kdy to bylo, týkal se časopisu a jeho distribuce). Líbil
se mi, tak jsem ho použil. Sám jsem přidal "moudří", protože jejich
rozhodnutí, podle mého názoru, moudré nebylo. Tady ta ironie. Ale k tomuto
se vyjádřili i někteří další besedníci a v podstatě jsme se shodli. O
opovržlivosti nemůže být vůbec řeč. Velmi si vážím lidí, kteří pro
včelařství dělali nebo dělají něco užitečného. To ale neznamená, že musím
bez výhrad souhlasit s každým jejich názorem. Dr. Kamler je jistě odborník
světového významu a jako takový má možnost ovlvňovat mnohá rozhodnutí
začínajících a dosud nerozhodnutých včelařů. Je spoluautorem vynikající
knížky Nástavkové včelaření, což mi nekoresponduje s jeho údajnými výroky,
že síla zimovaného včelstva 3 kg, o které bájí někteří, je pro kraňskou
včelu pohádkou, že 1 - 1,5 kg váha kraňského včelstva po vyzimování se
považuje za dobré a zcela vyhovující, , že rámková míra délka 39 cm je pro
nástavkové včelaření vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu
silných včelstev s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit) atd.
Sám provozuji jeho kočovný systém s přívěsem SLP 400N s kočovnými paletami,
vyzkoušel jsem hobrový úl K39 k němuž mám výhrady (hobra je moc měká- při
rozpírání se bortí, nástavky nemají očka, výška rámku 24cm je hodně, což
svádí stále ke klasickému způsobu vedení včelstev...). Už to byl ale
obrovský pokrok.

Někdo mne také litoval, že...
Není třeba litovat mne ale sám sebe a hlavně začínající včelaře kterým se
dostává jednostranných a někdy i zkreslených informací. Sám si totiž velmi
dobře pamatuji na své začátky. Děkuji osudu (abych proboha neurazil
ateisty), že jsem se dostal do nízkonástavkového kroužku pod vedením učitele
včelařství př. Žídka ze Smolkova u Hrabyně. Díky tomu mám dnes úly Slezan s
rámkem 448x170mm. A jsem tomu rád. Kdybych bydlel někde u Brna, měl bych asi
Optimal př. Ptáčka. A kdybych bydlel v Čechách, měl bych asi "klasiku" s
polovičními výnosy medu. Vím, že tehdy byl obrovský zájem o nové informace a
včelaři přijížděli z velkých vzdáleností, např. z Olomouce nebo až z
Vrchlabí. Většina účastníků byla už zaběhlá ve svých klasických provozech
ale pokud to šlo, snažili se uplatňovat nové a moderní poznatky. Učili jsme
se třeba praktické zásahy ve včelstvech, vždy u někoho na včelnici (nebo
včelíně), chov matek, v zimě vyšetření včel na nosematózu s mikroskopem
apod. NIKDO NIKOMU NIC NEVNUCOVAL. Každý se sám rozhodl, co do své praxe
převezme a co ne. Já dnes také nikomu nic nevnucuji. Jen si myslím, že by se
zde měly prezentovat i názory NN včelařů. Trochu jsem pozapomněl, že jsme
zatím v menšině. S kampaní př. Boháče to nemá nic společného. Jde mi jen o
propagaci principů NN včelaření. Škoda, že zanikly zmiňované kroužky,
protože:"Lépe jednou viděti, než desetkrát slyšeti".
Čím více různých názorů se zde bude prezentovat, (ovšem bez jedovaté sliny),
tím lépe. Proto děkuji př. Baudišovi za otevření tohoto tématu.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

PS: Vyhánění včel z úlů v podletí zužováním, sundáváním medníků apod. je
týráním zvířat a mělo by být trestně stíháno.:-)))

Vážení,
mám dotaz o radu

Dne 12.4. (t=10C) jsem přikrmil 2 včelstva, která měla málo zásob asi 3 – 6 kg . Přikrmení jsem provedl stejným způsobem jako na podzim i se stejnými pomůckami a vlastním medným roztokem 3 l lahví z vrchu. Medný roztok byl hustší v poměru 2kg medu : 1l vody. Každému včelstvu jsem dal 2 kg medu první den. Hned druhý den (nevynesly vše) jsem do láhve přidal další roztok 2,5 kg medu. Při kontrole 14.4. jsem zjistil, že mi roztok vytéká z podstavce úlu. Včely v úlu normálně byly a podílely se na vynášení roztoku.Včely mám ve dvou nástavcích. Druhé krmení jsem dal moc brzo, nebo kde je chyba ?


Pavel Dvořáček

Muj typ je:

1. příliš řídké
2. neobsednuté dostatečně u krmicího otvoru, málo včel
3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném principu
lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc

Vasek.


> Vážení,
> mám dotaz o radu
>
> Dne 12.4. (t=10C) jsem přikrmil 2 včelstva, která měla málo zásob asi 3 –
6
> kg . Přikrmení jsem provedl stejným způsobem jako na podzim i se stejnými
> pomůckami a vlastním medným roztokem 3 l lahví z vrchu. Medný roztok byl
> hustší v poměru 2kg medu : 1l vody. Každému včelstvu jsem dal 2 kg medu
> první den. Hned druhý den (nevynesly vše) jsem do láhve přidal další
roztok
> 2,5 kg medu. Při kontrole 14.4. jsem zjistil, že mi roztok vytéká z
> podstavce úlu. Včely v úlu normálně byly a podílely se na vynášení
> roztoku.Včely mám ve dvou nástavcích. Druhé krmení jsem dal moc brzo, nebo
> kde je chyba ?
>
>
> Pavel Dvořáček
>

Jedno stale nechapem: preco sa tu niekto / PSNV-CZ /? snazi
zjednocovat na niecom, co v nasich podmienkach prakticky neexistuje. Určite
by bolo lepsie pouzit ako zaklad najrozširenejší podorys. / da sa to zistit
lahko - uz tu taky navrh bol - ak sa do ziadosti o zazimovaci prispevok /
dotacia / uvedie typ ulu, v ktorom su vcely zimovane.
Ak by - teoreticky - bol zaujem o zjednotenie ulovych systemov bude urcite
lacnejsie ak sa mensina prisposoby väčšine, ako by sa mali všetci
prisposobovat comusi cudziemu.

P.S. Ako je to z medometmi? Zmesti sa do staršich medometov ramik dlhy 45
cm / to ma horna latka potom 48 cm /?

Matej




> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x
42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

Opravdu si myslíte, že pro těch pár včelařů se budou úly vyrábět na běžícím
pásu, nebo si budou včelaří kupovat úly jako housky každý den. Vždyť úl nám
vydrží dvacet i více let. Kompatibilita je v tomto případě jen iluze a má
stejně význam jen v jednotlivém provozu včelaře. Pokud nebudeme včelařit
jako Američané bez zimování je to jedno. O rámkové míře 39 x 24 a jejím
zrušení se již hovoří od roku 1910 a je stále tady. Už to dokazuje že je
zřejmě stejně životaschopná jako vychvalovaný Langstrotův

Pepan


<vcely/=/v.or.cz> ----- Original Message -----
From: "Vlastimil Protivínský" <protivinsky/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 18, 2002 4:21 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
> skoro
> > stejná jako česká 39x24.
>
> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)
>
> > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
> Langstrothova
> > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> > kompatibilní?
>
> Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
měr
> je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
Všichni
> už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
> systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
a
> na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
> K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
> vojta
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.346 / Virová báze: 194 - datum vydání: 10.4.2002

Všechny zdravím!

Když jsem se přihlašoval do konference,myslel jsm si,že se zde bude skutečně diskutovat o včelařství a to nejhezčím spůsobem jak přátelé umí.Mám připravených několik příspěvků o kterých jsem si myslel,že by mohly někoho zajímat.Jde o pozorování která se nepotkávají často a tak nějak vybočují z normálu.Nelíbí se mi však ton, jakým zde někteří vystupují. Po svých životních skušenostech vím,že je nutné alespoń vyjádřit nesouhlas. Tomu pánovi,co se nedávno omlouval bych chtěl říct. Kde berete přesvědčení,že začátečníci jsou špatně informováni a že by z nich mohli být chudáci. 200 roků u nás umí lidé číst a tak si snad mohou vybrat? Kde berete přesvědčení,že nikdo v Čechách nemá v klasice,nebo v něčem jiném než máte Vy,dvojnásobek medu než Vy. Nikde jsem si nevšiml,že by Vás př. Baudiš omezoval v počtu příspěvků do konference? Mě jenom vadí Vaše ironie a opovrhováním ostatních.Možná Vás za to i někdo chválí.Já jsem nikde nenapsal,že nástavkové včelaření je špatné.Hodně názorů bez jedovaté sliny. Měl jste s tou slinou někoho na mysli? A co Vaše PS: sundávání medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká? Jsem přesvědčen,že moje minulé přirovnání bylo správné a tak ještě jedno.Vaše omluvy mi tak troch připomínají: Vážený příteli,omlouvám se,že jsem Vás kopnul kamsi,ale já jsem to udělat chtěl a nejraději bych to udělal znovu. Ale to není dialog, to chce léčit.
Hodně prostoru v konferenci!

V I.

subscribe vcelari <badinek/=/post.cz>

Mohli byste mi poslat kontakt na p. Němce ??
Diky Jose

>Myslel jsem si, že to bude nějak zamotané, protože p. Němec se snaží
>vyřizovat opravdu každou zakázku.

Ahoj pratele!

Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo zjistim,
ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??

Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
Jose

Prosba: mohl bys to vice rozepsat ??
Diky Jose

> 3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
> kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném
principu
> lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc
>
> Vasek.

Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
ne).
Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám optimálně
vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
praštit.
Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z kavkazu,
či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec tu
může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.

Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a zabíjet
ty zbastarděné?
Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
rvát do včel beznadějně antibiotika?
Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí mnohem
intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené stěny
úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě úl,
nebo rámková míra druhořadá.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Jose,
nápad je to hezký a rád se připojuji, ale stačí jedna či dvě nedobré
zkušenosti ( anonymita internetu má i své negativní stránky) a proto údaje
omezím na:
Včelstva mám kousek na jih od Plzně
a v jihozápadním cípu okresu Příbram.
Je mi 50 let, včelařím v nástavkách 11 rámků 39x24 ( celkem 6 včelstev), 7
tachováků
a na druhém stanovišti mám i 2 úly čejkova systému.
Amatérské ( nekomerční ) včelaření mám jako významnou náplň svého volného
času.
Není co tajit a zač se stydět.
Díky konferenci jsem časem získal několik dobrých přátel s nimiž se občas i
osobně stýkám. Proto databázi v podobě adresáře mého Outlooku také považuji
pouze za první krok k možným přátelstvím dalším.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
Subject: Návrh - kontakty


> Ahoj pratele!
>
> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
zjistim,
> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
>
> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> Jose
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 3.4.2002

Jose,
já si myslím, ľe vytékání roztoku medu mohlo být způsobeno příčinami:
1. roztok medu smáčí otvory v krmném víčku podstatně víc, neľ voda s cukrem
2. pouľíváą plastovou podloľku s vypouklým drátěným pletivem? Já je uľ pro
krmení nepouľívám, některé podloľky "tečou" vľdycky.
3. stojí úl vodorovně v obou směrech?
4. pokud uľ musíą na jaře přikrmovat, je lepąí medocukrové těsto z vlastního
medu( výhodně se dá nacpat mezi horní loučky rámků v dosahu včel ). Ale je
to vľdy pouze o nápravě chybné přípravy včelstva na zimu ( vím, ľe to víą ).
Pokud je to
problém čerstvý, ( tuąím, ľe jsi v půli dubna psal, ľe ta včelstva měla asi
3 aľ 6 kg zásob), uľ se pro snůąku z řepky a pod. stejně nic nezachrání a
včelstvo je lépe spojit se sousedním, pokud je na tom se zásobami lépe a
není oslabené. Taky lze předpokládat, ľe to včelstvo bude stiľeno
propuknutím nosemy. Pak odebírají taky ąpatně. Víc mne nenapadá.
A» Ti to lítá- u nás uľ rozkvetly třeąně a pampeliąky, tak uľ bude líp.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Josef ?amalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:33 PM
Subject: Re: Přikrmování chyba


> Prosba: mohl bys to vice rozepsat ??
> Diky Jose
>
> > 3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
> > kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném
> principu
> > lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc
> >
> > Vasek.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 3.4.2002

Kolegové, můj švagr začal včelařit, koupil od někoho úly RM 39x27, 10 rámků.
Má 4 včelstva, 2 silnější ve dvou nástavcích, 1 obsedá pouze 9 rámků a 1
poze asi 7 rámků. Nemá ale žádné souše na rozšíření včelstev. Má ty slabé
spojit, nebo dát těm silnějším mezistěny a odebrat souše a dát je slabším
taky s mezistěnami ? Jde mu o to, aby něco nezvoral. Já bych mu souše dal,
ale mám RM 39x24 a to by jaksi nešlo ...
Osobně si myslím, že pokud mají i ty slabší včelstva dobrou matku, neměl by
být problém pro ně dostat se do dalšího nástavku a vystavit dílo (ne třeba v
celém nástavku, ale ze 2/3).

Co vy na to ?


Zdeněk Čejka

Při kontrole 14.4. jsem zjistil, že mi roztok vytéká z podstavce úlu.

Tímto chci poděkovat všem, kteří mi pomohli objasnit problém.
Úl stál ve vodorovné poloze. Asi hlavní chyba byla, že láhev nebyla izolovaná. Protože v noci byly teploty kolem nuly. Další důvod byla asi nosema, protože vynášely včely velmi pomalu a málo.

Děkuji všem

Pavel Dvořáček

Ak je aspon podnecovacia može dať do prvych dvoch nastavok medzistien . Do
tych dvoch slabsich moze dat po dve po tri medzisteny a za 10 - 14 dni to
mozno zopakovať. Ak nie je aspon podnecovacia znaska treba spolu s
medzistenami dat aj 2 - 3 L roztoku 1:1.
Uvedené pati do nadmorskej vysky 250 m. Vo vyssich polohach ... pockat na
kvet jablone.

Ak z ramika 39x24 odstraniš spodnu latku, vcely si tie 3cm dostavaju. Nie
je to najlepsie riesenie, ale pre prvý rok to stačí. Pripadne ak das 24 cm
ramiky do spodneho nastavku, tak by vobec nemalo vadit / maximalne bude
naspodu trochu trudoviny, ktoru mozes vyrezavat ako stavebny ramik /.


P.S. Nič nespajaj - 7 alebo 9 ramkove vcely sa v pohode mozu dostat do juna
/ 6. mesiac / do znaskovej sily.

Matej




Kolegové, můj švagr začal včelařit, koupil od někoho úly RM 39x27, 10
rámků.
Má 4 včelstva, 2 silnější ve dvou nástavcích, 1 obsedá pouze 9 rámků a 1
poze asi 7 rámků. Nemá ale žádné souše na rozšíření včelstev. Má ty slabé
spojit, nebo dát těm silnějším mezistěny a odebrat souše a dát je slabším
taky s mezistěnami ? Jde mu o to, aby něco nezvoral. Já bych mu souše dal,
ale mám RM 39x24 a to by jaksi nešlo ...
Osobně si myslím, že pokud mají i ty slabší včelstva dobrou matku, neměl by
být problém pro ně dostat se do dalšího nástavku a vystavit dílo (ne třeba
v
celém nástavku, ale ze 2/3).

Co vy na to ?


Zdeněk Čejka

Med květový výkupní cena 45Kč/kg na ruku.

Návrh na kontakty je vynikající a je samozřejmě každého věc, jak se
podepíše.

Tento návrh jsem chtěl dát již dávno, ale nenapsal jsem jej z mnoha důvodů.
Začal jsem se však pod své články podepisovat celým jménem a celou adresou
včetně telefonu. Má tedy každý možnost.

Nejsem však naivní, a tak vím, že konferenci hltavě ( a hlavně ze zákoutí)
sledují i mnozí vychytralí včelaři (co nic neřeknou, natož aby psali něco do
konference) a obchodníci, aby věděli co se děje, .... a Tito samozřejmě
adresy neuvedou ač jsou mnohdy jen kousek o nás !!!

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

> Prosba: mohl bys to vice rozepsat ??
> Diky Jose
>
> > 3. lahev nebyla tepelne izolovana, při oteplení tlak vzduchu vytlačí
> > kapalinu do úlu, při ochlazení se nasaje další vzduch. Na podobném
> principu
> > lze automaticky zalévat pokojové květiny, tj změna teploty den - noc
> >
> > Vasek.
>
Objem plynu kromě množství, ovlivňuje tlak a teplota.
Průměrná hodnota tlaku vzduchu na hladinu moře při
teplotě 15°C je 1013,27 hPa. To odpovídá hmotnosti
rtuťového sloupce vysokého 760mm s průřezem
1cm čtverečný. Změna max +- 50 hPa tj 10 procent.
Obdobně teplota ve stupních Kelvina ( +273 stupňů )
Na příkladu: VŠE PŘIBLIŽNĚ !!!!!!!!
Včely odebraly polovinu 4 l lahve. Tedy roztok 2 L, vzduch 2 L.
Pro pokles tlaku 20 hPa (1000/1020) tj. o 2 procenta tj o 0,02
se objem vzduchu zvětší o 2*0,02 = 0,04 (L) tj 2 malé frťany
Obdobně pro vzestup teploty 15 stupňů (275/290 st. Kelvina
tedy 2/17 st Celsia) tj. o 5 procent tj o 0,05 se objem vzduchu
zvětší o 2*0,05 = 0,1 (L) tj 1 deci a to je už hodně.
Pokud jsou včely stažené do chomáče, neberou a roztok teče do úlu.
Čím je láhev prázdnější, tím je stav horší. Teplota je horší než tlak,
pokud tedy na lahev navléknu starý svetr, změny teplot se zmenší
a hlavně zpomalí.

Asi nic moc srozumitelné, nejsem kantor, Vasek.

> Tento návrh jsem chtěl dát již dávno, ale nenapsal jsem jej z mnoha
důvodů.
> Začal jsem se však pod své články podepisovat celým jménem a celou adresou
> včetně telefonu. Má tedy každý možnost.

Přesně tak. Kdo chce, ten si kontakt dá do mailu.
Radši bych to nechal na bilaterálních dohodách (mailadresu každý má) a nic
neorganizoval.

P.S.
Nevíte někdo kdy bude včelařský den v Hrádku u Nechanic? Díky.

Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka

Košt medoviny

Dne 14. dubna t. r. uspořádala MČ Brno Vinohrady 10. ročník Koštu vín. V
rámci této akce se nám podařilo uskutečnit i ochutnávku medoviny.

Příjemným překvapením pro pořadatele byl neskrývaný zájem některých výrobců
a jejich nestranné vyhodnocení konkurenčních medovin.

Hlavním úspěchem této výstavy ale bylo, že mnozí návštěvníci, kteří přijeli
z celé Moravy, se po ochutnávce medoviny vzdali ochutnávání kvalitního vína
a skončili pouze koštováním medoviny.

K úspěšné propagaci medoviny přispěl i odborný výklad obsluhy, která byla
schopna zodpovědět na laické i odborné dotazy návštěvníků.

Hodnocení, kdo z výrobců dokáže vyrobit nejlepší medovinu, nebyl úkol
komise, ale samotných návštěvníků. Podle své chuti sami určili, která
medovina byla nejlepší (nebyl to lehký úkol, všechny vzorky byly nejlepší
kvality). Výsledek byl znám po vypití všech vzorků. Je zajímavostí, že o
komerční medoviny (dají se sehnat v prodejnách) neměli lidé tak velký zájem,
ale že medoviny malých výrobců šly nejvíc na odbyt (tím nechci o žádné
tvrdit, že je lepší nebo horší). Mnoho lidí totiž chtělo ochutnat to, co si
člověk jako je on sám podomácku uvařil.

Jediným záporným bodem této výstavy byl malý zájem výrobců medoviny. Sešlo
se nám pouze 12 vzorků z celé ČR. Vína byla 460 vzorků.

Příští ročník Koštu vína by se měl uskutečnit v dubnu roku 2003.


Jan a Martina Kolkovi

____________________________________________________________________________
Omlouváme se všem včelařům a výrobcům medoviny, ale pro technické potíže
nebylo možno tento příspěvek zveřejnit dříve.

Termin ještě nebyl stanoven, ale pokud se nic nestane a nezmeni tak bude druhou nedely v cervnu.

František Rousek
tř.ČSA 254
500 02 Hradec Králové
tel. 049 5083373
frantisek.rousek/=/b-d.cz

-----Původní zpráva-----
Od: Emanuel Vesely [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Odesláno: 22. dubna 2002 10:45
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: Návrh - kontakty (Hrádek u Nechanic)

> Tento návrh jsem chtěl dát již dávno, ale nenapsal jsem jej z mnoha
důvodů.
> Začal jsem se však pod své články podepisovat celým jménem a celou adresou
> včetně telefonu. Má tedy každý možnost.

Přesně tak. Kdo chce, ten si kontakt dá do mailu.
Radši bych to nechal na bilaterálních dohodách (mailadresu každý má) a nic
neorganizoval.

P.S.
Nevíte někdo kdy bude včelařský den v Hrádku u Nechanic? Díky.

Vojta napsal:
.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
prosazovali 37*30?
Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.
Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni
problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
je uz proste moc jina, tak budme realiste.
I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.
Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
(vcel)ale mied (med)...
Zatim se mejte, at nam to lita
Radek Hubac
Hradec Kralove
0723/028 601

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Viděl jsem krásně do plotu sestřihanou Forsithii ... čili po našemu Zlatý
déšť.
Takže jsem pojal nápad, že si ji též vysadím do živého plotu. Ikdyž spíš
kolem zahrady.
Je tam už vysázený pamelník , ale kvete přece jen později, tak chci včelkám
připravit
nějaký užitek dřív. Neví nějaký botanik, jak je to s přínosem Forsithie,
jako pylodárné
a nektarodárné rostliny?

Arne

Arnošt Hrdina
Brno

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
Subject: Živý plot


Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka

Stále zelený je zimostráz-buxus,dobře snáší řez a pokud
kvete,tak na něj včely jdou.Ale asi trvá dlouho než vzroste.
Včely jdou i na pámelník-opadá a je to dost výbojný keř.Po čase má ale určitě i 3m.Teď již nějakou dobu kvete mahon,
je stálezelený,včely se po něm mohou utlouct,má ale trnité
listy.Já každému doporučuji skalníky,jsou i neopadavé,ale i když máme některé na zahradě již spousty let málokterý má
přes 1m,asi záleží na druhu.Tavolníky mají včely také v oblibě,můj japonský je ale jen cca 1m vysoký a opadá.
Ještě se podívám do knížky a určitě se ti ozvu,protože tohle
mne zajímá.

Poměrně rychle roste pámelník hroznatý (Symphoricarpos racemosus). Plody
jsou zname bile kulicky, ktere jsme jako decka zaslapavali... Kvete od konce
V do VIII. Je pomerne slusne nektarodarny a i nejaky pyl dava. Jen nevim,
jestli az do 4m vyroste?jeden zahradnik mi dokonce doporucoval vzrusny
Cotoneastr sp. (sklaník), ktery je zeleny i v zime, ale musi jit o vzrustnou
varinatu. Bohuzel zkusenost nemam.

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
Subject: Živý plot


Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka

Já jsem spokojen se Spirea van Houten (tavolník ??) Je to dokola obsypaný
bílými květy, včely na květech lezou, takže tam asi i něco seberou. Roste to
rychle, ale nesmíš to litovat a nemilosrdně řezat. Mám to už asi 2,5-3 m
vysoké.
Pak používám Habr z lesa, ale jeho květů jsem si zatím nevšiml.
Eman

Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka

:>500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
:>nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
:>(vcel)ale mied (med)...

To me taky. Tak maji dobre prirodni podminky, a s tim tady nic nenadelam.
Ale oni se taky polaci, jak je znam, radi chlubi.
Eman

Vážení,

při prohlidce dění na česně jsem u jednoho včelsta velice silného při
zazimování, s vyměněnou matkou oddělkem spojeného na konci srpna
lonského roku, konstatoval jen minimum plodu a to ve formě "hrboplodu",
s mohurnými zásobami a s velkým množstvím ještě loňských včel. Při
zběžné prohlídce (špatné počasí) jsem matku nenašel.
Muj dotaz se týká optimálního postupu v této situaci:
1) mám se pokoušet v této časné době shánět matku (a jak ji v této době
- jestě nekvetou ov. stromy- přidat)
2) mam jeste zimovaný odělek, který však již nyní obsedá 10 rámků 39x24.
Je řešením jejich spojení?
3) nebo rozdělení zásob mezi ostatní a zrušení mezmatečného včelstva?
Dekuji za radu a preji vsem hezký den!

Václav

Když už jste to tak načal Zajímalo by mne kolik je vlastně účastníků na
konferenci. Jsou tam stále stejná jména

Pepan

----- Original Message -----
From: "Václav I." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 6:16 PM
Subject: Omluva


> Všechny zdravím!
>
> Když jsem se přihlašoval do konference,myslel jsm si,že se zde bude
> skutečně diskutovat o včelařství a to nejhezčím spůsobem jak přátelé
> umí.Mám připravených několik příspěvků o kterých jsem si myslel,že by
mohly
> někoho zajímat.Jde o pozorování která se nepotkávají často a tak nějak
> vybočují z normálu.Nelíbí se mi však ton, jakým zde někteří vystupují. Po
> svých životních skušenostech vím,že je nutné alespoń vyjádřit nesouhlas.
> Tomu pánovi,co se nedávno omlouval bych chtěl říct. Kde berete
> přesvědčení,že začátečníci jsou špatně informováni a že by z nich mohli
být
> chudáci. 200 roků u nás umí lidé číst a tak si snad mohou vybrat? Kde
> berete přesvědčení,že nikdo v Čechách nemá v klasice,nebo v něčem jiném
než
> máte Vy,dvojnásobek medu než Vy. Nikde jsem si nevšiml,že by Vás př.
Baudiš
> omezoval v počtu příspěvků do konference? Mě jenom vadí Vaše ironie a
> opovrhováním ostatních.Možná Vás za to i někdo chválí.Já jsem nikde
> nenapsal,že nástavkové včelaření je špatné.Hodně názorů bez jedovaté
sliny.
> Měl jste s tou slinou někoho na mysli? A co Vaše PS: sundávání
> medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být
> trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká? Jsem přesvědčen,že moje
> minulé přirovnání bylo správné a tak ještě jedno.Vaše omluvy mi tak troch
> připomínají: Vážený příteli,omlouvám se,že jsem Vás kopnul kamsi,ale já
> jsem to udělat chtěl a nejraději bych to udělal znovu. Ale to není dialog,
> to chce léčit.
> Hodně prostoru v konferenci!
>
> V I.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Len na doplnenie, tavolnik - Spiraea
Spiraea x vanhohouttei - tavolnik Van Houtteuv , zahradnicky krizenec

Přátelé, napsal jsem si o příspěvky do archivu. Přišli mi v podobě xxx.ezm
. Při snaze o otevření se mi PC ptá : zvolte program, který chcete použít. A
já nevím, který. Poradi mi někdo? Předem děkuji. Milan Řehůřek, Bohušov

unsubscribe vcelari <subi/=/post.cz>