Včelařská konference

Kuřlák se musí zapálit tak, aby se v něm vytvořilo jádro ze žhavých uhlíků uvnitř vrstvy paliva.
Pálil jsem v kuřláku za ty desítky let poloztrouchnivělé dřevo z vrby, buku, smrku , dubu, lípy, topolu, švestky, třešně, jabloně, vlašského ořechu, jasanu, suché dřevo beze stopy trouchnivění vrby, lípy, buku ( 1 - 2 cm silné větvičky nebo stejně silné štípy) smrkové šišky, hobru, lisovanou novinovou papírovinu a určitě ještě další věci, na které si zrovna nevzpomínám a nikdy jsem neměl s kouřem a kuřlákem problém. Akorát byl rozdíl v tom, že jedno palivo doutnalo ochotně a kuřlák se musel přiškrcovat a jiné méně ochotně, kuřlák se musel nechat volně tah spíš pořád naplno, jinak to uhasínalo a byl víc rožhavený.
Smrkové dřevo a šišky produkovaly kouř smradlavý hodně po pryskyřici. Hobra trochu smrděla po pojivu.