Archiv Včelařské konference

Hliník nevadí, s ním mám dobrou zkušenost a pylem to taky nebude (navíc vosk obravený pilem a zničený oxidy je velice rozdílný). I z úplně černých souší se nechá získat krásný vosk. Viděl bych problém v nádobě, do které to kape. Nebo ten hliník není hliník.

Honzova odpoveď je celkom triezva, aj ostatní sa snažíte mi odhaliť tajomstvo sfarbenia vosku zo slnečného tavidla. Nič také v konštrukcii tavidla nie je, čoby potvrdilo, že prečo je vosk tmavohnedý. Ja ešte doplním technické "vybavenie" tavidla, postupne ho ručne presúvam za dráhou slnka ručne, ale upravovať sa dá i d po vertikálnej dráhe, takže sklená plocha (dvojitá) sa dá postaviť kolmo na dopadajúce slnečné lúče, teplota v mieste uloženia plástov je vysoká, nemeral som ju.

Štyri plásty (každý bol zaplodovaný aspoň 30 krát) sú na ploche taniera uložené v sieťových kazetách a kazety sú uložené na troch 3 mm hrubých drôtoch. Každé "deko" vosku je v dotyku s nejakým, kovom len niekoľko minút, pretože rýchlom tečie do zbernej nádoby. Snažím sa vám priblížiť stav, aby ste mohli adekvátne reagovať a pomôť odhaliť príčinu hnedho medu, keď sa v slenečnom tavidle dá vytaviť žltý vosk. Kde robím chybu? Anton

"V čase vytáčania medu, doteraz neviem z čoho (med je tmavo hnedý a s ostrou chuťou a nekryštalizuje), som vytadil asi 100 starších vyradených plástov v slnečnom tavidle. Tavidlo je na 4 B plásty, dá sa nastavovať slnečným lúčom vo vertikálnom a horizontálnom smere, teda jeho zasklená plocha putuje postupne za slnkom. Výťažnosť je o niečo horšian ako odstredivkou, ale na druhej strane mám energiu zadarmo, času mám taktiež dosť a cez slnečný deň som vytavil 20 ks plástov a dá sa ešte o 4 plásty viac, ak si rozvrhnem správne čas tavenia.

Je známe, že zo slnečného tavidla získame z plástov pekne žltý vosk, no v mojom prípade to neplatí, vosk nie je žltý, preto sa pýtam, v čom je príčina jeho hnedej farby. Pri vyváraní voštín v hrnci sa často získava tmavo sfarbený vosk, vždy sa to odôvodňuje, že včelár požíva kovový smaltovaný hrniec, ktorý má porušený smalt, ktorý je hrdzavý a jeho kysličník farbí vosk do tmava, ale zdôrazňujem, slnečné tavidlo má tanier na odvádzanie vosku do nádobky je vyhotovený z hliníka. Tak ako je to? "

Intenzívně má barvit vosk do tmava pyl z tabáku. Takže nebyly ty plásty v poslední době, možná ale i minulé roky někde blízko kvetoucího porostu tabáku?

Chyba musí být v tavidle a materiálu. Já tavidlo využívám hodně, mám ho na 10 rámků 448x285 uvnitř všechno buď dřevo nebo pozink a pájeno cínem. A plodištní tmavé plásty, druhou sezónu jdou do tavidla. Celou dobu jsou jen v plodišti, kde je matka pořád zakladá hned jak se vylíhne jedna "snůška" mladušek, zaklade znova. Takže druhou sezónu jsou plásty tm. hnědé a vosk je z nich z tavidla s odstínem žluté jak má být.
Píšete Anton o nějaké sítované kazetě uvnitř. To síto je z jakého materiálu?
A jestli jsem pochopil správně Váš popis, tak dílo je nejdelší dobu v kontaktu s tou kazetou a rozehřátý vosk může ovlivnit dál jen jímací nádobka dole, jestliže tavící plotna je z hliníku ten ji podle zkušenosti jiných zde nezabarvý. Nehledal bych chybu v plástech i tmavý plást dá přiměřeně světlý vosk. Musí být chyba někde na straně materiálu. Takže vyzkoušet něco odstranit,začal bych nahoře u těch kazet ze síta, protože si myslím, že to tavidlo pojede i bez nich.

Ještě, co si pamatuji ze zkušeností se slunečním tavidlem, vosk z něho byl krásně žlutý i z hodně tmavého voští, když v těch plástech nebyla vlhkost nebo medné zásoby. Jak se jednalo o vlhké zbytky vosku nebo vosk se zbytky medu, vosk byl tmavší.
Odpovídá tomu i příslušná chemie, vosk jakožto ester příslušné kyseliny a alkoholu se hydrolyzuje jedině za přítomnosti vody nebo vlhkosti a teprve potom vzníká volná "vosková" kyselina, která může reagovat s příslušně reaktivním kovem za vzniku kovového mýdla.
Za sucha může vosk reagovat jedině se rzí, ve které jednak volná vlhkost vžy trochu je, jednak to jsou chemickým složením hydroxidy železa, které mají tu vlhkost vázanou ve vzorci.

Já jsem tavidlo používal dost často, ale je to moc pomalé na zpracování 400 rámků a proto jsem toho nechal. Když však čtu vaše úvahy kde hledat chybu tak mám dojem, že jste to ani neviděli. V tavidle jsem měl vaničku na 2 kg vosku a tavil jsem 2 - 3 plásty naráz. jedno je jisté každá ta dávka měla jinou barvu od téměř bílé až po hnědou. Záleželo to na rychlosti tavení , stáří plástů, zbytcích zásob.atd. podle kostky šlo snadno spočítat kolikrát se tavidlo plnilo. bylo to pruhované jak tygří kožich. Po následném přetavení v horké lázní byl vosk jak cumel. Údaj, že z tavidla je vosk krásně žlutý je pravdivý tak ze 70%..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 15.7.2011 17:47:58
> ----------------------------------------
> Chyba musí být v tavidle a materiálu. Já tavidlo využívám hodně, mám ho na
> 10 rámků 448x285 uvnitř všechno buď dřevo nebo pozink a pájeno cínem. A
> plodištní tmavé plásty, druhou sezónu jdou do tavidla. Celou dobu jsou jen
> v plodišti, kde je matka pořád zakladá hned jak se vylíhne jedna "snůška"
> mladušek, zaklade znova. Takže druhou sezónu jsou plásty tm. hnědé a vosk
> je z nich z tavidla s odstínem žluté jak má být.
> Píšete Anton o nějaké sítované kazetě uvnitř. To síto je z jakého
> materiálu?
> A jestli jsem pochopil správně Váš popis, tak dílo je nejdelší dobu v
> kontaktu s tou kazetou a rozehřátý vosk může ovlivnit dál jen jímací
> nádobka dole, jestliže tavící plotna je z hliníku ten ji podle zkušenosti
> jiných zde nezabarvý. Nehledal bych chybu v plástech i tmavý plást dá
> přiměřeně světlý vosk. Musí být chyba někde na straně materiálu. Takže
> vyzkoušet něco odstranit,začal bych nahoře u těch kazet ze síta, protože si
> myslím, že to tavidlo pojede i bez nich.
>
>
>

Priatelia, aby ste boli v obraze, posielam vám opis ako sm to uzavreli na vcely.sk

Tirili napísal:
Zdravím, ja si myslím že to môže byť vysokou teplotou a pritom sa do vosku dostava aj propolis a ten ho zafarbi do hneda. Možno sa mýlim...


Nie nemýliš sa Tirili, si trieda, propolis (a možno i zbytky peľu) skutočne zohráva hlavnú rolu pri sfarbení vosku do tmavohnedej farby. Nemyslel so so si, že niekto na tento fenomén vôbec príde. Už storočie včelári často poukazujú na neprirodzenú farbu vosku, čo vždy pripisovali hlavne otlčeným nádobám, ktoré sú postihnuté oxydom železitým Fe203a že vraj ten zapríčiňuje hnednutie vosku.

Každý kto taví plásty v slnečnom tavidle môže vidieť usadnuté nánosy propolisu. Tie sa v plástoch rozpúšťajú pri vysokej teplote, ktorá môže dosiahnuť v dobre konštruovaných tavidlách aj viac ako 140°C. Môj "voskostroj" s vloženými 4 plástami (sú v sieťových kazetách a na nad tanierom 3 mm čo umožňuje rozpustenému vosku odtekať pod plástami) sa otáča horizontálne za slnkom a vertikálne o 45-50°C od horizontálnej roviny, takže sleduje dráhu slnka. Časť proplisu odteká (to by chcelo chemický rozbor) s roztaveným voskom do nádoby na vosk.

Takže propolis, ale môžete si dať otázku, prečo?. Nuž propolis v živote včiel hrá veľkú úlohu, veď okrem plátania medzier v úli (je to opatrenie v úli proti kladeniu vajíčok nešťastnej vijačky), potom dezinfekcie všetkého nového čo je v styku s včelami, pred kladením vajíčok, či uložením nektáru do buniek včely potiahnu tenkou vrstvou propolisu a toto všetko nie raz, ale napr. plodové bunky za tri roky v plodisku to robia aj 30 krát. Tým sa stane , že nielen košieľky pri vývoji nového imága-včely. Myslím si, že farbu do prostredia odovzdávajú i košieľky.

Ja som npr. (a nielen ja) často v nedokonalo tavnom slnečnom zariadení dosiahol často žltý vosk (nemyslím tým teraz na odviečkovance), pretože som kládol plást na tanier a roztavený propolis sa nedostal do odtečeného vosk, propolis zostal na košieľkach.
Prečo je vosk z odviečkovancov žltý, preto, že odviečkovacou vidličkou zberáme len viečka nad plodom, ktoré nie sú potiahnuté kvôli dýchaniu imág propolisom, ak zrezávame viečka hlabšie nožom, tak zrežeme i časť bunky a vtedy je farba takéhoto vosku nie celkom žltá.

Tento proces sa odohráva i pri tavení plástov vo vriacej vode, nielen v tavidlách, kde navyše sa rozvarí i ponechaný peľ v bunkách, košieľky po plode v bunkách a výsledok je tmavý vosk. Takto sfarbený vosk výrobne medzistienok neodmietajú, lebo práve kyselinou sírovou dokážu z vosku odstrániť všetky organické zvyšky a práve peľ tak i propolis v ňom pomerne jednoducho odstránia. Tým len chcem povedať, že nie oxidy železa ako sa doteraz tvrdilo, ale organické zbytky, ktoré sa nachádzajú v plástoch.
Možno bude treba vysvetliť ešte veľa, preveriť tvrdenie či ide naozaj o propolis a peľ (elektrónkový mikroskop), ale myslím si, že je to originálne vysvetlenie a môže byť pravdivé.

Doplnenie
Musím sa ospravedlniť Jankovi Medveďovi, ktorý veľmi presne špecifikoval prečo to sfarbenie vzniká. Všetky príspevky som si neprezrel, "stačil" mi posledný!?.

medmed

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.Já jim poslal objednávku a žádná odpověď možná by to chtělo na Polské stránce.Máte někdo jiné poznatky?

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.
------

Na mail neodpověděli, na kontakt přes web.form. poslali ceník pro ČR. Mají jen invert ze škrobu, z cukru vyprodán.
Asi nestíhají.

Ceník je na
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Invertni-invertovany-cukr?pid=12328#pid12328

příspěvek ze 7.7., ale musíte se tam přihlásit.

Komunikovala se mnou paní Ewa:
e.styrnal/=/kellmann-vertrieb.de

Karel

Kanister 14 kg
ab 50 kanister 0,88 / kg
ab 100 kanister 0,86 / kg
ab 200 kanister 0,84 / kg

Im Palettentank*
1450kg 0,82 ˆ/ kg + tank 49E


Ab Hof
ab 1kg 0,79 ˆ/ kg
ab 250kg 0,77 ˆ/ kg
ab 1000kg 0,75 ˆ/ kg

Ceny v Eurech.

Takže pro včelaře v jejich okolí zajímavá varianta - kilo za dvacku. Chtělo by to tady taky nějaké Tankstelle.:-)

Karel

Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3 včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji za příspěvky.

Tak to nechte tak. Světlé nezaplodované dílo uskladnit a tmavé vyřadit. Já používám dílo zvlášť pro plodiště a medník a dílo nezaplodované z medníku po vytočení jde uložit do komínů, bez vyčištění a dalšího ošetření sírou proti zavíječi. A nestalo se mi, že by se do toho zavíječ pustil. Ale pokud jsem skladoval dílo i jednou zaplodované, tak to jsem si bez síry nemohl dovolit uskladnit.

Pokud je dáváte vyčistit do medníku tak jen několik plástů. To pak všechno odnesou pokud však narovnáte plný medník tak to vnímají jako úlový prostor.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: oldman <jitesar/=/centrum.cz>
> Předmět: Pl?sty po vyto?en?.
> Datum: 16.7.2011 12:23:18
> ----------------------------------------
> Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad
> včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou
> zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3
> včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé
> včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup
> je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji
> za příspěvky.
>
>
>

Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku. Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního, konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás nevyskytuje.

Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty, kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a uvidíme, jestli se zbarví.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
Datum: 16.7.2011 13:56:51
----------------------------------------
Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
nevyskytuje.

Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.

Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před doděláním, aby nezačal se připalovat.
Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že propolis má vyšší bod tání.
Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.

podle mne ty vysoké teploty v tavidle zanesou do vosku další rozpuštěné látky a ne, že by se žlutý vosk teplem zabarvil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 14:34:33
> ----------------------------------------
> Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty,
> kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak
> karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve
> vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii
> večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a
> uvidíme, jestli se zbarví.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 13:56:51
> ----------------------------------------
> Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
> nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
> směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
> obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
> žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
> zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
> i víc medu.
> Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
> ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
> oko a chuťové buňky.
> Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
> vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
> Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
> propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
> Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
> něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
> školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
> tabákem sami.
> Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
> hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
> šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
> konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
> nevyskytuje.
>
>
>
>
>

v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 16:59:02
> ----------------------------------------
> Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
>
>
>

To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 17:55:21
> ----------------------------------------
> Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> doděláním, aby nezačal se připalovat.
> Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> propolis má vyšší bod tání.
> Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
>
>
>

Po stuhnutí jsou oddělené protože med a vosk má rozdílnou hustotu, ale při tavení to jsou dvě kapaliny a navzájem se ovlivňují. Kdyby to tak nebylo, tak vosk má jednotnou barvu.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:31:52
> ----------------------------------------
> To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí
> a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako
> takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 17:55:21
> > ----------------------------------------
> > Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> > neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> > rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> > vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> > rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> > dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> > doděláním, aby nezačal se připalovat.
> > Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> > propolis má vyšší bod tání.
> > Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> > hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
> >
> >
> >
>
>
>

Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:24:05
> ----------------------------------------
> v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > ----------------------------------------
> > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> >
> >
> >
>
>
>

To máš tak, že se tu bavíme o vosku je objektivní pravda
Ale jestli ten vosk je žlutý ,jasně žlutý či jiného odstínu žluti, to pravdu je subjaktivní vjem závisící na vjemu toho kterého oka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 23:58:35
> ----------------------------------------
> Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 22:24:05
> > ----------------------------------------
> > v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > > ----------------------------------------
> > > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

To jak kdo vidí barvu je rozdíl jednoho stupně odstínu. A špatnou barvou vosku se zabývá ten, kdo má vosk v pořádku a něco změní, třeba pořídí tavidlo, a najednou je něco jinak. Pochybuji o tom, že by Anton před tím neviděl vosk a nevěděl jakou má barvu. A je také jasné, že včelaři ze stejné oblasti mají i stejné odstíny vosku.

Shaním el. pařák na vosk,

Shaním el. pařák na vosk,

Chlapci odchádzam z domu, tak len tak na rýchlo. Novokoštruované tavidlo má asi špeciálny charakter npr, vosk steká pod tanierom voľne, tanier je vyhrievaný aj odspodu, dovoľujem si tavidlo nakloniť kolmo na dopad slnečných lúčov, čiže ďalší faktor oproti tradičným, na ktorých môže propolis sedimentovať atď. Preto vylúčte všetky špekulácie o zbytkoch medu, peľu (plásty vyčistili včely na voľnom priestranstve), takže sú v nich len košieľky, ktoré môžu byť znečistené larvami plodu?) s povlakmi propolisu. Jeden postreh, vosk plásty boli v tavidle, slnko sa skrylo za oblak, teplota poklesla, ale zotrvačnosťou posledný vosk na tom tmavom bol žltý. Totiž vosk od predminulého dňa nebol v zbernej nádobe roztavený. To, že je vosk tmavý nezapríčiňuje slnko, to je všade rovnaké, takže ostáva len propolis (vložil som svetlý plást v ktorom plod nikdy nebol, keď sa roztavil na sieti zostala vrstva propolisu, čiže ten tam je! Anton

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Co vás k tomu vede? Kdyžtak už bych přecházel na Langa nebo Optimal. 39cm je málo, sám přecházím z 39 na Langa.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
Předmět: ?ly
Datum: 17.7.2011 12:05:48
----------------------------------------
Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

"Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?"

Kvůli dvěma centimetrům délky? Jedině že by ty rámky 39x24 a nástavky byly darovány nebo jinak získány zdarma. Když už, tak má smysl k nástavkům 37x30 přidělat nástavky 37x15.
Nebo přejít na ty langstrothy.

Dobrý den přátelé včelaři,můžete někdo podle vlastních zkušeností porovnat matky vigor s singer? Mám inseminovanou matku prímo od Čermáka a ta je absolutně nejhorší ze třiceti včelstev v rozvoji i v medném výnosu. Dala jen 20kg medu a stěží naplnila prostor 2x 39x24 a 1x 39x17.Přitom průměr včelnice je nějakých 65kg medu.

Mám dvě inseminované Vigor také přímo od ing. Čermáka. Jinak na včelnici chovám Singer. Snůškově zatím Vigor i Singer srovnatelné. Spad roztočů také. Na hodnocení letošního roku je u mne zatím brzo. Nechávám to na dlouhé zimní večery. Avšak zatím jsem nezjistil rozdíly. Květnové matky odchované od Vigor utvořily silné oddělky schopné samostatného zazimování.

Doplňuji: inseminované Vigor jsem do včelstev přidával v červenci 2010.

Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.

V pátek jsem ukončil letošní vytáčení.Letošní sezona byla o něco slabší,než ta v minulá,ale jsem i tak spokojen.Toto je
ale vedlejší.Jedná se totiž o toto.U všech vytáčených včelstev byl med hustý(medovice),špatně protýkal sítem,ale
zamíchání lžící to stále šlo.Až u jednoho včelstva nepomohla
ani lžice.Síto nateklo plné a přes veškeré míchání už neprotekla ani kapka.Tak jsem toto plné(nerezové)vymněnil za umnělohmotné a poslední vč.dotočil.Doma při omývání jsem
zjistil,že celý vnitřek byl potažený asi 1mm hnědou vrstvou čehosi podobného klihu.Pod proudem vody se to loupalo po kusech dolů a rozpustilo se to.Med má chut jako od ostaních
včelstev,pouze je hustší.Za celou dlouhou dobu co včelařím
jsem se s ničím podobným nesetkal,ale posledních 5let jsem
zmněnil stanoviště(českolipsko).Víte někdo příčinu vzniku
té hnědé vrstvy? šila

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
------
pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
:-(
37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150 let)
A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže bedna od ryb:-)
A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo otočeno normální přirozené plodiště do té doby víc jak 100 let používané.

Karel

Velikost rámků nemá an medný výnos žádný vliv. Je to jen o množství práce, fyzické námaze, a množství dílů které ti dají stejný prostor pro včely. Jde jen o to si dobře vybrat podle své kondice a pamatovat také na to že jednou zestárneš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
> Předmět: ?ly
> Datum: 17.7.2011 12:05:48
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

To, že matka inseminovaná je ve svém produkčním věku horší a až dcery ukážou co v nich je , bych zas tak netvrdil. Dovedu si představit, že z důvodu umělé inseminace nemá matka tolik spermatu ve vejcovodech, jako při volném páření s nekolika trubci. Takže by se mělo projevit nejspíš to, že se dřív "vyklade", třebaže jinak fyziologicky je v pořádku. Pokud po matce a jejím včelstvu není nic, tak tyto geny nese dál, pokud dřív nezasáhne včelařuv palec.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

To je přesně ono Insiminovaná matka také není určena na metrákové výnosy medu, ale na rozchov matek. To je to, co právě mnoho chovatelů nechápe.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší sklony k rojení....
Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv nízkonástavkový systém.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 00:02:37
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> ------
> pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> :-(
> 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> let)
> A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> bedna od ryb:-)
> A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
>
> Karel
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:06:48
> ----------------------------------------
> Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> sklony k rojení....
> Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> nízkonástavkový systém.
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > ----------------------------------------
> > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.

Pepan

> > ------
> > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > :-(
> > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > let)
> > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > bedna od ryb:-)
> > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu vychvaloval, publikoval ...

Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE

Pavel:
1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
2/ je nutno vyzkoušet její dcery

Křapka 2010
máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
1 rok pro hodnocení je málo.

JosPr
v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém s melicitozou.


Molčík:
Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní prodal)
Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
Menšík:
Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií ošetřování .
Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého stanoviště.
Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro stanoviště (produkcí trubců)

Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.

J.B.

Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: úly

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Vůbec nejde srovnávat různá stanoviště v poměru na rámky. To jde objěktivně posoudit jen a jednom stanovišti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: úly
> Datum: 18.7.2011 10:20:33
> ----------------------------------------
> Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl
> markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou
> nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
> Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: úly
>
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve
> výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 09:35:50
> ----------------------------------------
> Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> vychvaloval, publikoval ...
>
> Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
>
> Pavel:
> 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
>
> Křapka 2010
> máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> 1 rok pro hodnocení je málo.
>
> JosPr
> v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> s melicitozou.
>
>
> Molčík:
> Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> prodal)
> Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> Menšík:
> Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Pepan

> Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> ošetřování .
> Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> stanoviště.
> Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> stanoviště (produkcí trubců)
>
> Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
>
> J.B.
>
>
>

Pardon, špatně jsem to umístil tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:16:42
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 09:35:50
> > ----------------------------------------
> > Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> > (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> > vychvaloval, publikoval ...
> >
> > Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> > deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> > PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
> >
> > Pavel:
> > 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> > 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
> >
> > Křapka 2010
> > máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> > 1 rok pro hodnocení je málo.
> >
> > JosPr
> > v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> > s melicitozou.
> >
> >
> > Molčík:
> > Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> > produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> > prodal)
> > Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> > Menšík:
> > Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> > Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> > více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
> >>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Pepan
>
> > Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> > ošetřování .
> > Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> > prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> > stanoviště.
> > Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> > Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> > nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> > jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> > stanoviště (produkcí trubců)
> >
> > Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> > nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
> >
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Nece to dejít a hlásíto chybu.
Text jsem špatně umísti tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem, vcely/=/v.or.cz

Pepan

On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:

> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
"When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
the "F2" (second filial) generation."

Petr

to je zase imbríding

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:16
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

Co se týká snůšky medu, vysoké rámky jsou na stanoviště, kde jsou těžiště produkce medu včelaře 1 - 2 velké nárazové snůšky, ze které vybirá med a nějaké nízké malé snůšky mezi těmi velkými včelař nechává včelám. Nízké rámky jsou naopak na stanoviště, kde výrazné velké snůšky nejsou, ale těžiště včelařova medobraní jsou spíš dlouhodobé, ale relativně málo intenzívní snůšky od května po červenec.
Vysoké rámky pro dlouhodobou, ale relativně slabou snůšku nejsou dobré, protože se dlouho zaplňují a jsou pak problémy s mateří mřížkou či zaplodováváním , takže se plásty vybírají hodně prázdné, vychází velké množství plástové plochy a tím zbytečné pracnosti na málo vytočeného medu. Nízké rámky pro velice nárazovou intenzívní snůšku nejsou dobré, protože kvůli přerušované plástové ploše je v nich pomalejší rozvoj do síly do snůšky a během vlastní snůšky je množství rámečků a nízkých nástavků zbytečně pracné.
37x30 je vysoký rámek vhodný do silných nárazových snůšek, 39x24 je kompromis vhodný do všeho ale zároveň méně vhodný než vysoké plásty do velkých snůšek či nízké plásty do málo intenzívních dlouhodobých snůšek.

Takže jestli jsou vhodnější plásty 37x30 nebo 39x24, závisí na konkrétním stanovišti a pozná se to definitivně až po nějakých letech souběžného provozování obou systémů vedle sebe. Protože na každém stanovišti jsou obvykle obojí snůšky a ty ještě v jednotlivých letech kolísají.

Systém Dadant, plásty 30 cm vysoké v plodišti a 15 cm vysoké v medníky kombinuje přednosti obou, ale zase přináší kvůli dvěma rámkovým mírám další problémy.

Ach ta terminologie,
Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:15
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

Děkuji za vysvětlení.
Petr

On Mon, 2011-07-18 at 11:53 +0200, Radek Hubač wrote:
> Ach ta terminologie,
> Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
> U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
> Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:15
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >

Ten se pak zase využívá k ustálení vybraných vlastností. Následně pak po mnona letech brakování dostanete novou linii. A pokud dosáhne vikajících a jedinečných vlastností budou z vás boháči.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:39:07
> ----------------------------------------
> to je zase imbríding
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:16
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace
> po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec
> F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil, že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8 NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět. Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem, že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí, krmit je nebudu, mají dost medu.
Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky....
Radek
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:17:43
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > ----------------------------------------
> > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> > sklony k rojení....
> > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> > nízkonástavkový systém.
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > ----------------------------------------
> > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> rozdíl
> > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
>
> Pepan
>
> > > ------
> > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > :-(
> > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > > let)
> > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > > bedna od ryb:-)
> > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

ještě dodávám, že za posledních asi 7-8 let, co tam to včelstvo táta má, jsem 2x přivezl matku na výměnu.... jinak žádná péče a průměrný výnos 35kg.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 14:02:59
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil,
> že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8
> NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod
> na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva
> nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět.
> Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání
> na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné
> matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a
> práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy
> vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic
> nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem,
> že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a
> včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva
> potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se
> více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak
> je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos
> jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za
> úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem
> července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden
> nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí,
> krmit je nebudu, mají dost medu.
> Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací,
> kteří každý týden vylamují matečníky....
> Radek
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > ----------------------------------------
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > ----------------------------------------
> > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj,
> větší
> > > sklony k rojení....
> > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> jakýkoliv
> > > nízkonástavkový systém.
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > ----------------------------------------
> > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> > rozdíl
> > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> >
> > Pepan
> >
> > > > ------
> > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > :-(
> > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23.
> (150
> > > > let)
> > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám
> beden
> > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne,
> takže
> > > > bedna od ryb:-)
> > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let
> používané.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."

_______________________

Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva. Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.

nepoužívám aerosol většinou, kyselina mravenčí je těžká, klesá dolu, použití je bezproblémové,na fumigaci 4 kapky stačí což používá řada včelařů v mnohem menších úlech a léčím pokud je třeba, ne bezhlavě, takže Tvoje souše jsou silněji kontaminované, nehledě na to, že pro med používám většinou panenské souše, které se do styku s léčivem nikdy nedostanou, neboť je skladuji přes zimu mimo. U táty což mám dnes 600km daleko se s tím nemůžu pupínkovat a med etiketami táta nepolepuje, neboť se sní v rodinném kruhu a i tam byla polovina medu z panenských souší. To jest můj názor, jsem učitel včelařství, který už 10 propaguje panenské souše na med(průměrný včelař obvykle není schopen pochopit ani to, že lze vytáčet panenské souše...), pastování medu, Kvasinky Power jsem pro medovinu objevil taky já, jen pro informaci. Bohužel mám zkušenost, že kopa včelařů pro jistotu dávkuje léčivo cca 2x víc, dílo neobměňuje, léčí nahodile nebo vůbec, dokud není průser.... a pak dostane dotaci za spálená včelstva a pokračuje stejným stylem dál. Otázka co je lepší - včelařit jednoduše, nebo brtničit? Zákazníků mám dostatek leckdy skoro až moc, jezdí ke mně i 100km pro med, mezi nimi třeba i Wabi Daněk, který bez mého pastovaného medu nezazpívá....
omlouvám se za styl odpovídající Tvému, diskutovat ano ale hádat se nebudeme, souhlas?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:00:18
> ----------------------------------------
> R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."
>
> _______________________
>
> Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva.
> Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená
> zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná
> zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na
> své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.
>
>
>

Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým záměrem.
Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení. Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat, neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med byl produkován převážně z panenských souší. Martin.

Pavle matka nedělá včelstvo sama.Jde o mnoho dalších vlivů.Všechny moje ins.matky Vigor jsou cca 50% lepší než jejich dcery.klidně je mám v produkčním včelstvu i 3-4 roky.hledej chybu i jinde ne jen v matce.

To je možné Peggi,ale za ten hrboplod může snad matka,od inseminované matky a ještě k tomu od takové kapacity jako je ing. Čermák bych čekal mnohem víc. Jediné co na ní můžu ocenit je mírnost,jinak kdyby to byla matka z mého chovu tak už to má dávno zasebou. Mám od ní 8 dcer v oddělcích,ty zatím vypadají dobře,hezky kladou,ale jak jsou kvalitní to ukáže až příští rok.

>Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky.... Radek <
------------------------------------------------------------
6 NN 42 x 17, nyní zakvétá slunečnice. Zítra rozbalém medárnu a vložím výkluzy. Pozítří to spustím, protože očekávám ještě jedno vytáčení v polovině srpna z bodláků.
Jinak metodika chovu velmi obdobná s použitím stavebních rámků.
JK

Díky za odpověď, jak jsem napsal v dubnu jsem tam dal už pár mezistěn, počet nevím. Samozřejmě do vrchních nástavků, kdo by lezl dolů. 5. nástavek šel jako druhý shora a při medobraní byly skoro 3 nástavky od shora plné medu. V tom 3. byl i nějaký plod. Bohužel část medu už zkrystalizovala, tak jsem nemohl vytočit vše, proto pouze necelých 30 kg ze 2 nástavků. Proto minimálně polovina vytočených rámků byla panenských. Metodika by se měla dodržovat, trochu si v tomhle ohledu myslím, že vím víc než průměrný včelař, jsem lékař epidemiolog a Hlavní veterinář armády s jeho podřízenými byli moji podřízení... Protože bohužel obecná metodika není bez chyb, protože např. v nížině po polovině října může být dost plodu a ze 3 předepsaných léčení se "chytne" třeba jen to poslední... Já sleduji situaci a pokud si to troufnu tak udělám třeba jen to poslední, které u běžného včelaře při 3 léčeních skutečně funguje. Toto se bohužel nedá zohlednit a zobecnit všude, proto veterina dělá co může. Ale vloni na jednom stanovišti jsem léčil 3x, protože si denně přinášely z loupeží kvanta roztočů... Mimochodem víš, jak jsem poznal, že loupí moje včely? Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není....
Pokud jde oVAridol, je to odzkoušené, zbytečné dávat víc a aerosoluji taky od shora, čas si nepamatuji, dělal mi to kolega. Roztoči zatím moc nejsou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:40:00
> ----------------------------------------
> Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi
> nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým
> záměrem.
> Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení.
> Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat,
> neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím
> zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat
> jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se
> píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak
> kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak
> přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na
> Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil
> jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi
> zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále
> hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med
> byl produkován převážně z panenských souší. Martin.
>
>
>

díky za povzbuzení už jsem si myslel, že jsem divný... Vřele doporučuji u silných včelstev vyzkoušet v polovině květu řepky dát až 8 nástavků.. Byl jsem překvapen.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 18:15:12
> ----------------------------------------
> >Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden
> vylamují matečníky....        Radek &lt;
> ------------------------------------------------------------
> 6 NN 42 x 17, nyní zakvétá slunečnice. Zítra rozbalém medárnu a vložím
> výkluzy. Pozítří to spustím, protože očekávám ještě jedno vytáčení v
> polovině srpna z bodláků.
> Jinak metodika chovu velmi obdobná s použitím stavebních rámků.
> JK
>
>
>

to je mi jasdné ale já jsem to takto nepřesně zjednodušil.
Není to F2,F3 je to guláš.
J.B

Potřeboval bych poradit jako začínající včelař, proč mi včely v tomto období postavily misky, ale nezakladly a proč mi najednou začaly znovu stavět trubčinu, která už je zakladená?
Dále bych potřeboval vědět na jaké minimální ploše mohou přezimovat?

"Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není...."

No, považovat přínos sladiny automaticky za loupež, i když je druhá polovina října, to bych považoval za hodně odvážné. Stačí, když v předchozích cca 14 dnech nebyly žádné mrazíky nebo v noci jen slabé, jednotky pod nulou, není nějaké extrémní sucho a v průměrné přírodě se objeví opět všelijaké podzimní květy a z nich nějaký přínos sladiny a pylu. Musel bych mít okruh takového kilometru kolem včelstev projitý křížem krážem co pár metrů, abych spolehlivě vyloučil nějakou trošku větší koncetraci takových kvetoucích rostlin.
Pokud ovšem se neobjevuje vysoký spad roztočů, což ukazuje na to, že někde v doletové vzdálenosti, podle polední teploty to v druhé polovině října může být třebas jen 500 metrů, kolabuje nějaké roztoči poškozené včelstvo.

Co se týká onoho včelaření, je zapotřebí stanoviště se stálou, i když třeba občas poměrně slabou snůškou. Potom v málo rojivých letech a s včelstvy vybrakovanými od včelstev náchylných k rojení se zvládne rojení pouze v oněch kritických cca 14 dnech v květnu a potom je pro letošní léto v podstatě klid. U zadováků to potom znamená, že se jen co 2 - 3 týdny vybírá med. Neboli vyberou z medníku plásty s medem k vytočení, ty se napůl nahradí vytočenými plásty a napůl plásty s plodem z plodiště. A do plodiště se dají taky vytočené plásty plus nějaké mezistěny k vystavění.
U nástavků se prostě udělá tak velký prostor, že se tam vejde celá zásoba medu, který včelky donesou za dva, možná i tři měsíce. Takže je možné vybírat med třeba jen jednou nebo dvakrát za léto....
Na takovém stanovišti je dobrý včelař potom každý včelař, který svými zásahy nezvyšuje rojivost včelstev. A má vybrakovány slabá včelstva či matky, které snižují medný průměr.
Takové včelaření není, po pravdě řečeno, nic moc nového. V zadovácích ho pamatuji už před takovými 35 lety.

Interspaar Prostejov,krystal 19,90 bez omezeni.JosPr

Nevim,jestli ten ktery ramek je urcen pro ty a ty snuskove pomery,ale vim,ze na dobrem stanovisti je nejdulezitejsim prvkem mit "nekonecny" prostor ulu.Straslive to zjednodusi osetrovani vcelstev.Zustavam na 39x24-pro mne idealni,i kdyz jsem letos zkousel 39x30 na 11 ramku na 3 nastavky.Mednik uzdvihnu hrave i kdyz uz 40 klepe na dvere,ale trhnuti plnym mednym plastem,to je teda maso! Nizke ramky to pro mne taky neni nic lakaveho.Proste mi kominy 39x24 sedi..JosPr

Radek Hubač napsal:
Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky....
--------------------------------------------------------------
A jelikož se říká, že potrefená husa se ozve, tak jsem tady a ozývám se. (-;
Včelařím podobně + v květnu vylamuju matečníky. Včely mají prostoru dost (3+2 nástavky Lang 3/4), snůška je zde průběžně furt, žádná nárazovka typu řepka. Matky Singer F1 od p.kolegy Ing.Janšty. Oddělky jsem dělal (věnoval). Včely daly medu zhruba 2x tolik co píšeš ty. Kdybych ty matečníky nevylamoval, vytočil bych půlku, možná něco přes. Ale možná taky ne, já to totiž tak jistě nevím, jsem totiž ještě mladej a blbej včelař. Hodně prostoru pro včely? Souhlas. Ale není to tak černobílý jak mi to přijde z Tvého textu. Já bych se byl bejval neozejval, ale mě přišlo, že nám tady dogmaticky tvrdíš, že 7nn řeší každý rojení a kdo je tam nemá, vylamuje matečníky.....možná u Tebe v Tvých podmínkách ty nástavky fungujou, ale o pár kilometrů jinde může být jiná pylová snůška a s rojením může být všechno jinak. Atakdál, atakdál, že ano.
Apropo, až mě vylamování matečníků přestane bavit, nebo na to prostě nebudu mít čas, tak je prostě vylamovat přestanu a bude to. Já z toho vědu nedělám. Ve včelách se taktéž nutně imrvére vrtat nemusím. Ale u mně je to prostě takhle a ten med....ten jsem chtěl. (-:
Ať se daří, potrefená husa Libor.

"Nevim,jestli ten ktery ramek je urcen pro ty a ty snuskove pomery,ale vim,ze na dobrem stanovisti je nejdulezitejsim prvkem mit "nekonecny" prostor ulu.Straslive to zjednodusi osetrovani vcelstev."

To je to, co říkám o zadovácích. Co 14 dní, co tři týdny bylo třeba jít do nich, vybrat z medníku plásty na vytočení a nahradit je plásty z plodiště s plodem.
Ve špičce tak v zadováku s 14 rámky 39x24 v plodišti a v medníku bylo 13 - 14 plástů zaplodovaných v plodišti a až 7 plástů zaplodovaných v medníku. Takže takových 20 plástů 39x24 bylo zaplodovaných a takových 7 plástů 39x24 bylo na med. Proto se u zadováků musely ty plásty furt točit.
To u nástavků na 39x24, když se vezme, že krajní plásty nebývají zaplodované, odpovídá plodovému tělesu přes 3 nástavky s 10 plásty 39x24. Těm zas odpovídá zhruba proporcionálně dva další nástavky po 10 plástech 39x 24 pro med, pokud se med má vybírat jen jednou, dvakrát přes léto. A 5 nástavků s 50 plásty 39x24 už odpovídá dnešní maximální velikosti nástavkového úlu , malý rozdíl se dá přičíst několik desetiletí šlechtění na co největší včelstva.

ahoj, misky včely mohou postavit třeba, když se hodlají chystat měnit matku, ale pak si totřeba zase mohou rozmyslet, ale to že staví nyní trubčinu tomu může napovídat. Nicméně se neděs, letos jsem stavbu trubčiny sledoval i u oddělků, což by taky neměli podle našich učebnic dělat, nejpravděpodobnější je, že nečtou naše učebnice....
minimální plocha v miniúlcích je cca 5 rámků, ale je to dobré tak na rezervní matky, ale nevím o žádném praktikovi, který by to dělal. Zkušení včelyři nyní posoudí včelstva, rozhodnou, která zruší, která nakrmí a kterým třeba v srpnu a v září ze zbývajícíh oddělků vymění matky. Není tedy třeba se snažit konat proti přírodě, slaboši nemají přežívat zimu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: misky
> Datum: 18.7.2011 21:04:23
> ----------------------------------------
> Potřeboval bych poradit jako začínající včelař, proč mi včely v tomto
> období postavily misky, ale nezakladly a proč mi najednou začaly znovu
> stavět trubčinu, která už je zakladená?
> Dále bych potřeboval vědět na jaké minimální ploše mohou přezimovat?
>
>
>

Já pracnost vidím hlevně v přípravě rámků v zimě Na stejný úl o stejné kubatuře potřebuji u NN 80 rámků a u VN 40-50 očištění a nadrátkování pak u obou rámků trvá stejně dlouho Při vytáčení se pak bere podstatně více rámků do ruky a stejná kubatura úlů se v metometu zase točí jednou tak dlouho.Hlavne však ty nízké rámky pak rozčilují moje odvíčkovací zařízení. Jedinou výhodou jsou ty menší nástavky a manipulace s nimi na včelnici. Soused včelař od nízkých nástavků již taky upustil

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 14:03:00
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil,
> že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8
> NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod
> na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva
> nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět.
> Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání
> na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné
> matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a
> práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy
> vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic
> nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem,
> že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a
> včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva
> potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se
> více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak
> je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos
> jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za
> úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem
> července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden
> nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí,
> krmit je nebudu, mají dost medu.
> Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací,
> kteří každý týden vylamují matečníky....
> Radek
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: &lt;<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > ----------------------------------------
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > ----------------------------------------
> > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj,
> větší
> > > sklony k rojení....
> > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> jakýkoliv
> > > nízkonástavkový systém.
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > ----------------------------------------
> > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> > rozdíl
> > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> >
> > Pepan
> >
> > > > ------
> > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > :-(
> > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23.
> (150
> > > > let)
> > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám
> beden
> > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne,
> takže
> > > > bedna od ryb:-)
> > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let
> používané.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Jak učitel včelařství bys měl vědět že brtnický způsob včelaření zajišťoval výměnu poloviny díla každý rok
To dnes dělá opravdu málokdo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:19:35
> ----------------------------------------
> nepoužívám aerosol většinou, kyselina mravenčí je těžká, klesá dolu, použití je
> bezproblémové,na fumigaci 4 kapky stačí což používá řada včelařů v mnohem
> menších úlech a léčím pokud je třeba, ne bezhlavě, takže Tvoje souše jsou
> silněji kontaminované, nehledě na to, že pro med používám většinou panenské
> souše, které se do styku s léčivem nikdy nedostanou, neboť je skladuji přes zimu
> mimo. U táty což mám dnes 600km daleko se s tím nemůžu pupínkovat a med
> etiketami táta nepolepuje, neboť se sní v rodinném kruhu a i tam byla polovina
> medu z panenských souší. To jest můj názor, jsem učitel včelařství, který už 10
> propaguje panenské souše na med(průměrný včelař obvykle není schopen pochopit
> ani to, že lze vytáčet panenské souše...), pastování medu, Kvasinky Power jsem
> pro medovinu objevil taky já, jen pro informaci. Bohužel mám zkušenost, že kopa
> včelařů pro jistotu dávkuje léčivo cca 2x víc, dílo neobměňuje, léčí nahodile
> nebo vůbec, dokud není průser.... a pak dostane dotaci za spálená včelstva a
> pokračuje stejným stylem dál. Otázka co je lepší - včelařit jednoduše, nebo
> brtničit? Zákazníků mám dostatek leckdy skoro až moc, jezdí ke mně i 100km pro
> med, mezi nimi třeba i Wabi Daněk, který bez mého pastovaného medu
> nezazpívá....
> omlouvám se za styl odpovídající Tvému, diskutovat ano ale hádat se nebudeme,
> souhlas?
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: NitraM &lt;e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 15:00:18
> > ----------------------------------------
> > R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."
> >
> > _______________________
> >
> > Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva.
> > Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená
> > zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná
> > zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na
> > své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.
> >
> >
> >
>
>
>

Díky Libore, to je mi líto, že moje příspěvky směřované vždy jako rady začátečníkům (proto jsou jasné, žádných 1000 variant.. ) připadají jako dogmata. U nás je snůška 3 týdny v květnu a pak třeba už vůbec nic... Letos někdy od 20 května nic nebylo až teď slunečnice, to je o tom výnosu... Tu slunečnici jim samozřejmě nechám, včely med potřebují.
Podle Tvého je 5NN dost, to bych spíš já zase považoval za dogmatismus, zvláště, když tvrdíš, že máš problém s rojením..a nechceš připustit, že je třeba chyba že 5 je málo.
Znovu ale opakuji, že kdo začíná a zase si trochu přihřeji polívčičku, protože i když pracuji v Budapešti, tak mám 2 začínající včelaře, které učím včelařit a jednoho, který se už osamostatnil, začal vloni a letos ještě chce pomáhat a koukat pod ruce. Kolik začátečníků vychováváš Ty? Já jsem taky mladý a taky blbý, včely mě vždy překvapí, ale jsem učitel včelařství a protože jsem sám měl problém, když jsem před 11 lety začínal a byl jsem vděčný třeba panu doc. Ptáčkovi, který na této konferenci mně jako začátečníkovi odpovídal na banální dotazy, tak teď se těm kdo o to stojí snažím dát jednoduchý návod, jak to udělat, aby včelám neublížili, časem si sami samozřejmě svoji cestu najdou. Bohužel i novější knížky jsou plné obsolentních názorů a postupů.
pokud Tě moje příspěvky pobuřují, tak použij delete, jinak protože uvažuji o sepsání knížky pro začátečníky, tak jsou i pro mě takové diskuze pozitivní a díky za odpověď.
Spozdravem
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. &lt;<a href="mailto:libor/=/humlak.cz">libor/=/humlak.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: Uly
> Datum: 18.7.2011 23:12:31
> ----------------------------------------
> Radek Hubač napsal:
> Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen
> tací, kteří každý týden vylamují matečníky....
> --------------------------------------------------------------
> A jelikož se říká, že potrefená husa se ozve, tak jsem tady a ozývám se.
> (-;
> Včelařím podobně + v květnu vylamuju matečníky. Včely mají prostoru dost
> (3+2 nástavky Lang 3/4), snůška je zde průběžně furt, žádná nárazovka typu
> řepka. Matky Singer F1 od p.kolegy Ing.Janšty. Oddělky jsem dělal
> (věnoval). Včely daly medu zhruba 2x tolik co píšeš ty. Kdybych ty
> matečníky nevylamoval, vytočil bych půlku, možná něco přes. Ale možná taky
> ne, já to totiž tak jistě nevím, jsem totiž ještě mladej a blbej včelař.
> Hodně prostoru pro včely? Souhlas. Ale není to tak černobílý jak mi to
> přijde z Tvého textu. Já bych se byl bejval neozejval, ale mě přišlo, že
> nám tady dogmaticky tvrdíš, že 7nn řeší každý rojení a kdo je tam nemá,
> vylamuje matečníky.....možná u Tebe v Tvých podmínkách ty nástavky
> fungujou, ale o pár kilometrů jinde může být jiná pylová snůška a s rojením
> může být všechno jinak. Atakdál, atakdál, že ano.
> Apropo, až mě vylamování matečníků přestane bavit, nebo na to prostě nebudu
> mít čas, tak je prostě vylamovat přestanu a bude to. Já z toho vědu
> nedělám. Ve včelách se taktéž nutně imrvére vrtat nemusím. Ale u mně je to
> prostě takhle a ten med....ten jsem chtěl. (-:
> Ať se daří, potrefená husa Libor.
>
>
>

KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se nedrátkují. Když souše k vyřezání v létě strčím an hodinku do auta, vyřezání a vyčištění drážky na mezistěnu je lehká a rychlá práce. Samozžejmě je nevýhoda větší počet, ale při větším počtu včelstev je zásadní, jestli zvedáš cca 20 nebo 35 kg. Mým vzorem je pan Volejník, který až letos ve svých 83 letech prodal polovinu z 240 včelstev na nízkých nástavcích, stejně jich ale přes 100 má, takže to je pro mě úžasné! Pomáhal jsem mu vybírat med ze včel několik let a s jeho synem jsme vybrali za dopoledne med ze 100 včelstev, to s prominutím z vyšších nástavků nelze! a vo tom to je
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: &lt;<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 19.7.2011 07:36:04
> ----------------------------------------
> Já pracnost vidím hlevně v přípravě rámků v zimě Na stejný úl o stejné kubatuře
> potřebuji u NN 80 rámků a u VN 40-50 očištění a nadrátkování pak u obou rámků
> trvá stejně dlouho Při vytáčení se pak bere podstatně více rámků do ruky a
> stejná kubatura úlů se v metometu zase točí jednou tak dlouho.Hlavne však ty
> nízké rámky pak rozčilují moje odvíčkovací zařízení. Jedinou výhodou jsou ty
> menší nástavky a manipulace s nimi na včelnici. Soused včelař od nízkých
> nástavků již taky upustil
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a>"><a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>&lt;/a>>
> > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 14:03:00
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem
> zjistil,
> > že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do
> 7-8
> > NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil
> plod
> > na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle
> včelstva
> > nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět.
> > Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě
> koukání
> > na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné
> > matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a
> > práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy
> > vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic
> > nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím
> způsobem,
> > že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším
> a
> > včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva
> > potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se
> > více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad
> jak
> > je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos
> > jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je
> to
> > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal
> za
> > úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl
> začátkem
> > července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden
> > nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek
> končí,
> > krmit je nebudu, mají dost medu.
> > Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen
> tací,
> > kteří každý týden vylamují matečníky....
> > Radek
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: &amp;lt;&lt;a
> href="<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>"><a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>&lt;/a>>
> > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > > ----------------------------------------
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a>"><a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>&lt;/a>>
> > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > > ----------------------------------------
> > > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj,
> > větší
> > > > sklony k rojení....
> > > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> > jakýkoliv
> > > > nízkonástavkový systém.
> > > > Radek
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: KaJi &amp;lt;e-mail/=/nezadan>
> > > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> > > rozdíl
> > > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako
> invalida
> > > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > > > ------
> > > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > > :-(
> > > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23.
> > (150
> > > > > let)
> > > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám
> > beden
> > > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne,
> > takže
> > > > > bedna od ryb:-)
> > > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik
> bylo
> > > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let
> > používané.
> > > > >
> > > > > Karel
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Na strankach www.vcelstva.eu se rozbiha nova vcelarska konference. Zkuste i vy prispet.
Honza

Promiň, nechápu souvislosti. Zřejmě jde o nedorozumění. S historií to nemá nic společného. O novodobých brtnících, jako o včelařích, kteří se ve včelách pořád vrtají, řada z nich ještě včelaří pomalu dvouprostorově, kteří do včel nehodlají investovat korunu, jen je vykořisťovat, kteří nehodlají ani připustit, že něco dělají špatně nebo nepřirozeně pro včely (vnucují jim svoje dogmata) se přednáší v Nasavrkách, nebudu autora jmenovat, občas tu taky přispěje na konferenci. A je to populární slangový výraz mezi učiteli včelařství.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: &lt;<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 19.7.2011 07:48:42
> ----------------------------------------
> Jak učitel včelařství bys měl vědět že brtnický způsob včelaření zajišťoval
> výměnu poloviny díla každý rok
> To dnes dělá opravdu málokdo.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a>"><a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>&lt;/a>>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 15:19:35
> > ----------------------------------------
> > nepoužívám aerosol většinou, kyselina mravenčí je těžká, klesá dolu, použití
> je
> > bezproblémové,na fumigaci 4 kapky stačí což používá řada včelařů v mnohem
> > menších úlech a léčím pokud je třeba, ne bezhlavě, takže Tvoje souše jsou
> > silněji kontaminované, nehledě na to, že pro med používám většinou panenské
> > souše, které se do styku s léčivem nikdy nedostanou, neboť je skladuji přes
> zimu
> > mimo. U táty což mám dnes 600km daleko se s tím nemůžu pupínkovat a med
> > etiketami táta nepolepuje, neboť se sní v rodinném kruhu a i tam byla
> polovina
> > medu z panenských souší. To jest můj názor, jsem učitel včelařství, který už
> 10
> > propaguje panenské souše na med(průměrný včelař obvykle není schopen pochopit
> > ani to, že lze vytáčet panenské souše...), pastování medu, Kvasinky Power
> jsem
> > pro medovinu objevil taky já, jen pro informaci. Bohužel mám zkušenost, že
> kopa
> > včelařů pro jistotu dávkuje léčivo cca 2x víc, dílo neobměňuje, léčí nahodile
> > nebo vůbec, dokud není průser.... a pak dostane dotaci za spálená včelstva a
> > pokračuje stejným stylem dál. Otázka co je lepší - včelařit jednoduše, nebo
> > brtničit? Zákazníků mám dostatek leckdy skoro až moc, jezdí ke mně i 100km
> pro
> > med, mezi nimi třeba i Wabi Daněk, který bez mého pastovaného medu
> > nezazpívá....
> > omlouvám se za styl odpovídající Tvému, diskutovat ano ale hádat se
> nebudeme,
> > souhlas?
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: NitraM &amp;lt;e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 15:00:18
> > > ----------------------------------------
> > > R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> > > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."
> > >
> > > _______________________
> > >
> > > Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva.
> > > Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená
> > > zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná
> > > zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na
> > > své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Hápu,že ti učitelé chtějí vyjádřit ,ze někdo včelaří zastaralými metodami ale ten příměr nevyjadřuje právě tu podstatu věci brtníci vyřezávali polovinu díla a ti jakoby brtníci dávají nanejvýš 3 mezistěny. Jinak však podstata dnešního včelaření je stejná jak v budečáku tak v langstrontu. Rozdíl je jen v tom že on to bere do ruky po jednom rámku a my po 10. A s tím investováním do včelaření je to těžké. Je to drahé a pokud tomu dědulovi je je 70 a více tak mu to již nestojí za to vždyť tady zítra být nemusí, a mladí se k tomu nehrnou. Snad teď po kalouskových reformách zjistí, že si musí něco přivydělat a budou hledat zdroje na zahrádkách a u včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 19.7.2011 08:39:46
> ----------------------------------------
> Promiň, nechápu souvislosti. Zřejmě jde o nedorozumění. S historií to nemá nic
> společného. O novodobých brtnících, jako o včelařích, kteří se ve včelách pořád
> vrtají, řada z nich ještě včelaří pomalu dvouprostorově, kteří do včel nehodlají
> investovat korunu, jen je vykořisťovat, kteří nehodlají ani připustit, že něco
> dělají špatně nebo nepřirozeně pro včely (vnucují jim svoje dogmata) se
> přednáší v Nasavrkách, nebudu autora jmenovat, občas tu taky přispěje na
> konferenci. A je to populární slangový výraz mezi učiteli včelařství.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: &lt;<a href="<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>"><a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a></a>>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 19.7.2011 07:48:42
> > ----------------------------------------
> > Jak učitel včelařství bys měl vědět že brtnický způsob včelaření zajišťoval
> > výměnu poloviny díla každý rok
> > To dnes dělá opravdu málokdo.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="<a
> href="<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a>"><a href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a></a>"><a
> href="<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a>"><a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a></a>&lt;/a>>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 15:19:35
> > > ----------------------------------------
> > > nepoužívám aerosol většinou, kyselina mravenčí je těžká, klesá dolu,
> použití
> > je
> > > bezproblémové,na fumigaci 4 kapky stačí což používá řada včelařů v mnohem
> > > menších úlech a léčím pokud je třeba, ne bezhlavě, takže Tvoje souše jsou
> > > silněji kontaminované, nehledě na to, že pro med používám většinou
> panenské
> > > souše, které se do styku s léčivem nikdy nedostanou, neboť je skladuji
> přes
> > zimu
> > > mimo. U táty což mám dnes 600km daleko se s tím nemůžu pupínkovat a med
> > > etiketami táta nepolepuje, neboť se sní v rodinném kruhu a i tam byla
> > polovina
> > > medu z panenských souší. To jest můj názor, jsem učitel včelařství, který
> už
> > 10
> > > propaguje panenské souše na med(průměrný včelař obvykle není schopen
> pochopit
> > > ani to, že lze vytáčet panenské souše...), pastování medu, Kvasinky Power
> > jsem
> > > pro medovinu objevil taky já, jen pro informaci. Bohužel mám zkušenost, že
> > kopa
> > > včelařů pro jistotu dávkuje léčivo cca 2x víc, dílo neobměňuje, léčí
> nahodile
> > > nebo vůbec, dokud není průser.... a pak dostane dotaci za spálená včelstva
> a
> > > pokračuje stejným stylem dál. Otázka co je lepší - včelařit jednoduše,
> nebo
> > > brtničit? Zákazníků mám dostatek leckdy skoro až moc, jezdí ke mně i 100km
> > pro
> > > med, mezi nimi třeba i Wabi Daněk, který bez mého pastovaného medu
> > > nezazpívá....
> > > omlouvám se za styl odpovídající Tvému, diskutovat ano ale hádat se
> > nebudeme,
> > > souhlas?
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: NitraM &amp;lt;e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 15:00:18
> > > > ----------------------------------------
> > > > R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je
> to
> > > > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."
> > > >
> > > > _______________________
> > > >
> > > > Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování
> léčiva.
> > > > Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to
> znamená
> > > > zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy
> zbytečná
> > > > zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař
> na
> > > > své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Rád bych poznal magora, který si zavede na jednom stanovišti dvě rámkové míry.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Monday, July 18, 2011 11:03 AM
To: Včelařská konference
Subject: RE: úly

Vůbec nejde srovnávat různá stanoviště v poměru na rámky. To jde objěktivně posoudit jen a jednom stanovišti.

Pepan

Teť je ovšem otázkou co rozumíš po slovem hrboplod Pod tímto pojmem se rozumí matka které dochází sperma a souvislé ploše dělničiny se vyskytují ojediněle ,či ve větším počtu jednotlivé buňky s trubci rámky kde se v souvislých plochách objevuje oboje ukazuje na nedostatek ploch pro trubčinu zrovna tak vypadají hrbatě rámky které včely pro produkci trubců jsou nuceny samy upravit. Už to že odchováváš matky od matky která se ti nelíbí jen proto, že stála peníze je špatně. takovou matku by ovšem včely samy vyměnily.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 17:58:00
> ----------------------------------------
> To je možné Peggi,ale za ten hrboplod může snad matka,od inseminované matky
> a ještě k tomu od takové kapacity jako je ing. Čermák bych čekal mnohem
> víc. Jediné co na ní můžu ocenit je mírnost,jinak kdyby to byla matka z
> mého chovu tak už to má dávno zasebou. Mám od ní 8 dcer v oddělcích,ty
> zatím vypadají dobře,hezky kladou,ale jak jsou kvalitní to ukáže až příští
> rok.
>
>
>

jeden magor se hlásí.
od universálů jsem přešel na brennera od brennera na optimal a nyní když už 42x15 neunesu jsem si do včelína dal zpět 3 brennery k optimalům, abych si je znovu vyzkoušel.
Jde to docela dobře jen včelín je moc nízký a tak těch 9-10nástavkú nad sebe 30x17 se mi tam nechce vejít.
Brenner je pracnější na točení ale jinak s ním je ale málo práce, jen nahoře odebírat nástavky s medem. A těch 75 kg se dá vytočit i z této míry.Brenner nemůže být venku protože by ten komín porazil vítr.
Brener je strom o průměru 30, optimal 42cm.
J.B.

RH
KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se nedrátkují.
-----

Moc nízkých zatím k vytáčení nemám, většinou navíc panenské.
U 3/4 Langa to ale tady vypadá na nutnost drátk, u 2/3 spíše na dobrou volbu, a u 1/2Langa bohužel taky.

ALe je to kombinace melecitoza a většinou panenské (a často volné bez MS) dílo.

Na druhou strranu, to co se vyvalí jde do kýble, ne medovinu a včely si to snad zase opraví.

Nedrátkovat je ale asi dobré hlavně v plodišti asi dobé zvýšení produktivity, prostě po brtnicku na jaře přijít na stanoviště, vyřezat a odejít. Včely si dostaví


Máte někdo zkušenosti /nebo info/ s lisem (šnekovým) na vosk- med. Začínají se tady vyrábět, je to hlavně na odpad z odvíčkování.

Letošní lelecitoza mi ukazuje docela dobrou cestu - nedrátkovat, vyřezávat a lisovat.

A co nějaký vinařský lis (na ovoce)?

Jak to vlastně dělali ti brtníci? Hlavně když byl cement.

Karel

He he he - to jsem byl i já, v době přechodu z gerstrungů na univerzály :-)
S pozdravem
Petr

-----Původní zpráva-----
From: Sroll Josef
Sent: Tuesday, July 19, 2011 9:15 AM
To: Včelařská konference
Subject: RE: úly

Rád bych poznal magora, který si zavede na jednom stanovišti dvě rámkové
míry.
Pepa

jeden magor se hlásí.
od universálů jsem přešel na brennera od brennera na optimal
-----------------

druhý magor se hlásí

almárky - brenner - lang a teď i jeden Optimal. člověk má zkusit vše.
:-)
Brennery venku nesfoukne vítr. Jednak jsem je měl venku (i 12nn) a dal jsem pak nějaké i se včelama. Ta je má na otevřeném stanovišti a zatím stojí. I pod horama. Ideální dámský úl.


Já vyzimoval z nostalgie ještě jednoho, letos snad zazimuji dva. Nevím proč, ale v tom jednom nebyla melecitoza, med tekutý. ALe asi to není úlem.
Letos jsem jej rozšiřoval jen prázdnými rámky s čárkou vosku. Je podobný Warré a chci něco takové v něm zkoušet. ALe ne metodiku jako M.Bencůr v MV, prostě jsem tam 3NN prázdných rámků nazebroval do spodní části, kam měli přejít s plodem. Částěčně jsem to nazebroval i mezi plod, vše vystavené.
A jestli se mi podaří stlouci nové nástavky a rámky, tak v něm jedu dál a po brtnicku. Žádné MS, jen kudla. Už jsem to kdysi dělal, ale z časové nouze.

NN Brenner je podle mě ideální úl pro včely, jen pro včelaře trochu magořina - milion rámků. ALe tou brtničinou by dost práce zmizelo.


Teď jen dořešit to lisování a cezení medu. Jo zapomenutá stará řemesla. :-)
Karel

matky jdou zimova i na 3. Za pnohodnotné včelstvo se považuje nejméně 7. V Lesanech se zimovalo na 9 a u moderních úlů na j nástavku. Ovšem chceš-li mít jarní snúšku tak na 20 rámcích.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: misky
> Datum: 18.7.2011 21:04:24
> ----------------------------------------
> Potřeboval bych poradit jako začínající včelař, proč mi včely v tomto
> období postavily misky, ale nezakladly a proč mi najednou začaly znovu
> stavět trubčinu, která už je zakladená?
> Dále bych potřeboval vědět na jaké minimální ploše mohou přezimovat?
>
>
>

"Rád bych poznal magora, který si zavede na jednom stanovišti dvě rámkové míry.
Pepa"
Hlásí se další magor.
Více rámkových měr na jednom stanovišti není můj cíl, ale cesta. Jak jinak zjistit, jaký rámek a způsob práce se včelstvy člověku vyhovuje a při tom ještě poznat, že včelám je to celkem jedno?

Rád bych poznal magora, který si zavede na jednom stanovišti dvě rámkové
míry.
Pepa
------------------
Jsem asi největší magor ze všech - věechny výšky LAnga

1/2,2/3,3/4.1/1 a 30cm k tomu, Brenner, Optimal.

Člověk si má vyzkoušet všechno, aby zjistil co mu vyhovuje.

Naštěstí mě to neživí, tak si to mohu dovolit. :-)

Někdo má doma taky 5 ras psů.

Karel

Tak toho magora beru zpět. Na období přechodu od jedné rámkové míry ke druhé jsem nějak nevzpoměl.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Tuesday, July 19, 2011 9:44 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úly

jeden magor se hlásí.
od universálů jsem přešel na brennera od brennera na optimal
-----------------

druhý magor se hlásí

almárky - brenner - lang a teď i jeden Optimal. člověk má zkusit vše.
:-)
Brennery venku nesfoukne vítr.       Jednak jsem je měl venku (i 12nn) a dal
jsem pak nějaké i se včelama. Ta je má na otevřeném stanovišti a zatím stojí. I pod horama. Ideální dámský úl.


Já vyzimoval z nostalgie ještě jednoho, letos snad zazimuji dva. Nevím proč, ale v tom jednom nebyla melecitoza, med tekutý. ALe asi to není úlem.
Letos jsem jej rozšiřoval jen prázdnými rámky s čárkou vosku. Je podobný Warré a chci něco takové v něm zkoušet. ALe ne metodiku jako M.Bencůr v MV, prostě jsem tam 3NN prázdných rámků nazebroval do spodní části, kam měli přejít s plodem. Částěčně jsem to nazebroval i mezi plod, vše vystavené.
A jestli se mi podaří stlouci nové nástavky a rámky, tak v něm jedu dál a po brtnicku. Žádné MS, jen kudla. Už jsem to kdysi dělal, ale z časové nouze.

NN Brenner je podle mě ideální úl pro včely, jen pro včelaře trochu magořina - milion rámků. ALe tou brtničinou by dost práce zmizelo.


Teď jen dořešit to lisování a cezení medu. Jo zapomenutá stará řemesla. :-) Karel

R.Hubač:
Mým vzorem je pan Volejník, který až letos ve svých 83 letech prodal polovinu z 240 včelstev na nízkých nástavcích, stejně jich ale přes 100 má, takže to je pro mě úžasné! Pomáhal jsem mu vybírat med ze včel několik let a s jeho synem jsme vybrali za dopoledne med ze 100 včelstev, to s prominutím z vyšších nástavků nelze! a vo tom to je
Radek
.........
No v tom případě jsem se svou mírou 39x24 a sám výkonější. PS: Takto se přece už nedá porovnávat. Ve třech lidech musí být výkon vyšší minimálně o třetinu než v součtu a násobku s jedním dělníkem. A je škoda že včelařská ekonomika nemá u následovníků p Volejníka přednost a tak prodává včely. Jde vidět, že staří kozáci vymřou a mladí už opravdu budou jen kecat a kecat co všechno měli a rozmrhali._gp_

To nedrátkování nízkých rámků jsem tak zkusil ale zřejmě že mám 17 výšku tak se mi to neosvětčilo

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 19.7.2011 07:53:13
> ----------------------------------------
> KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se
> nedrátkují. Když souše k vyřezání v létě strčím an hodinku do auta, vyřezání a
> vyčištění drážky na mezistěnu je lehká a rychlá práce. Samozžejmě je nevýhoda
> větší počet, ale při větším počtu včelstev je zásadní, jestli zvedáš cca 20 nebo
> 35 kg. Mým vzorem je pan Volejník, který až letos ve svých 83 letech prodal
> polovinu z 240 včelstev na nízkých nástavcích, stejně jich ale přes 100 má,
> takže to je pro mě úžasné! Pomáhal jsem mu vybírat med ze včel několik let a s
> jeho synem jsme vybrali za dopoledne med ze 100 včelstev, to s prominutím z
> vyšších nástavků nelze! a vo tom to je
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: &lt;<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 19.7.2011 07:36:04
> > ----------------------------------------
> > Já pracnost vidím hlevně v přípravě rámků v zimě Na stejný úl o stejné
> kubatuře
> > potřebuji u NN 80 rámků a u VN 40-50 očištění a nadrátkování pak u obou
> rámků
> > trvá stejně dlouho Při vytáčení se pak bere podstatně více rámků do ruky a
> > stejná kubatura úlů se v metometu zase točí jednou tak dlouho.Hlavne však ty
> > nízké rámky pak rozčilují moje odvíčkovací zařízení. Jedinou výhodou jsou
> ty
> > menší nástavky a manipulace s nimi na včelnici. Soused včelař od nízkých
> > nástavků již taky upustil
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="<a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a>"><a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>&lt;/a>>
> > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 14:03:00
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem
> > zjistil,
> > > že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil
> do
> > 7-8
> > > NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil
> > plod
> > > na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle
> > včelstva
> > > nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je
> vidět.
> > > Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě
> > koukání
> > > na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď
> špatné
> > > matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a
> > > práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim
> brzy
> > > vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos
> nic
> > > nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím
> > způsobem,
> > > že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo
> zruším
> > a
> > > včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva
> > > potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde
> se
> > > více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad
> > jak
> > > je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě.
> Letos
> > > jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn,
> je
> > to
> > > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta
> dostal
> > za
> > > úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl
> > začátkem
> > > července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral
> jeden
> > > nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek
> > končí,
> > > krmit je nebudu, mají dost medu.
> > > Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen
> > tací,
> > > kteří každý týden vylamují matečníky....
> > > Radek
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: &amp;lt;&lt;a
> > href="<a
> href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>"><a
> href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>&lt;/a>>
> > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > > > ----------------------------------------
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="<a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz</a>"><a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>&lt;/a>>
> > > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj,
> > > větší
> > > > > sklony k rojení....
> > > > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> > > jakýkoliv
> > > > > nízkonástavkový systém.
> > > > > Radek
> > > > >
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: KaJi &amp;lt;e-mail/=/nezadan>
> > > > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude
> velký
> > > > rozdíl
> > > > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > > > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako
> > invalida
> > > > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> > > >
> > > > Pepan
> > > >
> > > > > > ------
> > > > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > > > :-(
> > > > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa
> 45*23.
> > > (150
> > > > > > let)
> > > > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já
> domnívám
> > > beden
> > > > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne,
> > > takže
> > > > > > bedna od ryb:-)
> > > > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik
> > bylo
> > > > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let
> > > používané.
> > > > > >
> > > > > > Karel
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

"Dále bych potřeboval vědět na jaké minimální ploše mohou přezimovat? "

Já tomu rozumím tak, že se ptá, na jak malé zahradě či dvorku ještě může úly se včelami nechat přes zimu.

Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil rámky vracet zpět do úlů.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Brtni?en?
> Datum: 19.7.2011 09:31:07
> ----------------------------------------
> RH
> KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se
> nedrátkují.
> -----
>
> Moc nízkých zatím k vytáčení nemám, většinou navíc panenské.
> U 3/4 Langa to ale tady vypadá na nutnost drátk, u 2/3 spíše na dobrou
> volbu, a u 1/2Langa bohužel taky.
>
> ALe je to kombinace melecitoza a většinou panenské (a často volné bez MS)
> dílo.
>
> Na druhou strranu, to co se vyvalí jde do kýble, ne medovinu a včely si to
> snad zase opraví.
>
> Nedrátkovat je ale asi dobré hlavně v plodišti asi dobé zvýšení
> produktivity, prostě po brtnicku na jaře přijít na stanoviště, vyřezat a
> odejít. Včely si dostaví
>
>
> Máte někdo zkušenosti /nebo info/ s lisem (šnekovým) na vosk- med. Začínají
> se tady vyrábět, je to hlavně na odpad z odvíčkování.
>
> Letošní lelecitoza mi ukazuje docela dobrou cestu - nedrátkovat, vyřezávat
> a lisovat.
>
> A co nějaký vinařský lis (na ovoce)?
>
> Jak to vlastně dělali ti brtníci? Hlavně když byl cement.
>
> Karel
>
>
>

Co kdybyste zkusili ty staré mnohokrát opakované příspěvky, které jsou už balast k ničemu, smazat?

o nedrátkování nízkých rámků jsem tak zkusil ale zřejmě že mám 17 výšku tak se mi to neosvětčilo

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 19.7.2011 07:53:13
> ----------------------------------------
> KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se
> nedrátkují. Když souše k vyřezání v létě strčím an hodinku do auta, vyřezání a
> vyčištění drážky na mezistěnu je lehká a rychlá práce. Samozžejmě je nevýhoda
> větší počet, ale při větším počtu včelstev je zásadní, jestli zvedáš cca 20 nebo
> 35 kg. Mým vzorem je pan Volejník, který až letos ve svých 83 letech prodal
> polovinu z 240 včelstev na nízkých nástavcích, stejně jich ale přes 100 má,
> takže to je pro mě úžasné! Pomáhal jsem mu vybírat med ze včel několik let a s
> jeho synem jsme vybrali za dopoledne med ze 100 včelstev, to s prominutím z
> vyšších nástavků nelze! a vo tom to je
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 19.7.2011 07:36:04
> > ----------------------------------------
> > Já pracnost vidím hlevně v přípravě rámků v zimě Na stejný úl o stejné
> kubatuře
> > potřebuji u NN 80 rámků a u VN 40-50 očištění a nadrátkování pak u obou
> rámků
> > trvá stejně dlouho Při vytáčení se pak bere podstatně více rámků do ruky a
> > stejná kubatura úlů se v metometu zase točí jednou tak dlouho.Hlavne však ty
> > nízké rámky pak rozčilují moje odvíčkovací zařízení. Jedinou výhodou jsou
> ty
> > menší nástavky a manipulace s nimi na včelnici. Soused včelař od nízkých
> > nástavků již taky upustil
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač &lt;<a href="<a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz"><a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 14:03:00
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem
> > zjistil,
> > > že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil
> do
> > 7-8
> > > NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil
> > plod
> > > na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle
> > včelstva
> > > nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je
> vidět.
> > > Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě
> > koukání
> > > na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď
> špatné
> > > matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a
> > > práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim
> brzy
> > > vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos
> nic
> > > nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím
> > způsobem,
> > > že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo
> zruším
> > a
> > > včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva
> > > potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde
> se
> > > více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad
> > jak
> > > je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě.
> Letos
> > > jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn,
> je
> > to
> > > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta
> dostal
> > za
> > > úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl
> > začátkem
> > > července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral
> jeden
> > > nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek
> > končí,
> > > krmit je nebudu, mají dost medu.
> > > Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen
> > tací,
> > > kteří každý týden vylamují matečníky....
> > > Radek
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: &lt;<a
> > href="<a
> href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz"><a
> href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > > > ----------------------------------------
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: Radek Hubač &lt;<a href="<a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz"><a
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> > > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj,
> > > větší
> > > > > sklony k rojení....
> > > > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> > > jakýkoliv
> > > > > nízkonástavkový systém.
> > > > > Radek
> > > > >
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > > > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude
> velký
> > > > rozdíl
> > > > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > > > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako
> > invalida
> > > > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> > > >
> > > > Pepan
> > > >
> > > > > > ------
> > > > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > > > :-(
> > > > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa
> 45*23.
> > > (150
> > > > > > let)
> > > > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já
> domnívám
> > > beden
> > > > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne,
> > > takže
> > > > > > bedna od ryb:-)
> > > > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik
> > bylo
> > > > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby víc jak 100 let
> > > používané.
> > > > > >
> > > > > > Karel
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ty si najdeš vždycky něco co se dá rovádět dál:

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: misky
> Datum: 19.7.2011 10:15:22
> ----------------------------------------
> "Dále bych potřeboval vědět na jaké minimální ploše mohou přezimovat? "
>
> Já tomu rozumím tak, že se ptá, na jak malé zahradě či dvorku ještě může
> úly se včelami nechat přes zimu.
>
>
>

pro ty kdo sem vstupují přes veb je to přehlednější takto

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Maz?n? opakovan?ch p??pa?vk? Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 19.7.2011 10:18:06
> ----------------------------------------
> Co kdybyste zkusili ty staré mnohokrát opakované příspěvky, které jsou už
> balast k ničemu, smazat?
>
> o nedrátkování nízkých rámků jsem tak zkusil ale zřejmě že mám 17 výšku tak
> se mi to neosvětčilo
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 19.7.2011 07:53:13
> > ----------------------------------------
> > KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se
> > nedrátkují. Když souše k vyřezání v létě strčím an hodinku do auta,
> vyřezání a
> > vyčištění drážky na mezistěnu je lehká a rychlá práce. Samozžejmě je
> nevýhoda
> > větší počet, ale při větším počtu včelstev je zásadní, jestli zvedáš cca
> 20 nebo
> > 35 kg. Mým vzorem je pan Volejník, který až letos ve svých 83 letech
> prodal
> > polovinu z 240 včelstev na nízkých nástavcích, stejně jich ale přes 100
> má,
> > takže to je pro mě úžasné! Pomáhal jsem mu vybírat med ze včel několik
> let a s
> > jeho synem jsme vybrali za dopoledne med ze 100 včelstev, to s prominutím
> z
> > vyšších nástavků nelze! a vo tom to je
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: &lt;[odkaz] Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 19.7.2011 07:36:04
> > > ----------------------------------------
> > > Já pracnost vidím hlevně v přípravě rámků v zimě Na stejný úl o stejné
> > kubatuře
> > > potřebuji u NN 80 rámků a u VN 40-50 očištění a nadrátkování pak u obou
> > rámků
> > > trvá stejně dlouho Při vytáčení se pak bere podstatně více rámků do
> ruky a
> > > stejná kubatura úlů se v metometu zase točí jednou tak dlouho.Hlavne
> však ty
> > > nízké rámky pak rozčilují moje odvíčkovací zařízení. Jedinou výhodou
> jsou
> > ty
> > > menší nástavky a manipulace s nimi na včelnici. Soused včelař od
> nízkých
> > > nástavků již taky upustil
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="[odkaz]
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz">[odkaz]
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz&lt;/a>>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 14:03:00
> > > > ----------------------------------------
> > > > Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos
> jsem
> > > zjistil,
> > > > že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem
> pustil
> > do
> > > 7-8
> > > > NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si
> půjčil
> > > plod
> > > > na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle
> > > včelstva
> > > > nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je
> > vidět.
> > > > Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného
> kromě
> > > koukání
> > > > na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď
> > špatné
> > > > matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce,
> práce a
> > > > práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem
> jim
> > brzy
> > > > vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už
> letos
> > nic
> > > > nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím
> > > způsobem,
> > > > že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi
> včelstvo
> > zruším
> > > a
> > > > včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná
> včelstva
> > > > potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v
> maringotce, kde
> > se
> > > > více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý
> příklad
> > > jak
> > > > je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na
> zahradě.
> > Letos
> > > > jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár
> mezistěn,
> > je
> > > to
> > > > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta
> > dostal
> > > za
> > > > úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl
> > > začátkem
> > > > července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim
> sebral
> > jeden
> > > > nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro
> letošek
> > > končí,
> > > > krmit je nebudu, mají dost medu.
> > > > Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci
> jen
> > > tací,
> > > > kteří každý týden vylamují matečníky....
> > > > Radek
> > > > Radek
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: &amp;lt;&lt;a
> > > href="[odkaz]
> href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">[od
> kaz]
> href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz&lt;/a>>
> > > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > > > > ----------------------------------------
> > > > >
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="[odkaz]
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz">[odkaz]
> href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz&lt;/a>>
> > > > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní
> rozvoj,
> > > > větší
> > > > > > sklony k rojení....
> > > > > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> > > > jakýkoliv
> > > > > > nízkonástavkový systém.
> > > > > > Radek
> > > > > >
> > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > > Od: KaJi &amp;lt;e-mail/=/nezadan>
> > > > > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude
> > velký
> > > > > rozdíl
> > > > > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > > > > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako
> > > invalida
> > > > > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> > > > >
> > > > > Pepan
> > > > >
> > > > > > > ------
> > > > > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > > > > :-(
> > > > > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa
> > 45*23.
> > > > (150
> > > > > > > let)
> > > > > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já
> > domnívám
> > > > beden
> > > > > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi
> nesedne,
> > > > takže
> > > > > > > bedna od ryb:-)
> > > > > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o
> kolik
> > > bylo
> > > > > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby        víc jak
> 100 let
> > > > používané.
> > > > > > >
> > > > > > > Karel
> > > > > > >
> > > > > > >
> > > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

"Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil rámky vracet zpět do úlů."

No, co jsem se k tomu dostal já, brtníci sklízeli dvakrát ročně.
Na podzim, v září nebo říjnu likvidovali slabé roje, které by stejně nepřežily zimu. A na jaře, těsně před začátkem první snůšky, což v průměru nevčelařsky bylo v termínu velikonoc, vyřezali plásty s medem poloviny úlu z těch přeživších .

mám taky 17, ale podmínkou je slušný medomet-plynulý rozběh a brzda.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Maz?n? opakovan?ch p??pa?vk? Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 19.7.2011 10:22:46
> ----------------------------------------
> pro ty kdo sem vstupují přes veb je to přehlednější takto
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Maz?n? opakovan?ch p??pa?vk? Re: Re: Re: Re: ?ly
> > Datum: 19.7.2011 10:18:06
> > ----------------------------------------
> > Co kdybyste zkusili ty staré mnohokrát opakované příspěvky, které jsou už
> > balast k ničemu, smazat?
> >
> > o nedrátkování nízkých rámků jsem tak zkusil ale zřejmě že mám 17 výšku tak
> > se mi to neosvětčilo
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 19.7.2011 07:53:13
> > > ----------------------------------------
> > > KAždý má rád to své, jeden z důvodů, proč mám rád nízké je právě, že se
> > > nedrátkují. Když souše k vyřezání v létě strčím an hodinku do auta,
> > vyřezání a
> > > vyčištění drážky na mezistěnu je lehká a rychlá práce. Samozžejmě je
> > nevýhoda
> > > větší počet, ale při větším počtu včelstev je zásadní, jestli zvedáš cca
> > 20 nebo
> > > 35 kg. Mým vzorem je pan Volejník, který až letos ve svých 83 letech
> > prodal
> > > polovinu z 240 včelstev na nízkých nástavcích, stejně jich ale přes 100
> > má,
> > > takže to je pro mě úžasné! Pomáhal jsem mu vybírat med ze včel několik
> > let a s
> > > jeho synem jsme vybrali za dopoledne med ze 100 včelstev, to s prominutím
> > z
> > > vyšších nástavků nelze! a vo tom to je
> > > Radek
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: &lt;[odkaz] Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > > Datum: 19.7.2011 07:36:04
> > > > ----------------------------------------
> > > > Já pracnost vidím hlevně v přípravě rámků v zimě Na stejný úl o stejné
> > > kubatuře
> > > > potřebuji u NN 80 rámků a u VN 40-50 očištění a nadrátkování pak u obou
> > > rámků
> > > > trvá stejně dlouho Při vytáčení se pak bere podstatně více rámků do
> > ruky a
> > > > stejná kubatura úlů se v metometu zase točí jednou tak dlouho.Hlavne
> > však ty
> > > > nízké rámky pak rozčilují moje odvíčkovací zařízení. Jedinou výhodou
> > jsou
> > > ty
> > > > menší nástavky a manipulace s nimi na včelnici. Soused včelař od
> > nízkých
> > > > nástavků již taky upustil
> > > >
> > > > Pepan
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="[odkaz]
> > href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz">[odkaz]
> > href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz&lt;/a>>
> > > > > Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> > > > > Datum: 18.7.2011 14:03:00
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos
> > jsem
> > > > zjistil,
> > > > > že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem
> > pustil
> > > do
> > > > 7-8
> > > > > NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si
> > půjčil
> > > > plod
> > > > > na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle
> > > > včelstva
> > > > > nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je
> > > vidět.
> > > > > Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného
> > kromě
> > > > koukání
> > > > > na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď
> > > špatné
> > > > > matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce,
> > práce a
> > > > > práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem
> > jim
> > > brzy
> > > > > vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už
> > letos
> > > nic
> > > > > nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím
> > > > způsobem,
> > > > > že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi
> > včelstvo
> > > zruším
> > > > a
> > > > > včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná
> > včelstva
> > > > > potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v
> > maringotce, kde
> > > se
> > > > > více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý
> > příklad
> > > > jak
> > > > > je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na
> > zahradě.
> > > Letos
> > > > > jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár
> > mezistěn,
> > > je
> > > > to
> > > > > bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta
> > > dostal
> > > > za
> > > > > úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl
> > > > začátkem
> > > > > července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim
> > sebral
> > > jeden
> > > > > nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro
> > letošek
> > > > končí,
> > > > > krmit je nebudu, mají dost medu.
> > > > > Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci
> > jen
> > > > tací,
> > > > > kteří každý týden vylamují matečníky....
> > > > > Radek
> > > > > Radek
> > > > >
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: &amp;lt;&lt;a
> > > > href="[odkaz]
> > href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">[od
> > kaz]
> > href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz&lt;/a>>
> > > > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > > > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > >
> > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > > Od: Radek Hubač &amp;lt;&lt;a href="[odkaz]
> > href="mailto:drh/=/seznam.cz">mailto:drh/=/seznam.cz">[odkaz]
> > href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz&lt;/a>>
> > > > > > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > > > > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní
> > rozvoj,
> > > > > větší
> > > > > > > sklony k rojení....
> > > > > > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> > > > > jakýkoliv
> > > > > > > nízkonástavkový systém.
> > > > > > > Radek
> > > > > > >
> > > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > > > Od: KaJi &amp;lt;e-mail/=/nezadan>
> > > > > > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > > > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude
> > > velký
> > > > > > rozdíl
> > > > > > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > > > > > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako
> > > > invalida
> > > > > > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> > > > > >
> > > > > > Pepan
> > > > > >
> > > > > > > > ------
> > > > > > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > > > > >

Hrboplodem myslím ojedinělé trubce mezi dělničinou. To,že od té nekvalitní inseminované matky chovám matky snad až tak nerozumné není,některé její dcery kladou hezky,jen se mi ty včely zdají být trochu víc ostré. A taky snad v matce za 1100kč neco být musí

"Hrboplodem myslím ojedinělé trubce mezi dělničinou."

Ale obecně je hrboplod termín spíš pro čistě trubčí plod nakladený trubcokladnou matkou nebo trubčicemi do dělničích buňek. Včely přijdou až dodatečně, že v dělničích buňkách jsou trubci, tak některé buňky zvětší a prodlouží na úkor okolních na jakési minitrubčí a z těch zmenšených okolních odstraní larvy. Původně rovný povrch plástu s pravidelnými dělničími buňkami je potom nepřirozeně hrbatý.

To je ale hloupá a špatně položená otázka. Stačí si položit sám sobě dotaz. Proč přecházet? Nemají kritéria výnosu medu jiné faktické měřítka než centimetry u rámků?

Nechápu tedy ty pravé důvody.
_gp_

.........
Pepa (77.48.244.30) --- 17. 7. 2011
úly
Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Brtnictví a tehdejší těžby vosku a medu byly přísně regulovány. A to jak v kterém čase se něco mohlo a nemohlo a také povinné odvody, které bylo třeba splnit. Zato byly práva, ale zase taková práva nedostal jen tak nějaký bezzemek nebo přímo brtník, šlo o majetky pánů, kteří brtníky fakticky vlastnili stejně jako lesy a kmeny, z kterých se dělaly brtě. Takže termín velikonoc mohl platit někde, ale v jiném panství to nemuselo tak platit. S těmi velikonočními termíny jde o dogma nebo neznalost historie a zákonů na tom daném území._gp_

.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 7. 2011
Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290) (53297) (53307)
"Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil rámky vracet zpět do úlů."

No, co jsem se k tomu dostal já, brtníci sklízeli dvakrát ročně.
Na podzim, v září nebo říjnu likvidovali slabé roje, které by stejně nepřežily zimu. A na jaře, těsně před začátkem první snůšky, což v průměru nevčelařsky bylo v termínu velikonoc, vyřezali plásty s medem poloviny úlu z těch přeživších .

Ano, v matce za 1100 Kč vidím hodnotu pouze v tom smyslu, že včelstvo budu mít jak jako trubčí, tak jako na plemenivo pro velký násobek nových včelstev. Dojde k jakési asimilaci nových genů v prostoru mezi trubci a matkami mezi sebou. Jako produkční včelstvo nelze vůbec takový materiál srovnávat ve smyslu jedno vč. cenné ku deseti vč. co mám vedle něho._gp_
.........
pavel (82.100.0.70) --- 19. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295)
Hrboplodem myslím ojedinělé trubce mezi dělničinou. To,že od té nekvalitní inseminované matky chovám matky snad až tak nerozumné není,některé její dcery kladou hezky,jen se mi ty včely zdají být trochu víc ostré. A taky snad v matce za 1100kč neco být musí

Termín velikonoc pro vybírání brtí byl uveden, co si pamatuji, v kterémsi úvodníku ve Včelařství. Jinak je myslím, jasné, že to bylo pomocné určení, které pouze termín přibližovalo lidem včelaření neznalým. Brtník, který měl oči otevřené, pozoroval přírodu a řídil se podle ní, vybíral brtě nejspíš těsně před rozkvětem nějaké první místní včelařské rostliny, ze které byla na jaře první větší snůška. Taky, pokud myslel, automaticky nevyřezával polovinu, ale nechával, pokud to bylo možné, jádro s plodem a nějaké minimální zásoby medu. tak, aby po nějaké dlouholeté zkušenosti vybral medu a vosku co nejvíc, ale aby zároveň včely nepodrazil ve vývoji.

Ono s inseminovanými matkami to není úplně jednoduché. Jejich kvalitu musí dokázat dcery. IM jak kdy, tedy jedná li se o výnos. Ani včely z nich nejsou nijak nadšené. To že ji nechají zaklást trochu plodu a pak ji najdeme mrtvou před česnem není nijakou zvláštností. Ani během sezony to chudák nemá nijak jisté. Já IM používám pouze jako zdroj larviček, pakli její dcery se osvědčí. Z těchto důvodů ji poprvé instaluji do 5 pl. plemenáče a překládám po zesílení do dalších, aby byla pouze ve slabých včelstvíčkách. V styrodurové stěně 4 cm na 5 pl. v pohodě přezimuje /39 x 35/. Ale i tak nad 3 roky nikdy nevydržela a první sezonu se musí čekat na ověření výkonu. Žel je u zaběhlého chovatele velmi časté, že dcery potvrdí prdlajs a pak se jedná o vyhozené peníze. A vůbec to není vzácný případ! Co dělat, stejně nezbývá než zkoušet a zkoušet! Zdraví R. Stonjek

Pane Stonjek opravdu máte takovéto zkušenosti s inseminovanými matkaqmi že je včely nechtějí??????????
pAK MÁTE ŠPATNĚ INSEMINOVANÉ MATKY! ŠPATNÉ MATKY!

JÁ MÁM ZKUŠENOST ŽE INSEMINOVANÁ MATKA VIGOR PŘINESLA 2X 100,- KG A TŘETÍ ROK, ASI 50,-) JEJÍN DCERY "JEN 50,-"
sAMOZŘEJMĚ MÁM I NEGATIVNÍ ZKUŠENOSTI ALE V PRŮMĚRU HODNOTÍM INSEMINOVANÉ MATKY JAKO PŘÍNOS.
J.B.

Takže jaký je závěr? Jde-li vůbec z jakéhosi množství inseminovaných matek u Vás stanovit? Stokilový výnost může donést i paket s umělým feromonem když se to umí a nepotřebuji přeci promrhat sílu jedné matky, která si zaslouží ji postavit proti stávajícím vlatnostem včelstev na stanovišti. Prostě koupit si matku po litru a neumět jejich potenciál využít je nelogický obchod. Tedy jestli nechci jen zasponzorovat člověka od kterého jeho materiál kupuji a na výsledku tolik nezáleží._gp_

......
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 19. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53319)
Pane Stonjek opravdu máte takovéto zkušenosti s inseminovanými matkaqmi že je včely nechtějí??????????
pAK MÁTE ŠPATNĚ INSEMINOVANÉ MATKY! ŠPATNÉ MATKY!

JÁ MÁM ZKUŠENOST ŽE INSEMINOVANÁ MATKA VIGOR PŘINESLA 2X 100,- KG A TŘETÍ ROK, ASI 50,-) JEJÍN DCERY "JEN 50,-"
sAMOZŘEJMĚ MÁM I NEGATIVNÍ ZKUŠENOSTI ALE V PRŮMĚRU HODNOTÍM INSEMINOVANÉ MATKY JAKO PŘÍNOS.
J.B.

Ne. Ono je možné mít produkční chov s materiálem pouze inseminovaným. Velký problém je, že nelze prý zamrazit sperma a tak si udržovat kontrolu nad databankou haploidního - potažmo materiálu s absolutním vlivem, z které by se dalo vyřazovat stejně jako po testování a u výběru u diploidních matek. Myslím si, že by to tak řešilo například na hodně dlouhou dobu řešení kontrolovaného stavu v sériích inseminací. Takže tu je nyní časové omezení ve výběru a zhodnocení a zařazení, závislé na stáří matky. To znamená mít velmi kvalitní a hlavně krátkodobě vypracovaný plán provedení souboru metod ověřování toho dip-hap materiálu pro ten relativně malý počet včelstev a stanovišť s inseminovanými matkami. Což je určitě v konci a pochopení jak nato jednoduché, ale dost drahé know-how, sám ho mít, tak bych si ho nechal určitě do hrobu. A lze samozřejmě se lze setkat s chybou, která může mít fatální následky v nemožnosti pokračování nějaké linie. Takže asi tak to ve světě frčí když se medař spojí s matkařem - inseminátorem._gp_



_gp_

.........
Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317)
Ono s inseminovanými matkami to není úplně jednoduché. Jejich kvalitu musí dokázat dcery.

Brtník tč. měl velké štěstí, pokud byl svobodný, mohl se vykoupit z vojny a měl alespoň základní vybavení. Příroda ho zajímala pouze do té míry, jak umožňoval místně daný poddaným zákon a možnost si takové postavení brtníka udržet. Jednodušší to měl jen kat. Vůbec žádnou cenu neměl nějaký názor krás přírody nějakého nevolníka kterému bylo dáno starat se o brtě. Myšlení bylo svěřeno pouze učeným lidem, církvi a šlechtě a jejím vyhláškám._gp_
.........
Brtník, který měl oči otevřené, pozoroval přírodu a řídil se podle ní, vybíral brtě nejspíš těsně před rozkvětem nějaké první místní včelařské rostliny, ze které byla na jaře první větší snůška.

Hrboplodem se rozumí poměr 1 : 1. Zase nesmíš za ty peníze čekat zázraky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 19.7.2011 14:20:15
> ----------------------------------------
> Hrboplodem myslím ojedinělé trubce mezi dělničinou. To,že od té nekvalitní
> inseminované matky chovám matky snad až tak nerozumné není,některé její
> dcery kladou hezky,jen se mi ty včely zdají být trochu víc ostré. A taky
> snad v matce za 1100kč neco být musí
>
>
>

brtniství je využívání samotné přírody. Termíny v přírodě jsou dané přírodnímy zákony a ne přáním či nařízením.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Brtni?en?
> Datum: 19.7.2011 15:44:33
> ----------------------------------------
> Brtnictví a tehdejší těžby vosku a medu byly přísně regulovány. A to jak v
> kterém čase se něco mohlo a nemohlo a také povinné odvody, které bylo třeba
> splnit. Zato byly práva, ale zase taková práva nedostal jen tak nějaký
> bezzemek nebo přímo brtník, šlo o majetky pánů, kteří brtníky fakticky
> vlastnili stejně jako lesy a kmeny, z kterých se dělaly brtě. Takže termín
> velikonoc mohl platit někde, ale v jiném panství to nemuselo tak platit. S
> těmi velikonočními termíny jde o dogma nebo neznalost historie a zákonů na
> tom daném území._gp_
>

> ........
> R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 7. 2011
> Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290)
> (53297) (53307)
> "Brtníci a později i ve špalcích se vyřezával med až v dubnu Včelám se
> bralo jen to co zbylo vyřezávala se vždy polovina plástů je rok levá a
> druhý pravá. med se lisoval. Až rozběrné dílo umožnilo odběr medu v létě a
> pak se začal nahrazovat levnějším cukrem. vynález medometu pak umožnil
> rámky vracet zpět do úlů."
>
> No, co jsem se k tomu dostal já, brtníci sklízeli dvakrát ročně.
> Na podzim, v září nebo říjnu likvidovali slabé roje, které by stejně
> nepřežily zimu. A na jaře, těsně před začátkem první snůšky, což v průměru
> nevčelařsky bylo v termínu velikonoc, vyřezali plásty s medem poloviny úlu
> z těch přeživších .
>
>
>

Pro malovčelaře je taková matka vždy jen vyhozenými penězi. Efektivně se jí dá využít až na malých farmách, to je od 30 včelstev výše.
Pro malovčelaře jsou určeny hlavně matky z rozmnožovacích chovů případně F1.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 19.7.2011 21:55:22
> ----------------------------------------
> Takže jaký je závěr? Jde-li vůbec z jakéhosi množství inseminovaných matek
> u Vás stanovit? Stokilový výnost může donést i paket s umělým feromonem
> když se to umí a nepotřebuji přeci promrhat sílu jedné matky, která si
> zaslouží ji postavit proti stávajícím vlatnostem včelstev na stanovišti.
> Prostě koupit si matku po litru a neumět jejich potenciál využít je
> nelogický obchod. Tedy jestli nechci jen zasponzorovat člověka od kterého
> jeho materiál kupuji a na výsledku tolik nezáleží._gp_
>
> .....
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 19. 7. 2011
> Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53319)
> Pane Stonjek opravdu máte takovéto zkušenosti s inseminovanými matkaqmi že
> je včely nechtějí??????????
> pAK MÁTE ŠPATNĚ INSEMINOVANÉ MATKY! ŠPATNÉ MATKY!
>
> JÁ MÁM ZKUŠENOST ŽE INSEMINOVANÁ MATKA VIGOR PŘINESLA 2X 100,- KG A TŘETÍ
> ROK, ASI 50,-) JEJÍN DCERY "JEN 50,-"
> sAMOZŘEJMĚ MÁM I NEGATIVNÍ ZKUŠENOSTI ALE V PRŮMĚRU HODNOTÍM INSEMINOVANÉ
> MATKY JAKO PŘÍNOS.
> J.B.
>
>
>

20. července 1822 se narodil v Hynčicích Gregor Mendel. Všimněte si úvodní stránky google.com a klikněte na ty lusky.
Pepa

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0707/nejjednodussi-metoda-chovu-vcelich-matek-na-svete


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 19.7.2011 21:55:22
> ----------------------------------------
> Takže jaký je závěr? Jde-li vůbec z jakéhosi množství inseminovaných matek
> u Vás stanovit? Stokilový výnost může donést i paket s umělým feromonem
> když se to umí a nepotřebuji přeci promrhat sílu jedné matky, která si
> zaslouží ji postavit proti stávajícím vlatnostem včelstev na stanovišti.
> Prostě koupit si matku po litru a neumět jejich potenciál využít je
> nelogický obchod. Tedy jestli nechci jen zasponzorovat člověka od kterého
> jeho materiál kupuji a na výsledku tolik nezáleží._gp_
>
> .....
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 19. 7. 2011
> Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53319)
> Pane Stonjek opravdu máte takovéto zkušenosti s inseminovanými matkaqmi že
> je včely nechtějí??????????
> pAK MÁTE ŠPATNĚ INSEMINOVANÉ MATKY! ŠPATNÉ MATKY!
>
> JÁ MÁM ZKUŠENOST ŽE INSEMINOVANÁ MATKA VIGOR PŘINESLA 2X 100,- KG A TŘETÍ
> ROK, ASI 50,-) JEJÍN DCERY "JEN 50,-"
> sAMOZŘEJMĚ MÁM I NEGATIVNÍ ZKUŠENOSTI ALE V PRŮMĚRU HODNOTÍM INSEMINOVANÉ
> MATKY JAKO PŘÍNOS.
> J.B.
>
>
>

Právě to zkouším. Funguje to, ale v červenci už to není takové množství.

Pomáhal jsem mu vybírat med ze včel několik let a s jeho synem jsme vybrali za dopoledne med ze 100 včelstev, to s prominutím z vyšších nástavků nelze! a vo tom to je
Radek
-------
Kolik to bylo asi tak N anebo medu? A jak jste to zbavovali včel?

Dík.

Karel

Tč. za dob brtnictví těžko, jako dnes když mluvíš o ropě, tehdy šlo o lukrativní suroviny._gp_
.........
(e-mailem) --- 20. 7. 2011
Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290) (53297) (53307) (53311) (53316)
brtniství je využívání samotné přírody. Termíny v přírodě jsou dané přírodnímy zákony a ne přáním či nařízením.

pepan

Myslím, že nastal čas, aby se změnil náhled na inseminované matky. Doteď byla umělá inseminace prodávaných matek využívána výhradně na oplozování matek trubci své linie. Taková matka pak přinášela do chovu čisté geny své linie a dle zákonů genetiky byla užitkovost jejich odchovaných přirozeně oplozených dcer F1 výrazně vyšší. Chovatel tedy, pokud se měl chovat ekonomicky, inseminovanou matku choval kvůli rozmnožování, až teprve její dcery v počtu desítek až stovek choval kvůli výnosům.
Dneska, jak se zdá, se chovatelé snaží zvyšovat produkci drahých inseminovaných matek tím, že tyto matky už neoplozují trubci své linie a nedělají chovné matky, ale inseminované matky oplozují trubci jiné linie a programově tak vytvářejí produkční F1 inseminované matky. Takové matky pak mají vysokou produkci medu, ale jako F1 matky se nehodí na další rozchov. Tudíž jich včelař potřebuje podstatně více a chovatelé inseminovaných matek tak mají větší odbyt.

Asi je čas rozlišit inseminované matky na chovné inseminované matky, určené k dalšímu rozchovu a na produkční inseminované matky, určené pouze k produkci medu ve včelstvu a ne k dalšímu odchovu. A přirozeně je odlišit i cenou.

"Tč. za dob brtnictví těžko, jako dnes když mluvíš o ropě, tehdy šlo o lukrativní suroviny._gp_
.........
(e-mailem) --- 20. 7. 2011
Re: Brtni?en? (53243) (53251) (53255) (53256) (53269) (53287) (53290) (53297) (53307) (53311) (53316)
brtniství je využívání samotné přírody. Termíny v přírodě jsou dané přírodnímy zákony a ne přáním či nařízením.
"

Je zajímavé sledovat, jak se snažíte dvěma větami kompletně vystihnout podmínky brtnictví od řekněme dob prvního Přemyslovce po začátek vlády Františka Josefa .

Pro malovčelaře je taková matka vždy jen vyhozenými penězi. Efektivně se jí dá využít až na malých farmách, to je od 30 včelstev výše.
Pro malovčelaře jsou určeny hlavně matky z rozmnožovacích chovů případně F1.

Pepan
---------------

Naopak, já měl tehdy do dvaceti včelstev a investoval jsem do Vigorky. Byl zde problém se zvápenatěním.
První se mi moc nepovedlo přidat, ale koupil jsm ei neopleozené sestry a ty mě přesvědčily - zvápenatění přestalo být problém. Příští rok jsme měl štěstí s červenou - vydržela až do dalšího červeného roku - tedy pět let. A měly ke všemu vynikající výnosy.

Do té doby jsem část matek kupoval, ale ne vždy 100% stavu.
Problémy s přijetím kupovaných maztek jsem míval taky, tedy nebylo to 100%.

No udělat oddělek z otevřených matečníků je minimální problém, přidat taky.

A v podstatě do té doby představovalo rojení problém, v přechodovém období, kdy jsem měl na stanovišti směs bylo evidentně vidět kde jsou matky od insem. a kde původní pouliční směs. Když jsem pak dosáhl stavu, že už všude byl původ od ins.m., třeba i F2, tak spolu s dalšími opatření není rojení problém.
A to jsem vyzkoušel i jiné než Vigor.

Osobně si myslím, že právě to že se inseminací zamezí nedostanou do genů rojivky, je ais hlavní deviza Ins.M. Alepoň 50% genů je pod určitou kontrolou. STačí ta druhá půlka co si přinese z proletu.

Podle všeho, tady v lesích přežívají včely obranářky, a je to stále boj. A ze všeho nejhorší je, že je dost problém zjistit ze kterého včelstva.

-----
Obranářka - včela co napadá už deset metrů a víc od úlu. :-) V přírodě ais užtečná valůstznost. :-)

Karel

V PRŮMĚRU HODNOTÍM INSEMINOVANÉ MATKY JAKO PŘÍNOS.
J.B.
Pane gp když tak to popřete.

Samozřejmě že hodnota inseminované matky není ve výnosu včelstva inseminované matky ale v její genetické výbavě a vlastnostech včel jejích dcer.

Nevím proč zde mám vůbec psát že inseminované matky (z důvodu že byl . byli vybráni otci jejich budoucích dcer budoucích matek )dávají možnost HETEROZE a lepší SELEKCE, mimo jiné na medný výnos.
Nevím hranici počtu včelstev pro kolik se ekonomicky inseminovaná matka vyplatí.
Z širšího hlediska již jen fakt že je včelař schopen něco udělat (investovat 1000,-)že se o to jen zajímá zajímá se o pomyslnou genetickou výbavu svých včel pomocí inseminované matky je pozitivní.
To že na Šumavě je a bude opět chována černá včela a já po první filiální generaci jíž chovám další generace, budu jim říkat G2, G3 = guláš 2, guláš 3 nedovedu zhodnotit. Sorry.

J.B.

přesně tak je to ve všech zemědělských oborech a včelaři nemohou být výjimkou. Na rozmnožování máme plemenářské a šlechtitelské stanice.
matky F1 jsou jen spotřebním zbožím. Nic v šak není na 100%.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 20.7.2011 09:31:26
> ----------------------------------------
> Myslím, že nastal čas, aby se změnil náhled na inseminované matky. Doteď
> byla umělá inseminace prodávaných matek využívána výhradně na oplozování
> matek trubci své linie. Taková matka pak přinášela do chovu čisté geny své
> linie a dle zákonů genetiky byla užitkovost jejich odchovaných přirozeně
> oplozených dcer F1 výrazně vyšší. Chovatel tedy, pokud se měl chovat
> ekonomicky, inseminovanou matku choval kvůli rozmnožování, až teprve její
> dcery v počtu desítek až stovek choval kvůli výnosům.
> Dneska, jak se zdá, se chovatelé snaží zvyšovat produkci drahých
> inseminovaných matek tím, že tyto matky už neoplozují trubci své linie a
> nedělají chovné matky, ale inseminované matky oplozují trubci jiné linie a
> programově tak vytvářejí produkční F1 inseminované matky. Takové matky pak
> mají vysokou produkci medu, ale jako F1 matky se nehodí na další rozchov.
> Tudíž jich včelař potřebuje podstatně více a chovatelé inseminovaných matek
> tak mají větší odbyt.
>
> Asi je čas rozlišit inseminované matky na chovné inseminované matky, určené
> k dalšímu rozchovu a na produkční inseminované matky, určené pouze k
> produkci medu ve včelstvu a ne k dalšímu odchovu. A přirozeně je odlišit i
> cenou.       
>
>
>