Včelařská konference

"Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.
Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.
Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "

No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.

Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů, kdy včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 - 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají, se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když v lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní včely.

Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci, kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly proti těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.

Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát, vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani objevit žádní roztoči ještě z fumigace.

Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic. Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do měli roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.