Včelařská konference

tak to mi pověz jak se to podařilo stáhnout !
spolu s naším správcem sítě jsme si lámali hlavu - nepodařilo se nám to.

Martin

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 20, 2004 3:32 PM
Subject: film o srsnich



Zdravím včelaře,

soubor s filmem o sršních jsem dal na web konference
www.vcely.or.cz/files

Je možno si ho stáhnout a pustit doma z disku (pro ty, kteří mají
pomalejší připojení k Japonsku, a tak jim přehrávání přímo přes
internet dělá potíže).

Má to 17 mega - stahování bude chvíli trvat ;-)


J. P. B.

Já to dělám následovně . Do hliníkové konve z kovovým uzávěrem naleju
maximálně 3/4 a víko uzavřu konev položím na stojan s s 6 ložisky kde se
vllezou dvě konve vedle sebe a třetí na horu . pak jen když jdu okolo tak
jednou konví otočím o 1/4 třeba deaetkrát zaden , já to nepočítém, jak mile
se to začne vracet tak je to hotovo a jde to dobře stáčet do lahví.

Viděl jsem to na elektrický pohon kde se točílo zaranu 10 konví

Pepan
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 15, 2004 8:30 PM
Subject: Re: Pastování


> http://www.vcelarskenoviny.cz/result-csv.php?clanek=pastov
>
> > rád bych letos začal s pastováním medu. Nemám žádné jiné studijní
> materiály
>
>

Zdravím včelaře,

soubor s filmem o sršních jsem dal na web konference
www.vcely.or.cz/files

Je možno si ho stáhnout a pustit doma z disku (pro ty, kteří mají
pomalejší připojení k Japonsku, a tak jim přehrávání přímo přes
internet dělá potíže).

Má to 17 mega - stahování bude chvíli trvat ;-)


J. P. B.

Zralost medu kontroluji trhnutím plástu ve vodorovné poloze.Pokud med nevystřikuje ven z buněk je zralý a lze vytáčet.Tento způsob kontroly se mi osvědčil.S vytáčením medu bych nespěchal.Je to asi 4 roky nazpět už taky byly plásty z 1/3 zavíčkované, tak jsem je vytočil a hle med měl obsah 21% vody.Ale i potom se dá sjednat náprava, ale je to zase práce navíc. Přeju p2kný den. Tomáš.

lebo jeden velky obchodnik doviezol v predstihu stovky ton lacneho medu,
aby ked by vcelary ako vlani zadrzali cast medu nemusel zdvihnut nakupnu
cenu.
V Europe nie je dost medu. Europa ho musi dovat zo zamoria. Ceny
"Europskeho medu" su vyssie / aj vo velkom na nemeckom trhu / ako ceny
importovaneho medu z mimoeropskych krajin. Ten sa v cistom stave predava
tazsie, lebo chuti inak ako su ludia v europe zvyknuty. Preto nehrozi ze by
europsku produkciu uplne nahradil lacny dovoz.

Matej
matej/=/osusky.sk
www.matej/=/osusky.sk




Pete Mal
<cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
oo.com> Kopie:
Thema: Re: Cena medu
20.05.2004
12:57
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Neviete kvoli comu je vykupna cena medu tak nizko
?Nemate niekto kontakt na nejakeho predajcu, ktory by
ponukal lepsiu cenu ?

Peter Mal

--- Franti?ek_Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz> wrote:
> U nas je to obdobne, cena jeste není stanovena a
> predpolad je 45 Kc. Coz je pri soucasnem kurzu 0,79
> témer stejne jako na Slovensku.
>
> Franti?ek
>
>
>
>
> Priatelia,
>
> opat standardna tema. Vcera som sondoval aktualne
> ceny medu vo vykupe. Cena
> este nie je definitivna stanovena, ale predpoklad je
> okolo 50 - 55 Sk.
> Oproti vlanajsku to znamena znizenie takmer o 50 %.
> Vlani sa mi podarilo
> predat po 95,- repkovy a 120,- agat.
>
> Ako to vyzera v Cechach? Vseobecne, tato cena, pri
> sucasnej cene cukru sa
> mi vidi takmer likvidacna.
>
> P.
>





__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Domains ? Claim yours for only $14.70/year
http://smallbusiness.promotions.yahoo.com/offer

V Svätom Petri - fy Nawax - p. Klíč, alebo v Želovciach vo vyrobni
medzistienok. Telefonne cisla a presne adresy sa daju najst v " Vcelarovi "
z roku 2003 / V poslednom cisle tusim neboli. /

Matej
www. matej/=/osusky.sk




Pete Mal
<cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
oo.com> Kopie:
Thema: Medzistienky
20.05.2004
13:01
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravim

Neviete kde by sa dali na Slovensku dali zohna�
medzistienky ? V Bratislave ich nemaju.

Peter Mal.




__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Domains – Claim yours for only $14.70/year
http://smallbusiness.promotions.yahoo.com/offer

Řepka je daleko, a refraktometr použít nehodlám.Jednak ho nemám,ale pro jeho použití bych musel nejdříve nějaký vytočit, a pak by již bylo vlastně pozdě.Takže se mi jedná spíše o rychlé zhodnocení situace.V každém případě všem dík za jejich zkušenosti a rady.

Včera nosily holky krásně tmavě červený pyl.Z čeho to může být?

Sondoval som ceny aj u inych vykupcov. Nekto nechcel povedat presnu cenu. Dokonca vsetci do jedneho tvrdili, ze s vykupom zacnu buduci tyzden (zeby mali vsetci jedneho partnera, alebo odbytiste????). Na jedno sa ale zhodovali: medu je vraj v Europe dost a preto bude cena nizsia, ako vlani. Vsetci si vieme predstavit asi o aky med ide.....

P.

Proto by měl být lak oficiálně povolený pro dětské hračky - to je
znamení, že je "v pořádku" i pro úly.

Dnešní vodou ředitelný Dixol je velice kvalitní. Už mi drží na volně
vystavených úlech řadu let. U celo-dřevěných nástavků a den tím
natírám i vnitřek.



> Zvláště v některých nátěrech a
> lazurách bývají různé fungicidy a přídavky proti modrání a pod. o jejichž
> případném vlivu na včely se toho mnoho neví. Je totiž něco jiného, pokud je
> takovou lazurou natřen třeba altán, nebo oplocení. Tam může být neškodnost
> včelám nezpochybnitelná, ale co to dělá pokud jsou tím natřeny nástavky,
> nebo letáky ůlú či včelínů?



>> Každý považuje na úly to svoje za nejlepší. Vodouředitelné nátěry si
> myslím,
>> že se špatně nasávají do dřeva oproti rozpouštědlovým, jako je třeba ta
>> fermež.

Do vyschlého dřeva se naředěný Dixol vpíjí dobře. Ale hlavně vysoce
hodnotím, že je deklarován jako nezávadný i pro dětské hračky. (A
navíc vypadá pěkně - je to lazura - jsou vidět léta ve dřevě).

>>
>>
>> > Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu,
>> která
>> > by včelám nevadila.
>>
>> Doporučuje se Dixol - kvalitní nátěr, průdyšný (lazura), neškodný
>> (vhodný i pro dětské hračky), vodou ředitelný. Použít barevný odstín
>> (tj. nikoliv bezbarvý). Cena je rozumná. Pozor teplota při natírání
>> musí být nad 10 stupňů! Udělat více vrstev nátěrů (pro první vrstvu
>> ředit barvu vodou - přidat asi 10 procent vody - kvůli vsakování).
>>
>>
>> J. P. Baudiš
>>

J. P. Baudiš

Pozor,pozor, med musí mít do 18% (čes.norma) vody a to se nechá zjistit refraktometrem. Odhadem bych nedoporučoval. Potom budete zklamáni až vám med změří výkupce a bude mít 20%, nebo vám bude kynout v konvích, nebo kysnout ve sklenicích. Před dvěma lety v silné snůšce měl i zavíčkovaný řepkový až med 21% vody i tento med ztuhne ale později kyne jako těsto, takže opatrně s vytáčením. Zdraví Vašek Ducháč.

Zdravim

Neviete kde by sa dali na Slovensku dali zohnať
medzistienky ? V Bratislave ich nemaju.

Peter Mal.


       
              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Domains – Claim yours for only $14.70/year
http://smallbusiness.promotions.yahoo.com/offer

Neviete kvoli comu je vykupna cena medu tak nizko
?Nemate niekto kontakt na nejakeho predajcu, ktory by
ponukal lepsiu cenu ?

Peter Mal

--- František_Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz> wrote:
> U nas je to obdobne, cena jeste není stanovena a
> predpolad je 45 Kc. Coz je pri soucasnem kurzu 0,79
> témer stejne jako na Slovensku.
>
> František
>
>
>
>
> Priatelia,
>
> opat standardna tema. Vcera som sondoval aktualne
> ceny medu vo vykupe. Cena
> este nie je definitivna stanovena, ale predpoklad je
> okolo 50 - 55 Sk.
> Oproti vlanajsku to znamena znizenie takmer o 50 %.
> Vlani sa mi podarilo
> predat po 95,- repkovy a 120,- agat.
>
> Ako to vyzera v Cechach? Vseobecne, tato cena, pri
> sucasnej cene cukru sa
> mi vidi takmer likvidacna.
>
> P.
>



       
              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Domains – Claim yours for only $14.70/year
http://smallbusiness.promotions.yahoo.com/offer

uz je zrely
pokial nie je znaska vyssia ako 1 kg denne mozez uz tocit

Matej




havlĂ­k
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: med
20.05.2004
08:16
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Za jak dlouho bude med zralý k vytáčení,když mám zavíčkováno průměrně ze
1/4 až 1/3 plástu?

Ja testuji zralost medu tim, ze trnu plastem ve vodorovne poloze. Pokud med vystrikuje z plastu je nezraly, pokud drzi, tak lze vytacet. Vickovani plastu byva nespolehlive, zvlaste kdyz byva slabsi snuzka.

Kuba

================= Původní zpráva =================
Od (From): "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): med
Datum (Date): 20. 5. 2004 8:16
==================================================

> Za jak dlouho bude med zralý k vytáčení,když mám zavíčkováno průměrně ze
> 1/4 až 1/3 plástu?

____________________________________________________________
5 důvodů, proč se připojit k internetu přes seznam.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73730&section=/

Za jak dlouho bude med zralý k vytáčení,když mám zavíčkováno průměrně ze 1/4 až 1/3 plástu?

Nové soubory:
============

Včelařské noviny 4/2004:
Tištěná podoba VN - 4/2004
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=13

Včelařské noviny 4/2004 CB:
Tištěná podoba VN - 4/2004 - černobílé provedení
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=14

S pozdravem
redakce

Nové články:
===========

včelař na dálnici D1 - Josef Janoušek
Autor: Mgr. Vlastimil Protivínský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004052001

S pozdravem
redakce

Souhlasím, že by v barvách na úly neměl být žádný fungicidní přípravek na
ochranu dřeva. Sice nyní už tyto látky nepáchou jako kdysi karbolin ( kdysi
byl doporučován na úly a včelíny s tím, že se před usazením včel musí aspoń
půl roku vyvětrat), ale i když se natírají jen nadstavky a česno ne, nedá se
zabránit styku včel třeba s odloupnutou barvou nebo s vodou stékající při
šikmém dešti po stěně na česno. Takové látky mohou včely dlouhodobě
rozrušovat a zvyšovat bodavost.

Taky jde i o vliv na člověka. Přes med, propolis atd se stopová množství
těchto chemikálií dostávají do organismu člověka a přičítají se k chemické
zátěži z třeba pracích prášků, desodorantů, přísad do potravin a dalších
produktů, které nám moderní spotřební společnost přináší.

Docela vhodná se mně zdá taky řada Luxolů z Balakomu Komárov Fungicid
obsahuje jen jeden z řady a mají se vyrábět v rozpouštědlové i
vodouředitelné verzi. Technické listy se dají stáhnout po internetu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 19, 2004 11:09 PM
Subject: Re: úlů


> Také se spíše přikláním k rozpouštědlovým. Je však třeba si důkladně
přečíst
> složení, případně si sehnat technický list. Zvláště v některých nátěrech a
> lazurách bývají různé fungicidy a přídavky proti modrání a pod. o jejichž
> případném vlivu na včely se toho mnoho neví. Je totiž něco jiného, pokud
je
> takovou lazurou natřen třeba altán, nebo oplocení. Tam může být neškodnost
> včelám nezpochybnitelná, ale co to dělá pokud jsou tím natřeny nástavky,
> nebo letáky ůlú či včelínů? Já jsem před třemi roky natřel včelín jinak
> skvělým Xyladekorem. A začínám si myslet, že přetrvávající neúspěch na
tomto
> jediném ze tří stanovišť může mít souvislost. Nevím jakou, ale říkám to
> proto, že je lépe důkladně se seznámit s obsahem látek v nátěrech. Běžné
> lazury bez různých fungicidních přídavků si myslím, že jsou pro přímý styk
> se včelami vhodné.
> Pepa Kala

Také se spíąe přikláním k rozpouątědlovým. Je vąak třeba si důkladně přečíst
sloľení, případně si sehnat technický list. Zvláątě v některých nátěrech a
lazurách bývají různé fungicidy a přídavky proti modrání a pod. o jejichľ
případném vlivu na včely se toho mnoho neví. Je totiľ něco jiného, pokud je
takovou lazurou natřen třeba altán, nebo oplocení. Tam můľe být neąkodnost
včelám nezpochybnitelná, ale co to dělá pokud jsou tím natřeny nástavky,
nebo letáky ůlú či včelínů? Já jsem před třemi roky natřel včelín jinak
skvělým Xyladekorem. A začínám si myslet, ľe přetrvávající neúspěch na tomto
jediném ze tří stanovią» můľe mít souvislost. Nevím jakou, ale říkám to
proto, ľe je lépe důkladně se seznámit s obsahem látek v nátěrech. Běľné
lazury bez různých fungicidních přídavků si myslím, ľe jsou pro přímý styk
se včelami vhodné.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Radim Polá?ek <polasek/=/e-dnes.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 19, 2004 3:14 AM
Subject: Re: úlů


> Každý považuje na úly to svoje za nejlepší. Vodouředitelné nátěry si
myslím,
> že se špatně nasávají do dřeva oproti rozpouštědlovým, jako je třeba ta
> fermež.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 18, 2004 10:40 PM
> Subject: Re: úlů
>
>
>
> > Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu,
> která
> > by včelám nevadila.
>
> Doporučuje se Dixol - kvalitní nátěr, průdyšný (lazura), neškodný
> (vhodný i pro dětské hračky), vodou ředitelný. Použít barevný odstín
> (tj. nikoliv bezbarvý). Cena je rozumná. Pozor teplota při natírání
> musí být nad 10 stupňů! Udělat více vrstev nátěrů (pro první vrstvu
> ředit barvu vodou - přidat asi 10 procent vody - kvůli vsakování).
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.683 / Virová báze: 445 - datum vydání: 12.5.2004

Podíval jsem se na to. Nejedná se o naše sršně ale je to viditelně jiný
druh. zdá se, že je ten film sice zdramatizovaný střihem, ale má to reálný
základ. Sršně ( nebo nějaká jiná štíhlopasá potvůrka ) očividně agresivní
byly, což se zinscenovat nedá. U nás jsou sršně ( ta sršeň nebo je správně
ten sršeň ??? ) většinou velice mírné, jak jsem se přesvědčil.


----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 2:46 PM
Subject: Re: Film


> O této "tepelné zbrani" japonských včel jsem už také někde kdysi četl.
(Snad
> v některých starších Odborných překladech). Úspěšně využívají i poměrně
> malého rozdílu v odolnosti proti teplu mezi japonskou včelou a japonským
> sršněm - snad jen asi 2 nebo 3 ° C. Naše včela takový obranný mechanismus
> nemá. Naštěstí ani naši sršně tak agresivní "povahu".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 18, 2004 2:22 PM
> Subject: Re: Film
>
>
> Dne út 18. května 2004 06:12 Tomá Ustohal napsal(a):
> > Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly
> > zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš
>
> Dobry den,
> film jsem jeste nevidel, ale videl jsem porad o hmyzu v TV a v Japonsku
> (podle
> domeny jp predpokladam ze se jedna o film z Japonska) maji se srsni velke
> problemy. Ve filmu, co jsem videl bylo videt jak vcely likviduji srsne
tak,
> ze ho v ulu obali sami sebou a ohrejou tak, ze se zaziva uvari .
>
>
> Honza
>
>

Myslím, že to souvisí s těmi matečníky popisovanou rojovou náladou.
I podle literatury jsou včely v rojové náladě bodavější. A pokud je v téhle
náladě víc včelstev, tak se možná přenášejí feromony i na ty ostatní.
K rojové náladě přispívá tohle počasí. Včelstva jsou v síle a když prší,
nemůžou za snůškou a nemají co dělat.
Slyšel jsem v rádiu včelaře, který si stýskal, že bude málo medu, že jsou
včely v síle a nemůžou za snůškou a proto bude hodně rojů.
Moc váhy zprávám z rádia a televize nedávám. Ale asi na tom něco bude
(myslím na tom rojení), protože jsem u jednoho včelstva našel matečníky už
před 10 dny a přelétával jsem je. Nemohl jsem to z časových důvodů dodělat
a včera jsem našel krásné matečníky v přesunuté části včelstva. Asi se už
nevyrojí, ale pro jistotu jsem plásty s matečníky zodděkoval.

Chystám se prohlídnout i ostatní, aby nebyl malér.

Ale hlavně jsem u tohoto včelstva zapsal opravdu velikou snahu bodat!!!
Takže matku utratím i přesto, že to možná s geny nesouvisí. Ale jistota je
jistota.

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 8:24 PM
Subject: Ostré včely


Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Je v lese na smrku, předpokládám že v celé ČR, jen ji umět nalézt. Tato moje zjištění je z podhůří Orlických hor. Vašek Ducháč.

Kde,že to je ?

Testuji pruchodnost zprav. Nektere mi totiz z konference neprosly pres postovni server.

Štátna poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia v Českej republike
prikázala stiahnuť z predaja sedem druhov medu od spoločnosti JSG FOOD
Radobyčice Plzeň , nakoľko v tzv.mede sa nachádzal nedovolený prídavok
cukru. Tento med predávajú v slovenskej sieti TESCO. Niektoré šarže tohoto
medu Slovenská veterinárna služba, ktorá kontroluje kvalitu stiahla , ale
v apríli v jednom zahraničnom mede zistila antibiotické liečivo
chloranfenykol.
Falšovaný med nie je zdraviu škodlivý, ale títo výrobcovia sa
neoprávnene obohacujú a tým ekonomicky poškodzujú poctivých výrobcov, ktorí
sa k falšovaniu medu neuchyľujú.
Umelý med, alebo zriedený med nemôže používať štatút Včelý med, veď je
to v rozpore jednak s národným a europskym zákonodárstvom.
Obchodná sieť TESCO predáva aj pravý včelý med v cene od 285- 340 sk.
Je mnoho podobných prípadov, rôzny darebáci a pofiderné firmy takto
znevažujú prácu poctivých včelárov a zpracovateľov pravého včelieho medu.
Podľa TASR niektoré myšlienky spracoval Gabriel Komínek

U nas je to obdobne, cena jeste není stanovena a predpolad je 45 Kc. Coz je pri soucasnem kurzu 0,79 témer stejne jako na Slovensku.

František




Priatelia,

opat standardna tema. Vcera som sondoval aktualne ceny medu vo vykupe. Cena
este nie je definitivna stanovena, ale predpoklad je okolo 50 - 55 Sk.
Oproti vlanajsku to znamena znizenie takmer o 50 %. Vlani sa mi podarilo
predat po 95,- repkovy a 120,- agat.

Ako to vyzera v Cechach? Vseobecne, tato cena, pri sucasnej cene cukru sa
mi vidi takmer likvidacna.

P.

Priatelia,

opat standardna tema. Vcera som sondoval aktualne ceny medu vo vykupe. Cena este nie je definitivna stanovena, ale predpoklad je okolo 50 - 55 Sk. Oproti vlanajsku to znamena znizenie takmer o 50 %. Vlani sa mi podarilo predat po 95,- repkovy a 120,- agat.

Ako to vyzera v Cechach? Vseobecne, tato cena, pri sucasnej cene cukru sa mi vidi takmer likvidacna.

P.

Rovněž já mám se sršni vcelku dobré zkušenosti. CCa před 2 lety ve včelíně postavili v rohu hnízdo. Poučen o užitečnosti sršňů (jedná se o chráněná zvířata) jsem hnízdo ponechal. To do srpna dorostlo až do velikosti lidské hlavy a početně dosahovalo společenstvo několik stovek jedinců. Žihadlo jsem dostal jednou do ruky a to hned zpočátku po otevření dveří včelína, kdy zřejmě náhlá změna světelných podmínek vyvolala obranný reflex. Příště jsem otevíral dveře pomalu a nic se nedělo. Určitým problémem bylo kálení z hnízda na úl pod ním. Proto jsem se snažil hnízdo přesunout do prázdného úlu, ale neúspěšně. Dočetl jsem se, že sršni jsou inteligentní a v podstatě mírumilovný hmyz, který bodá pouze v sebeobraně, což je i má zkušenost. Bodnutí je podobné jako u vosy, ani jsem neotekl, dle literatury má míst sršeň méně jedu než včela a složení podobné jako vosy. Ve srovnání s rozrušenými včelami je setkání s rozrušenými sršni úplná pohoda. Pokud útočí krouží kolem vás a nesnaží se zalézt kam se dá jako včely. S pozdravem.

Každý považuje na úly to svoje za nejlepší. Vodouředitelné nátěry si myslím,
že se špatně nasávají do dřeva oproti rozpouštědlovým, jako je třeba ta
fermež.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 10:40 PM
Subject: Re: úlů



> Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu,
která
> by včelám nevadila.

Doporučuje se Dixol - kvalitní nátěr, průdyšný (lazura), neškodný
(vhodný i pro dětské hračky), vodou ředitelný. Použít barevný odstín
(tj. nikoliv bezbarvý). Cena je rozumná. Pozor teplota při natírání
musí být nad 10 stupňů! Udělat více vrstev nátěrů (pro první vrstvu
ředit barvu vodou - přidat asi 10 procent vody - kvůli vsakování).


J. P. Baudiš

Kdysi jsme měli mírné včely, mohli jsme se doma před úly procházet a
neútočily. Pak otec udělal kočovný včelín, úly se do něho umístily a včelín
se převezl asi 10 km na řepku. Po pár dnech jsme tam přijeli a ty včely
útočily na vše v okruhu 15 metrů, co se pohybovalo. Časem se zklidnily a už
nikdy nebyly takhle divoké jako po tom prvním převozu. Nevím proč. Možná tam
byla nějaká zóna, na kterou si zvykly. Nebo i na převozy si musí včelstva
zvyknout.
Nyní už třetí rok mám včely v létě na stanovišti cca 1, 5 km od zimního a
vypadá to taky, že na tomto stanovišti jsou obvykle divočejší. Možná
létavky, i když jsou zalétané na nové stanoviště, poznávají krajinu pod
sebou z doby, kdy byly na zimním stanovišti a působí to na ně rušivě.
Každopádně mě připadá, že i klidné včely se dají dlouhodobě přeměnit na
divoké, když se ošetřují často v nevhodnou dobu, třeba v podvečer. Taky se
mně párkrát stalo, že když jsem obvykle klidné včelstvo rozebíral jako
poslední v podvečer nebo před bouřkou, včely byly rozzuřené a nešťastnou
náhodou jsem zamáčknul matku, včelstvo s nově vychovanou matkou bylo vždy
zřetelně divočejší.
Myslím si taky, že nějakou úlohu v tom mají i včely bez žihadla, které už
bodly. Některé z nich si zřejmě vytrhnou žihadlo tak "šikovně" že jim to
jinak nevadí a normálně žijí dál. Už jsem takové včely zaregistroval i 14
dní po tom, co jsem včely na stanovišti rozebíral. Pokud tyto včely ve
včelstvu existují, tak obvykle vylétají a snaží se napadat včelaře jako
první. Pokud předpokládáme, že tyto včely mají pořád pachové žlázy, kterými
označkují vetřelce - včelaře a kterými v mateřském včelstvu šíří poplach,
máme mechanizmus, proč je jinak klidné včelstvo divoké dlouho po nějakém
nešetrném zásahu do včelstva.
Divočejší jsou taky, když jim něco vadí. Třeba létavky přes noc se nevejdou
do úlu, úl má škvíry, které dosud nezalepily, mravenci v úlu, možná nevhodné
stanoviště, kde třeba profukuje vítr, nebo naopak kde je ráno hodně
chladno,vlhko a rosa atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 8:24 PM
Subject: Ostré včely


Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

troufám si říci, že agresivita postupně vymizí po snůšce z řepky.
Už ta burcuje ve včelách zvýšené rozčilení.
Další řádky nejsou tvrzením, které bych mohl doložit horou důkazů, ale
uvažuji takto:
Některé přezimující dělnice ( nebo ty, které se vylíhly na jaře, ale byly
již zalétané na původním stanovišti ) přežívají až do května. V každém úlu
jich může být ještě několik.
Přesun včelstev v rozmezí doletové vzdálenosti ( 1,5km) jim může dělat
zmatky v orientaci v terénu vůči obloze.
Pro zvýšení ostražitosti celého včelstva obvykle stačí jedna tímto zmatkem
rozčilená ( přesnější by byl méně kultivovaný výraz ).
Až se tyto staré dělnice upracují, myslím, že bude klid. Generace dělnic,
které se líhly po datu přemístění už jsou zalétány na nové místo a mírnost
bude závislá jen na genetické výbavě.
Chci tím říci jen to, že kdybys včelstva přesunul např. na vzdálenost 5km,
tak by se podobný problém asi neprojevil.
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 8:24 PM
Subject: Ostré včely


Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.683 / Virová báze: 445 - datum vydání: 12.5.2004

> Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu, která
> by včelám nevadila.

Doporučuje se Dixol - kvalitní nátěr, průdyšný (lazura), neškodný
(vhodný i pro dětské hračky), vodou ředitelný. Použít barevný odstín
(tj. nikoliv bezbarvý). Cena je rozumná. Pozor teplota při natírání
musí být nad 10 stupňů! Udělat více vrstev nátěrů (pro první vrstvu
ředit barvu vodou - přidat asi 10 procent vody - kvůli vsakování).


J. P. Baudiš

Mam jednu zkusenost, kdy na podzim "normalni" vcely se zjara chovaly
podobne , utocily uz po otevreni vika na 1 cm. Musel jsem si pozvat na
prohlidku zkusenejsiho kolegu. Ale v prubehu roku se to "srovnalo".
Vysvetleni nemam, docetl jsem se, ze sperma trubcu neni ve spermatece
matky rozptyleno pravidelne, ale ve shlucich, od kazdeho trubce jaksi
pospolu. Jako kdyz date do sklenicky nekolik bilku, tak se taky
nesmichaji. No a podle toho kterou "davkou" je provadeno oplozovani,
takove se lihnou vcely.
Ale vsechny na jednom stanovisti by zrovna najednou lihly bodave ?

Take na to udajne maji vliv zemni zony, na zone jsou vcely bodave, ale
aktivnejsi a vykonnejsi.

Prodavam jak jsem koupil

Zdravi PP.

Jiri Borik napsal(a):

> Příjemný den vespolek,
>
> mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?
>

Prosim mrkni do archivu, probiralo se to tady nekolikrat.

Zdravi PP.


Nátěr napsal(a):
> Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu, která
> by včelám nevadila.

Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

O škodlivosti a agresivitě sršňů vůči lidem a včelám už se ńapovídalo spousty nesmyslů. Rád bych uvedl příklad, že vše může být jinak. Kdysi, je to už asi 25 let si v jednom mém kočovném voze udělěli sršni hnízdo. Vůz byl zvláštní tím, že měl odklápěcí střechu a hnízdo bylo právě na ní.Radost jsem z toho rozhodně neměl,ale ovlivněn články o užitečnosti srňů jsem je nechal být. Sršňě jsem převážel, jako podivín jsem si s nimi povídal, střechu odklápěl a s včelami normálně pracoval. Z kraje jsem měl samozřejmě strach, ale pak jsem si zvykl. Za celou tu dobu jsem nedostal jediné žihadlo a v podstatě nebyl s nimi žádný problém.Ke konci jsem je jako strašidelnou raritu měl docela rád. Jelikož jsem na jaře všechny vozy prodal, v zimě jsem hnízdo přenesl do kůlny, abych zachránil matku, ale nepodařilo se.ˇAgresivitu vůči včelám jsem nepozoroval. Zdraví Ruda.

Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu, která by včelám nevadila.

O této "tepelné zbrani" japonských včel jsem už také někde kdysi četl. (Snad
v některých starších Odborných překladech). Úspěšně využívají i poměrně
malého rozdílu v odolnosti proti teplu mezi japonskou včelou a japonským
sršněm - snad jen asi 2 nebo 3 ° C. Naše včela takový obranný mechanismus
nemá. Naštěstí ani naši sršně tak agresivní "povahu".
S pozdravem
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 2:22 PM
Subject: Re: Film


Dne út 18. května 2004 06:12 Tomá Ustohal napsal(a):
> Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly
> zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš

Dobry den,
film jsem jeste nevidel, ale videl jsem porad o hmyzu v TV a v Japonsku
(podle
domeny jp predpokladam ze se jedna o film z Japonska) maji se srsni velke
problemy. Ve filmu, co jsem videl bylo videt jak vcely likviduji srsne tak,
ze ho v ulu obali sami sebou a ohrejou tak, ze se zaziva uvari .


Honza

Dne út 18. května 2004 06:12 Tomá Ustohal napsal(a):
> Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly
> zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš

Dobry den,
film jsem jeste nevidel, ale videl jsem porad o hmyzu v TV a v Japonsku (podle
domeny jp predpokladam ze se jedna o film z Japonska) maji se srsni velke
problemy. Ve filmu, co jsem videl bylo videt jak vcely likviduji srsne tak,
ze ho v ulu obali sami sebou a ohrejou tak, ze se zaziva uvari .


Honza

Já mám jiná čísla a metody než Radim:
1. Obsah cukru v medu je 60- 70%, tedy ve 30 kg je to 18-21 kg cukru.
2. Z 1 kg cukru vznikne asi 600 ML alkoholu.

Přesné určení % lihu se dělá destilací medoviny. Srovnávací metodou to lze určit dost přesně.
Myslím, že hustoměrem ve sladké medovině naměřite nesmysly.

Další metodu bez destilace, co jsem vymyslel (možná to je blbost),je ve stejnou hodinu a na lačno vypít 2 dcl medoviny a změřit si promile alkoholu v krvi. Druhý den vypít za stejných podmínek 12% roztok alkoholu ve vodě, změřit po stejné době a porovnat. Alkoholoměry pro řidiče se už prodávají.
mrkněte se na:
http://www.wino.art.pl/frames/cukromierz.htm

Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš

a kde se vyskytla puklice smrková?

Dnes jsem našel na smrcích velké množství Puklice smrkové, už roní hodně medovice a mravenci mají hody, jak je tomu u Vás? Zdraví Vašek Ducháč.

Každý lihoměr je založený na hustotě. Musí to být lihoměr se stupnicí do
maximálně tak 20 % lihu, ten se používá i na to víno. Lihoměr určený na
měřený pálenky má stupnici příliš hrubou a nelze použít. Změřit to asi
nejde, když v medovině zůstane hodně nezkvašeného cukru.
Pokud je násada kvasinek čistá, platí dost přesně, že z jednoho procenta
cukrů vznikne půl procenta lihu. Aby tedy ve 100 litrech vznikla po
vykvašení 12 % medovina, musí se tam dát 24 kg cukru nebo 30 kg medu (
počítám s 20 % vody v medu). 12 % lihu po vykvašení je asi tak optimální.
Pod 8 % lihu se medovina a obecně každý kvas rychle kazí a hodí se hlavně
pro okamžitou spotřebu. 10% stačí vinařům. Ti ale kvasinky z vína filtrují a
víno ošetřují sířením a případně oxidem uhličitým. Nad 12% lihu je působení
kvasinek hodně zpomalováno alkoholem, kvašení tedy trvá hodně dlouho.
Hlubokoprokvášející kvasinky jsou k působení alkoholu odolnější. Nad 18 %
lihu by měly všechny kvasinky hynout.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 17, 2004 12:27 PM
Subject: Obsah lihu v medovině.


> Víte někdo jak měřit obsah lihu v % v medovině? Koupeným lihoměrem to
> nejde, protože měření je závislé na hustotě a naměřilo mně to nesmysl. Prý
> by to mělo jít kapilární metodou. Je založeno na vzlínání kapaliny. Na
> Moravě se prý prodává na měření vína ve speciálních vinařských prodejnách.
> Když je to na víno tak by to možná šlo. Máte s tím někdo zkušenosti? Víte,
> kde by to šlo objednat na dobírku? Chtěl bych si po každé várce obsah
> zkontrolovat sám.
> Díky Tonda.

Pro ty, co maji rychly spojeni (ADSL) :

http://www.olympus.co.jp/en/magazine/pursuit/200301/movie/movie_mp_b.h
tml

\vov

Víte někdo jak měřit obsah lihu v % v medovině? Koupeným lihoměrem to nejde, protože měření je závislé na hustotě a naměřilo mně to nesmysl. Prý by to mělo jít kapilární metodou. Je založeno na vzlínání kapaliny. Na Moravě se prý prodává na měření vína ve speciálních vinařských prodejnách. Když je to na víno tak by to možná šlo. Máte s tím někdo zkušenosti? Víte, kde by to šlo objednat na dobírku? Chtěl bych si po každé várce obsah zkontrolovat sám.
Díky Tonda.

Skladovat přírodní medovinu v lahvích je vždy riskantní. Známý si uskladnil 5 lahví 1 rok staré medoviny ve sklepě a 4 lahve mu v létě "vystřelily". Proč ta jedna ne, je nám záhadou. Profíci do ní dolévají líh na 18%. To se mi ale nelíbí, nevím co je to za líh, kdo to zaručí?
Eman

Děkuji

Potřeboval bych vědět,jak nejlépe skladovat medovinu v zazátkovaných lahvích. Je lepší láhev položit vodorovně, aby byl špunt stále navlhčován medovinou? Díky T.

http://www.vcelarskenoviny.cz/result-csv.php?clanek=pastov

> rád bych letos začal s pastováním medu. Nemám žádné jiné studijní
materiály

Zdravím Vás Všechny přátelé,
rád bych letos začal s pastováním medu. Nemám žádné jiné studijní materiály k této činnosti mimo tohoto http://www.sweb.cz/vitavydra/pastovani.html# ze Švédska převzatého článku. Můžete mi poskytnout rady na co si dát pozor, v čem může být problém případně doporučit studijní zdroj?
Děkuji
Langi

> Dej špunty do hrnce s vodou, přikrej poklicí a postav na sporák.
> Nech to chíli (asi 5 minut) vařit. Pak je můžeš postupně brát a hned
> špuntovat. Když vyschnou, jsou tvrdé a nelezou tak dobře
> špuntovačkou.

Když se špunty nedávají přímo do vařící vody, ale do páry (např.
napařovač na ohřívání knedlíků), tak po vychladnutí a vyschnutí
netvrdnou.



J. P. Baudiš

Ve Včelařství 3/2003 doc. Ptáček popisuje metodu vyhledávání divokých
včelstev v přírodě, jak ji používají sportovní stopaři včel.
Jeden z amerických včelařských svazů, EAS, bude na své konferenci v
srpnu pořádat soutěž v takovém včelolovu jako doprovodný, a jak jsem
pochopil, i mírně recesistický program. Na stránkách
http://www.bee-quick.com/bee-quick/500
jsou informace, pravidla i vše vysvětlující animace. Pojali to jako
něco mezi golfem a orientačním během, nebo spíš chůzí.
Škoda, že u nás je zavčelení tak husté, že by to asi nebylo k
ničemu...

Zdravím
Ivan

Podívejte se na moje stránky, kde prezentuji softwarový "detektor" rojové nálady.
www.sweb.cz/jjvcela
Honza

Máte někdo s tímto zařízením nějaké ať už kladné nebo záporné zkušenosti? Osobně si myslím,že je to zbytečné vyhazování peněz, ale co kdyby. Díky Ruda.

Díky za radu.T.

Dej špunty do hrnce s vodou, přikrej poklicí a postav na sporák. Nech to chíli (asi 5 minut) vařit. Pak je můžeš postupně brát a hned špuntovat. Když vyschnou, jsou tvrdé a nelezou tak dobře špuntovačkou.
Já už dnes sypu špunty do rychlovarné konvice, nechám je tam pak chvíli vypařit. Občas znovu zapnu. Pak zašpuntuju flašky. A pokud potřebuju špunty zavoskovat (medovina, sirupy, víno), dělám to až když vyschnou, většinou druhý den.
Pavel

> ... špunt dezinfikovat ve vařící vodě. Nevím, ale jak dlouho ho tam nechat. Má se zátkovat ještě vlhkým špuntem, nebo počkat, až vyschne?

Dobré dopoledne,
máte někdo zkušenosti se zátkováním lahví korkovým špuntem? Dočetl jsem se, že je dobré před zátkováním špunt dezinfikovat ve vařící vodě. Nevím, ale jak dlouho ho tam nechat. Má se zátkovat ještě vlhkým špuntem, nebo počkat, až vyschne?Dík Tomáš

MÍŠA JE NEJPAMPELIŠKOVATĚJŠÍ PAMPELIŠKA!

Vím o čem mluvíš. a mám také pocit, že je to tak.

Však uvidíme....

Ahojky Mirek

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Bedriska
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, May 09, 2004 7:53 PM
Subject: Re: Výkup medu v Nemecku


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

Protože máme Evropskou unii socialistickou a plnou byrokratů, tak volný
obchod je téma nadpozemské. Předpisy jsou tvořeny tak, aby vyhovovaly pouze
velkým firmám (které mají dost peněz na přehnané hygienické předpisy -
obzvláště u nás, kde z nás "rádoby ochránci našeho zdraví=hygienici" dělají
přecitlivělé tvory, kteří se za chvíli "sesypou" při doteku na např.
lahvičku medu, kterou předtím držel v ruce nějaký bezdomovec :-)). Tento
styl se zalíbil západoevropským mocipánům (kteří jsou napojeni na různé
velké firmy), takže možnost nějakého obchodu pro drobného pěstitele bude
spíš v oblasti podloudného obchodu..:-((.