78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Jiří Macák (e-mailem) --- 22. 3. 2011
Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY228.html


(die Biene, r. 2001, č. 3, s. 24 - 26)

Iniciováno příspěvkem Dr. Karl Drehera (ADIZ/db/IF 10/2000, strana 24)
rozvinula se živá diskuse s více nebo méně vášnivě přednesenými argumenty
(viz, sešit 12/2000 a 01/2001, str. 12 jakož i sešit 02/2001, strany 7 a
28).

Nás přitom zajímalo především, zda se v odhadu nebo spočítání množství
potravy v posledním desetiletí něco skutečně změnilo a jak se nechá zamezit
aby se zimní potrava nedostala do časně jarního medu. Jaké poučné názory k
tomu dnes vystupují? Jsou přitom možné regionální rozdíly? Je možno
rozlišovat mezi "letním podněcováním" a vlastním nakrmením? Abychom toto
zjistili oslovili jsme státní odborné poradce pro včelařství a chov včel z
různých Spolkových zemí jakož i dánského včelařského poradce.



Zde jsou odpovědi k otázkám:

1. Kolik zimní potravy potřebuje včelstvo?

2. Jak se zamezí, aby se zimní potrava nedostala do medu?



Johann Fischer, odborný poradce pro chov včel ve Schwaben:

1. Otázka si nestojí, kolik musí včelař nakrmit, nýbrž kolik mají včelstva
zimní potravy na konci času krmení v plástech. Na mém území mělo by být
nakrmení ukončeno nejpozději v polovině srpna. V tomto čase mělo by mít
jednoprostorově zazimované včelstvo (kraňka, 10 plástů, Zanderova míra) asi
15 kg zimní potravy, dvouprostorové včelstvo asi 18 až 20 kg zimní potravy.
Je-li k dispozici méně potravy, riskuje se, že právě silná včelstva v časném
jaru vyhladoví, nebo je nutné provést odpovídající nouzové krmení v měsících
březen/duben.

2. Zde je často žádoucí pečlivá povinnost včelaře. Když budou při nasazující
časně snůšce nasazeny nástavky pro med, budou eventuelně nadbytečné plásty s
krmivem odebrány a později použity pro krmení oddělků. Zkušenost přesto
ukazuje, že především silná včelstva, která jsou v kondici využít dostatečně
časnou snůšku, většinou již nemají přebytečné plásty s krmivem. Tato
včelstva spotřebovala své zásoby k výstavbě včelstevní síly.



Jens Radtke, Zemský včelařský ústav Hohen Neuendorf e.V.:

1. Při otázce na potřebné množství zimní potravy je potřeba si nejdříve
postavit otázku: Na čem závisí spotřeba potravy? Zde hraje důležitou roli
celá řada faktorů:

- Síla včelstva

- Jednotlivě vystavení nebo chráněné vystaveni v bloku nebo ve včelíně.

- Tepelná vodivost dílů úlu.

- Klimatické poměry.

- Začátek první hlavní snůšky.

- Objem ponechaných zásob medu.

- Začátek a doba nakrmeni.

- Koncentrace potravy, množství cukru.

- Objem jednotlivých dávek potravy.

Všeobecně platný požadavek potřebného množství potravy proto není možný.
Dosud jsem včelařil v Mecklenburgu-Vorpommem a v severním Brandenburgu. Zde
je studenější klima, zimy jsou delší než např. v prostoru Marburg.

Zřetelnou zásada, ke které jsem došel na počátku mého učení před dobře 16-ti
léty, zní:

Včelstva nesmějí hladovět, nejméně 5 kg zásob musí být v každém čase k
dispozici. Toto platí jak pro vytočení tak právě tak pro kočování do první
snůšky (s jejími chladnými a deštivými dny!).

Jednoprostorově přezimovaným včelstvům na DNM míře v úlech zadem přístupných
bývá poskytnuto 10 kg zimní potravy (= 12 litrů roztoku cukru 3:2= 9 kg
cukru) od srpna až do poloviny září, u včelstev v dvojnásobném prostoru asi
o 50% více. Když potom příležitostně včelstva (s matkou!) již v zimě
vyhladoví (samozřejmě ta nejlepší!), musel jsem průběžně zvýšit nakrmení na
12,5 kg (= 10,5 kg cukru). Od roku 1992 pracuji v nástavkových úlech,
zvláště v Segebergském nástavkovém úle z plastické hmoty se zasíťovaným
dnem. Při nejmenší zásobě potravy obdrží jednonástavková přezimovaná
včelstva 14 kg hotové potravy "Apiinvert" (10 kg cukru), dvounástavkově
přezimovaná 21 kg ( 15 kg cukru).

2. Když jsem v posledních létech docílil roční průměrný výnos asi 60 kg na
včelstvo, je to nutno převést jednoznačně na odpovídající přírůstky ze
snůšky. U mých zkušebních včelstev (čistá kraňka nebo F1-stanovištní
oplození) využívám možnost včelařské Memo-váhy pro kontinuální váženi úlů u
40-50 včelstev od časného jara až do pozdního léta. Bezprostředně před
časnou snůškou jsou včelstva prohlédnuta a eventuelní přebytečné plásty s
krmivem odebrány, což je ale jenom zřídka potřebné. Spodní nástavek s plodem
obdrží na každý okraj jeden plný plást s krmivem; plodové plásty s
eventuelními věnci potravy přijdou zásadně do spodního nástavku. Okrajové
plásty si podrží svoji pozici po celý rok, ale může se stát, že jsou po
delší přestávce ve snůšce (!) prázdně. V takovém případě budou vyměněny za
plásty s medem z horního prostoru plodiště. Do prostoru pro med nepřijde
žádný plást se zbytky potravy nebo medu.



Werner Gekeler, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství,
krajinu a půdní kulturu.

1. Po dlouhodobých pozorováních úlové váhy leží spotřeba včelstva mimo čas
vegetace mezi 10 a 20 kg. V bezplodém čase je trávení pouze 1 kg za měsíc,
když započne plodování spotřebují 3 až 4 kg. Čistě početně je spotřeba od
září do dubna od 15 do 18,5 kg. Ne bez vlivu je také průběh počasí a s tím
spojená možnost využití časné snůšky.

Abychom předešli smrti hladem nepříznivými vnějšími vlivy, a protože je
jednodušší, odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat,
doporučuji, početní spotřebu zvýšit o rezervu jistoty asi 4 kg. To je podle
Adamovy velikosti 19 až 23,5 kg.

2. Již po vyzimování (první kontrola od poloviny března) následuje dle
potřeby regulace zásob potravy. Při druhé kontrole nebo později při
uvolňování prostoru pro med (nasazení nástavků pro med) budou přebytečné
plásty s krmivem nahrazeny soušemi a nebo mezistěnami. Odebrané plásty s
krmivem budou použity k tvorbě mladých včelstev. Do prostoru pro med nebudou
dány žádné plásty z plodiště.



Armin Spürgin odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství Freiburg.

1. Spotřeba potravy jedné včely je závislá od síly včelstva a jeho aktivity.
Odborná literatura udává nepříznivý případ 4mg za den. Bezsnůšková včelí
zima trvá od 1. září až do 1. dubna, tedy asi 210 dní. Včelstvo s průměrně
20.000 včelami podle toho stráví 16,8 kg. Také když síla včelstva přes zimu
stále klesá, tak opět přibývá aktivity ke konci zimy, také v závislosti na
ještě přítomných zásobách. Proto zaokrouhluji a dávám všem včelstvům
standardně pro dva prostory (= 18 Zanderových plástů) 18 až 20 kg cukru v
suché substanci.

2. Od března budou včely podněcovány ke spotřebě potravy pomačkáváním
zavíčkovaných zásob a první plásty se zásobami budou zaměněny za mezistěny a
trubčí rámky. Později před rozšířením budou eventuelně odebrány plásty se
zbytky potravy, tedy také takové bez věnců potravy nebudou zásadně převěšeny
nahoru. V časném jaru "sklizené" plásty s krmivem poslouží mladým včelstvům
jako ideální zabezpečení startu.



Bruno Binder-Kölhofer, odborný poradce pro chov včel, HLT-odd. pro chov včel
Kirchhain.

1. Z provozu na výkon v Kirchhainu s dřevěnými nástavkovými úly na 10
Zanderových plástů, na podkladě pravidelného vážení (počátek října, počátek
března, polovina dubna jakož i během sezóny) vyplývají exaktní čísla:

Včelstvo potřebuje asi 12 až 16 kg čisté zimní potravy. Jako nouzová rezerva
pro jarní změny počasí mělo by po vyzimování zůstat ještě asi 4 až 5 kg. Na
počátku října měla by dvou nebo tříprostorová přezimující včelstva
disponovat přes 18 až 20 kg rezervy.

První dávka potravy následuje ihned po vytočení. Krmení v pozdním létě se
nesmí připočítávat k nutnému zimnímu množství potravy, protože včelstva
potřebují značné množství potravy v časovém úseku srpen/září. Při počátečním
vážení v prvém březnovém týdnu včelstva spotřebovala 6 až 8 kg, stejné
množství bude potom spotřebováno od března asi do poloviny dubna. Včelstva
mají nakonec asi 4 až 5 kg rezervy ve věncích potravy a eventuelně
ojedinělých plástech s krmivem.

2. Kirchhain již léta praktikuje a nepropaguje žádné převěšování plástů do
prostoru pro med. Mnohem více a výlučně budou vždy zavěšeny 3 nezaplodované
plásty do prostředku nástavku (plástové jádro) a 7 mezistěn nasazeno nad
mřížku (předpoklad: nejméně dvouprostorové přezimování, snůškový předpoklad:
časná snůška z řepky). Plodové hnízdo nebude proto přeloženo nahoru, zimní
potrava nebude přenesena.

Doporučení: Před nasazováním (přidáním nástavku) měly by být přebytečné
rezervy krmiva (více než 4 až 5 kg 2 plné plásty s krmivem) - pokud jsou
přítomny - odebrány a nahrazeny mezistěnami. Budou použity jako rezerva
krmiva pro mladá včelstva resp. použity pro příští zazimování.



Wulf-Ingo Lau, poradce pro chov včel Dolnosaský zemský včelařský ústav
Celle.

1. Rozhodující pro množství potravy je síla včelstva. Často budou včelstva
na základě chybného ohodnocení překrmeny velkými dávkami krmiva, bohužel
během času vzniku zimních včel. Přirozený úbytek na síle včel v pozdním létě
a podzimu musí být ale zohledněn. Naproti tomu mladá včelstva potřebují více
místa pro plod. Zcela nesprávné je, aby zimní hrozen seděl přímo na zimní
potravě. Je-li nepříznivý podzim a problémy s varroázou, potom musí být
korigováno nyní v březnu, tedy přivěsit nejméně jeden plást s krmivem do
sezení včel a prázdné, bezplodé plásty budou odebrány ze sezeni včel. Mnohá
včelstva vyhladoví, protože včelaři se neodvažují tak brzo v roce otevřít
úl. Moje doporučení k množství krmiva je: asi 1,2 až 1,3 kg cukru (suchý
stav) pro skutečně obsazený plást. Plus zkouška zásob, síla včelstva a
obsazení včelami na konci října.

Nejvě

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 30. 3. 2011
Re: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?

Zdravím,
přátelé nevíte, kde by se přesně nechal najít příspěvek od zkušeného včelaře (bohužel si nepamatuju jméno) na téma využití cukru při podletním doplňování zásob. Bylo to vcelku zajímavé čtení, teď bych se k tomu rád vrátil, ale nemůžu to najít.
Díky
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Macák <jiri.macak/=/gmail.com>
> Předmět: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?
> Datum: 22.3.2011 20:59:12
> ----------------------------------------
> http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY228.html
>
>
> (die Biene, r. 2001, č. 3, s. 24 - 26)
>
> Iniciováno příspěvkem Dr. Karl Drehera (ADIZ/db/IF 10/2000, strana 24)
> rozvinula se živá diskuse s více nebo méně vášnivě přednesenými argumenty
> (viz, sešit 12/2000 a 01/2001, str. 12 jakož i sešit 02/2001, strany 7 a
> 28).
>
> Nás přitom zajímalo především, zda se v odhadu nebo spočítání množství
> potravy v posledním desetiletí něco skutečně změnilo a jak se nechá zamezit
> aby se zimní potrava nedostala do časně jarního medu. Jaké poučné názory k
> tomu dnes vystupují? Jsou přitom možné regionální rozdíly? Je možno
> rozlišovat mezi "letním podněcováním" a vlastním nakrmením? Abychom toto
> zjistili oslovili jsme státní odborné poradce pro včelařství a chov včel z
> různých Spolkových zemí jakož i dánského včelařského poradce.
>
>
>
> Zde jsou odpovědi k otázkám:
>
> 1. Kolik zimní potravy potřebuje včelstvo?
>
> 2. Jak se zamezí, aby se zimní potrava nedostala do medu?
>
>
>
> Johann Fischer, odborný poradce pro chov včel ve Schwaben:
>
> 1. Otázka si nestojí, kolik musí včelař nakrmit, nýbrž kolik mají včelstva
> zimní potravy na konci času krmení v plástech. Na mém území mělo by být
> nakrmení ukončeno nejpozději v polovině srpna. V tomto čase mělo by mít
> jednoprostorově zazimované včelstvo (kraňka, 10 plástů, Zanderova míra) asi
> 15 kg zimní potravy, dvouprostorové včelstvo asi 18 až 20 kg zimní potravy.
> Je-li k dispozici méně potravy, riskuje se, že právě silná včelstva v časném
> jaru vyhladoví, nebo je nutné provést odpovídající nouzové krmení v měsících
> březen/duben.
>
> 2. Zde je často žádoucí pečlivá povinnost včelaře. Když budou při nasazující
> časně snůšce nasazeny nástavky pro med, budou eventuelně nadbytečné plásty s
> krmivem odebrány a později použity pro krmení oddělků. Zkušenost přesto
> ukazuje, že především silná včelstva, která jsou v kondici využít dostatečně
> časnou snůšku, většinou již nemají přebytečné plásty s krmivem. Tato
> včelstva spotřebovala své zásoby k výstavbě včelstevní síly.
>
>
>
> Jens Radtke, Zemský včelařský ústav Hohen Neuendorf e.V.:
>
> 1. Při otázce na potřebné množství zimní potravy je potřeba si nejdříve
> postavit otázku: Na čem závisí spotřeba potravy? Zde hraje důležitou roli
> celá řada faktorů:
>
> - Síla včelstva
>
> - Jednotlivě vystavení nebo chráněné vystaveni v bloku nebo ve včelíně.
>
> - Tepelná vodivost dílů úlu.
>
> - Klimatické poměry.
>
> - Začátek první hlavní snůšky.
>
> - Objem ponechaných zásob medu.
>
> - Začátek a doba nakrmeni.
>
> - Koncentrace potravy, množství cukru.
>
> - Objem jednotlivých dávek potravy.
>
> Všeobecně platný požadavek potřebného množství potravy proto není možný.
> Dosud jsem včelařil v Mecklenburgu-Vorpommem a v severním Brandenburgu. Zde
> je studenější klima, zimy jsou delší než např. v prostoru Marburg.
>
> Zřetelnou zásada, ke které jsem došel na počátku mého učení před dobře 16-ti
> léty, zní:
>
> Včelstva nesmějí hladovět, nejméně 5 kg zásob musí být v každém čase k
> dispozici. Toto platí jak pro vytočení tak právě tak pro kočování do první
> snůšky (s jejími chladnými a deštivými dny!).
>
> Jednoprostorově přezimovaným včelstvům na DNM míře v úlech zadem přístupných
> bývá poskytnuto 10 kg zimní potravy (= 12 litrů roztoku cukru 3:2= 9 kg
> cukru) od srpna až do poloviny září, u včelstev v dvojnásobném prostoru asi
> o 50% více. Když potom příležitostně včelstva (s matkou!) již v zimě
> vyhladoví (samozřejmě ta nejlepší!), musel jsem průběžně zvýšit nakrmení na
> 12,5 kg (= 10,5 kg cukru). Od roku 1992 pracuji v nástavkových úlech,
> zvláště v Segebergském nástavkovém úle z plastické hmoty se zasíťovaným
> dnem. Při nejmenší zásobě potravy obdrží jednonástavková přezimovaná
> včelstva 14 kg hotové potravy "Apiinvert" (10 kg cukru), dvounástavkově
> přezimovaná 21 kg ( 15 kg cukru).
>
> 2. Když jsem v posledních létech docílil roční průměrný výnos asi 60 kg na
> včelstvo, je to nutno převést jednoznačně na odpovídající přírůstky ze
> snůšky. U mých zkušebních včelstev (čistá kraňka nebo F1-stanovištní
> oplození) využívám možnost včelařské Memo-váhy pro kontinuální váženi úlů u
> 40-50 včelstev od časného jara až do pozdního léta. Bezprostředně před
> časnou snůškou jsou včelstva prohlédnuta a eventuelní přebytečné plásty s
> krmivem odebrány, což je ale jenom zřídka potřebné. Spodní nástavek s plodem
> obdrží na každý okraj jeden plný plást s krmivem; plodové plásty s
> eventuelními věnci potravy přijdou zásadně do spodního nástavku. Okrajové
> plásty si podrží svoji pozici po celý rok, ale může se stát, že jsou po
> delší přestávce ve snůšce (!) prázdně. V takovém případě budou vyměněny za
> plásty s medem z horního prostoru plodiště. Do prostoru pro med nepřijde
> žádný plást se zbytky potravy nebo medu.
>
>
>
> Werner Gekeler, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství,
> krajinu a půdní kulturu.
>
> 1. Po dlouhodobých pozorováních úlové váhy leží spotřeba včelstva mimo čas
> vegetace mezi 10 a 20 kg. V bezplodém čase je trávení pouze 1 kg za měsíc,
> když započne plodování spotřebují 3 až 4 kg. Čistě početně je spotřeba od
> září do dubna od 15 do 18,5 kg. Ne bez vlivu je také průběh počasí a s tím
> spojená možnost využití časné snůšky.
>
> Abychom předešli smrti hladem nepříznivými vnějšími vlivy, a protože je
> jednodušší, odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat,
> doporučuji, početní spotřebu zvýšit o rezervu jistoty asi 4 kg. To je podle
> Adamovy velikosti 19 až 23,5 kg.
>
> 2. Již po vyzimování (první kontrola od poloviny března) následuje dle
> potřeby regulace zásob potravy. Při druhé kontrole nebo později při
> uvolňování prostoru pro med (nasazení nástavků pro med) budou přebytečné
> plásty s krmivem nahrazeny soušemi a nebo mezistěnami. Odebrané plásty s
> krmivem budou použity k tvorbě mladých včelstev. Do prostoru pro med nebudou
> dány žádné plásty z plodiště.
>
>
>
> Armin Spürgin odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství Freiburg.
>
> 1. Spotřeba potravy jedné včely je závislá od síly včelstva a jeho aktivity.
> Odborná literatura udává nepříznivý případ 4mg za den. Bezsnůšková včelí
> zima trvá od 1. září až do 1. dubna, tedy asi 210 dní. Včelstvo s průměrně
> 20.000 včelami podle toho stráví 16,8 kg. Také když síla včelstva přes zimu
> stále klesá, tak opět přibývá aktivity ke konci zimy, také v závislosti na
> ještě přítomných zásobách. Proto zaokrouhluji a dávám všem včelstvům
> standardně pro dva prostory (= 18 Zanderových plástů) 18 až 20 kg cukru v
> suché substanci.
>
> 2. Od března budou včely podněcovány ke spotřebě potravy pomačkáváním
> zavíčkovaných zásob a první plásty se zásobami budou zaměněny za mezistěny a
> trubčí rámky. Později před rozšířením budou eventuelně odebrány plásty se
> zbytky potravy, tedy také takové bez věnců potravy nebudou zásadně převěšeny
> nahoru. V časném jaru "sklizené" plásty s krmivem poslouží mladým včelstvům
> jako ideální zabezpečení startu.
>
>
>
> Bruno Binder-Kölhofer, odborný poradce pro chov včel, HLT-odd. pro chov včel
> Kirchhain.
>
> 1. Z provozu na výkon v Kirchhainu s dřevěnými nástavkovými úly na 10
> Zanderových plástů, na podkladě pravidelného vážení (počátek října, počátek
> března, polovina dubna jakož i během sezóny) vyplývají exaktní čísla:
>
> Včelstvo potřebuje asi 12 až 16 kg čisté zimní potravy. Jako nouzová rezerva
> pro jarní změny počasí mělo by po vyzimování zůstat ještě asi 4 až 5 kg. Na
> počátku října měla by dvou nebo tříprostorová přezimující včelstva
> disponovat přes 18 až 20 kg rezervy.
>
> První dávka potravy následuje ihned po vytočení. Krmení v pozdním létě se
> nesmí připočítávat k nutnému zimnímu množství potravy, protože včelstva
> potřebují značné množství potravy v časovém úseku srpen/září. Při počátečním
> vážení v prvém březnovém týdnu včelstva spotřebovala 6 až 8 kg, stejné
> množství bude potom spotřebováno od března asi do poloviny dubna. Včelstva
> mají nakonec asi 4 až 5 kg rezervy ve věncích potravy a eventuelně
> ojedinělých plástech s krmivem.
>
> 2. Kirchhain již léta praktikuje a nepropaguje žádné převěšování plástů do
> prostoru pro med. Mnohem více a výlučně budou vždy zavěšeny 3 nezaplodované
> plásty do prostředku nástavku (plástové jádro) a 7 mezistěn nasazeno nad
> mřížku (předpoklad: nejméně dvouprostorové přezimování, snůškový předpoklad:
> časná snůška z řepky). Plodo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 30. 3. 2011
Re: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?

Jen pro zajímavost. Od 7.9.2010 do 8.3.2011 činila na mé včelnici průměrná spotřeba 13,08 kg zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (94.229.32.130) --- 30. 3. 2011
Re: Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy?

Jen pro zajímavost. Od 7.9.2010 do 8.3.2011 činila na mé včelnici průměrná spotřeba 13,08 kg zásob. J.Křapka

U mňa je to od 1.11,2010 do 28.3.2011 celková spotreba 11,2 kg, priemerná denná spotreba 75,6 gr. 7,56 dag. U Josefa to bolo 65,6 gr., 6 56 dag. Tento súboj na diaľku si vyhral. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu