76374

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Burgel (82.113.48.14) --- 21. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226)

JirkaV (Re: Spad po třetí fumigaci (54809)
"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

J.B.:
Od každého z diskutujících můžeš dostat jinou odpověd. Až se rozhodneš, rozhodnete, napište jak jste se rozhodl.
Můj názor je udělat u problematického včelstva aerosol. (minulý týden jsem jedno odpoledne zaznamenal 11°C to by se bylo hodilo)
Jinak si ale myslím že oficielní navod a dodržování technologii ošetřování je důležité, je částečně "blbu vzdorné" Mám zkušenosti se včelařskou veřejností s jednotlivými včelaři kteří "ani vědí-nevědí jestli mají včely" příklad:
Před 20ti lety tedy s varroa jsem navštívil-kontroloval jako duvěrník souseda včelaře který na schůzi řekl že ošetření včel nepotřebuje že nemá včely.
Při návštěvě jeho manželka řekla "ne nemá včely já jsem mu to zakázala" a když jsem se zeptal jestli mi může ukázat včely odvedl mně ke včelínu s pěti uly a z jedněch létaly včely. ( za pootevřeným okenkem stála sklenice jak je krmil) Řekl já jsem o tom nevěděl, asi přiletěl roj.

Chci jen naznačit že péče je různá.
A vás pochválit že se starosti, monitorongem spadu o své včely staráte.

Jako negativum oficialního návodu bych uvedl přístup kdy se k ošetření přistupuje jednotně k ošetření stanoviště. Že se nepřistupuje ke každému jednomu včelstvu individuelně.
"to by nebylo dostatečně blbu vzdorné".
Ačkoliv rozdíly v napadení jednotlivých včelstev je různý až velmi různý.
Je jasné že za stav svých včel je především zodpovědný jejich včelař

a ten je zodpovědný za každé jedno včelsto a stanoviště také.
Tak že jestliže jistě zjistíte že jedno včelstvo má spady nízké můžete i jedno ošetření neudělat a naopak jestliže vedlejší má stále vysoké spady udělat o jedno ošetření více (vlastně bud ted v prosinci nebo i jen na jaře )myslím tím i při spadu více jak 3 roztoče na včelstvo udělat nátěr jen tomu včelstvu které ten průměr zvýšilo.

Je zde však nebezpečí zkreslení spadu, spadů.
Dle ing Dvorského spadlí roztoči

kteří se při pádu umažou o zásoby v bunkách nebo na podložce při floataci nevypalovou z oleje a tím výsledek zkreslí.

Já jsem měl letos spady oproti minulému roku průměrně desetkrát vyšší. Jedna čtvrtína včelstev byla napadena silně, ty jsem ošetřoval v červenci až září opakovaně až 6x KM 65% ale stále jsem nebyl spokojen U nekolika včelstev 10% jsem dělal jen 2 ošetření a naopak asi u 5ti ( z celku 25ti)jsem udělal o jedno ošetření více,
A po posledním ošetření mi spadly 4 roztoči z 25ti to je 0,16 na včelstvo tak že předpokládám zimní spad pod 3na včelstvo. Co nevím je nakažení viry u včelstev se spady nad 3000 roztočů, ale zatím tam včely jsou.

Přeji příjemné Vánoce a vše dobré v příštím roce celé Včelařské konferenci
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčání (94.229.32.130) --- 21. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243)

Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco.Pepan

Teoreticky by to tak malo byť, ale... Už roky mám presnú evidenciu veku matiek, čo mi umožnilo urobiť pokus či je to to pravda. 15.10 so po dva roky sledoval kladenie mladých (vyliahnuté v tom istom roku) a staré- dvoročné. Posudzoval som cca 95 matiek, čiže základňa bola dostatočná.
Výsledok: mladé M 51,40%, staré 49,0% čo ešte nemusí byť preukazné.

Bol som tým prekvapený, pretože neustále zdôrazňovanie, že mladé M plodujú až do zimy a staré? nie, ale v tomto prípade tomu tak nebolo, i keď ten počet plodujúcich včelstiev môže byť aj iný. Percento treba posudzovať tak že v obidvoch skupinách 51,4% kládlo vaj. a 48,6% nekládlo vaj. a to isté v skupine starých M 49,0 kládlo vaj. a 51,0% nekládlo.

Preto hovoriť s takou istotou, že mladé M kladú viac ako staré, lebo ten rozdiel môže byť aj iný a to v prospech starších M. Matky majú oveľa vyšší potenciál ako dva roky, preto vždy záleží, aké podmienky včiel sú v tom ktorom roku pred zimou (prínos peľu)- čiže meteorologické podmienky a kvalita včiel vo včelstve, matka sama vo včelstve nekladie vajíčka len tak sama od seba, ale ako jej a či jej včely pripravia voľné bunky.

Toto je môj názor a ešte nemusí byť pravdivý. Pozorovanie včiel dva roky je nepostačujúci aby aby mohol prezentovať moje tvrdenie, pretože každý rok je iný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243)

"Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco. Zrovna tak volání po F1 však také vede ke snížené biodiverzitě tudíž pak i k nižší odolnosti.Pak zase je výsledkem více chorob. cestou z toho jsou pak chovy na principu Bio s vědomím nižšího výnosu Zato však vyšší ceny medu. Řešením pak by mohl být i návrat k menším zimujícím včelstvům. A teď babo raď.
Pepan "

Nějak zhruba takhle to bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55232) (55233) (55236) (55239) (55242)

"Ale to je přeci přesně ono - otevřu včely, nahlédnu, a když není zavíčkovaný plod, tak výborně - provedu fumigaci a mám hotovo. Když je plodu málo, tím lépe - aplikuji tak do včelstva jen malé množství M1 nátěrem, protože i plocha plodu je minimální."

Vlastně ano, souhlasím. nechal jsem se trochu unést tím nátěrem a zapomněl jse, že současně se dělá i fumigace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.tur��ni (94.229.32.130) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55227)

- ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to včelstvo, kde je problém. R.K

Radim a prečo nie hneď. Ak je to naozaj ako to autor píše,predpokladajme, že je to tak, že včelstvo nebolo dobre zadymené Varidolm, tak nech si ho zopakuje.

Mám to odskúšané, fumigant aj v tomto čase zaberie, dostane sa aj do zomknutého chumáča. Veď do chumáča po celú zimu aj extrémne nízkych teplotách sa vzduch ku včelám dostane, tak prečo by to nedokázal amitrazový fumigant ku klieštikom na včelách? Ak je Vd naozaj na včelách postupne z zo zimujúcich včiel vypadne. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.91.2) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240) (55243)

Letos byl dlouhý podzim oproti jiným rokům. A letošní matky plodovaly nejdéle do posledního listopadového týdne. Některé skončily i o 14 dní dříve. A většinou začínají plodovat ke konci ledna. Já to beru podle vody na podložce a zapářené stropní folii.
Takže pro mě druhé ošetření bylo na zač. prosince a třetí před necelým týdnem. Po třetím ošetření bych roztoče spočítal na prstech jedné ruky ze 30ti včelstev.
Podle předpovědi zima začne až v polovině ledna, pokud se to vyplní tak plodování se posune také.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238) (55240)

Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco. Zrovna tak volání po F1 však také vede ke snížené biodiverzitě tudíž pak i k nižší odolnosti.Pak zase je výsledkem více chorob. cestou z toho jsou pak chovy na principu Bio s vědomím nižšího výnosu Zato však vyšší ceny medu. Řešením pak by mohl být i návrat k menším zimujícím včelstvům. A teď babo raď.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 11:58:53
> ----------------------------------------
> "Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec
> plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr"
>
> Plodování na podzim kopíruje u cca poloviny, třetiny včelstev teploty.
> Aspoň u mně. Pokud je v říjnu zima, v noci mráz a ve dne 5 - 10 st C,
> plodování ukončují. A pokud by bylo v prosinci v noci 5 - 10 st C a ve dne
> 10 a na slunci 15 a víc st C, včelstva náchylná k plodování, ta cca
> třetina, plodování zaručeně rozjede.
> Letos mně plodovaly do cca poloviny listopadu, pak se už ochladilo tolik,
> že přestaly a už nezačaly. Soudě podle zbytků na podložkách.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.11.223) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55232) (55233) (55236) (55239)

"Takže u nás nemá smysl dělat ošetření nátěrem plodu dříve než takové tři týdny po prvním proletu a v té době už se dávno všechna včelstva na stanovišti vzájemně vylupují , obírají o zásoby, které díky zeslabení přes zimu neobsedají nebo je zimní chumáč při cestě vzhůru minul."
_________________

Ale to je přeci přesně ono - otevřu včely, nahlédnu, a když není zavíčkovaný plod, tak výborně - provedu fumigaci a mám hotovo. Když je plodu málo, tím lépe - aplikuji tak do včelstva jen malé množství M1 nátěrem, protože i plocha plodu je minimální. Důležité je, že ale mohu mít jistotu, protože narozdíl od nynějšího stavu, kdy pouze předpokládám, že ve včelstvu není plod, lze včelstva (sice v rychlosti, ale přeci) rozebrat. Pořád nechápu na co čekat - čím více plodu ve včelstvu, tím je to pro ošetření horší a nátěr plodu si vždycky rád odpustím. Podotýkám, že hovořím jen o léčení včelstev se zvýšeným spadem nad limit asi tak těch tří roztočů v rozhodném období ledna. Tak to vidím aspoň já.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237)

"M1 na nátěr to je trhavina, to bych do úlu nedával."

Podle návodu se dává tuším 5 kapek do 50 mililitrů vody a těch 50 mililitrů vystačí na nátěr plodu 3 - 6 včelstev. Na fumigaci se dává 2 kapky na jeden nástavek.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237) (55238)

"Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr"

Plodování na podzim kopíruje u cca poloviny, třetiny včelstev teploty. Aspoň u mně. Pokud je v říjnu zima, v noci mráz a ve dne 5 - 10 st C, plodování ukončují. A pokud by bylo v prosinci v noci 5 - 10 st C a ve dne 10 a na slunci 15 a víc st C, včelstva náchylná k plodování, ta cca třetina, plodování zaručeně rozjede.
Letos mně plodovaly do cca poloviny listopadu, pak se už ochladilo tolik, že přestaly a už nezačaly. Soudě podle zbytků na podložkách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55232) (55233) (55236)

"Samozřejmě, nyní je možno provést ošetření aerosolem, nebo fumigací, když bude teplota, jak říkáš. Nezlob se na mě, ale jinak si myslím, že nemáš pravdu. U nás bývá první prolet často na konci února, začátku března. Včelstva ale začínají plodovat teoreticky už od slunovratu, prakticky většinou od druhé poloviny ledna. Takže na začátku března, v době prvních teplých dnů, je ve včelstvu zatím malé množství zavíčkovaného plodu (výhoda, a přeci kvůli tomu se nátěr provádí!). - Kdyby platilo, co říkáš, nebylo by možno ošetření nátěrem plodu s následnou fumigací provést nikdy!!- Nebo kdy se podle tebe má nátěr plodu s fumigací provádět?? To mi prosím vysvětli."


No, já vím jen to, že když jsem včelařil v uteplených zadovácích , tak zavíčkovaný plod v období prvního proletu obvykle byl. Nyní v jednostěnných úlech moje matky obvykle začnou klást až právě těsně před prvním proletem, v období, kdy je v noci těch cca + 5 st C a ve dne + 10 a víc st C. V posledních letech je u nás málokdy takové teplé počasí, kdy ještě není prolet a zároveň se matky už rozkladou. Takže u nás nemá smysl dělat ošetření nátěrem plodu dříve než takové tři týdny po prvním proletu a v té době už se dávno všechna včelstva na stanovišti vzájemně vylupují , obírají o zásoby, které díky zeslabení přes zimu neobsedají nebo je zimní chumáč při cestě vzhůru minul.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235) (55237)

Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55235)

Já si myslím, že jsi Jirko to ošetření odbyl, protože druhé a třetí ošetření má být bez plodu a podle teplot použít aerosol. Proto roztoči co byly pod víčkem nebyly zasaženy a padají. Když jsi jednou porušil návod na ošetření, tak proč si děláš starosti s tím, aby jsi jinou záležitost udělal správně?
Další ošetření Varidolem nedělej, když nemáš vyvíječ, tak by to bylo k ničemu. A použij Formidol v polovině dubna, řepka kvete většinou kolem 1. května, takže do první snůšky ti to vyjde aby jsi stihnul použít i druhou desku Form. s odstupem 7dní po první.
M1 na nátěr to je trhavina, to bych do úlu nedával.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.11.223) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55232) (55233)

Radim: "Při prvních jarních dnes hned o prvním proletu se přece nedá léčit nátěrem plodu, protože tam žádný zavíčkovaný plod v té době nejspíš nebude. A až bude, tak budou ti roztoči dávno rozšíření v ostatních včelstvech přes předjarní loupeže."
_______________________

Samozřejmě, nyní je možno provést ošetření aerosolem, nebo fumigací, když bude teplota, jak říkáš. Nezlob se na mě, ale jinak si myslím, že nemáš pravdu. U nás bývá první prolet často na konci února, začátku března. Včelstva ale začínají plodovat teoreticky už od slunovratu, prakticky většinou od druhé poloviny ledna. Takže na začátku března, v době prvních teplých dnů, je ve včelstvu zatím malé množství zavíčkovaného plodu (výhoda, a přeci kvůli tomu se nátěr provádí!). - Kdyby platilo, co říkáš, nebylo by možno ošetření nátěrem plodu s následnou fumigací provést nikdy!!- Nebo kdy se podle tebe má nátěr plodu s fumigací provádět?? To mi prosím vysvětli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229)

TOHLE JSEM CHTĚL TAKY NAPSAT

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 10:22:51
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> "Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření
> aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až
> bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí
> nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani
> neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím
> velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v
> každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí
> potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů."
> .................
>
> Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení
> je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x
> varidol. Proč tam něco furt cpát.
> Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je
> na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na
> včelstvo.
> Vzhledem k tomu, že Jirka má na rozdíl od většiny včelařů přehled o svých
> včelstvech, ví které včelstvo má na jaře přeléčit.
> Je to sice trochu jako luštění z křišťálové koule, protože to včelstvo
> nevidíme, ale zkusím si tinout, že ve včelstvu je maximálně 200 ks roztočů
> a protože můžou být částečně zasažení jedy, do jara jich ještě může dost
> uhynout.
> Pokud se dá v dubnu KM tak u toho včelstva do července nebude problém.
> A protože Jirka monitoruje včely, i kdyby problém hrozil, zjistí to a
> zasáhne.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226) (55227)

NEHLOUPNI!
To není selský ale hloupý rozum. Po třetím léčení může spad být dlouho. Je to způsobeno pomalým pohybem včelstva po úlu.
odběr vzorků posuň co do nejsažšího termínu. Očištěné podložky tam mají být měsíc.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 09:23:27
> ----------------------------------------
> JirkaV napsal:
>
> >Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na
> jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za
> měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále
> padají v množství cca 5ks/týden.
> >Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám
> jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní
> celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna
> včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného
> včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště
> na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a
> na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale
> jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
> >Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
> ...............
>
> Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky,
> tak bych postupoval takto:
>
> - v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad
> by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit
> stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
> - ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku
> vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to
> včelstvo, kde je problém.
>
> Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
> To je přece proti rozumu.
> Nebo tě k tomu nutí v ZO?
> To snad ne?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229) (55232)

"Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací,"

Při prvních jarních dnes hned o prvním proletu se přece nedá léčit nátěrem plodu, protože tam žádný zavíčkovaný plod v té době nejspíš nebude. A až bude, tak budou ti roztoči dávno rozšíření v ostatních včelstvech přes předjarní loupeže.
Když přeléčit jen to jedno včelstvo, tak jedině teď v zimě. Buď bez ohledu na počasí, kromě silnějšího mrazu, aerosolem nebo počkat na oteplení , + 5 v noci a + 10 + 15 ve dne a fumigací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.11.223) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229)

"Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."
________________________

Chudinky včelky, to si kvůli trochu většímu spadu fakt nezaslouží. U počtu 5 včelstev přeci nemůže být vůbec problém provést si spočítání a zprůměrování roztočů sám. A zde souhlas s p. Krušinou. Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací, kdy stačí teplota lehce nad 10°C (již v březnu na sluníčku není problém). Pro účinné přeléčení KM je myslím potřeba přeci jen vyšší teplota někde aspoň okolo 20°C, takže by se zbytečně muselo čekat až na duben. Určitě bych včelstvo tedy kvůli tomuto problému nesířil. Je to jako jít zabíjet komára sekyrou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 12. 2011
Re: Re: Spad po t?et? fumigaci (54809) (55226)

Ahoj,
to je zbytečné včelstvo sířit a hlavně nesmyslné. Za prvé tomu včelstvu takový spad neublíží a za druhé to mohli být třeba jen mrtví roztoči po 3 fumigaci, kteří zapadly někde na loučky, nebo do plástů a včelky je při oteplení vyčistily.
Řešení: ideálně alespoň to jedno včelstvo, nebo všechny ošetřit aerosolem, poptejte se včelařů v okolí, jestli by Vám to někdo neudělal.
Pokud neprovedete aerosol, nevadí, včelstvo 100% kvůli roztočům nepadne a i kdyby jste měl v měli nad 3 průměr, máte hlavu a oči. Před smícháním měli ze včelstev pozorně prohlédnete podložky a pokud někde bude více roztočů, tak ošetříte pouze to konkrétní včelstvo na jaře. nemá smysl cpát chemii všude. metodika je udělána pro laidáky tak, aby jim přežila včelstva, pokud šablonovitě odléčí.
Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 08:56:39
> ----------------------------------------
> "Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."
>
> Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že
> všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře
> přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho
> včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych
> se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný
> zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky
> a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což
> se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v
> zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden
> vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil
> jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a
> jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď
> vysířit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228) (55229)

"Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo. "

No ono se nikdy dopředu přesně neví, jaké je nejlepší řešení. Jak se říká, dokud to neleží v míse, nikdo neví, jaké to ve skutečnosti je. Faktem je podle mně, že jestliže padá cca 5 roztočů týdně, je v těch včelách tak stovka nebo dvě stovky roztočů. V ostatních jich bude tak do 10 - 15 .

Když se na jaře pořádně mákne s kyselinou mravenčí plus třeba nějakou plodovou přestávkou kvůli výměně matky, tak možná by se ti roztoči povedli ukočírovat i úplně bez jarního ošetření léčivy. Za cenu vysoké pracnosti a snížení výnosu.

Když se stanoviště prostě na jaře přeléčí tak v ostatních včelstvech se zlikvidují zřejmě všichni roztoči až na jednoho dva a v tom včelstvu s přemnoženýma roztočema jich zbude pár,2 - 3 - 6 , což bude solidní základ pro jejich další množení. Které se stejně bude muset potlačit kyselinou mravenčí a v podletí možná i Gabonem.

Když se to včelstvo s vysokým spadem přeléčí teď v zimě , tak se ta stovka roztočů srazí na pár roztočů. A následným jarním přeléčením celého stanoviště se počet roztočů sníží na tom stanovišti na jednotky. Nemusí se v létě šachovat s kyselinou a v podletí s Gabonem , prostě jen léčit podle desetiletí ustáleného schématu a ono to bude stačit. Není třeba blbnout, vymýšlet všelijaké speciality a hasitpožáry.

A teď jak kterému včelaři co vyhovuje. Mně vyhovuje ta poslední možnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55228)

Radim Polášek napsal:

"Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů."
..................

Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo.
Vzhledem k tomu, že Jirka má na rozdíl od většiny včelařů přehled o svých včelstvech, ví které včelstvo má na jaře přeléčit.
Je to sice trochu jako luštění z křišťálové koule, protože to včelstvo nevidíme, ale zkusím si tinout, že ve včelstvu je maximálně 200 ks roztočů a protože můžou být částečně zasažení jedy, do jara jich ještě může dost uhynout.
Pokud se dá v dubnu KM tak u toho včelstva do července nebude problém.
A protože Jirka monitoruje včely, i kdyby problém hrozil, zjistí to a zasáhne.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226)

"Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."

Jestli si dobře pamatují, "ušetřil" jsi jedno ze tří předepsaných léčení, protože jsi měl po druhém léčení dobrý spad a včely údajně v pořádku. No a teď chceš sířit včelstvo jen proto, že si "dovolilo" mít při prvním i při druhém léčení větší množství plodu a s roztoči.

Co se týká rozdělení vzorku, odevzdávání vzorku ze stanoviště je zákonná povinnost, kterou dozoruje veterina a místní ZO. Takže se na tom budeš muset domluvit především s nimi. Minimálně, co jsem četl všelijaké případy, na jeden z těch vzorků nebudou dotace, budeš si ho platit sám. A stejně se tím nic nevyřeší, jarní léčení se dělá až po zavíčkování určitého množství plodu a do té doby se roztoči z toho jednoho včelstva přes vzájemné předjarní vykrádání úlů pěkně rozšíří do ostatních. Nemluvě o možnosti, že ještě některé jiné včelstvo mělo v době podzimního ošetření malé množství zavíčkovaného plodu a pod plodem v nich přežilo tak 1 - 3 - 5 roztočů, což se v týdenní měli na spadu neobjeví. Až v měsíčním vzorku.

Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů.

Uvědom si jednu věc, že účinnost žádného ošetření není stoprocentní. Účinnost kyseliny je 60 - 80 %. Účinnost fumigace či aerosolu, ža předpokladu, že podle návodu není ve včelstvu plodu, je 97 - 99 % . Pokud je ve včelstvu tisíc roztočů, po jedné fumigaci nebo aerosolu jich přežije 10 - 30 , pokud je ve včelstvu plod, klesá účinnost až k 60 - 70 %, taakže přežije až 400 - 300 roztočů. Když to fumiguješ podruhé, přežije na stanovišti s 10 včelstvy zaručeně 1 - 3 až 3 - 9 roztočů, pokud v nich není zaručeně plod. Pokud v nich je plod, přezije na stanovišti s 10 včelstvy po druhé fumigaci až 900 až 1600 roztočů. A po třetí fumigaci, pokud je v nich i po třetí fumigaci plod, je v nich cca 2.7 až 6.4 roztočů na jedno včelstvo, což už by se vešlo do spadu 3 roztoče na včelstvo v měsíčním vzorku odevzdávaném do laboratoře. Tudíž by nebylo nařízeno jarní léčení a přitom by na jaře mohlo být v každém včelstvu až několik roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226)

JirkaV napsal:

>Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden.
>Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
>Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
................

Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky, tak bych postupoval takto:

- v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
- ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to včelstvo, kde je problém.

Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
To je přece proti rozumu.
Nebo tě k tomu nutí v ZO?
To snad ne?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JirkaV (217.197.144.226) --- 20. 12. 2011
Re: Spad po třetí fumigaci (54809)

"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 12. 2011
nabídka včelařského místa ve velkké Británii (55223)

Náhodou jsem narazil na hezkou nabídku, pokud je někde ve Vašem okolí zapálený anglicky mluvící včelař s touhou po mezinárodních zkušenostech, Universita v Sussexu v Británii hledá na plný úvazek včelaře....viz:
Beekeeping vacancy at Sussex University

The Laboratory of Apiculture and Social Insects, School of Life Sciences, University of Sussex have a vacancy for a Honey Bee Research Facilities Manager. Closing Date for applications 17th January 2012

For more information on this exciting new opportunity see http://www.sussex.ac.uk/lasi/aboutus/vacancies
Klidné svátky přeje Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 12. 2011
Re: Letosni repka (55223)

No, odhaduji, že pokud na tu řepku u nás přijde holomráz, neboli proudění od severovýchodu a mrazy bez sněhu -10 -20 v noci , bude se u nás zaorávat , ty drobné rostlinky to nejspíš nevydrží. Pokud pořádně nasněží nebo bude mírná zima, ty drobné rostlinky do jara zesílí a řepka bude normálně.
Sníh u nás tady na severní Moravě je zatím jen vysoko v horách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 19. 12. 2011
Re: Letosni repka

Pod Drahanskou vrchovinou repka vzesla diky suchu pozde,je nizka a slaba,v loni zase prerostla,pomrzla,no stejne z ni byl med i uroda.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (84.47.0.121) --- 18. 12. 2011
Re: Letošní řepka. (55220)

u nás v strede Slovenska je repka biedna, jeseň bola suchá asi repku na jar zaorú....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z.včelař (87.249.131.173) --- 18. 12. 2011
Řepka

Mám zcela jiné poznatky.Byl jsem na honě v Lukové u Lanškrouna a řepka je tam obrovská,vypadá to velikostí spíše jako kapusta.Zajíc se v tom v pohodě schová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 12. 2011
Letošní řepka.

Měl jsem možnost vidět v posledních týdnech tady na severní Moravě na různých místech pár polí řepky a díval jsem se, že skoro všude je letos ta řepka, díky suchému listopadu, dost bídná, skoro bez listů. Každopádně letos moc srnčího uhynulého z konzumace řepky v zimě nebude.
Jak je to jinde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 12. 2011
Re: Vlha pestrá (55208) (55210) (55211)

Jestli už není naše slunéčko sedmitečné minulost?
Hlavně aby to nové azijské slunéčko mělo podobné potravní preference jako to původní naše. Jinak se můžeme dočkat zajímavých věcí. I když, neškodilo by, kdyby to nové nechávalo víc na pokoji nějaké mšice a červce se spolehlivou produkcí medovice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (213.19.32.139) --- 18. 12. 2011
Re: vejmutovka (48396) (48431)

Dobrý den, je ještě k dispozici? Prosím napište na jossev/=/email.cz. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 18. 12. 2011
Vlha hájová a Včelárik pestrý

prvý má latinský názov Oriolus oriolus a druhý Merops apiaster, samček je výrazne žltý, krídla čierne, samička je menej nápadná,tento nádherný druh žije skryto na mojom území, každý rok prilieta z juhu ako posledný a ako prvý odlieta späť. Žije ticho (raz som ho našiel hniezdiť), včelám dá pokoj v blízkosti pre mladé nikdy nelovil. Jej ostrý spev sa často ozýva, najskôr spieva samička a samček jej odpovedá.

Druhý môže byť pre včely nebezpečný, zbytočne by nemal svoj typický názov, je nádherne dúhovo sfarbený, v širšom okolí u mňa nežije, žije v kolóniách len tam kde má typické podmienky na hniezdenie, musí mať tiché miesta s piesočnou stenou npr, v opustených pieskovniach, kde si robí hlboké nory do jemného piesku, loví blanokrídly hmyz a istotne aj včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.218) --- 17. 12. 2011
Re: Vlha pestr? (55208) (55210) (55214) (55215)

lienka sedembodkova=slunecko sedmitecne...vcelarik zlaty=vlha pestra..tie azijske slunecka sa rozmnozuju 5x do roka,ich larvy zeru okrem ineho aj larvy nasich slunecek..aj vinari maju problemy,1pomlete azijske slunecko s hroznom znici cca 100l mustu..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 17. 12. 2011
Re: Vlha pestr? (55208) (55210) (55214)

Co je u nas asi sedembodkova? Sedmitecne?

2011/12/17 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> ještě tak vědět o čem píšeš
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Vlha pestr?
> > Datum: 17.12.2011 00:03:26
> > ----------------------------------------
> > Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata
> na
> > vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> > vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> > znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> > jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 12. 2011
Re: Vlha pestr? (55208) (55210)

ještě tak vědět o čem píšeš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vlha pestr?
> Datum: 17.12.2011 00:03:26
> ----------------------------------------
> Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na
> vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 17. 12. 2011
Re: Vlha pestrá (55208) (55210) (55211) (55212)

To jo, s nakladnim jezdim a v lete, zvlaste u repky je snadno poznat hlavni
letovy koridor vcel jak pises na celnim okne, bohuzel.

2011/12/17 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>

> Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí
> se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to
> masakr na čelními okny.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.32.227) --- 17. 12. 2011
Re: Vlha pestrá (55208) (55210) (55211)

Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to masakr na čelními okny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 17. 12. 2011
Re: Vlha pestrá (55208) (55210)

Se slunéčkami je to u nás na střední Moravě podobné. Moc nepoužívám chemii na zahradě, takže nějaký postřik proti mšicím jen když už je nejhůř, a slunéček na stromech je dost, ale pozoruji, že ty dospělé slunéčka asijské požírají i larvy slunéček sedmitečných. A takové ty zimoviště v domečcích co máme na zahradě, ty jsou slunéček asijských plné a žádné naše jsem tam nenašel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.238.145) --- 17. 12. 2011
Re: Vlha pestrá (55208)

Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.89.1) --- 16. 12. 2011
Re: Vlha pestrá (55208)

Vlha je tak vzácná, tak ať si klidně zobne. Já nejvíc pozoruji v sezóně sršně. Ty dělají takové nálety, že chytají včely ve vzduchu. Zatím jsou to ti naši Sršni obecní. Až tu bude Sršeň asijský, to bude jiný šrumec, pletivo na česnu celoročně.
Mám stanoviště u řeky Moravy na okraji chráněného území lůžního lesa, kousek je kolonie Břehule říční, Lejsci, Sýkorky a spousta jiných hmyzožravých ptáků, protože zde mají dostatek prostoru ke hnízdění. A nějaké významné ztráty nepozoruji.
Ten pořed o Pálavě jsem také okrajově zhlédl. Je to zajímavá oblast, mám to tam trošku prošlápnuté.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 16. 12. 2011
Vlha pestrá

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 16. 12. 2011
Vlha pestrá

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

eliska (82.144.136.63) --- 16. 12. 2011
vcely

blanokridli hmyz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (147.32.116.170) --- 15. 12. 2011
Re: Opět k Rašovské metodě - Včelařství 12/2011 (55192) (55204)

gusto:
Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.
___________________________________________________________

Příspěvek p. Steita v uvedeném diskusním vlákně nenajdete. Odkazoval jsem na něj pro případné zájemce, kteří se chtějí blíže dozvědět o způsobu obměny díla, který provozuji.

Vycházím ze Steitovy metody, on byl první, kdo publikoval metodu založenou na zazimování včelstev na panenském díle (panenských souší) po odběru tmavého díla začátkem podletí, což vzdáleně připomíná norské zimování, ale norské zimování to není.

Nicméně jak já včelařím, není podstatné, podstatný je článek ve Včelařství.

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.14.162) --- 15. 12. 2011
Re: Opět k Rašovské metodě - Včelařství 12/2011 (55192)

Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (83.240.33.186) --- 14. 12. 2011
Re: vejmutovka (48396)

prosím o info na bsvoboda/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Havelka (85.70.105.20) --- 14. 12. 2011
El. děrovač na rámky

Nabízím k prodeji nový, nepoužitý děrovač na rámky, více informací na http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-Derovac-na-ramky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jindřich Novák (93.153.84.46) --- 12. 12. 2011
Změna stanoviště

Regisrační číslo 147543
Rodné číslo 47O4O7O49
Změna stanoviště včel. Nové K.Ú. 5O7/2 Lhotka u Mělníka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.246.90) --- 12. 12. 2011
Re: Opět k Rašovvské metodě (55198)

Len tak naokraj,u mna konci kazda metoda v tom momente ked si precitam ze mam zacat krmit cukrom..a niekolko divo zijucich vcelstiev som mal moznost v zime vidiet,na panenskom diele nezimovalo ziadne z nich..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 12. 2011
Re: Hlavičky včel na dně úlu (55197)

"Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,"

Pro detailisty, rejsek není hlodavec. Patří do řádu hmyzožravců, společně s ježky a krtky. Jsou starší a zřetelně primitivnější než hlodavci a na zemi se objevili dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloň (46.13.156.206) --- 11. 12. 2011
Opět k Rašovvské metodě

Jelikož jste mi dobře poradili s rejsky napíši Vám i já svoji skušenost Rašovská metoda?Přečetl jsem snad všechny publikace o Rašovské metodě poněvač je to pro již neúnosné a taky nepochopitelné proč se mluví a píše o nějaké metodě(zázraku)já tak včelařím již desítky let a nevidím v tom žádnou metodu Co považuji za zásadní je na jaře při první prohlídce vyměním dno dám nové a otočím oba nástavky na kterých zimuji včelstva na teplou stavbu zimuji včelstva zásadně na studenou stavbu použité dno potom důkladně vyčistím dezinfikuji a obnovím nátěr slouží vždy zase do podletí takže za jeden rok měním 2-krát dno.
Obnova díla: Jak začne u včelstva stavební pud podkládám vždy na dno zase buď nový nebo ošetřený čistý nástavek(nejlépe natřený uvnitř propolisovou tinkturou a pokut je potřeba obnovím i vnější nátěr) s mezistěnami mohou být i souše ne starší 2 let Souše po 2 letech v provozu vyřezávám neřídím se pravidlem až přes ně není vidět to už je podle mne pozdě a rámky vyvářím v kotli holé rámky staré 4 let spálím doma v topení.Z tohoto popsaného mého způsobu včelaření vyplývá že na podletí zazimovaná včelstva na dvou nástavcích skončí nahoře jako medníky a posléze buď ve skladě nebo vyřezaná.Jelikož na dno podkládám nástavky potom jen s mezistěnami zimuji včelstva vždy na novém panenském díle.
Včelařím bez mřížky a bez oček důvody jsou s hora zřejmé používám až 5 nástavků to je 2 plodiště a 2-3 medníky samozřejmě podle počasí a snůšky.Přátelé další dotazy Vám rád zodpovím a podotýkám,že nejsem Rašov. zdraví Caloň

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloň (46.13.156.206) --- 11. 12. 2011
Hlavičky včel na dně úlu

Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,že jde o vosy nastražil jsem pastičky a na druhý den tam byl rejsek (asi 3cm.)při důkladném pohledu na něj nebylo těžké pochopit že překážka výšky česna 8mm. je pro něho sranda ihned jsem udělal opatření aby se tam nedostal další.Dále musím dát za pravdu že podle spadu měli k poškození včelstev nedošlo opravdu rejsek vyzbíral na dně jen mrtvolky a včelstva se mi zdají v pořádku děkuji všem zdraví Caloň.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 10. 12. 2011
Re: vejmutovka (48396) (48431) (55195)

Ja bych si vzal taky, jen jestli to není moc daleko.
Petr Boleloucký,. Brno


2011/12/10 Jirka Málek <jirkamalek/=/hotmail.com>

> Zdravím,
>
> jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Málek (213.19.19.218) --- 10. 12. 2011
Re: vejmutovka (48396) (48431)

Zdravím,

jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 10. 12. 2011
Re: Opět k Rašovské metodě - Včelařství 12/2011 (55192)

Celkem souhlas,jen s tim,ze zadna metoda neni na 100 %.MVP pri silnem prinosu loupezi postizenych vcelstev propuka i v prave dostavovanych mezistenach...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 12. 2011
Re: Opět k Rašovské metodě - Včelařství 12/2011 (55192)

"který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky. "


Souhlas.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 12. 2011
Opět k Rašovské metodě - Včelařství 12/2011

Článek s názvem „Opět k Rašovské metodě“ od Pavla Svobody uveřejněný v prosincovém čísle časopisu Včelařství mě natolik zaujal, že kvůli němu narušuji svoji již skoro rok trvající letargii vůči všem včelařským internetovým diskuzím, abych na něj upozornil.

Černé na bílém: intenzivní obměnou díla lze se zcela zbavit moru včelího plodu.

Co k tomu dodat? Snad jenom to, že v souvislosti s tím ještě připomenu Pavla Streita jakožto propagátora varianty norského zimování a jakožto člověka, který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky.
Viz http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Silna-vcelstva-x-rovnovaha-ve-vcelstvu

S výsledkem jsem nad míru spokojený. Ušetřil jsem si tím spoustu práce, spoustu otravné práce spojené s odstraňováním tmavého díla na podzim, spoustu nadměrné aplikace tvrdé chemie, starostí a nervů. Snad žádný systém se mi hned na poprvé tak nezalíbil, jako tento. Nejen, že se v něm neprojevily žádné výrazné nedostatky, ale dokonce některá negativa, která jsem očekával, se ani nedostavily (např. pokles zimní síly včelstev).

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 10. 12. 2011
Predvanocni prolet

10.12. Vcelky vyuzily dnesniho slunicka a intenzivne se proletuji.Ve stinu 7 stupnu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.241.44) --- 9. 12. 2011
Re: Hlavičky včel na dně úlu (55182)

...piskor sa cez 8mm letac dostane v pohode,treba sa mat na pozore..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Pešek (62.240.181.156) --- 8. 12. 2011
Re: Dobrý den Vánoční 2011 (51257)

člověk prý 200 let postupem času prošel řízením včelího chovu k tak velké domestikaci a výtěžnosti včel, že se mu předčasně rojí kvůlivá neustálému telefonování, že z toho až zpytomněl a zapomněl na přírodu, chtěl jsem jen říci, že je třebas nejlepšímu včelaři v okolí svěřit výchovu dětí ku pochopení zákonitosti přírody, která jest každému včelaři blízká, je velký rozdíl mezi mateří kašičkou danou a rabovanou, pro bankovky a to mi nikdo nevymluví, to jest jako když mi starostka Chotusic vysvětluje, že malé děti ve školce prý nerozumnějí, co uzvidí v kapce vody pod mikroskopem elektronkovým, který nemají, leč jsem ho za své peníze koupil a nechal si ukrást pod pečlivým dozorem kamer v Litomyšli a koupil jsem ho u nás do školky mrňousům, aby se vod mala naučili internet používat ku studiu a ne ´k nesmyslnému střílení po sobě navzájem. Táta, velký znalec přírody mě mnoho věcí vysvětlil a já to samé učím své syny. Poznání je nutné, není vyhnutí, před smrtí, či po ní. Je na každém, jak zvolí, ale pozor, chránit mír, to je to nejdůležitější a přátelství též. Jan Pešek Senioŕ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76374 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 55189 do č. 55249)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu