Včelařská konference

západ

350x50 x50 x50 xx100x150x60 x40 xx30 x20 x200x30

250x30 x40 x30 xx250x50 x20 x150xx30 x20 x20 x10

východ



západ
20 x30 x30 x300x20 x20 x20 x10

Dne 22.10 jsem provedl fumigaci a odečetl jsem spad roztočů po 24 hod. Včelstva jsou zimována ve dvou uteplených nastavcích K39 ve včelíně. Jsou střední síly. Nástavky jsou na vysokých dnech, použito sololitové mezidno s podélným otvorem, čímž je vytvořeno úlové uspořádání na studenou stavbu. Včelstva byla léčena dvakrát KM dlouhodobými odpařovači, poprvé přelom července a srpna, podruhé začátkem září. Gabony jsem ušetřil. Včelstva začínají vytvářet zimní hnízdo převážně v horních nástavcích, některá ve spodních. Provedl jsem kontrolu včelstev se zvýšeným spadem. Tato včelstva nebyla nijak oslabena a všechna seděla ve spodních nástavcích. Jsou nízké spady u včelstev
v horních nástavcích právě tímto ovlivněny.
Haf

Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr.

To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 07:43:09
> ----------------------------------------
> To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních
> testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.
>
>
>

Tak to mě pouč. Možná mám mezery a potřebuji tedy vysvětlit, jak je zohledněn spad z louček nebo buněk. Snad, pokud je spad v měli větší než 3Vd na včelstvo , tak se natírá. Dost dobře nechápu, jak ti študáci, kteří mají problém Vd správně spočítat, rozliší ty mrtvé z louček a buděk,od těch co přežili léčení a nešikovně spadli.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan
--------------------

Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd ve vzorku?

Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.

A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.

Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50% nepřesnost vyšetření?

Přečti si toto:
http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf


Karel

Já mám ve svém obvodu včelaře od 3 do 30 včelstev Ve vyšetření nebývají zásadní rozdíly Avšak celkem dobrou nákazovou situaci však přisuzuji poněkud méně příznivým podmínkám v uzavřené a vlhké kotlině. Podle literatury naprosto nevhodné místo pro chov včel, kde je jen výnos, ale mezi 50 - 70 kg na včelstvo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 12:33:27
> ----------------------------------------
> Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a
> oštření jsou podle toho nastavena.
>
> Pepan
> --------------------
>
> Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd
> ve vzorku?
>
> Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.
>
> A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.
>
> Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50%
> nepřesnost vyšetření?
>
> Přečti si toto:
> http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf
>
>
> Karel
>
>
>

"Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr."

Plásty by měly být uspořádány na zimu před krmením a trubčina v podmetu vylámána, když ne při uspořádávání plástů ke krmení, tak nejpozději při kontrole sezení včel na zimu v září. Mám pocit, že to je dokonce i v oficiální metodice, fumigovat včelstvo už s plásty připravenými na zimu.

Co se týká zachytávání spadlých roztočů v plástech a jejich objevení v zimní měli, je třeba umísťovat plásty v nástavcích nad sebou a ty plásty musí být kvalitně vystavené, ne všelijak pokroucené. Potom je počet mrtvých roztočů zachycených na plástech při fumigaci , kteří spadnou do vzorku měli téměř nulový. Důležité je, aby co nejvíc roztočů bylo zničeno při těch dvou fumigacích v říjnu, a aby aerosol potom na začátku prosince byl už jen pojistka. Potom má včelstvo na odstranění mrtvých roztočů z plástů do podmetu část října, celý listopad a kousek prosince. V této době je v průměru tepleji a včelstvo je taky silnější než v době vzniku vzorku měli v prosinci a části ledna, takže s vysokou pravděpodobností do začátku prosince všechny mrtvé roztoče shodí na dno. A ty, které neshodí, s velkou pravděpodobností zůstanou někde v rozích na plástech i během sbírání vzorku měli, včelstvo je odstraní, až na jaře začne plodovat a zesílí.

Poručíme větru dešti, to už tady bylo. Že by se příroda, řídila oficiální metodikou. Také to nezdůvodňuje to zohlednění spadu u 2-3 nástavků.

Navrhuju povesit do kazdeho ulu stitek pro roztoce: AZ SI ŇUCHNEŠ VARIDOLU,PADEJ PROSIM KOLMO DOLU....Ted vazne,plasty na zimovani potazmo na ulozeni zasob se chystaji pred krmenim,ze by nebyly v zakrytu nad sebou to snad taky neprichazi do uvahy.Zimuju na 2 nastavcich 39x24 o 11 ramcich a velka cast vcelstev je pritomna v podmetu jeste dnes,tak vylamovani trubciny je hodne "prijemna "prace i 30.rijna,ne tak v srpnu,kdy je podmet plny vcel...JosPr

Tento "druh" spadu a následné nařízené natírání plodu postihuje včelaře s několika včelstvy. S více včelstvy se to nestane,protože se počet roztočů průměruje. Není to právě nic co by se nestávalo a nevím, že by se někdy přihlédlo k této možnosti.

Podle "uznávané" metodiky, by směsný vzorek měl obsahovat měl z max. 15 včelstev.Takže více méně nehraje až tak důležitou roli, včelař s pár včelstvy a velkovčelař. Pokud uznáme, že vzorek je o 15 včelstvech, může se stát, že díky 1 včelstvu se bude natírat všech 15. A to může být vzorově a bezchybně přeléčeno. Stačí, aby si to příroda udělala po svém. A včelař je vždycky o krok pozadu.

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů. Pokud nějaký zbude a spadne potom do zimní měli, tak to je ojedinělý kus, o kterém podle mně nemá cenu se bavit.
Má cenu se o tom bavit jedině za předpokladu, že včelař zlajdačíl fumigace v říjnu a potom mu při posledním ošetření aerosolem na začátku prosince stále padají desítky roztočů.
To už ale je indikace k jarnímu nátěru plodu a je jedno, jak vychází měl, jestli v ní roztoči jsou nebo ne.
Kromě toho stačí, když je trochu teplejší prosinec, v posledních letech v průměru tak jeden rok ze tří a leckteré včelky mají o vánocích decimetr, dva decimetry plodu. Takže ani nemá smysl diskutovat tady o tom, protože roztoči budou iv tom plodu a zase to vychází na jarní nátěr plodu. A včelař o tom nemá ani tušení, protože o vánocích se obvykle do včelek neleze.

RP:

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů

----
Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.

Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.


Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.

Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah.

Karel

Vyšetření zimního vzorku je nařízeno, nařízení pochází z dob, kdy se s varroa včelaři začali "seznamovat", od tý doby se opakuje. Naprostá většina praktických včelařů tohle vyšetření považuje za zbytečnost, protože umí se rozhodovat i bez toho vyšetření. Varroa je v seznamu nebezpečných nákaz, ale mor plodu, také a jiné nemoci a povinně se nevyšetřují. Co takhle vznést oficiální požadavek, např. přes své zástupce v RV, aby se ČSV postaral o zrušení tohoto vyšetření?

"Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.
Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.
Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "

No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.

Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů, kdy včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 - 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají, se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když v lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní včely.

Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci, kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly proti těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.

Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát, vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani objevit žádní roztoči ještě z fumigace.

Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic. Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do měli roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.

Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 31, 2011 6:49 AM
Subject: Re: Spad roztočů


> "Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo
> změřit/spočítat.
> Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
> Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se
> přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo
> ne.
> Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec
> relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo
> budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za
> měsíc. A Žádný úklid.
> Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak
> pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na
> nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "
>
> No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.
>
> Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli
> zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů,
> kdy
> včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 -
> 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým
> výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
> To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají,
> se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou
> náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu
> při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných
> buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když
> v
> lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na
> podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní
> včely.
>
> Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci,
> kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár
> roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba
> nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by
> dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly
> proti
> těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě
> někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů
> než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.
>
> Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání
> zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani
> prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká
> pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální
> potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát,
> vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně
> obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani
> nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani
> objevit žádní roztoči ještě z fumigace.
>
> Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic.
> Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do
> měli
> roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí
> jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po
> fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588
> (20111030) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

|Hazdra :Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
ra"
Burgel: 3NN 42x15 mám dost podrobná čísla spadů a
1/ připouštím že spady zustanou na loučkách a souších spodních plástů ale že by to bylo 5x méně nemyslím. Odhadl bych to 10-20%

2/Souhlasím s vámi s pohleden na intensitu spadů ale jen do letošního roku (aerosol se u nás provádí již vice než 10 let)
Letošní rok považuji na mém stanovišti Praha 350m/m za rok s nejvyššími průměrnými spady. ( průměrně více než 1000/1 včelstvo)
Očekávám zimní ztáty a zeslabení.
J.B.

moje vyjádřenín 1,11.2011
J.B.Letošní rok považuji na mém stanovišti Praha 350m/m za rok s nejvyššími průměrnými spady. ( průměrně více než 1000/1 včelstvo)
Očekávám zimní ztáty a zeslabení.
J.B. :
Roztoči i po vícenásobném ošetření varidolem fumigaci i aerosolem padají
U mne z 25ti včelstev jsem v minulém týdnu měl po aerosolu M1 ještě asi u tří včelstev spad 30 roztočů.
Kolega asi 500m odemne s 30ti včelstvy dělal asi 3 fumigace, následně 2 aerosoly voda M1 a minulý týden udělal znovu fumigaci
Spady 0 až 160 roztočů průměr asi 15 roztočů.
Jaké spady máte vy?
J.B.

"Roztoči i po vícenásobném ošetření varidolem fumigaci i aerosolem padají
U mne z 25ti včelstev jsem v minulém týdnu měl po aerosolu M1 ještě asi u tří včelstev spad 30 roztočů.
Kolega asi 500m odemne s 30ti včelstvy dělal asi 3 fumigace, následně 2 aerosoly voda M1 a minulý týden udělal znovu fumigaci
Spady 0 až 160 roztočů průměr asi 15 roztočů.
Jaké spady máte vy?
J.B."

A není to tím, že včely ještě plodují?

Máte pravdu.Pokud vím tak v metodickém návodu se říká,že se má léčit až když je včelstvo bez plodu.To znamená,že už matky nekladou,nebo se matky izolují pod síťku aby nemohla lást,nebo se počká až matky přestanou klást.Při letošním teplém podzimu matky dlouho kladly a kdo se podíval do včelstev,hlavně mladých matek ,musel být překvapen kolik plodu tam ještě je.Není mě jasné proč se má začínat s první fumigací už kolem 10.10 to zase někdo něco chtěl upospíchat.Což se nám nemusí na jaře vyplatit.Pokud si vzpomínám v začátcích léčení bylo doporučováno poslední léčení dělat těsně před vánocemi a mezi svátky čistit podložky.To si myslím bylo ideální.Lehce si při odpočtu 2x10 dní každý spočítá kdy je ideální začít léčení.Néní to samospasitelné ale dost učinné.Je to ale trochu nepohodlné,krátký den,větší zima atd.

Ono to platí stále Poslední ošetření se nemá dělat před 20 listopadem a bez plodu . Za ideál se považuje ten prosinec stále. Pořád platí "Práce kvapná málo platná". To tam ten Varidol pak můžete nalévat klidně konví.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 13.11.2011 10:30:57
> ----------------------------------------
> Máte pravdu.Pokud vím tak v metodickém návodu se říká,že se má léčit až
> když je včelstvo bez plodu.To znamená,že už matky nekladou,nebo se matky
> izolují pod síťku aby nemohla lást,nebo se počká až matky přestanou
> klást.Při letošním teplém podzimu matky dlouho kladly a kdo se podíval do
> včelstev,hlavně mladých matek ,musel být překvapen kolik plodu tam ještě
> je.Není mě jasné proč se má začínat s první fumigací už kolem 10.10 to zase
> někdo něco chtěl upospíchat.Což se nám nemusí na jaře vyplatit.Pokud si
> vzpomínám v začátcích léčení bylo doporučováno poslední léčení dělat těsně
> před vánocemi a mezi svátky čistit podložky.To si myslím bylo ideální.Lehce
> si při odpočtu 2x10 dní každý spočítá kdy je ideální začít léčení.Néní to
> samospasitelné ale dost učinné.Je to ale trochu nepohodlné,krátký den,větší
> zima atd.
>
>
>

Nebude to tak, že první léčení 10.10. ničí roztoče, kteří by se jinak ještě dostaly právě do toho plodu, který tam v tu dobu ještě je? Zůstane tak více zdravých včel na přezimování.

Nikdo nevíme, kolik roztočů uvízne v kokonech. V nástupu plodování včelky buňky drasticky čistí a dokonce vykusují. I toto může být zdrojem výskytu roztočů na podložkách. Nic nemůže být jednoduché, jak se zdá.