Archiv Včelařské konference

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Obt?ov?n? v?elami
> Datum: 18.4.2012 07:19:37
> ----------------------------------------
> V tom máš pravdu, jak jsem lini sám poznal. nejhorší je, že na to poučení
> zapomínám.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Obt?ov?n? v?elami
> > Datum: 18.4.2012 01:50:39
> > ----------------------------------------
> > Z Včelař: "Bez kukly ,rukavic a dlouhého pláště nedá ani ránu."
> >
> > __________________________
> >
> > No a co je jako špatně? To je snad jeho věc, v čem pan Dragoun včelaří.
> > Nechápu. Notabene, chodit ke včelám minimálně bez ochrany obličeje není
> > hrdinství, ale zpupnost kombinovaná hloupostí.       
> >
> > Děkuji za rozumný a výstižný názor,bohužel,tato konference sklouzává někam,kde vůbec neměla být.Já ještě zareaguji ale propříště se už nenechám vyprovokovat.Všimli jste si různých fotografií v různých časopisech vesměs různě zasloužilých včelařů? Mám dojem,že čm méně je oděn, tím je zasloužilejší.A ti daleko nejzasloužilejší jsou pak vyfotografování s rojem usazeným na některé včelařově části těla více nebo méně vyčnívající.Těžko pak vysvětlovat dětem že musí být při styku se včelami každopádně opatrné,pozorné a také trochu pokorné.Co se týče ochranných prostředků,ty ke včelám patříTaké, i já jsem několikrát šel do včel, za pěkného počasí,kdy čile nosily a ze mne netáhlo pivo ani Pitralon, jen v tričku s krátkým rukávem a hlavou nepokrytou.Ale pohrdání či zlehčování významu ochranných prostředků ve včelařství mi associuje případ jednoho Casanovy či sukničkáře,který rovněž pohrdal ochrannými prostředky a skončil na klinice pohlavních chorob.
A snad závěrem aby si z toho také někdo něco vzal.Zde nejde o to že hrdinsky snesu jedno nebo deset žihadel,ale jak známo,milý,neznámý příteli, mnohé alergie vznikají postupně,tedy senzibilizací,opakovanými dávkami alergenu.Včelí jed je také alergen a není jistě vyloučeno, že si mohu alergii vypěstovat teprve časem.Tak proč pokoušet osud můj neznámý hrdino?
Ivo Dragoun
> >
>
>
>

Teta Kateřinas
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z v?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Obt?ov?n? v?elami
> Datum: 17.4.2012 19:13:50
> ----------------------------------------
> Ivo Dragouna prosím neberte nikdo vážně.Zrovna on má umístěna včelstva asi
> 8metrů od zahrady manželu Machových v Králíkách a to jste neviděli těch
> jmen kterými ho nazývají.Od oken rodinného domku jsou včely asi
> 15metru.Umíte si představit jak to vypadá když se v nich hrabe a nebo když
> je slídivost.Bez kukly ,rukavic a dlouhého pláště nedá ani ránu.
>
Teta Kateřina by asi řekla "psí hlas do nebe nejde".Ale určitě by si nedala do adresy za zavináč "v.or." To by se také mohl někdo začít něco domýšlet. A na vojně jste ve střelbách určitě katastrofálně vyhořel (pokud jste vůbec na vojně byl) protože váš odhad vzdálenosti je přímo katastrofální.Vám snad neměli dát ani řidičák.
Ostatním účastníkům fora se omlouvám a slibuji,že již se nenechám vytočit,koneckonců,to co jsem chtěl vědět již vím.
Ivo Dragoun
>
>

No, ochrana hlavy při práci ve včelstvu je nezbytná.
Je riziko, že bez ochrany hlavy včelař náhodou včelu spolkne a dostane žihadlo zevnitř, což je kvůli možnosti udušení skrz otok velmi nebezpečné. Nebo že dostane žihadlo do oční bulvy a potom o to oko přijde. Riziko může být ještě umocněno tím, že kdo má uzavřeno nějaké úrazové komerční pojištění, pojišťovna nemusí nic vyplatit a zdůvodní to nepoužitím ochranné pomůcky - kukly či klobouku.

Ostatní pomůcky nezbytné nejsou. Kdo má málo včelstev a dost času, ostatní pomůcky prakticky potřebuje jen jako zajištění. Kdyby třeba se zhoršilo počasí třeba náběhem na bouřku a včely tak náhle zdivočely nebo podobně. Zkušený včelař jinak podle mně pomůcky nepotřebuje, bez ohledu na to, jestli chová takzvané klidné včely nebo prostě chová takzvaně bastardy , je to jedno. Kdo se včelami umí zacházet a má možnost volit pro práci s nimi optimální dobu, prakticky nikdy včely nerozruší tak, aby potřeboval ochranné pomůcky.

Něco jiného je, když má někdo hodně včelstev na výdělek. Případně když má málo času nebo může ke včelám třeba jen k večeru po práci. Tam ochranné pomůcky jednoznačně potřebuje, protože potřebuje včelstva udělat bez ohledu na to,že je zrovna méne vhodné počasí nebo v nich musí dělat i zrána a k večeru.

Milý doktore, já měl na mysli jiný typ alergie, v žádném případě se nejedná o pyly, propolis či včelí jed.

J.P.

Příteli Brentnere, doufám, že už budeš spokojen. Ale chtěl bych od tebe vidět napsáno, jestli ta Zoufalá je zoufalá, nebo nějaká jiná.

J.P.

R. Polášek: "Kdo se včelami umí zacházet a má možnost volit pro práci s nimi optimální dobu, prakticky nikdy včely nerozruší tak, aby potřeboval ochranné pomůcky."

_____________________

No nevím. Včelařím dost dlouho na to, abych tento názor nepřijímal bez skepse. Teoreticky to sedí, včely si většinou dají říct, určitě je důležité zvážit podmínky dané počasím, snůškou atd., ale zpravidla se stejně některé "zblázní" a i když ostatní jsou po zadýmání klidná, u těchto můžete dýmat pořád, ale zklidnění je jen krátkodobé. Jsou to takoví strážci stanoviště, a já je jako takové většinou respektuji. Stačí jen lehce prudší manipulace, dát nad včelstvo ruku, smetáček, hrabat se v nich příliš dlouho, atd. - a máte co dělat s letkou útočících včel, bodajících hlava nehlava, přes oděv i rukavice. Vy jen stojíte a počítáte žihadla - a říkáte si, kolik by jich asi bylo, nemít kvalitní oblečení. Pak jdete dál a zase včely v pořádku, klidné. Stejně tak tyto se třeba již za čtrnáct dní uklidní a jsou až do podzimu v pohodě, třebaže mají stále tutéž matku... Není to jednoduché, ale nehodlám riskovat, že když včelkám zrovna rupne v bedně a nemají na mě náladu, že budu v panice utíkat. To nejde.

Příteli Jirko Palo, jsem rád a děkuji za to, že už vím s kým mám tu čest. Ale protože občas tvé příspěvky jsou tady k přečtení, ptám se proč jednou jsou a podruhé ne, podepsány.
Jestli je paní Zoufalá , zoufalá nebo ne mi je naprosto jedno, je to její problém a ona chtěla jen radu.Já to za ní stejně nemůžu řešit, a ani tobě nevyvracím jiný názor.
Co mě však zarazilo,je reakce a podání človška u kterého předpokládám určitou životní zkušenost. Nic víc, nic míň. Nechci tě nijak urazit, jen jsem řekl svůj názor.

Chlapi, o tom, ako pomôcť zúfalej susedy sme napísali cca 80 príspevkov a výsledok žiaden, boli aj zmysluplné príspevky, takže pani, ako svoju pravdu, nech začne konať a my sa bavme o tom, ako pripraviť včelstvá na hlavnú znášku.

Čas beží a včelstvá v úľoch narastajú len pomaly. Aj u mňa, hoci podľa Pavla žijem vo včelárskom raji, no nie je to tak. Pre rôzne príčiny, hlavne pre návštevy myší a piskorov cez zimu v úľoch, boli značne poškodené. Navyše chýbajú zimné včely, ako to bolo po desaťročia, jar včely začínali od nuly, zimná generácia sa z úľov vytratila a nové včely pribúdajú len sporo, pretože je viac špatných dní, ako primerane teplých, s možnosťou výletu na vodu a peľ a nebol by na škodu aj nektár.

Ja osobne sa na tento vývoj teším,pretože slabšie včelstvá sa dajú posilniť odobratím plodového plástu z tých lepších.Horšie je, že agát ešte ani teraz nezačal pučiť, z čoho sa dedukovať, že ani agátová znáška nenaplní včelám (či nám?) medníky. Nejak bolo, nejak bude!

Konečně po dlouhé době rozumný příspěvek.
M. Stibor

----------
člověk má někdy dojem, že tato konference je placená a účastníci dostávají honorář, za to že se baví o věcech které pobaví vážené obecenstvo.

:-)


Mělo by se ještě nastavit nějaké hodnocení, aby jsme věděli, zda se diskutuje o věcech více či méně zajímavých a podle toho nastavili směr.

Asi jako když teelvizní stanice dosahují vyšší sledovanosti.

Ale já tady žádnou reklamu, kvůli které se to dělá nevidím .-)

Karel

Tady zase byl cementový med, a včely tě Antone moc neposlouhchaly když jsi psal že včelám envadí a dost se pokakaly. K tomu docela hodně roztočů, v létě prý kolabovala včelstva a to se pak asi na roztoče nabalí víc virionů a je to možná další faktor k horšímu.

Mám včely na které bych mohl být hrdý, a naopak.
Zrovna předevčírem jsem dával nad jedny co byly v horních dvou 24cm nástavkách hustě a ve třetím dole byly taky vyvěšené - i když byla večer zima,jeden nástavek 24cm a jeden NN nad to.

Byl jsem pak i na stanovišti co jsem předtím rozšiřoval, ale považoval jsem to i za předčasné, ale když už jsem tam byl, tak jsem to risknul.
A celkem dobrý, tedy ty co jsem rozšířil. Tam kde byly v horním nástavku do šířky se přetáhly do nového do výšky, ale jen z části(některé uličky). Možná neměly zaplodovanou celou šířku nástavku a tak chtějí pokračovat nad plodem - tam to v podstatě vytápí zadarmo. :-)

A naopak kromě těch lepších mám početně dost velkou rezervu na pozdní snůšku. Zůžené od 3 rámků - těm se pohledem zatím moc nedaří a s prostorem vystačí, ty co byly na 5 a více rámcích, tak ty z vymezeného prostoru docela expandují.

Bavím se o 45*23 či 30. Něco málo je na Langu 2/3, částečně plastové rámky, a tam mi těch pár dělá docela radost. Ale jsou to loňská včelstva, takže těžko hodnotit, jestli bude lepší jít na 2/3plast - včely jej vnímají skoro jako souvislou plochu.

Další věc je, že vzhledme k stále častějšímu cementu zvažuji výrobu nástavků ze styroduru. Pokud bych měl kupovat dřevo, je i ten tvrdý styrodur do podlah lacinější jak dřevo. A lehčí.

A datlovití zničí stejně i dřevo, když se rozhodnou.

Takže je stále o čem koumat.

Oproti loňsku kdy na konci dubna už včely neměly med kam dávat a skoro to z úlu teklo :-), je to letos bída. Zatím skoro nic nekvete a co kvetlo, tak to kvůli zimě zůstalo nevyužito. Teď se objevuje pár pampelišek a v jedné zahradě u nás v ulici jsem viděl, že začínají kvést dva stromy, ale dnes má u nás zase začít pršet, takže zase bída.

KaJi: "Další věc je, že vzhledme k stále častějšímu cementu zvažuji výrobu nástavků ze styroduru. Pokud bych měl kupovat dřevo, je i ten tvrdý styrodur do podlah lacinější jak dřevo. A lehčí."
______________________

Jak to spolu souvisí, cementový med a volba materiálu nástavků (ze dřeva nebo styroduru)??

Jak to spolu souvisí, cementový med a volba materiálu nástavků (ze dřeva nebo styroduru)??
-------------------------
izolace - zimní spotřeba
slaboši - izolace na jaře

Karel

Tady v polabi uz kvete repka, tedy ne ze by bylo kveteni v plnem proudu, ale z
dalky se jiz pole zluti a na tostlinkach jsou cca 2-5 kvetu. Tresne kvetou od
minuleho tydne, svestky tez. Jablka maji poupata.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Polabi je o 2 tydny driv.U nas dnes pomrzly kvety merunek,minus 4 stupne.Do tresni jeste tak tyden.Dnes jsem zvedal opozdilce do tretiho VN.Ta lepsi uz treti VN pomalu vyplnuji,jarni spokojenost.J

Příteli Zdeňku Brentnere, neurazil jsem se, ale v tomto tématu jsou jen a jen životní zkušenosti. Romány a povídky se píšou, když už jsou aktéři pod drnem, nebo aspoň většina a nová generace ví o co jde jen z vyprávění. Mám ještě jeden postřeh. Jsou tady lidé, kteří, jak já říkám, nahazují udičku, a pak se u piva chlubí, kolik troubů jim na to naletělo. Téma bylo příhodné a mne dokáže vytočit. Protože od jisté doby šílence co kolem sebe mávají rukama jako větrný mlýn a stěžují si dokonce na ministerstvu, nesnáším.

J.P.

Nikdy jsem nenapsal, že A. Turčány žije ve včelařském ráji, napsal jsem, že včelaří v "trochu" jiných podmínkách (jižněji než kdokoliv v ČR) a proto jeho zkušenosti je nutno korigovat. Pro minimum včelařů v ČR je akát hlavní snůškou, ...

Co říci k přípravě na hlavní snášku
Vzhledem k nynějšímu chladu budu rozšiřovat jen dolů (podkládat nástavky. Nic neprohazovat a dílo nerozebírat. U mne ještě ani ty pampelišky nekvetou. Já jsem na 300 (studená dolina) a 580 m n.m.

O víkendu na Znojemsku začínala kvést řepka. Ne že by kvetla naplno, ale začínala. Stromy - plný květ.

Jen si rýpnu do některých včelařů. Tato zima nebyla ani dlouhá a ani tuhá. Minulý rok byl taky dobrý a pokud má někdo slabá včelstva, tak si za to může především sám. A. Turčány to vezme osobně, ale já to myslel obecně.

Zdravím, jsem také začátečník a poptřeboval bych poradit po zimě se mi včelky z úlu vynesly neco co mi ani známý včelař nedokázal identifikovat. Nevíte co to je. Dík za názor.

image host

Viz odpověď na včelařském fóru. Je to zjevně vyházený pyl, zřejmě plesnivý nebo jinak znehodnocený.

Vážená paní, nejprve by jste měla oslovit včelaře z vedení místní včelařské organizace, nejlépe předsedu. Ten by měl situaci posoudit na místě a vašemu sousedovi případně domluvit. Doporučuji také navštívit některou společnou akci, kterou včelařské organizace pořádají právě v měsíci dubnu a květnu (termín vám předseda rád sdělí). Zpravidla to bývají přednášky zkušených lektorů. Určitě na tomto fóru naleznete zastánce kteří vás vyslechnou, situaci posoudí a případně vám a vašemu sousedovi doporučí nějaké řešení. Krom toho se tam dozvíte mnoho zajímavých a důležitých informací. Pokud očekáváte posouzení a radu od této konference měla by jste situaci popsat přesněji, nejlépe uvést GPS souřadnice. Osobně se domnívám, že váš soused by se měl snažit umístit úly tak, aby včely sousedy co nejméně obtěžovaly. Pokud, jak uvádíte, je má umístěny tak, aby včely neobtěžovaly především jeho, je to dle mého soudu skutečně bezohledné.

Těmito výlevy jen utvrzujete zoufalou a jiné nezdravé v tom, že jen oni jsou v právu a včelař je syčák, který umí dělat jen naschvály. Vybodněte se už na to! Jen se rozdmýchavají vášně. Zoufalá - s malým z- má možnost se obrátit na znalce, advokáty a soud, jak jí bylo tady již několikrát navrženo. S největší pravděpodobností vylepší těmto třem finanční kredit a konečně pochopí, že má navštívit lékaře.

J.P.

Toužimsko a Slavkovský les - 630 a 770 m n.m. Příroda brzdí ze všech sil. Začaly teprve kvést vrby, jinak ani pampelišky nejsou. Matky přestaly klást, zimní včelky vymizely, včelstva zeslábla. Mám asi tunu melecitózy v rámcích, tak jim ji cpu horem dolem. Tam jim ovšem vadí, že kvůli zimě nemohou pro vodu. Je zajímavé, že ty stromy ubrzdily až neskutečně kvetení po teplém počátku jara. Už čtrnáct dní jsou květní pupeny nalité, ale ještě nerozkvetly...

R.Polášku, s těmi ochr. pomůckami máte pravdu. Ale zkušenosti mi říkají, kdy to mohu a kdy ne. Když cítim, že to bude zlé, tak tam vůbec nelezu. Potím se jak dvířka od chlíva v zimě, tak proto co nejméně oděvu a přes síťovinu kukly svými brýlemi nevidím. Dělám to tak, aby to vyhovovalo oběma stranám, to je včelám a mé maličkosti.

J.P.

Brenner:
Mám asi tunu melecitózy v rámcích, tak jim ji cpu horem dolem. Tam jim ovšem vadí, že kvůli zimě nemohou pro vodu.

----------
S tím slábnutím možná pozoruji to samé. Ale melecitozu občas při hrabání odvíčkovávám (poškozuji víčka rozpěrákem)a je přeci jen trochu hygroskopická a saje vzdušnou vlhkost. Ale bohužel,i tady platí že silné včely zvládnou skoro vše a plodují a produkují vlhkost a pak je vše OK, u slabších je to problém, tam se bude čekat na lepší počasí.

Karel

Mirku,na vcelarskom fore ti to spravne napisal jeden vcelar :-) vyhadzany pel a nie choroba..

Mirku,na vcelarskom fore ti to spravne napisal jeden vcelar :-) vyhadzany pel a nie choroba..

Řešit podobné spory prostřednictvím soudu je až to poslední. Rozhodně bych tuto cestu nedoporučoval. Každý rozumný advokát jednoznačně doporučí (oběma stranám) najít kompromis. K tomu ovšem nelze dospět bez předchozího posouzení situace na místě.

Hodne jednostranny nazor pr.Palo.ZO muze v tomhle hodne udelat,uz jen to,ze nemusi doporucit onomu vcelari zadost o pravni zastupovani svazem.Hodne vcelaru si mysli,ze je Csv automaticky zachrani.Znalec v oboru vcelarstvi v posudku posuzuje mimo jine umisteni vcelstev,uroven chovu,pravidelne vymeny matek,bodavost atd.Doporucuju vrele prednasku mgr.Machove.Ze je nekdo vcelar,neznamena,ze okoli sedne na zadek a bude okopavat zahradku v noci...J

Souhlasím s vámi, obrátit se na ZO by mělo být základem řešení těchto sporů. Přestože včelaři drží při sobě, věřím že až na výjimky jsou soudní. Vedení ZO by mělo jít mimo jiné o to, nepopuzovat veřejnost. Věřím, že většinou tomu tak je. Vše je o nalezení kompromisu. Chápu stěžovatelku, na druhé si dovedu představit včelaře, který zdědil včelaření včetně včelína po několika generacích svých předků, pozemek na kterém včelařili byl v minulosti násilně rozparcelován na řadovou zástavbu a nyní se s tím nehodlá smířit, ustupovat a provádět opatření na své straně. Ono zpravidla není vše černobílé. Pro objektivní posouzení zde není dostatek informací.

Pánové, když budete takto posuzovat a radit, tak splašené větrné mlýny si budou myslet, že mají navrch. Situaci a konkrétní stav neznáme ani jeden z nás. Ale vím,čím víc se ustupuje, nebo "chytře" radí, tak ten zoufalec, nebo větrný mlýn vyvíjí větší aktivitu. Jen ať se obrátí na soud. Akorát jeden diskutér do toho vnášel trochu světla a uváděl případy, kde to větrníci projeli. Jak jsem již uvedl dříve, jsem na toto téma značně alergický a napříšte se již nedám nějakým zoufalcem vyprovokovat. A při čtení vašich rad se budu jen usmívat. Bylo by nanejvýš vhodné, kdyby pani zoufalá dala vědět jak to dopadlo. Jestli, třeba nebylo soudem nařízeno odvčelení v okruhu pěti kilometrů, nebo něco jiného.

J.P.

Vážený uživateli IP:194.213.41.2

Už nikdy nebudu v tomto státě chtít po někom spravedlnost, jestliže zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti si neví s takovou otázkou obtěžování včelami rady. Nevěříte-li v úřady, jak píšete, dochází konverzace s Vámi ad absurdum.

Buď vysvětlete svou IP a záměry a co vlastně chcete, nebo si příště rovnou do Jména napiště - státem placený provokatér.

_gp_

PS: Souseda, co by měl bodavé včely vede mé zahrady kde si hrají mé děti bych nechtěl.

...........
Zoufalá (194.213.41.2) --- 17. 4. 2012
Re: Obt?ov?n? v?elkami (56848) (56858) (56875)
je to tak jak píšete... bylo mi od souseda řečeno, že jedno nebo dvě štípnutí nic neznamená.. to ano, ale pokud syn pouze seděl na pískovišti a hrál si a včely ho bezdůvodně napadly - dodávám ne jedna... - do hlavy a uvnitř do pusinky.. tak to není normální otok... byla u toho moje maminka, která dostala taky žihadlo do hlavy, ale synka již nestihla včas chytnout a utéct....my to měli do nemocnice asi 25 km a ten strach nepřeji nikomu...

skoro denně schovávám děti pod mikinu či tričko, jelikož včely letí přímo do vlasů a ihned štípou, takže nechat je na zahradě hrát si samotné nepřipadá v úvahu... stále musí někdo být u nich..... ta¨kže je to opravdu obtěžování nad míru... léta ho prosíme, aby s tím něco udělal, ale asi opravdu budu muset nechat zasáhnout patřičné úřady, i když nevěřím, že by s tím někdo něco dělal....

Obtěžování včelami je zlé i pro samotného včelaře. Ve středu jsem na zkoušku přidával některým včelstvům mezistěnu - začíná u nás kvést trnka. Třešeň ptačí ještě ne. Podle výpočtu rozvoje včelstev podle maximálních denních teplot mi vychází, že nastává dvanáctidenní období většího výskytu stavitelek. Tak jsem zvědav zda-li tu mezistěnu vystaví. Při posledním ochlazení mi včely také přestaly plodovat a po vylíhnutí plodu buňky zaplnily sladinou (asi ze zásob). Máte někdo zkušenosti s využitím podobného vypočtu a jeho aplikace? To jsem ale trochu odběhl od první věty. Po skončení práce jsem si dál na dvorku svačinu, a začala mně obtěžovat včela. Lítala kolem a bzučela a několikrát se dotkla nosu, aniž by mě bodla. Vzpomněl jsem si na tu současnou diskusi a začal jsem dělat větrníka, dokonce jsem ji několikrát dlaní odhodil a nic, pořád kolem mě kroužila. To mi připadá, že mně nechtěla bodnout, ale jen odehnat. Je to možné? H.

Vícekrát jsemuž zpozoroval, že když nějakému nevčelaři jdu ukázat včely, jeho včely velice rychle napadnou a dají mu žihadlo, takže urychleně zmizí, zatímco mě se včely obvykle ani nedotknou. Taky, když se včelám postavím před česna a překážím jim, tak taky 1 - 2 včelky si to přijdou obhlídnout, ťuknou mě třeba do tváře a pak odletí. Mám potom pár minut, abych z toho místa odešel, jinak se včelky vrátí a potom začnou už rozdávat žihadla. V literatuře jsem zachytil, že podobně méně napadají včely i nevčelaře, který je zrovna léčen na alergii na včelí jed. Léčení se provádí otužováním neboli vstřikováním malého množství včelího jedu do krve.

Takže podle všeho to vypadá, že včelky zřejmě umí z pachu toho člověka poznat, jestli má v krvi stopy po včelím jedu nebo nemá a podle toho se k němu chovají.

Příteli Polášku, o tom pachovém projevu strachu se už ví velice dávno. Když půjdeš okolo hodně starého psa, který za celý svůj život nikoho nekousl, a budeš se klepat strachem, tak tě rafne. Totéž platí i pro jiné příslušníky živočišné říše. V jistých případech to platí i pro člověka.

J.P.

To mi připadá, že mně nechtěla bodnout, ale jen odehnat. Je to možné? H.
------

Jo, podle mě běžné, nalétávají na tebe a narážejí, pokud se dáš na ústup od úlu, tak v určité vzdálenosti přestanou.

Podle mě není už tak jednoduché zjistit, ze kterého úlu jsou. Obrana teritoria kolem úlu je možná v nějaké korelaci s bodavostí, ale podel toho s čím zápasím já je to trchu jiný "gen" v chování.


Z hlediska volně žijících včel, je možná užitečnější jak bodavost - protože pokud včely dokázaly vyhnat "medvěda" z okolí stromu, neměl šanci ani zjistit, kam se začít vloupávat.

A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd.
Měl jsme jednou včely poblíž (20m) veřejné cesty v polích a náhle jsem toto na jaře zjistil. Tak jsem chystal výměnu matek, děsil se potíží atd. A pak to najednou zmizelo. Pak jsme si toho začal všímat a nemám tušení čím to je. Jestli to je zbytek poslední zimní generace, která z logiky věci by měla být nejostřejší - v zimě je velký hlad a nouze, takže se mueí med dobře bránit- nebo je to reakce na postřiky.

Debatovalo se o tom na Optimal konferenci a tam se spíš tehdy došlo k těm postřikům. Já ten poznatek mě na stanovišti v polích, myslím si, že to tak může být.

Karel

Myslím si, anebudu daleko od pravdy, že útočnost včel ovliňjí věci, o kterých tady nepadlo slovo. Jedná se o různé postřiky. Ošetřovali chemicky pšenici v podvečer, a druhý den ráno byla okolo včelína do vzdálenosti 100m velmi nebezpečná zóna. Sám jse schytal jedno do předloktí. Zhnislo to a velmi dlouho se to hojilo. Na té pšenici po ránu sbíraly rosu.Jinak s útočností hmyzu mám kladné zkušenosti se sršněma. Na té pšenici po ránu sbíraly rosu.Nešli na souseda přes ulici,který trpí alergií a na ostatní jakýkoliv hmyz má dva kasry s tromblony a sprejuje vše co se pohne. Připomíná mi Sarku Farku. Ale nevím co by se dělo, kdyby ho ti"sršáni" napadli doopravdy.

J.P.

"A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd. "

http://vcelarskenoviny.cz/vcelarske-pomucky/345-grifin-cast-prvni.html

Pri našich komentároch sa snažíme presvedčiť, že ten náš názor je správny, nemá to kto vyvrátiť alebo potvrdiť. Reagujem na Karlove J. vývody a príčiny silnej pichavosti včiel

Ja sa tejto otázke otázke venuje od chvíli, keď moje včely začali útočiť na moje členky-kotníky v miestach kde ponožky končili, keď so prechádzal popred úle. Došlo to až ak ďaleko, že som doslova trpel, pretože to pekelne bolelo, tmavé značky mi ostali až doteraz.

Na začiatku som začal, výmenou ponožiek, v tom to nebolo, ale som zistil, že včely dráždi statická elektrina, ktorá vzniká trením npr. nohavíc o ponožku z umelej priadze a topánky, taktiež z umelej kože.

Sňal som z nôh ponožky a hodil som ich letáčovú pätku, v tom momente sa na ne opakovane vrhali včely a pichali ako divé. To ešte nebol koniec, aj čisté ponožky ak som ich trel o nohavice z umelého vlákna a ponúkol včelám, znovu sa opakoval útok, ak som ponožky položil na plechovú striešku, ponožky sa v momente vybili.

Takže statická elektrina dokáže naše včely vydráždiť k útoku na ľudskú osobu. Vydýchol som si a pri práci s včelami som si neobúval ponožky a hore som bol bez a dolu som mal bermudy.

Posledné týždne pri práci s včelami znovu mimoriadne silné napádanie a viem, že som nebol dobre oblečený, lenže nie je čas oblečenie, ktoré som popísal vyššie.

Dnes som mal okrem iného na sebe károvanú košeľu s dlhým rukávom, bolo primerane teplo, dal som ju na striešku úľa, asi po 5-tich hodinách som všimol, že včely útočia na rukáv košele. Trochu som ho "nabudil a v tom momente sa vrhlo na rukáv košele 25-35 včiel, ale zároveň i na mňa.

Otvoril som úľ na úpravu včelstva a to s dymom, no musel som zbabelo ujsť do azylu búdy. Vrátil som sa a znovu som zbabelo zutekal, asi trikrát. Zo zúfalstva som zhodil tričko ktoré sa pri práci mojimi pohybmi nabíjalo a včely naň reagovali útokmi. Nakoniec som si ho vyzliekol a prácu som dokončil. Včely ma síce pichli, ale to bolo v poriadku.
Takto reagovali všetky včelstvá, ktoré som kontroloval a po viac dní.

Takže, ja si myslím, že príčinou by mohlo byť aj to čo som tu opísal, len by to potrebovalo väčšiu publicitu a viac serióznych pokusov, veď nakoniec to môže byť aj inšie.

"A pak je tady další agresivita, podle mě bude v květnu když u nás kvetou ovocné stromy a řepka. I na stanovištích kde je to v pohodě náhle začnou včely útočit když se vrací z pastvy atd. "

Přišly děti s paní učitelkou, a vůbec si nás včely nevšímaly. Je to jen hukot jak nosí pyl a nektar.

http://leteckaposta.cz/200563390

B.V.

AT:
Na začiatku som začal, výmenou ponožiek, v tom to nebolo, ale som zistil, že včely dráždi statická elektrina, ktorá vzniká trením npr. nohavíc o ponožku z umelej priadze a topánky, taktiež z umelej kože.
----------

Naprostý souhlas, vyvarujte se montérkových kombinéz co mají rukávy zakončeny elastickými náplety - pružný lem.
Taky jsem došel k tomu, že to je statika. (uvažoval jsem i pach, barvu, pot,..)

To když jsem si koupil drahý rozpěrák, a přivázal na ní reflexní šnůrku. Včely do ní bodaly i dyž se nehýbala.

Karel

Ve světě se používají různé modifikace přístroje Furetto, ať je to slovinský Zal, slovenský Varfum, ukrajinský Varamor nebo český Grifin.

Je to časť z článku vo VN od Z. Brentnera.
Fumigačný prístroj VARFUM (skratka slov VARroo a FUMigácia), ktorý vyrába na kolene ale profesionálne priateľ z Rimavskej Soboty Dušan Krnáč, som pomenoval a "krstil" zároveň v r. 2009. Ja VARFUM začnem používať od tohoto roku.

Bodavost včely je velmi propracovaná vloha.

Jako primární vidím rozdíl teplot. Pokud se ošetřovatel oblékne tak, že při práci se hýbe, tak včely rozeznají pohybujícího predátora tak, že dokážou identifikovat mnoho aspektů. Patří mezi nimi i ten lem rukávu proto, že kdyby si KaJi vzal velmi citlivou termokameru, vidí rozdíl teplot už za polojasna, včela je vidí stejně ať je noc nebo den. Potom ta statická elektřina umělých vláken. Dále CO2 co jdou z plic. Dále odstín. Všeobecně vedle toho, že tmavý odstín za denního světla přijímá více tepla ze slunce, tak i odstín jako takový je pro včely někde zakódován jako odstín predátora. Zlom klimatu z teplého do studeného. To ví každý, že když včera byl krásný proletový den a dnes je zamračeno a navíc o hodně stupňů méně, létavky které by jinak byly zaměstnány prací se účastní ochotně obrany hnízda. Nakonec pohyb. Pohyb je pro včely startovní linií. Postřiky jsou dnes označeny jako systémové a to znamená, že ochranná chemie je účastna ochrany v celé rostlině od kořenu ke květu, ale v jisté variantě coby součást rostliny. Osobně bych to zařadil jako GM, protože ikdyž osivo není GM, samotná ochrana složení na bázi prvků v systému rostlin již není to samé proti rostlině nechráněné chemií. Známou účinnou látkou je neoniktinoid, kupříkladu imidacloprid, který se na řepku a jiné olejniny prostě používá.

No a při druhotný impuls vidím samotný označkovaný cíl jedem coby poplašným feromonem. Kupříkladu. Pokud po takovým včelstvu bododárném začneme rozebírat další včelstva, ty zpravidla okamžitě zareagují na označený oděv v místě kde je tzv. tepelný břeh a okamžitě se tak jinak mírné včelstvo může účastnit útoku na včelaře.
_gp_

Tak to je teda dílo :-D, :-D, :-D.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 21.4.2012 16:03:45
> ----------------------------------------
> Bodavost včely je velmi propracovaná vloha.
>
> Jako primární vidím rozdíl teplot. Pokud se ošetřovatel oblékne tak, že při
> práci se hýbe, tak včely rozeznají pohybujícího predátora tak, že dokážou
> identifikovat mnoho aspektů. Patří mezi nimi i ten lem rukávu proto, že
> kdyby si KaJi vzal velmi citlivou termokameru, vidí rozdíl teplot už za
> polojasna, včela je vidí stejně ať je noc nebo den. Potom ta statická
> elektřina umělých vláken. Dále CO2 co jdou z plic. Dále odstín. Všeobecně
> vedle toho, že tmavý odstín za denního světla přijímá více tepla ze slunce,
> tak i odstín jako takový je pro včely někde zakódován jako odstín
> predátora. Zlom klimatu z teplého do studeného. To ví každý, že když včera
> byl krásný proletový den a dnes je zamračeno a navíc o hodně stupňů méně,
> létavky které by jinak byly zaměstnány prací se účastní ochotně obrany
> hnízda. Nakonec pohyb. Pohyb je pro včely startovní linií. Postřiky jsou
> dnes označeny jako systémové a to znamená, že ochranná chemie je účastna
> ochrany v celé rostlině od kořenu ke květu, ale v jisté variantě coby
> součást rostliny. Osobně bych to zařadil jako GM, protože ikdyž osivo není
> GM, samotná ochrana složení na bázi prvků v systému rostlin již není to
> samé proti rostlině nechráněné chemií. Známou účinnou látkou je
> neoniktinoid, kupříkladu imidacloprid, který se na řepku a jiné olejniny
> prostě používá.
>
> No a při druhotný impuls vidím samotný označkovaný cíl jedem coby poplašným
> feromonem. Kupříkladu. Pokud po takovým včelstvu bododárném začneme
> rozebírat další včelstva, ty zpravidla okamžitě zareagují na označený oděv
> v místě kde je tzv. tepelný břeh a okamžitě se tak jinak mírné včelstvo
> může účastnit útoku na včelaře.
> _gp_
>
>
>

Vzpomínám na situaci, kdy přímo před česny za silného letu včel se procházel zarostlý člověk, který byl ale silný kuřák, takže jej bylo zdaleka cítit. Včely ho míjely, ani do jeho fousů se žádná "neodvážila".

Gusti, príliš vedecká analýza, prečo tak a nie jednoducho inak. Ešte nie sú také vonkajšie teploty nie sú také vysoké, aby som mohol chodiť ku včelám tak, aby na mojom tele nevznikali trecie plochy umožňujúce vytvárať statický náboj, ktorý provokuje včely ku útoku. Pamätám sa dobre, ako to bolo pri odbere žihadiel.

Od zajtra budem chodiť ku včelám len v sandalkách bez ponožiek, krátke bermudy a hore bez. V tomto oblečení som nikdy problém so včelami nemal.

Môže sa dať nad plodisko nádstavok len z medzistienkami keď nemám vystavané plasty Ďakujem

Pěkná ta Tvoje reakce je. To :-D 3x. Hodně jsem z toho vyčetl._gp_
........
(e-mailem) --- 21. 4. 2012
Re: Zv?en? pichavos v?iel (56974) (56978)
Tak to je teda dílo :-D, :-D, :-D.

Pepan

Jaké to bylo při odběru žihadel?

Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel většinou klid.

Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela patří do lesa a není to domácí zvíře.


_gp_

potřebovalabych poradit s včelami

Jaké to bylo při odběru žihadel?
gp:
Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel většinou klid.

Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela patří do lesa a není to domácí zvíře.


-----------------

Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?

A s umístěním naprostý souhlas.

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 16:59:29
> ----------------------------------------
> Jaké to bylo při odběru žihadel?
>
> Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a
> svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka
> boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla
> a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel
> většinou klid.
>
> Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela
> patří do lesa a není to domácí zvíře.
>
>
> _gp_
>
>
>

Tak se ptej.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nejdlova <nejdlova.kristyna/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ely
> Datum: 22.4.2012 17:06:50
> ----------------------------------------
> potřebovalabych poradit s včelami
>
>
>

V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři chmatáci (Homo apis chmatelensis)

Pepam

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 17:15:48
> ----------------------------------------
> Jaké to bylo při odběru žihadel?
> gp:
> Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a
> svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka
> boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla
> a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel
> většinou klid.
>
> Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela
> patří do lesa a není to domácí zvíře.
>
>
> -----------------
>
> Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?
>
> A s umístěním naprostý souhlas.
>
> Karel
>
>
>

"V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři chmatáci (Homo apis chmatelensis)"

Apis je ale v původním významu kdysi ve starém egyptě býk, ne včela.

A že by jste se ráčila obtěžovat popsat problém?





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nejdlova <nejdlova.kristyna/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ely
> Datum: 22.4.2012 17:06:50
> ----------------------------------------
> potřebovalabych poradit s včelami
>
>
>

Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi 500 m vzdušnou čarou.

Záleží jak včelstvo vypadá... ale určitě to jde vždy. U nízkých nástavků, za květu třešně a slušném počasí bez obav u silnějších včelstev. Pokud máte třeba Vaše 42x 27.5 v jednom nástavku, Tak polovinu rámků přesuňte nahoru aby jste udržel teplo, a všechny mezistěny v obou patrech vzadu. Včely postupně postaví...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Nadstavok
> Datum: 22.4.2012 16:03:56
> ----------------------------------------
> Môže sa dať nad plodisko nádstavok len z medzistienkami keď nemám vystavané
> plasty Ďakujem
>
>
>

O ničemtakovém nevím. Pokud jste z vyšší polohy, přestěhujte co nejdříve. Pokud z nížiny, nechte na původním místě jedno včelstvo, které se posílí vrácenými včelami...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 19:04:48
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
>
>

To mě nikdy jaksi nedošlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 18:48:09
> ----------------------------------------
> "V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři
> chmatáci (Homo apis chmatelensis)"
>
> Apis je ale v původním významu kdysi ve starém egyptě býk, ne včela.
>
>
>

Vozík!
Večer, nebo brzy ráno zavřít čeno, naložit a převést.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 19:04:48
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
>
>

Ještě maličkost: otevřít čena a naházet na ně trochu trávy, včely jsou nuceny se znovu zorientovat.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 21:20:21
> ----------------------------------------
> Vozík!
> Večer, nebo brzy ráno zavřít čeno, naložit a převést.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> > Datum: 22.4.2012 19:04:48
> > ----------------------------------------
> > Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> > 500 m vzdušnou čarou.
> >
> >
> >
>
>
>

Běžná situace při práci bez rukavic - propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat.
_gp_
..........
> Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?
>
> Karel

Možná myslíte APINAR, ten se používá např. pro narkotizaci včel při
plnění oplodňáčků.... Po narkóze se včely zorientují na oplodňáček, do
původního úlu se nevrací...


Pokud stěhujete celé stanoviště, tak myslím že je to zbytečné..... a pro
včely nebezpečné...


petr j.




On 22.4.2012 19:04, Mojmír Večerka wrote:
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>

Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi 500 m vzdušnou čarou.

Mojmír, neviem koľko včelstiev chceš presťahovať, v podstate je to jedno, čo musíš ale spraviť

- na novom mieste pripraviť podstavce! a vozík na ich prevoz
- prevoz urob Keď včely prestanú lietať teda večer alebo chytro ráno.
- letáč musíš uzavrieť sieťkou, ale musí to dokonalé.
- na pôvodnom mieste nesmie ostať pomocný úľ! a zber vrátiacich sa včiel ako to radí Radek. Včely aj keď zaletia naspäť na svoje pôvodné miesto, istotne sa vrátia do svojich úľov, na novom mieste.
- ešte dodám, že na letáče netreba dávať žiadnu trávu, pretože včely pri výlete na novom mieste sa povinne znovu orientujú.

Táto technológia sťahovania včiel je preverená a dávam záruku, že aj úspešná. Anton

Dříve se doporučovalo přestěhovat včelstva na mezistanoviště vzdálené cca 10 km. Novější zkušenosti však potvrzují skutečnost, že je to zbytečné. Postupuj podle návodu který zde doporučuje A. Turčáni. Co je důležité, na původním stanovišti nesmí zůstat nic, co by připomínalo úl.
JK

Běžná situace při práci bez rukavic - propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat.
_gp_
---------
JO, rozumná řeč. Vždycky mě udivovali lidi co za vrchol profesionality považovali optevírání včel v trenýcrkách.

I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši.

Karel

"Dříve se doporučovalo přestěhovat včelstva na mezistanoviště vzdálené cca 10 km. Novější zkušenosti však potvrzují skutečnost, že je to zbytečné. Postupuj podle návodu který zde doporučuje A. Turčáni. Co je důležité, na původním stanovišti nesmí zůstat nic, co by připomínalo úl."

Pánové, zse jedna, nebo jedn co nahodil udičku. Ta nejdlova proti zoufalé je úplný žabař!! Vypadá to, že jich více neuloví a prohraje sázku. Špatně volené téma a ještě hůř položená otázka. Ha ha ha.

J.P.

Karlíku, tak si je řádně ukliď a nemusíš shánět nové.

J.P.

Ta tráva opravdu pomáhá hlavně při přesunech o pár metrů. Při větších vzdálenostech tím nic nepokazí
Hlavní je však přesun provést kdy jsou včelky doma. V JZD jsme před 50 lety jezdili nad ránem a na novém stanovišti zabouchali na úly, aby se zorientovali co se děje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 22:39:06
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
> Mojmír, neviem koľko včelstiev chceš presťahovať, v podstate je to jedno,
> čo musíš ale spraviť
>
> - na novom mieste pripraviť podstavce! a vozík na ich prevoz
> - prevoz urob Keď včely prestanú lietať teda večer alebo chytro ráno.
> - letáč musíš uzavrieť sieťkou, ale musí to dokonalé.
> - na pôvodnom mieste nesmie ostať pomocný úľ! a zber vrátiacich sa včiel
> ako to radí Radek. Včely aj keď zaletia naspäť na svoje pôvodné miesto,
> istotne sa vrátia do svojich úľov, na novom mieste.
> - ešte dodám, že na letáče netreba dávať žiadnu trávu, pretože včely pri
> výlete na novom mieste sa povinne znovu orientujú.
>
> Táto technológia sťahovania včiel je preverená a dávam záruku, že aj
> úspešná. Anton
>
>
>

"I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši. "
Přesně.
Já jsem kvůli ceně kupoval obyčejné levné prstové a našíval na ně staré rukávy. Nebo taky ty svářečské. Pokud byly rukavice tenké, takže je včely propíchly, bral jsem pod ně ještě dovnitř tenké látkové pletené. To bylo lepší v tom,že se mohly prát, protože bez nich se mně uvnitř rukavic časem nashromáždila špína a zbytky potu, takže používat takové starší rukavice bylo dost nehygienické.

Takováto úspora by mne nenapadla hlavně kvůli pracnosti. Já vím, ale, že jde taky o to dokázat si, že to zvládnu? To je pak o něčem jiném. Taky občas mívám takové nápady. obdobného tipu. :-D, :-D,

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 23.4.2012 07:56:25
> ----------------------------------------
> "I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že
> tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi
> je vždy rozežerou myši. "
> Přesně.
> Já jsem kvůli ceně kupoval obyčejné levné prstové a našíval na ně staré
> rukávy. Nebo taky ty svářečské. Pokud byly rukavice tenké, takže je včely
> propíchly, bral jsem pod ně ještě dovnitř tenké látkové pletené. To bylo
> lepší v tom,že se mohly prát, protože bez nich se mně uvnitř rukavic časem
> nashromáždila špína a zbytky potu, takže používat takové starší rukavice
> bylo dost nehygienické.
>
>
>

Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30 včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?

Tyhlety látky se používají na omámení čistě jen samotných včel setřepaných do rojáku. Není vůbec jasné, jak by dopadl pokus omámit včely v původním úlu s plásty a plodem. Nejspíš by to dopadlo špatně, protože po dlouhodu dobu by kvůli zápachu byl rozvrácen celý úl. Není taky jasné, jestli by to přežil plod. Či jestli by nebyly kontaminovány zásoby.
Prostě se to nepoužívá.

Když už by bylo nutné nechat včely na původní stanoviště zapomenout, dá se to snadno a dobře udělat umělým rojem a jeho zcelováním někde ve sklepě v chadnu, tmě a tichu tak 2 - 3 dny.

Hrozí předávkování a je to zbytečný výdaj.
Bohatě stačí v sobotu za úsvitu na to naběhnout a za chvíli je to doma. Čím bude horší počasí tím líp. Úly hlavně dobře stáhnout aby se nerozjely


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <mojmirvecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 23.4.2012 10:17:03
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné
> vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30
> včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
>
>
>

Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30 včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
------------
To omámení snad i snižuje věk včel.

Pokud bych potřeboval stěhovat, tak bych to za dané situace udělal s mezistanovištěm, někde třeba rozkvétá řepka, tak bych si zakočoval a pak k sobě domů, nebo bych už počkal a udělal si za týden, 14 dní silné oddělky.

Karel

Asi takto, včely máte v rojáčku a ony si tam bzučí, z kuřáku jim tam
zakouříte APINAR a hned je ticho, všechny včely strnule popadají na dno,
pak se hned musí rojáček otevřít a odvětrat jinak to byla jejich
poslední narkoza :).

To odvětrání je psané v návodě k apinaru, vždy nějaká část včel narkozu
nepřežije, záleží jak se to provede....


petr j.


On 23.4.2012 10:16, Mojmír Večerka wrote:
> Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné
> vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30
> včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
>

Milý Gusto,tak se nám ta konference pěkně rozbíhá,máme jaro,začíná třešeň,první pampelišky a zanedlouho začne řepka.Každý pochopí,že bodavost včel přijde na potaz až řekněme v červnu či červenci. Kdo se s tím potýká již dnes,je to na pováženou a měl by si s tím něco dělat.
Větší problém vidím v tom,že včely jsou o trochu pozadu za současným datumem,těžko to dohoní,kdo je na vině asi víme.
Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku.To se týká těch,co nevědí co s jarním medem a prodávají mu ho. Jinak asi je na skladě ještě dosti medu u včelařů a je třeba doufat,že bude letošní rok trochu skoupý na výnosy aby se udal ten doma...

I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši.

Karel, to nie ekvilibristika jednotlivcov, to je potreba byť voľný a nie sputnaný skafandrom. Jednoducho to neznesiem, ak sa po mojom stekajú potôčiky lepkavého potu.
Ja npr. mám aj rukavice a výborné na prácu s včelami, nie proti žihadlám, ale preto, že mám citlivé ruky na propolis.
Na vhodné rukavice som natrafil na lacné obchody typu "Všetko za 1€" a isto také obchody sú i u Vás, ale majú ich aj v železiarskych obchodoch kde sú o niečo drahšie.

Človek pri práci v týchto rukaviciach nestráca cit, môže robiť všetky práce. Sú z príjemného bavlneného textilu a prsty s dlaňou sú jemne potiahnuté gumou a zatiaľ sú perfektné.

Jinak nejlepší doba na přestěhování byla před zimou, těsně před příchodem silnějších mrazů a napadnutím sněhu nebo v první cca čtvrtině zimy při oblevě.

Radime, prečo nechceš pochopiť fakt, že môj spôsob presunu včelstiev a je jedno na akú vzdialenosť a ročné obdobie. Ja som aj tohoto roku presunul pre týždňom 4 včelstvá a na rôzne vzdialenosti a nemal s nimi žiadne problémy. A dostal som ďakovné e-maily aj od Vás, každý bol spokojný, pretože ani jeden nemal problémy. Radim, včely sa na miesto nevracajú na základe pachov, ale čisto na orientácii očami.

Ta tráva opravdu pomáhá hlavně při přesunech o pár metrů.

Pepan, nemôžem si pomôcť, ale tá tráva je naozaj zbytočná na letáči (viem, ži nič nepokazí), ale včely so po prevoze dokážu novo orientovať na nové miesto tým ich najprirodzenejším spôsobom, okamžitou novou orientáciou pri prvom výlete z úľa na novom mieste, takže podľa mňa zbytočná robota. Ale keď inak nedáš, tak tú trávu na letáč kľudne dávaj.

A máš predstavu, aby si to uskutočnil? Včelstvo v úli, plod, zásoby a pod., keď to čo som Ti napísal v predošlom komentári, je 100%-né.
To, že na pôvodnom mieste ostane 33 včelstiev je v poriadku, dôležité je aby na mieste tvojich úľov, ostalo miesto čisté.Technológia presunu je overovaná nespočetne ráz.Tak sa neboj. Anton

?????:
...Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku...
------------

Pokud vím, tak v zimě byla pěkná výkupní cena. Kdyby vydržela, tak by to snad mohlo stačit.

Ale pokud se objeví dobrovolníci co budou vozit do výkupu za 30 tak proč platit víc. To nikdo s IQ nad 90 neudělá.

Jenže včelaři se ze Včelařství díky inf. embargu nic nedozví, takže ochotně naklušou pod nůž. Chyba tedy asi nebude v Jaroměři. :-)

Karel

"Radime, prečo nechceš pochopiť fakt, že môj spôsob presunu včelstiev a je jedno na akú vzdialenosť a ročné obdobie. Ja som aj tohoto roku presunul pre týždňom 4 včelstvá a na rôzne vzdialenosti a nemal s nimi žiadne problémy. A dostal som ďakovné e-maily aj od Vás, každý bol spokojný, pretože ani jeden nemal problémy. Radim, včely sa na miesto nevracajú na základe pachov, ale čisto na orientácii očami."

Vy se chováte, jako by vám každý včelař platil za včelstvo, které přestěhuje podle vás, aspoň jedno euro.
Já uvádím jen alternativy, ať si každý vybere.

Každopádně ale přes zimu je přesun včelstev na krátkou vzdálenost nejvýhodnější. Pokud se nejedná o čas po období delších mrazů, kdy mají včely příliš plné výkalové váčky anebo je problém se sněhem či velkým blátem.
A nejvýhodnější je z těchto důvodů: Jednak včely jsou početně slabé a nemají plod, nebo ho mají málo, úly jsou malé, lehké a tak se s nimi dobře manipuluje. Jednak je nižší teplota a tak včely jsou apatičtější a málo se rozrušují, při šetrné práci a vhodně vybraném období dokonce opatrné ruční přemístění ani nemusí zaznamenat a po umístění na nové místo ani nevylétnou. A nakonec pokud je po přesunu takové počasí, kdy aspoň týden nevylétají, potom na novém stanovišti létavky vylétnou, zorientují se na něm a o starém stanovišti už prakticky nevědí, i kdyby bylo hned vedle.
Proto je toto období vhodné pro různé malé úpravy stanoviště, přemísťování a vzájemné přehazování úlů se včelstvy nebo přemísťování včelstev na malou vzdálenost.

Nehodí se akorát tolik na přemísťování na větší vzdálenost,kdy se včely vezou třeba hodinu na přívěsném vozíku za autem, mohou se při tom dost rozrušit a potom na novém stanovišti pravděpodobně potřebují vhodné teplé počasí, aby se mohly proletět. S tím ale zkušenosti nemám.

Zkušenosti mám právě s tím přehazováním úlů nebo s jejich přemísťováním na malou vzdálenost. Vezl jsem třeba úl se včelami v zimě na ručním vozíku dva kilometry daleko. Byla to lesní a polní cesta, teplota kolem nuly , na cestě buď blátivé koleje nebo 10 - 15 centimetrů sněhu. Včelky byly úplně potichu a na novém místě se ani neobtěžovaly vylézt z úlu.... Vyletěly až zmizel sníh....
Co ještě může být lepší metoda přemísťování včelstev než takováhle....

Jinak si myslím, že se s tím přemísťováním obvykle dělá zbytečně moc humbuku.
Včelstvo se přemístěním nemůže zničit, pokud se třeba nadměrnými otřesy neutrhnou rámky nebo se příliš rozrušené včelstvo nepřehřeje nebo neudusí. A to by muselo být hodně nešetrné přemístění.
Jinak se nic neděje. Maximálně včelstvo ztratí většinu létavek, třetinu, polovinu včel a potom tu ztrátu měsíc až dva dohání. Případně v období loupeže může být vyloupeno. Ale to by zase byla dost velká nedbalost.
Jinak se prostě nic neděje.

Musím souhlasit s Antonem. Teď jsem stěhoval 2 včelstva z ležanů do Dadantů asi o 4 m vedle. Normálně jsem je tam přeskládal ležan otočil do trávy a zabouchal a do 10 min bylo vše jak má být. Ležany ruším, kdo je chce jsou jeho/grátis/. I v chovu matek jsou již překonané! Zdraví R. Stonjek

Špačkové v podstatě dělají službu. Tu službu dělat vlastně ani nemusí. Ty drobný za řepku do Německa jim zato nestojí. Mají medu v EUrokvalitě dost, maj to bez problémů co se týká analýz a bez různých výkupních horečných stavů. Prostě zvednou telefon a s kompletním servisem nějaký obchodník doveze až pod nos medu co hrdlo ráčí.

Prakticky včelaři v tomto státě narazili na ideologii pánů ve Včelařství, kteří rozvinuly I2J. A to prodej ze dvora.

Nyní je stav, kdy si prostě dvě sorty lidí v oboru nechce překážet. Proč také. Špačkům se dalo jasně najevo, že je včelaři nepotřebují, med si mohou překoupit mezi sebou, když tak, jen na řepku a tu si přeci nakonec mohou včelaři nalít do bandasek a vypít coby medovinu.
_gp_
........
KaJi (88.101.45.181) --- 24. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014)
?????:
...Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku...
------------

Pokud vím, tak v zimě byla pěkná výkupní cena. Kdyby vydržela, tak by to snad mohlo stačit.

Ale pokud se objeví dobrovolníci co budou vozit do výkupu za 30 tak proč platit víc. To nikdo s IQ nad 90 neudělá.

Jenže včelaři se ze Včelařství díky inf. embargu nic nedozví, takže ochotně naklušou pod nůž. Chyba tedy asi nebude v Jaroměři. :-)

Karel

GP: "Mají medu v EUrokvalitě dost, maj to bez problémů co se týká analýz a bez různých výkupních horečných stavů. Prostě zvednou telefon a s kompletním servisem nějaký obchodník doveze až pod nos medu co hrdlo ráčí."

______________________________

Ano, vše je v pořádku, ale stálo by za to, nestydět se za původ medu a pořádně jej označovat. Jen tak vzniká skutečně konkurenční prostředí. Ta zmíněná eurokvalita by se neměla zahalovat do roucha "směsi medů ze zemí ES a mimo ES".

Tak toto problém s konkurencí nevyřeší. Pravý problém může vyřešit jen neúplatný a neovlivnitelný celník, který by se našel na nafukování zásob medu a šel by od těch nedrzejších baličů podnikatelů, co vyloženě zneužívají soudy proti včelařství a ještě se prezentují v růžově krásné a za nimi všichni ostatní, kteří nemají nato mít bandu právníků.

Bohužel toto je ta dnešní laťka a je úplně v jiné rovině nastavená, než by měla a hlavně ji nevidí adepti, kteří investují obrovské peníze a čas do včelařství a prakticky se v krátké době uštvou pokud jsou poctiví nebo jestli je nesežere něco jiného. _gp_

---------
Ano, vše je v pořádku, ale stálo by za to, nestydět se za původ medu a pořádně jej označovat. Jen tak vzniká skutečně konkurenční prostředí. Ta zmíněná eurokvalita by se neměla zahalovat do roucha "směsi medů ze zemí ES a mimo ES".

Špačkové v podstatě dělají službu. Tu službu dělat vlastně ani nemusí. Ty drobný za řepku do Německa jim zato nestojí.

---------

Moje, řeč, jak říkávám: "Běžte si nějakému zemědělci postěžovat, že vám platí hotově za vše co dodáte, ale málo."

Asi nepochopí, jestli si včelaři stěžují, nebo se chlubí jak se mají dobře.

:-)

Karel

Dobrý den zaujal mě příspěvek R. Stonjeka - rušíte ležany, já o nich uvažuju. Tělesné síly nepřibývá, zvedat nástavky je pro mě nemyslitelné, pracuju i v nástavkových úlech s jednotlivými rámky. Jde to, ale začínám počítat s tím, že se brzy nebudu moci šphat ani po schůdkách. A někde jsem četla, že ležan může být dobrou náhradou za nástavkový úl, protože ho lze sestavit tak, aby měl velký objem. Ráda bych se dověděla něco o výhodách a nevýhodách ležanu od člověka, který s ním má zkušenost. Děkuji. Miroslava

Spíš zadováky než ležany. Když je zadovák vhodně umístěný, sedne se k úlu na židli, otevře úl, všechno udělá a nemusí vstát dříve, dokud úl není zase zavřený.

Zdravím Miroslavu a předem říkám, že nemůže všemu věřít co se píše. Se stejných důvodů co ona uvádí jsem si udělal několik ležanů a věřil, že je to ideální úl na stáří které už u mě také ťuká na branku. Samozřejmě ovlivněn články ve Včelařství od př. Hájka a Otčenáška. Žel zklamání bylo velké a z medné soutěže vyšel jako bezkonkurenční Dadant, tedy jeho napodobenina. Aby ležan nějak fungoval musíte mít vysoké rámky, uvedení autoři doporučují výšku 35 cm. Až budete poprvé chtít oklepat takový rámek od včel plný medu, rychle zjistíte, že jste na to dost slabá, nebo po oklepání jednoho medníku uvidíte, že tudy cesta nevede, navíc musíte mít v medníku černé rámky nebo víc drátků, jinak vám světlý plást utrhne. Na vytáčení musíte mít spec. medomet. A i kdyby jste toto překonala, medné výnosy silně pokulhávají. Výrazným vylepšením je i polomedník, pak vše je jinak, ale to už také není ležan. Nepoznal jsem úl, v kterém by se včelky tak ochotně rojily a to jsem začínal v Budečákách! Každopádně za vyzkoušení to stojí, přijeďte si z vlekem, máte u mě poslední 2 zcela zdarma. Myslím, že na stáří je ideální nízkonástavkový úl vyrobený z pevnějšího Styroduru 4000. Nahoře a dole dřevěný rám a výplň ze styroduru. Když všechny dřevěné součásti necháte namočit vakuově do sublimátu / zeleného/ a pak vnitřek potravin. barvou, je to úl navěky. Držím palce aby vaše rozhodnutí bylo super! R. S.

S dovolením jako ještě mladík se připojím se svou zkušeností.

Když Ruda zmínil zadovák -souhlasím, ale pouze s vysouvákem. Na Pardubicku předělávali zadováky na vysouváky, v Holicích byl nějaký šikovný strojař-včelař, který vyráběl výsuvné zařízení. Pomáhal jsem jednomu hodně nemocnému včelaři přes 80 let věkem s kardiostimulátorem a dalšími chorobami a zvládal to, i když byl nucený být skoro pořád opřený, nebo sedět. Princip je jednoduchý - ze zadu se k zadováku nastrčí "šuplík", který má na horní hraně zuby, po kterých se posunuje výsuv. rámky visí v plechových vinglech, občas jsou ještě podobné k dostání ve včelařských potřebách. Do nich se zaháknou dva dráty podobné drátům z jízdního kola a výsuvem se vytáhne celé patro do šuplíku a včely se ošetřují shora, žádné dloubání v Budečáku!! Vysouvání je hřídel na koncích kolečka tak akorát do ruky, kterými vlastní silou vytahujeme do šuplíku. Dvě ozubená kola nad zuby šuplíku nám vytažení usnadňují... Aby to fungovalo je třeba 2 maličkostí - občas plechový vingl máznout jedlým olejem a dodržet mezeru mezi bočními loučkami rámků a stěnou úlu přesně 10mm!!! jinak se mačkají včely a jsou zlé. Kvalitně udělané rámky jsou samozřejmostí. Obvykle se to dělalo na míru 39*27.5, což bylo mnohem lepší naž 39*24...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 04:48:47
> ----------------------------------------
> Spíš zadováky než ležany. Když je zadovák vhodně umístěný, sedne se k úlu
> na židli, otevře úl, všechno udělá a nemusí vstát dříve, dokud úl není zase
> zavřený.
>
>
>

Ono to je hodně individuální. A hlavně, kdo to "ještě nemá" nemá o tom pořádnou představu. Kdo už "to má" , tak kolikrát je příliš v tom, nemá nadhled, snaží se za každou cenu udržet toho včelaření co nejvíc a potom trpí i včelař i včely. A třeba i okolí. Já co vím o včelaření ve stáří, tak hlavně usuzuji z toho, co jsem viděl staré včelaře včelařit v okolí. A z doby, kdy jsem včelařil výhradně v zadovácích.
Fakt je, že na rozdíl od včelaření v produktivním věku či včelaření s cílem získat víc medu a peněz včelaření ve stáří neklade důraz na rychlé ošetření včelstev. Není tak problém se v jednom včelstvu hrabat hodinu i dvě. Což právě vnáší do hry zpátky ty zadováky. Na které jsem třebas já z dřívějška hodně zvyklý a stále jich ještě dost mám.
Kdo nikdy nepracoval se zadováky, jen s nástavky, tak pro něho může být ve stáří dobré řešení mechanizace stanoviště. To znamená například nad nástavkové úly hodit drážku s kladkou, na hák závěsné zařízení, tomu přizpůsobit nástavky a dno... vybraný úl by se tak rozebral na nástavky, ty přenesly kladkou na nějaký manipulační stůl, k tomu by se třeba i sedlo a vsedě v nástavcích provedlo, co je třeba. A pak zase úl složil zpátky...
Případně bylo zveřejněno už pár nápadů na manipulační vozík, kterým lze taky rozebrat nástavkový úl na jednotlivé nástavky a ty taky převézt na nějaký manipulační stůl....

Hm, zadováky jsem zmínil já.
Vysouvací zařízení bylo vymýšleno v různých variantách mnohokrát za doby, kdy byly zadováky běžné úly. Mnoho včelařů je vyzkoušelo, ale málokdo u nich zůstal.
Tam je obecný problém, že poměrně složitá konstrukce se musí provozovat uvnitř úlu, kde k její části mají včely přístup a rychle ji zatmelují. Plus prostavují rámly nad sebou. Včelař musí být za prvé tak trochu technik a za druhé musí do včel chodit hodně často, každý týden, každých 14 dní, zařízení musí pokaždé očistit od tmelu, namazat olejem atd... Zvláště pokud ta včelstva jsou silná.
Možná by se hodilo na slabá včelstva nebo na oddělky, kde tolik nezatmelují a neprostavují, pokud by bylo třeba umístit hodně včelstev na velmi malý prostor.....jinak zřejmě ne.

Svojí vyčerpávající odpovědědí jsem se snažil předejít přesně takovým kritikám. Vím o tom, že 99% vysouvacích zařízení do Budečáků nefungovalo! Pokud jde o frekvenci rozebírání, ono to tak skoro vychází během jarního rozšiřování týdně 1-2 mezistěny a pak po 14 dnech vytáčení medu, oddělky apod. Ta sezóna není zase tak dlouhá....
Samozřejmě plně souhlasím s panem Stonjekem, že lehký nízkonástavkový úl do výšky rámku 17cm je asi nejlepší řešení. Sám mám 39*17 a funguje to perfektně. Pan Volejník takových včelstev ve stejných úlech zvládá 220 ve svých 82 letech.... pro tu paní bych ještě zdůraznil, že z důvodu váhy se vůbec nemusí bát 39*17 pouze po 9 rámcích v nástavku, postavit je v podstatě na podlahu a počítat s potřebou 7NN pro řepku pak stačí 6NN. Pan Volejník to tak úspěšně dělá již 40 let.... viz poslední Včelařství.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 08:35:31
> ----------------------------------------
> Hm, zadováky jsem zmínil já.
> Vysouvací zařízení bylo vymýšleno v různých variantách mnohokrát za doby,
> kdy byly zadováky běžné úly. Mnoho včelařů je vyzkoušelo, ale málokdo u
> nich zůstal.
> Tam je obecný problém, že poměrně složitá konstrukce se musí provozovat
> uvnitř úlu, kde k její části mají včely přístup a rychle ji zatmelují. Plus
> prostavují rámly nad sebou. Včelař musí být za prvé tak trochu technik a za
> druhé musí do včel chodit hodně často, každý týden, každých 14 dní,
> zařízení musí pokaždé očistit od tmelu, namazat olejem atd... Zvláště pokud
> ta včelstva jsou silná.
> Možná by se hodilo na slabá včelstva nebo na oddělky, kde tolik nezatmelují
> a neprostavují, pokud by bylo třeba umístit hodně včelstev na velmi malý
> prostor.....jinak zřejmě ne.
>
>
>

nevím ,nevím. Já do zadováku posvítím, když vidím, že je rámek propojený můstkem se spodním rámkem nebo stropem, tak tam fouknu kouř, aby odtamtud zmizely včely, můstek proříznu nožem a teprve potom vytahuji rámek kleštěmi ven.
Vytahovat rámky vysouvacím zařízením znamená, že se všechny ty můstky najednou zboří i se všemi včelami, co v nich jsou, případně při smůle i s matkou, spousta včel se přimáčkne, rozzuří, můstky se sladinou nebo plodem se slisují, sladina a šťávy z larev začnou vytékat....nevím, jestli to je vhodné pro staršího včelaře s omezenou pohyblivostí....

Koukám, že opravdu nevíš nevíš... Samozřejmě, že se úplně stejně používal dlouhý nůž, mezi patry je mřížka a prkénka, takže v tom rozhodně není rozdíl. Pokud je dodržena přesná mezera 10mm i nahoru, tak to včely prostavují minimálně. Samozřejmě záleží i na způsobu ošetřování. Pokud to neotevřeš celou sezónu, tak to prostaví, ale jak jsi sám psal, do těchto úlů se lezlo pomalu každý týden v sezóně vylamovat matečníky, dělat matce místo pro kladení (převěšování), odebírat med a plod, pořád samé nepochopitelné věci pro nízkonástavkáře. ... Zrovna se nyní jednoho včelaře, který mění své myšlení a začíná mít včely opravdu rád, nechce jim stále překážet... tak se ho snažím udržet, aby stále ještě do včel nelezl. Je taky zvyklý na podobnou technologii. Od jarní prohlídky by chtěl nejmíň týdně vidět každý úl zevnitř... Moc pěkně to popsal pan Dibus na stránkách Zubří v kalendáriu.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 09:06:33
> ----------------------------------------
> nevím ,nevím. Já do zadováku posvítím, když vidím, že je rámek propojený
> můstkem se spodním rámkem nebo stropem, tak tam fouknu kouř, aby odtamtud
> zmizely včely, můstek proříznu nožem a teprve potom vytahuji rámek kleštěmi
> ven.
> Vytahovat rámky vysouvacím zařízením znamená, že se všechny ty můstky
> najednou zboří i se všemi včelami, co v nich jsou, případně při smůle i s
> matkou, spousta včel se přimáčkne, rozzuří, můstky se sladinou nebo plodem
> se slisují, sladina a šťávy z larev začnou vytékat....nevím, jestli to je
> vhodné pro staršího včelaře s omezenou pohyblivostí....
>
>
>

Právě že co se týká zadováků, vím...
Vysouvací zařízení byla slepá ulička, je vhodné tak pro včelaře technické hračičky. Už požadovaná přesnost v jednotkách milimetrů, která se během používání vysouvacího zařízení musí dodržet, je ve včelaření hodně omezující a znamená dost velké zkrácení životnosti úlu.
Nebudu tady ten zřejmý fakt dále rozebírat, původní téma je jiné.

Stonjek:
Myslím, že na stáří je ideální nízkonástavkový úl vyrobený z pevnějšího Styroduru 4000.
--------

Nějakou dobu jsem tápal, protože málokdo - a ni ti co z toho dělají, natož prodejci- mi neporadili jak se v číslech orientovat.

Takže pokud někod tápe jako já dřív, tak u pěnových PS ať už EPS či XPS se měří tlak v kPa při 10% deformacia to se u EPS udává většonou přímo. Fasádníí má 75, ten včely vykusují, prý stovku už ne, od stovky se XPS značí S100,S150,S200 - /F fasádní, S stabil/ jsou do podlah. Já mám plemenáče na dopručení řezané na míru v Inva Soběšice? - družstvo invalidů - z S150 a natřené 2x akryl barvou zevnitř a zatím jsem je použil k převozu včel. A i když tam bylv včely nabouchané přes týden, neblo do PS kousnuto.
Ale dnesk abych šel do podlahových XPS (Styrodur, Floormate, ... - podle výrobce se názvy a označení liší) a pevnost je na rozdíl od fasádních 300kPa vyšší. 400 až 700kPa. Styrodur 40xx má myslím právě 400kPa. Viděl jsem úly z Floormatu a netknuté a získal jsem desky z Floormate do průmyslových podlah - demolice a to je "prkno". To má myslím 700kPa.

Karel

Svoje Budečáky jsem měl všechny z vysouváním. Přidal jsem jeden ohyb navíc abych se vyhnul zoně největšího tmelení. Vysouvací bedýnka musí při každém vysunutí sáně namáznout, takže tam musí být kus filce napuštěný vyhovujícím olejem. Určitě se mi v nich práce líbila víc než v universálech! Kdyby byly větší, bylo by v nich v malém hezké včelaření! Zdraví R. S.

Já zastávám zásadu, že provedení úlů musí být jednoduché. Přirozeně taky účelné, aby bylo pro včelky optimální, ale hlavně jednoduché.
Má to dvě výhody, za prvé hlavně pokud se včelaří s větším množstvím pro výnos, je ztráta času řešit před každým úlem 5 nebo 15 minut nějakou techniku, třeba to vysouvání úlů. Já preferuji hned a jednoduše otevřít úl a místo techniky hned začít řešit včely. Ono taky když člověk přijde v 8 - 10 ráno do včelína a končí v létě v 8 -9 večer se západem slunka, nemá potom na nějaké technické blbosti ani pomyšlení ani v mladém věku, natož pak někdy ve stáří.
Za druhé jednoduchý úl znamená, že se v něm dá včelařit, jen s nějakými zdrženími až doslova do doby, dokud se nezačne rozpadat. Pokud jsou v úlu nainstalované nějaké technické složitosti a pokud je na ně včelaření vázáno, končí životnost úlu s ukončením provozování té složitosti, takže životnost takového úlu je potom polovina, třetina předchozí životnosti. A to je úplně zbytečné.
Pokud bych měl ukončit své včelaření v zadovácích, končil bych tedy v úplně jednoduchých klasických zadovácích. Klidně i v zadovácích po 2x12 rámků 39x24, protože rojení v nich umím zvládnout, možná v zadovácích po 2x16 plástů 39x24 nebo možná i ve vícepatrových zadovácích s objeme srovnatelným s nástavkovými úly.

Příteli Stonjeku, neni ten sublimát nějaké chemické jedovaté svinstvo? Jak se to vůbec správně jmenuje?

J.P.

Dobrý den,
včera jsem byl rozšiřovat včelstva a k mému překvapení jsem ve 2 dost silných včelstvech nenašel ani buňku plodu. Mám jich celkem 5, z toho 3 pěkná silná a 2 taková slabší (nedávno jsem tu řešil, zda je spojit nebo ne, a nakonec jsem se rozhodnul je vypiplat - možná budu ještě rád...). Poslední zásah do včel byl 25.3., kdy byl proveden povinný nátěr plodu. I v těchto dvou silnějších, teď bezplodových včelstvech, bylo plodu hromada, mám v živé paměti jak jsem brblal že se nátěr nedělal aspoň o 14 dní dřív, když už to musí být. Celé včelstvo (3 NN 39*17) se muselo překopat a natřít a přitom zřejmě přišlo o matku... Tuhle hloubkovou prohrábku jsem jim chudákům včera zopakoval, jak jsem se snažil za každou cenu zjistit co se děje a najít aspoň vajíčko. Našel jsem jeden takový nanicovatý opuštěný nouzový matečník (ze dvou takových včelstev).
Prosím o radu, co s nimi. Je mi dost divné, že i kdyby matka zahynula při manipulaci s rámky, že by si včelstvo nevychovalo novou? Bylo tam vážně dost plodu všeho stáří. Je možné, že ty zbytky nouzových matečníků už zlikvidovaly, takže jsem je nenašel? Je to akorát měsíc, takže určitá šance na to, že mají novou matku, která jen zatím neklade, by tu mohla být. Co myslíte, mám ještě počkat, nebo urychleně, než se vyvinou trubčice, spojit každé z nich s jedním z těch slabších (jedno 1 N 39x24 a druhé 1NN 39*17 - dostalo zabrat od žluny a hlavně se jim do úlu dostala myš)? Případné spojení asi provést nasazením včelstvíčka s matkou nahoru, přes noviny (nechat otevřené očko?), večer? Díky za každou radu a názor, ať Vám to bzučí aspoň tak, jako mě to páté včelstvo (obsedlo teď 5 NN, to je radost pohledět, trochu jsem doufal že taková budu mít 3 :( ).

Honza Indra

Zační plodovou zkouškou. za 2 dny víš na čem jsi.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 08:41:36
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> včera jsem byl rozšiřovat včelstva a k mému překvapení jsem ve 2 dost
> silných včelstvech nenašel ani buňku plodu. Mám jich celkem 5, z toho 3
> pěkná silná a 2 taková slabší (nedávno jsem tu řešil, zda je spojit nebo
> ne, a nakonec jsem se rozhodnul je vypiplat - možná budu ještě rád...).
> Poslední zásah do včel byl 25.3., kdy byl proveden povinný nátěr plodu. I v
> těchto dvou silnějších, teď bezplodových včelstvech, bylo plodu hromada,
> mám v živé paměti jak jsem brblal že se nátěr nedělal aspoň o 14 dní dřív,
> když už to musí být. Celé včelstvo (3 NN 39*17) se muselo překopat a natřít
> a přitom zřejmě přišlo o matku... Tuhle hloubkovou prohrábku jsem jim
> chudákům včera zopakoval, jak jsem se snažil za každou cenu zjistit co se
> děje a najít aspoň vajíčko. Našel jsem jeden takový nanicovatý opuštěný
> nouzový matečník (ze dvou takových včelstev).
> Prosím o radu, co s nimi. Je mi dost divné, že i kdyby matka zahynula při
> manipulaci s rámky, že by si včelstvo nevychovalo novou? Bylo tam vážně
> dost plodu všeho stáří. Je možné, že ty zbytky nouzových matečníků už
> zlikvidovaly, takže jsem je nenašel? Je to akorát měsíc, takže určitá šance
> na to, že mají novou matku, která jen zatím neklade, by tu mohla být. Co
> myslíte, mám ještě počkat, nebo urychleně, než se vyvinou trubčice, spojit
> každé z nich s jedním z těch slabších (jedno 1 N 39x24 a druhé 1NN 39*17 -
> dostalo zabrat od žluny a hlavně se jim do úlu dostala myš)? Případné
> spojení asi provést nasazením včelstvíčka s matkou nahoru, přes noviny
> (nechat otevřené očko?), večer? Díky za každou radu a názor, ať Vám to
> bzučí aspoň tak, jako mě to páté včelstvo (obsedlo teď 5 NN, to je radost
> pohledět, trochu jsem doufal že taková budu mít 3 :( ).
>
> Honza Indra
>
>
>

"Zační plodovou zkouškou. za 2 dny víš na čem jsi."

Souhlas.
Ono takhle časně odchovávané matky se mohou rozklást o hodně později. Jednak po vylíhnutí mohly čekat i nějaký týden, než bylo optimální počasí pro oplozovací výlet, takže se všechno posunulo. Jednak taky je takhle časně nedostatek trubů, takže oplozování se protáhlo na hodně výletů. Jednak taky jak nebyl velký výběr, oplození mohlo být nekvalitní a taková matka se často rozklade znatelně později než kvalitně oplozená matka.

Pokud tam matka je, je potom třeba sledovat, jestli je kvalitní a pokud není, málo klade, má hodně mezerovitý plod, je třeba ji po zesílení včelstva vyměnit za kvalitní. Každopádně minimálně raná květnová snůška je pryč.

Pokud se matka třeba kvůli špatnému počasí v době výletu ztratila, je nyní už takový vhodný čas, že naražením matečníků na plodu z plodovné zkoušky v podstatě vznikne regulérní oddělek. Ze kterého není problém odchovat novou kvalitní matku.

Pokud na vloženém rámku s nejmladším plodem postaví matečník, tak ten plod. rámek zase vyndej a spoj se slabšími.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 10:02:53
> ----------------------------------------
> "Zační plodovou zkouškou. za 2 dny víš na čem jsi."
>
> Souhlas.
> Ono takhle časně odchovávané matky se mohou rozklást o hodně později.
> Jednak po vylíhnutí mohly čekat i nějaký týden, než bylo optimální počasí
> pro oplozovací výlet, takže se všechno posunulo. Jednak taky je takhle
> časně nedostatek trubů, takže oplozování se protáhlo na hodně výletů.
> Jednak taky jak nebyl velký výběr, oplození mohlo být nekvalitní a taková
> matka se často rozklade znatelně později než kvalitně oplozená matka.
>
> Pokud tam matka je, je potom třeba sledovat, jestli je kvalitní a pokud
> není, málo klade, má hodně mezerovitý plod, je třeba ji po zesílení
> včelstva vyměnit za kvalitní. Každopádně minimálně raná květnová snůška je
> pryč.
>
> Pokud se matka třeba kvůli špatnému počasí v době výletu ztratila, je nyní
> už takový vhodný čas, že naražením matečníků na plodu z plodovné zkoušky v
> podstatě vznikne regulérní oddělek. Ze kterého není problém odchovat novou
> kvalitní matku.
>
>
>

Také je možnost, že jim začaly docházet zásoby a matka přestala klást. Teď bylo zrovna docela chladno a možná chtělo trochu přikrmit.

V tuto dobu už je spojování úplně zbytečné, za týden, 14 dní bude zase včely dělit, aby udělal oddělky.
Možná, kdyby předpověď na dalších 14 dní byla prudké ochlazení plus ještě nějaké sněhové srážky a mráz, tak by spojování bylo na místě.

kdy nasadit medník?

Díky za dobrý tip, na plodovou zkoušku jsem nepomyslel. Dát tam rámek s nejmladším plodem mě napadlo, ale jen jako možnost nechat vychovat novou matku, a to mi přišlo lepší je spojit se slabšími. Plodová zkouška je super nápad, snad už si to budu tentokrát pamatovat, když si to vyzkouším. Když je nenarazí, může to kromě přítomnosti matky znamenat i přítomnost už zrajících trubčic, nebo to je nesmysl a narazili by je i přesto?

Nedostatkem zásob to rozhodně není. Ve včelstvech je zásob hromada, až mě to zarazilo. Měl jsem v čase toho prvního oteplení spíš dojem, že nestačí nosit. Asi nějaký úhyn u sousedů a loupežné zálety.. Na zásobách jsem neškudlil a po prvních proletech kontroloval.

Trubci už byli v úlech toho 25.3., i hromada zavíčkované trubčiny (vedle dělničího plodu), takže určitá naděje na oplodnění matky by tu byla.

Zkusím tu plodovou zkoušku, ještě jednou díky,

HI

Podle mého názoru by tam trubčice už mohly být, jen pokud by se včely z nějakého důvodu rozhodly při tom neúmyslném zamáčknutí matky ke konci března neodchovat z plodu novou matku. To koneckonců se mohlo klidně stát, protože březen je ještě předjaří, tedy spíš zima než jaro a léto a v takovém období včely po osiření narážejí matečník na plodu někdy, vzácně, až několik dnů po osiření.Mohly by tedy s matečníkem příliš moc čekat a propásnout vhodný termín. Je to dost řídký jev, ale může se stát
Trubčice by se ale projevily typickými vajíčky a potom plodem. A to taky není žádný větší problém. Ani pro rušení včelstva, kdy by se ty včely musely vytřepat ven, aby se do okolních včelstev vžebraly jednotlivě. Ani pro odchov nové matky, kdy stačí do trubčího včelstva přidávat v pravidelných intervalech trochu plodu a trubčice jak je odběr mateří kašičky plodem, samy skončí a stanou se z nich normální včely.

Nezlobte se na mne, ale všechno špatně.
Včelstva, která i po podzimním ošetření (předpokládám dobře zvládnutou fumigaci) mají hodně roztočů mají:
a) nízký samočistící pud
nebo
b) odolné roztoče na léčiva
nebo
c) kombinaci a) a b)

Jarním ošetřováním takovýchto včelstev (natíráním plodu) jen prodlužujeme nevyhovující stav. Odpovědný včelař takováto včelstva likviduje. Včelařům je to líto a léčí a léčí a léčí resp. předává nevhodné geny dál a dál a dál. Tyto neustále přeléčovaná včelstva s roztoči (uměle udržovaná při životě) nazývám "bacilonosiči".

Rozchovávat jen včelstva s dostatečným samočistícím pudem. Nemusím mít nejvyšší výnos, stačí mi zdravá včelstva. Ono se to vrátí. Bacilonosiči a chcípáci do úlů nepatří.

Závěr je asi jasný.

obvykle na začátku kvetení řepky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eva Ko?? <e.koci/=/email.cz>
> Předmět: Re: Jak? je jaro? (kdy nasadit medn?k)
> Datum: 27.4.2012 13:45:13
> ----------------------------------------
> kdy nasadit medník?
>
>
>

Trubčice se neobjevují obvykle tak brzy. Osobně to považuji za hodně neobvyklé, za 50 let včelaření jsem to viděl jen jednou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 13:50:27
> ----------------------------------------
> Díky za dobrý tip, na plodovou zkoušku jsem nepomyslel. Dát tam rámek s
> nejmladším plodem mě napadlo, ale jen jako možnost nechat vychovat novou
> matku, a to mi přišlo lepší je spojit se slabšími. Plodová zkouška je super
> nápad, snad už si to budu tentokrát pamatovat, když si to vyzkouším. Když
> je nenarazí, může to kromě přítomnosti matky znamenat i přítomnost už
> zrajících trubčic, nebo to je nesmysl a narazili by je i přesto?
>
> Nedostatkem zásob to rozhodně není. Ve včelstvech je zásob hromada, až mě
> to zarazilo. Měl jsem v čase toho prvního oteplení spíš dojem, že nestačí
> nosit. Asi nějaký úhyn u sousedů a loupežné zálety.. Na zásobách jsem
> neškudlil a po prvních proletech kontroloval.
>
> Trubci už byli v úlech toho 25.3., i hromada zavíčkované trubčiny (vedle
> dělničího plodu), takže určitá naděje na oplodnění matky by tu byla.
>
> Zkusím tu plodovou zkoušku, ještě jednou díky,
>
> HI
>
>
>

Ovšem nesmíš si plést pojem s průjmem A perspektivu s preservativem. Ona varoatolerance a čistící pud nemají mnoho společného. Čistící pud je schopnost odstraňování mrtvého plodu. Ale varroáza plod jen poškozuje a TO VČELY NEUMÍ ROZEZNAT.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 14:57:26
> ----------------------------------------
> Nezlobte se na mne, ale všechno špatně.
> Včelstva, která i po podzimním ošetření (předpokládám dobře zvládnutou
> fumigaci) mají hodně roztočů mají:
> a) nízký samočistící pud
> nebo
> b) odolné roztoče na léčiva
> nebo
> c) kombinaci a) a b)
>
> Jarním ošetřováním takovýchto včelstev (natíráním plodu) jen prodlužujeme
> nevyhovující stav. Odpovědný včelař takováto včelstva likviduje. Včelařům
> je to líto a léčí a léčí a léčí resp. předává nevhodné geny dál a dál a
> dál. Tyto neustále přeléčovaná včelstva s roztoči (uměle udržovaná při
> životě) nazývám "bacilonosiči".
>
> Rozchovávat jen včelstva s dostatečným samočistícím pudem. Nemusím mít
> nejvyšší výnos, stačí mi zdravá včelstva. Ono se to vrátí. Bacilonosiči a
> chcípáci do úlů nepatří.
>
> Závěr je asi jasný.
>
>
>

... TO VČELY NEUMÍ ROZEZNAT
Ale umí. Ještě jsi neviděl rozkousané roztoče?
Čistící pud je širší pojem a nevztahuje se jen na mrtvý plod.
Ach jo.

Mešík napsal. Ovšem nesmíš si plést pojem s průjmem A perspektivu s preservativem. Ona varoatolerance a čistící pud nemají mnoho společného.

Pojmu varroatolerance se vyhýbám protože (citace z http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/varroatolerance/)
Varroatolerance je velice sporný termín, pro některé hloupost, pro jiné šlechtitelský cíl. Ve varroatoleranci můžete věřit, doufat a nebo prostě vědět, že existuje a tedy je jen otázkou času, než se k ní dopracujeme.

Z výše uvedeného nepoužívám sporný termín varroatolerance a užívám širší pojem čistící pud, který zahrnuje schopnost včelstva odstraňovat vše, co tam nepatří. Očekávám omluvu za ten pojem a průjem. Jinak si budu myslet, že ten průjem máte v hlavě.

a už jsi viděl všely jak trhají kleštíka?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 15:45:59
> ----------------------------------------
> .. TO VČELY NEUMÍ ROZEZNAT
> Ale umí. Ještě jsi neviděl rozkousané roztoče?
> Čistící pud je širší pojem a nevztahuje se jen na mrtvý plod.
> Ach jo.
>
>
>

Úzký pojem Varoatolerance vyjadřuje zatím vysněný cíl soužití bez výrazných škod. Čisticí pud je také vysněný cíl boje s včelími chorobami. Oba tyto sny jsou mnoha odborníky považovány za nereálné. Ba naopak, dnes se již začíná hovořit i o dalším směru šlechtění včel a to s kratším vývojem.
Ten pojem s průjmem tedy odvolávám a to druhé přirovnání tem nechám.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 15:55:02
> ----------------------------------------
> Mešík napsal. Ovšem nesmíš si plést pojem s průjmem A perspektivu s
> preservativem. Ona varoatolerance a čistící pud nemají mnoho společného.
>
> Pojmu varroatolerance se vyhýbám protože (citace z
> http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/varroatolerance/)
> Varroatolerance je velice sporný termín, pro některé hloupost, pro jiné
> šlechtitelský cíl. Ve varroatoleranci můžete věřit, doufat a nebo prostě
> vědět, že existuje a tedy je jen otázkou času, než se k ní dopracujeme.
>
> Z výše uvedeného nepoužívám sporný termín varroatolerance a užívám širší
> pojem čistící pud, který zahrnuje schopnost včelstva odstraňovat vše, co
> tam nepatří. Očekávám omluvu za ten pojem a průjem. Jinak si budu myslet,
> že ten průjem máte v hlavě.
>
>
>