Včelařská konference

"Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit. "

Dřevo není nikdy přeschlé, jeho vlhkost se nakonec ustálí na nějakých 10 - 20 % podle okolí. a i nadále podle vhkosti okolí se jeho vlhkost a tím i rozměry mírně mění, jak stále pracuje.
Podstatou kvalitních nástavků je s tím pracováním počítat. Používat hodně široké desky ve snaze ušetřit řezy, šrouby či hřebíky a nějaké dřevo je chybné, protože taková deska má na různých místech jiný sklon let ve dřeve a tudíž odlišně pracuje, kroutí se potom i přes sešroubování nebo dokonce deformuje celý nástavek. Stejný úsek dělaný z více užších destiček se akorát o ten milimetr zvětšuje či zmenšuje, ale jeho rovnost zůstává. Taky by se neměla do celku kombinovat dřeva různých původů, hustot atd, která s vlhnutím a vysycháním pracují s různou intenzitou a pokud jsou v tom nástavku nějak asymetricky, celý nástavek se potom taky kroutí. Pokud se ty dřeva uspořádají tak, že se nástavek při vlhnutí a vysychání pouze zvyšuje a snižuje o nějaký ten zlomek milimetru , je to správně udělaný nástavek.
Používání dřeva hodně odlišného původu do jednoho nástavku je taky vhodné promyslet z hlediska životnosti. Řídké dřevo oproti hustému něbo dokonce řídké levné listnaté dřevo má proti hustému jehličnatému znatelně nižší životnost, v jednom nástavku zhnije podstatně dřív a kvalitní hustší dřevo je tam potom zbytečně promarněné.