Včelařská konference

"Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí. "

To je známá věc, že některé chemické postřiky dráždí včely. Jen vědět přesně jaké.
Já třeba mám ze zahrady na pole minimálně půl kilometru daleko, tak akorát na to, aby když je tam řepka, něco donesly a jinak se jich to netýkalo a včelky jsou právě do poloviny května jako beránci. Divočejší jsou potom později, jak jsou hodně silné a je horko.
Sousedi zřejmě taky příslušné divočící chemikálie nepoužívají.

No to bezpochyby.

"Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami"

Jo, souhlas, běžné pojištění odpovědnosti mívá zahrnuty i škody způsobené zvířaty včetně včel. Já jsem spíš měl na mysli, že pokud kvůli změně v Občanském Zákoníku se spory o náhradu škody stanou podstatně častější, pojišťovny pravděpodobně vytvoří čistě jen pojištění týkající se včel.

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami.

Pro kozlíka pokud shání víčka:

http://www.trebonsky-med.cz/obchod/

GP:
A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU.
----------
a to si myslíš, že by bez vstupu do EU nebyl volný obchod?
V případě ČR, která je ekonomicky přímo závislá na importu exportu - malá ekonomika která nebude nikdy osběstačná a nikdy nevytvoří pro tuzemské výrobce dostatečně velký trh i kdyby byly na hranicích pětimetrové ploty.

Český průmysl - tolik vychvalovaný a vzpmínaný- vyrostl za Rakouska Uherska - takové malé EU, kde měl možnost prodávat téměř bez omezení. V rámci Monarchie, mimo ní si už moc exportně nelízl.

Karel

Pepan:
Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické.
----------

CO si budeme povídat, dát včely k sousedovo plotu je prasárna.

A o té bezpečné vzdálenosti je možné si myslet lecos, praxe je bohužel stále překvapující.

Já si posunul včely na stráň nad domem, dobrých 20m a asi 5m výškového převýšení. Myslel jsme po loňské dobré zkušenosti, že to takto bude v pohodě.

Stejně včera když jsem byl v klidu před domem na mě jedna vytrvale útočila. A to se už sklidnily, před dvěma měsíci to bylo neúnosné. Prostě napadaly a bodaly děti (i nás)když byly venku.
Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí.

Takže já jsem k teoriím o tom, že existují jen hodné včely a nekvalifikovaní a hysteričtí sousedi nevčelaři poměrně skeptický, člověk může dostat žihadlo i bez ohánění a bez šlápnutí na včelu.

Karel

"Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_ "

Já se nijak k státní politice nevyjadřuji. Já jenom popisuji současný globální stav a současný směr vývoje.
S tím směrem vývoje náš stát může nesouhlasit, může proti němu protestovat, ale to je tak asi všechno, co proti tomu může dělat, jak praví klasik.
Jen o trošičku lépe je na tom EU.
Maximálně z toho může stát těžit tím, že podpoří jednak výrobu něčeho potřebného pro tuto dopravu a že tuto dopravu podpoří stavbami překladišť a další infrastruktury. Což se neděje.

"Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí."

Fakt, že když jde nevčelař společně se včelařem třeba podívat se ke včelám, tak nevčelař zhusta velice rychle dostane žihadlo a mizí, zatímco včelař může stát vedle úlů dlouhé minuty nebo pořád a koukat na včely a žihadlo žádné. Jestli to bude něco s tím klidným chováním nebo s tím, že včelař je po předchozích žihadlech "cítit" včelami a další včely ho tak napadají mnohem méně nebo tím, že včelař umí s předstihem nějaké minuty rozpoznat přípravu poletujících včel na útok a dřív, než dostane žihadlo , prostě ustoupí o kousek nebo úplně odejde....

Co se týká nového Občanského Zákoníku, je to jen návrh, může se ještě změnit a pokud vláda přece jen padne, může dokonce úplně padnout i ten Zákoník.
Jinak to ale vypadá, že zřejmě v souladu s "rozvinutějšími západními" zeměmi to skutečně bude více směřovat k většímu nahrazování škod včelařem a potom to bude směřovat k vypracovávání nějakého pojištění speciálně pro včelaře. Podobného, jako třeba dnes mají povinně myslivci. Pojištění náhrady škody plus možná doplněné pojištěním právní ochrany.
Zdalipak se toho ujme ČSV nebo to spadne na soukromé pojišťovny?

Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

Honza Zátka (e-mailem) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!! (52513) (52522) (52525)
Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

...........
Ale od toho jsou soudní znalci a posudky. A vnich se o včelce bez žihadla moc nepíše. Znalec dokumentuje, soudce soudí._gp_

Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!!
Datum: 30.5.2011 02:08:39
----------------------------------------
R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním
včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On
totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu
škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_


...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
.........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já. Ale
stejnak je to jen dohad a prý to bylo zmanipulovaný. Takže je to teď
jedno. Republika je prodaná, zlato je pryč, tak stačí, když páni co to
tu koupily dojdou a zavedou konečně tu robotu ať se ti mladí co nic
neumí konečně zapracují a měli důvod poděkovat svým předkům. _gp_

2011/5/25 <jemozno/=/seznam.cz>:

> Amen pravím Vám (může být ještě hůře,třeba se na to pomalu připravit),kdepak mor,ale medná LOBY nás mnohé připraví o naše včely,protože Argentina,Čína,Asie  jsou přece oproti nám tak obrovské a také obrovský je jejich byznys.
> Jak to vše hodláte sami pro sebe řešit? Mít jenom troje - patery včely,potom můžete být vysmátí a těchto včelařů zde na konferenci je převážná většina,jako by se jich to netýkalo a vpravdě ani netýká,jenže v budoucnu určitě také bude...
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková"

Rojení znamená, že jich z úlu vyletí takových 10 - 20 tisíc, po nějaké čtvrthodině poletování najdou nějakou vhodnou větev, tam postupně usednou a po cca 2 hodinách, když jejich pátračky najdou vhodnou dutinu, se zvednou a odletí do nového působiště a na místě je včeluprázdno. Člověka při tom napadnout můžou, pokud to nejsou zrovna mírné včely.... pokud to je za většího horka a dusna, před bouřkou, za většího větru.... pokud ten člověk nějak vkročí dovnitř okruhu hustěji poletujících včel a divně se chová, ohání se po poletujících včelách nebo včelám nějak smrdí....
Určit, kde sednou, je obtížné, u stanovišť, kde se častěji rojí, roje často mají své oblíbené větve, které předchozí roj ovoní na několik týdnů a kde sedne i další roj.
Pokud se tedy usadí roj od souseda na vaší zahradě, je nejlepší ty cca 3 hodinky tam prostě nechodit nebo rovnou zavolat souseda, ať si roj vezme, má na to právo.
Jako jediné použitelné opatření je potom dobré tu větev, kde roj sedl, natřít nějakým smradlavým prostředkem, benzínem, petrolejem... Několik dnů po odletu roje tam bude létat kolem té větve pár včel, která přiláká vůně roje, ale útočné by být neměly.
Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
Umístění ulů není nijak žádnými předpisy upravováno. Obecně platí pravidlo, že včely útočí téměř vždy, pokud člověk stojí v dráze výletu včel z česna úlu. Takže v první řadě musí být výlet včel z česna takovým směrem, kde ke kolizi s lidmi nedochází. Buď do volného prostoru nebo na pozemek vlastníka včel nebo v krajním případě je nutné nějakou překážkou zvednout let včel do výšky dvou a více metrů.
Potom včely zřídka, za předpokladu nepříznivého počasí, horka , dusna před bouřkou napadají člověka v okruhu několika metrů všemi směry kolem svých úlů, pokud jsou ty úly v přímé viditelnosti. Podobně ovšem napadají včely všechno kolem úlu, pokud je včelař neodborným zásahem rozzuří. A to mohou potom dělat i včely zaručeně šlechtěné na mírnost, rozzuření trvá včelaři jen o něco déle.
Z tohoto důvodu je vhodné, aby úly se včelami byly od cizího pozemku aspoň 5 - 8 metrů daleko. Nebo mohou být blíž, ale potom úly musí být od cizího pozemku vizuálně odděleny třeba neprůhlednou řadou z keřů a podobnou překážkou.
Pokud se vám povede tohle s tím včelařem dohodnout, udělala jste základní věci nutné k zamezení pravidelného napadání včelami na vaší zahradě.

Dne Sunday 29 of May 2011 19:57:06 kozlík napsal(a):
> Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

http://www.tecnocapclosures.com/default.php





S pozdravem

Jan Cervenka

cena medu

Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

To je zajímavé. Rojící se včely totiž sice působí hrůzostrašně, ale jde o
jejich způsob rozmnožování celých včelstev a mají "myšlenky" na všechno
možné, ale na bodání ne. Jsou ovšem - jako konečně u všeho - výjimky.
Například je rozdráždí kůň svým pachem, nebo když je někdo dráždí už po
usazení na větev, nebo se po nich ohání...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Renata Kon
Sent: Sunday, May 29, 2011 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: napadení včelstvem

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

A urcite ho ty vcely napadly? Dostal nejaka zihadla?

2011/5/29 Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>

> Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete.
> Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít
> agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u
> začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase
> uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu
> jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už
> se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si
> můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím
> stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda
> posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně
> se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo
> rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.
----------------------------------------------------------------------------------------
Podle toho kolik je tam cukru resp. medu. 5 - 10g. Rozhodně nepřehánět. Při 20kg medu bych dal 6g.

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.

Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete. Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
Předmět: napaden? v?elstvem
Datum: 29.5.2011 16:02:41
----------------------------------------
Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková

Tady u nás, severní Morava severní předhůří Beskyd jsou zrovna v plném květu akáty.
Připadá mi ale, že letos trochu smrdí, včera, jak jsem šel kolem, mně to živě připomnělo zápach nových tenisek za socialismu. Ale možná to bylo deštěm.

Tleskám,tomu říkám správná úvaha!!!!!Jsem stejného názoru od samého začátku
a medu není nikdy dost.Tim,že zbývá se můžeme pustit třeba do výroby
medoviny či medového piva.
Vše jen dobré a ať nám bzučí

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 27, 2011 8:54 AM
Subject: Leton? sklize?


> To co někteří předvádějí se dá hodnotit jako délání účtu bez hostinského.
> Co se letošních výnosů týče, vůbec nic nevíme. Pravdou je, že první
> sklizeň
> byla dobrá. Byla li ale poslední, tak by výnos za sezonu nijak neoslnil.
> Nad námi je teď nějaký sopečný prach jako loni a pak celý červen propršel.
> To, že vloni se přes neustálé smyvy medovice stále tvořila a zachránil nás
> víc než exelentně sušší červenec byl malý zázrak a jak je známo zázraky se
> pravidelně neopakují.Takže jestli někdo dnes ví, že bude medu neprodejné
> množství tak je to akorát nesvéprávný žvanil, který ví prdlajs.Musíme si
> tedy počkat. Myslím že na kalkulaci všeho je nejlépe od 1/2 září. Med se
> ve
> skladě snedno sečte, průměrné výnosy lehce spočítají a je jasné jak
> úspěšní
> jsme byli v přípravě na další sezonu./ Léčení, vylepšování problémových
> včelstev, chov matek atd. atd. Stejnou chybou by ale bylo na špičkové
> výnosy se nepřipravit!! Je daleko milejší řešit problémy s ohromným
> množstvím medu než s prázdným skladem! Zdraví R. Stonjek.
>

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Já krmim na podzim směsí 2:1. Sice se to špatněji rozpouští, ale alespoň mi pak nekape z úlů voda :o). No a to, že na přeměnu včelky musí vydat dost energie, to je sice pravda, ale krmením se včelstvo podněcuje a matka začne více klást, takže "opotřebené" včelky se vlastně nahradí novými.Hlavní ale je asi mít nahoře otevřené očko, aby se vlhkost dostala z úlu.

No pokud se kumulují v díle zárodky nemocí, tak je přeci vhodné dílo obnovovat. Jen kvůli funkci na podílu lepší fermentace nemusím mít v úlu hnojiště._gp_

..........
Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 5. 2011
Re: (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52489) (52493) (52497) (52500) (52502) (52503)
Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

"Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí."

Není pravda. Když je roztok cukru příliš hustý, včelky zvenku přinášejí vodu, aby ho zředily a mohly ho zpracovat. A na to nějaký cukr spotřebují. To už se ale dávno vyzkoumalo, snad někdy v 50 letech. Přesnou optimální koncentraci nevím, ostatně asi bude kolísat podle toho, jestli venku je sucho a teplo nebo naopak deštivo, mokro a chladno. Měla by se pohybovat někde mezi roztokem cukru a vody 1:1 a 3:2 . Pokud se včelám dá příliš hustý roztok nebo dokonce jen ovlhčený cukr, potom je pozorovatelné, že včelky více nalétávají na napajedlo a přinášejí víc vody do úlů.

Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp <e-mail/=/nezadan>

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

Co když to navýšení byly jen oddělky a roje, aby fištróni získali co nejvíce na dotacích a na jaře je jako údajné slabochy spojili, aby údajně měli silná včelstva.

J.P.

Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely teprve předchystávají.

Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.

Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí plást, pyl, vlhkost a teplota, ...

Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací více odpařovat.
---
Obyčejný pokus kdy invertujeme:
Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice a její práce.

Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást, tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
_gp_
.........
a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

Pridám aj ja niečo z mojich skúseností,ako to tak sledujem každý máte-máme svojho "boha".
- hustota cukrového roztoku by sa mala posudzovať a porovnávať s hustotou prírodného nektáru, ktorý včela zbiera v kvetoch. Tá nie je nikdy vyššia ako 50%-ná, dokonca včely zbierajú aj nektár s oveľa nižším obsahom cukrov, podľa všetkého takýto nektár pri lete do úľa zahusťuje a prebytočnej vody sa zbavuje.

Tak prečo nasilu pchať včelám cukrový roztok s tak vysokou koncentráciou. Túto dilemu som si vyriešil už dávno, včelám zásadne podávam roztok 1:1, zásoby sú vždy odobrané aj vo väčšom množstve a podávam im ich v hociktorú dennú hodinu. Niečo také ako slovo rabovka nepoznám. Musíme síce dať včelám viac roztoku, ale včely s tým nikdy nemali problém, vodu včely odparia a prispieva k tomu i teplý vzduch.

Už je ti niekoľko desaťročí, čo som robil pokusy so stratami cukru pri dvoch spôsoboch podávania:
najhoršie dopadlo podávanie v presakovacích kŕmidlách (Cukor zaliaty studenou vodou), teplý cukrový roztok v 4-5 litrových dávkach.
Poznal som množstvo podaného cukru pri prvom spôsobe pomer 3:2, v druhom 1:1, krmivo som vážil pred podaním a 3 dni po skončení, kedy sa odparovanie vody skončilo na hodnote cca 18%.
Pri prvom včely uložili do plástov cca 0,75-0,80kg zásob vrátane vody, pri druhom spôsobe to bo 0,9 kg strata na 1 kg rafinovaného cukru. A tá váha bola i s 18 % vody! To sú hodnoty, porovnateľné s hodnotami G.Pazderku

Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

V r. 1972 som vyskúšal podávať invert dodávaný vtedajším cukrovarom v Trnave a doteraz nemôžem na to zabudnúť, vysoký obsah HMF a kryštalizácie invertu v plástoch, zdecimovala moju včelnicu.

Já to psal z pohledu výpočtu, aby to bylo jasné. Ne že to tak vyrábím... Ale prostě z 1kg cukru včely uloží cca 1,1-1,2kg zásob což obsahuje minimálně 0,9kg cukrů. Z jenoho kg invertu uloží 0,8kg zásob což obsahuje 0,64kg cukrů.... A máte v tom i tu energii cca 3:1. Jinak jak dělám hustý roztok ani nevím, prostě dám cukr, zaliju vodou, pustím kalové čerpadlo a je hotovo. Cukr co se nerezpustí je použit na další várku. Že jste to vy, tak do toho v srpnu hodím hustoměr a uvidíme.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 28.5.2011 06:26:33
----------------------------------------
Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem
dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu
nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil
jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to
asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je
problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít,
protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen
nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70%
roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na
papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem
(nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na
straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít, protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70% roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem
nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce
papouškujete 17, 18.
---------------
nevymyslel si to úřada ale výkupce. :-)
Taky jsme kdysi viděl, že nad 18%nevykupovali.

Když vykoupí průměr 17% může to smíchat s medem co má 23% a je stále v normě, a nemusí dovozový med zahušťovat, aby vyhověl normě = 20%.

Karel

S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně.
---------------
No, se mnou je to opravdu těžký. :-)
Věřím tomu, že včely většinu sacharozy štěpí na jednodušší cukry a že tato přeměna něco stojí. Včely si štěpící enzymy nevezmou ze vzduchu a jejich vytvoření je určitá energie.
Navíc odpaření 20% vodynavíc je taky energeticky náročné.
Takže z 1kila sacharozy včely zřejmě nevytvoří 1Kg uložené zimní sušiny.

Ale chemie nebyla nikdy moji silnou strákou, třeba existuje nějaký způsob, jak tu přeměnu udělat beze ztráty.

Karel

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z
toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu,
takhle máte hustý roztok cukru?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně. Toď jedna věc. Druhá jest ta, že když k 1kg cukru přidám 30% vody, tak včely musí 10% (lépe řečeno 33%) vody odpařit, aby získali zásoby s 80% vody. Jedno jest jestli vodu odpaří z invertu nebo cukru. Vy nechcete pochopit to, že abych vytvořil roztok o cukernatosti 70%, tedy stejně jako invert (cena = X), potřebuji k tomu 70% cukru a 30% vody (cena 0,7 X + práce). V invertu oněch 30% vody stojí to co mne suchý cukr a to sorry, ale nebudu kupovat včelám vodu na odpaření za 10kč/l... Tj. cca 300Kč na včelstvo za vodu na zimní krmení :-). Už si rozumíme, nebo stále ne?

Jak to že nemají stejnou koncetraci? Jestli vezmu roztok s podílem 100kg cukru a ten rozdělím napůl, jednu půlku štěpím druhou ne mluvíme stále o stejné výsledné koncetraci množství zpracovaného množství podílu 100kg cukru v medu, který je včelou nakonec uložen a zavíčkován v buňce.

Když si vezmu litr vína a litr burčáku, kolikrát nasaju litr burčáku a kolikrát litr vína? Není výsledek stejný? A není to jedno jestli včela nasaje cukerný roztok takový nebo makový? Rozdíly jsou jinde a to za česlem snad ne? U toho burčáku, s burčákem se pozná nedokonalá fermentace, dost často na WC. U včel je to lautr to samé. Tzv. to, slangově řečeno odsere. _gp_

..........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486) (52491) (52494)
Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 22:57:03
> ----------------------------------------
> Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba
> posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku
> cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen
> běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije
> sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji
> opotřebovává.
>
> Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani
> medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích
> zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem
> dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už
> jiné téma.
>
> http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01
> :CS:HTML
>
> ........
> ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
> Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413)
> (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469)
> (52472) (52476) (52485) (52486)
> Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to
> je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl
> už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto
> také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely.
> Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro
> lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.
>
>
>

Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji opotřebovává.

Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už jiné téma.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01:CS:HTML

.........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486)
Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu, takhle máte hustý roztok cukru?
Těch kg uložených zásob z cukru je míň než kolik bylo kg cukru na začátku, tak to je, to jsou fakta. A invertní krmivo se vyrábí ze škrobu, ale to není na krmení na zimu a pak se také vyrábí z cukrové řepy a to se používá pro nakrmení do zimy. Ale tohle už jsem dnes psal. Tady je to o tom vědět co kupuji.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:33:14
> ----------------------------------------
> ......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg
> cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání
> vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky
> přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně
> stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat
> toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou,
> takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná.
> Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží
> 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z
> 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je
> invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré
> balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají
> (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.
>
>
>

Můžeme se na to podívat ještě z druhé strany, na 30kg zásob v úle musím zkrmit 34kg 70% roztoku. Tedy 34kg invertu, nebo 24kg cukru a 10kg vody (obojí je 70% roztok). Jak je vidět, cukr je o dost výhodnější. Jiné by to bylo v případě, že by s invert prodával na litry a tedy cena 1kg cukru by se rovnala 1l invertu, protože 1l invertu bude mít odhadem 1,3kg. Pak bych o tom nepřemýšlel a krmil invertem...

Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti. Protože když budu krmit např. polovinu stavu cukrem a druhou polovinu invertem v jednom roce? tak podmínky jsou stejné a nijak je stejně neovlivním. No a potom je tu také pozitivum pro včelaře. Míň práce. Nemusím řešit rozpouštění. Kdo chce používat velkoobjemové krmítko, má možnost, protože invertní krmivo nezkvasí tak brzy jako roztok cukru, ale do toho bych Já nešel pro riziko loupeže, proto také krmím na noc a jen tolik, aby to včely do rána odebraly. Efekt pro, zde je pro obě strany, jak včelaře tak včely.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:09:14
> ----------------------------------------
> Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení
> složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta
> procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco
> víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve
> výhodě.
>
> ..........
> Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí
> cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli
> má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme
> 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí
> energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to
> záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při
> inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu
> atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen
> na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_
>
>
>

Honza Zátka: Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)
........

Znovu jde s čistotou jen o dogma. V roztoku cukru s vodou vniká obrovský osmotický tlak. Pokud je osmotický tlak větší, než tlak kvasinky nebo jiného mikroorganismu co do medu spadne, tato kvasinka vyloučí vodu pro vyrovnání tlaku a pokud je tlak stále vysoký, praská a hyne. Takže čistota a nekvašení medu zajišťuje právě vysoká koncentrace, kterou ovlivňuje úl, potažmo teplota, proudění vzduchu v úlu, velikostí plochy odpařované tekutiny, venkovní a vnitřní vlhkostí, počtem dělnic, množstvím plodu které vydává již teplo při svém metabolismu, kteér se přičítá k venkovní teplotě která je vpouštěna do úlu spoku s vyvíjenou teplotou dělnic... atd. Takže je to tak zažízený, aby med vlastně vznikal za přispění včelí práce, která je podobná ale pohledu na pracovníka který sedí na moniturem a dohlíží na CNC mašinu._gp_

......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou, takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná. Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.

Honza Zátka (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: Leton? sklize? (52458) (52459) (52470) (52481) (52482) (52483)
No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v
úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař
takovou včelí práci a produkci kazí._gp_
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)


.........

Kupodivu nedělají skoro nic. Krom předávání a při nevhodných podmínká v úlu ještě odpařování. Podle p. Ptáčka který toto popisoval v seriálu Jak vzniká med, se při pokusech zasíoval včelí plást tak, aby neměly včely přístup k uložené sladině a světe div se, ta sladina novmálně uzrála v med a odpařila vodu sama._gp_

No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v
úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař
takovou včelí práci a produkci kazí._gp_
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proti tomu nemám co říct, ale jak to včely dělají je mi záhadou. Prostě si jim do toho nedostane jediná kvasinka, čistota nadevše :-)

Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

...........
Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_

Jsem si jistý, že se pletete, protože roztok cukru s vodou 3:2 je 60 % roztok. Nebo jinak pro větší názornost 60 kg cukru a 40 l vody. Pokud má med v zásobách 18% vody, tak po odpaření vody ze 100kg se dostanete na 78kg z toho ještě dalších asi 5-6kg včely spotřebují jako potřebnou energii na to, aby ze složeného cukru sacharózy (cukr krystal) enzimatickou cestou štěpením dostaly jednoduché invertní cukry glukózu a fruktózu. Protože pouze jednoduché cukry jsou pro včely stravitelné. Proto nemůžete dostat z 20 kg cukru 28 kg medu, nazval bych vhodněji zásoby. Ale těch 28 spíš odpovídá 28 l roztoku a to není totéž co zimní zásoby.
Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 13:48:19
> ----------------------------------------
> Vaše přepočty jsou vskutku zajímavé. Z toho co píšete by vyplývalo, že invert je
> cukernatější než krystalový cukr :-). Inverty mají cukernatost kolem 70%. Tj. v
> jednom kg invertu je 0,7kg cukru. Pokud dodám včelstvu 20kg cukru, mají z toho
> cca 28kg medu. Neb z invertu musí ještě dostat 10% vody pryč (aby med obsahoval
> aspoň 80% cukru), jsem na cca 30kg invertu. Pokud dám včelstvu 15kg invertu,
> bude z něj cca 12-13kg medu což odpovídá asi 10kg cukru.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.
.........
To je špatně. Jde o mnohem více peněz. Přepočítat podle fyzikálních poměrů!!_gp_

Honza Zátka (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: Leton? sklize? (52458) (52459) (52470) (52481)
Evropská norma je 20% a vřesový na vaření může mít myslím až 25%. Typoval bych, že při obsahu vody nad 30% začne med kvasit. Otázka je, proč nezkvasí nektar v buňkách, když je velká snůška jsou schopné včely toho nanosti tolik, že to zpracovávají velmi dlouho, ale takový med s 50% vody (roztok na sladkou medovinu) začne v teple kvasit už za dva dny... Přitom cukernatost nektaru je cca 30% a méně, tedy 70% vody a více, sakra když o tom tak přemýšlím, tak už by to mělo kvasit v květech :-)

..........
No dělnice, dělnice to udržují ne? Proč by se něco kazilo, když máme v úlech tak odborný dohled nad výrobou? Jen netrpělivý a hloupý včelař takovou včelí práci a produkci kazí._gp_

Evropská norma je 20% a vřesový na vaření může mít myslím až 25%. Typoval bych, že při obsahu vody nad 30% začne med kvasit. Otázka je, proč nezkvasí nektar v buňkách, když je velká snůška jsou schopné včely toho nanosti tolik, že to zpracovávají velmi dlouho, ale takový med s 50% vody (roztok na sladkou medovinu) začne v teple kvasit už za dva dny... Přitom cukernatost nektaru je cca 30% a méně, tedy 70% vody a více, sakra když o tom tak přemýšlím, tak už by to mělo kvasit v květech :-)

------------ Původní zpráva ------------
Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Leton? sklize?
Datum: 27.5.2011 19:31:44
----------------------------------------
Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V
mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až
17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a
ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u
toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví
R. Stonjek

Chcete říci že včely víčkují sračky ?!
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||"ale ve skutečnosti to jsou ...... ."
myslel jste a myslím tím ... Sračky.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.


Může někdo říci při jáké hodnotě vody v medu, med má vyšší tendenci
kvasit.


Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem
nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce
papouškujete 17, 18.

Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 5. 2011
Re: Letošní sklizeň (52458) (52459)
No já bych radši než celkový výnos raději znal obsah vody v takovém medu. V mých nejlepších včelstvech ¨je nejstarší nástavek zavíčkován a má 16,8 až 17,5% vody. Ten pod ním je zavíčkován tak max do 1/5 obsah je 18 - 21,5% a ten nejspodnější jsem neměřil.Takže mohlo by se lehce stát, zvl když je u toho řepka, že tomu říkáme med, ale ve skutečnosti to jsou ...... . Zdraví R. Stonjek

Chcete říci že včely víčkují sračky ?!
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||"ale ve skutečnosti to jsou ...... ." myslel jste a myslím tím ... Sračky.

Při cene medu 100.- kč je jedno procento vody v medu hodnota 1 kč.


Může někdo říci při jáké hodnotě vody v medu, med má vyšší tendenci kvasit.


Moje zkušenost s čistým agátem je že med který mi byl vrácen z výkupu jsem nalil do sklenic a vydržel bez problémů.
J.B.
nějaký úřada vymyslí že norma je 17, 18 % a vy praktici jak ovce papouškujete 17, 18.

U invertu se počítá s tím, že má příznivější složení pro včely a pro přeměnu na zásoby se "nezapotí" tolik jako když přeměňují cukr a tím pádem mají delší životnost. A to to je taky otázka. Počítám s tím, že mám silné včelstvo, kterému je to fuk, nebo myslím i na včely? Řeším i tuhle věc. Ten rozdíl stokoruny v tomhle případě nehraje až takovou roly, když mám dejme tomu tři včelstva. A experimentovat s takovým počtem je celkem hazard. Ale konečně jsem někde rozproudil diskusi, to jsem rád. :) Díky za zkušenosti a názory.

by vyplývalo, že invert je cukernatější než krystalový cukr :-).
--------------

Aleš si jen nemaluje, že z Kila sacharozy udělají včely kilo invertu. Včely nejsou perpertum mobile.

Na přeměnu budou potřebovat asi energii. Buď si ji vezmou - lepší případ - z cukru, nebo si jen zhuntují tělo - a je otázka do jaké míry to změní počet a kondici vyzimovaných včelstev.

Karel

Podstatné je to, že ve zpracovaných zásobách ve včelstvu je vody, řekněme 20 %
Z 10 kil cukru tak teoreticky vznikne 12,5 kilo zásob. Z 10 kil 70 % invertu tak teoreticky vznikne 8.75 kilo zásob.

V praxi se ještě musí odečíst vlastní spotřeba včel, která bude někde mezi 10 - 20 % celkového množství odhaduji. Výzkumníci to mají určeno přesně. Nejméně včely spotřebují, pokud se jim krmí roztok cukru o optimální koncentraci a nejvíc včely spotřebují, pokud se krmí například suchým ovlhčeným cukrem.