Archiv Včelařské konference

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

Kupte novou matku, nebo matečník. Bodavé včelstvo odsuňte stranou. Na místo bodavého včelstva dejte oddělek s matkou nebo matečníkem. Bodavé létavky posílí oddělek. Po 2-4 dnech je pak mnohem jednodušší majít v bodavém včelstvu matku, zabít ji a včelstvo přes noviny spojit s původním.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:02
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

Všeobecně se doporučuje výměna matky. Nebo počkat, jestli se ve spermatéce matky při přechodu do jiné vrstvy(sperma se nemíchá) neobjeví jiné vlastnosti. Jenže příčin zuřivosti může být víc. Mám na zahradě místo, kde se z jakéhokoliv včelstva stanou zuřící bestie. Není v trase letu včel z jiných úlů, elektřina tam nevede... Tam žádná výměna nepomůže, jen včelstvo o pár metrů posunout. Kamarádi mi radí, abych tam kopal, že tam bude hrnec zlaťáků jako v muzikálu Divotvorný hrnec.
Před mnoha lety jsem byl na včelíně postaveném v lese přímo pod vedením vysokého napětí 110kV, krásné klidné kraňky ve včelíně i v úlech mimo něj. Jen jacísi údržbáři při čištění toho lesního průseku od náletů přelezli plot a pokáceli i jívy, které si tam onen včelař nasadil. Takže v elektřině to není.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ing. Alois Pindak
Sent: Tuesday, May 17, 2011 8:55 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: agresivní včelstvo

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

"Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."

Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly předtím?
Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného divoké.
Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro včely.......
Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje. Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což ještě k rozzuření přispěje.

Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc, tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.

Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch včel po špičkách.....

Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem. Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na divočení nebudou mít čas.

Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů, které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a pomalu , včely pak budou mírnější.

Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou. Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo křik dětí a včely tak mají víc klidu.

"Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí."

Správný postup:

1) Roztopí se kuřlák.
2) Včelkám se foukne 1 - 2 zmáčknutí kuřláku do jednoho nebo dvou nejhořejších otevřených oček.
3) Víko se na jednom místě opatrně nadzvihne na cca půl centimetru a do otvoru se foukne jednou kouř.
4) Víko se opatrně nadzvihne na výšku cca 5 centimetrů a 2 - 3 x foukne pod něho kouř, aby se kouř dostal nad všechny rámky pod víkem.
5) Víko se opatrně oddělí od úlu, včely na víku se smetou pérkem na plásty do úlu a víko se odloží vedle.
6) Na krajní rámek se 1 - 2 x foukne kouř z kuřláku.
7) Krajní rámek se zachytí, opatrně uvolní z propolisu a opatrně pomalu vytáhne ven tak, aby se nepomačkaly včely, co na tom rámku jsou.
8) rámek se včelami se odloží do bedny.
9) Na další rámek v pořadí se foukne kouř.
10) Tento rámek se opatrně uvolní z propolisu, opatrně posune dál od ostatních rámků a potom pomalu vytáhne z nástavku.
11) Rámek se uloží do bedny k prvnímu rámku .
12) Stejným způsobem, podle bodů 9, 10 , a 11 se uvolnía vytáhne další rámek.
13) Na horní loučky zbylých rámků se foukne 2 - 3 x kouř z kuřláku.
14) Horní loučky dalších cca 4 rámků se rozpěrákem povytáhnou o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
15) Na horní loučky se zase foukne 1 - 2x kouř.
16) Tyto cca 4 uvolněné rámky se opatrně posunou do volného prostoru v nástavku a nechá mezi nimi větší mezera, aby bez problémů šel vytáhnout kterýkoliv z nich.
17) Na loučky zbylých rámků se foukne kouř.
18) Loučky zbylých rámků, které se ještě budou prohlížet, se povytáhnou opatrně rozpěrákem o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
19) Uvolněné rámky se zase odsunou do volného prostoru v nástavku.
20) Na rámky v nástavku se foukne 2 - 4 x kouř.
21) Uvolněné rámky z nástavku, nebo z bedny, které je třeba prohlédnout, se opatrně uchopí , vytáhnou a prohlídnou.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A tak se postupuje stále dál....

Žádné zvednout víko a vytahat pát plástů.....takhle se to nedělá, aspoň ne u včelstva, které by mohlo být divočejší.....

Dále potom rámky, které se mají prohlídnout, se vytáhnou a prohlídnou a podle prohlídky se potom určí, co dělat dál. Jestli zase složit plásty v původním pořadí nebo je přeházet nebo nějaké plásty vybrat a místo nich doplnit prázdné plásty či mezistěnu nebo nástavek sundat abych mohl vybrat plásty s plodem z pod mřížky a dopnit do tohoto nástavku....

Jako nováček (zimoval jsem dvě včelstva, chystám se na čtyři) sem si z
vysvětlení pana Poláčka hodně vzal a děkuju za ten čas který psaní věnoval.
Zastávám názor že včelař by měl co nejvíce napodobovat normální přirozený
vývoj včelstva tak jak ho mají za miliony let zakódovaný. Odměna pak bude
víc než jen sladká a s minimem žihadel :-)
Včelám zdar!
Jíří Macák

2011/5/17 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se
> snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly
> úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."
>
> Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly
> předtím?
> Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný
> zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
> A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného
> divoké.
> Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to
> přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl
> přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho
> nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro
> včely.......
> Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se
> pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
> Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu
> klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi
> nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho
> při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje.
> Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a
> čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což
> ještě k rozzuření přispěje.
>
> Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se
> ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na
> pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají
> málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc,
> tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se
> rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To
> záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě
> způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za
> chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo
> před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně
> už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v
> nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.
>
> Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně
> divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch
> včel po špičkách.....
>
> Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
> Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém
> roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré
> plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na
> divočení nebudou mít čas.
>
> Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se
> práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a
> včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při
> obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém
> manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc
> času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty
> či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo
> postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného
> prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů,
> které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v
> těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a
> pomalu , včely pak budou mírnější.
>
> Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k
> jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat
> nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů
> od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou
> rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány
> za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou.
> Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo
> křik dětí a včely tak mají víc klidu.
>

U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří. Podle úlu je pak možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez zbytečných bodanců.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:03
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?

Ano, ale není to typické.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: halo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: 12.5 2011
> Datum: 17.5.2011 12:05:42
> ----------------------------------------
> Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?
>
>
>

protože má ale krátký zadeček nedosáhne na dno a vajíčka jsou na stěně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 12.5 2011
> Datum: 17.5.2011 12:10:46
> ----------------------------------------
> Ano, ale není to typické.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: halo <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: 12.5 2011
> > Datum: 17.5.2011 12:05:42
> > ----------------------------------------
> > Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?
> >
> >
> >
>
>
>

Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.

lenze ja som v odlozenci nenasiel ani po 4 krat matku tak som si myslel ze tam kladie trubcica lenze vajicka su pekne v strede bunky a je ich tam asi na 1 dc a zacala dlast tak vcera tak neviem ci tam je pritomna matka alebo nie.

Jo to znám ted doma. :-)

Jedny brécy a stačí to a stěhuji kvúli tomu všechny úly od domu, jedno z dětí hodně otéká na několik dní a nechci další žihadla riskovat. A nemám doma moc dobré stanoviště, takže toto je poslední kapka ke konečnému řešení.
Tyto josu u úlu doslva nedobytné - ani tak nedávají žihadla ale do člověka napřed narážejí a teprve pak bodají. Zřejmě tyto útočí i skoro úpatnáct metrů od úlu.

Ale někdy tuto dobu - těžko soudit kde to kolega má- jsem se setkával s agresivitou a napadáním dál od úlů u mnohých včelstev. Aniž bych se v nich hrabal atd. Setkávali se s tím i další a podle všeho to mělo sosuvislost s něčím co je na polích - jen stanoviště co byla u polí. Zřejmě důsledek nějakého chem. ošetření.
Pak to přestalo.

A pak čistě můj postřeh, říkává se, že na jaře jsou včely nejmírnější - je to možné, ale možná jen jarní generace. Zkraje jara jsou dost ostré a já si vyvsětluji tím, že je to vlastnost zimní genberace - v zimě je přeci jen agresivita dobrá věc - chodí kolem úlu spousta hladových krků. :-) Takže možná v tom úle je ještě hodně včel ze zimní generace a taky se to může časem srovnat.

Karel

lenze ja som v odlozenci nenasiel ani po 4 krat matku tak som si myslel ze tam kladie trubcica lenze vajicka su pekne v strede bunky a je ich tam asi na 1 dc a zacala dlast tak vcera tak neviem ci tam je pritomna matka alebo nie.
-----
A to se s tou matkou potřebuješ seznámit a tykat ? :-)

Prostě tam něco klade jak má, vajíčka doprostřed, včely v pohodě, žádný hrboplod, tak to na 14 zavři a pak zkontroluj jestli dobře víčkují a neruš. Pracují.
:-)

Karel

Jasne ze si snou nemusim potykat hehehehehe ale ma to zaujmalo ok tak to aj tak spravim za 14 dni skontrolujem :D

Co se včelstvem, v kterém je trubčice?

"Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často."

obecně podle potřeby... Ale vrtat se v nich každou neděli se mně zdá moc. Pokud to znamená rozebrat skoro všechno a zase složit. Pokud to znamená odkrýt třeba strůpek a podívat se dovnitř, není to moc.
V sezóně, od května po srpen, při převěšování je to tak jednou za 2 - 3 týdny. Jednou za dva týdny od cca poloviny května, když je snůška. Vyberou se z plodiště plásty s mladým plodem, nahradí prázdnými plásty a nějakou mezistěnou, z medníku se vyberou k vytočení zavíčkované plásty s medem , cca polovina a nahradí plásty s plodem plus nějakým prázdným plástem , případně mezistěnou k vystavění. Do poloviny května, kdy je hodně zima, se plásty nechávají spíš déle než jenom 14 dní, nestihly by med zahustit. Případně v létě, když hodně prší a je hodně vlhko, jak ukázala nedávná doba, by se plásty taky měly nechávat déle.
Když není snůška neboli je slabá snůška, včely se samy uživí, převěšuje se co cca 3 týdny, ojediněle až co 4 týdny. Rozdíl je v tom, že v plástech téměř žádný med není, takže většina vybraných plástů z medníku se vrací do plodiště a pokud možno se nedávají mezistěny, včelky by je nejspíš nevystavily.
Když není vůbec žádná snůška, musí se včely přikrmovat a potom se do včel jde podle potřeby.

Ve včelstvu nebo oddělku, kde nechávám z matečníku vychovávat matku, tak ty prohlížím spíš každý týden, podle toho, co konkrétní metoda vyžaduje.

V podletí, na podzim, předjaří a na jaře prohlížím dle potřeby, tak co 14 dní až co měsíc, někdy až co dva měsíce. Jinak stačí pozorování letu včel na česnu a prohlídka včel shora strůpkem kolem krmítka.

"lenze ja som v odlozenci nenasiel ani po 4 krat matku tak som si myslel ze tam kladie trubcica lenze vajicka su pekne v strede bunky a je ich tam asi na 1 dc a zacala dlast tak vcera tak neviem ci tam je pritomna matka alebo nie."

Trochu to bude asi očima, trochu tím, že matka bude asi málo živená, tudíž hodně pohyblivá a bude při hledání z vajíček ráda utíkat někde pryč do kouta a tak..... ( kde se snadno náhodou zamáčkne) Za 14 dní se bude lépe hledat a když se označkuje aspoň barvou, bude se potom hledat ještě líp.

Souhlas s KaJi.

Taky koukam po matce, když lezu do včel, ale hlavně kontoluji jestli ploduje. Když je plod, tak je mi matka úplně ukradená a je mi jedno jestli ploduje matka nebo si včely nosí vajíčka ze supermarketu.

O víkendu jsem kontroloval 8 včelstev a matku jsem neviděl žádnou a mám klidné spaní.

Dneska mají v supermarketu všechno! :-)

2011/5/17 Pavel <e-mail/=/nezadan>

> Souhlas s KaJi.
>
> Taky koukam po matce, když lezu do včel, ale hlavně kontoluji jestli
> ploduje. Když je plod, tak je mi matka úplně ukradená a je mi jedno jestli
> ploduje matka nebo si včely nosí vajíčka ze supermarketu.
>
> O víkendu jsem kontroloval 8 včelstev a matku jsem neviděl žádnou a mám
> klidné spaní.
>

Ahaha vajicka zo supermarketu to bolo dobre no dam na radu vas a ododnes sa budem divat len na vajicka ci su zo supermarketu :D a nie po matke :D

No to bych se osi také rozčiloval kdybymi každý týden někdo přerovnával obývák. :-D
jinak.
1) při rozkvětu jívy (kontrola přezimování)
2) Při rozkvětu třešně.(vložit stav. rámky)
3) na začátku rozkvětu řepky (nasazení medníků)
4) za týden (kontrola, jestli jsou matky pod mřížkou a rojové nálady)
5) Pak při medobraní.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo
> Datum: 17.5.2011 13:27:12
> ----------------------------------------
> Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od
> dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc
> často.
>
>
>

PetrO napsal:
Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.
--------------------------------------------------------
V květnu se ve včelách hrabu každou neděli. Ne že bych byl experimentátor, co musí včelám za každou cenu řídit život, ale jelikož nechci roje, tak je otevřít musím. Shodím medníky, nadzvednu 3. plodištní nástavek, kouknu na spodní loučky, nic. Shodím ho, nadzvednu 2. plodištní nástavek, opět mrknu zespodu, nic. Nástavky poskládám, úl zavřu, hotovo. Až tolik to nebolí. Ani včely, ani mne.
Letos jsou matečníky různého stáří na spodních loučkách u dvou včelstev z osmi a u těch tedy rámky druhého a třetího plodištního nástavku prohlížím všechny a matečníky lámu. Přeletáky apod nekonám.
Otázka taky je, zdali tu přípravu na rojení ty včely s těma pár matečníkama myslí vážně, neboť vajíčka jsou přítomna, stavba jede, snůška se nosí, medníky jsou na tom obsahově stejně jako jinde......A to i v té fázi, že tam najdu zavíčkovaný matečník.....
Nemít čas, chuť, nebo mít těch včelstev víc, vyprdnul bych se na takovéto časté a relativně zbytečné prohlídky.
Mj můžu říci, že tyto popisované zásahy nemají lautr vliv na agresivitu mých včelstev.
Ať se daří, Libor Valenta.

V nově utvořeném oddělku asi 3.den jsem zjistil, že mladá matka nikde a našel matku z původního mateřského včelstva, kterou jsem omylem přenesl i s plástem. Protože jsem nechtěl, aby mělo produkční včelstvo mezeru v plodování, v r á t i l jsem matku v u m ě l é m m a t e č n í k u, ani jsem nouzové matečníky nehledal. Druhý den se při kontrole již špacírovala na plástu.
Do oddělku jsem neoplozenou matku přidával také matečníkem.

To mne se letos povedl jiny kousek.Pred dubnovym rojenim jsem odebral starou matku s oddelkem,nechal 1 velky rojovy matecnik a jasal,ze mam klid.Po tydnu prask a povesil se nadherny poroj.Prohlidl jsem materak,druhy matecnik nikde,tak jsem poroj vratil na mezisteny zpatky.Vcera jsem shodil medniky nad mrizkou,v plodisti krasne klade mlada matka.Prohlizim mednik na kolik je zavickovany med,a ejhle-v prvnim klade dalsi a jeste hezci matka-jeji sestra.Vcelstvo jede na 200%.Z matky v medniku bude v sobotu oddelek,no co uz ted.

Pane "halo" nauč se aspoň používat správné výrazy!!

J.P.

Tono Turčáni

Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo.

to fakt nechápu, vypadá to jako jako virus deformovaných křídel a to by se neoplodnila, to samé varoáza. Klade opravdu oplodněná vajíčka a není ve včelstvu další matka?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Emil <emilrasner/=/centrum.cz>
> Předmět:
> Datum: 18.5.2011 20:14:40
> ----------------------------------------
> Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze
> třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo.
>
>
>

Dne Wednesday 18 of May 2011 20:13:35 Emil napsal(a):
> Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze
> třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo.

normalne kladouci, nebo kladouci vajicka, ze kterych se lihnou normalni
vcely ?



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Normálně kladoucí jsem měl na mysli všechna stádia-vajíčka,larvy i zavíčkovaný dělničí plod,druhou matku jsem neviděl.Označil jsem ji a pokusím se ji nafotit.

"Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo."

----------------------------------

Za svou praxi jsem se setkával u matek starších ročníků,že měly okousaná nebo jinak zmrzačená křídla,a to až tolik,že z nich měly pahýly.Zvláště teď v době rojení bývají v některých včelstvech některé dělnice ke své matce až agresivní.Pokud už se takové včelstvo dostane až do stadia vyrojení,tak přednostně se snaží vytlačit svoji starou matku.Pokud tato matka narazí na překážku,kterou jen tak neproleze(třeba těsné česno nebo mateří mřížka),tak jí můžou doslova ohryzávat křídla nebo i nohy.Někdy po vyrojení včelstva byla matka s chumáčkem včel v trávě před česnem s ohryzanými křídly a včely na ní vyloženě skákaly,aby ji donutily k letu,což jde s zmrzačenými křídly pochopitelně špatně.

Tahle pozorování mám hlavně z VÚVč Dol,stávalo se to hlavně u matek inseminovaných a se zastřiženým křídlem,ale i u matek normálně odchovaných.

Zdraví Pavel

Dobrý den,

jsem prosím začátečník a potřebuji poradit. Mám Langstrothy 2/3 a chtěl jsem se zeptat, zda vytáčíte zavíčkovaný med postupně a nebo přidáváte medníky. Hlasí ještě týden teplo a řepka ještě krásně kvete.
Děkuji
Tonda

Můžeš zkombinovat obě možnosti, vytočit zavíčkované i rozšiřovat dle Tvých možností. Teď se vůbec neobávej přehnání v prostoru, nemáš šanci jim ublížit, že by měli problém s tepelným ovládnutím prostoru, jediné riziko nyní je, že nebudou mít kam ukládat sladinu a začnou se rojit. Potřebují zhruba řečeno 2x tolik místa pro sladinu, než kolik je pak medu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tonda <krounka/=/seznam.cz>
> Předmět: Medobran?
> Datum: 19.5.2011 08:07:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> jsem prosím začátečník a potřebuji poradit. Mám Langstrothy 2/3 a chtěl
> jsem se zeptat, zda vytáčíte zavíčkovaný med postupně a nebo přidáváte
> medníky. Hlasí ještě týden teplo a řepka ještě krásně kvete.
> Děkuji
> Tonda
>
>
>

P.Krátký (46.13.52.69) --- 19. 5. 2011
Re: (52283) (52285) (52286)

"Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo."

----------------------------------

Za svou praxi jsem se setkával u matek starších ročníků,že měly okousaná nebo jinak zmrzačená křídla,a to až tolik,že z nich měly pahýly.Zvláště teď v době rojení bývají v některých včelstvech některé dělnice ke své matce až agresivní.Pokud už se takové včelstvo dostane až do stadia vyrojení,tak přednostně se snaží vytlačit svoji starou matku.Pokud tato matka narazí na překážku,kterou jen tak neproleze(třeba těsné česno nebo mateří mřížka),tak jí můžou doslova ohryzávat křídla nebo i nohy.Někdy po vyrojení včelstva byla matka s chumáčkem včel v trávě před česnem s ohryzanými křídly a včely na ní vyloženě skákaly,aby ji donutily k letu,což jde s zmrzačenými křídly pochopitelně špatně.

Tahle pozorování mám hlavně z VÚVč Dol,stávalo se to hlavně u matek inseminovaných a se zastřiženým křídlem,ale i u matek normálně odchovaných.

Zdraví Pavel

...........

To mi připomíná v této souvislosti informaci, kdy jistý druh včel, tuším Dorsata, se množí přesunem po větvi a tvoří vlastně jakési oddělky a tím "svaté stromy".

Zajímavé by bylo vědět, jak je natom matka Dorsaty v momentě dělení, proč se jen přesune... Když se ví, že tento druh migruje tisíce kilometrů, prostě jaké životní podmínky má matka u toho a toho druhu. _gp_

On to má každý spíš podle možnosti, kolik má volných nástavků k dispozici. Já jich mám dost, takže držím nad plodištěm polonástavek max. do poloviny zanesený a pak podsadím další a vytáčím několik dní po odkvětu(podle vlhkosti medu) všechno najednou. Ti co mají nástavků málo, a mají na to čas, vytahují zavíčkované rámky a vytáčí i několikrát během snůšky.
Mám v dadantu podobnou zkušenost, jak tu bylo před nedávnem psáno. Včely prvně zanesou plodiště a potom jdou na medník. Já to považuji za přirozené, vyplnit prostor nejblíž plodu, pohotovostní zásoba, a potom řešit další prostor. A považuji to za výhodu, včely mají během sezóny po odebrání jedné snůšky řešit zásoby v mezičase do další snůšky. Pokud by těch zásob bylo v plodišti moc a matka neměla kam klást, tak není problém např. dva velké rámky vzít a vytočit. A dát tam rovnou rámky s mezistěnou a nebo po vytočení vrátit souše. Je s tím míň práce, než točit medník na dvakrát, aby včely nehladověly.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tonda <krounka/=/seznam.cz>
> Předmět: Medobran?
> Datum: 19.5.2011 08:07:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> jsem prosím začátečník a potřebuji poradit. Mám Langstrothy 2/3 a chtěl
> jsem se zeptat, zda vytáčíte zavíčkovaný med postupně a nebo přidáváte
> medníky. Hlasí ještě týden teplo a řepka ještě krásně kvete.
> Děkuji
> Tonda
>
>
>

Děkuji všem za rady!

>U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří.
Podle úlu je pak >>možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez
zbytečných bodanců.

Včelařím v moravských univerzálech.

>Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.

Co je to umělý roj?

A nyní mám závažnější problém.
Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
abych byl k dispozici k odběru vzorku.
Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?

Alois

Odesílatel by chtěl/chtěla odvolat zprávu: agresivní včelstvo + včelý mor.

Děkuji všem za rady!

>U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří.
Podle úlu je pak >>možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez
zbytečných bodanců.

Včelařím v moravských univerzálech.

>Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.

Co je to umělý roj?

A nyní mám závažnější problém.
Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl mor,
abych byl k dispozici k odběru vzorku.
Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?

Alois

"Co je to umělý roj?"

Včel se smetou z plástů do rojáku do hmotnosti roje, 1 - 2 - 3 kila včel. Mohou být z jednoho včelstva stejně tak jako z více včelstev. Pokud jsou z více včelstev, nechávám plásty se včelami, nějakou dobu, 10 - 20 minut mimo úl. Aby si včelky začínaly uvědomovat osiřelost.
Roják se uloží do chladu, klidu a temnu, třeba do sklepa k zcelení. Pokud tam není matka, po cca půl hodině, až začnou "brečet" osiřelostí ( zvláštní molové zvuky) se přidává matka ve vyjídací klícce. Je to asi nejspolehlivější a nejvíc bezpečný způsob pro přijímání hodně drahých vzácných matek. Včely se tam nechají 2 - 3 dny, případně se trochu pokrmí a potom se usadí už úplně stejným způsobem jako roj někde do úlu na mezistěny. Musí být snůška nebo se musí krmit, včely potom postaví mezistěny a začnou na nich normálně plodovat a fungovat..

TAK TADY JE JIŽ OPRAVDU PROBLÉM. POČKAL BYCH NA VÝSLEDKY VYŠETŘENÍ
Vzorek se odebírá z plodového plástu a měl by si ho odebrat veterinář sám.
Účiným zásahem může být i kompletní přesypání na mezistěny do nového úlu. VÝMENU MATKY BYCH TADY ŘEŠIL ODDĚLKEM a včely bych do něj přesypal přes mřížku a zbavil se také těch univerzálů. med můžeš vytočit ale nesmíš ho dát do prodeje.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: agresivní včelstvo + včelý mor
> Datum: 19.5.2011 14:23:51
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za rady!
>
> >U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří.
> Podle úlu je pak >>možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez
> zbytečných bodanců.
>
> Včelařím v moravských univerzálech.
>
> >Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
>
> Co je to umělý roj?
>
> A nyní mám závažnější problém.
> Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
> abych byl k dispozici k odběru vzorku.
> Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
> V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?
>
> Alois
>
>
>
>
>
>

A nyní mám závažnější problém.
Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
abych byl k dispozici k odběru vzorku.
Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med? Alois

Vyhlásenie ochranného pásma, neznamená ža i vaše včelstvá musia byť napadnuté MPV, je to len prevencia. Mor vo včelstve sa nedá prehliadnuť, len trochu zbehlý včelár rozpozná nakazené bunky, sú už čiastočne otvorené s beztvarou hnedou glejovitou masou zasiahnutej larvy.
U môjho otca bol na včelnici 3 roky mor plodu a nik to neriešil, až došlo ku páleniu celej včelnici. MPV v dedine (kde kontakt včiel bol zrejmý)predtým ani potom sa mor neobjavil.

Ještě jedno upřesnění pro lepší porozumnění veterinárního vyjadřování. Ohnisko je nakažené včelstvo s úlem - z něj se vytáčet med nesmí, musí se kompletně spálit, pokud tak veterina rozhodne. Je samozřejmě možné, že veterina rozhodne, že ohniskem je celá včelnice a pak se likviduje kompletně celá i s medem. Může se stát, že se mor objeví jen laboratorně, ne klinicky třeba při vyšetření z měli, pak je med možné vytočit i v ohnisku, ale před prodejem je nutné med nechat vyšetřit a prodej dle výsledků.
Včelstva, která jsou mimo ohnisko, ale v ochranném pásmu normálně vytáčet můžete. Pokud chcete mít jistotu, můžete si nechat med vyšetřit. Pro úplnost ochranné pásmo je okruh 5km kolem ohniska, které se vyhlašuje obvykle na jeden rok a ve kterém probíhá tzv. zvýšený veterinární dozor ke zdolání nákazy např. vyšetření včelstev z měli, klinické vyšetření vše dle rozhodnutí veteriny.
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 20.5.2011 06:28:16
> ----------------------------------------
> A nyní mám závažnější problém.
> Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
> abych byl k dispozici k odběru vzorku.
> Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
> V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?
> Alois
>
> Vyhlásenie ochranného pásma, neznamená ža i vaše včelstvá musia byť
> napadnuté MPV, je to len prevencia. Mor vo včelstve sa nedá prehliadnuť,
> len trochu zbehlý včelár rozpozná nakazené bunky, sú už čiastočne otvorené
> s beztvarou hnedou glejovitou masou zasiahnutej larvy.
> U môjho otca bol na včelnici 3 roky mor plodu a nik to neriešil, až došlo
> ku páleniu celej včelnici. MPV v dedine (kde kontakt včiel bol
> zrejmý)predtým ani potom sa mor neobjavil.
>
>
>

mám trochu pochybmosti o obsahu vody v medu.
prý pomáhá nechat ho v nádobě odstát a horní vrstvu odebrat.
jak dlouho se má odstát a jakou vrstvu odebrat?

Příteli Radku Hubači, mám velmi silnou alergii, když čtu, nebo slyším o pětiklometrovém ochranném pásmu. Nemůžu pochopit proč se děje jinak. Pokud vím z vlastní zkušenosti "tak ti chytří" nevyhlašují ochranné pásmo, které má tvar kruhu, ale podle k.ú., což je velepěkná hovadina. Já mám svých pár much 7,5km od ohniska, mezi mými muchami a cizími muchami směrem k ohnisku je téměř 3km polí osetých pro včely neatraktivními plodinami a přesto jsem v ochranném pásmu. Copak včely uznávají nějaké hranice k.ú. a jejich velikosti??!! Nebyl pro ně žádný problém překračovat státní hranice v době, kdy se zavíralo a hlídalo každé h.... .Znal jsem včelaře, který kočoval na Polskou řepku a chechtal se kolik má pašovaného medu a nikdo na něj nemůže. Nemůžu se dočkat toho, že ochranné pásmo je kruh o určitém půměru a ne nějaký šišatoid. Zřejmě se nedočkám, protože morové loby co operuje akreditovanými laboratořemi má z toho slušné zisky. Ikdyž se to platí z dotací, jsou to peníze nás všech, které však končí v hlubokých kapsách nenažraných lobistů, a to jsou přece kapsy soukromé.

J.P.

BLBOST!!!

J.P.

U moru je takzvaná klinika, kdy ve včelstvu mor propuká, je uhynulý plod, oslabené včelsvo, příškvary a další přímé projevy této nemoci.
Nebo potom zamoření, kdy se laboratorním vyšetřením vzorku najdou spory moru v různé koncentraci, ale jinak je včelstvo zdravé a normálně funguje.

U včelstev příliš zamořených sporami a oslabených potom propuká nákaza neboli ta klinika. Včelstva hodně životaschopná a méně zamořená se s infekčním tlakem těch spor dokáží vyrovnat, vynášením odpadu z úlu , likvidací starých a stavěním nových plástů atd. Pokud spory moru nepřibývají z nějakého zdroje zvenčí, jejich koncentrace v úlu postupně klesne na nějakou velice nízkou úroveň. Včelař potom by k tomu měl přispět, zvyšovat životaschopnost včelstev ( nerovná se úplně zvyšování výnosů) a skrz čištění a desinfekci snižovat zbylou koncentraci spor.

V obojím případě se ale do okolí šíří spory nemoci.
Ochranné pásmo potom to šíření má podchytit.
V případě nalezené kliniky to dnes znamená likvidací stanoviště a táborák z úlů, v případě pouze nalezených spor to nyní vypadá všelijak. Při velmi vysoké koncentraci spor se může taky pálit, při nižší potom zřejmě veterina přikazuje či doporučuje nějaká ozdravná opatření. A karanténu přirozeně.
To je potom například ono přemetání na mezistěny, důkladné očištění úlů zevnitř i zvenku a spálení těch zbytků, desinfekce úlů.

Pokud dobře tipuji, patříte územně někam pod Moravskoslezský kraj.
Tady máte odkaz na veterinární dokumenty, tam naleznete nové vyhlášky
okolo moru a určitě jsou v ní informace, které potřebujete jako
chovatel včelstev v dané oblasti znát._gp_

http://www.svscr.cz/index.php?art=1041

........
> A nyní mám závažnější problém.
> Obdržel jsem sdělení, že spadám do ochranného pásma, kde se vyskytl roj,
> abych byl k dispozici k odběru vzorku.
> Mám dotaz,  z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká účinná prevence?
> V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, mohu vytočit med?
>
> Alois
>

Dobrý den,
prosím o zkušenost, je kvetoucí len medonosný?
Děkuji

no, pokud vytočíte pár rámků s řídkým medem, vlijete do nádoby a přidáte hustší med bez důkladného promíchání, skutečně se stane to co popisujete a teoreticky můžete horní, řidší, vrstvu odebrat a použít třeba na výrobu medoviny. Prakticky je to ale tak, že když vytočíte řídký med, usadí se na dně nádoby řídký a u hladiny ten ještě řidší. jinak sřečeno, tato metoda Vám příliš nepomůže, ledaže se vám nějakým omylem zamíchá pár rámků nezralého medu do dobře vyzrálého. Zakupte si hustoměr (http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=productsMore&iProduct=453&sName=Hustomer-na-med), který je vhodný k měření obsahu vody v medu, změřte to přesně a podle výsledku rozhodněte, zda budete vyrábět medovinu, nebo plnit do sklenic.

Ja se pridam, co medvedi cesnek?

2011/5/20 Kovář <e-mail/=/nezadan>

> Dobrý den,
> prosím o zkušenost, je kvetoucí len medonosný?
> Děkuji
>

To Ti rozumím, že jsi naštvaný, mě víc ale mrzí jiné fajnovosti veteriny. Třeba to, že jsem v ochraném pásmu, vem to čert, jak ho určily, pravda je, že to automaticky rozšíří na celé katastry. Vadí mně, že mor u jednoho včelaře našli vloni 15. března, ale vyhlášku vydali až 21.května. Nejen že včelař chtěl zlikvidovat napadená včelstva, ale bál se že přijde o náhradu, tak je nechal ještě 2 měsíce lítat, ale když jsem se poptal minulý týden na zrušení pásma, tak jsem dostal tuto odpověď:Dobrý den, pane doktore, ochranná pásma budou moci být zrušená až uplyne pozor.doba 1 roku ke dni 21.5.2010, a až je KVS oficiálně zruší, do té doby je zákaz přemisťování včel. S pozdravem MVDr.Hnulík
Z toho plyne, že KVS klidně může trvat dle správního řádu možná 30, ve zvláštních případech až 90 dní než zareagují a já mám 2 roky v pr.... žádné oddělky, žádné kočování, žádná pomoc začínajícím včelařům, které mám opět 2, nic ..... A okresní veterinář má výmluvu, že nesmí povolit...
Ono je k diskuzi celá ta pozorovací doba, jako epidemiolog bych rozhodně pracoval lépe: Pozorovací doba byla zavedena v době, kdy nebyly takové citlivé vyšetřovací metody. Já bych provedl co nejdříve po nálezu ohniska šetření a vyšetření, reálně by to trvalo cca 2 měsíce, než včelaři seberou měl ( mimochodem vloni jsme měl sbírali asi až začátkem července po objevení moru v březnu!!!) a ta než se vyšetří a pokud by se nic nenašlo, tak bych opatření ke zdolání nákazy ukončil. Co Ty na to? Pak bych byl rád, když by měl dalo o pár včelařů víc v celém katastru, i když si laborka přijde na své. Výsledky by byly stejné. Navíc včelař je moudrý a ví jak obejít. Pokud už stanoviště existuje, tak že se tam objeví o polovinu úlů víc nikdo nezaregistruje, takže kočování reálně probíhat může, ještě samozřejmě častěji včelaři stěhují oddělky, aby se nevraceli létavky do mateřských úlů. Byl jsem před měsíce za blbce, když jsem při ukázce tvorby oddělků doma řekl, že opravdu oddělky zůstanou na zahradě, jak jsme je udělali.....
Jinak s alergií zajdi v tomto případě na psychiatrii, ne za mnou... Tohle je ta poslední maličkost v našem státě, po které bych se osypal. Zvláště nyní, kdy se ze zahraničí koukám na situaci doma z trochu jiné perspektivy. Jak to ta ODS, TOP a VV dělají, že nakonec najdou zdůvodnění proč ta jejich reformní vláda musela zase opět trochu zvýšit státní dluh, aby se pár kamarádů, kteří půjčují státu měli o trochu lépe -chudáci. Zřejmě chtějí utrácet víc, než mají v měšci...pane premiér
Vše v dobrém

Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 20.5.2011 08:43:05
> ----------------------------------------
> Příteli Radku Hubači, mám velmi silnou alergii, když čtu, nebo slyším o
> pětiklometrovém ochranném pásmu. Nemůžu pochopit proč se děje jinak. Pokud
> vím z vlastní zkušenosti "tak ti chytří" nevyhlašují ochranné pásmo, které
> má tvar kruhu, ale podle k.ú., což je velepěkná hovadina. Já mám svých pár
> much 7,5km od ohniska, mezi mými muchami a cizími muchami směrem k ohnisku
> je téměř 3km polí osetých pro včely neatraktivními plodinami a přesto jsem
> v ochranném pásmu. Copak včely uznávají nějaké hranice k.ú. a jejich
> velikosti??!! Nebyl pro ně žádný problém překračovat státní hranice v době,
> kdy se zavíralo a hlídalo každé h.... .Znal jsem včelaře, který kočoval na
> Polskou řepku a chechtal se kolik má pašovaného medu a nikdo na něj nemůže.
> Nemůžu se dočkat toho, že ochranné pásmo je kruh o určitém půměru a ne
> nějaký šišatoid. Zřejmě se nedočkám, protože morové loby co operuje
> akreditovanými laboratořemi má z toho slušné zisky. Ikdyž se to platí z
> dotací, jsou to peníze nás všech, které však končí v hlubokých kapsách
> nenažraných lobistů, a to jsou přece kapsy soukromé.
>
> J.P.
>
>
>

Za1) pořiď si refraktometr
na takové rozdělování je dobrá čeřící nádoba se spodním ventilem
sám to tak dělám v nádobách 60l a odpouštím až do povolené hranice obsahu vody následně pak doplňuji dalším medem.
norma EU je 20% a český med 18% vody
někdo tady psal že dokonce na vysušení používá s úspěchem bytové vysoušeče.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ??dk? med
> Datum: 20.5.2011 08:41:51
> ----------------------------------------
> mám trochu pochybmosti o obsahu vody v medu.
> prý pomáhá nechat ho v nádobě odstát a horní vrstvu odebrat.
> jak dlouho se má odstát a jakou vrstvu odebrat?
>
>
>

Než jsem si zakoupil refraktometr, tak se mi také jednou povedlo vytočit řídký med. Sháněl jsem všemožné rady co s tím a nakonec se mi osvědčilo postavit náboby s medem na sluníčko a do nádoby strčit hadičku od kompresorku co se používá na vzduchování akvária. Po 2 dnech klesla hladina vody na 18%. Ovšem je problém, jak zabezpečit to, aby se do medu nenaprášilo a pod. Ale jako nouzové řešení to funguje. Nejlepší je ovšem med nechat dozrát v plástech ;-).

"Účiným zásahem může být i kompletní přesypání na mezistěny do nového úlu. VÝMENU MATKY BYCH TADY ŘEŠIL ODDĚLKEM a včely bych do něj přesypal přes mřížku a zbavil se také těch univerzálů."

Pro stanoviště se třemi včelstvy, předpokládám někde trvale na zahradě u baráku, univerzály úplně stačí. Pokud vyhovuje v sezóně , od cca května po cca srpen věnovat tomu co 2 - 3 týdny nebo tak nějak půlden. S nástavkovými úly by akorát šlo navíc kočovat, protože jsou lehčí a mají zasíťované dno a v případě nedostatku času a trošku na úkor včelstev mnohem lépe než v univerzálech stáhnout čas strávený ve včelstvech z půldne na půlhodinuk hodinku.
Přirozeně, pokud kvůli moru se bude likvidovat, tak bude, univerzály budou automaticky nahraženy současnými nástavky.

Stanoviště jen se třemi včelstvy může být svým způsobem cenné. Pokud v okruhu kilometr až dva kilometry nejsou žádná další včelstva nebo je jich jen velmi málo, bude stačit k uživení třech včelstev běžná současná "vesnická" krajina bez nějakých lánů včelařských rostlin či hektarů včelařských stromů. Stačí jen sem tak nějaká zahrada, jejíž majitel ještě nechává kvetoucí trávník, skalku , ovocné stromy , stačí kvetoucí plevel v příkopech nebo pod stromy v nějakém lesíku v doletu včel či naopak nějaký park se všelijakými kvetoucími rostlinami, nějaké průměrné zdroje medovice a podobně ....
Na uživení znamená,že buď bude silná snůška nebo slabší snůška a v úplně nepříznivém období se včelky pořád samy uživí, takže nebude třeba je pracně sledovat a přikrmovat cukrem. Takže od května, jak se zvládne rojová nálada, do třeba až poloviny srpna, se bude jenom co 2 - 3 týdny převěšovat nějaké plásty s plodem z plodiště do medníku a vytahovat k vytočení nějaké plásty s medem. Získá se tak kolekce různých druhů medu, občas i hodně odlišných.
Kdyby bylo na takovém stanovišti včelstev třeba 12, získalo by se v květnu určitě podstatně víc medu. V červnu možná nic a v červenci a srpnu by se ty včely musely buď přikrmovat nebo rovnou živit cukrem zpracovaným "na zimu".

Tabulky říkají, co si pamatuji, že len je medonosný poměrně málo. Medvědí česnek, coby cibulovina, poměrně dost. A v příslušně vhodných lesích se rád přemnožuje.
Když ale toho lnu bude hodně....

Diky Radime!

2011/5/20 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> Tabulky říkají, co si pamatuji, že len je medonosný poměrně málo. Medvědí
> česnek, coby cibulovina, poměrně dost. A v příslušně vhodných lesích se rád
> přemnožuje.
> Když ale toho lnu bude hodně....
>

Gustimiliáne, Alois se ptal na něco úplně jiného. Jinak mohl bys mi vyložit z Tvého odkazu hlavu II čl.2 odstavec c: Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev. Jsem moc a moc zvědav, a nejen já co z Tebe vyleze.

J.P.

Že jsi zbytečně vznětlivej. Panu Aloisovi jsem poradil přesně tím, že základní informace a i informace na které se ptá, jsou v tom dokumentu._gp_
........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 20. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelý mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303)
Gustimiliáne, Alois se ptal na něco úplně jiného. Jinak mohl bys mi vyložit z Tvého odkazu hlavu II čl.2 odstavec c: Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev. Jsem moc a moc zvědav, a nejen já co z Tebe vyleze.

J.P.

Gustimiliáne, přečti si poslední dva řádky v příspěvku č.52294. Dále bych chtěl abys nám vyložil toto : "Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev". Bylo by velmi vhodné vysvětlit co všechno musí včelař udělat. Myslím si, že jsi k tomu nejvhodnější.

J.P.

(193.179.175.210) --- 21. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314)
Gustimiliáne, přečti si poslední dva řádky v příspěvku č.52294. Dále bych chtěl abys nám vyložil toto : "Chovatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro provedení prohlídky včelstev". Bylo by velmi vhodné vysvětlit co všechno musí včelař udělat. Myslím si, že jsi k tomu nejvhodnější.

J.P.

.........
Taková otázka mi nenáleží. Doufám že to chápeš. Nejsem veterinář ani aktivní prohližitel. Takové otázky jsou podávány tomu, kdo takové případy řeší. Podle mého názoru je to jasně vysvětleno.

Pokud se najde pozitivní nález na stanovišti, je potřeba ty včelstva na stanoviti neprodleně prohlédnout , proto je potřeba aby včelař umožnil vstup a možnost prohlídky.


Spíše mi chybí ve vyhlášce to, kde si má včelař vyzvednout diagnostické podložky, ale zase to je pro mnoho chovatelů jasné, že stačí zvednou telefon a zeptat se přímo veterináře, protože ten ty podložky zpravidla objednává a přerozděluje do ZO. _gp_

J.P.
>Gustimiliáne, přečti si poslední dva řádky v příspěvku >č.52294.

........
>Mám dotaz, z čeho se odebírá vzorek a jestli je nějaká >účinná prevence?
>V případě, že by se potvrdil mor také u mého včelstva, >mohu vytočit med?



Stačí si přečíst tu vyhlášku. Ty otázky tam mají odpověď.

Ještě jednou pro jasnost dávám odkaz na úřední nástěnku SVS, kde se dá daný dokument stáhnout:

http://www.svscr.cz/index.php?art=1041

_gp_

No vidíš Gustíku, lehce jsi to nakousl. Kdokoliv a kdykoliv si může tuto větu vyložit jakkoliv. Bože chraň nás od všeho zlého!!

J.P.

(193.179.175.210) --- 21. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316)
No vidíš Gustíku, lehce jsi to nakousl. Kdokoliv a kdykoliv si může tuto větu vyložit jakkoliv. Bože chraň nás od všeho zlého!!

J.P.
...........
Jak ji lze jinak vyložit?

Neumíš sám udělat to co vyžaduješ po jiných.

Dobrý den,byla jsem se podívat na chalupu - roubenku nabízenou k prodeji.Mám o ní velký zájem,ovšem přímo u okna je někde v roubení včelí hnízdo.Létaly sem a tam kolem jednoho místa.Budou jezdit vnoučata,mám psi a já šílím,pokud kolem mě něco proletí.Nechci,aby tam včely bydlely.Co mám dělat?Děkuji.

(193.179.175.210) --- 21. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319)

Neumíš sám udělat to co vyžaduješ po jiných.
........
To chce klid. Ta vyhláška se Tě evidentně týká a myslel jsem si, že bych mohl být panu Aloisovi nápomocen hledat informace. Jestli Palo ale ve standardním protimorovém postupu a vyhláškové větě vlastně nic není a chceš jen nějak vyzdvihnout svou myšlenku, měl by jsi ji popsat. Nebo oto požádej to své okolí za které vytupuješ. Šlapat ale záměrně nikomu na kuří oko nebudu. Není to můj styl. Chci jen diskutovat o včelařství._gp_

Irena Tesařová (81.25.21.1) --- 21. 5. 2011
Nechci včelí hnízdo u okna

Dobrý den,byla jsem se podívat na chalupu - roubenku nabízenou k prodeji.Mám o ní velký zájem,ovšem přímo u okna je někde v roubení včelí hnízdo.Létaly sem a tam kolem jednoho místa.Budou jezdit vnoučata,mám psi a já šílím,pokud kolem mě něco proletí.Nechci,aby tam včely bydlely.Co mám dělat?Děkuji.
........
Dobrý den. V roubení asi ne. Jestli jde o včelu medonosnou, budou až někde v dutém stropě nad oknem. Asi to chce vidět, ale řešení proti tomu jsou velmi dostupná ve formě deratizační firmy. Neviděl bych v nastěhovaných včelách vadu na nemovitosti. Chce to jen po odborné likvidaci dobře utěsnit případně obnovit nátěr aby se znovu podle včelí vůně třeba za rok nenastěhovaly._gp_

Prosím ma někdo telefon na pana Pazderku? prosím ať mne kontaktuje, já mu zavolám. Děkuji Michal Riha Telefon 775 025 020

Dobry den,

nevim, jestli jsem zvolil spravne nadpis, mam v umyslu presunout vcely, ktere
bydli ve zdi (kamen na hlinu, prelom 12 a 13 stol., nelze zbourat, kulturni
pamatka) do ulu a odnest.

Neco malo jsem cetl ve vcelarskych prekladech, tedy ze to jde, ale samotny
postup tam asi nebyl, nebo jsem ho nepochopil.


Muj plan je u cesna pristavit ul s ramkem s otevrenym trubcim plodem a cekat.

Mate nekdo nejake vlastni zkusenosti , treba o presunu vcelstev ze stromu ...
do ulu.

Treba i na mail.


Diky.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Michal (46.13.38.168) --- 21. 5. 2011
Pro pana Gustamiliana Pazderku

Prosím ma někdo telefon na pana Pazderku? prosím ať mne kontaktuje, já mu zavolám. Děkuji Michal Riha Telefon 775 025 020
...........
Dobrý den pane Řího, napiště mi prosím na mail, děkuji. gupa(zavinac)seznam.cz. _gp_

Tohle opravdu nejde. Jedině vysířit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nechci v?el? hn?zdo u okna
> Datum: 21.5.2011 21:34:54
> ----------------------------------------
> Irena Tesařová (81.25.21.1) --- 21. 5. 2011
> Nechci včelí hnízdo u okna
>
> Dobrý den,byla jsem se podívat na chalupu - roubenku nabízenou k
> prodeji.Mám o ní velký zájem,ovšem přímo u okna je někde v roubení včelí
> hnízdo.Létaly sem a tam kolem jednoho místa.Budou jezdit vnoučata,mám psi a
> já šílím,pokud kolem mě něco proletí.Nechci,aby tam včely bydlely.Co mám
> dělat?Děkuji.
> .......
> Dobrý den. V roubení asi ne. Jestli jde o včelu medonosnou, budou až někde
> v dutém stropě nad oknem. Asi to chce vidět, ale řešení proti tomu jsou
> velmi dostupná ve formě deratizační firmy. Neviděl bych v nastěhovaných
> včelách vadu na nemovitosti. Chce to jen po odborné likvidaci dobře utěsnit
> případně obnovit nátěr aby se znovu podle včelí vůně třeba za rok
> nenastěhovaly._gp_
>
>
> Na to je těžká rada. Deratizační firma obvykle nemá zaměstnance pro práci se včelami. Usmrtit roj v dutině není až takový problém Na to stačí 2dl benzínu. Ty následky v domě jsou ale horší. Po usmrcení roje dojde k hnilobnému rozkladu plodu a mrtvolek včel a to je děs. Nejlepší se mi v takovém případě jeví nechat to osudu Obvykle problém zmizí do dvou let sám vyrojením nebo že nepřežijí zimu. Také to nemusí být včela medonosná ale pár včel samotářek což u neznalých lidí vyvolává stejné emoce kdy místo 3 včel vidí 30. Panika tu dělá také svoje. Znám to z letité praxe kdy jsem se byl u mnoha lidí podívat co je vlastně tak děsí. V 90 % to byly zednice ve zdivu. Teď je právě čas kdy jich kolem takových vhodných zdí poletuje značné množství. Hlavně by se na to měl podívat místní včelař. Tady je net k ničemu.

"nevim, jestli jsem zvolil spravne nadpis, mam v umyslu presunout vcely, ktere
bydli ve zdi (kamen na hlinu, prelom 12 a 13 stol., nelze zbourat, kulturni
pamatka) do ulu a odnest.
Neco malo jsem cetl ve vcelarskych prekladech, tedy ze to jde, ale samotny
postup tam asi nebyl, nebo jsem ho nepochopil."

Muselo by se probourat dovnitř do dutiny a plásty s matkou vyřezat, přehodit do rámků a do úlu. Jinak to prostě nejde. Obtížná operace, včely jsou při tom maximálně rozzuřeny.

Ovšem cena tohoto včelstva v dutině vzhledem k nejasnému původu, neléčení a možnosti vysokého zamoření minimálně varaózou je sporná.
Nejlepší zlikvidovat, v kameni a hlíně ideálně vysířením. Nebezpečí ohně tam nehrozí a síra proti insekticidům v podstatě nemá chemická toxická rezidua. Díry potom ucpat.

Přesunot to jde, ale jen s kompletním zaplodovaným dílem. To včely opustí, leda při požáru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Vylakani vcel do jineho ulu
> Datum: 21.5.2011 22:27:49
> ----------------------------------------
>
> Dobry den,
>
> nevim, jestli jsem zvolil spravne nadpis, mam v umyslu presunout vcely, ktere
> bydli ve zdi (kamen na hlinu, prelom 12 a 13 stol., nelze zbourat, kulturni
> pamatka) do ulu a odnest.
>
> Neco malo jsem cetl ve vcelarskych prekladech, tedy ze to jde, ale samotny
> postup tam asi nebyl, nebo jsem ho nepochopil.
>
>
> Muj plan je u cesna pristavit ul s ramkem s otevrenym trubcim plodem a cekat.
>
> Mate nekdo nejake vlastni zkusenosti , treba o presunu vcelstev ze stromu ...
> do ulu.
>
> Treba i na mail.
>
>
> Diky.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

"Na to je těžká rada. Deratizační firma obvykle nemá zaměstnance pro práci se včelami. Usmrtit roj v dutině není až takový problém Na to stačí 2dl benzínu. Ty následky v domě jsou ale horší. Po usmrcení roje dojde k hnilobnému rozkladu plodu a mrtvolek včel a to je děs. Nejlepší se mi v takovém případě jeví nechat to osudu Obvykle problém zmizí do dvou let sám vyrojením nebo že nepřežijí zimu."

Fakt je, že teď je na usmrcení včel v dutině z tohoto důvodu nejhorší doba. Včely jsou nejsilnější , mají uvnitř spousty voští s plodem a třeba s málo zahuštěným medem.... Samotných včel bude cca 2 - 4 kila, včelího plodu až 2 kila, nezahuštěného nedávno doneseného medu i do 10 kil a jak to všechno začne kvasit a vlhnout, vezme to s sebou nejspíš i starý zahuštěný med.....Pokud je toho tolik, celé léto to bud kvasit a případně i vytékat ze zdi....Záleží hodně na umístění dutiny, jestli je v dosahu zemní vlhkosti nebo ne a na tom, jestli dalších pár týdnů bude suché nebo vlhké počasí.....Když včely likvidovat teď, raději potom dutinu otevřít a většinu materiálu vybrat .

Ale jestli to jsou vůbec včely. Dnešní včely totiž vyžadují poměrně prostornou dutinu , až několik desítek litrů. Prosperují špatně už v dutině menší než takových 20 litrů a je nemožné, aby se usadily v dutině menší než odhadem 4 - 5 litrů.
Pokud to je menší dutina, budou to nejspíš vosy nebo čmeláci, pokud tam není dutina žádná, jen zvětralá malta či podobný měkký materiál, budou to včely samotářky. To je vesměs hmyz, který když není obtěžován, na člověka neútočí a je všechen užitečný.

Tak mě napadá, že tyhlety případy budou přibývat s tím, jak se budou stavět silně izolované pasívní domy. Tam tepelná izolace o tloušťce takových 15 i víc centimetrů není výjimka.
Stačí tedy, když někde ve výšce nějaký strakapoud či žluna se probourá do izolace a udělá v ní pořádnou dutinu nebo když nějaký metřík nad zemí tam udělají dutinu hlodavci. Nebo když lajdácká firma někde vynechá pár decimetrů čtverečních takové izolace a prázdný prostor jen zadekluje.....

"Přesunot to jde, ale jen s kompletním zaplodovaným dílem. To včely opustí, leda při požáru."

Teoreticky se dají včely vyhnat kouřem o koncentraci někde na hranici jejich udušení. Prakticky by se nějakým způsobem, nějakou trubkou, musel dopravovat hustý kouř do nejzazšího místa dutiny, aby včely utíkaly směrem od kouře k otvoru a ven. A to je ještě otázka, jestl podstatná část včel s matkou by přece jen nezůstala na plástech a neuhynula.

Dne Saturday 21 of May 2011 23:52:08 Pavel napsal(a):
> Tohle opravdu nejde. Jedině vysířit.

v OVP byl clanek o tom, ze to nekdo dela, treba ve mestech v bance, u lidi ve
stromech, kde maji deti domecek ....

i presto dik.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Čeho se bojíš, snad ne veteriny. Máš strach aby si na Tobě nezgustli.

J.P.

Jestli máš cokoli, Jíří Palo, s čím bychom ti mohli já nebo ostatní zde na konferenci coby včelaři pomoci, vyjádři se trochu přesněji. Takové obviňování z nějakého strachu si nech do hospody._gp_
..........
(193.179.175.210) --- 22. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319) (52320) (52322)

Čeho se bojíš, snad ne veteriny. Máš strach aby si na Tobě nezgustli.

J.P.

Nabízím k prodeji větší množství květového medu .
Baleno v sudech nebo plastových nádobách.
Cena dohodou.Tel.605175435

Dobrý den,
požádejte nějakého včelaře z okolí, měl by Vás umět problému bez větších obtíží zbavit. Je nutné vidět ty včely, neexistuje obecný návod...
S pozdravem
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Irena Tesa?ov? <emiliannain/=/seznam.cz>
> Předmět: Nechci v?el? hn?zdo u okna
> Datum: 21.5.2011 20:04:55
> ----------------------------------------
> Dobrý den,byla jsem se podívat na chalupu - roubenku nabízenou k
> prodeji.Mám o ní velký zájem,ovšem přímo u okna je někde v roubení včelí
> hnízdo.Létaly sem a tam kolem jednoho místa.Budou jezdit vnoučata,mám psi a
> já šílím,pokud kolem mě něco proletí.Nechci,aby tam včely bydlely.Co mám
> dělat?Děkuji.
>
>
>

Zacnete sama aktivne vcelarit,prestanete silet,kdyz Vam neco proleti u hlavy.Je s podivem,kolik lidi se bezduvodne boji vcel.(tedy pokud nejste alergik).

Chtěl bych se zeptat, jestli neexistuje jeden univerzální refraktometr pro měření hustoty medu, cukernatosti ovocných šťáv, obsahu alkoholu ve víně a destilátech... Prostě "vše v jednom" pro včelaře a zahrádkáře. Představuji si ho tak, že na jeho stupnici bude jen např. index lomu a v tabulce si pak najdu výslednou hodnotu.

Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu bez emocí a jiných nepříjemných věcí. To nemá nic společného s hospodou a jinými kravinami.Platíš tady za superradila a když se Tě někdo zeptá přímo, tak to hraješ někam jinam, nebo to přejdeš, nebo ho sprdneš.

J.P.

To udělat nelze, tedy ne jak refraktometr. Tohle se vyrábí jak stolní spektrometr, ale ten už má záběr použití mnohem vyšší a cena je někde jinde... Refr. má úzkou specializaci z toho důvodu, aby byl dostattečně přesný. Vem si rozsah hustot - destilát kolem 900kg/m^3 a med až 1500kg/m^3, to prostě jednoduše jedním přístrojem s požadovanou přesností měřit nelze...

Co na to říct. http://www.novinky.cz/ekonomika/234109-zlodeji-by-mohli-zdrazit-med.html

Tak včera jsem vytočil v průměru 20kg/úl a to samé v úlech zůstalo - teprve začínají víčkovat, vybral jsem jen plásty z poloviny a víc zavíčkované... A hlavní snůška nás teprve čeká. Řekl bych, že cena medu půjde spíše dolu, než co tu někdo avizoval 150kč/kg... Letos bych viděl průměr někde kolem 80kg/úl, jiné roky je tu cca polovina.

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 5. 2011
Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292) (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319) (52320) (52322) (52335) (52336)
Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu bez emocí a jiných nepříjemných věcí.
J.P.
.............¨
No vždyď asi nečteš!

Ještě jednou: Záleži natom, kdo to řeší.

I tč. p. Krabec na školení prohližitelů školil a poučoval, že jak veterinář, tak prohližitel MUSÍ mít citlivý přístup k druhým chovatelům. Ale je záhodno nevěřit druhým a sobě jen napůl a procházet kůlny poblíž včel a hledat schované věci s podezřením na mor u včelaře. I tak se dá dopídit k nějakému výsledku u moru. _gp_

Pane Jiří, včelař vlastně nemusí dělat skoro nic, jen dohodnout termín
prohlídky, aby jí byl přítomen. (Rozebírání včelstva při prohlídce by měl
totiž dělat sám - prohlížitelé se tím vyhnou případnému nařčení, že
například zamáčknuli matku). Prohlídky většinou dělají proškolení včelaři a
protože jsou dělány i v zájmu i samotného majitele prohlížených včelstev,
nevidím důvod pro vznik "emocí a jiných nepříjemných věcí". A protože jsme
(předpokládám) rozumní lidé, je prostor i pro předchozí domluvu - například
víkendový, nebo dlouhodobě nemocný včelař se může domluvit s někým z
místních včelařských přátel, aby ho při prohlídce zastoupil.
S pozdravem a přáním negativního výsledku prohlídky Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Pala
Sent: Monday, May 23, 2011 7:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: agresivní včelstvo + včelí mor

Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno
musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu
bez emocí a jiných nepříjemných věcí. To nemá nic společného s hospodou a
jinými kravinami.Platíš tady za superradila a když se Tě někdo zeptá přímo,
tak to hraješ někam jinam, nebo to přejdeš, nebo ho sprdneš.

J.P.

Když máte pořád stejnou kvalitu medu, proč svůj med potažmo sebe chcete degradovat cenově dolů. Cena nemá podle mne s množstvím nic společného.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <fazat/=/seznam.cz>
> Předmět: Medobran?
> Datum: 23.5.2011 08:11:43
> ----------------------------------------
> Tak včera jsem vytočil v průměru 20kg/úl a to samé v úlech zůstalo - teprve
> začínají víčkovat, vybral jsem jen plásty z poloviny a víc zavíčkované... A
> hlavní snůška nás teprve čeká. Řekl bych, že cena medu půjde spíše dolu,
> než co tu někdo avizoval 150kč/kg... Letos bych viděl průměr někde kolem
> 80kg/úl, jiné roky je tu cca polovina.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 08:33:38
> ----------------------------------------
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 5. 2011
> Re: agresivní včelstvo + včelí mor (52168) (52169) (52186) (52192) (52200)
> (52206) (52229) (52233) (52235) (52245) (52254) (52256) (52262) (52292)
> (52303) (52313) (52314) (52315) (52316) (52318) (52319) (52320) (52322)
> (52335) (52336)
> Gustimiliane, několikrát jsem po Tobě chtěl,abys tady napsal co všechno
> musí včelař udělat aby úřední prohlídka včelstev na MVP proběhla v klidu
> bez emocí a jiných nepříjemných věcí.
> J.P.
> ............¨
> No vždyď asi nečteš!
>
> Ještě jednou: Záleži natom, kdo to řeší.
>
> I tč. p. Krabec na školení prohližitelů školil a poučoval, že jak
> veterinář, tak prohližitel MUSÍ mít citlivý přístup k druhým chovatelům.
> Ale je záhodno nevěřit druhým a sobě jen napůl a procházet kůlny poblíž
> včel a hledat schované věci s podezřením na mor u včelaře. I tak se dá
> dopídit k nějakému výsledku u moru. _gp_
>
>
>
I tak to může být kravina
Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se všeobecně a tvrdošíjně traduje.
Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu jsem ochoten uvěřit mnohem více!!

pepan

I tak to může být kravina
Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se všeobecně a tvrdošíjně traduje.
Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu jsem ochoten uvěřit mnohem více!!

pepan
----------
Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.

Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno. A případně jak to ti kluci dělají. :-)


A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci izolovaných ohnisek moru.

Karel

LP:
Pane Jiří, včelař vlastně nemusí dělat skoro nic, jen dohodnout termín
prohlídky, aby jí byl přítomen. (Rozebírání včelstva při prohlídce by měl
totiž dělat sám - prohlížitelé se tím vyhnou případnému nařčení, že
například zamáčknuli matku).
-----

No skoro nic, jen ze všech plástů sklepe včely a pak to všechno vrátí do úlu. A doufá že tam matka zůstane.

Naprostá idylka, ještě si stihne o včelách popovídat. Hlavně u zadováků ve včelíně.

Jo a musí se přitom stihnout modlit, aby na plástě nebyla zrovna jedna chycená buňka. :-)

Karel

Jenda:
Tak včera jsem vytočil v průměru 20kg/úl a to samé v úlech zůstalo - teprve začínají víčkovat, vybral jsem jen plásty z poloviny a víc zavíčkované... A hlavní snůška nás teprve čeká. Řekl bych, že cena medu půjde spíše dolu, než co tu někdo avizoval 150kč/kg... Letos bych viděl průměr někde kolem 80kg/úl, jiné roky je tu cca polovina.
--------------

Jasně, cenu si sami stlačíme až na 50Kč a pak to budeme svádět na Špačka. Jak nám málo platí. :-)


Kolego, vy jste šíleně nenažraný, když chcete všechno hned prodat, ať to stojí co to stojí.

Co si tak něco co neprodáte za stavající cenu nechat na léta hubená.


O kolik medu víc lidi koupí když nebude za 100 ale za 80.

Nakoupí si místo 10 kilo 12 kilo?

Ti co půjdou s cenou dolů jako první je třeba si pamatovat a na výroční členské schůzi jmenovat místo těch co maíjí VD ve vzorku.


Karel

Dne Monday 23 of May 2011 12:14:22 KaJi napsal(a):

> Co si tak něco co neprodáte za stavající cenu nechat na léta hubená.

Dobry den,

jak, nebo v cem a kde si nechavate na leta hubena ?
A pri jake teplote.

Diky.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jasně, cenu si sami stlačíme až na 50Kč a pak to budeme svádět na Špačka. Jak nám málo platí. :-)


Kolego, vy jste šíleně nenažraný, když chcete všechno hned prodat, ať to stojí co to stojí.

Co si tak něco co neprodáte za stavající cenu nechat na léta hubená.


O kolik medu víc lidi koupí když nebude za 100 ale za 80.

Nakoupí si místo 10 kilo 12 kilo?

Ti co půjdou s cenou dolů jako první je třeba si pamatovat a na výroční členské schůzi jmenovat místo těch co maíjí VD ve vzorku.


Karel
------------------------------------------------------------

Já už loni na podzim psal, že 150,- je naprostá kravina :-), prodávám za 100,- a nemám problém, soused za 80,- což považuju za blbost. Loni jsem med ještě dokupoval, abych měl pro stálé zákazníky. Letos jsem chtěl jít na 120,-, ale jak to tak vypadá, zůstanu tam kde jsem byl, tedy květový 100,- medovicový 120,-. Ačkoli jsou v organizaci tací, kteří agitují na 120,- a 140,- a někteří (dle vašich slov nenažraní) i více. Já jsem rád, že se med dostane i do rodin "slabších" a nemám problém holčině co je sama s děckem přihodit sklenici zadarmiko... Ale upřímě řečeno, pro med za "stovku" v omnii jsem chodil před patnácti lety, od té doby je vše několikrát dražší, ale zemědělská výroba má prodej +- stále stejný...

Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky. A máš to.
Uvedli to do světa Angličané. Dělali rovněž stěry se zamořených úlů a údajně tam má být těch spor tak málo, že samo o sobě to údajně ani nákazu vyvolat nemůže, tomu se říká (podprahové množství). Za hlavní problém v samotném včelstvu pak uvádějí staré dílo v plodišti. Tam se to podprahové nožství začne kumulovat až to propukne v nákazu. Jestli se to všechno dalšími výzkumy potvrdí, tak to bude stejně trvat ještě dalších 50 let než to včelařská veřejnost přijme.
A k té druhé otázce; Se stoupající vzdáleností klesá procento možné nákazy, říká se tomu (vzdálenostní bariéra).
Z toho pak vyplývá jediná možná prevence, nešetřit na mezistěnách a obměněňovat raděj více než se doporučuje ta 1/3.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 12:08:03
> ----------------------------------------
> I tak to může být kravina
> Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se
> všeobecně a tvrdošíjně traduje.
> Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas
> zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s
> největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i
> do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu
jsem ochoten uvěřit dříve
> pepan
> ----------
> Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
> Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.
>
> Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno.       A
> případně jak to ti kluci dělají. :-)
>
>
> A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci
> izolovaných ohnisek moru.
>
> Karel
>
>
>

Z toho co popisujete je mnohem pravděpodobnější přenos nákazy od krmičky k trubci než opačně.

"Pepan:Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky."

---------------------------------------------------------

Co vím,tak včely krmí jen mladé trubce,kteří ještě nevyletují.Starší trubci už se živí sami,jen k tomu potřebují trubčí buňky s medem,však trubčinu v úle včely dokážou také pěkně zanést.Do dělničí nestrčí hlavu.Pokud nejsou v úle otevřené trubčí buňky se zásobami,potom teprve žebrají u dělnic,aby je nakrmily(ne u kojiček).

Zdraví Pavel

Dobrý den, chtěl bych se zeptat proč včelstvo mění matky? Děkuji Petra Kolářová

Počítači vůbec nerozumím, ale irituje mne určitě mladší trouba co tu místo písmen montuje otazníky

Teď k přenosu nákazy. Zkoumá náš - včelařský výzkumák, jak se to ve skutečnosti děje? Mám velmi silný dojem, že jsou to jen a jen dohady. Nakonec platí: Stokrát opakované cokoliv se stává pravdou. Ty včelí zakrnělé samice si jdou při krmení s včelími samci hubama po sobě. Ty když toto provádíš s protikusem-samozřejmě bez výměny potravy a protikus má koutky teprve v počátečním stádiu , tudíž o nich oba nevíte, tak se ti nepozději do tří dnů vyhodí a můžeš mi oponovat.

J.P.

To máš jak ze starými ženskými - s nimi je taky houby zábava... prostě starší matka neklade dost vajíček a neprodukuje dost feromonů, tak ji vymění.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <petkoklaricek/=/seznam.cz>
> Předmět: V?el? matky
> Datum: 23.5.2011 14:19:31
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat proč včelstvo mění matky? Děkuji Petra
> Kolářová
>
>
>

Počítači vůbec nerozumím, ale irituje mne určitě mladší trouba co tu místo písmen montuje otazníky

Teď k přenosu nákazy. Zkoumá náš - včelařský výzkumák, jak se to ve skutečnosti děje? Mám velmi silný dojem, že jsou to jen a jen dohady. Nakonec platí: Stokrát opakované cokoliv se stává pravdou. Ty včelí zakrnělé samice si jdou při krmení s včelími samci hubama po sobě. Ty když toto provádíš s protikusem-samozřejmě bez výměny potravy a protikus má koutky teprve v počátečním stádiu , tudíž o nich oba nevíte, tak se ti nepozději do tří dnů vyhodí a můžeš mi oponovat.

------------------------------------------------
To vidím, že počítači nerozumíte (tím se netrapte, základy zvládáte dobře, jen uberte na osobních útocích), je celkem zbytečné ty otazníky přepisovat, oni se stejně znovu objeví, až někdo odpoví emailem ;-)

Samozřejmě jsou to jen dohady. Čekám, kdo přijde s teorií, že se včela může nakazit od mšice, kterou před tím navštívila mor pozitivní včela.
U nás bylo před časem vyhlášeno v červenci ohnisko MVP, k pálení došlo v srpnu. ŽÁDNÉ včelstvo v okolí nebylo nakaženo a to i přes to, že trubci létali v okolí bez ochrany.

Jenda
Letos jsem chtěl jít na 120,-, ale jak to tak vypadá, zůstanu tam kde jsem byl, tedy květový 100,- medovicový 120,-. Ačkoli jsou v organizaci tací, kteří agitují na 120,- a 140,- a někteří (dle vašich slov nenažraní) i více. Já jsem rád, že se med dostane i do rodin "slabších" a nemám problém holčině co je sama s děckem přihodit sklenici zadarmiko... Ale upřímě řečeno, pro med za "stovku" v omnii jsem chodil před patnácti lety, od té doby je vše několikrát dražší, ale zemědělská výroba má prodej +- stále stejný...
-------------

Mé invektivy bverte prosím s nadhledem. :-)

Ale ta nenažranost směřovala k těm, co chtějí prodávat za lacino, aby prodali hned všechno a měli prachy v "keši".

Samozřejmě, budou držet keš dřív jak ostatní, pravděpodobně to však bude menší suma, než by dosáhly při vyšší ceně ale postupně.
O to víc však budou držkovat a mluvit o dotacích a jak je každý dře,

Jinak cena je věc velmi lokální a navíc i nesrovantelná - jná pro příbuzné a kolegy v práci, jná když tozabalím a dám do krámu.

Ale obecně není důvodu jít s cenou dolů, protože k tomu jsou jen ekonomické důvody - a většina včelařů to dělá z lásky a ne pro peníze - s vyjímkou pár profíků kteří musí profinancovat chod farmy. A to je nutí prodávat - ale kupodivu jenom je dožene ztráta - tedy to že prodávají pod ek. cenou. Nám ostatním to může být buřt, a přesto se předhánáme v závodech o nejnižší cenu.

Osobně budu držet cenu co vloni, protože tu jsem nenavýšil jen proto, že to šlo a medu bylo málo. Znám svoje náklady a něco lehce nad sto mi přinese i ten zisk. Pokud bych si započítal do nákladů nějakou tu hodinovku. Nebo naopak, baví mě to a ještě mi za to platí:-)

Karel

Co vím,tak včely krmí jen mladé trubce,kteří ještě nevyletují.Starší trubci už se živí sami,jen k tomu potřebují trubčí buňky s medem,však trubčinu v úle včely dokážou také pěkně zanést.Do dělničí nestrčí hlavu.Pokud nejsou v úle otevřené trubčí buňky se zásobami,potom teprve žebrají u dělnic,aby je nakrmily(ne u kojiček).

Zdraví Pavel
--------
Navíc tady je jedne malý háček.

Aby se nákaza přenesla, musí být kromě zdroje i nové ohnisko. Tedy v něm musí trubci vytvořit takový infekční tlak, až nakazí nejméně jednu larvičku.
A včely musí být mimo formu a tu larvičku nevynesou ven v "zubech".
A že by do nějakého včelstva zalétvaly intenzívně trubci - to by tam musela být opravdu fešná matka anebo dobrá medovina. :-)
Nevylučuji, že je to technicky možné, ale spíš se podívám po faktech. A vím o jedné studii z Moravy, kdy se našel "amatérský" výzkumník, co dohledával proč tam mají mor. Tedy odkud kam se dostal. Pro naprostou většinu našel prozajčtější příčinu než trubce. Vyšlo v MV i ve Včelařství. To považuji za daleko zajímavější čtení a dopručuji ke čtení všem, hlavně funckionářům, co mají možnost ovlivnit situaci. A gramotnost. Zatím bohužel velmi nízká. I u mnohých funkcionářů.

Karel

Tak se mi zdá, že teď uvažovat o ceně medu, když 1 vytáčení ještě mnozí z nás nemají za sebou je pěkný nesmysl. Nejdřív přece musím znát celkové množství sklizeného medu a pak provést kalkulaci. Opačně je to blbost. Loni jsem navýšil cenu o 30 Kč a prodej přes plot se mi zcvrkl na 25 %. Musely to tedy dohnat obchody které mají nějaký rabat a tím to navýšení byl pro mě vlastně prodělek. Takže jestli bude medu hodně, nebudu to s cenou přehánět, ale určitě od 100 výš! Zdraví R. Stonjek

Vážení přátelé, ceny se určují na trhu. Určuje je nabídka a poptávka. Ať se to zdá nebo ne český trh je strašně malý pouze 0,7 kg na hlavu to německý je o poznání někde jinde, spotřeba až dvojnásobná, vyšší životní úroveň a vyšší koupěschopnost... Průměrný německý včelař si váží své práce na 6 euro za půl kila, to je 6x 24 = 144 Kč. Domácí včelař si cení své práce na 80 korun za kilo a to mu připadne hodně, takže dává i medy zdarma. Rozdíl je snad viditelný 296 - 80 = 216 korun českých rozdíl za práci německy mluvícího včelaře a českého.

Smutné představení, ale čemu se divíme, český včelař včelaří s nataženou rukou a stále čeká na ty dotace rozdíl skoro dvě stě korun český honza za pecí prostě nevidí.

Rozbor je prostě zbytečný, kvalita i cena českého medu je ve výkupu srovnána na kvalitu i cenu argentiny, mexika, brazílie, číny a výkupci nabídnou jen tolik za kolik jsme ochotni prodávat.
Polemika je zbytečná, včelaře nezměním jen možná pobouřím 20 včelařů z 55 000. tj. 0,0004 %

Pěkné vytáčení a supr kvalitu medu přeje jiří

Výkup medu. Cena byla stanovena na 45 Kč.Je takový nával na honem prodej, že během jednoho dne šla cena dolu a půjde i nadále. Včelpo 44, Halada 42, Špaček 40. Jak je to jnde?

No jen aby to nebyly kecičky naši babičky tz jsi neprodával med kolem Jičína zy pajsku,jako tenkrát,když jsi nás přesvědšoval o tom,že realna cena je pro nás 140 kč.Jestli nevěříš a nebo jsi už zapoměl,běž do historie-ta nelže.Čau a hodně cenových úspěchů.Včelkyn.

Roj usazený v komíně cca 18 hod jsem zkoušel vylákat na otevřený trubčí plod v krabici vedle komína. Neúspěšně - pěkný komín nechtěly opustit kvůli papírové krabici :-)

Vít Martínek

B.Tichý (90.183.115.37) --- 23. 5. 2011
Re: Medobraní (52344) (52351) (52353) (52361) (52363)

Výkup medu. Cena byla stanovena na 45 Kč.Je takový nával na honem prodej, že během jednoho dne šla cena dolu a půjde i nadále. Včelpo 44, Halada 42, Špaček 40. Jak je to jnde?
.......
Všude uvnitř hranic ČR se tato informace se šíří rychlostí telefonního spojení mezi výkupci a zpracovateli. Tato startovní cena je vždy na malé úrovni. V celkovém obchodním objemu je položka výkup medu v Česku někde hodně dole - bez významu - jsou kratochvílí obchodníků, kdy vlastně o med od českých včelařů nemají ani zájem.

Nanic ta cena vlastně ani neukazuje. Nízká květnová startovní cena medu je jak akcie, může vyletět nebo ještě padnout.

Záleží na poptávce a nabídce a celkovém množství dovezeného medu, papírového medu, medu který zraje a který se vyrábí jako umělý a nabízí jako přírodní, laxnost a nefukčnost inspekčních programů vlády ČR a jeho ministerstev a samozřejmě korupce, nedokonalost soudního systému a skrýtý medný kartel, který funguje naprosto bezvadně v této zemi s provázáním i mimo ni. BuĎme rádi za zdraví a a zdraví našich dětí a ty peníze za med projdou našimi peněženkami podle inteligence každého z nás. _gp_

No jen aby to nebyly kecičky naši babičky tz jsi neprodával med kolem Jičína zy pajsku,jako tenkrát,když jsi nás přesvědšoval o tom,že realna cena je pro nás 140 kč.Jestli nevěříš a nebo jsi už zapoměl,běž do historie-ta nelže.Čau a hodně cenových úspěchů.Včelkyn.

-----------------
Sklenici nebo kilo medu?

Karel

Však právě proto od nákazy až do propuknutí uběhnou léta.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 14:03:43
> ----------------------------------------
> Z toho co popisujete je mnohem pravděpodobnější přenos nákazy od krmičky k
> trubci než opačně.
>
>
>

Je to jak u ženských neplodí je nutné vyměnit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <petkoklaricek/=/seznam.cz>
> Předmět: V?el? matky
> Datum: 23.5.2011 14:19:31
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat proč včelstvo mění matky? Děkuji Petra
> Kolářová
>
>
>

To je vidět že nerozumíš Servry neumějí českou diakritiku a proto tam umístí ty otazníky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 14:27:44
> ----------------------------------------
> Počítači vůbec nerozumím, ale irituje mne určitě mladší trouba co tu místo
> písmen montuje otazníky
>
> Teď k přenosu nákazy. Zkoumá náš - včelařský výzkumák, jak se to ve
> skutečnosti děje? Mám velmi silný dojem, že jsou to jen a jen dohady.
> Nakonec platí: Stokrát opakované cokoliv se stává pravdou. Ty včelí
> zakrnělé samice si jdou při krmení s včelími samci hubama po sobě. Ty když
> toto provádíš s protikusem-samozřejmě bez výměny potravy a protikus má
> koutky teprve v počátečním stádiu , tudíž o nich oba nevíte, tak se ti
> nepozději do tří dnů vyhodí a můžeš mi oponovat.
>
> J.P.
>
>
>

Pepane zajímavý to je. Ale měl by jsi to opřít doslova o zdroj, který
tady nepíšeš. Zajímavé to je proto pro mě, protože třeba taková teorie
by se měla opřít i o praktické věci jako trubčí anatomii, která je
odlišná od dělnice a matky, (funkce medového volátka, odlišná funkce
trávení) šíření trubců a jejich zalétávání, přenos spor např. výkaly
trubců, atp. Jsi schopen dohledat prosímtě ten zdroj informací a dát
to sem? Protože tuto písničku jsem už od tebe tusím také slyšel a
praktický výzkum černé na bílém by byl pro diskuzi určitě posun v
poznání jak by ta infikace sporama včelího moru měla tedy fungovat.
Díky._gp_

2011/5/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>
> Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky. A máš to.
> Uvedli to  do světa Angličané. Dělali rovněž stěry se zamořených úlů a údajně tam má být těch spor tak málo, že samo o sobě to údajně ani nákazu vyvolat nemůže, tomu se  říká (podprahové množství). Za hlavní problém v samotném včelstvu pak uvádějí staré dílo v plodišti. Tam se to podprahové nožství začne kumulovat až to propukne v nákazu. Jestli se to všechno dalšími výzkumy potvrdí, tak to bude stejně trvat ještě dalších 50 let než to včelařská veřejnost přijme.
> A k té druhé otázce; Se stoupající vzdáleností klesá procento možné nákazy, říká se tomu (vzdálenostní bariéra).
> Z toho pak vyplývá jediná možná prevence, nešetřit na mezistěnách a obměněňovat raděj více než se doporučuje ta 1/3.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
>> Datum: 23.5.2011 12:08:03
>> ----------------------------------------
>> I tak to může být kravina
>> Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se
>> všeobecně a tvrdošíjně traduje.
>> Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas
>> zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s
>> největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i
>> do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu
> jsem ochoten uvěřit dříve
>> pepan
>> ----------
>> Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
>> Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.
>>
>> Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno.        A
>> případně jak to ti kluci dělají. :-)
>>
>>
>> A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci
>> izolovaných ohnisek moru.
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Nevím to. Jisto jistě to bylo na netu, asi tak před rokem, na některých stránkách jako jsou PSNV, včelár a podobně,asi někde tady http://www.vcely.or.cz/links.htm
Mne tehdy nejvíc zaujaly ty stěry a ta doba až 8 let od nákazy až po propuknutí. Údajně včelař nemá za ta léta ani šanci si všimnout ,že to u něj probíhá.
Začal jsem o tom přemýšlet tehdy až po několika dnech po rozhovoru s naším veterinářem. Samozřejmě to beru jako nový směr výzkumu a co s toho vzejde je otázkou času.
Do diskuze jsem to vložil , protože mne vždy nadzvednou ty dogmata o různých úlech na půdách a jak v nich hned začne mor řádit.
Když se neví jak proti nemoci bojovat tak se pálí. Nepřipomíná Vám to středověk a morové epidemie?
Nikdo však nevěnuje pozornost způsobům moderního včelaření, který si podle mne přímo koleduje o vznik a rychlé rozšíření nákazy právě tou unifikací.
Dříve bylo příkladně u nás 15 včelařů se 70 včelstvy a teď je jich 5 s 90 a na stanovišti měli pět různých měr které jim nedovolovali to mezi sebou míchat.
Ta koncentrace je pak také problémem. Já když ve svém okolí uvedu že do včelstva vrazím i 20 mezistěn tak platím za hlupáka co si zbytečně přidává práci, vždyť přece stačí 3.
Stačí se podívat kolem sebe jak jak v různých oborech se poznatky za posledních 20 let změnily nebo i dokonce převrátily naruby.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> Datum: 23.5.2011 23:40:45
> ----------------------------------------
> Pepane zajímavý to je. Ale měl by jsi to opřít doslova o zdroj, který
> tady nepíšeš. Zajímavé to je proto pro mě, protože třeba taková teorie
> by se měla opřít i o praktické věci jako trubčí anatomii, která je
> odlišná od dělnice a matky, (funkce medového volátka, odlišná funkce
> trávení) šíření trubců a jejich zalétávání, přenos spor např. výkaly
> trubců, atp. Jsi schopen dohledat prosímtě ten zdroj informací a dát
> to sem? Protože tuto písničku jsem už od tebe tusím také slyšel a
> praktický výzkum černé na bílém by byl pro diskuzi určitě posun v
> poznání jak by ta infikace sporama včelího moru měla tedy fungovat.
> Díky._gp_
>
> 2011/5/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >
> > Vtip je právě v tom krmení. Kdo krmí ty larvičky? A trubec se také neumí
> napapat. Krmí ho ty samé včely co krmily ty larvičky. A máš to.
> > Uvedli to &nbsp;do světa Angličané. Dělali rovněž stěry se zamořených úlů a údajně
> tam má být těch spor tak málo, že samo o sobě to údajně ani nákazu vyvolat
> nemůže, tomu se &nbsp;říká (podprahové množství). Za hlavní problém v samotném
> včelstvu pak uvádějí staré dílo v plodišti. Tam se to podprahové nožství začne
> kumulovat až to propukne v nákazu. Jestli se to všechno dalšími výzkumy potvrdí,
> tak to bude stejně trvat ještě dalších 50 let než to včelařská veřejnost
> přijme.
> > A k té druhé otázce; Se stoupající vzdáleností klesá procento možné nákazy,
> říká se tomu (vzdálenostní bariéra).
> > Z toho pak vyplývá jediná možná prevence, nešetřit na mezistěnách a
> obměněňovat raděj více než se doporučuje ta 1/3.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo + v?el? mor
> >> Datum: 23.5.2011 12:08:03
> >> ----------------------------------------
> >> I tak to může být kravina
> >> Poslední výzkumy nás zavádějí úplně k jinému způsobu šíření moru než se
> >> všeobecně a tvrdošíjně traduje.
> >> Osobně si neumím představit, aby vůbec bylo možné z nějakých třebas
> >> zapomenutých úlů boratem rozšířit mor na několik stanovišť. Způsob šíření s
> >> největší pravděpodobností ukazuje na trubce kteří údajně dokáží zalétávat i
> >> do úlů mnohem vzdálenějších jak jsou uznávaná ochranná pásma moru. Tomu
> > jsem ochoten uvěřit dříve
> >> pepan
> >> ----------
> >> Pořád to sem píšeš. Já si nedovedu představit jak trubec nakazí larvičky.
> >> Jaké množství spor by musel přenést, aby to bylo nakažlivé.
> >>
> >> Můžeš uvést zdroj - kdo a kde udělal výzkum, kdy kde bylo publikováno. &nbsp; &nbsp; &nbsp;
> &nbsp;A
> >> případně jak to ti kluci dělají. :-)
> >>
> >>
> >> A jak pak při jejich mnohakilometrových přesunech vysvětlit existenci
> >> izolovaných ohnisek moru.
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> &nbsp; ___
> &nbsp;/ __| _&nbsp; _
> | (_ || || |
> &nbsp;\___|\___/
> &nbsp;____
> |&nbsp; _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |&nbsp; _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Ahoj, osobně bych kus otevřeného díla spustil přímo k roji dovnitř a jakmile by se na něj přestěhovali, tak bych ho zkusil převěsit do té krabice. Kdyby se nepovedlo během večera, klidně bych jim ten plod tam nechal do rána, matka by na něj 100% vlezla a včelky by začali dílo protahovat a pak máš vyhráno.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?t Mart?nek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vylakani vcel do jineho ulu
> Datum: 23.5.2011 21:58:40
> ----------------------------------------
> Roj usazený v komíně cca 18 hod jsem zkoušel vylákat na otevřený trubčí
> plod v krabici vedle komína. Neúspěšně - pěkný komín nechtěly opustit kvůli
> papírové krabici :-)
>
> Vít Martínek
>
>
>

Pepan:
Do diskuze jsem to vložil , protože mne vždy nadzvednou ty dogmata o různých úlech na půdách a jak v nich hned začne mor řádit.
Když se neví jak proti nemoci bojovat tak se pálí. Nepřipomíná Vám to středověk a morové epidemie?

----
Vyjímečně souhlas. A přidávám:

Čínský med s morem ze supermarketů,
Neorganizovaní včelaři,
Roje neznámého původu.

Škoda že nikdo neoznačuje:
Negramotnost.
Ignoraci situace a skutečný nezájem o zdravotní stav v okolí a v ZO.

Karel