Archiv Včelařské konference

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu, protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo. Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval, ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...

"těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech."

Já bych to opravil. V zateplených se mohou zimovat o dost slabší včelstva a přesto tyto včelstva mají dostatečné výnosy.
V nezateplených tyto slabší včelstva přes zimu trpí a na jaře jsou více zdecimována, takže nejsou rentabilní.

Co se týká přecházení z plástů na plást, nevím jak z vysokého na nízký, tak kdysi v kočovném včelíně jsem měl v tom směru dvě zásadně odlišné linie. První linie z začátku května doslova "označkovala" půl až decimetrem plodu téměř všechny plásty v tom nástavku, kde plodovala. V té době jsem tyto včely míval na 2x10 až 2x 12 plástech 39x24 a plod byl na 8 - 10 plástech nahoře a na cca čtvrtině, polovině plástů dole. Vždy na každém plástu trošku plodu. Matka z druhé linie zásadně zakladla vždy celý plást, teprve potom přešla na další plást a ten taky celý zakladla a tak dále. V té době k začátku května mívalo toto včelstvo tak 3 plásty 39x24 od loučky k loučce plné plodu a na jednou, dvou dalších tak po půl plástu plodu. Jinde žádný plod nebyl.
Ty vlastnosti se držely po několik generací matek.
Takže já bych byl skeptický k nějakému tvrzení, že včely vždy drží na velkém plástu a nechce se jim s plodem na nízký. Podle mně to je dáno vyšlechtěnou linií. V jedné linii se jim třeba nechce, v druhé by třeba přecházely ochotně....
Úplně podobně to pak může být s výnosy v uteplených nebo neuteplených úlech. Případně s přizpůsobením na nějaké stanoviště .

RP:
tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
------------------

Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny napsáno ČESKÝ MED.
Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a podobně.

Med

Nějaký takový problém již tady byl nevím jestli se jedná o stejnou firmu nebo jen její provozovatele té firmě to bylo zakázáno ale tohle upornění přeposílám i na svaz za prověření to určitě stojí určitě. Děkuji za upozornění, Jsi zřejmě všímavější jako jiní členové.
ikdfyž by se jednalo o nesprávný výklad nebo néjkou záměnu, DĚKUJI, v dnešním právním chaosu není opatrnosti nikdy dost!

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ta nae povaha ?esk?
> Datum: 28.10.2011 13:32:04
> ----------------------------------------
> Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo
> třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
> Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.
>
> PEPAN
>
> No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.
>
> Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.
>
> Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
> o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením
> že český med je jen pro členy.
>
> Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100
> je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.
>
> Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu
> prodeji. . :-)
> Karel
>
>
> , redakce/=/vcelastvi.cz, cermak.kv/=/seznam.cz

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Trafili ste klinec po hlavičke, včely vysedávajú na letáči a vo vysokom podmete preto, že nemajú čo robiť a je vysoká teplota. Na ošetrovanie plodu je kŕmičiek dosť aj bez tých, čo sedia nad letáčom.

Iné je to na jar, ale V. Ptáčkove strašenie o rojení, že včelstvo nemá nad "hlavou" niekoľko debničiek so 300-400 dm2 plástov je scestné, pretože rozmnožovanie včelstiev nemôžu fungovať na tomto princípe. Včely sa rozmnožujú bez ohľadu koľko majú decimetrov plochy, ony využijú každý prajný rok na to aby sa rojili. Inak by boli vyhynuli.

Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x 17.proč matka pořád klade?

Dej pak vědět co odpoví.

Karel

Na tom není nic až tak divného, Možná i udělali tichou výměnu .Kdo ví?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pozdn? plodov?n?
> Datum: 28.10.2011 20:41:29
> ----------------------------------------
> Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z
> nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se
> divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o
> letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x
> 17.proč matka pořád klade?
>
>
>

Možností je víc. Jaký měly spad roztočů. Pokud se to sledovalo?

Karel

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.

Obecně včely plodují protože můžou, je to jejich instinkt. A můžou kdykoliv přes zimu, kdy je v noci teplota nad nulou a ve dne teplota nad 10 st C. V uteplených úlech zřejmě ještě i při nižší teplotě. Takže i když nemají vnější podnět, s nějakými většími přestávkami občas nepravidelně plodují.
Ale 40 dm čtverečních plodu je v tuto dobu moc. Odhaduji skutečně tu tichou výměnu, mohla být někdy na začátku října a nová oplozená matka se snaží tím pozdním plodováním , aby podstatná část včel v úlu byla geneticky od ní a ne od staré matky. Nebo došlo z nějakého důvodu ( loupež, varaóza) k větší ztrátě včel nebo ve stávajících včelách je málo zimních včel a včelstvo se je ještě snaží plodováním vychovat, dokud to ještě za těchto teplot jde.

Tichou výměnu můžu s jistotou vyloučit,je tam značená matka,loupež taky,jsou to nadrůměrně silné včely květnový ai 3kg roj,který dal ještě 30kg medu.Zásob má něco přes 20kg.

Těch 40 dm plodu je ale na tuto dobu strašně moc, jsou to téměř 3 plásty 39x24 zaplodované z obou stran téměř od loučky k loučce. To znamená na běžných plástech 39x24, kde jsou zásoby a prázdné buňky, tak cca 8 plástů 39x24 s plodem.
Normální, pokud už by něco teď ke konci října bylo, tak desetina, takové 4 dm plodu plus minus......

Vím že je to moc,v mém případě jsou to 4 rámky 39x35 zaplodované tak ze 2/3.

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.
-------------

Možná se snaží vytvořit zdravou zimní generaci,

VD jim v tom mohl bránit. Dosud vylíhlé včely mohly být poškozené VD nebo virozou.

Něco podobného jsem /asi/ zažil v 2007. Podle všeho včely plodovaly velmi dlouhop, protože spad po všech "léčeních" pokračoval. Tedy neklesal.

Letos bude takových případů asi víc.

Lidi jsou nepoučitelní. :-)

Karel

Moc se s tím asi dělat nedá. Jedině sledovat a pokud by včelstvo bylo už příliš slabé, tak asi spojit s jiným, aby zbytek zdravých včel nakonec neuhynul kvůli malému počtu a nepřišel nazmar.
Bude zřejmě nutné doplnit nějaké kilo zásob místo zásob spotřebovaných plodováním, aby v zimě za delších mrazů nezůstal zimní chumáč bez kontaktu se zásobami a neuhynul hladem.

Jestli to včelstvo je chycené nějakou virozou, tak může ten zbytek položit i velmi silné včelstvo.

Ze spojování slabochů a přidávání slabých včelstev jsem se po 2007 vyléčen. A udělal jsem dost pokusů. Až do předloňska.

Karel

západ

350x50 x50 x50 xx100x150x60 x40 xx30 x20 x200x30

250x30 x40 x30 xx250x50 x20 x150xx30 x20 x20 x10

východ



západ
20 x30 x30 x300x20 x20 x20 x10

Dne 22.10 jsem provedl fumigaci a odečetl jsem spad roztočů po 24 hod. Včelstva jsou zimována ve dvou uteplených nastavcích K39 ve včelíně. Jsou střední síly. Nástavky jsou na vysokých dnech, použito sololitové mezidno s podélným otvorem, čímž je vytvořeno úlové uspořádání na studenou stavbu. Včelstva byla léčena dvakrát KM dlouhodobými odpařovači, poprvé přelom července a srpna, podruhé začátkem září. Gabony jsem ušetřil. Včelstva začínají vytvářet zimní hnízdo převážně v horních nástavcích, některá ve spodních. Provedl jsem kontrolu včelstev se zvýšeným spadem. Tato včelstva nebyla nijak oslabena a všechna seděla ve spodních nástavcích. Jsou nízké spady u včelstev
v horních nástavcích právě tímto ovlivněny.
Haf

Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr.

To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 07:43:09
> ----------------------------------------
> To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních
> testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.
>
>
>

Tak to mě pouč. Možná mám mezery a potřebuji tedy vysvětlit, jak je zohledněn spad z louček nebo buněk. Snad, pokud je spad v měli větší než 3Vd na včelstvo , tak se natírá. Dost dobře nechápu, jak ti študáci, kteří mají problém Vd správně spočítat, rozliší ty mrtvé z louček a buděk,od těch co přežili léčení a nešikovně spadli.

"Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr."

Plásty by měly být uspořádány na zimu před krmením a trubčina v podmetu vylámána, když ne při uspořádávání plástů ke krmení, tak nejpozději při kontrole sezení včel na zimu v září. Mám pocit, že to je dokonce i v oficiální metodice, fumigovat včelstvo už s plásty připravenými na zimu.

Co se týká zachytávání spadlých roztočů v plástech a jejich objevení v zimní měli, je třeba umísťovat plásty v nástavcích nad sebou a ty plásty musí být kvalitně vystavené, ne všelijak pokroucené. Potom je počet mrtvých roztočů zachycených na plástech při fumigaci , kteří spadnou do vzorku měli téměř nulový. Důležité je, aby co nejvíc roztočů bylo zničeno při těch dvou fumigacích v říjnu, a aby aerosol potom na začátku prosince byl už jen pojistka. Potom má včelstvo na odstranění mrtvých roztočů z plástů do podmetu část října, celý listopad a kousek prosince. V této době je v průměru tepleji a včelstvo je taky silnější než v době vzniku vzorku měli v prosinci a části ledna, takže s vysokou pravděpodobností do začátku prosince všechny mrtvé roztoče shodí na dno. A ty, které neshodí, s velkou pravděpodobností zůstanou někde v rozích na plástech i během sbírání vzorku měli, včelstvo je odstraní, až na jaře začne plodovat a zesílí.

Poručíme větru dešti, to už tady bylo. Že by se příroda, řídila oficiální metodikou. Také to nezdůvodňuje to zohlednění spadu u 2-3 nástavků.

Navrhuju povesit do kazdeho ulu stitek pro roztoce: AZ SI ŇUCHNEŠ VARIDOLU,PADEJ PROSIM KOLMO DOLU....Ted vazne,plasty na zimovani potazmo na ulozeni zasob se chystaji pred krmenim,ze by nebyly v zakrytu nad sebou to snad taky neprichazi do uvahy.Zimuju na 2 nastavcich 39x24 o 11 ramcich a velka cast vcelstev je pritomna v podmetu jeste dnes,tak vylamovani trubciny je hodne "prijemna "prace i 30.rijna,ne tak v srpnu,kdy je podmet plny vcel...JosPr

Tento "druh" spadu a následné nařízené natírání plodu postihuje včelaře s několika včelstvy. S více včelstvy se to nestane,protože se počet roztočů průměruje. Není to právě nic co by se nestávalo a nevím, že by se někdy přihlédlo k této možnosti.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan
--------------------

Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd ve vzorku?

Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.

A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.

Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50% nepřesnost vyšetření?

Přečti si toto:
http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf


Karel

Podle "uznávané" metodiky, by směsný vzorek měl obsahovat měl z max. 15 včelstev.Takže více méně nehraje až tak důležitou roli, včelař s pár včelstvy a velkovčelař. Pokud uznáme, že vzorek je o 15 včelstvech, může se stát, že díky 1 včelstvu se bude natírat všech 15. A to může být vzorově a bezchybně přeléčeno. Stačí, aby si to příroda udělala po svém. A včelař je vždycky o krok pozadu.

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů. Pokud nějaký zbude a spadne potom do zimní měli, tak to je ojedinělý kus, o kterém podle mně nemá cenu se bavit.
Má cenu se o tom bavit jedině za předpokladu, že včelař zlajdačíl fumigace v říjnu a potom mu při posledním ošetření aerosolem na začátku prosince stále padají desítky roztočů.
To už ale je indikace k jarnímu nátěru plodu a je jedno, jak vychází měl, jestli v ní roztoči jsou nebo ne.
Kromě toho stačí, když je trochu teplejší prosinec, v posledních letech v průměru tak jeden rok ze tří a leckteré včelky mají o vánocích decimetr, dva decimetry plodu. Takže ani nemá smysl diskutovat tady o tom, protože roztoči budou iv tom plodu a zase to vychází na jarní nátěr plodu. A včelař o tom nemá ani tušení, protože o vánocích se obvykle do včelek neleze.

RP:

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů

----
Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.

Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.


Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.

Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah.

Karel

máš nějakou fotku? byl bych rád, kdybys mi ji poslal na drh/=/seznam.cz
díky
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:35:07
> ----------------------------------------
> Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali
> se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru
> nebude zcela jednoznačná.
>
>
>

A proč místo vysokého nástavku nedáš 2 nízké? Pokud použiješ hřebeny, budou rámky přesně nad sebou, mezi vysokými a takovými nízkými není rozdíl a pořád platí 2 míry 2x toli problémů nejméně..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 13:01:12
> ----------------------------------------
> To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale
> přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře.
> Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo,
> tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se
> trochu stáhnou.
> Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez
> mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní
> plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného
> podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl
> používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na
> větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez
> mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na
> kladení a mednou komoru.
>
>
>

Vyšetření zimního vzorku je nařízeno, nařízení pochází z dob, kdy se s varroa včelaři začali "seznamovat", od tý doby se opakuje. Naprostá většina praktických včelařů tohle vyšetření považuje za zbytečnost, protože umí se rozhodovat i bez toho vyšetření. Varroa je v seznamu nebezpečných nákaz, ale mor plodu, také a jiné nemoci a povinně se nevyšetřují. Co takhle vznést oficiální požadavek, např. přes své zástupce v RV, aby se ČSV postaral o zrušení tohoto vyšetření?

Já mám ve svém obvodu včelaře od 3 do 30 včelstev Ve vyšetření nebývají zásadní rozdíly Avšak celkem dobrou nákazovou situaci však přisuzuji poněkud méně příznivým podmínkám v uzavřené a vlhké kotlině. Podle literatury naprosto nevhodné místo pro chov včel, kde je jen výnos, ale mezi 50 - 70 kg na včelstvo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 12:33:27
> ----------------------------------------
> Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a
> oštření jsou podle toho nastavena.
>
> Pepan
> --------------------
>
> Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd
> ve vzorku?
>
> Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.
>
> A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.
>
> Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50%
> nepřesnost vyšetření?
>
> Přečti si toto:
> http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf
>
>
> Karel
>
>
>

Já jsem právě dadanty měl a jak jsem psal před chvílí, mezi nízkými nástavky s hřebeny a dadanty není skoro rozdíl, jen mám mnohem jednoduší práci... U Dadantistů poznávám, že je velmi podstatné filozofování o technologii, ne výsledky. U nízkých nástavků nemáte problém, jestli nízký nástavek podstavit, nebo ne...Mirek Sedláček z Bučovic seděl naproti mně 2 roky v Nasavrkách, v té době měl všechny typy úlů a všechny míry, tvrdě prosazoval každé 2-3 měsíce něco jiného. Nehodlám ho urážet, je to velkovčelař a hlavně obchodník, já si umím peníze vydělat úplně jinak, včely mám pro užitek s opylování, hlavně pro blbnutí s oddělky a selekcí i trochu pro med.... napádá mě třeba, že jako velkovčelař může ocenit méně nástavků, které jsou celkově potřeba, jemu nemůže jít o včely, musí se uživit...
Cestuji asi jako málokdo, mám celkem přehled, kdo co dělá a francouzi jsou žabožrouti.... vůbec mě nezajímá, co se svojí včelou ve svých podmínkách provádějí....
Byl bych vděčný za konkrétní argumenty, ne obecné řeči. Proč Mirek zavádí Dadanty, ptal ses ho? Já vím, co měl před 3 roky, co dělá teď nevím. Je to trochu těžko uvěřitelné ekonomicky....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:11:44
> ----------------------------------------
> Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy
> neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není
> čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým
> plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a
> od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč
> se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na
> ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je
> vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch
> otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do
> jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Proto hledám Dadantistu, já mu tam pár úlů klidně odvezu...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:14:41
> ----------------------------------------
> těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
> zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
> slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
> srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
> nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
> zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
> počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
> protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
> Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
> ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek
>
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž
> záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo
> něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na
> stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks
> od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit
> včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...
>
>
>

Jano nevěš hlavu. To se mně taky stávalo a mnohý tady stává taky, akorát jako ty ten pásek nekontrolují :-)
Když jsem měl zvlhlé knoty, tak jsem je pořádně vysušil. Když jsem měl špatné knoty (jeden rok zoufalé aušusy), tak jsem dal dva knoty společně, jeden nakapaný, druhý nenakapaný a shořely pěkně spolu. Na fumigaci není pozdě, právě dnes bylo slunečno a dost teplo.

Já v dadantu nějaké problémy navíc nevidím. Je pravdou, že jsem nízkonástavkový systém nezkoušel, ale při použití rámků v 232 a 240 jsem v zimě pozoroval, že se včelám do mezery moc nechtělo a na časném jaře při plodování to včelkám také trvalo dostat se přes mezeru. Tyhle míry jsem měl na včelnici vedle sebe, takže jsem se ustálil na výšce 285+159 pro rychlejší jarní rozvoj, aspoň takový jsem měl a mám, z této míry pocit. Zatímco u míry 232 a 240 na jaře včely plodují až ke spodní loučce, tak u v. 285 jim k zakladení až ke spodní loučce kousek chybí. Proto u výšky 285 mohu říct, že matku neomezuje v jarním rozvoji. V létě už je to jedno, jaká je výška.
Teď uvažuji o používání medné komory, polonástavek nad vysokým. Jde mi o čas. A také mě samozřejmě napadlo, že když dám polonástavek nahoru, že tam vytvořím mezinástavkovou mezeru, přes kterou se včelám nebude chtít a přejít na polonástavky už by vyšlo nastejno.
Ale napřed si to vyzkouším, udělám si klidně i několik polonástavkových včelstev pro porovnání a čas ukáže, jestli systém s mednou komorou, bude nějak dadant a výhodu vysokého díla pro plodování ovlivňovat.
Na rámcích Lang. konstrukce mi včely mezinástavkovou mezeru neprostavují a za to jsem vděčný, protože abych nemačkal včely při sestavování rozbraného úlu by nutné čištění louček rozpěrákem stálo čas.

"Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.
Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.
Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "

No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.

Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů, kdy včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 - 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají, se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když v lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní včely.

Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci, kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly proti těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.

Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát, vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani objevit žádní roztoči ještě z fumigace.

Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic. Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do měli roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Mgr. Petr Prokeš <prokes/=/vcelarstvi.cz>
# Komu: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>,
# Kopie:
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 06:21:12
# ----------------------------------------
# Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# redaktor.
#
# -----Original Message-----
# From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
# Sent: Friday, October 28, 2011 7:32 PM
# To: info/=/vcelarstvi.cz; cermak.kv/=/seznam.cz; drh/=/seznam.cz;
# prokes/=/vcelarstvi.cz; redakce/=/vcelastvi.cz
# Subject: Fwd: Re: ?esk? med v Albertu
#
# # ------------ Původní zpráva ------------
# # Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
# # Komu: V?ela?sk? mailing list&lt;<a
# href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>,
# # Kopie:
# # Předmět: Re: ?esk? med v Albertu
# # Datum: 28.10.2011 17:03:23
# # ----------------------------------------
# # RP:
# # tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
# # ------------------
# #
# # Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny
# # napsáno ČESKÝ MED.
# # Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a
# # podobně.
# #
# # Med
# #
# #
#
# __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# __________
#
# Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
#
# http://www.eset.cz
#
#
#
#
# __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# __________
#
# Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
#
# http://www.eset.cz
#
#
#
#

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
# Komu: Mgr. Petr Prokeš<prokes/=/vcelarstvi.cz>,
# Kopie: <info/=/vcelarstvi.cz>,
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 07:52:19
# ----------------------------------------
# Ve značce český med je chráněn i samotné slovní spojení. I mírné pozměněnění
# které by mohlo být zavádějící se považuje za zneužití značky. Členové ČSV a
# zvláště předsednictvo je povinné svoji značku chránit a získané iformace řádně
# prověřit.I dnešní Mám dojem, že MEDOKOMERC musel z podnětu svazu změnit svůj
# název firmy z původní ČESKÝ MED, po zaregistrování naší značky.
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: Mgr. Petr Prokeš <prokes/=/vcelarstvi.cz>
# > Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# > Datum: 31.10.2011 06:21:12
# > ----------------------------------------
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.
# >
# > -----Original Message-----
# > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
# > Sent: Friday, October 28, 2011 7:32 PM
# > To: info/=/vcelarstvi.cz; cermak.kv/=/seznam.cz; drh/=/seznam.cz;
# > prokes/=/vcelarstvi.cz; redakce/=/vcelastvi.cz
# > Subject: Fwd: Re: ?esk? med v Albertu
# >
# > # ------------ Původní zpráva ------------
# > # Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
# > # Komu: V?ela?sk? mailing list&lt;<a
# > href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>,
# > # Kopie:
# > # Předmět: Re: ?esk? med v Albertu
# > # Datum: 28.10.2011 17:03:23
# > # ----------------------------------------
# > # RP:
# > # tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
# > # ------------------
# > #
# > # Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny
# > # napsáno ČESKÝ MED.
# > # Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a
# > # podobně.
# > #
# > # Med
# > #
# > #
# >
# > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# > __________
# >
# > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
# >
# > http://www.eset.cz
# >
# >
# >
# >
# > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# > __________
# >
# > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
# >
# > http://www.eset.cz
# >
# >
# >
# >
# >
#

Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 31, 2011 6:49 AM
Subject: Re: Spad roztočů


> "Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo
> změřit/spočítat.
> Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
> Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se
> přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo
> ne.
> Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec
> relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo
> budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za
> měsíc. A Žádný úklid.
> Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak
> pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na
> nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "
>
> No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.
>
> Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli
> zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů,
> kdy
> včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 -
> 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým
> výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
> To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají,
> se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou
> náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu
> při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných
> buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když
> v
> lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na
> podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní
> včely.
>
> Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci,
> kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár
> roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba
> nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by
> dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly
> proti
> těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě
> někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů
> než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.
>
> Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání
> zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani
> prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká
> pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální
> potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát,
> vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně
> obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani
> nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani
> objevit žádní roztoči ještě z fumigace.
>
> Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic.
> Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do
> měli
> roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí
> jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po
> fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588
> (20111030) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

------------ Původní zpráva ------------
# Od:
# Komu: Mgr. Petr Prokeš,
# Kopie: ,
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 07:52:19
# ----------------------------------------
# Ve značce český med je chráněn i samotné slovní spojení. I mírné pozměněnění
# které by mohlo být zavádějící se považuje za zneužití značky. Členové ČSV a
# zvláště předsednictvo je povinné svoji značku chránit a získané iformace řádně
# prověřit.I dnešní Mám dojem, že MEDOKOMERC musel z podnětu svazu změnit svůj
# název firmy z původní ČESKÝ MED, po zaregistrování naší značky.
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: Mgr. Petr Prokeš
# > Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# > Datum: 31.10.2011 06:21:12
# > ----------------------------------------
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.
# >-------------------


Koukám, že mi autority dávají za pravdu, člen, nečlen, pokud je to pravdivé, můžu KAŽDÝ označit med "ČESKÝ MED".

Jen mi není jasné, kde se tady fáma, co drží jak uhlířská víra, vzala. Kdopak to tak šikovně tvrdil a psal.


Podle mě hodně dlouho poškozovala české včelařství, protože není lepší reklamy, než když lidi vidí v regále že český med není nejlacinější. Zatím se včelaři muslei poměřovat s nějlacinějším medem v krámě, teď se můžou poměřit s českým. A cena je tam 170, obyč med 100.

Ironie je, že Český med nabízí Medokomerc, zatímco Včelpo (ČSV) podle mých pozorování směs medů z EU a mimo EU.

Karel

"Koukám, že mi autority dávají za pravdu, člen, nečlen, pokud je to pravdivé, můžu KAŽDÝ označit med "ČESKÝ MED".
Jen mi není jasné, kde se tady fáma, co drží jak uhlířská víra, vzala. Kdopak to tak šikovně tvrdil a psal. "

Stačí zajít na web ČSV a přečíst si podmínky ochrany značky Český med, jestli tam ochrana slovního spojení český med je nebo není. S autoritami to nemá nic společného, kolikrát čím větší autorita, tím větší blbosti prosazuje.
Já se momentálně na ty podmínky nedostanu, počítač mi novější pdfka nebere.

Stačí zajít na web ČSV a přečíst si podmínky ochrany značky Český med, jestli tam ochrana slovního spojení český med je nebo není. S autoritami to nemá nic společného, kolikrát čím větší autorita, tím větší blbosti prosazuje.
Já se momentálně na ty podmínky nedostanu, počítač mi novější pdfka nebere.

-----------

To je jak ......

Kdo tady mluví o nějaké značce, tu ČSV nikdo nebere.

Tady mluvíme o názvu - označení ČESKÝ MED.

Stačí zalistovat Včelařstvím z Loňska - asi číslo deset a i v posledním - kde je směrnice.
Ani v jednom není o označení ČESKÝ MED ani slovo.


Karel

Nikdo nevíme, kolik roztočů uvízne v kokonech. V nástupu plodování včelky buňky drasticky čistí a dokonce vykusují. I toto může být zdrojem výskytu roztočů na podložkách. Nic nemůže být jednoduché, jak se zdá.

Podmínky jsou dány zákonem viz ÚPV. ČSV chrání Český med hned dvěma ochrannými kombinovanými známkami 359262 a 174845. Přes to vlak nejede. Nikdo nemá šanci si jen tak napsat na eiketu Český med. To co protlačili je na hraně zákona, dalo by se říci za hranou slušnosti. Shodně, jako jim se to podařilo protlačit, tak to teď musí zkoušet s jiným logem každý, kdo ta dvě slova bude chtít na etiketu napsat. Bude jistě čelit obstrukcím ČSV, neboť je ÚVP v proceduře obeznámí. Ještě je jedna cesta, stát se členem ČSV. V tom je ta pointa, proč to ČSV udělalo. Oni chrání med ČSV včelařů na úkor všech českých včelařů.

Podmínky jsou dány zákonem viz ÚPV. ČSV chrání Český med hned dvěma ochrannými kombinovanými známkami 359262 a 174845. Přes to vlak nejede.
--------------
Přesto ale další firma má platnou reg. známku s textem ČESKÝ MED.
A nejméně dvě další mají na sklenicích cedulku s textem ČESkÝ MED a jsou v obchodní síti - supermarkteech.

A ceny těchto medů jsou podstatně výš, než ten nejlacinější.

A pokud je p.Karoch redaktorem Včelařství, tak došlo zřejmě k nějakému názorovému posunu rozumným směrem:
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.

Včelařství 11/2011, příloha str. 1

Karle, to ano. To v této situaci je to možné jen registrací nové kombinované ochranné známky, která bude dostatečně odlišena od ostatních dosavadních. Z toho plyne to, že tento dovětek se tam nesmí ani u členů ČSV vyskytovat jiným způsobem, než jak je to registrováno tedy včetně loga (bez loga se každý vystavuje riziku postihu). To je ten hlavní problém. Nečlen bez ochranné známky může na toto slovní spojení úplně zapomenout.
ochranná známka ČSV
http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=183095&plan=cs
ochranná známka MEDOEXPORT s. r. o.
http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=110785&plan=cs
Takhle pěkně nám to v Křemencárně zavařili.

Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat na med ČESkÝ MED, nevidím důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika. Díky volně dostupným sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy uvidím v novinách titulky, že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to už nemluvím o tom, že zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy že by někod udělal rozbor.

Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od zemědělců, kteří pomalu chtějí uzákonit povinnost prodávat české potraviny v obchodech se tomu ČSV brání. Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého medu v krámech.
Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs medů nebo med z z ČR nebude platit o 50Kč víc.
Takže normální máma ve městě má problém, pokud by chtěla nakoupit dětem český med.

A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat a jíst jakýkoli med. Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to tak strašné, jak rádi vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme postupně a jjistě klientelu. Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu nběkod vysvětlil, že 98% včelařů nechce aby se v obchodech prodával český med.
Oni vyhazují desítky mega za nálepky český výrobek, A klasa,atd.

A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí možnost cenového srovnání proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově srovnávat jen s tím obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že existencí českého medu od Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o 50% až 100% nahoru.

Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť jsem jej viděla v ..... za 80.

A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se tam za kolik tam mají český med? Za 150 až 180 korun!




A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále stejnou rodinu jak chodí po výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže rozdávat český med. Že propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném důsledku vyšší tržby obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v obchodech nesmí prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší spotřebu něčeho co nejsem schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad kurzívou do učebnice marketingu pro základní školy.

A na závěr se stejnou logikou ochranné značky - ČSV má chráněné další zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od včelaře.... Takže bacha až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v obchodě nějaký dovozový BIOMED.
Taky je třeba jim to zatrhnout.


Vítejte ve včelařským Absurdistánu.

Karel

Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o kterých moc neví. Základem názvu Český med,je to, že ten kdo ho používá nesmí na nálepkách lhát. Je li tedy med vyroben v ČR a splňuje zpřísněnou normu, která s tím souvisí, tento med může uvádět na trh každý včelař i kdyby to byl v Česku včelařící Vietnamec. Rovněž není pravdou, že ČSV brání prodeji českého medu. Opak je pravdou! ČSV před lety za neobvykle benevolentních podmínek zpřístupnil obchodní síť všem včelařům, kteří o to mají zájem . To, že většina z nás se obchodním řetězcům vyhýbá obloukem je způsobeno tím, že nikdo z poctivých včelařů s těmi šizunky nechce nic mít. Med často podřadné kvality a nevalné chuti tam nabízený nám naopak dělá docela slušnou reklamu.Ony v podstatě stačí ty problémy co máme. Nač si tedy vymýšlet ty, co neexistují. Zdraví R. Stonjek

Nejsmutnejsi na cele teto veci je vubec to,ze si lidi med v super hyper kupuji,navic ho vcelari obchodnikum s medem liji za smesny pakatel do chrtanu,aby se oklikou vratil do super hyper,misto aby se jej vcelari snazili prodat sami.A v tom nepomuze mit zaregistrovanych tisic log a slovnich spojeni...JosPr

Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o kterých moc neví.
----------------------------------

Když ee ˇˇCSV začala soudit s firmou ČESKÝ MED i nteniot název, tak jsem náhodou ke svému překvapení zjistil, že si ani nezaregistrovala doménu ceskymed.cz.

Tehdy, když "se položila" Včela, tak jsme nechápal, proč se nezačne normálně prodávat med ze dvora, včelaři neudělají nějaké propagační akce a nezačne s eprodávat med - tak jak dnes považujeme za normální. Místo toho jen začal kampaň proti obchodníkům.
Napsal jsme tedy člínek jak jsme si myslel, že by se mělo postupovat a co dělat - letáky, jednotná sklenice, prodej ze dvora atd. Článek nebyl otištěn ve Včelařství ale ve Včelařkých novinách na webu. Tehdy SVAZ (jehož jsem ebyl členem)tvrdil že jednotná sklenice na med je nesmysl, atd.

A proto jsme se o toto téma tehdy zajímal.

Když jsme několik různých lidí upozornil, že doména není registrovaná, tak jsme ji nakonec zaregistroval a zprovoznil.
S obsahem nebyl problém, PSNV dala souhlas s publikací článků z Moderního včelaře a něco sjme i vypotil sám.

Když jsme požádal o spolupráci - zde na konferenci, tak mi asi pět lidí začalo pomáhat, hlavně jedna milá paní opravovala mé dyslektické chyby. :-)

Další asi 25 lidí mi vynadalo, že sjme ukradl doménu, jsme zloděj - v různě jemné nebo hrubé formě.
Svaz o tu doménu před regsitrací ani po zprovoznění neprojevil zájem.
Ale ten věčný boj s tím, že jsem ukradl nějakou značku mně dokonale otrávil.
Na ty stránky jsou desítky tisíc unikátních přístupů - takže český med propagují staále a za těch aso 8 let něco odvedly, i když nejsopu aktualizovány.


Dokonce vznikaly komické situace, z jedné ZO přišla gratulace, jak jsou pěolné a že na jejich web daly na ně odkaz. Když jsm epoděkoval a upozornil, že Svazový český med má jinoukoncovku, tak link ze svého webu sundali.

Takže si myslím, že vím o čem píši.

Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.


Ale v podstatě od mého psaní si budete moci v podstatě odpočinout.

Právě na vyžádání píši poslední články do MV - a zdržuej mě to, takže prosím zájemce, ať se toho chopí a něco začnnou psát,
Moje angažmá ve včelařské politice končíé na jaře sněmem PSNV.

Pak si budu spokjeně včelařit, prodávat med a vařit medovinu.

Karel

Tak ale funguje obchod. Ne každý má náturu aby prodával. někteří zase nemají v místě dostatečný odbyt. Umíš si představit jak prodáš med ve vesničce z 500 obyvateli (spotřeba je 0,75 kg medu na obyvatele) med od 20 včelstev (50 kg medu od včelstva) když je v místě 5 včelařů. Teť počítej. Flek v tržnici 100 více Kč, Plat prodavači za 6 hodin prodeje, minimálně 55 Kč/ hod. Prodáš 5 kg za hodinu Od toho odpočítej cenu kterou by jsi dostal od výkupce 10 kč sklo z víčkem, Do myčky dáš 40 sklenic a trvá to 2 hod a cena může být tak 10 Kč hodiny, jejich naplnění psatovaným medem je další hodina, Cesta na tržnici a domů ještě 1 hod a cena za přesuny cca 200Kč. SUMÁRUM Je to 10 hodin práce, Režie pak dělá cirka tak 1100 kč ve výkupu by jsi za těch 40 kg dostal minimálně 1400 až 2500 . 5200 je tržba celkem 5200-1400-100-10-200 =400 =3000 +- za 10 hodin práce To ovšem za předpokladu že těch 40 sklenic za den prodáš po 130 Kč Je to sice slušný výdělek,.ale každý nemá ty možnosti nebo při zaměstnání vydělá víc. To musíš nechat na tom každém.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 31.10.2011 22:05:42
> ----------------------------------------
> Nejsmutnejsi na cele teto veci je vubec to,ze si lidi med v super hyper
> kupuji,navic ho vcelari obchodnikum s medem liji za smesny pakatel do
> chrtanu,aby se oklikou vratil do super hyper,misto aby se jej vcelari
> snazili prodat sami.A v tom nepomuze mit zaregistrovanych tisic log a
> slovnich spojeni...JosPr
>
>
>

V Albertu nevím jak je to s cenou, ale kde chodím tam je med za 100 akční cena. Takže prodávám za akční cenu a nepotřebuji se ohlížet na původ medu v hyper a ani jestli je na něm napsáno Český med pro můj prodej to je nepodstatné. Bydlím ve vesnici s 500 obyv. a ještě se mi nestalo, že bych od 30 včelstev neprodal všechno přímo zákazníkům. Dávat med do výkupu za 40-45Kč to je nerozum. Kolik stojí cukr a práce kolem krmení a ostatní náklady, to je lepší nechat med na zimu včelám a vytočit jen to co je včelař schopen prodat. To už bych musel mít farmu a velké přebytky medu, abych řešil prodej do výkupu a tomu radikální metodiku ošetřovaní ostrohanou na minimum času.

>>>>Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český
med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.<<<<

Co by tomu vietnamci mohlo zabránit být členem ČSV??

PEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 01.11.2011 06:49:41
> ----------------------------------------
> Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o
> kterých moc neví.
> ----------------------------------
>
> Když ee ˇˇCSV začala soudit s firmou ČESKÝ MED i nteniot název, tak jsem
> náhodou ke svému překvapení zjistil, že si ani nezaregistrovala doménu
> ceskymed.cz.
>
> Tehdy, když "se položila" Včela, tak jsme nechápal, proč se nezačne
> normálně prodávat med ze dvora, včelaři neudělají nějaké propagační akce a
> nezačne s eprodávat med - tak jak dnes považujeme za normální. Místo toho
> jen začal kampaň proti obchodníkům.
> Napsal jsme tedy člínek jak jsme si myslel, že by se mělo postupovat a co
> dělat - letáky, jednotná sklenice, prodej ze dvora atd. Článek nebyl
> otištěn ve Včelařství ale ve Včelařkých novinách na webu. Tehdy SVAZ (jehož
> jsem ebyl členem)tvrdil že jednotná sklenice na med je nesmysl, atd.
>
> A proto jsme se o toto téma tehdy zajímal.
>
> Když jsme několik různých lidí upozornil, že doména není registrovaná, tak
> jsme ji nakonec zaregistroval a zprovoznil.
> S obsahem nebyl problém, PSNV dala souhlas s publikací článků z Moderního
> včelaře a něco sjme i vypotil sám.
>
> Když jsme požádal o spolupráci - zde na konferenci, tak mi asi pět lidí
> začalo pomáhat, hlavně jedna milá paní opravovala mé dyslektické chyby. :-)
>
> Další asi 25 lidí mi vynadalo, že sjme ukradl doménu, jsme zloděj - v různě
> jemné nebo hrubé formě.
> Svaz o tu doménu před regsitrací ani po zprovoznění neprojevil zájem.
> Ale ten věčný boj s tím, že jsem ukradl nějakou značku mně dokonale
> otrávil.
> Na ty stránky jsou desítky tisíc unikátních přístupů - takže český med
> propagují staále a za těch aso 8 let něco odvedly, i když nejsopu
> aktualizovány.
>
>
> Dokonce vznikaly komické situace, z jedné ZO přišla gratulace, jak jsou
> pěolné a že na jejich web daly na ně odkaz. Když jsm epoděkoval a
> upozornil, že Svazový český med má jinoukoncovku, tak link ze svého webu
> sundali.
>
> Takže si myslím, že vím o čem píši.
>
> Nerozumím neslouladu tvrzení Pepana a Stonjeka - jeden nsi ymslí že Český
> med může prodávate jen člen, druhý že i Vietnamec.
>
>
> Ale v podstatě od mého psaní si budete moci v podstatě odpočinout.
>
> Právě na vyžádání píši poslední články do MV - a zdržuej mě to, takže
> prosím zájemce, ať se toho chopí a něco začnnou psát,
> Moje angažmá ve včelařské politice končíé na jaře sněmem PSNV.
>
> Pak si budu spokjeně včelařit, prodávat med a vařit medovinu.
>
> Karel
>
>
>

Co se týká značky Český med a dalších, všechno záleží na tom, jak jsou zaregistrovány. Jestli je zaregistrován pouze text "Ceský med" , tak bez souhlasu správce značky, tedy ČSV nikdo by ten text v jakékoliv grafické úpravě nesměl na sklednice s medem použít. Pokud je zaregistrován text "Český med" v nějaké konkrétní grafické úpravě , v nějakém fontu atd, případně ve spojení s grafickou značkou, tak nikdo nesmí ten text použít v té zaregistrované grafické formě, případně v grafické formě podobné, která by se dala s tou zaregistrovanou snadno splést.

Jinak kde není žalobce, není soudce, takže zneužívání té značky by si měl hlídat správce značky. Nikdo to za něho dělat nebude. Taky by si měl hlídat renomé značky neboli kvalitu medu, který se pod tou značkou prodává. Pokud se pod tou značkou bude prodávat delší dobu cukrové bláto a lidi si na to bláto pod tou značkou zvyknou, tak bude renomé té značky zničeno a peníze investované do vytvoření, registrace a udržování značky vyhozeny oknem.

Mně jinak připadá, že ČSV si ty všechny značky zaregistroval, jen aby je měl, aby se papaláši nahoře na ústředí mohli nafukovat " Podívejte se, my máme i značky medu" a jinak nic. Postrádám v tom směru jakýkoliv trochu solidní a reálný plán. Něco jako byznys plán, ze kterého by bylo jasné, , jak bude Svaz ty značky využívat a udržovat. Jejich volné použití be jakékoliv kontroly pro členy ČSV za program nepovažuji, až se vstupní potenciál těchto značek daný sloganem vyčerpá, bude renomé těchto značek stoupat a klesat jen podle toho, jak budou členové včelaři ČSV mít kvalitní či nekvalitní med. Neboli med od konkrétního včelaře bude mít takovou cenu, jaké bude jméno toho včelaře mezi jeho zákazníky, bez ohledu na to, jestli bude ten včelař prodávat med pod tuto značkou nebo ne. Akorát ty značky, ty speciální sklenice atd budou navíc. A poplatky za udržování registrace značky a další režie kolem toho.

Přitom registrace těchto značek byla poněkud drzá, jak už tady někdo napsal a pokud bude Svaz tyto značky pro komerční použití jen blokovat, poněkud podváže marketing prodeje medu. Na druhé straně, pokud Svaz konečně vytvoří systém, jak ty značky, za přiměřenou úplatu přirozeně, propůjčovat a jak zajistit, aby se pod touto značkou prodávaly jen nejkvalitnější a místní medy za vysokou cenu, "vyheveruje" tím i ceny prodávaného medu od včelařů ze dvora a na poplatcích může i vydělat. Pokud se ti papaláši nahoře na ústředí rozhoupají k nějaké takové činnosti.

|Hazdra :Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
ra"
Burgel: 3NN 42x15 mám dost podrobná čísla spadů a
1/ připouštím že spady zustanou na loučkách a souších spodních plástů ale že by to bylo 5x méně nemyslím. Odhadl bych to 10-20%

2/Souhlasím s vámi s pohleden na intensitu spadů ale jen do letošního roku (aerosol se u nás provádí již vice než 10 let)
Letošní rok považuji na mém stanovišti Praha 350m/m za rok s nejvyššími průměrnými spady. ( průměrně více než 1000/1 včelstvo)
Očekávám zimní ztáty a zeslabení.
J.B.

Dnes jsem se díval na med v Kauflandu v Prostějově a byl tam Český med země původu ČR cena akční 116Kč/Kg. Standartní cena medu ze zemí EU a mimo EU kolem 180Kč/Kg a Biomed 360Kč/Kg.

Plne souhlasim s Alesem,nikdy jsem nemel tak velke prebytky,abych neprodal med ze dvora.Za stoceni do sklenic mi to stoji,a mozna se nekdo bude divit,ale vic medu prodam v baleni 5 kg,nez po baleni 1 kg.Pred par lety jsem to zkusmo zacal a zafungovalo to.S Pepanem souhlasim,ze prodej je kazdeho vec.Taky ji nikomu neberu.Ja bych cestu trznice nevolil prave pro zvysene naklady na poplatky a podobne.Spis by se mi libil vedle vcelnice medovy domecek,prodej od do,atd.JosPr

Taky prodávám vv dalení 4 a 6 kg. v plastimexu nakoupím každý rok tak cca 15 kousků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
> Datum: 01.11.2011 18:49:46
> ----------------------------------------
> Plne souhlasim s Alesem,nikdy jsem nemel tak velke prebytky,abych neprodal
> med ze dvora.Za stoceni do sklenic mi to stoji,a mozna se nekdo bude
> divit,ale vic medu prodam v baleni 5 kg,nez po baleni 1 kg.Pred par lety
> jsem to zkusmo zacal a zafungovalo to.S Pepanem souhlasim,ze prodej je
> kazdeho vec.Taky ji nikomu neberu.Ja bych cestu trznice nevolil prave pro
> zvysene naklady na poplatky a podobne.Spis by se mi libil vedle vcelnice
> medovy domecek,prodej od do,atd.JosPr
>
>
>

Jaký máte názor na balení medu do kanystrů, 5 a 10 litrů? Přirozeně s atestem na potraviny. Viděl jsem takhle prodávat med na internetu, z hlediska zasílání medu poštou je to ideální obal.

Jde prodat i 40Kg balení, s tím také není problém. Cenově to ovšem musí být výhodnější(85Kč/Kg) než ve sklenici a to není problém, protože odpadá práce s umíváním sklenic a stáčením. To si udělá zákazník sám do vlastních a potom si to po rodině rozdělí. Je to výhodné pro zákazníka i pro mě a hned po medobraní to je pryč. Je to hlavně o tom skalním příznivcům co dochází pravidelně tuhle možnost navrhnout a tak se med dostane i tam kde by si jinak pro med nepřijely.

Situace je vážnější. Vřele doporučuji používat členům ČSV ochrannou známku přesně v takové grafické podobě, v jaké je zaregistrována. ČSV není jediným a držitelem známky s textem Český med. Dobrozdání Svazu v tom smyslu, ať si každý člen označí svůj med textem Český med jak chce, je v této situaci bezcenné.

bohužel fotku nemám. Jen doplním, že úly jsou dřevěné tenkostěnné neuteplené (19 mmm), umístěné ve včelíně.Dno vysoké 7 cm, část den je zasíťovaných část ne. Česno výšky 2,5nebo 3,5cm v celé délce.

Kanistry mají určitou výhodu. Daleko lépe se skladují, uzávěr je daleko těsnější, cena směšná. Já například kupuji 20 l za 10Kč. Velkou nevýhodou je plnění, kontrola hladiny, mytí a pod. To se dá ale bez větších problémů vyřešit. Kdybych neměl kýble na cca 13 kg. už bych dávno v nich med skladoval. Každopádně počítám s nimi a vím o nich. Zdraví R. Stonjek

Každý se asi nedostane k použitým, ale nezávadným kanystrům. Nové potravinářské kanystry 10 l, díval jsem se na ně asi před 2 lety, stále tehdy nějak ke 40 Kč . 5 litrové nějak ke 20 korunám.
Než na skladování medu jsem spíš myslel na prodej medu v kanystrech , jakožto deálních obalech pro zasílání medu poštou nebo kurýrními službami.
Třeba i s tím, že se počítá, že med je ztuhlý a že kupec med nebude rozehřívat, ale kanystr rozřeže a med dostane z něho mechanicky.
Ale na to by možná byly ještě lepší PET flašky.

Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej propolisu.
Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat do maloobchodní sítě...
Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?

Dobrý večer!
Chci se zeptat,znáte někdo složení apiinvertu a zčeho se vyrábí-z cukru ale jakého.Dík.

Jakékoliv zboží prodávané prostřednictvím tržní sítě a nebo a tržišti musí být označeno etiketou, cenou, množstvím nebo i návodem k použití. Platí pro ně všeobecné obchodní podmínky.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prodej propolisu
> Datum: 03.11.2011 15:46:07
> ----------------------------------------
> Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej
> propolisu.
> Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat
> do maloobchodní sítě...
> Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?
>
>
>

Apiinvert je z cukrové řepy, nějaké složení na procenta neznám, ale je složen z sacharózy, fruktózy a glukózy. Takže nic co by mělo včely v zimě zatěžovat.

No, vadit budou ty příměsi, které tam uvedené nejsou. Podstata těchto krmiv je v tom, že zatímco řepný cukr , který je složený cukr z jedné jednotky glukózy a jedné fruktózy, při krmení včely štěpí samy na glukózu a fruktózu, v krmivu je to už uděláno dopředu nějak za včely, aby se méně opotřebovaly. Teoreticky je možné využít i jiné cukry, než je řepný cukr, které by mohly být i levnější a které včely nedokáží zpracovat , třeba škrob, surovinu z kukuřice, v budoucnu možná celulózu.

Štěpit předem řepný cukr , aby se včelám ušetřila práce už napadlo spoustu lidí. Ve Včelařství kdysi vycházely i návody, jak to udělat doma, varem roztoku cukru se silnými kyselinami , sírovou nebo chlorovodíkovou nebo později se slabými organickými, jako citrónovou. Jeden starý návod dokonce doporučoval vařit a zahušťovat řepný cukr tak dlouho, až se vařící a horký mohl odlít do forem, kde ztuhnul a tabule cukru potom zavěsit do krycího plástu jako krmení a podněcování v druhé polovině zimy. Tabule měla vlhnout úlovou vlhkostí.
Problém je v tom, že při tom štěpení, když se neudělá šetrně, vznikají látky toxické pro včely, jako HMF a možná i další.
Za posledních 40 let bylo už několik komerčních pokusů vyrábět umělé krmivo pro včely. Vždycky to probíhalo tak, že první 2 - 3 roky se krmivo zřejmě vyrábělo šetrně, včely na něm zimovaly dobře a všechno bylo bez problémů. Potom zřejmě došly úvodní peníze vložené do projektu nebo bylo potřeba snížit prodejní a tím i výrobní cenu nebo co, krmivo se zřejmě začalo vyrábět levněji a nešetrněji , až to skončilo zimními úhyny včelstev z důvodů vysokého obsahu HMF v krmivu.

V Apiinvertu je sice toto štěpení údajně děláno nějakými uměle vyrobenými enzymy ( nedivil bych se, kdyby byly vyrobeny nějakými geneticky modifikovanými mikroorganismy), takže by tam HMF neměl vznikat, je ale otázka, jestli tam něco nezůstane po těch enzymech. Takže by to chtělo nějaký technický list Apiinvertu a na něm i složení těch příměsí.

O jakých příměsích je řeč,které by to měly být?
Na zimování invert z řepy a štěpený enzimy.
Inverty ze škrobů na zimování nevhodné pro přítomnost maltózy. Tyhle invety jsou levnější a hodí se spíš na přikrmování v sezóně. A inverty štěpené kyselinou jsou pro krmení naprosto nevhodné pro velký obsah HMF.

No přece ten řepný cukr anebo ten škrob se musí nějakým činidlem , nějakým enzymem rozložit na jednoduché cukry, glukózu a fruktózu.
A teď je otázka, co po tom činidle v tom krmivu zbude a jaký to má vliv na včely.
Co se týká krmení na zimu, je třeba, aby tam byla glukóza a fruktóza zhruba v poměru 1:1, aby v buňkách optimálně zhoustl a zkrystaloval.
Škrob je složen jen z glukózových jednotek , čistá glukoza by v buňkách zkrystalovala, na zimu se tyto krmiva zřejmě nehodí taky z tohoto důvodu.

Dobrý den přátelé včelaři,máte někdo zkušenosti s grifinem? Já jsem si ho pořídil,ale nějak moc to nefunguje.Dělám vše podle návodu,ale hodně to prská a kape z trysky voda.Olej jsem zatím nepoužil.

Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

Co jsem slyšel tak všichni mudrují nad inverty a neslyšel jsem žádnou zkušenost včelaře, který by je skutečně používal a byl schopen říci praktické informace. To co tu, a nejen tu zaznívá, jsou spíše jen pocity a nic praktického. I proto jsem v letošním roce zakrmil německým invertem od fy tuším Kellman. Mělo by se jednat o škrobový invert. Kolega včelař ze SRN jej tam používá již 20 let, ve shodných klimatickým podmínkách a nemá s ním žádné problémy. Jen na jednu věc mne upozornil, nerozdělovat krmení na cukerné a invertem - prostě, když na zimu krmí invertem, tak nedodává žádný cukr (když začínal, tak to v dobré víře promíchal a měl problém s krystalizací). A propo na produktivitu práce je to výhodnější - žádné ježdění do marketů a nakupování po 10 kg,žádné sklenice, míchání atd. Cena cukru 18,- Kč v akci oproti 21,50 Kč za invert. Časová úspora je obrovská.
Přec tři praktické zkušenosti můžu již podat:
1.včely odebírají invert naprosto shodně jako cukr,
2.krmení invertem je bez slídivosti včel,
3. včely jsou do zimního období v podobné síle jako v předchozích letech.

Aleš Molčík (89.24.4.1) --- 5. 11. 2011
Re: apiinvert (54727) (54729) (54730) (54731) (54732)
Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

J.B. přidávám asi 1 polévkovou lžíci medu do 1,75 l vody a 2,5 kg cukru do 3,5 l. sklenice při krmení. mícham cukr asi 24 hodin před podáním včelstvu a je odebírán asi dalších 24 hodin.
Vymyslel jsem si to a nemám žádné kladné ani záporné zkušenosti.
Můžete tuto technologii ohodnotit?
J.B.

No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte zkušenosti.Díky

Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod
U těch co zimují ve dvou či třech patrech je to již reálné a při krmení 15 kg s tím mívám občas problém.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.11.2011 20:51:50
> ----------------------------------------
> No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o
> pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k
> pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby
> nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i
> silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují
> nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k
> namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli
> někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte
> zkušenosti.Díky
>
>
>

"Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik."

Nevím, že by v chemii existovala nějaká řetězová reakce. A reakce, při které se enzym spotřebovává, už vůbec ne. Jestli to nebudou nějaké reklamní kecy výrobce.....

"Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"

V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má technologii.
Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.

Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na krmení na zimu v podletí.
V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v době nedostatku, moc nevěřím.

Grifin byl v prvopočátku koncipován na použití mediciálního oleje. Teprve časem se zjistilo, že se olej za jistých podmínek,nechá nahradit vodou. Díky odlišným vlastnostem vody, je vhodné používat 2 výdechy namísto jednoho s olejem. To však sebou nese riziko rychlejšího ochlazování výměníku. Proto je vhodné mezi jednotlivými výdechy prodleva zhruba 4vt. a 8vt. na další úl a i více. I dodržení těchto podmínek nezabrání odkapu. Vodní pára se totiž sráží na studených částech výměníkové trubičky. Tomu by se částečně dalo zabránit, zkrácením trubičky. Tím, zas ztratí výhodu při použití ve včelínech, kde jsou delší letáky a nebo mor. univerzály. Při použití dvou výdechů se musí upravit dávka účinné látky.(snížit)I přes odkapy, je její množství dostatečně efektivní. Pára na rozdíl od kouře není tak viditelná.Je to dáno teplotou a vlhkostí okolního vzduchu, a tak při aplikaci,se vše nedá dost dobře kontrolovat jako u kouře. Proto je bezpodmíněčně nutno použít respirátor.

"Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg."

Během vlastní zimy, to znamená v období mrazů, kdy včely neplodují, spotřebují strašně málo. Silné včelstvo tak kilo, kilo a půl za měsíc. Podstatná je ale spotřeba v teplém období. Hlavně v předjaří a na jaře mohou za dobrých podmínek dobré včely přeměnit i 15 - 20 kilo zásob na včely. Pokud není příliš chladné počasí, úl dostatečně izoluje a těsní, v plástech nebo venku je dost pylu, matka je dostatečně mladá a výkonná, včely jsou po zimě dost silné.....
jedny včely tak mohou spotřebovat v zimě a na jaře do první snůšky jen 10 kilo a druhé klidně i 25 kilo....

Zdravím Zdenka, ale můj názor na vodu je trochu jiný. Stačí vydechnout vedle sebe kouř z páry a oleje. Olejového je zhruha tak 2 až3x víc. Pára vydrží v plynném skupenství asi 5 teřin. Kouř z oleje pod stropem dílny asi 10 min. Poslední úprava mého Zalu je ve vyhození olejničky a její náhrada injekční stříkačkoun 20 ml. Teprve teď přesně a spolehlivě dávkuji!!! Zdraví R. Stonjek

pavel (82.100.0.70) --- 5. 11. 2011
grifin

Dobrý den přátelé včelaři,máte někdo zkušenosti s grifinem? Já jsem si ho pořídil,ale nějak moc to nefunguje.Dělám vše podle návodu,ale hodně to prská a kape z trysky voda.Olej jsem zatím nepoužil.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak ještě jednou:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Grifin-vykurovac-pro-fumigaci?highlight=Grifin
Jiří

Podstatná je ale spotřeba v teplém období.
-------------------------------------------
Jak to vypadá se včelami v tomto období na Severní Moravě. Je teplo a slunečno. Plodují včely? Bude asi problém s 3. fumigaci. H.

U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25 kilometrů přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....

Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 06.11.2011 07:53:17
> ----------------------------------------
> "Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom
> patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"
>
> V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě
> slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v
> jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku
> první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových
> plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak
> neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
> Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má
> technologii.
> Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty
> prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování
> spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou
> vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to
> včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
> Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným
> malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.
>
> Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku
> té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím
> nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do
> medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na
> krmení na zimu v podletí.
> V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního
> ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
> Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v
> plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v
> době nedostatku, moc nevěřím.
>
>
>

U nás v polabí to bylo opačně . Neustálá inverze, včera a dnes se to
protrhlo a je nádherně. Včera to bylo jako o proletu.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 07, 2011 6:59 AM
Subject: Re: teplý suchý podzim


>U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo
> 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25
> kilometrů
> přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde
> má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží
> dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....
>
> Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily
> odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6606
> (20111106) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Výše národní dotace 97,50/vč. K tomu srážky a je to 70,- Pomalu se začíná vyplňovat přání mnoha lidí z diskuse, kteří požadují zrušení D.1 :-))

Kontaktoval se na mne začínající včelař s tím, že by ode mne koupil tři včelstva. Nemám představu, za jakou cenu bych mu je měl prodat, abych nebyl příliš drahý, ale abych je ani neprodal pod cenou. Jedná se o rámkovou míru 39 x 24 Kdy by mělo dojít k prodeji ? Teď nebo na jaře (jistota přezimování). Díky za názory a zkušenosti.

Jiří

Ha,ha,ha.

Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus. A než provedete vyšetření tak bude zima a pro převoz nebude vhodná doba. Myslím převoz na delší vzdálenost s vyrušením včelstva, jinak v zimě když mrzne je ideální doba na přesun včelstva např. při změně uspořádání včelnice.

AM:
Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus.
------

HA HA HA,

dvacet bych jich koupil. Z každého udělal 4 4rámkové oddělky a každý prodal pak za 1500. Nebo jich udělal i víc a možná i dražší.

Už letos se prodávali oddělky za 1000 a vyzimovaná včelstva za 2000. A byla hned vyprodaná. A co příští rok?

Kolik lidí bude doplňovat stavy?

Podle mě je přim+ěřená cena včelstva na jaře jeho roční výnos plus cena oddělku.

Karel

2 tis. za kus? To je šupa, ale to by stálo za to, prodat to za tři a vysvětlit mu jak z toho do podletí udělat 4 včelstva a že na tom vydělá.

třžeba tady - letošní ceny:

http://www.apis-kolomy.cz/plemenny.php?ID_Podmenu=3

1) Pro přesun včelstev platí předpis té které SVS. je třeba si to zjistit a liší se to.
2) Podle mých skušeností jedinou nevhodnou dobu pro přesun je doba aktivního letu.
Samozřejmě nesmí se úly kutálet jak sud piva ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej v?elstev- jejich cena
> Datum: 07.11.2011 19:23:24
> ----------------------------------------
> Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a
> ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus. A než provedete vyšetření
> tak bude zima a pro převoz nebude vhodná doba. Myslím převoz na delší
> vzdálenost s vyrušením včelstva, jinak v zimě když mrzne je ideální doba na
> přesun včelstva např. při změně uspořádání včelnice.
>
>
>

"Kontaktoval se na mne začínající včelař s tím, že by ode mne koupil tři včelstva. Nemám představu, za jakou cenu bych mu je měl prodat, abych nebyl příliš drahý, ale abych je ani neprodal pod cenou. Jedná se o rámkovou míru 39 x 24 Kdy by mělo dojít k prodeji ?"

Cena záleží na kvalitě. Starší včelstvo ve starém úlu, třeba od včelaře, který už nezvládá se o ty včelstva starat nebo z dědictví, takže s matkou neznámého stáří a výkonu , možná i s náhradními plásty pro letní provoz, klidně i za 100 - 300 Kč.
Bednička s dobrým oddělkem s mladou, zaručeně kvalitní matkou z chovu a včelami na pouhých 6 nových plástech 39x24 tu tisícovku i víc. Dobře přezimované silné včelstvo na jaře v zánovním úlu a na zánovních plástech, se rovná cenou ceně podstatné části budoucí snůšky plus ceně úlů a plástů....
Nejúspornější varianta by byla, kdyby si zájemce přišel v květnu s bedničkou a včelař mu tam dal plásty se včelami a plodem na oddělek , řekněme na 39x24 2 plásty s plodem a včelami plus setřepané včely z dalších dvou plástů pro jistotu plus po krycím plástu se zásobami z obou stran. Ať si ty včely sám odchová. Případně i ty plásty jen půjčit, vráti je v podletí nebo někdy příští rok.... To by mohlo být mezi kamarády i zadarmo....
Nebo si zamluvit roj, do června přirozený a pokud by nebyl, umělý roj s odchovanou matkou o váze včel nad kilo, kilo a půl ke konci června.

Co se týká vyšetření na mor plodu a jiných, předem povinně je mají chovatelé oddělků na komerční prodej. U jednorázového prodeje včelstva , pokud je mi známo, veterina dává jednorázové povolení na přesun v závislosti na nákazové situaci v původní a cílové oblasti a diktuje si podmínky, třeba to vyšetření na mor. Přemísťování včelstev v rámci jednoho katastru je mimo veterinu , takže takový prodej včelstev a převoz včelstev mezi dá se říct sousedními včelaři je bezproblémový. Přirozeně předpokládá se, že tam zrovna není pásmo moru plodu nebo i jiné nákazové pásmo, tam by potom byl s přemísťováním včelstev taky problém. Nákazová situace by ale měla být místní ČSV dobře známa, takže není problém to zjistit a zařídit se podle toho. Respektive od včelaře v nákazovém pásmu nekupovat.

Co se týká převážení včelstev, na jedné straně podle mých zkušeností nikdy není dopředu jasné, jestli se včely rozruší nebo jestli po převozu jsou úplně v klidu jako by převoz ani nezaznamenaly. Na druhé straně, pokud se při převozu neudělá skutečně hrubá chyba, včelám se obvykle nic nestane. Potřebují uvnitř úlu jen dostatek vzduchu, trošku tmy, co nejméně velkých jednorázových otřesů, kdy kolo třeba vjede do díry, naopak mírné trvalé rovnoměrné vibrace během celého převozu jim nevadí, jsou spíš příznivé, protože jim zabraňují v rozlézání.
Se včelami by se nemělo hýbat, pokud mají za sebou delší období mrazů, kdy nevyletovaly, protože mají hodně zaplněné výkalové váčky a z tohoto důvody by se mohly snadno rozrušit a velice obtížně zase uklidnit nebo by včelstvo mohlo zkolabovat.
Pokud by se převážely déle na delší vzdálenost a dost by se při tom rozrušily, je vhodné teď v zimě, aby po převozu měly k dispozici pár slunečných teplejších dní, kdy mohou vyletět a před mrazivým obdobím se trochu "usadit". Pokud by se převážela na malou vzdálenost, ze které by se mohly vrátit na původní místo, tak naopak by se měly převážet na začátku období mrazů či nepříznivého počasí, kdy by minimálně týden nemohly vyletět, aby na původní místo zapomněly. V zimě je to na vzdálenost menší než 200 metrů - 2 kilometry podle počasí a venkovní teploty, v létě 2 - 5 kilometrů.
Včelám při převozu podle mně uvnitř hodně vadí, když se jim tam kejklají rámky. V létě není problém včelstvo rozebrat, propolis na plochách se znova přilepí, za dva dny včely dodají chybějící propolisové můstky a může se jet. V zimě za chladu se propolis slepí tak možná za měsíc a chybějící propolisové můstky včely nedoplní. Proto by se včely dlouho před převozem neměly rozebírat.
Jinak je teď období pro převoz včelstev příznivé, je chladno plodu je málo nebo není vůbec a zimní generace včel je podstatně slabší než letní, tak spotřebují méně vzduchu a rozrušené vyprodukují méně tepla.
Když se úl převeze nějaký kilometr daleko opatrně na ručním vozíku nebo se na přívěsném vozíku za auto pérování uvede nějakou dodatečnou zátěží do optímálního zatížení, kdy nejvíc péruje, pneumatiky se spíš trošku podhustí a jede se opatrně, včelky při troše štěstí teď přes zimu nemusí převoz ani zaznamenat.

Jinak teď na podzim by k ceně včelstva v úlu bylo třeba přidat i cenu zimních zásob.
Těch 100 - 300 za starší včelstvo v starším úlu by platilo tak v srpnu.

"třžeba tady - letošní ceny:

http://www.apis-kolomy.cz/plemenny.php?ID_Podmenu=3 "

To bych hodnotil jako vedlejší příjem takových vekkochovatelů. Pokud si sám chová matky a pokud má nějakých pár stovek včelstev, stačí mu z každých 20 - 40 včelstev vybrat jedno nejlepší, ty shromáždit na jednom místě, z nich vybrat zase jedno nejlepší a má automaticky bez nějakého drahého dlouhodobého výběru docela dobrou genetickou linii pro další rozchov nebo i pro prodej.
Nadbytek produkce, matek , oddělků a včelstev potom prodává....

Pro upřesnění k prodeji včelstev uvádím, že dotyčný kupec má svoje nové úly na 11 rámků 39 x 24, takže mu budu přendávat do jeho nástavků 11 rámků a převoz je asi 1,5 km od mého stanoviště

Tak to bych je přes zimu nechal v jejich starých úlech zatmelených jejich propolisem. Do nových úlů přemístil a nechal převézt cca 2 - 3 týdny po prvním proletu, jak se u nich objeví první zavíčkovaný plod.

máte někdo zkušeností polským zvratným medometem

Ještě přesneji bych řekl. Převást kdykoliv, ale přeložit až v předjaří.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej v?elstev- jejich cena
> Datum: 08.11.2011 18:24:54
> ----------------------------------------
> Tak to bych je přes zimu nechal v jejich starých úlech zatmelených jejich
> propolisem. Do nových úlů přemístil a nechal převézt cca 2 - 3 týdny po
> prvním proletu, jak se u nich objeví první zavíčkovaný plod.
>
>
>

Má někdo zkušenost s prodejem medu do výkupu v Německu? Jak to chodí? Kde získat kontakt atd.? Co jsem tak zjistil, tak výkup tam začíná dle různých diskusí na 4EUR a někdy se ceny vyhoupnou až k 8 či 9EUR/kg. Neb to mám do Německa pár km, docela mne to zaujalo. Neb o té ceně si u nás můžeme nechat jen zdát.

příklad konkurenční ceny :


Cena oddělků: www.včelařstvíSedláček.cz Bučovice
- v ROCE 2012 - plně obsedlý 6 rámkový oddělek tj. min 5 plodových plástů = 1300,-- Kč bez DPH
- v ROCE 2012 - plně obsedlý 4 rámkový oddělek tj. min. 3 rámky plodové = 850,- Kč bez DPH

Vždy je samozřejmě přítomna mladá kladoucí matka F1 (dcera inseminované matky) a krycí souše podle potřeby a dohody pak možné dokoupit navíc.

Za 150 Kč lze dokoupit plodovy ramek obsedlz vcelami a to RÁMKOVÉ MÍRY 39 x 24, 42 x 17, Lang 15,9 , a za 200 Kč u 42x27,5 a Langstrothu 28,5), takže stačí uzavřít česno a vyrazit.

Cena matek:
- v roce 2012 - 200 Kč (bez DPH)
Včelstva
V srpnu a září prodáváme zazimovaná, řádně zakrmená a léčená včelstva:

na 10-11 rámcích 39x24 1900,- CZK + DPH
na 20 rámcích nízkých 44,8 x 15,9 2200,- CZK + DPH
na 10 rámcích 44,8 x 28,5 2000,- CZK + DPH


Na jaře prodáváme vyzimovaná včelstva:

na 10-11 rámcích 39x24 2500,- CZK + DPH
na 20 rámcích nízkých 44,8 x 15,9 2800,- CZK + DPH
na 10 rámcích 44,8 x 28,5 2600,- CZK + DPH

JB:
příklad konkurenční ceny :

------------

Jo, takovým cenám už rozumím. Takže na jaře ještě o takových 25% víc než v srpnu.

Karel

Varuji od nákupu oddělků u "včelaře" Sedláčka z Bučovic.
Před několika lety jsem od něho jedenáctirámečkové oddělky v NN kupoval.Tyhle oddělky obsedaly v nástavku s bídou dvě uličky.Značené matky byly stáří dvou -tří let.V letních měsících jsem z podložek nestačil počítat přirozeně spadlé roztoče,tudíž lze usuzovat,že včelstva byla zbídačená roztočem v.d. Myslím si,že od takového obchodníka(záměrně již neuvádím "včelaře"),je velká pravděpodobnost převozu včelího moru.

P.Zpěvák
UH.Hradiště

Dobrý den, ráda Vás pozvu na Včelařskou výstavu s přednáškou 10.12.2011 Chotěšov u Stoda.Bližší info zašlu v příloze mailem. Jednatelka ZO Romana.64/=/seznam.cz

Dobrý den.
O úspěšném pokračování projektu "PVMVP2011VYSOČINA" se lze dočíst na odkazu:

http://kkv-vysocina.csv-os.cz/

Dušan Straňák

Nu přece kdo jej navštívil,poznal,že je to ani ne tak včelař,spíše člověk podnikající v tomto oboru,včely má jaksi navíc aby se neřeklo a aby je mohl ukazovat,prodávat oddělky a aby tam mohli jezdit včelařské zájezdy,kterých je prozatím dost.Je to obchodník ,zařízený,má truhlárnu kde zaměstnává lidi a jak se zdá,daří se mu to a na druhou stranu je zapotřebí říci,že by i Gusta mohl si z něj vzít příklad a navíc je přitom i více fundovaný,na vše může odpovědět,to není závist,to je skutečnost a já oběma těmto včelařům fandím,jen tak dál a nevšímat si závisti...

V neděli 13.11 je v Přerově od 9 hod. bude mít přednášku MVDr. Z.Klíma. Kdyby měl někdo zájem mohu zjistit detaily, mám to zprostředkovaně, kdo zná Přerov tak od vlak. nádr. za Zubrem doprava a hned v pravo úřední budova.

medomet mám 4.rámkový druhým rokem a bez problémů funguje. stál 11500,-, používám ho pro vytáčení 25včelstev. je za poloviční cenu než vyrobený u nás, ale to je dáno že v ČR je dotace jinak by se páni výrobci co zdražili od roku zavedení dotace neuživili. já ho kupoval na dotaci taky ještě s odvíčkovávcí vanou a nerez. nádobou na med. celkem jsem toho měl za 22tis. něco jsem měl ve zlotým něco v euro část v Kč. jen pak k dotaci a účtum je třeba doložit aktuální kurz ve dni nákupu a nic není problém...

Má někdo zkušenosti s polským medometem čtyřrámkovým zvratným? Někde jsem viděl video a zdá se mi, že i při menší rozdílnosti váhy rámků se celý medomet tak nějak vrtí, no prostě se mi zdá že je nějakej slabší konstrukce. Jak to je ? Ví to někdo ?

Z mého příspěvku o nákupu včelstev od Sedláčka snad závist nečišela,jen jsem chtěl jasně poukázat,že od těchto obchodníků je jisté nebezpečí zavlečení a rozšíření nebezpečných nákaz,jako to bylo v mém případě.Oni na tak rozsáhlé množství včelstev(na důkladnost léčení a ošetřování),které spíše produkují než obhospodařují,nemají dostatek času,což se projevuje v jejich kvalitě a zdraví.Jistěžě jsou vyjímky,kterým jde především o včelstva a ne o zisk. A to jsem se nezmínil ještě,že po mém upozornění,zda si je toho vědom,co prodává,se snesla na mou hlavu série urážek a osočení.Nějaká asertivita, či slušné korektní jednání mu bylo naprosto cizí a z naší korespondence vyplynulo to,že spíš ten "neřád" jsem já.
S pozdravem
P.Z.
UH.Hradiště

Jako dlouholetý čtenář této konference bych chtěl své kolegy včelaře požádat o pomoc.Minulý rok jsem se rozhodl, že budu profesionálně včelařit. Přihlásil jsme se do soutěže po začínající podnikatele, kterou sponzoruje T mobile.O této soutěži se můžete dočíst na www.rozjezdyroku.cz.Ve středu se mi se svým projektem Včelí farma podařilo vyhrát krajské kolo
pro Olomoucký kraj.Vítězové krajských kol postupují do kola celostátního. V tomto celostátním kole budou uděleny dvě ceny-cena poroty a cena veřejnosti. Hlasování bude probíhat na i-dnes klikáním.Takže kdo je ochoten mi pomoci tak prosím o jeden klikanec. Díky.