76596

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 30. 3. 2011
Re: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy? (51346)

Zdravím,
přátelé nevíte, kde by se přesně nechal najít příspěvek od zkušeného včelaře (bohužel si nepamatuju jméno) na téma využití cukru při podletním doplňování zásob. Bylo to vcelku zajímavé čtení, teď bych se k tomu rád vrátil, ale nemůžu to najít.
Díky
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Macák <jiri.macak/=/gmail.com>
> Předmět: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?
> Datum: 22.3.2011 20:59:12
> ----------------------------------------
> http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY228.html
>
>
> (die Biene, r. 2001, č. 3, s. 24 - 26)
>
> Iniciováno příspěvkem Dr. Karl Drehera (ADIZ/db/IF 10/2000, strana 24)
> rozvinula se živá diskuse s více nebo méně vášnivě přednesenými argumenty
> (viz, sešit 12/2000 a 01/2001, str. 12 jakož i sešit 02/2001, strany 7 a
> 28).
>
> Nás přitom zajímalo především, zda se v odhadu nebo spočítání množství
> potravy v posledním desetiletí něco skutečně změnilo a jak se nechá zamezit
> aby se zimní potrava nedostala do časně jarního medu. Jaké poučné názory k
> tomu dnes vystupují? Jsou přitom možné regionální rozdíly? Je možno
> rozlišovat mezi "letním podněcováním" a vlastním nakrmením? Abychom toto
> zjistili oslovili jsme státní odborné poradce pro včelařství a chov včel z
> různých Spolkových zemí jakož i dánského včelařského poradce.
>
>
>
> Zde jsou odpovědi k otázkám:
>
> 1. Kolik zimní potravy potřebuje včelstvo?
>
> 2. Jak se zamezí, aby se zimní potrava nedostala do medu?
>
>
>
> Johann Fischer, odborný poradce pro chov včel ve Schwaben:
>
> 1. Otázka si nestojí, kolik musí včelař nakrmit, nýbrž kolik mají včelstva
> zimní potravy na konci času krmení v plástech. Na mém území mělo by být
> nakrmení ukončeno nejpozději v polovině srpna. V tomto čase mělo by mít
> jednoprostorově zazimované včelstvo (kraňka, 10 plástů, Zanderova míra) asi
> 15 kg zimní potravy, dvouprostorové včelstvo asi 18 až 20 kg zimní potravy.
> Je-li k dispozici méně potravy, riskuje se, že právě silná včelstva v časném
> jaru vyhladoví, nebo je nutné provést odpovídající nouzové krmení v měsících
> březen/duben.
>
> 2. Zde je často žádoucí pečlivá povinnost včelaře. Když budou při nasazující
> časně snůšce nasazeny nástavky pro med, budou eventuelně nadbytečné plásty s
> krmivem odebrány a později použity pro krmení oddělků. Zkušenost přesto
> ukazuje, že především silná včelstva, která jsou v kondici využít dostatečně
> časnou snůšku, většinou již nemají přebytečné plásty s krmivem. Tato
> včelstva spotřebovala své zásoby k výstavbě včelstevní síly.
>
>
>
> Jens Radtke, Zemský včelařský ústav Hohen Neuendorf e.V.:
>
> 1. Při otázce na potřebné množství zimní potravy je potřeba si nejdříve
> postavit otázku: Na čem závisí spotřeba potravy? Zde hraje důležitou roli
> celá řada faktorů:
>
> - Síla včelstva
>
> - Jednotlivě vystavení nebo chráněné vystaveni v bloku nebo ve včelíně.
>
> - Tepelná vodivost dílů úlu.
>
> - Klimatické poměry.
>
> - Začátek první hlavní snůšky.
>
> - Objem ponechaných zásob medu.
>
> - Začátek a doba nakrmeni.
>
> - Koncentrace potravy, množství cukru.
>
> - Objem jednotlivých dávek potravy.
>
> Všeobecně platný požadavek potřebného množství potravy proto není možný.
> Dosud jsem včelařil v Mecklenburgu-Vorpommem a v severním Brandenburgu. Zde
> je studenější klima, zimy jsou delší než např. v prostoru Marburg.
>
> Zřetelnou zásada, ke které jsem došel na počátku mého učení před dobře 16-ti
> léty, zní:
>
> Včelstva nesmějí hladovět, nejméně 5 kg zásob musí být v každém čase k
> dispozici. Toto platí jak pro vytočení tak právě tak pro kočování do první
> snůšky (s jejími chladnými a deštivými dny!).
>
> Jednoprostorově přezimovaným včelstvům na DNM míře v úlech zadem přístupných
> bývá poskytnuto 10 kg zimní potravy (= 12 litrů roztoku cukru 3:2= 9 kg
> cukru) od srpna až do poloviny září, u včelstev v dvojnásobném prostoru asi
> o 50% více. Když potom příležitostně včelstva (s matkou!) již v zimě
> vyhladoví (samozřejmě ta nejlepší!), musel jsem průběžně zvýšit nakrmení na
> 12,5 kg (= 10,5 kg cukru). Od roku 1992 pracuji v nástavkových úlech,
> zvláště v Segebergském nástavkovém úle z plastické hmoty se zasíťovaným
> dnem. Při nejmenší zásobě potravy obdrží jednonástavková přezimovaná
> včelstva 14 kg hotové potravy "Apiinvert" (10 kg cukru), dvounástavkově
> přezimovaná 21 kg ( 15 kg cukru).
>
> 2. Když jsem v posledních létech docílil roční průměrný výnos asi 60 kg na
> včelstvo, je to nutno převést jednoznačně na odpovídající přírůstky ze
> snůšky. U mých zkušebních včelstev (čistá kraňka nebo F1-stanovištní
> oplození) využívám možnost včelařské Memo-váhy pro kontinuální váženi úlů u
> 40-50 včelstev od časného jara až do pozdního léta. Bezprostředně před
> časnou snůškou jsou včelstva prohlédnuta a eventuelní přebytečné plásty s
> krmivem odebrány, což je ale jenom zřídka potřebné. Spodní nástavek s plodem
> obdrží na každý okraj jeden plný plást s krmivem; plodové plásty s
> eventuelními věnci potravy přijdou zásadně do spodního nástavku. Okrajové
> plásty si podrží svoji pozici po celý rok, ale může se stát, že jsou po
> delší přestávce ve snůšce (!) prázdně. V takovém případě budou vyměněny za
> plásty s medem z horního prostoru plodiště. Do prostoru pro med nepřijde
> žádný plást se zbytky potravy nebo medu.
>
>
>
> Werner Gekeler, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství,
> krajinu a půdní kulturu.
>
> 1. Po dlouhodobých pozorováních úlové váhy leží spotřeba včelstva mimo čas
> vegetace mezi 10 a 20 kg. V bezplodém čase je trávení pouze 1 kg za měsíc,
> když započne plodování spotřebují 3 až 4 kg. Čistě početně je spotřeba od
> září do dubna od 15 do 18,5 kg. Ne bez vlivu je také průběh počasí a s tím
> spojená možnost využití časné snůšky.
>
> Abychom předešli smrti hladem nepříznivými vnějšími vlivy, a protože je
> jednodušší, odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat,
> doporučuji, početní spotřebu zvýšit o rezervu jistoty asi 4 kg. To je podle
> Adamovy velikosti 19 až 23,5 kg.
>
> 2. Již po vyzimování (první kontrola od poloviny března) následuje dle
> potřeby regulace zásob potravy. Při druhé kontrole nebo později při
> uvolňování prostoru pro med (nasazení nástavků pro med) budou přebytečné
> plásty s krmivem nahrazeny soušemi a nebo mezistěnami. Odebrané plásty s
> krmivem budou použity k tvorbě mladých včelstev. Do prostoru pro med nebudou
> dány žádné plásty z plodiště.
>
>
>
> Armin Spürgin odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství Freiburg.
>
> 1. Spotřeba potravy jedné včely je závislá od síly včelstva a jeho aktivity.
> Odborná literatura udává nepříznivý případ 4mg za den. Bezsnůšková včelí
> zima trvá od 1. září až do 1. dubna, tedy asi 210 dní. Včelstvo s průměrně
> 20.000 včelami podle toho stráví 16,8 kg. Také když síla včelstva přes zimu
> stále klesá, tak opět přibývá aktivity ke konci zimy, také v závislosti na
> ještě přítomných zásobách. Proto zaokrouhluji a dávám všem včelstvům
> standardně pro dva prostory (= 18 Zanderových plástů) 18 až 20 kg cukru v
> suché substanci.
>
> 2. Od března budou včely podněcovány ke spotřebě potravy pomačkáváním
> zavíčkovaných zásob a první plásty se zásobami budou zaměněny za mezistěny a
> trubčí rámky. Později před rozšířením budou eventuelně odebrány plásty se
> zbytky potravy, tedy také takové bez věnců potravy nebudou zásadně převěšeny
> nahoru. V časném jaru "sklizené" plásty s krmivem poslouží mladým včelstvům
> jako ideální zabezpečení startu.
>
>
>
> Bruno Binder-Kölhofer, odborný poradce pro chov včel, HLT-odd. pro chov včel
> Kirchhain.
>
> 1. Z provozu na výkon v Kirchhainu s dřevěnými nástavkovými úly na 10
> Zanderových plástů, na podkladě pravidelného vážení (počátek října, počátek
> března, polovina dubna jakož i během sezóny) vyplývají exaktní čísla:
>
> Včelstvo potřebuje asi 12 až 16 kg čisté zimní potravy. Jako nouzová rezerva
> pro jarní změny počasí mělo by po vyzimování zůstat ještě asi 4 až 5 kg. Na
> počátku října měla by dvou nebo tříprostorová přezimující včelstva
> disponovat přes 18 až 20 kg rezervy.
>
> První dávka potravy následuje ihned po vytočení. Krmení v pozdním létě se
> nesmí připočítávat k nutnému zimnímu množství potravy, protože včelstva
> potřebují značné množství potravy v časovém úseku srpen/září. Při počátečním
> vážení v prvém březnovém týdnu včelstva spotřebovala 6 až 8 kg, stejné
> množství bude potom spotřebováno od března asi do poloviny dubna. Včelstva
> mají nakonec asi 4 až 5 kg rezervy ve věncích potravy a eventuelně
> ojedinělých plástech s krmivem.
>
> 2. Kirchhain již léta praktikuje a nepropaguje žádné převěšování plástů do
> prostoru pro med. Mnohem více a výlučně budou vždy zavěšeny 3 nezaplodované
> plásty do prostředku nástavku (plástové jádro) a 7 mezistěn nasazeno nad
> mřížku (předpoklad: nejméně dvouprostorové přezimování, snůškový předpoklad:
> časná snůška z řepky). Plodo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Josef Křapka - Re: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?
Předchozí:Radek Hubač - Re: prosim o radu


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu