Archiv Včelařské konference

Jak to že nemají stejnou koncetraci? Jestli vezmu roztok s podílem 100kg cukru a ten rozdělím napůl, jednu půlku štěpím druhou ne mluvíme stále o stejné výsledné koncetraci množství zpracovaného množství podílu 100kg cukru v medu, který je včelou nakonec uložen a zavíčkován v buňce.

Když si vezmu litr vína a litr burčáku, kolikrát nasaju litr burčáku a kolikrát litr vína? Není výsledek stejný? A není to jedno jestli včela nasaje cukerný roztok takový nebo makový? Rozdíly jsou jinde a to za česlem snad ne? U toho burčáku, s burčákem se pozná nedokonalá fermentace, dost často na WC. U včel je to lautr to samé. Tzv. to, slangově řečeno odsere. _gp_

..........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486) (52491) (52494)
Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z
toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu,
takhle máte hustý roztok cukru?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně. Toď jedna věc. Druhá jest ta, že když k 1kg cukru přidám 30% vody, tak včely musí 10% (lépe řečeno 33%) vody odpařit, aby získali zásoby s 80% vody. Jedno jest jestli vodu odpaří z invertu nebo cukru. Vy nechcete pochopit to, že abych vytvořil roztok o cukernatosti 70%, tedy stejně jako invert (cena = X), potřebuji k tomu 70% cukru a 30% vody (cena 0,7 X + práce). V invertu oněch 30% vody stojí to co mne suchý cukr a to sorry, ale nebudu kupovat včelám vodu na odpaření za 10kč/l... Tj. cca 300Kč na včelstvo za vodu na zimní krmení :-). Už si rozumíme, nebo stále ne?

S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně.
---------------
No, se mnou je to opravdu těžký. :-)
Věřím tomu, že včely většinu sacharozy štěpí na jednodušší cukry a že tato přeměna něco stojí. Včely si štěpící enzymy nevezmou ze vzduchu a jejich vytvoření je určitá energie.
Navíc odpaření 20% vodynavíc je taky energeticky náročné.
Takže z 1kila sacharozy včely zřejmě nevytvoří 1Kg uložené zimní sušiny.

Ale chemie nebyla nikdy moji silnou strákou, třeba existuje nějaký způsob, jak tu přeměnu udělat beze ztráty.

Karel

Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem
nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce
papouškujete 17, 18.
---------------
nevymyslel si to úřada ale výkupce. :-)
Taky jsme kdysi viděl, že nad 18%nevykupovali.

Když vykoupí průměr 17% může to smíchat s medem co má 23% a je stále v normě, a nemusí dovozový med zahušťovat, aby vyhověl normě = 20%.

Karel

Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít, protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70% roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Já to psal z pohledu výpočtu, aby to bylo jasné. Ne že to tak vyrábím... Ale prostě z 1kg cukru včely uloží cca 1,1-1,2kg zásob což obsahuje minimálně 0,9kg cukrů. Z jenoho kg invertu uloží 0,8kg zásob což obsahuje 0,64kg cukrů.... A máte v tom i tu energii cca 3:1. Jinak jak dělám hustý roztok ani nevím, prostě dám cukr, zaliju vodou, pustím kalové čerpadlo a je hotovo. Cukr co se nerezpustí je použit na další várku. Že jste to vy, tak do toho v srpnu hodím hustoměr a uvidíme.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 28.5.2011 06:26:33
----------------------------------------
Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem
dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu
nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil
jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to
asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je
problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít,
protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen
nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70%
roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na
papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem
(nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na
straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Pridám aj ja niečo z mojich skúseností,ako to tak sledujem každý máte-máme svojho "boha".
- hustota cukrového roztoku by sa mala posudzovať a porovnávať s hustotou prírodného nektáru, ktorý včela zbiera v kvetoch. Tá nie je nikdy vyššia ako 50%-ná, dokonca včely zbierajú aj nektár s oveľa nižším obsahom cukrov, podľa všetkého takýto nektár pri lete do úľa zahusťuje a prebytočnej vody sa zbavuje.

Tak prečo nasilu pchať včelám cukrový roztok s tak vysokou koncentráciou. Túto dilemu som si vyriešil už dávno, včelám zásadne podávam roztok 1:1, zásoby sú vždy odobrané aj vo väčšom množstve a podávam im ich v hociktorú dennú hodinu. Niečo také ako slovo rabovka nepoznám. Musíme síce dať včelám viac roztoku, ale včely s tým nikdy nemali problém, vodu včely odparia a prispieva k tomu i teplý vzduch.

Už je ti niekoľko desaťročí, čo som robil pokusy so stratami cukru pri dvoch spôsoboch podávania:
najhoršie dopadlo podávanie v presakovacích kŕmidlách (Cukor zaliaty studenou vodou), teplý cukrový roztok v 4-5 litrových dávkach.
Poznal som množstvo podaného cukru pri prvom spôsobe pomer 3:2, v druhom 1:1, krmivo som vážil pred podaním a 3 dni po skončení, kedy sa odparovanie vody skončilo na hodnote cca 18%.
Pri prvom včely uložili do plástov cca 0,75-0,80kg zásob vrátane vody, pri druhom spôsobe to bo 0,9 kg strata na 1 kg rafinovaného cukru. A tá váha bola i s 18 % vody! To sú hodnoty, porovnateľné s hodnotami G.Pazderku

Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

V r. 1972 som vyskúšal podávať invert dodávaný vtedajším cukrovarom v Trnave a doteraz nemôžem na to zabudnúť, vysoký obsah HMF a kryštalizácie invertu v plástoch, zdecimovala moju včelnicu.

Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely teprve předchystávají.

Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.

Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí plást, pyl, vlhkost a teplota, ...

Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací více odpařovat.
---
Obyčejný pokus kdy invertujeme:
Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice a její práce.

Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást, tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
_gp_
.........
a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

Co když to navýšení byly jen oddělky a roje, aby fištróni získali co nejvíce na dotacích a na jaře je jako údajné slabochy spojili, aby údajně měli silná včelstva.

J.P.

Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp <e-mail/=/nezadan>

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

"Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí."

Není pravda. Když je roztok cukru příliš hustý, včelky zvenku přinášejí vodu, aby ho zředily a mohly ho zpracovat. A na to nějaký cukr spotřebují. To už se ale dávno vyzkoumalo, snad někdy v 50 letech. Přesnou optimální koncentraci nevím, ostatně asi bude kolísat podle toho, jestli venku je sucho a teplo nebo naopak deštivo, mokro a chladno. Měla by se pohybovat někde mezi roztokem cukru a vody 1:1 a 3:2 . Pokud se včelám dá příliš hustý roztok nebo dokonce jen ovlhčený cukr, potom je pozorovatelné, že včelky více nalétávají na napajedlo a přinášejí víc vody do úlů.

No pokud se kumulují v díle zárodky nemocí, tak je přeci vhodné dílo obnovovat. Jen kvůli funkci na podílu lepší fermentace nemusím mít v úlu hnojiště._gp_

..........
Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 5. 2011
Re: (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52489) (52493) (52497) (52500) (52502) (52503)
Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

Já krmim na podzim směsí 2:1. Sice se to špatněji rozpouští, ale alespoň mi pak nekape z úlů voda :o). No a to, že na přeměnu včelky musí vydat dost energie, to je sice pravda, ale krmením se včelstvo podněcuje a matka začne více klást, takže "opotřebené" včelky se vlastně nahradí novými.Hlavní ale je asi mít nahoře otevřené očko, aby se vlhkost dostala z úlu.

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Tleskám,tomu říkám správná úvaha!!!!!Jsem stejného názoru od samého začátku
a medu není nikdy dost.Tim,že zbývá se můžeme pustit třeba do výroby
medoviny či medového piva.
Vše jen dobré a ať nám bzučí

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 27, 2011 8:54 AM
Subject: Leton? sklize?


> To co někteří předvádějí se dá hodnotit jako délání účtu bez hostinského.
> Co se letošních výnosů týče, vůbec nic nevíme. Pravdou je, že první
> sklizeň
> byla dobrá. Byla li ale poslední, tak by výnos za sezonu nijak neoslnil.
> Nad námi je teď nějaký sopečný prach jako loni a pak celý červen propršel.
> To, že vloni se přes neustálé smyvy medovice stále tvořila a zachránil nás
> víc než exelentně sušší červenec byl malý zázrak a jak je známo zázraky se
> pravidelně neopakují.Takže jestli někdo dnes ví, že bude medu neprodejné
> množství tak je to akorát nesvéprávný žvanil, který ví prdlajs.Musíme si
> tedy počkat. Myslím že na kalkulaci všeho je nejlépe od 1/2 září. Med se
> ve
> skladě snedno sečte, průměrné výnosy lehce spočítají a je jasné jak
> úspěšní
> jsme byli v přípravě na další sezonu./ Léčení, vylepšování problémových
> včelstev, chov matek atd. atd. Stejnou chybou by ale bylo na špičkové
> výnosy se nepřipravit!! Je daleko milejší řešit problémy s ohromným
> množstvím medu než s prázdným skladem! Zdraví R. Stonjek.
>

Tady u nás, severní Morava severní předhůří Beskyd jsou zrovna v plném květu akáty.
Připadá mi ale, že letos trochu smrdí, včera, jak jsem šel kolem, mně to živě připomnělo zápach nových tenisek za socialismu. Ale možná to bylo deštěm.

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková

Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete. Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
Předmět: napaden? v?elstvem
Datum: 29.5.2011 16:02:41
----------------------------------------
Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.
----------------------------------------------------------------------------------------
Podle toho kolik je tam cukru resp. medu. 5 - 10g. Rozhodně nepřehánět. Při 20kg medu bych dal 6g.

A urcite ho ty vcely napadly? Dostal nejaka zihadla?

2011/5/29 Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>

> Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete.
> Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít
> agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u
> začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase
> uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu
> jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už
> se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si
> můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím
> stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda
> posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně
> se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo
> rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

To je zajímavé. Rojící se včely totiž sice působí hrůzostrašně, ale jde o
jejich způsob rozmnožování celých včelstev a mají "myšlenky" na všechno
možné, ale na bodání ne. Jsou ovšem - jako konečně u všeho - výjimky.
Například je rozdráždí kůň svým pachem, nebo když je někdo dráždí už po
usazení na větev, nebo se po nich ohání...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Renata Kon
Sent: Sunday, May 29, 2011 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: napadení včelstvem

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

cena medu

Dne Sunday 29 of May 2011 19:57:06 kozlík napsal(a):
> Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

http://www.tecnocapclosures.com/default.php





S pozdravem

Jan Cervenka

"Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková"

Rojení znamená, že jich z úlu vyletí takových 10 - 20 tisíc, po nějaké čtvrthodině poletování najdou nějakou vhodnou větev, tam postupně usednou a po cca 2 hodinách, když jejich pátračky najdou vhodnou dutinu, se zvednou a odletí do nového působiště a na místě je včeluprázdno. Člověka při tom napadnout můžou, pokud to nejsou zrovna mírné včely.... pokud to je za většího horka a dusna, před bouřkou, za většího větru.... pokud ten člověk nějak vkročí dovnitř okruhu hustěji poletujících včel a divně se chová, ohání se po poletujících včelách nebo včelám nějak smrdí....
Určit, kde sednou, je obtížné, u stanovišť, kde se častěji rojí, roje často mají své oblíbené větve, které předchozí roj ovoní na několik týdnů a kde sedne i další roj.
Pokud se tedy usadí roj od souseda na vaší zahradě, je nejlepší ty cca 3 hodinky tam prostě nechodit nebo rovnou zavolat souseda, ať si roj vezme, má na to právo.
Jako jediné použitelné opatření je potom dobré tu větev, kde roj sedl, natřít nějakým smradlavým prostředkem, benzínem, petrolejem... Několik dnů po odletu roje tam bude létat kolem té větve pár včel, která přiláká vůně roje, ale útočné by být neměly.
Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
Umístění ulů není nijak žádnými předpisy upravováno. Obecně platí pravidlo, že včely útočí téměř vždy, pokud člověk stojí v dráze výletu včel z česna úlu. Takže v první řadě musí být výlet včel z česna takovým směrem, kde ke kolizi s lidmi nedochází. Buď do volného prostoru nebo na pozemek vlastníka včel nebo v krajním případě je nutné nějakou překážkou zvednout let včel do výšky dvou a více metrů.
Potom včely zřídka, za předpokladu nepříznivého počasí, horka , dusna před bouřkou napadají člověka v okruhu několika metrů všemi směry kolem svých úlů, pokud jsou ty úly v přímé viditelnosti. Podobně ovšem napadají včely všechno kolem úlu, pokud je včelař neodborným zásahem rozzuří. A to mohou potom dělat i včely zaručeně šlechtěné na mírnost, rozzuření trvá včelaři jen o něco déle.
Z tohoto důvodu je vhodné, aby úly se včelami byly od cizího pozemku aspoň 5 - 8 metrů daleko. Nebo mohou být blíž, ale potom úly musí být od cizího pozemku vizuálně odděleny třeba neprůhlednou řadou z keřů a podobnou překážkou.
Pokud se vám povede tohle s tím včelařem dohodnout, udělala jste základní věci nutné k zamezení pravidelného napadání včelami na vaší zahradě.

To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já. Ale
stejnak je to jen dohad a prý to bylo zmanipulovaný. Takže je to teď
jedno. Republika je prodaná, zlato je pryč, tak stačí, když páni co to
tu koupily dojdou a zavedou konečně tu robotu ať se ti mladí co nic
neumí konečně zapracují a měli důvod poděkovat svým předkům. _gp_

2011/5/25 <jemozno/=/seznam.cz>:

> Amen pravím Vám (může být ještě hůře,třeba se na to pomalu připravit),kdepak mor,ale medná LOBY nás mnohé připraví o naše včely,protože Argentina,Čína,Asie  jsou přece oproti nám tak obrovské a také obrovský je jejich byznys.
> Jak to vše hodláte sami pro sebe řešit? Mít jenom troje - patery včely,potom můžete být vysmátí a těchto včelařů zde na konferenci je převážná většina,jako by se jich to netýkalo a vpravdě ani netýká,jenže v budoucnu určitě také bude...
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
.........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_


...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!!
Datum: 30.5.2011 02:08:39
----------------------------------------
R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním
včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On
totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu
škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Honza Zátka (e-mailem) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!! (52513) (52522) (52525)
Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

...........
Ale od toho jsou soudní znalci a posudky. A vnich se o včelce bez žihadla moc nepíše. Znalec dokumentuje, soudce soudí._gp_

Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

"Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí."

Fakt, že když jde nevčelař společně se včelařem třeba podívat se ke včelám, tak nevčelař zhusta velice rychle dostane žihadlo a mizí, zatímco včelař může stát vedle úlů dlouhé minuty nebo pořád a koukat na včely a žihadlo žádné. Jestli to bude něco s tím klidným chováním nebo s tím, že včelař je po předchozích žihadlech "cítit" včelami a další včely ho tak napadají mnohem méně nebo tím, že včelař umí s předstihem nějaké minuty rozpoznat přípravu poletujících včel na útok a dřív, než dostane žihadlo , prostě ustoupí o kousek nebo úplně odejde....

Co se týká nového Občanského Zákoníku, je to jen návrh, může se ještě změnit a pokud vláda přece jen padne, může dokonce úplně padnout i ten Zákoník.
Jinak to ale vypadá, že zřejmě v souladu s "rozvinutějšími západními" zeměmi to skutečně bude více směřovat k většímu nahrazování škod včelařem a potom to bude směřovat k vypracovávání nějakého pojištění speciálně pro včelaře. Podobného, jako třeba dnes mají povinně myslivci. Pojištění náhrady škody plus možná doplněné pojištěním právní ochrany.
Zdalipak se toho ujme ČSV nebo to spadne na soukromé pojišťovny?

"Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_ "

Já se nijak k státní politice nevyjadřuji. Já jenom popisuji současný globální stav a současný směr vývoje.
S tím směrem vývoje náš stát může nesouhlasit, může proti němu protestovat, ale to je tak asi všechno, co proti tomu může dělat, jak praví klasik.
Jen o trošičku lépe je na tom EU.
Maximálně z toho může stát těžit tím, že podpoří jednak výrobu něčeho potřebného pro tuto dopravu a že tuto dopravu podpoří stavbami překladišť a další infrastruktury. Což se neděje.

Pepan:
Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické.
----------

CO si budeme povídat, dát včely k sousedovo plotu je prasárna.

A o té bezpečné vzdálenosti je možné si myslet lecos, praxe je bohužel stále překvapující.

Já si posunul včely na stráň nad domem, dobrých 20m a asi 5m výškového převýšení. Myslel jsme po loňské dobré zkušenosti, že to takto bude v pohodě.

Stejně včera když jsem byl v klidu před domem na mě jedna vytrvale útočila. A to se už sklidnily, před dvěma měsíci to bylo neúnosné. Prostě napadaly a bodaly děti (i nás)když byly venku.
Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí.

Takže já jsem k teoriím o tom, že existují jen hodné včely a nekvalifikovaní a hysteričtí sousedi nevčelaři poměrně skeptický, člověk může dostat žihadlo i bez ohánění a bez šlápnutí na včelu.

Karel

GP:
A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU.
----------
a to si myslíš, že by bez vstupu do EU nebyl volný obchod?
V případě ČR, která je ekonomicky přímo závislá na importu exportu - malá ekonomika která nebude nikdy osběstačná a nikdy nevytvoří pro tuzemské výrobce dostatečně velký trh i kdyby byly na hranicích pětimetrové ploty.

Český průmysl - tolik vychvalovaný a vzpmínaný- vyrostl za Rakouska Uherska - takové malé EU, kde měl možnost prodávat téměř bez omezení. V rámci Monarchie, mimo ní si už moc exportně nelízl.

Karel

Pro kozlíka pokud shání víčka:

http://www.trebonsky-med.cz/obchod/

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami.

"Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami"

Jo, souhlas, běžné pojištění odpovědnosti mívá zahrnuty i škody způsobené zvířaty včetně včel. Já jsem spíš měl na mysli, že pokud kvůli změně v Občanském Zákoníku se spory o náhradu škody stanou podstatně častější, pojišťovny pravděpodobně vytvoří čistě jen pojištění týkající se včel.

No to bezpochyby.

"Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí. "

To je známá věc, že některé chemické postřiky dráždí včely. Jen vědět přesně jaké.
Já třeba mám ze zahrady na pole minimálně půl kilometru daleko, tak akorát na to, aby když je tam řepka, něco donesly a jinak se jich to netýkalo a včelky jsou právě do poloviny května jako beránci. Divočejší jsou potom později, jak jsou hodně silné a je horko.
Sousedi zřejmě taky příslušné divočící chemikálie nepoužívají.

Ne nebyl, každý bod by musel Brusel vyjednat zvlášt jak to mají ostatní nečlenské státy. Snaha by byla obrácená. Unie má snahu aby žila z trhu ostatních. Fakticky by to znamenalo hranice jen volného pohybu, ale ne obchodu. Tam by fungovaly celní zony jako za stara. _gp_
...........
KaJi (212.77.163.102) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)
GP:
A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU.
----------
a to si myslíš, že by bez vstupu do EU nebyl volný obchod?

No já jen že popisuješ praktickou obchodní politiku Evropské unie a to přes funkce a jejich výsledky.

Ještě bych dodal, že aby zalepili ti politbyra své zájmy, ustanovují zástěrky typu dalšího zvýšení obratu kšeftu a tím jsou Evropské dotace, kvůli nim státní zadlužování atp.. Spanělsko je nyní nařadě, už se tam cpou peníze, poněm Itálie, poněm ... A někde mezi tím i my. _gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523) (52524) (52526)
"Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_ "

Já se nijak k státní politice nevyjadřuji.

...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv, aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim vzorem-tady i tím strachem a chováním.

J.P.

Martin Černý (80.83.67.74) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem (52513) (52529) (52530)
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami.
.........

To je zajímavý. Na jakou škodnou částku, jaká spoluučast, jaké je pojistné?..._gp_

S tím postřikem něco bude!!! Moje zkušenost je takováto: pozdě odpoledne stříkali zemědělci pšenici, která byla za včelínem jen několik metrů daleko. Na druhý den, jako jindy, šly na rosu, která byla na pšenici-kapky na koncích listů a byly tak podrážděné, že útočily na cokoliv co se pohlo. Místo vpichu se zanítilo a vyhnisalo. Lékařka na to: měl jste si to vydensifikovat! Já se ptám jak, protože se sajrajt dostal do vpichu několi mm hluboko. A už nejsme kamarádi.

J.P.

Je to milion na škodu na zdraví a to stejné na majetek, ale spoluúčast netuším. Mrknu doma do smlouvy.

Pojistné je 500,-/rok

Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému.

"Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému."

Já to vidím tak, že včelí jed se buď stihne rozšířit krevním oběhem minimálně několik centimetrů daleko, než způsobí denaturaci příslušných bílkovin v krvi a tím vznikne klasický otok. Nebo to nestihne, rozšíří se pár milimetrů daleko a většina ho zůstane kolem žihadla. Potom otok nevzniká, vznikne kolem místa bodnutí pupenec a druhý den v místě bodnutí nějaký milimetr kubický hnisu.
U mně to funguje na přeskáčku či podle místa bodnutí jedno nebo druhé.

Rozzuří včelu dlouhé vlasy?

2011/5/30 Jiří Pala <e-mail/=/nezadan>

> Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou
> lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají
> z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se
> chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové
> feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a
> ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte
> strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat
> jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být
> až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv,
> aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už
> vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze
> v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v
> tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou
> všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se
> bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim
> vzorem-tady i tím strachem a chováním.
>
> J.P.
>

"Je to milion na škodu na zdraví a to stejné na majetek, ale spoluúčast netuším. Mrknu doma do smlouvy."

To by mělo být klasické občanské pojištění odpovědnosti. Škody ze včel zahrnuje jen pokud se jedná o chov včel jako koníčka, ne jako výdělečnou OSVČ činnost.
Pro včelaře živícího se chovem včel by potom bylo korporátní pojištění.
Rozdíl je v tom, že občanské pojištění se dělá podle předpřipravené šablony a bývá levnější, korporátní se dělá tomu podnikateli na míru a bývá dražší.
Soudím podle toho, co jsem pochytil, když jsem svého času tyhle věci zkoušel děšlat.

Přesně tak to nějak bude.

Mám taky nové sousedy a nedávno si mi stěžovali, že se včel bojí. Bylo to zrovna když se rojily. Tak jsem jim vysvětlil co mají dělat - nechat je v klidu a že v tomto stavu nebodají. A pak jsem se dalším vyptáváním dověděl, že jim vadí, že jim včely létají na vodu do bečky. Tak jsem poradil jediné - bečku zakrýt. A poslední dotaz byl kolik dostali žihadel - žádné. Prostě je potřeba trpělivost na obou stranách a vysvětlovat a trošku se ptát. Dobré stanoviště je ale základ, pokud je prostor stísněný, uvažoval bych o přemístění včelstev jinam.

Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé, ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení. Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým dáváte přednost vy?

Samozřejmě panenské, med z nich má lepší chuť. Květový med z tmavých plástů je lehce obarven a ochucen výkaly larev včel, které zůstávají v košilkách. Po chvíli cviku takový med velmi snadno rozlišíte i podle chuti, ten ze světlých je lahodný, z tmavých je cítit taková pachuť až svíravá chuť na kořeni jazyka. Jediným argumentem pro použití starých plástů byla vyšší pevnost, ale elektrický pohon medometu, který je ideálně zvratný a slušné zacházení umožní bez problémů použít i panenské plásty. Mám jich většinu a ani nová brigádnice při vytáčení 400kg nezničila žádnou souš.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:01:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
> ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
> Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
> dáváte přednost vy?
>
>
>

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Macák
Sent: Monday, May 30, 2011 11:51 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: napadení včelstvem

Rozzuří včelu dlouhé vlasy?

Samotné vlasy ne, ale když do nich zvědavě sedne, nedokáže většinou odletět
a a při pokusech o uvolnění se naopak zahrabává, a to pak skutečně bodne.
S pozdravem Petr.

Já dávám přednost trochu tmavším. Kvalitu medu neovlivňují a jsou pevnější,
což ocením při vytáčení.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tom
Sent: Monday, May 30, 2011 1:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Plásty do medníku

Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
dáváte přednost vy?

Radku, čo je starý plást, keď 2-3 roky je v plodisku a toľko v medníku a môže to byť menej, ak včelár dokáže každý rok zameniť ročné plásty za medzisteny. Tieto plásty kontinuálne prechádzajú do medníka a včely ich dokážu pre zanesením vyčistiť a bunky naleštiť propolisovým filmom a to robia i so svetlým plástom v ktorom nikdy nebol plod. Že je to pravda, stačí dať takýto svetlý plást po roku-dvoch do slnečného tavidla a zbytok čo ostane na podložke či site, je spomínaný propolis.

Za 54 rokov som nikdy necítil nejakú pachuť v mede ako pozostatok z tmavších plástov, starý plást môže byť i svetlý, ktorý používame npr 5 rokov.

Aj tohoročný agátový med je číri aj v tmavých plástoch atak v svetlých a to aj preto, že som tesne pred rozkvitom agátu všetko z medníkových plástov vytočil.

Takže, Tom všetko môže byť aj inak, ale na druhej strane nik nebráni včelárovi ak je o tom presvedčený, tak nech to tak robí. Kto má pár včelstiev môže to zvládnuť, ale ak ich je 50-100, tak bude rán, že má nejaké plásty do medníkovej časti.

" Rozzuří včelu dlouhé vlasy?"

Nejdřív se musí včela do těch vlasů dostat. Podle mně ji potom nejvíc rozzuří vlasy napajcované všelijakými kondicionéry a voňavkami než vlasy nemyté.

Potíž je ovšem v tom že létavky donešený nektar ukládají poblíž plodu (do zaplodovaných plástů). Odtud jej pak berou jiné včely, které z něj vlastně začnou med teprve vyrábět.Doslovně med pozřou a následně vyzvrací. Tak se to dějě nekolikrát po sobě, než se med dostane to těch panenských plástů.
Dokonce se udělal i pokus s několika degustátory, napřed ji ukázali plásty a jaký med vnich byl. Ti ochutnali a zjistili rozdíly následně jim dali k degustaci ten sám med aniž by věděli z jakých plástů pochází a světe div se nepoznali nic

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:17:41
> ----------------------------------------
> Samozřejmě panenské, med z nich má lepší chuť. Květový med z tmavých plástů je
> lehce obarven a ochucen výkaly larev včel, které zůstávají v košilkách. Po
> chvíli cviku takový med velmi snadno rozlišíte i podle chuti, ten ze světlých je
> lahodný, z tmavých je cítit taková pachuť až svíravá chuť na kořeni jazyka.
> Jediným argumentem pro použití starých plástů byla vyšší pevnost, ale elektrický
> pohon medometu, který je ideálně zvratný a slušné zacházení umožní bez problémů
> použít i panenské plásty. Mám jich většinu a ani nová brigádnice při vytáčení
> 400kg nezničila žádnou souš.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pl?sty do medn?ku
> > Datum: 30.5.2011 13:01:41
> > ----------------------------------------
> > Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
> > ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
> > Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
> > dáváte přednost vy?
> >
> >
> >
>
>
>

Antone,
nejde o to kolik let je souš používaná, plánovitě v medníku používám max 2-3x zaplodované, ale protože mám nízké nástavky a dávám hodně mezistěn během jarní snůšky nad plod, včelstva je okamžitě zanesou medem a tak vlastně cca 2/3 souší pro med jsou panenské. Mám přes 20 včelstev 500km daleko, nemůžu si s nimi hrát, starat se v zimě o souše jiné než panenské, takže je to naopak velmi jednoduché a efektivní. Každé včelstvo spolehlivě do dneška postavilo 30 mezistěn. Nemám akát a průměrný přírůstek na váze je od jara kolem 40- 50kg.
Pokud jde o pachuť, pro začátek abys zjistil o čem píši doporučuji ochutnat med od někoho , kdo používá hodně staré souše v mednících, pak budeš vědět co hledat v chuti.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:43:00
> ----------------------------------------
> Radku, čo je starý plást, keď 2-3 roky je v plodisku a toľko v medníku a
> môže to byť menej, ak včelár dokáže každý rok zameniť ročné plásty za
> medzisteny. Tieto plásty kontinuálne prechádzajú do medníka a včely ich
> dokážu pre zanesením vyčistiť a bunky naleštiť propolisovým filmom a to
> robia i so svetlým plástom v ktorom nikdy nebol plod. Že je to pravda,
> stačí dať takýto svetlý plást po roku-dvoch do slnečného tavidla a zbytok
> čo ostane na podložke či site, je spomínaný propolis.
>
> Za 54 rokov som nikdy necítil nejakú pachuť v mede ako pozostatok z
> tmavších plástov, starý plást môže byť i svetlý, ktorý používame npr 5
> rokov.
>
> Aj tohoročný agátový med je číri aj v tmavých plástoch atak v svetlých a to
> aj preto, že som tesne pred rozkvitom agátu všetko z medníkových plástov
> vytočil.
>
> Takže, Tom všetko môže byť aj inak, ale na druhej strane nik nebráni
> včelárovi ak je o tom presvedčený, tak nech to tak robí. Kto má pár
> včelstiev môže to zvládnuť, ale ak ich je 50-100, tak bude rán, že má
> nejaké plásty do medníkovej časti.
>
>
>

"Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé, ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení. Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým dáváte přednost vy?"

Já se tím nijak moc nezabývám. Snažím se dostatečně často měnit plásty, každý rok vždy jednu třetinu a potom do medníku dávám takové plásty, které mi množstvím a stářím plodu na to převěšení vyjdou. Spíš dávám starší plásty, protože při vytáčení si je prohlídnu a pokud jsou už hodně tmavé, nechám je včelám v úlu pouze vyčistit a likviduji je průběžně. Ale klidně mezi dva plásty mladého plodu v medníku vrazím mezistěnu, aby ji postavily a zanesly.
Postavená mezistěna, vytočená a vyčištěná od medu se potom hodí ideálně na skladování, protože na ni nejdou zavíječi ani myši. Můžu jich tedy v červenci a srpnu nacpat třeba 15 do nástavku na 10 plástů a na jaře nepoškozené použít na přidávání. Nebo v červenci nebo před krmením na zimu sestavit z vystavených mezistěn , nebo maximálně jednou trochu zaplodovaných plodové hnízdo a matka do něho klade úplně stejně jako do zaplodovaných plástů. Nebo jimi doplnit nevystavené plásty v norském zimování.

Pachuť v medu je podle mně věc včelařů, co už včelaření moc nedají. Včelám dávají vystavět za rok jednu, dvě mezistěny nebo kvůli stáří a zdraví včelaří ze setrvačnosti, čekají vysloveně, až zimní úhyny počet jejich včelstev sníží k nule a do včelstev strkají jen zbylé staré hotové vystavené plásty pořád dokola.
Jeden takový prázdný plást potom váží stejně jako tři normální tmavé plásty a je černý doslova jak bota i proti slunci....

Napajcované nemám ani náhodou ale dlouhé už před nimi schovávám pod
kšiltovku. A já se snad kvůli nim i ostříhám :-)

2011/5/30 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> " Rozzuří včelu dlouhé vlasy?"
>
> Nejdřív se musí včela do těch vlasů dostat. Podle mně ji potom nejvíc
> rozzuří vlasy napajcované všelijakými kondicionéry a voňavkami než vlasy
> nemyté.
>

"Napajcované nemám ani náhodou ale dlouhé už před nimi schovávám pod
kšiltovku. A já se snad kvůli nim i ostříhám :-)"

Já teď mám taky trochu delší vlasy, ale nepozoruji rozdíl. Jak se mi včela zamotá do vlasů, praštím ji stejně rychle v krátkých i v dlouhých vlasech dřív, než se dokáže prokuttat ke kůži a bodnout. A otázka je tím vyřešena.
z dálky to sice vypadá podivně....

:-) mě do nich vlítnou třikrát do minuty... schovám je nebo ostříhám...

2011/5/30 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Napajcované nemám ani náhodou ale dlouhé už před nimi schovávám pod
> kšiltovku. A já se snad kvůli nim i ostříhám :-)"
>
> Já teď mám taky trochu delší vlasy, ale nepozoruji rozdíl. Jak se mi včela
> zamotá do vlasů, praštím ji stejně rychle v krátkých i v dlouhých vlasech
> dřív, než se dokáže prokuttat ke kůži a bodnout. A otázka je tím vyřešena.
> z dálky to sice vypadá podivně....
>

") mě do nich vlítnou třikrát do minuty... schovám je nebo ostříhám..."

Tak to zas ne. Do včel si beru kuklu a když sekám před včelami, tak obvykle taky. A jindy se zamotají tak 2 - 4 včely za celý rok.

Je to starej dědeček čtyřrámek, jen předělaný na elektrický pohon z baterie
...


-----Původní zpráva-----
From: Radek Hubač
Sent: Monday, May 30, 2011 1:46 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Re: Plásty do medníku

Jaký máš prosím medomet? Tangenciální? Mám nedrátkované rámky 39*17 a nemám
žádný! problém při vytáčení, tak nerozumím proč oceňuješ pevnější rámky.

No pane Pazderko, kolikrát píšete v jinotajích, těžko Vám občas porozumět, ale tentokrát jste to napsal jasně. Volil jste NE, ja vůl volil ANO a dnes bych to už neopakoval. Ale o tom zde už řeč byla......To já jen mám takovou potřebu si připomenout, jakej blb jsem.
P.S. KaJi promiň, prostě mám v tomto jinej názor. (-;
P.S. Točíš? Točíš?
Ať se daří, Libor.


G.Pazderka napsal:
.........před tým slavným referendem o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já.......

A je tam někde katalog výrobků , nebo dokonce ceny a pod? Mě tam naskakují jen intra a reklamní stránky . Nic použitelného .

Pokud máter zkušenosti s elektrikou, prosím o radu- Skoro třicet let jsem používal excelentní regulovaný pohon medometu od družstva ze Slaného. Šlapal jako hodinky- elektromotorek ze škodovky 50W, v rampě převod plasovým ozubeným kolem a regulace na základě tranzistorů. S čtyřrámkovým medometem cv ičil s rezervou.I když koš drhnul dole o med neměl problém. Až ....... jsem ho při zapojení přepoloval a regulace přestala fungovat.Řešil jsem to nákupem stavebnice regulace otáček a dal to dohromady. Bohužel po půlhodině práce jsem cítil smrad z páleného prtinaxu a regulace přestala fungovat. Dal jsem nový spálený díl a přidal chladič, stejně odešel. Motorkem musí procházet opravdu velký proud. Nerad bych se osvědčeného pohonu zbavoval, mechanika pohonu je výborná, jen ta regulace. Může někdo poradit? Děkuji, Gustav

Co tam máte za tranzistor? Ta regulace je PWM?

------------ Původní zpráva ------------
Od: archibald <novotnygustav/=/gmail.com>
Předmět: regulace ot??ek medometu
Datum: 31.5.2011 00:09:07
----------------------------------------
Pokud máter zkušenosti s elektrikou, prosím o radu- Skoro třicet let jsem
používal excelentní regulovaný pohon medometu od družstva ze Slaného.
Šlapal jako hodinky- elektromotorek ze škodovky 50W, v rampě převod
plasovým ozubeným kolem a regulace na základě tranzistorů. S čtyřrámkovým
medometem cv ičil s rezervou.I když koš drhnul dole o med neměl problém.
Až ....... jsem ho při zapojení přepoloval a regulace přestala
fungovat.Řešil jsem to nákupem stavebnice regulace otáček a dal to
dohromady. Bohužel po půlhodině práce jsem cítil smrad z páleného prtinaxu
a regulace přestala fungovat. Dal jsem nový spálený díl a přidal chladič,
stejně odešel. Motorkem musí procházet opravdu velký proud. Nerad bych se
osvědčeného pohonu zbavoval, mechanika pohonu je výborná, jen ta regulace.
Může někdo poradit? Děkuji, Gustav

Dne Monday 30 of May 2011 22:34:10 kozlík napsal(a):
> A je tam někde katalog výrobků , nebo dokonce ceny a pod? Mě tam naskakují
> jen intra a reklamní stránky . Nic použitelného .

je tam telefon :) ,
jinak alespon loni maloobchod zrusily a ta pani, co to delala ma svuj ZL.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Asi je tam nějaká chyba na motoru, může být vadný a taková chyba může odpravit každou regulaci na věčnost. Tady je pár odkazů z Google. Snad Vám to pomůže. Ještě existují vrtačkové regulátory co jsou na baterky. _gp_


Google praví:
http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=20059&print=topic&start=0fef26f313ebac8f2a10fe814abb7d992

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=46277&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://svetelektro.com/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=6407&view=previous

LV:
No pane Pazderko, kolikrát píšete v jinotajích, těžko Vám občas porozumět, ale tentokrát jste to napsal jasně. Volil jste NE, ja vůl volil ANO a dnes bych to už neopakoval. Ale o tom zde už řeč byla......To já jen mám takovou potřebu si připomenout, jakej blb jsem.
P.S. KaJi promiň, prostě mám v tomto jinej názor. (-;
P.S. Točíš? Točíš?
Ať se daří, Libor.
--------------

To je generační. Jel bys třeba se strejdou o prázdninách na kole z České Kubice do Železné Rudy po cestě, která byla obtočená třímetrovým ostantým plotem jak koncentrák, a pochopil bys, že se v životě za něj nepodíváš, potkáš dva kluky s krosnama "odtaTamtuď" jak tady josu na vandru a můžou kamkoli, pro strejdu který si udělal státnici z nagličtiny je to málokdyopakovaná příležitost mluvit Anglicky, protže do Anglie nemá v životě se podívat.

Budeš se chtít zlepšit v Němčině a jet na "vandr" jak chodily dědové za monarchie do světa na zkušenou nemůžeš ani do NDR,

Včera jsme bly na srazu průmky. Matiritní ročník 1977. SI představ, že ti bude určováno jakou hudbu budeš pslouchat a co budeš smět mít napsáno na tričku a zda vůbec něco.
Zrovna včera vzpomínala spolužačka jak tančily křoví při klipu Holky z naší školky a přišla tam s tričkem a na něm bylo FRUITS. Režisér z toho měl málem šok a bál se točit, aby nepřišel o místo.
Víš pár let takového života kolem regálů kde je chlabe a mouka, cukr a toaleťák jen někdy tě naučí vážit si věcí a platit za ně nepohodlím. Svoboda je prostě nepohodlná.

Jinak analýzou toho na co tady nadáváte by ste došli k tomu, že za to nemůže Brusel, ale Češi. Je v naší povaze se klaněk kdekomu, jen když nám dovolí si přikrádat.
Se podívej do parlamentu - to za nás volí EU? Toto si tady děláme sami.


A nemusím chodit daleko. I tu cenu co nabíze výkupu si děláme sami. Kdby tam lidi nevozily med za tu cenu co nbízejí nyní, asi by museli jít výš. Ale proč by platili víc, když lidi prodají za tuto cenu. A ještě i za nižší.
Je tak nephodlné prodávat med samostatně. To raději budou nadávat.

Jinak cena medu v Hypernově - Nejlacinější Medokomerc 0,72l za 112. Tak kde je nějaký propad cen na trhu?
Většina včelařů ani neví za kolik se prodává med v obchodech. Jsou líný si obstart i tuto jednoduchou informaci. Jedndoudšší je nadávat na monopoly.

Už jsem starší a dospěl jsem k tomu, že se snažím najít příčinu svých problémů a nemusím mít nějaké zástupné strašidlo "tam ve tmě (Brusleu,..), které za to může a já s tím nic dělat nemohu".


No a omlouvat se nemusíš, měl jsem názory i v dobách, kdy to bylo drahé. A dneska je odvaha laciná.
Pamatuji časy, kdy mohlo přijít draho i jen pochybování o smylsu členství v RVHP. Kam jsme tak nějak vstoupili bez hlasování.

Karel

Jinak netočím, chystám se a nestíhám. Ale není kam spěchat. Včera jsme viděl, že řepka kvete až po Jaroměř, až u Hradce byly pole skoro zelené, jen žluté fleky. Takže není kam spěchat, řepka to má na týden a možná ještě déle. Díla mají včely dost. To se spíš dívám na VD. Někde je ho dost. Bude někde veselo.

Jsem nepoučitelný, beru ochranu - kuklu, klobouk, nebo kombinézu - až dostanu přímý zásah pod oko. Zřejmě to pramení ze špatného vidění. Nosím brýle a na velkém světle, nebo ve stínu vidím velmi špatně. Odráží se to i při hledání matek. Nedá se nic dělat, tak se jeden smíří s hadicapem.

J.P.

Berte v potaz, že tím motorem může jít při plné zátěži nejen cca 5A ale i několikrát víc. Od toho se musí odvíjet jak chladič spínacího prvku, tak hlavně samotný spínací prvek. A motoru to přetěžování taky neprospívá...

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: regulace ot??ek medometu
Datum: 31.5.2011 07:46:45
----------------------------------------
Asi je tam nějaká chyba na motoru, může být vadný a taková chyba může
odpravit každou regulaci na věčnost. Tady je pár odkazů z Google. Snad Vám
to pomůže. Ještě existují vrtačkové regulátory co jsou na baterky. _gp_


Google praví:
http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=20059
&print=topic&start=0fef26f313ebac8f2a10fe814abb7d992

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=46277&visible=0&type=nointro+no
status+noform

http://svetelektro.com/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=6407&view=p
revious

Já ochrané pomůcky prakticky nepoužívám a to ani při medobraní či rozebírání plodiště. Tílko a kraťasy jsou ke včelám standardní oblečení. Při nejhorším sahnu po klobouku, ale to jen když přijde špatné počasí. Řekl bych, že včely vycítí strach - proto nevčelaře ve včelíně dost obtěžují, mě jsou fuk, tak proč by se měli zabíjet, když se mnou stejně nepohnou :-)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem
Datum: 31.5.2011 08:59:03
----------------------------------------
Jsem nepoučitelný, beru ochranu - kuklu, klobouk, nebo kombinézu - až
dostanu přímý zásah pod oko. Zřejmě to pramení ze špatného vidění. Nosím
brýle a na velkém světle, nebo ve stínu vidím velmi špatně. Odráží se to i
při hledání matek. Nedá se nic dělat, tak se jeden smíří s hadicapem.

J.P.

"Pokud máter zkušenosti s elektrikou, prosím o radu- Skoro třicet let jsem používal excelentní regulovaný pohon medometu od družstva ze Slaného. Šlapal jako hodinky- elektromotorek ze škodovky 50W, v rampě převod plasovým ozubeným kolem a regulace na základě tranzistorů. S čtyřrámkovým medometem cv ičil s rezervou.I když koš drhnul dole o med neměl problém. Až ....... jsem ho při zapojení přepoloval a regulace přestala fungovat.Řešil jsem to nákupem stavebnice regulace otáček a dal to dohromady. Bohužel po půlhodině práce jsem cítil smrad z páleného prtinaxu a regulace přestala fungovat. Dal jsem nový spálený díl a přidal chladič, stejně odešel. Motorkem musí procházet opravdu velký proud. Nerad bych se osvědčeného pohonu zbavoval, mechanika pohonu je výborná, jen ta regulace. Může někdo poradit? Děkuji, Gustav"

Bez zhlédnutí elektronického zapojení toho regulátoru není možné nic konkrétního říct. Obecně tyhlety stavebnice bývají často hodně vykostované čili ošizené. Šetří se tam na ochranách proti vysokému proudu, proti přepětí, mosfety bývají nedostatečně buzeny, na chladičích...
Motorky ze škodovky taky na regulaci nejsou moc ideální.Uváděný výkon 50 wattů odpovídá proudu přes 4 ampéry, ale při rozběhu a pokud je motorek přetížený, bere, jak už tady někod napsal i několikrát víc. Komutátor motorku potom při přerušování proudu může vytvářet indukční napěťové špičky nebo pokud je v hodně špatném stavu, znečištěn kovovými pilinami, může tam docházet i k mžikovým zkratům a tím k velmi velkému navyšování proudu, omezeného jen zdrojem. To všechno by měl regulátor vydržet, mít na to ochrany.

A původní regulátor, proč nebyl pouze opraven? Neosvědčil se nějak? Ekvivalentní součástky, případně ještě mnohem lepší než ty 30 let staré, jsou dneska za pár šupů ....

K tomu nošení kukly, závoje , rukavic a podobně. Používám ochranné pomůcky
také, a to s odůvodněním, že kdyby náhodou něco, pojišťovna by se mohla
vyhnout plnění. Mám na mysli vlastní úrazové pojištění, ne to svazové,
které je hodně omezené. Ve skutečnosti jsem ale ještě o vážnějším
poškození zdraví bodnutím od včely (i jako alergik naštěstí zrovna na
žihadla alergický nejsem) neslyšel. Někdo o nějakém takovém případě mimo
důsledku alergie víte?
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Honza Zátka
Sent: Tuesday, May 31, 2011 9:09 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: napaden? v?elstvem

Já ochrané pomůcky prakticky nepoužívám a to ani při medobraní či rozebírání
plodiště. Tílko a kraťasy jsou ke včelám standardní oblečení. Při nejhorším
sahnu po klobouku, ale to jen když přijde špatné počasí. Řekl bych, že včely
vycítí strach - proto nevčelaře ve včelíně dost obtěžují, mě jsou fuk, tak
proč by se měli zabíjet, když se mnou stejně nepohnou :-)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem
Datum: 31.5.2011 08:59:03
----------------------------------------
Jsem nepoučitelný, beru ochranu - kuklu, klobouk, nebo kombinézu - až
dostanu přímý zásah pod oko. Zřejmě to pramení ze špatného vidění. Nosím
brýle a na velkém světle, nebo ve stínu vidím velmi špatně. Odráží se to i
při hledání matek. Nedá se nic dělat, tak se jeden smíří s hadicapem.

J.P.

Co se týká přepólování, zrovna teď tady koukám na PC zdroj s konektory Molex, to jsou konektory na hard disky staršího typu. 4 kruhové zdířky v řadě, není problém udělat protikus třeba z pozinkovaných drátů vhodného průměru připájených na kousku kuprextitu, dvě zdířky uprostřed jeden pól, dvě krajní zdířky druhý pól a přepólování je vyloučeno. Nebo rovnou vykuchat protikus z nějakého starého hard disku a je to ještě komfortnější. Na jeden konektor Molex bych uvažoval s maximálním dlouhodobým proudem do 5 ampér, takže pro výkonější motor by těch konektorů bylo vhodné dát víc, ale to není problém. Na jednom PC zdroji jich bývá minimálně tři.
Takže zajít do sběrného dvora atd pro nějaký vyhozený PC zdroj a je to.
Případně výkonnější funkční PC zdroj používat rovnou jako zdroj na pohon medometu, na zatavování atd, to už by ale chtělo vychytat nějaké případné mouchy, když PC zdroj je určený na něco úplně jiného.

" Ve skutečnosti jsem ale ještě o vážnějším
poškození zdraví bodnutím od včely (i jako alergik naštěstí zrovna na
žihadla alergický nejsem) neslyšel. Někdo o nějakém takovém případě mimo
důsledku alergie víte?"

Mně se kdysi jednou stalo, že při jízdě na kole mi jakýsi hmyzák zapadl za brýle a mlel se chvilku mezi brýlemi a okem a potom než utekl, bodl. Naštěstí do víčka a ne do bulvy, takže se o nic nejednalo. Ale podle bodance to nebyla zřejmě včela, nejspíš nějaký malý čmelák nebo možná včela samotářka, jestli ta taky bodá podobně jako čmeláci. Ani jsem si to neprohlídnul, protože to uteklo dřív, než jsem stihl zastavit a chytit to.
Jinak za ty roky se mně párkrát dostala včela pod kuklu, ale většinou vydržela bez bodání do té doby, než jsme se vzdálil od včel a sundal kuklu. Pokud bodla, tak do tváře, nešla na oko. Ale bylo to při práci v zadovácích a ve včelíně, kde ten kontakt se včelami je mnohonásobně intenzívnější než při práci v nástavcích, tam nepamatuji, že by mně včela podlezla pod utěsněním kukly až dovnitř.

Ve skutečnosti jsem ale ještě o vážnějším
poškození zdraví bodnutím od včely (i jako alergik naštěstí zrovna na
žihadla alergický nejsem) neslyšel. Někdo o nějakém takovém případě mimo
důsledku alergie víte?"
----------
Manželku píchla včela, začalo jí to červenat a ruka postupně otékat tvrdým otokem. Tak tomu dala asi ještě 5cm, postupně to šlo k lokti a po 5cm došla k doktoru a ten ji "pochválil". Prý to byla otrava krve, mohlo se to pěkně vyvinout.
A u nejmenšího kluka - po štípnutí do obličeje je oteklý ještě dva dny, že jej nechtějí ani přijmout do školky.

A pak prý existuje analyfatický šok - či tak nějak, může prý potkat i včelaře, je to bez varování a prý závisí na kvalifikaci těch co zachraňují, jetsli poznají že jde právě o něj.
Ale to je na doktory, já jen vím, že to není nikdy 100% bezpečné.
Sršeňí - jedno u mě do hlavy v pohodě, jen bolela hlava, 8ršních 8 do pkrývače - mdloby, atd a rychlá záchranná.

Karel

V dětském věku u mně trval otok po bodnutí včelou 3 dny běžně. A velikost otoku tak 10 centimetrů na každou stranu od místa bodnutí. Párkrát jsem při žihadle nad oko na to oko takový den kvůli otokům neviděl. U doktora jsem kvůli tomu nikdy nebyl.
Pak se to zlepšílo s tím, jak jsem chodil do včel a dostával víc žihadel. Nyní buď neoteču vůbec nebo trošku a jen na pár hodin.

Anafylaktický šok je něco jiného a velký průšvih.
Pokud můžu soudit, člověku začne být jakoby horko, zrudne, točí se hlava, má sklon k potácení, ale nepotí se ani nijak jinak se toho horka nemůže zbavit, ani uložením v chladu... Osobně jsem zažil, když jsem se zapomněl a po injekci, na kterou se nesmí pít, si dal k obědu pivo. trvalo to asi hodinu.... Dodatečně jsem pak byl poučen, že to potom byl nějaký slabý počáteční anafylaktický šok.

Manželku píchla včela, začalo jí to červenat a ruka postupně otékat tvrdým
otokem. Tak tomu dala asi ještě 5cm, postupně to šlo k lokti a po 5cm došla
k doktoru a ten ji "pochválil". Prý to byla otrava krve, mohlo se to pěkně
vyvinout.
A u nejmenšího kluka - po štípnutí do obličeje je oteklý ještě dva dny, že
jej nechtějí ani přijmout do školky.

A pak prý existuje analyfatický šok - či tak nějak, může prý potkat i
včelaře, je to bez varování a prý závisí na kvalifikaci těch co zachraňují,
jetsli poznají že jde právě o něj.
Ale to je na doktory, já jen vím, že to není nikdy 100% bezpečné.
Sršeňí - jedno u mě do hlavy v pohodě, jen bolela hlava, 8ršních 8 do
pkrývače - mdloby, atd a rychlá záchranná.

Karel
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ten šok je anafylaktický, je to extrémně silná alergická reakce. Já měl jednou otravu v celé noze (promodralá od kotníku až po stehno), ale je tomu tak 15let. Prý pravděpodobně šlo o to, že to včela byla ně něčem postříkaném. Dnes už se takovým svinstvem naštěstí nestříká. 5 sršních bodnutí v rukou, až na bolest docela v pohodě. Pár let zpět přes 250 žihadel v nohách (vysypal se mi nástavek a já měl jako vždy šortky), ani to skoro neoteklo, ale cca týden palčivá bolest při jakémkoli dotyku či došlapu, pak jsem ještě snad měsíc měl nohy naprosto necitlivé. Bylo to docela zajímavé, když se mi hejno včel sesypalo na nohy a já nemohl vůbec nic. Jinak co se bodanců do obličeje týče, tak to je jediné místo, kde mi to oteče a malé otoky to většinou nejsou.

A je něco, co otok zmírní? Něčím to hned potřít,aby se jed trochu oslabil? Pokud se to rozleze po těle, tak je pozdě, pak jen prášky. Pokud je to na ruce, tak to zkouším vysát, výsledek se zdá být lepší,ale např.nohu si nevysaju:-) Zkoušel jsem různá ředidla, šťávy z ovoce, citron, prostě co bylo po ruce, ale účinek to nemělo.

Já jsem měl zvláštní případ bodnutí včelou, při kterém jsem musel navštívit
lékaře. Občas mi vleze včela do kalhot a bodne mě. Tentokrát to bylo do
"pytlíku". Mechanicky rukou jsem si to poškrábal. Pořád mě to svědilo a po
prohlédnutí jsem tam uviděl bílou bobulku. Když jsem ji rozškrábal, uviděl
jsem žihadlo, ale to se mi ale odstranit nepodařilo. Musel jsem navštívit
chirurgii, pan doktor to v minutě odstranil a vydesinfikoval, sestřička
zalepila.
Druhý den jsem byl pozván na kontrolu, kdyby vznikly nějaké komplikace. I
toto se může přihodit.
Haf
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 31, 2011 9:26 AM
Subject: Re: napaden? včelstvem


>K tomu nošení kukly, závoje , rukavic a podobně. Používám ochranné pomůcky
>také, a to s odůvodněním, že kdyby náhodou něco, pojišťovna by se mohla
>vyhnout plnění. Mám na mysli vlastní úrazové pojištění, ne to svazové,
>které je hodně omezené. Ve skutečnosti jsem ale ještě o vážnějším
>poškození zdraví bodnutím od včely (i jako alergik naštěstí zrovna na
>žihadla alergický nejsem) neslyšel. Někdo o nějakém takovém případě mimo
>důsledku alergie víte?
> S pozdravem
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Honza Zátka
> Sent: Tuesday, May 31, 2011 9:09 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: napaden? v?elstvem
>
> Já ochrané pomůcky prakticky nepoužívám a to ani při medobraní či
> rozebírání plodiště. Tílko a kraťasy jsou ke včelám standardní oblečení.
> Při nejhorším sahnu po klobouku, ale to jen když přijde špatné počasí.
> Řekl bych, že včely vycítí strach - proto nevčelaře ve včelíně dost
> obtěžují, mě jsou fuk, tak proč by se měli zabíjet, když se mnou stejně
> nepohnou :-)
>
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem
> Datum: 31.5.2011 08:59:03
> ----------------------------------------
> Jsem nepoučitelný, beru ochranu - kuklu, klobouk, nebo kombinézu - až
> dostanu přímý zásah pod oko. Zřejmě to pramení ze špatného vidění. Nosím
> brýle a na velkém světle, nebo ve stínu vidím velmi špatně. Odráží se to i
> při hledání matek. Nedá se nic dělat, tak se jeden smíří s hadicapem.
>
> J.P.
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6166
> (20110530) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Nikdy mi nepřišlo, že by něco zabralo, jako malému mi vždycky nutili přiložit cibuli, ale nepřišlo mi, že by to nějak zabralo. Vysát to nejde, leda bys ráno rozřízl, ale beztak to nemá smysl. Nedoporučuje se to ani při uštknutí. U žihadla si mi spíš osvědčil teplý obklad, aby se místo řádně prokrvilo a jed se rozplavil - menší lokální podráždění. Ale citlivému člověku by to mohlo spíše ublížit. Jde o to naučit se žihadlo okamžitě vyškrábnout tak, aby se do místa vpichu dostalo co nejméně jedu. Když už mi něco bodne, tak za vteřinku je žihadlo venku a po půl minutce nevím, že mi něco bodlo.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem
Datum: 31.5.2011 12:34:04
----------------------------------------
A je něco, co otok zmírní? Něčím to hned potřít,aby se jed trochu oslabil?
Pokud se to rozleze po těle, tak je pozdě, pak jen prášky. Pokud je to na
ruce, tak to zkouším vysát, výsledek se zdá být lepší,ale např.nohu si
nevysaju:-) Zkoušel jsem různá ředidla, šťávy z ovoce, citron, prostě co
bylo po ruce, ale účinek to nemělo.

Asi je tam nějaká chyba na motoru, může být vadný a taková chyba může odpravit každou regulaci na věčnost. Tady je pár odkazů z Google. Snad Vám to pomůže. Ještě existují vrtačkové regulátory co jsou na baterky. _gp_

Ja si obrátky na pohone medometu naprogramujem ako je chcem, samozrejme pokiaľ ma pamäť nesklame. Svoj perpetum mobille otočím kľukou 5-7 krát, silu vložím aby na jedno točenie všetok med sa odstredil. Kým sa kôš v medomete točí, odviečkujem 2 rámiky.

Chlapi, už ste sa vyplakali?

Anton ftipkár ..., můžeš dojet, perpetem jsem vytáčel 80 včelstev,
takže vím, že se to dá, ale dnes bych k tomu kvantu nepostavil ani
otroka chudého žida. _gp_

2011/5/31 a.turčáni <e-mail/=/nezadan>:
> Asi je tam nějaká chyba na motoru, může být vadný a taková chyba může
> odpravit každou regulaci na věčnost. Tady je pár odkazů z Google. Snad Vám
> to pomůže. Ještě existují vrtačkové regulátory co jsou na baterky. _gp_
>
> Ja si obrátky na pohone medometu naprogramujem ako je chcem, samozrejme
> pokiaľ ma pamäť nesklame. Svoj perpetum mobille otočím kľukou 5-7 krát,
> silu vložím aby na jedno točenie všetok med  sa odstredil. Kým sa kôš v
> medomete točí, odviečkujem 2 rámiky.
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Anton ftipkár ..., můžeš dojet, perpetem jsem vytáčel 80 včelstev,
takže vím, že se to dá, ale dnes bych k tomu kvantu nepostavil ani
otroka chudého žida. _gp_

Gusti, ja som už starší človek, preto musím aj posiľovať, toto je pre mňa prijateľnejšie, ako chodiť do "ficka".

O regulaci 12 v jsem psal již několikrát. Stačí si napsat o pulzní regulaci do zásilkové služby Ohrazenice a nechat jí posílit 2 tranzistory BUS 11. Asi za 400 Kč vám ji pošlou. Nemáte li akumulátor, destička se připevní do plechové skříňky staršího zdroje k počítači a máte to i s přeměnou na 12 V. Žel přesnou adresu ZS nebo telefoní číslo v dohledné době nejsem schopen vyhledat. Zdraví R. S.

"O regulaci 12 v jsem psal již několikrát. Stačí si napsat o pulzní regulaci do zásilkové služby Ohrazenice a nechat jí posílit 2 tranzistory BUS 11. Asi za 400 Kč vám ji pošlou. Nemáte li akumulátor, destička se připevní do plechové skříňky staršího zdroje k počítači a máte to i s přeměnou na 12 V. Žel přesnou adresu ZS nebo telefoní číslo v dohledné době nejsem schopen vyhledat"

On si už jednu regulaci někde koupil. Proč by měl kupovat někde jinde jinou?
BUS 11 je tak možná zastávka autobusu, tranzistory jsou zřejmě míněny BUZ 11 . Poněkud zastaralé mosfety s maximálním proudem 33 ampér a maximálním napětím 50 volt, kus za cenu okolo 20 Kč. Ovládací napětí pro plné otevření tohoto mosfetu je okolo 6 - 8 voltů , takže se pro regulaci pouhých 12 voltů i docela hodí, pokud někdo nezmrší zapojení.

Vysávat se nedoporučuje, stačí nějaká odřeninka v ústech a je to ještě rychlejší a horší.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem
> Datum: 31.5.2011 12:34:03
> ----------------------------------------
> A je něco, co otok zmírní? Něčím to hned potřít,aby se jed trochu oslabil?
> Pokud se to rozleze po těle, tak je pozdě, pak jen prášky. Pokud je to na
> ruce, tak to zkouším vysát, výsledek se zdá být lepší,ale např.nohu si
> nevysaju:-) Zkoušel jsem různá ředidla, šťávy z ovoce, citron, prostě co
> bylo po ruce, ale účinek to nemělo.
>
>
>

Dotaz, za kolik u vás v krajích vykupují výkupny jarní med . U nás na jihu Čech je výkup 39kč / kg

Pamatuji si na čas žní u dědečka .
Těžká práce na poli a i já jako malý desetiletý kluk jsem věděl že o něco jde, něco ve vzduchu je důležité.
Mlátila se pšenice, my děti jsem "pomáhali" v párnici a děda se několikrát přišel "zeptat jak to sype"
Dnes mám já žně až nohy večer tahám, víc jak těch 50 kg za den neudělám.
Mohl bych ale ani mi nenapadne. Nejvíc práce mi dají ty spadlé mladušky.
Je to dobrý pocit vzít ten těžký, bíle zavíčkovaný plást do ruky a brkem ometat jeho majitelky včely. Déle to trvá ale přece si ten dobrý pocit nebudu zkracovat nějakou technikou.
Je to nádherný pohled vidět to zaujetí létavek pro snůšku.
Je to koncentrovaný řád všeho živého.
J.B.

Jak zde píšete, původní tranzistorovou regulaci jsem nahradil stavebnicí. Proraýený tranzistor jsem vyměnil, jde o BUZ 11, ten nevydržel, nahradil jsem ho jiným údajně modernějším, který měl snést 2x tolik ampér, přidal jsem k němu i chladič. Také se prorazil. Inspirace, že může být problém v motorku prověřím, ale na plný výkon normálně jde. Dotáčel jsem tak, že jsem vypínáním a zapínáním reguloval otáčky - nejde ale souběžně odvíčkovávat. Jinak mám dvě staré akuvrtačky 18 a 12v. které jsou vyřazeny z důvodu doslouživších baterií. Nevím, zda by se daly vybrakovat a použít. Pokud budete mít nějaký nápad, sem s ním, prosím. Celou záležitost bychrád vyřešil do dalšího točení, bude-li. Zatím musím oprášit starou rampu s pohonem motorku z průmyslového šicího stroje 200w s reostatovou regulací. Gusta

"Jak zde píšete, původní tranzistorovou regulaci jsem nahradil stavebnicí. Proraýený tranzistor jsem vyměnil, jde o BUZ 11, ten nevydržel, nahradil jsem ho jiným údajně modernějším, který měl snést 2x tolik ampér, přidal jsem k němu i chladič. Také se prorazil. Inspirace, že může být problém v motorku prověřím, ale na plný výkon normálně jde. Dotáčel jsem tak, že jsem vypínáním a zapínáním reguloval otáčky - nejde ale souběžně odvíčkovávat. Jinak mám dvě staré akuvrtačky 18 a 12v. které jsou vyřazeny z důvodu doslouživších baterií. Nevím, zda by se daly vybrakovat a použít. Pokud budete mít nějaký nápad, sem s ním, prosím. Celou záležitost bychrád vyřešil do dalšího točení, bude-li. Zatím musím oprášit starou rampu s pohonem motorku z průmyslového šicího stroje 200w s reostatovou regulací. Gusta"

Ideální by bylo, kdyby prodejce či výrobce stavebnice měl elektronické schéma na webu, uvést na něho odkaz. Pokud ne, můžete mi zaslat ofocené schéma na mail polasek(zavináč)e-dnes.cz ?

Zdravím
Vzít ampérmetr a ten motor tedy ověřit kolik bere. Kolik v záběru při rozjezdu, kolik v běhu ... Napadlo mě, že to může dělat i tření ložiska nebo hřídele co není namazaný. Hřídele co nadměrně třeou mají velký odpor. Pozná se to prostým roztočením koše a nápadně rychlým zastavení, nebo i odporem už při popohnání. Regulátory z vrtačky mají tu výhodu, že když odejde tranzistor, může se nahradit za výkonější a celé to jede dále. Mám tu asi tři verze a tranzistor je úplně bokem a blemdá vedle reostatu. Akorát, že to je takové titěrné a malé. Typ náhrady netuší, ale neměl by to být až takový problém se dopátrat._gp_
.......
archibald (78.80.189.55) --- 31. 5. 2011
regulace otáček

Jak zde píšete, původní tranzistorovou regulaci jsem nahradil stavebnicí. Proraýený tranzistor jsem vyměnil, jde o BUZ 11, ten nevydržel, nahradil jsem ho jiným údajně modernějším, který měl snést 2x tolik ampér, přidal jsem k němu i chladič. Také se prorazil. Inspirace, že může být problém v motorku prověřím, ale na plný výkon normálně jde. Dotáčel jsem tak, že jsem vypínáním a zapínáním reguloval otáčky - nejde ale souběžně odvíčkovávat. Jinak mám dvě staré akuvrtačky 18 a 12v. které jsou vyřazeny z důvodu doslouživších baterií. Nevím, zda by se daly vybrakovat a použít. Pokud budete mít nějaký nápad, sem s ním, prosím. Celou záležitost bychrád vyřešil do dalšího točení, bude-li. Zatím musím oprášit starou rampu s pohonem motorku z průmyslového šicího stroje 200w s reostatovou regulací. Gusta

Přátelé,pokud Vás při práci ve včelách jste odmněněni žihadlem,stačí sáhnout prstem do plástu a natřít medem.
Pokud dostanete žihadel více a začne Vám být špatně,
doporučuji malého panáka slivovice.Obojí mám osobně
vyzkoušené.Síla Vl.

Abych psal po pravdě, ani nevím kde ti výkupci tady na střední Hané máme. Ale slyšel jsem, že jsou, někde. Ještě jsem netočil, čeká mě to příští týden. Odhaduji, podle několika včelstev co jsem vážil, že z těch 25 co jsem, sice pozdě, ale nakočoval do řepky bude cca 1200kg. A to u řepky v pastované formě normálně prodám ze dvora, takže výkupní ceny nejsou u mě v hledáčku. Ale vím za kolik prodává med Kaufland. Nejlevnější je na pečení za 66Kč/kg, květový za 157Kč/kg a lesní 169Kč/kg.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem
> Datum: 31.5.2011 20:19:44
> ----------------------------------------
> Dotaz, za kolik u vás v krajích vykupují výkupny jarní med . U nás na jihu Čech
> je výkup 39kč / kg
>
>
>

Také jsem jej vlastnil a používal ke spokojenosti. Také jsem jej přepóloval. Neměl proti přepólování ochranu. Ostatně to bylo uvedeno i v návodu. Sloužil od 1981 do 2005. Když k tomu došlo, řešil jsem to nákupem nového za 56 sklenic medu. Na internetu naleznete relevantní náhradu. Nazapomeňte, že i když to uvedete do chodu, budete mít stále jen starý krám a potenciální zdroj neustálé "zábavy". Co má odslouženo má dostat čestné místo, ve vzpomínkách. Ale chápu, nebylo by o čem psát. Viz následující příspěvky a upřímná snaha přispěvatelů pomoci. Tak ať to teče. JK

Konečně jeden příspěvek, který je o něčem.
Zdravím pane Burgel. JK

Chci se zeptat na kukuřičný pyl pro včely, jaké s ním máte zkušenosti. Okolo včelnice mám zasazenou kukuřici a slyšel jsem, že včely na kukuřičném pylu špatně vyzimují, že je pro ně špatně stravitelný, neudrží výkalové vaky a na jaře jsou pokálené úly.

to snad až tak ne, ale má malou výživovou hodnotu, ale je ho zase hodně, takže pokud mají včelky jiný zdroj, tak z kukuřice nesbírají. Vliv na zimování by neměl mít.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ali a miri <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: kuku?ice
> Datum: 01.6.2011 09:37:35
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat na kukuřičný pyl pro včely, jaké s ním máte zkušenosti.
> Okolo včelnice mám zasazenou kukuřici a slyšel jsem, že včely na kukuřičném
> pylu špatně vyzimují, že je pro ně špatně stravitelný, neudrží výkalové
> vaky a na jaře jsou pokálené úly.
>
>
>

Zeptám se Vás starších pánů nebo i mladších délevčelařících,co říkáte na letošní snůšku a tím na mednou produkci?Je výjmečná?Pamatujete někdy z minulosti tak štědrý rok?.Já na svém stanovišti zde na jižní mor. jsem vytáčel již dvakrát a v průměru stanoviště mě to dělá k padesát kilům.To ještě nekvetou lípy,luční květena,slunečnice,svazenka.Myslím si,že letos u těch nejlepších se přiblížím k osmdesáti,snad i k devadesáti kilům.
S pozdravem.
P.Z.

Na takové úvahy je příliš brzy. Navíc rosničky hlásili nedostatek vody v řekách, což by znamelo, že prší jen někde. U nás v Rokytně u Pardubic je vyjímečný rok, na jaře bylo sucho, ale od konce dubna prší pravidelně každý týden, což nepamatuji. Květové snůšky (nemáme akát) kolem těch 35 kilo pamatuji, letos to bude podobné, ještě nemám všechno vytočené. Les je otázkou, naděje je, odhaduji, že se medovice pomalu rozběhne během týdne. Slunečnice u nás obvykle nic moc nedává kvůli suchu. Na odhady je moc byzy, u nás je vátina, vše uschne během 14 dní pokud přestane pršet.
Jinak Ti přeji tolik medu a nezakřikněme to, povíme si v červenci.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Sn?ka!
> Datum: 01.6.2011 10:30:21
> ----------------------------------------
> Zeptám se Vás starších pánů nebo i mladších délevčelařících,co říkáte na
> letošní snůšku a tím na mednou produkci?Je výjmečná?Pamatujete někdy z
> minulosti tak štědrý rok?.Já na svém stanovišti zde na jižní mor. jsem
> vytáčel již dvakrát a v průměru stanoviště mě to dělá k padesát kilům.To
> ještě nekvetou lípy,luční květena,slunečnice,svazenka.Myslím si,že letos u
> těch nejlepších se přiblížím k osmdesáti,snad i k devadesáti kilům.
> S pozdravem.
> P.Z.
>
>
>

Dnes mám já žně až nohy večer tahám, víc jak těch 50 kg za den neudělám. Mohl bych ale proč,vždyť si to považuji.
Je to dobrý pocit vzít ten těžký, bíle zavíčkovaný plást do ruky a brkem ometat jeho majitelky včely. Déle to trvá ale přece si ten dobrý pocit nebudu zkracovat nějakou technikou. Je to nádherný pohled vidět to zaujetí létavek pro snůšku.
********************************************************
Vážený příteli,moc Vám děkuji za Váš krátký,ale výstižný příspěvek do zdejší konference. Ano,u mne je to také tak,včel si velmi považuji,mám je rád a ne jen jako prostředek k zbohatnutí.Je pravdou,že mi přispívaly po těch mnoho let k tomu,že jsem si mohl dovolit o trochu víc než jiní. Alespoň na ty cesty které s tím souvisely.
Dnes si to vytáčení užívám,i když již mi síly tak nestačí jako před léty. Včelařina je dřina a zatím to zde nikdo nenapsal,jako že je to v pohodě,a co záda? Bolí? Ano,bolí.

U nás v posledních dnesch pršelo v podstatě dva dny v kuse, takže je poměrně dost vlhko. A mezitím byly horké dny, takže snůška byla. Kdo měl včely v blízkosti akátů, měl zřejmě tady na severní Moravě poměrně vzácný rok s akátovým medem, navíc akíáty u nás letos kvetly mimořádně silně. právě teď dokvétají.
Jinak začíná spadek, před tím deštěm jsou viděl doslova nakapáno pod topolem, i když topolový spadek je spíš indikátor první medovicové snůšky než skutečná snůška.
Předpověd na červen podle mně vypadá vcelku dobře, pokud těch bouřek nebude moc a nebudou příliš silné, to potom z toho může být podobně horký vlhký a snůškově k ničemu měsíc jako před dvěma roky.

Sem mi je v osmdesátých letech nastěhovali. Pokochejte se také. Je to úroveň.
http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/video-zlodeji-hlupaci-zabery-jak-v-becove-kradou-k.html

JK

Dne Wednesday 01 of June 2011 11:49:07 R. Poláek napsal(a):

> moc a nebudou příliš silné, to potom z toho může být podobně horký vlhký a
> snůškově k ničemu měsíc jako před dvěma roky.

myslel jsem , ze vlhko a dusno je na lipu to nejlepsi ?
Loni bylo takto a v medometu byla vune, jako z mentolek :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"myslel jsem , ze vlhko a dusno je na lipu to nejlepsi ?
Loni bylo takto a v medometu byla vune, jako z mentolek :)"

To je pravda. Ale první den po dešti je snůška vždy mizerná. Lípa tedy potřebuje, aby pořádně sprchlo a potom několik dnů bylo v noci i ve dne dusno a teplo bez deště. Pravděpodobně za takových nocí lípa dále vytváří nektar a ráno je ho potom pto včelky velká dávka. A pokud jsou mšice, po pár dnesch se přidají k medování i ony.
Pokud každý druhý den sprchne, není z lípy nic, maximálně trošku úplně světlého medu.

Raduj se ale nechval dne před večerem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Sn?ka!
> Datum: 01.6.2011 10:30:21
> ----------------------------------------
> Zeptám se Vás starších pánů nebo i mladších délevčelařících,co říkáte na
> letošní snůšku a tím na mednou produkci?Je výjmečná?Pamatujete někdy z
> minulosti tak štědrý rok?.Já na svém stanovišti zde na jižní mor. jsem
> vytáčel již dvakrát a v průměru stanoviště mě to dělá k padesát kilům.To
> ještě nekvetou lípy,luční květena,slunečnice,svazenka.Myslím si,že letos u
> těch nejlepších se přiblížím k osmdesáti,snad i k devadesáti kilům.
> S pozdravem.
> P.Z.
>
>
>

Chci ze zeptat proc nedaj ROTAFLEX super co nejlevneji vic jak nasi konkurenti pak bude vetsi odber (za stratu penes trpi zamestanci proc, delaji svou praci(odepiste)

To video jeví známky rabování. Jde oto přihlížení mnoha osob, nefunkční systém dohledu a kontroly státních složek nad problémovým území, jde také jasně vidět dilema a strach řádného občana o své bezpečí a mstu, jestliže zavolá policii, stává se automaticky svědkem trestného činu a jeho jméno figuruje veřejně při soudní při. Takto to tu funguje ..._gp_
.........
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 1. 6. 2011
Tak tady žiji

Sem mi je v osmdesátých letech nastěhovali. Pokochejte se také. Je to úroveň.
http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/video-zlodeji-hlupaci-zabery-jak-v-becove-kradou-k.html

JK

Prosim o jednu radu ak sa da : som zacinajuci vcelar mam dve silne rodiny no zohnat u nas dalsie rodiny je problem poradte mi ako najlepsie a najefektivnejsie spravit s jednej viac rodin vcelz su na b ramikoch a je obsadene aj plodisko aj mednik za radu dakujem pekne .

a se včelama to souvisí jak?

2011/6/2 <e-mail/=/nezadan>

> To video jeví známky rabování. Jde oto přihlížení mnoha osob, nefunkční
> systém dohledu a kontroly státních složek nad problémovým území, jde také
> jasně vidět dilema a strach řádného občana o své bezpečí a mstu, jestliže
> zavolá policii, stává se automaticky svědkem trestného činu a jeho jméno
> figuruje veřejně při soudní při. Takto to tu funguje ..._gp_
> ........
> Josef Křapka (77.237.138.60) --- 1. 6. 2011
> Tak tady žiji
>
> Sem mi je v osmdesátých letech nastěhovali. Pokochejte se také. Je to
> úroveň.
> http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/video-zlodeji-hlupaci-zabery-jak-v-b
> ecove-kradou-k.html
>
> JK
>