78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 2. 1. 2012
Re: Re: medovina (55326) (55334) (55335) (55346) (55348)
Není to tak jednoduché jak bychom si přáli. 1) med je hydroskopický, tudíž může přijímat vodu z ovzduší. 2) také ji ovšem za určitých podmínek může ztrácet. 3) jelikož je to směs cukrů a vody, má tendenci se v určité fázi dělit dle skupenství a specifické váhy jednotlivých cukrů. 4) některé látky v medu působí jako konzervanty a antibiotika. Z toho všeho pak vyplývá ponaučení, že záleží na uskladnění , době vytáčení, venkovní vlhkosti, teplotě, době po kterou včely med zpracovávají, jeho původu, a jiných dalších faktorech které neumíme nijak ovlivnit. Proto je hranice nastavena na 20%. Jelikož v našem státě musíme být ještě papežštější, tak ČSV ji nastavil na 18% vody. Body 2 a 3 pak se zase využívají pro vysoušení medu. Bod 1 a 3 zase bývá první příčinou počátku zkvašení. Bod 4 pak za určitých podmínek působí jako ochrana medů s vysokým obsahem vody.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: medovina > Datum: 02.1.2012 12:57:46 > ---------------------------------------- > Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v > medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety > > J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou. > Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl > kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 > dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel. > Jinak mi nikdy nezkvasil > V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné. > To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne > zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. > Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen > dohadujeme nad dohady? > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55350
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 1. 2012
Re: Re: Re: medovina (55326) (55334) (55335) (55346) (55348)
Samozřejmě se to najde v mnoha knihách a pokud si pamatuji, tak různé údaje. Pokud chceš konkrétní číslo, tak se uvádí, že med do 21% se považuje za zralý( zákonná norma). Výjimka je pro vřesový med 23%. Nechci mluvit o jedné konkrétní hodnotě, protože si myslím, že dle podmínek se skutečně různí, alespoň pro tuto diskuzi kolem vztahu %vody v medu a zkvasitelnosti medu během skladování. Záleží třeba na zralosti medu. Pokud do zralého medu včelky přinesou část sladiny před vytočením, kolikrát má med , jako v mém případě vloni ze slunečnice, pod 20% a může vykvasit. Stejně tak v případě krystalizace. O tom měl pěknou přednášku Přidal. Jde o to, že v krystalizovaném medu může klesnout v mezikrystalových prostorech koncentrace cukrů, často to můžete vidět i u pastovaného medu připraveného z květových medů s obsahem vody 20-21%, kdy se na jejich povrchu vytvoří tekutá vrstvička, která zkvasí. Pokud jde o nízké nástavky, částečně mám podobnou zkušenost, ale trochu jiné vysvetlení. U nás v nížině je krátká, ale výborná květová snůška, silné včely ve velkých úlech přinesou v krátké době překvapivě mnoho nektaru. Sám používám až 8NN 39*17 na včelstvo, včely umí za dva-3 týdny naplnit 4NN. Mám podezření, že větší vliv má hloubka buněk než výška nástavku. K Vaší poznámce na nízké rámky by Pan Volejník řekl, že jeho včelstva mají přes metr vysoké plásty v jeho 39*17, protože je v podstatě nerozebírá a včely je mají prostavěné. Já mám čtvercové nástavky na 10 a 11 rámků a právě med z těch 10 rámkových je opakovaně řidší. Částečně se tento handicap dá kompenzovat množstvím nástavků - dát více nástavků... V minulých sezónách, i když nebyla tak vydatná květová snůška jsem měl velké problémy s vodou i v zavíčkovaných plástech, když jsem používal 6NN na včelstvo. Vloni jsem dal i 8NN a problém nebyl. Chce to ale více prověřit, takže to nepovažujte za dogma. Každopádně k 8NN jako současnému optimu došel i pan Volejník.... Radek
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: medovina > Datum: 02.1.2012 12:57:45 > ---------------------------------------- > Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v > medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety > > J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou. > Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl > kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 > dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel. > Jinak mi nikdy nezkvasil > V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné. > To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne > zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. > Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen > dohadujeme nad dohady? > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55349
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Burgel (82.113.48.14) --- 2. 1. 2012
Re: Re: medovina (55326) (55334) (55335) (55346)
Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
Jinak mi nikdy nezkvasil
V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen dohadujeme nad dohady?
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55348
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 1. 2012
Re: Re: medovina (55326) (55334) (55335)
To je jen náhoda, že nekvasí, záleží na více faktorech např. zralost medu, teplota ve skladu, druh medu.... Mám doma trochu medu, který měl 19.5% vody po vytočení (pozdní květový s příměsí slunečnice) a už se na něm začíná vytěsňovat vrstvička, která se brzy rozkvasí. Pokud ten med rozpustím, tak se dalších x měsíců nerozkvasí a dá se normálně konzumovat. Chtěl bych požádat kritiky tohohle typu, aby nekritizovali na základě jedné zkušenosti způsobené souhrou náhod u jednoho začátečníka.... i když jsem mladší věkem, nemám rád "rychlost" součastnosti, rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety...., ale prosit takové kritiky je asi taky hodně naivní, tak pardon, prostě, kdyby autor fakt, že med se nerozkvasil položil jako dotaz a nedělal hned takové závěry, bylo by to prima... Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: medovina > Datum: 30.12.2011 14:34:09 > ---------------------------------------- > vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a > dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp > než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!! > > J.B. souhlasím > Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55346
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 1. 2012
Re: Cernoska - Nigra (55321) (55322) (55324) (55339) (55344)
Asi to chování úlétlých včelstev je víc rozmanitější než si myslíme.
Jeden extrém je to rojení každý rok až do úplného urojení, kdy v původní dutině zbude s poslední neoplozenou matkou jen minimální mnořství včel a zásob a druhý extrém je přetrvávání jedné matky bez rojení v dutině po dobi jejího života, což v podmínkách , kdy není včelař, který by podněcováním a krmením na zimu rušil plodové přestávky, by možná mohlo být až těch 5 let.
Vedle dispozice dutiny a snůškových podmínkách v okolí má nejspíš asi největší vliv to krmení včelařem na zimu v červenci a srpnu. V přírodě většinou v té době bývá velmi malá až žádná snůška, zvláště v srpnu, takže ulétlá včelstva v přírodě v té době plodují málo nebo vůbec a do zimy jdou znatelně slabší. V zimě potom díky tomu během oblev taky mnohem méně plodují, což znamená mimo jiné znatelně horší podmínky pro varoa. V předjaří potom taky rozjíždějí plodování později a množství včel a zásob kritické pro rozběh rojení dosahují až o měsíc později, třeba až v červnu. A v té době už rojová nálada včelstev není tak silná, takže se úlétlá včelstva mohou rojit málo.
Zatímco včelstva chovaná včelařem jsou v červenci až srpnu intenzívně krmena a jejich síla na zimu tak je tak maximální možná daná genetickým omezením velikosti zimního chumáče. Přes zimu díky tomu hodně plodují, na jaře se brzo a rychle rozvíjejí a rojového množství včel a donesených zásob dosahují už někdy na začátku května. Bez protirojových opatření, ke kterým tady počítám i prostý výběr medu, by se tyto včely mohutně rojily téměř každý rok už od začátku května.
Třeba 2011 byl takový rok, kdy červencová snůška hlavně z lip vyšla tady v okolí vesměs velice dobře. Případná ulétlá včelstva by tak vyšla prakticky nastejno jako chovaná včelstva krmená na zimu v červenci až srpnu, tudíž letos by se dalo čekat tady u nás u ulétlých včelstev žijících v přírodě mnohem intenzívnější rojení než jiné roky. Pokud počasí na jaře bude jen trochu na takové rojení příznivé.
Do toho zasahuje ještě jeden vliv a sice intenzita rojení včelstev je ovlivňovaná koncentrací jiných včelstev v okolí. Například existují záznamy, že když v roce jestli si dobře pamatuji 1983, kdy byla jako protivaroázní opatření odvčelena oblast někde mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí včetně v přírodě žijících včelstev likvidovaných otrávenými cukernými návnadami, došlo další rok na jaře k znatelnému zvýšení intenzity rojení včelstev včelařů v okolí. A ulétlé roje přednostně směřovaly do této oblasti bez včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55345
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 1. 1. 2012
Cernoska - Nigra (55321) (55322) (55324) (55339)
Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.
Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55344
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 1. 1. 2012
Re: Cernoska-Nigra (55321) (55322) (55323) (55328) (55329)
Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.
Radime, prečo si vymýšľaš, žiadne prelety, boli to celkom normálne roje a pritom mali v kláte dostatok miesta. Začal som včeláriť v zadovákoch (úľ dvoják) a nikdy z nich roj nevyletel!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55343
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Baudis (77.87.241.77) --- 1. 1. 2012
Vypadek konference
Mili vcelari,
omlouvame se za vypadek weboveho rozhrani konference zpusobeny necekanymi softwarovymi zmenami administratorem serveru. Novy server, kam jsme se presunuli, ma jeste obcasne kratkodobe vypadky, doufame vsak, ze pricinu problemu se podari brzy nalezt a vse bude brzy slapat, jak ma!
Prijemny novy rok,
Petr Baudis
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55342
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322) (55324)
Velikost buněk by množství roztočů ovlivnit neměla, aspoň tak to vyšlo z debaty zde, někdy před před. Prý to zkoumaly někde v zahraničí, detaily ty už si nepamatuji. Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe. To, že volně žijící včelstva jsou odolnější proti moru je snad už potvrzeno. Jde o to, že žijí pouze na medu, ne na zásobách z cukru, a to má větší antibakteriální účinky v žaludku včel. Takže včely jsou prostější spor MVP a nenakazí plod. Zajímavější je tedy to, že včely jsou 6 let bez ošetření s varroázou. Co jsem já věděl o zalétlích rojích tak ty zpravidla do 3 let skončily.
Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Cernoska > Datum: 30.12.2011 08:36:37 > ---------------------------------------- > S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky > zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s > roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach > pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my > vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi > bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55339
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 30. 12. 2011
Re: medovina (55326)
Toho medu bylo hodně, stejně by se to moc pít nedalo, bylo by to jak cumel. Dá se koupit za ne velký peníz sacharometr a tam držet koncentraci 26 - 28 st. Stačí úplně čerstvé vajíčko a musí koukat asi plocha jako pětikoruna. kdo chce kvasení zrychlit na maximum, dá se 20 st. a někdy v prostředku kvasení se dosladí, ale to už se u toho musí trochu myslet. Prostě jsi se do toho pustil bez základních vědomostí. Takže napříště si něco raděj dopředu přečti! Teď bych přidal 1/3 vlažné vody a 1/2 hod bych vzduchoval akvaristickým kompresorem a nebo několikrát z výšky přetočil a ještě přilil trochu kvasinek. Jestli jsi nepřikyseloval nasypal bych tam dva malé bal. kys. citronové. Mělo by se to znova rozjet. Jsou li tam již kaly tak je odstranit! Držím palce! Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55338
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2011
Re: medovina (55326)
"Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji."
20 kilo medu je zhruba 14 litrů, takže do 35 litrů bylo doplněno 21 litrů vody. V 20 kilech medu je zároveň asi 4 kila vody a 16 kilo cukrů, takže celkem to bylo 16 kilo cukrů na asi 25 litrů vody v 35 litrech. Ve 100 litrech by to bylo 46 kilo cukru rozpuštěných v 71 litrů vody, opravdu docela koncentrovaný roztok....Řekl bych, že kvůli velkému množství cukru se kvasinky nechtějí množit a tak pracují jen ty, co tam byly dodané. Nebo tam nejsou živiny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55336
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pavel (82.100.0.70) --- 30. 12. 2011
Re: medovina (55326)
Dobrý den,chyba byla nejspíš v příliš silné koncenraci,taky jsem měl stejný problém a i když jsem stejný roztok zředil a dal další kvasinky tak to sice vykvasilo,ale ne tak moc a medovina byla pořád hodně sladká. A ještě něco,letos jsem vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55334
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2011
Re: medovina (55326) (55330)
"Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant."
Spíš nebyl udělaný zákvas a kvašení se tak nerozvinulo. Nebo byla medovina málo ochlazena a kvasinky zahynuly teplem. Kvasí přece už med s obsahem vody nad 20 %.
Spíš bude třeba vzít další kvasinky, rozkvasit je, v návodu ke kvasinkám bude určitě postup a vzniklý kvasící kvas zamíchat do medoviny. Případně pokud se v medovině pomnožily nesprávné mikroorganismy nebo pro jistotu ten rozmíchaný med znova převařit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55332
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- petr (90.177.164.52) --- 30. 12. 2011
medovina
Děkuji Pepane, takže mám to zředit?
-Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55331
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 12. 2011
Re: medovina (55326)
Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: petr <p.sus/=/seznam.cz> > Předmět: medovina > Datum: 30.12.2011 10:23:02 > ---------------------------------------- > Dobrý den potřeboval bych poradit. > Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového > demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského > a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do > kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s > demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem > naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem > udělal chybu? :-) Děkuji. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55330
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322) (55323) (55328)
"Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%."
Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55329
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322) (55323)
Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let. R.P.
Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%. Nesnaží sa vyplniť dielom celý klát, vždy sa vyrojil 3krát a zo zostatku včiel sa oplodní M a to včelstvo pripraví nie síce silné, ale dostatočné na to, aby sa znovu rozvinulo do sily aby sa v nasledujúcej sezóne 3krát sa vyrojilo.
Neviem prečo tu stále spomínate tzv "divoké" včely, keď sú to tie isté včely, ktoré nám, uleteli z našich úľoch. Potom by sme i svojich včelstvách mali hovoriť ako o "divokých" u nás "divých". Veď podstate sú to tie isté včely s chovaním sa ako divé, doteraz včela nebola domestikovaná a ani nebude.
Včely v prírode môžu prežiť vtedy, ak roj odletí včelárov včas pre nejakou výdatnou znáškou, aby si mohli včely vystavať dielo a zaniesť ho medom. AK roj odletí z včelnici značne opozdenom čase, možno si nájde dutinu, vystaví menšie dielo, nemá ho z čoho zaplniť, tak istotne do jari zahynie. Ono to naozaj "všetko so všetkým súvisí" a my potom vynášame súdy bez toho, aby sme vedeli pravú príčinu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55328
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Brenner (85.160.16.57) --- 30. 12. 2011
šumavanka
Dobrý den.
Mluví se zde o původní tmavé včele. Můj děda po odsunu Němců ještě s p. Hutterem sváželi včelstva z vesnic okolo Kaplice a postarali se o ně. Měli představu, že udrží místní včelu a nazvali ji Šumavanka. Psal o tom i odborný včelařský tisk kol r. 1950 i s pár obrázky. Následně děda dělal včelmistra s asi 200 včelstvy, které pocházely z těch původních německých. Po jeho smrti v r. 1964 už osud včelstev neznám. Pamatuji si jen, že když jsem mu pomáhal jako kluk, tak ty včelky byly ostré jak břitva. Oba byli dobří včelaři a vím, že děda rozchovával tyto matky, rozesílal je i po republice a vedl si záznamy, jak se kde osvědčily, protože s každou matkou posílal koresp. lístek na odpověď. Dále vím, že se staral i okolním včelařům o některá včelstva a dával jim matky zdarma.
Nevím, jak tam zůstala jeho činnost v genofondu, ale možná by to mohlo být vodítko. Pamatuji si ještě, že děda měl včely na Bonnesdorfu ( dnes zbořeniště) a včelíny na Čeříně, v Hubenově a ještě jeden, co už si nepamatuji.
Přeji všem šťastný nový rok a mnoho radosti se včelkami.
Brenner
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55327
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- petr (90.177.164.52) --- 30. 12. 2011
medovina
Dobrý den potřeboval bych poradit.
Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55326
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322)
S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55324
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 12. 2011
Re: Cernoska (55321) (55322)
Aby se někde u nás udržela včela s převahou genů původní černé včely, musel by to být včelař, který po několik desetiletí jen rozchovává svoje původní včely plus navíc na 10 - 15 kilometrů kolem něho by nemohly být žádné jiné včely.
Anebo nějaká oblast o rozloze minimálně desítek kilometrů čtverečních, ohraničená ideálně nějakou překážkou pro včely, třeba horským hřebenem , kde všichni včelaři dělají totéž, rozchovávají původní včelu. Ani jedno u nás neexistuje.
Pro divoké včely platí téměř totéž. Uvědomte si, že ani divoké včely nesedí trvale ve své dutině. Pokaždé, když se rojí, tak obměňují své geny, protože stará matka jde přece s prvním rojem. V malé dutině potom se včely často vyrojí tolikrát, že v dutině nezbudou skoro žádné včely a jen málo zásob, takže matka nezvládnou do zimy zesílit a donést potřebné množství zásob. Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let.
Geny původní černé včely v našich včelách asi jsou, ale jen ve velmi malém množství. A u včelařů, kteří nezakládají svůj chov od matek kupovaných od komerčních včelařů, ale rozchovávají si matky po desetiletí ze svého materiálu. Jako třeba já.
Jinak bych moc nedoporučoval bez důkladného odborného rozmyslu dovézt matky třeba černé Nigry z toho Švýcarska. Před 20 - 40 lety bylo každé včelstvo výrazně odlišné a ke každému se tak muselo přistupovat individuálně. Dneska je ta odlišnost desetinová nebo ještě lepší. Umožňuje tedy včelařům "masařům" ošetřovat všechny svá včelstva úplně stejně, nad ničím nerozmýšlet, nic nezkoumat, prostě ty včely "sekat" jako Baťa cvičky. Pokud by se tady rozšířily nekontrolovatelně nějaké jiné geny, mohlo by dojít k rozrůznění včelstev. jedna včelstva by reagovala vysokým výnosem na jedno počasí a snůšku, jiná na jiné , každé včelstvo by se muselo detailně znát a ošetřovat podstatně víc jinak než jiná. Nemluvě o bodavosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55323
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. P. Baudiš (193.86.164.204) --- 29. 12. 2011
Zpráva správce
Přeji pěknou sváteční dobu!
Mám příznivou zprávu. V sobotu bude konference migrovat na nový server (půjde o mnohem výkonnější hardware). Tím by se měla citelně zlepšit rychlost konferenčního robota.
Možná, že i ty níže urgované duplicity souvisely s přetížením současného serveru, který už nestíhal vyřizovat požadavky (když byla špička v zatížení).
Takže v sobotu čekejte výpadky konference.
Přeji krásný nový rok s včelařskou konferencí :-)
J.P.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55320
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 29. 12. 2011
Re: cernoska (55304) (55317)
Mám dojem že jedno z příštích čísel Moderního včelaře bude věnováno včele černé.
Pár nadšenců po ní v ČR pátrá. Takže pokud si někdo myslí, že je na včelnici má, nebo o nich ví, stačí obstarat asi tak deset, dvacet mrtvolek na analýzu křídel.
Bylo by zajímavé zjistit, zda dovozy a 40 let monopolu kraňky stačilo na úplné vytlačení původní včely a dalšího importu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55319
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (188.120.222.13) --- 29. 12. 2011
Re: cernoska (55304)
Tmavé včely tady stále jsou. Ani několik desítek let jejich systematické likvidace od rozchovavatelů/dovozců kraňky ze Slovinska tmavou včelu zcela nevyhubilo, jen díky tomu, že kraňka v naši přírodě není schopna volně přežít. To je včela, která potřebuje včelaře, tmavá včela je včela do lesa a nepohody.
Podívej se na www.nordbiene.de. Normálně se dají objednat matky v podstatě všude (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko ...) jsou tam adresy na chovatele. Otázka je, jak dlouho Tvá tmavá včelstva odolají tlaku okolní populace kraněk.
Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek
Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55317
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 29. 12. 2011
Re: V?ely na Nov?. (55312) (55314)
Ty informace jim dal asi včelař. To si novinář nevycucá z prstu.
Takže zajímavé - stále je zde včelař, co si nedovede vysvětlit proč mu chybí včely v úle.
Naštěstí zavolal Novu a ne Policii jak ten funkcionář před pár lety - tomu ten mladej včelař ukradl včely z úlu - a plásty bez včel mu tam vrátil. :-)
A televize o obtížném vyšetřování podobného záludného zločinu taky informovala. Jestli to byl ten samý, nevím.
Takže vše nejlepší do Nového roku a hodně včel. :-)
A bacha:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-medu?page=2
příspěvek č.40
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55315
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 29. 12. 2011
Re: V?ely na Nov?. (55312)
To víš novinář,i platí to i TV. V novinách jsou tři pravdy Jediná pravda = název a datum Polopravda = předpověď počasí Všechno ostatní je lež nebo při nejlepším skomolenina.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: V?ely na Nov?. > Datum: 29.12.2011 07:35:51 > ---------------------------------------- > Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o > včelaření. > Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev, > protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři > divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo. > > Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a > kdovíco snad ještě.!!!!???? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55314
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 12. 2011
Včely na Nově.
Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o včelaření.
Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev, protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.
Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a kdovíco snad ještě.!!!!????
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55312
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 12. 2011
Re: cernoska (55304) (55309) (55310)
V původní čistější verzi nejspíš už tmavá včela neexistuje, protože včelí populace je vzájemně geneticky propojena volně létajícími trubci a oblast rozšíření tmavé včely se kryje s oblastí hospodářsky vyvinuté Evropy. Kde byly včely po staletí všelijakým způsobem včetně všemožných dovozů prošlechťovány na vysoké výnosy. Něco jako původní včely by mohlo přežívat pouze v zaostalých oblastech typu Karpat v Rumunsku nebo na Zakarpatské Ukrajině nebo na Kavkaze, jenomže tam jsou původní jiné varinty včely než tmavá včela.
U nás už před nějakými 50 lety bylo rozhodnuto o přešlechtění původní tmavé včely rakouskými a slovinskými kraňkami, takže dneska u nás mohou přežívat snad jen zbytky genů původní černé včely.
Ćerná včela jako základ šlechtění byla použita mám pocit v Německu , tam by včely měly být genově původné černé včele mnohem příbuznější a černá včela by taky měla být buckfastská vřesovištní včela vyšlechtěná v Anglii svého času bratrem Adamem, to ale nevím, jestli to dnes není už historie.
Pak snad jedině pokud byly v historii původní černé včely někde vyvezeny do kolonií, kde by byly dodnes rozchovávány.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55311
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 28. 12. 2011
Re: cernoska (55304)
Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: cher <jezit/=/gmx.de> > Předmět: cernoska > Datum: 28.12.2011 14:40:12 > ---------------------------------------- > Zdravím, > heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera > mellifera. > S pozdravem > Cher > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55309
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 28. 12. 2011
Re
Ze s takovym nastavkem bude makacka,to nepochybuju.Silnicni obruba ma 80 kilo a co jich nataham za den...Zada zatim drzi...Na tuto myslenku me vloni privedl jeden 80 lety vcelar,ktery uz nemuze pomalu nic,ale vcel se bohuzel vzdat nechce.Tak dlouho rincel mobil,az jsem slibil,ze mu vytocim.Jeho sestava na cechoslovaku 37x30 o 4 nastavcich,(1 original a 3 skleple bedynky),nekde 5 nastavek 39x24,ovsem s ramky 37x30 postavenymi sikmo! Tak jak je vcelar nemohouci,jeho jedine osetrovani spocivalo v tom,ze nasazoval postupne bedny nahoru bez mrizky.5,4 a 3 nastavek zavickovane na doraz(dokonce i ty ramky nasikmo),ve 2 zasoby v mnozstvi snad i na zazimovani a prostrednich 4-5 s plodem,dolni plod.A vcelstva v takove sile,ze o rojeni nemohlo byt reci.Pro me cely den prace,ale taky cenna zkusenost...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55305
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
Re: (55295) (55296) (55297) (55302)
viem ze aj p.Cermak to skusal,mal u nas raz prednasku kde aj toto spomenul,to uz ja som v tychto dadantoch 3 roky vcelaril..usil som si tuto metodu pre moje podmienky,casove aj znaskove,skusil som takmer vsetko a toto mi max. vyhovuje.Vpodstate to tak asi kazdy urobil..niekomu sedi dadant,inemu nn,dalsiemu klasika atd..a to je na vcelarine pekne..:-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55303
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 12. 2011
Re: (55295) (55296) (55297)
Ale to uz tu bylo, pokusne uly 42x36 u pritele Cermaka. 2011/12/28 gusto <e-mail/=/nezadan>
> .ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany > 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom > nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne > len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym > nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke > nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale > vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-) >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55302
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
re Ales a jospro
Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55299
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55298
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.4.111) --- 28. 12. 2011
Re: (55295) (55296)
..ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55297
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 26. 12. 2011
Re: (55295)
To víš na poštu je spolehnutí:-). S rámkem 39x36 to bude záběr pro tebe, zloději přijdou ve dvou. Mám míru plodiště 448x285 a když chci nástavek dát vedle, abych vyměnil spodní polonástavek za druhý s mez. , tak při řepce to je docela záběr na záda. Takže ten nástavek sundávám jednou za rok. Jako medník bych takovou míru nechtěl.
Takovou míru tak do ležanu a odebrat med od zadu. Mám 4 množárny na moji míru, na šest oddělků po 5ti rámcích v každé. A používám je i někdy, po vytažení vnitřních přepážek jako ležan. A je to celkem bezproblémový chov s minimem zásahů, ale na snůšku by to sneslo i něco větší prostor. A nebo včely zabavit stavbou nového díla. Něco jako neckový úl. Z necek bude nejspíš míň medu a spíš pozdější snůška, ale včely si poradí delší čas i bez včelaře, jde-li o rozšiřování prostoru. Ale jinak pěkný návrat k tradičnímu chovu, takové novodobé brtnictví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55296
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 26. 12. 2011
Omluva,odpalil jsem to 2x,poprve to nechtelo odejit.Doplnim,to lesni stanoviste je ve voj.prostoru a casto je nepristupne kvuli treninkum nasi udatne armady.Takze v podstate minimum zasahu do vcelstev,poskytnuti nadprostoru,hokus pokus jak rikam...Stanoviste parada,zadna vcelstva bliz nez 5 km,olse,vrby,louky,javory,lipy,smrky,malinik,ostruzinik,krusina olsova.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 26. 12. 2011
A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 26. 12. 2011
A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55293
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2011
Re: pame (55279) (55281) (55285)
"Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. "
Jinak ale znám tři stanoviště v lese, kde po desítky let bylo chovány ve včelínech či včelníkách 10 - 20 včelstev a které byly v průběhu posledních 20 let opuštěny. A připadá mi, že právě v tom lese kolem těch míst ubylo kvetoucích rostlin, hlavně těch, co kvetou v dubnu před vývinem listů na stromech. A v tom lese se nezměnilo skoro nic kromě nějakého přirozeného vývoje daného stárnutím porostů nebo částečnou probírkou.
Ale je to z velké části můj pocit, nikdy jsem to nepočítal. Možná by bylo zajímavé něco takového udělat. Najít včelín v lese s hodně včelstva, který se chystá včelař zrušit a zmapovat ty rostliny do vzdálenosti nějakých pár stovek metrů teď a potom za 5 - 10 - 20 let. Možná by ty výsledky byly docela co k čemu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55291
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2011
Re: Stromy a vedeni VN (54273) (54276) (54277) (55137) (55138) (55282) (55283) (55286)
"Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. "
S tím bych taky souhlasil. Ještě v 70 letech u nás v obci byly sekány prakticky všechny travní porosty v katastru na píci, lidi, hlavně starší , chovali hromadně králíky, kozy, ovce a někteří doma ze zvyku i kravku, co uchránili před zdruštevněním. Pro husy se vysekávaly i kopřivy. Zároveň všechny dobré pastviny a louky zabralo družstvo. Takže se obsekávaly všechny okraje cest a často i lesů. V 80 letech starší postupně odcházeli, na chov byli hlavně králíci a něco ovcí a koz a hůře dostupné plochy na rozhraní polí a lesů už zarůstaly a nesekaly se. Velice často zarůstaly kopřivami a podobnou buření, protože se tam dostávalo z tehdy přehnojených polí hodně živin. V 90 letech skončilo v podstatě všechno živočistvo chované na maso, protože cena času stoupla mnohem víc než cena masa v obchodech a tak se chov přestal vyplácet. Navíc králíci začali hromadně schcípat na králičí mor. Ty kopřivy tam rostou dodnes, jen dneska mají evidentně nedostatek živin a tak trochu skomírají.
Posledních pár let se částečně vrací sekání a to příkopů kolem i polních cest městskou technickou službou, kam dosáhne sekačka z traktoru, obvykle dvakrát ročně. Rozšmelcovaná tráva tam zůstává, takže na rozdíl od dřívějška se na těch místech postupně hromadí živiny. Rozdíl za těch pár let zatím nepozoruji. Spíš je to negativní, protože na pár místech vlhčích příkopů u cesty jsem před cca 20 lety vysadil lesní maliny, ony se tam docela pěkně rozrostly a určitě trošku přispěly ke snůšce, jenže maliny kvetou a plodí na dvouletých šlahounech a ty jsou sekáním zničeny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55290
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 55290 do č. 55350)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu