78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 13. 3. 2011
Re: Prohlídka (51206)
"Sebevrazedny rozjezd".Spis rozjezd diky velkemu mnozstvi prezimujicich vcel,zasobam pylu z podzimu,zvladnutemu tepelnemu rezimu a mnozstvi vybehleho plodu uz od ledna.Dnes jsem hrabal travu u ulu a pozoroval co chvilku cesna.Dopoledne:oddelky cily ruch,2 nastavky slaby let.Po poledni se zacinaji objevovat na cesnech prvni vcely s liskovym pylem.Odpoledne:oddelky stejny let jako dopoledne,2 nastavky silny let a velky prinos pylu,uvolnily pro prinos pylu velke mnozstvi vcel,ktere 1 nastavkove vcelstvo proste nema k dispozici.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51207
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor V. (62.168.45.106) --- 13. 3. 2011
Prohlídka
Tak jsem se byl dnes prvně podívat na včely a to co jsem viděl mě překvapilo. První otevřené včely - 6 rámků s plodem všeho druhu, hlavně víčkovaný, (3/4 Langstroth) zásob pramálo, musel jsem jim přidat z oddělků. Prostě skoro sebevražednej rozjezd. Ostatní včelstva jsou na tom se zásobama zhruba tak nějak lépe (3-6 plástů zásob, 5 plástů plodu). Do loňských oddělků jsem mrknul jen letmo, plodují skromně, 2 plásty s koláčkem plodu uprostřed, zato zásob fůra....čekal bych to naopak, jakože mladé matky budou plodovat bláznivějc. Jinak stav parádní, všechno sedí přes dva nástavky. Krkonoše, 500mnm, Singer, druhý den tu máme konečně přes 10° nad nulou. Ať se daří, Libor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51206
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Prochazka (217.77.165.45) --- 13. 3. 2011
Re: zajímavost - množství trubců (51201)
Pocasi pralo prezimovani,2 nastavky vcel jsou nejen ve styrodurovych ulech,ale i v min izolovanych.To mnozstvi vcel,ktere ted vyletuje z ulu,odpovida spis pulce dubna,nez pulce brezna.Kazdopadne se rysuje velmi zajimavy rok-vyjde li pocasi.Vcelstva v sile uz na pampelisku a ovocne stromy,brzke oddelky,ale take dubnove roje,tam kde nebude vcas dost prostoru.Liskove jehnedy se natahuji kazdou hodinu,repka jevi znamky zivota a znovu zelena...Uz aby to zacalo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51205
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- archibald (78.80.189.55) --- 12. 3. 2011
zajímavost - množství trubců
I když včelařím více než čtyřicet let, poprvé jsem se setkal se zajímavým úkazem. Již na podzim jsem si všiml, že ve včlstvu jsou trubci, silné včelstvo jsem nerozebíral, nechal řešení na jaro. Včera jsem otevřel s tím, že přidám nástavek. Skutečnost: včelstvo obsedá dva nástavky o 10ti rámcích (styrodur 6 cm), nádhera.Dělničí plod všech stádiích.Trubci na všech plástech v rádu desítek kusů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51201
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJI (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojov? opat?en? (51108) (51175) (51197)
Máte pravdu je to klasická metoda převěšování v dudečácích kdy se při rozšiřová do medníku střídal plodový plást s mezistěnou. Jen ji autor pojmenoval podle zebry. A možná ani netušil,
že objevuje ameriku.
Pepan
-----
No on autor nepřevěšuje, on tam nad včelama zásoby má. Má tam to co se nazývá "zásobní/medná komora". Tedy rezervní nástavek plný zásob.
A v něm dělá včelám cestu, aby tam mohly rozšířit plodové hnízdo.
On tam přidá prázdný nástavek a prostřídá jej s plným. Tedy šachuje - vytváří šachovnici, u nás je to poměrně pejortivní slovo.
Ale jinak je to opravdu stará metoda z budečáků, které bohužel Američani neobjevili. Jen je tam malý rozdíl, že by zimovali ve dvou patrech budečáku a v březnu,dubnu (tady u nás - u nich v únoru) by tam nasazovali třetí nebo čtvrtý medník. U nás včelaři prokopli dno do budečáku o patro výš.
Tzv. Brtníkův aprílový kop a v květnu to měli už ve 4 nástavcích a nasazovali pod strop včelína další medník. Běžná metoda z budečáků, jen trochu zapadla pod nástavkařskou propagandou.
Bohužel ti Amíci jsou nepoučitelní, stále objevují Ameriku, i když už to dávno indiáni udělali za ně.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51199
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojov? opat?en? (51108) (51175) (51177)
Už ty první věty jsou špatně Včelstvo se nesnaží proploduvat nahoru! Ale během zimy spotřebovávalo zásoby až se dostalo nahoru a tam na jaře začíná svůj cyklus rozmnožování. přes léto plod postupuje dolů a nad hlavou si umísťují zase zásoby na zimu. Tak každý rok stejně dokola.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJI <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: protirojov? opat?en? > Datum: 10.3.2011 22:02:11 > ---------------------------------------- > AG: > Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie > splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob. > ------------ > No já jsem to pochopil trochu jinak - a souhlasí to s mými pozorováními a > praxí do té doby. > > Včely jedou na jaře až nahoru a snaží se proplodovat až ke stropu dutiny > zkrz zásoby. Pokud se jim tam plod. těleso dostane (tedy dosáhne > předpokládaného loňského maxima) do určitého termínu u nich v USA ( to je > ale na zem. šířce Tunisu) do rozkvětu jabloní, tak se již nerojí. > Autor si to vysvětlje tím, že roj musel taky stihnout dostatečnou nabídku v > přírodě. > Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa > sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle > zůstává jen polovina včel. > A pak letí. > Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody - > rozmnožování) a mění matku tichou výměnou. > > Takže dokud se včelstvo prokousává zásobami nad sebou, do kterých je třeba > udělat volné místo právě tím zebrováním - v USA šachováním - tak se prý > rojit nebude. Jakmile prý svůj postup nahoru zastaví, je třeba být ve > střehu. > Toto jsem vyčetl já ze seriálu - autor to musel popsat z mnoha pohledů, > stejně mu asi nikdo nevěří. > > Já si z toho dovodil to co jsem nečetl. Včely si samotné nepamatují, kolik > zásob měly v loni a kolik je jich v dané lokalitě potřeba k přežití - tedy > kolik jich musí nanosit, aby zbytek včelstva na místě byl schopen přežít > příští zimu. Není vůbec jisté, že nabídka potravy vytrvá, než nabyde nové > síly. Touto pamětí je rozloha plástů. která zůstává po minulé zimě nad > plodem(chomáčem). > > Mně to osobně vysvětlilo matečníky v červnu, které mě dřív udivovaly. > Bývalo jich okolo 10, zavíčkované, ale vedle nich byly vajíčka. A včely se > nerojily, i když tenkrát jsem radějí udělal oddělek. V literatuře bývalo > tiché výměně tvrzeno, že ji včelstvo provádí až v srpnu atd. > > Hodně úspěšných provozních metod má v sobě převěšování a vytváření prostoru > nad "matkou", takže já si článek mnohokrát četl a jsem přesvědčen že má své > pravdivé jádro. > > Doporučuji investovat necelé kilo medu a MV se seriálem dokoupit, je to > čtení náročné, ale inspirující, nedá se to jen tak popsat. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojov? opat?en? (51108) (51175)
Máte pravdu je to klasická metoda převěšování v dudečácích kdy se při rozšiřová do medníku střídal plodový plást s mezistěnou. Jen ji autor pojmenoval podle zebry. A možná ani netušil, že objevuje ameriku.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com> > Předmět: Re: protirojov? opat?en? > Datum: 10.3.2011 20:56:37 > ---------------------------------------- > Pán Wright píše o tejto metode dosť rozťahane a Ing. Čermák tie články > stlačil na necelú jednu stranu. Fenologické podmienky pre včelárenie autora > sú odlišné než naše a aj u nás musíme prihliadať na počasie a vývoj > včelstva. Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na > vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob. U > nás včelstvo pred rojením ploduje prevažne zo zimných zásob a z prvých > jarných znášok - vrby, ovocné stromy, repka a pod. Ak dosiahne potrebnú > veľkosť a zhromaždí dostatok zásob tak je pripravené na delenie. Aby sme > zabránili vyrojeniu, tak musíme včelstvu skomplikovať splnenie týchto dvoch > podmienok. Veľkosť včelstva zmenšujeme odložencami, preletákmi a pod. Druhú > podmienku - množstvo zásob môžeme eliminovať odoberaním plástov s medom a > ich nahradenie prázdnymi plástami striedavo - ZEBROVITE - v medníku nad > plodiskom. Je v tom však háčik - niektorým včelstvám stačí málo plodu a > včiel a len pás zásob nad plodom a letia... > V podstate ide o prevesovanie a narušovanie kompaktnosti včelstva. Pokiaľ > si včelstvo všetko nedá do poriadku, tak sa zvyčajne nevyrojí. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51197
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (195.122.211.162) --- 11. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51144)
Jendo, odpovězte mi na jedinou věc. Jak máte široké prkno, že na slabším řezu získáte na konci o 1/4 až 1/3 víc latěk a na čem tak široké prkno protahujete. Já teď vyrážím na nákup řeziva na příští týden, tak si to přečtu až večer. Tak Vám přeji pěkný den.
Ale vždyť to je úplně jedno (jinak používám prkna cca 12-24cm, jak kdy co je). Jde o to, že na třech vašich řezech (nevím kolik jste uváděl, hledat se mi to nechce) získám díky tenčímu kotouči přibližně jednu laťku navíc...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51196
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jenda (195.122.211.162) --- 11. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51188) (51191) (51194)
Záleží na výkladu. Rámeček je součástí úlu a to je sporné, když ho budeš pořizovat samostatně. Myslím, že za oněch 1500,-Kč kt. jsou na pomůcky a vybavení určené se dá pořídit spoustu jiných nesporných věcí. Není to zas tak závratná částka. Nejlépe bude, když se zeptáš nějakého funkcionáře ze své organizace. A pokud už nic nepotřebuješ, nečerpej, dostane se na dalšího. Ivan
Tak bacha, rámek dle výkladu součást úlu není! Úl, na který bude čerpána dotace je složen z varoadna, nástavků a víka, nic víc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51195
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan (88.146.41.221) --- 11. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51188) (51191)
Záleží na výkladu. Rámeček je součástí úlu a to je sporné, když ho budeš pořizovat samostatně. Myslím, že za oněch 1500,-Kč kt. jsou na pomůcky a vybavení určené se dá pořídit spoustu jiných nesporných věcí. Není to zas tak závratná částka. Nejlépe bude, když se zeptáš nějakého funkcionáře ze své organizace. A pokud už nic nepotřebuješ, nečerpej, dostane se na dalšího. Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51194
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182) (51186) (51187) (51192)
Ono je to celkem logické, dolů jdou až je shora tlačí zásoby, a to je až
v období první vydatnější snůšky, kterou je včelstvo schopno využít. Vše
je nutno vztahovat k aktuální situaci a období roku. Obecné rady, které
neobsahují informaci o období a dalších podmínkách nejsou k ničemu.
Milan Čáp
------------------
Přeložil t kdysi přítel Boháč - výzkum - snad Bretschko - že se zkoumalo jakým směrem mají včely větší sklon se rozšířovat.
Prý nahoru o 25% než jinam. Překvapilo mě to, můj odhad byl nejmíň dvakrát tolik. Samozřejmě je to hodně závislé na všem, a nedovedu si představit takový nějaký univerzální výzkum. Úl, síla včelstev, rozložení zásob atd.
Snad to bude ve 100 otázkách a odpovědí p.Boháče.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51193
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182) (51186) (51187)
Ono je to celkem logické, dolů jdou až je shora tlačí zásoby, a to je až v období první vydatnější snůšky, kterou je včelstvo schopno využít. Vše je nutno vztahovat k aktuální situaci a období roku. Obecné rady, které neobsahují informaci o období a dalších podmínkách nejsou k ničemu.
Milan Čáp
Dne 11.3.2011 10:08, Tomáš Heřman napsal(a): > Milane pekne si to popsal, jen stale nevim odkud jsem vzal, ze pro vcely je > prirozene rozsirovani smerem dolu, parkrat mi to trochu zkomplikovalo > zivot :-)) To rozhodne neplati pred rojovkama. > > T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51192
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182) (51186) (51187)
Nekdo nekde nekdy napsal nebo rekl, ze vcely miluji komin :-)
...........
Přítel Volejník, jestli mu nekomolím jméno :-)
a jako starý Brennerista - vysoké komíny 30*30 mohu taky podepsat.
Některá včelstva skutečně mám na výšku přes dva nástavky 24cm, jiná jsou zase skoro v kouli. Uvidíme.
U těch co jsou na výšku bohužel nevím jestli zimovala dole (považuji to za pravděpodobné) nebo se dolů roztáhla.
Ale mám taková včelstva raději, uporostřed úlu, obalená zásobami - jak ve stromě.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51190
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182) (51186) (51187)
TH:
A plati ze
se v breznu nazebruje a pak se az vytaci, vyzkouseno po dve sezony. Akorat
jsem zvedavej, tak jsem zbytecne rusil, ale zase jsem videl ze wright v
nekterych vecech nekeca.
---------
No mě ten článek dodává odvahu, já zebroval trochu už před 14 dny při první prohlídce. Některé které byly u stropu a nenatěžkal jsem moc zásob - těžký nástavek- tak tam jsem rozšířil - dal nástavek odinud plný zásob nad ně a prázdější (tedy ne plně zavíčkované) plásty přehodil do středu.
Předevčírem mi to cestou domů nedalo - tady je stále v noci deset pod nulou a koukal namátkou do včel. Nad chomáčem v nástavku už makala velká pracovní četa jak to tam chystala. :-)
Mě to pomáhá už 6.rok zvládat skoro bezpracně přes padesátku včelstev. Ale každý ať včelaří podle svého - to je na včelách pěkné - vydrží skoro vše:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51189
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan (88.146.41.221) --- 11. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117)
Zdravím, také jsem dostal příslib od plzeňského kraje na dotace. Pravidla jsou jasně dána. Koupě úlů-variodna max. 3 kusy do max.á 2500,-Kč, včelí matky z uznaného chovu, oplozené 5 ks. max. á 200,-Kč. Pomůcky, vybavení bez medometu do max. 1500,Kč. Toto platí pro stávajíciho včelaře. Začátečníci do jednoho roku mají dotaci vyšší a mohou mimo matek koupit 3 včelstva á 800,- Kč. Nemá smysl v tom nějak laborovat a něco zkoušet. Umědom si, že na to kraj vyčlenil 1 000 000,Kč. Tak že bude uspokojeno okolo sta včelařů. Máš kliku, že jsi mezi nimi. Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51188
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182) (51186)
Nekdo nekde nekdy napsal nebo rekl, ze vcely miluji komin :-)
Co je zebrovnani, vytvareni kominu na jeden zasah. Je ale nutne pohlidat aby si ten komin neuzavrely, to je psano i v metodice zebrovani. A plati ze se v breznu nazebruje a pak se az vytaci, vyzkouseno po dve sezony. Akorat jsem zvedavej, tak jsem zbytecne rusil, ale zase jsem videl ze wright v nekterych vecech nekeca.
Milane pekne si to popsal, jen stale nevim odkud jsem vzal, ze pro vcely je prirozene rozsirovani smerem dolu, parkrat mi to trochu zkomplikovalo zivot :-)) To rozhodne neplati pred rojovkama.
T.H.
2011/3/11 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> KaJi to popsal dost výstižně. Pokud odmyslím všelijaká 'zaklínadla' okolo > jde v podstatě o to umožnit včelám další postup nahoru po zásobách. Tento > pud je podle mě pro ně v brzkém jaru stěžejní a kdo je nechává nahoře pod > teplou 'čepicí', ten si zadělává na rojovku. Včely v tomto období rozšiřují > plodiště, a pokud již nemohou postupovat dál vzhůru (za teplem), začínají > méně plodovat a ukládají zásoby do uvolněných buněk nad toto plodiště a tím > ho dále stlačují. Dostávají se tak do rojovky. > Mě funguje nechat dostatečný prostor a umožnit včelám, aby mohly následovat > svůj pud a jít s plodováním nahoru. Pokud mají nad sebou alespoň 2 NN souší > a zásob, a pod sebou další rezervu na ukládání nektaru, pak plodují a > nemyslí na rojení. Lze to provést při jarní prohlídce a potom jen případně > přidat nějaký ten medník > > Milan Čáp > > Dne 11.3.2011 8:10, Albert Gross napsal(a): > > KaJi: >> "Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa >> sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle >> zůstává jen polovina včel. >> A pak letí". >> Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre >> kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v >> plodovaní >> obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN. >> Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95% >> vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý >> bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo >> "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený >> o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje >> preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej >> lokalite >> a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám. >> >> >>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182)
KaJi to popsal dost výstižně. Pokud odmyslím všelijaká 'zaklínadla' okolo jde v podstatě o to umožnit včelám další postup nahoru po zásobách. Tento pud je podle mě pro ně v brzkém jaru stěžejní a kdo je nechává nahoře pod teplou 'čepicí', ten si zadělává na rojovku. Včely v tomto období rozšiřují plodiště, a pokud již nemohou postupovat dál vzhůru (za teplem), začínají méně plodovat a ukládají zásoby do uvolněných buněk nad toto plodiště a tím ho dále stlačují. Dostávají se tak do rojovky. Mě funguje nechat dostatečný prostor a umožnit včelám, aby mohly následovat svůj pud a jít s plodováním nahoru. Pokud mají nad sebou alespoň 2 NN souší a zásob, a pod sebou další rezervu na ukládání nektaru, pak plodují a nemyslí na rojení. Lze to provést při jarní prohlídce a potom jen případně přidat nějaký ten medník
Milan Čáp
Dne 11.3.2011 8:10, Albert Gross napsal(a): > KaJi: > "Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa > sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle > zůstává jen polovina včel. > A pak letí". > Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre > kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v plodovaní > obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN. > Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95% > vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý > bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo > "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený > o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje > preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej lokalite > a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51186
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182) (51184)
Přátelé, na začátku byl dotaz, napsal jsem o čem ten článek podle mě byl a že mně to sedí s tím co jsem sám ve včelách dosud viděl.
Wrightovi to zřejmě sedí, když podle toho farmaří,
mě to zapadá do mých "zkušeností" a snažím se tím řídit a vám taktéž přeji hodně úspěchů s vaší praxí.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51185
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177) (51182)
Zapomínáte, že každé protirojové opatření založené na nějakém zpřehazování a zebrování plástů neutralizují samy včely vystavěním plástů a jejich zakladením či zanešením medem. U silného včelstva a za silnější snůšky je podstatná část takového opatření neutralizována už za týden. Jak se stav ustálí, za další týden, dva týdny, včelstvo, pokud je k tomu počasí a genetické předpoklady ve včelstvu, rozjede nezvratitelné přípravy na rojení. Aby tedy takové opatření fungovalo, je nutné je provádět ve včelstvu zhruba každý druhý, třetí týden a to po celé rojové období. Což je na většině stanovišť od konce dubna po červenec.
Hm, tím se dostáváme ke klasickém ošetřování, provozovanému třeba v zadovácích, jednou za 2 - 3 týdny se z medníku zadováka vybere pár plástů s medem, na jejich místo se prokládaně dá pár plástů s plodem z plodiště a do plodiště na jejich místo se prokládaně dají prázdné nebo vytočené plásty kombinované s mezistěnami...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51184
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Albert Gross (78.98.3.78) --- 11. 3. 2011
Re: Bill Růička Mitegone versus Dol KM (51173) (51181)
"Na vývoji a registraci dalších aplikačních forem kyseliny mravenčí se pracuje. Zatím však je na trhu jediný schválený přípravek, odparné desky s kyselinou mravenčí, Formidol®."
Jedinný schválený prípravok, jedna strana...
Ku nim nedošle ešte ani perestrojka?
Registráciu nemusí vykonať iba Dol - môže ho zaregistrovať priamo výrobca, alebo jeho zástupca v ČR u príslušnej inštitúcie a /u nás je to Ústav štátnej kontroly veter. biopreparátov a liečiv/. V tomto prípade je v tom asi Dol nevine. To samé platí aj o odparovačoch NH a o odparovačoch Leibiga.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51183
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Albert Gross (78.98.3.78) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177)
KaJi:
"Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle zůstává jen polovina včel.
A pak letí".
Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v plodovaní obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95% vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej lokalite a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51182
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175) (51177)
A pak letí.
Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody - rozmnožování) a mění matku tichou výměnou. K.J.
Neviem, neviem či je t tak! Ak by to tak bolo, tak potom by to mal byť univerzálny výsledok všade, myslím tým aj u mňa. No za 53 rokov pri včelách som to nikdy nezaznamenal. Žiadne riedenie včelieho spoločenstva nikdy nezastavilo rojovú náladu a keď tak za cenu jeho rozbitia a výsledok nebol adekvátny zbytočnej námahy. Ak sa mi aj podarilo, že včely z úľa neodleteli, znáška bola, skôr nebola žiadna.
Autor horeuvedenej myšlienky je presvedčený, že po zákrokoch riedenia-zebrovania včelieho spoločenstva robí tichú výmenu. No ja som to nikdy nezaznamenal, skôr mám prípady, že po zdanlivom úspešného prerušenia rojovej nálady som skutočnosti dosiahol tzv. postrojovú náladu, kedy sa v 7 mesiaci včelstvá opozdene vyrojili a žiadna tichá výmena nebola!
Rojenie v našich zemepisných šírkach je podmienený priaznivou zimou pre kladenie matky, (včely dokázali vychovať aj dva plodokruhy), čo je dosť veľa a s mimoriadne dobrým počasím (k tomu pravidelný prínos nektáru a peľu) v jarnom období! Výsledok ich "činnosti" rojenie. To som od roku 1954 do r. 1980 nepoznal a nevedeli čo je rojenie. Čiže ja pripisujem tento fenomén (rojenie) mimoriadnemu počasiu už v zimných a jarných mesiacoch, kedy predčasne (z nášho pohľadu a potrieb) expandujú, čo je základ rojenia.
Preto tieto podenkové-prchavé objavy nie sú univerzálne a postupne sa stávajú neúčinnými.
Túto konjuktúru dobrého počasia, včely dokonale využívajú, no bojím sa, aby sa po 30 rokoch nevrátila situácia, ktorú som zažil na vlastnej koži.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51180
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jenda (195.122.211.162) --- 11. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129) (51131) (51176)
Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.
Předevčírem jsem jim psal, ale odpověď jsem ještě nedostal, stávající včelaři jsou většinou členy ČSV, to mi až tak netrápí. Jinak na "pomůcky a vybavení" je prý lepší faktury mít, neb ty se jinak velmi špatně dokládají co se fyzické kontroly později týče. Jestli potřebujete i rámky, spíš bych kupoval úl včetně rámků a nechal si na to napsat stejně potvrzení jako 3x nástavkový úl s celkovou vyšší cenou, aby bylo možné čerpat plnou dotaci... Jinak by se tohle vše mělo prý doložit ZO a ta by násladně měla potvrdit pro kraj - ubyde tím administrativa kraji. Po zkušenost s čerpáním jiných financí doporučuji mít faktury/paragony na každou korunu co z dotace čerpáte, uštříte si tím pozdější tahanice a možné krácení dotace.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51179
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (85.70.20.53) --- 10. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129) (51131) (51176)
Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.
---------------
Cílem dotace není ani tak nový včelař, ale nový člen ČSV:-)
Tam chtějí aby jsi vstoupil do ČSV a oni ti už potvrdí i to co jsi si nekoupil - tak je to tam napsáno - nemusíš mít doklad, hlavně zaplacené stranické známky.
:-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51178
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJI (85.70.20.53) --- 10. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108) (51175)
AG:
Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob.
------------
No já jsem to pochopil trochu jinak - a souhlasí to s mými pozorováními a praxí do té doby.
Včely jedou na jaře až nahoru a snaží se proplodovat až ke stropu dutiny zkrz zásoby. Pokud se jim tam plod. těleso dostane (tedy dosáhne předpokládaného loňského maxima) do určitého termínu u nich v USA ( to je ale na zem. šířce Tunisu) do rozkvětu jabloní, tak se již nerojí.
Autor si to vysvětlje tím, že roj musel taky stihnout dostatečnou nabídku v přírodě.
Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle zůstává jen polovina včel.
A pak letí.
Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody - rozmnožování) a mění matku tichou výměnou.
Takže dokud se včelstvo prokousává zásobami nad sebou, do kterých je třeba udělat volné místo právě tím zebrováním - v USA šachováním - tak se prý rojit nebude. Jakmile prý svůj postup nahoru zastaví, je třeba být ve střehu.
Toto jsem vyčetl já ze seriálu - autor to musel popsat z mnoha pohledů, stejně mu asi nikdo nevěří.
Já si z toho dovodil to co jsem nečetl. Včely si samotné nepamatují, kolik zásob měly v loni a kolik je jich v dané lokalitě potřeba k přežití - tedy kolik jich musí nanosit, aby zbytek včelstva na místě byl schopen přežít příští zimu. Není vůbec jisté, že nabídka potravy vytrvá, než nabyde nové síly. Touto pamětí je rozloha plástů. která zůstává po minulé zimě nad plodem(chomáčem).
Mně to osobně vysvětlilo matečníky v červnu, které mě dřív udivovaly. Bývalo jich okolo 10, zavíčkované, ale vedle nich byly vajíčka. A včely se nerojily, i když tenkrát jsem radějí udělal oddělek. V literatuře bývalo tiché výměně tvrzeno, že ji včelstvo provádí až v srpnu atd.
Hodně úspěšných provozních metod má v sobě převěšování a vytváření prostoru nad "matkou", takže já si článek mnohokrát četl a jsem přesvědčen že má své pravdivé jádro.
Doporučuji investovat necelé kilo medu a MV se seriálem dokoupit, je to čtení náročné, ale inspirující, nedá se to jen tak popsat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51177
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PetrO (77.48.32.18) --- 10. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129) (51131)
Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51176
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Albert Gross (95.102.170.113) --- 10. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108)
Pán Wright píše o tejto metode dosť rozťahane a Ing. Čermák tie články stlačil na necelú jednu stranu. Fenologické podmienky pre včelárenie autora sú odlišné než naše a aj u nás musíme prihliadať na počasie a vývoj včelstva. Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob. U nás včelstvo pred rojením ploduje prevažne zo zimných zásob a z prvých jarných znášok - vrby, ovocné stromy, repka a pod. Ak dosiahne potrebnú veľkosť a zhromaždí dostatok zásob tak je pripravené na delenie. Aby sme zabránili vyrojeniu, tak musíme včelstvu skomplikovať splnenie týchto dvoch podmienok. Veľkosť včelstva zmenšujeme odložencami, preletákmi a pod. Druhú podmienku - množstvo zásob môžeme eliminovať odoberaním plástov s medom a ich nahradenie prázdnymi plástami striedavo - ZEBROVITE - v medníku nad plodiskom. Je v tom však háčik - niektorým včelstvám stačí málo plodu a včiel a len pás zásob nad plodom a letia...
V podstate ide o prevesovanie a narušovanie kompaktnosti včelstva. Pokiaľ si včelstvo všetko nedá do poriadku, tak sa zvyčajne nevyrojí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51175
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (109.80.144.169) --- 10. 3. 2011
Mohu-li připojit vlastní zkušenost s výrobou rámků, tedy já dělám (42x17) horní a spodní loučka smrk, boční loučky bříza nebo javor, podle toho co seženu. Jsou to tvrdší dřeva a mnohem lépe v nich drží sponky než když jsem dělal boky ze smrku nebo lípy. Také drátek se do tvrdého tolik nezařezává (3x vodorovně nerez). Se sponkováním žádné problémy nejsou sponky 6x26 zvládá sponkovačka Prebena na tlak cca 4Bary bez problému. Zkoušel jsem sponkovat i dub a buk a jde to, samozřejně do čelního dřeva(podél vláken), kolmo na vlákna zarazí sponku stěží do poloviny - to ale při sponkování rámků nepřichází v úvahu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51174
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.B. (82.113.48.14) --- 10. 3. 2011
Bill Růžička Mitegone versus Dol KM
Bill Růžička 8.3.2011:
Nazdar Venco,
jak jsi vzponal při posledním telefonu pana Přidala jak napsal časopis modetní včelař tak reakce včelařů jde velmi rychle a tak se dotazovali pana Kemlera co je MITEGONE a v příloze ti posílám jeho názor pak mi napiš co si o tom myslíš.
S pozdravem
Josef
CESTI VCELARI
TO je ta nejveci lez jaka muze bejt: NA nekolik nabidek na licenci vubec neod povedeli . Jejich zhodnoceni bylo NEDOSTATECNE PRO CESKE PODMINKY.
A O REGISTRACI ME REKLI ZE TO JE MOC DRAHE a o zadne nabidce ze by to registrovali vubec nevim . Safety sheets jsem faxoval ING. Veselemu v lednu 2009.
V lete 2010 JSEME verbalne v nekolika telefonatech s Dr TITERA Rozebrali nabidku na completni vyrobu a distribuci MITEGONE Pod licenci NABIDNUL JSEM :
VESKEROU VYROBNI TECHNOLOGIJI a zaruku zasob zakladni suroviny in blocks of Peny .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51173
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.B. (82.113.48.14) --- 10. 3. 2011
Bill Růžička Mitegone versus Dol KM
Bill Růžička 8.3.2011:
Světlana Krulišová
asistentka ministra
Ministerstvo zemědělství
Těšnov 17
117 05 Praha 1
tel: +420 221 812 802
e-mail: svetlana.krulisova/=/mze.cz
OTEVRENY DOPIS MINISTRU ZEMEDELSTVI CESKE REPUBLIKY.
VAZENY PANE MINISTRE
Davam timto na verejne vedomi ze ja VACLAV (BILL) RUZICKA Majitel a developer LECBY VCELSTEV proti VAROAZE kyselinou mravenci.
S evaporatory a methodou MITEGONE [1] ( ktera byla vyzkousena v Ceske Republice a prokazana velmi dobra[2] )
Jsem a byl ochoten od roku 2006 PODEPSAT a GRANT LICENCI pro vyrobu a distribuci MITEGONE v Ceske Republice pro celou stredni Evropu.
Tato nabidka byla predlozena VYZKU MNEMU USTAVU V DOLE ( dale DOL) NEKOLIKRAT OD ROKU 2006.[3]
Reditel Vyzkumneho USTAVU VCEL Pan KAMLER se vymlouva ze duvod proc oni nemohou vyrabet MITEGONE je nase vina.[4]
Pravda a duvod je uplne jina DOL VYDELAVA a obdrzuje subvence na vyrobu zastaralych methods a dnes neucinych pesticide ktere jsou
Casti povineho a predepsaneho leceni. NEMA pod jejich monopolem zajem o MITEGONE.A na me nabidky neodpovedel.
SITUACE VCEL v Ceske Republice
Po vstupu CSR do EU Trahsport skrze CSR do strednino vychodu privezl ze zapadni EVROPY roje vcel s VAROA DISTRUCTOR ktera je resistantni na oba pesticidy
Ktere DOL vyrabi. Jejich FOMIDOL (platy s kyselinou mravenci ) je velice neuciny a pozaduje spoustu visit a adjustments.Vcelari na me presentaci
V MLADE BOLESLAVI v 2006 me ujistili ze oni vlastne leci benzinem a ze MITEGONE DOVAZENY z CANADY vlastne neni drahy protoze Vylucuje spoustu prace a dopravy, Dava se do ulu Kdyz se odebira med a uly pripravuji na zimu, odparovace se ponechaji v ulec do Dubna kdy se v ramci jarniho osetreni nasaknou novou kyselinou
a wyjmou se na conci kvetna kdyz se davaji medniky.[5]
ZADAM VSECHNY VCELARE KTERI ZKOUSELI MITEGONE a TI KTERI STRATILI VCELY S POUZITIM POVINEHO A PREDEPSANEHO LECENI,
ABY VAM POSLALI JEJICH ZKUSENOSTI a NAZOR NA ZMENU SITUACE. Prosim CC billruzicka/=/mitegone.com
“Clovece pricin se a pambuh ti pomuze” plati vtomto pripade.
Vazeny pane ministre: JESLIZE NECHCETE ZTRATIT VCELY KTERE SVYM OPYLOVANIM jsou tvurci 45% vseho co jime, je nejvysi cas provest tyto zmeny.
ZAPRVE: zruste povine a predepsane leceni .
ZADRUHE : zruste monopol DOL na vyrobu a distribuci vcelich leku .
ZATRETI : Vypiste concurs s casti subvence pro Independent ;podnik ,sdruzeni neb company . PRO vyrobu a distribuci MITEGONE. JA vam zarucuji plnou spolupraci.
V ucte vas Vaclav (Bill) RUZICKA
NOTES A DOCUMENTACE:
[1] Pokud rozumite anglicky prostudujte http://www.mitegone.com/ POKUD NE kliknete na Ceskou vlajku pro veb v cestine.
[2] 3 lety vyzkum Dr. PRIDALA z MENDELOVY university v BRNE byl uverejnen v PREDJARI MODERNIHO VCELARE. Taktez v priloze [4 ] je posudek z DOL
[3] Vpriloze je nabidka spoluprace s DOL 2009. POSLEDNI NABIDKA byla v lete 2010 ustne s DR. TITEROU ktery slibil prednest muj navrh na vyrobu reditelstvi.
[4] V priloze je MITGONE Vysvetleni reditele DOL pana Kamlera kde se vymlouva na mne ale prohlasuje ze “ Přípravek jsme zkoušeli
s velice dobrými výsledky,”
[5] NAVOD NA POUZITI v cestine: http://www.mitegone.com/navodabezpecnost.asp MITEGONE je pouzivan od roku 1994 s dobrymy vysledky v Americe, Canade, Novem Zelandu, Argentine, Spanelsku , Portugalsku ,Anglii ,Kenya,a CSR.
Bill Ruzicka
Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment
2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)
Website: www.mitegone.com
------------------------------------------------------------------------------
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51172
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.B. (82.113.48.14) --- 10. 3. 2011
Bill Růžička Mitegone versus Dol KM
Bill Růžička 9.3.2011
CC. MINISTER ZEMEDELSTVI CSR. Nasledujici informace MONOU USETRIT STATU mnoho penez a umoznit bezplatnou lecbu vcelarum jak je practikovano v mnoha zemi evropy (SPAIN)
>Jiri Marik napsal v poslednich dvouch E mail:
>Zdravím do Kanady.
>Mimochodem četl jsem tvoji cenovou nabidku.Byla oproti našim odparným deskám dost vysoká.(nebo se mýlím?) Zdravím do Kanady Mařík
>Posílám ti článek o typech odpařovačů a i ten tvůj.
>http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57
JIRKO NEMYLIS SE VYROBA v CANADE NENI DRAHA ALE DOPRAVA V MALEM JE Vyroba V CSR BY TO ODSTRANILA .
Ale I tak musis SROVNAVAT JABKA S JABKAMA NE S BRAMBOROU.
1 MITEGONE je methoda ktera neni zavisla na Vnejsich teplotach je vivinuta pro TEPLOTU A VLKOSTI PLODU 30 celsius a 55% relative humidity
KTEROU VCELY UDRZUJI BEZ OHLEDU NA VNEJSI POCASI. Vtom je potreba opravit pripojeny clanek . FOMIDOL A Houbicky jsou ZAVISLE NA POCASI.
2 MITEGONE nahrazuje veskere ostatni leceni a jeho aplicace je spojena s beznym osetrovanim a MANIPULACI ULU.
20 teho Srpna kdyz odbiras posledni med a pripravujes uly na zimu das do ulu 3 polovicni desky ty tam ponechaz az do DUBNA kdy delas jarni controlu ze 3 desek 2 jsou
Vetsinou pouzitelne odrizni 3 mm odparovaci plochy a nasakni kyselinou ta strilizuje desky a muzes je dat do jineho ulu koncem kvetna se desky vyjmou . ja je vyhodim
Setrivi vcelasri je skladuji a pouziji zova 3-4 krat.
3 CENA leceni je 3 pulky desek a 6 decilitru Kiyseliny mravenci pro jeden ull na cely rok . ZADNE JINE LECENI NENI ZAPOTREBI, .porovnej si to scenou povineho leceni
A pricti cenu benzinu dopravy pro nekolika nasobnou manipulaci a vlastni praci. Otom ze do ulu nedavas pesticidy jako Gabon a fumigaci s AMITRAS ANI NEMLUVIM.
4 Presentni POVINE LECENI vcetne desek FOMIDOL je dotovano STATEM . JE NUTNO TUTO DOTACI prevest do vyroby MITE GONE KITS
KTERE ODSTRANUJI NEBEZPECI PRACE S OTEVRENOU KYSELINOU KLIC ON: http://www.mitegone.com/pdfpages/Pre%20filling%20Pads%20Dry%20Kits%20.pdf
5 DALE CENA LECENI muze byt snizena dovozem Kyseliny pro lecebne duvody primo od vyrobcu v CINE . A pod statni controlou REDENA NA65% pro leceni, bez dani.
Dale prodejem we sredni evrope . Prikladem je Nemecko kde Kyselina je registrovana a aplicace je na vcelari tudiz DRY MITEGONE KITS KAN BE MARKETED AND SOLD.
Bill Ruzicka
Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment
2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)
Website: www.mitegone.com
--------------------------------------------------------------------------------
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51171
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164) (51166) (51168)
"Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo."
No, kdo dělá rámky v menším množství pro sebe, tak klidně ať vezme z palivového dřeva nebo z probírky atd mix všemožných druhů dřev. A klidně ať si s tím pohraje....
Kdo dělá rámky ve velkém množství nebo na prodej, tak pro rentabilní výrobu musí mít parametry vstupního materiálu sjednoceny, o tom není pochyb. Vedle tvaru, toho, jak jsou usušené, by to taky měl být jeden druh dřeva. Nebo maximálně velice podobné druhy dřeva. Pokud to tak neudělá, ztrácí při výrobě množství času a výroba se tak stane nerentabilní....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51169
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164) (51166)
Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby > Datum: 10.3.2011 08:25:37 > ---------------------------------------- > "Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) > Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat" > > Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní > špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je > jedovaté.... > > Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je > tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se > týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro > malé rámky a ještě méně nosné, tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je > velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká > balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař > nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných > louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale > zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením > hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se > mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr. > Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně > tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo > znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka > rámku nařezaná poněkud přes léta. > Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska > je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná > zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem > potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a > dost se štípe. > > Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká > rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho > dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51168
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161) (51162)
"Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát."
Přesně tak.
"Pokroucené patvary" ořešáku by zase mohly být zajímavé na nějaké kontrastně mořené obklady.
Třeba jak jsou velké stromy původních topolů v lužních lesích, spodní část jejich kmenů je zboulovatá, jak jejich dřevo rostlo nějak neproporcionálně po těch boulích a vlákna toho dřeva uvnitř se potom kroutí ve všech možnýcxh směrech. Řezat z takového dřeva nějaké tyčky či latičky je noční můra stolaře, z tohoto pohledu je takové dřevo nejlepší do kotle. Ale udělat z něho desky ( nebo dýhy ) na ty obklady a patřičně namořit nějakým kontrastním mořidlem, které zvýrazní různé směry vláken a rázem je z toho krásný materiál s perfektním přepychovým vzhledem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51167
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51164)
"Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"
Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je jedovaté....
Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro malé rámky a ještě méně nosné, tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka rámku nařezaná poněkud přes léta.
Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a dost se štípe.
Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51166
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141) (51142) (51156)
"Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm."
Nejdražší bude právě ten šnekový převod, takových 10 tísíc určite bude stát. Takže kdo by chtěl tohleto bastlit doma, v první řadě by měl sehnat ten převod, nový nebo použitý. Já zrovna takový mám v strojku na obdělávání záhonů na pohon vrtačkou, kdysi výrobek VOP Nový Jičín.
Míchací hřídel středem nádoby moc často u míchadel nebývá, častější a výhodnější je míchadlo excentricky mimo osu nádoby. Při správném umístění a otáčkách potom dochází k dvojímu pohybu míchané látky, jednak k intenzívnímu promíchávání uvnitř míchadla, jednak k postupnému pomalému posouvání celého objemu nádoby kolem dokola, takže jednou za cca jednotky minut projde celý objem nádoby přes míchadlo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51165
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157)
Chvíli mi trvalo než jsem pochopil proč taková spotřeba rámků Jako prodejce oddělků to je potřeba řešit. Ten s každým oddělkem přijde o 5 rámků Pro běžného včelaře s tuctem úlů však stačí koupit balík přířezů a má zásobu na 10 let. Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby > Datum: 09.3.2011 20:03:46 > ---------------------------------------- > U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji > vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a > malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak > pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni. > Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit). > Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka. > > P. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51164
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161)
Zdenku,
co jsem tady popsal, popsal jsem, jak bylo, prirez za 3 KC nikde nekoupim.
Skutecne z tech stromu byly tak 4 max 5 ks po 1,2 m, ktere jsem vzal na pilu- to muze odpovidat tem 5 m delky, o kterych pisete. A z toho skutecne bylo necelych 3 000 ks prirezu. Kdyz bych si s tim hral doma, tak by se jich urcite udelalo vice, ale stolar pri cene rezani 2 CZK, si nebude hrat s nejakymi zbytky, protoze by neuzivil rodinu.
To ze tech prirezu bylo takove mnozstvi mi naprosto postacuje, protoze pak se da dostat na cenu, kterou jsem uvedl. Kdyz si zacnete s tim hrat a udelate jich o 30 % vice, tak zjistite, ze Vas prirez vyjde treba na 5 CZk a pak uz to pozbyva smyslu.
Nehlede na to, ze stejne bych musel nekde shanet odkory apod. na zimu, at nepodporuji RWE Transgas, tak asi pomerne velky odpad skonci v peci. Z lipy toho tepla moc neni, ale prece jenom na roztapeni to staci.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51163
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (109.183.194.31) --- 10. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158) (51161)
Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát. Ve srovnání s tím co je v lese. Rovné kmeny s korunou někde od 6 m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51162
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk (81.19.46.234) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158)
tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,
shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá
Zdeněk Novotný
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51161
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk (81.19.46.234) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157) (51158)
tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,
shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá
Zdeněk Novotný
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51160
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (109.183.40.51) --- 9. 3. 2011
Re: plodisko (51150)
Rozšíření je lepší dolů,pokud by jste dal velký nástavek při rozšiřování nahoru tak hrozí podchlazení, jelikož by včely nemusely horní nástavek tepelně ovládnout. Je takové přísloví, že včely mají mít hlavu v teple. Mezistěny jsou nerychleji vystavěny na krajích plodového hnízda a můžete je dát do včelstva s první snůškou a nebo jednu o chvíly dřív a jak budete pozorovat, že ji včely už staví tak můžete přidat další.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51159
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (109.183.40.51) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155) (51157)
Pavel Zajíček napsal v souhrnu: 15 stromů, průměr 35-40cm, kráceno na 1,2 m, kolik bylo takových kusů už nemá přehled , větve menší jak 15 cm na topení,z toho do 3000 ks rámků.
Pokud takový kmen zprůměruji na 35cm, délku 200 cm a 15ks tak jde o 2,9 M3 z toho vyřezal do 3000 rámků. A to je to o čem se bavím od začátku. A dávám mu také za pravdu, že má-li jít o činnost na které se má vydělat, tak je to o strojní záležitosti, dvouválcový protah a rozmítací pila. Pro podnikatelský záměr je dalším hlavním bodem mít vždy zajištěný materiál za dobrou cenu. To, že se dá někdy sehnat nějaká ta kulatina v lese za cenu palivového dřeva, bohužel není to na čem se dá stavět, to je dostačující pro vlastní soukromnou potřebu. Protože v podnikání jsou věci jako dodržení termínů objednávek a u toho se nedá spoléhat na náhodu. S takovým přístupem organizace, by se v tom každý začal plácat dřív než by začal.
Jak tu byla zmínka o sušení dřeva, tak je takové orientační určení jak dlouho má dřevo být v hráni a to je u měkkého dřeva co 1cm tloušťky to jeden rok.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51158
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51155)
U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni. Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit). Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51157
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (109.80.144.169) --- 9. 3. 2011
Re: Pastovací zařízení (50007) (51139) (51141) (51142)
Cena mého stroje 34000 Kč.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm. Míchání tedy neprobíhá vrtulí ale tímto rámem -jsou v něm šikmo navařené příčky.Míchací rám je asi o 10cm nižší než horní okraj nádoby. Vypouštěcí kohout nerez, prům.50mm, vyveden krátkým kolínkem ze dna nádoby -tedy ne z boku jako to bývá u medometů. Dno je rovné a odstup rámu ode dna také asi2,5cm.Snad jsem to napsal srozumitelně, eventuelně rád upřesním.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51156
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148) (51152) (51153)
Rezal jsem je na 1,2 m dlouhe kusy, abych byl schopen s tim rucne manipulovat, ale kolik takovych kusu bylo, to uz presne nevim. Na pilu jsem bral jen ty spodky, jak uz byl prumer cca 15 cm, tak to slo do pece.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51154
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146) (51148)
Je pravda Tomasi, ze stromy jsem kacel v rijnu/listopadu 2009, a rezane na prirezy byly ted v lednu, takze to bylo neco malo pres rok, drevo bylo opravdu suche. Stodola ma zdene pilire a vypln je ze dreva, kde mezi jednotlivym prkny je vzdy tak 1,5 cm fuga a protoze bydlime na kopci, tak u nas neustale fouka vitr, ve stodole je mirny pruvan. Fosny prokladam 25 mm silnymi proklady.
Ja jsem si taky kdysi hral doma s cirkularkou a ze zbytku vyrabel ramky. Ted ale pro ty objemy, uz to nejde a hlavne se mi to nevyplati.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51152
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51130)
Sorry,
asi jsem se spatne vyjadril- 2 CZk je cena za rezani a 1 CZK jsou materilaove naklady na 1 ramek, prirez tak vychazi na 3 CZK. Z tech 15 stromu mi vyslo cca 2800-3000 ks ramku. Za drevo jsem platil 300 , za rezani fosni 800, to je 1100 CZK - zbytek do tech 2800 -3000 CZk - je LPG do Frontery ( bere si 14 l.), kdyz to prevazim na pilu a pak domu. Surova lipa je dost tezka a na voziku muzu vozit max 700 kg. Nejslozitejsi je najit stolare, ktery to nareze za 2 CZK/ks a ma na tom zisk, at se mu to vyplati. Je to o strojich, kterymi disponuje.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51151
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135)
A těch 5,-Kč je jen za materiál?A co to ostatní?
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: e-mail/=/nezadan Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby Datum: 8.3.2011 - 15:38:47
> Jenda: > ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes > 5Kč/materiál, přes to se > zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč. > ----------------- > No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat > ty? > Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, > napiš sem adresu. V dobré > kvalitě beru. samozejmě na doklad. > :-) > > Karel >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51149
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135) (51136) (51137) (51140) (51143) (51145) (51146)
> > Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne. >
No uplne krasne asi 60tka fosna za rok nevyschne, ne? :-)) Ale jinak hodne dobry.
Osobne delam ramky z odpadu po truhlarine, nejaky suk apod me vubec nerozhodi, ramek je pro me spotrebni zbozi. Rezat na prirezy celou fosnu to ja rozhodne ne... To by preci byla skoda :-))
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51148
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 3. 2011
Re: protirojova opatreni (51108) (51109)
Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a 1/2009. Na jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i praktické provádění této metody. Ivan Černý
To jste to tedy moc nevysvětlil !!!
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "Ivan ?erný" <e-mail/=/nezadan> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Re: protirojova opatreni Datum: 7.3.2011 - 22:50:09
> Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři > 4 a 5/2008 a 1/2009. Na > jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá > biologická podstata i > praktické provádění této metody. > Ivan Černý >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51147
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 51147 do č. 51207)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu