Včelařská konference

směr osy otáčení?

Upřesňuji otázku - je svisle, v ose či mimo svislou osu nádoby, či šikmo

Petr:
Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu.
----------
A to podstatné na konec - cena?

Méně podstatné - plocha a průměr vrtule, směr osy otáčení?

Díky

Karel

Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 17:35:31
> ----------------------------------------
> _Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na
> tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na
> suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte
> tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min.
> suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je
> finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše,
> kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté
> pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého.
> A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou
> nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý._
>
> Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a
> domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si
> nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm,
> většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou
> sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina
> atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je
> na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický,
> já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem
> znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové
> dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)
>
>
>

Reaguji trochu později -našel jsem příspěvek v archivu.V Havl.Borové (provoz Oudoleň) vám udělají pastovací zařízení dle požadavku - doporučuji zajet se podívat a zkonzultovat. Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu. Očekávám, že naleju med,naočkuji, 3-4 dny promíchám(asi hodinu 2x denně) a stočím do sklenic. Také jsem pastoval v konvích a vadilo mi to věčné přetahování, zvedání, bryndání medu z pastovací vrtule když ji přendáváte z konve do konve, přelévání do plnící nádoby atd. Takhle to snad bude rychlejší, čistější a hlavně méně namáhavé. Hlavně aby bylo co pastovat.

Proč se upřednostňuje lípa? Protože lípa nemá výrazná léta jako třeba smrk a tak se mnohem méně štípe. Zároveň je lehčí, měkká a přitom ještě dostatečně pevná. Proti třeba vrbě, osice, topolu a snad i jilmu se lípové dřevo při řezání tolik netřepí , "nevláknovatí", takže na rozdíl od výše uvedených dřev se dobře opracovává i poměrně tupým nářadím. Topol se například hodně štípe, ještě mnohem víc než smrk.

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.

Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm, většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický, já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 15:39:50
> ----------------------------------------
> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Jenda:
ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
-----------------
No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré kvalitě beru. samozejmě na doklad.
:-)

Karel

...ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků...

Tak opravuji výpočet, změřil jsem originální lipový rámek, připočítal 25% prořez a vychází to na cca 2600 rámků... Tudíž dle ceny dřeva je cena rámku za materiál 3-4Kč. U Hoffmanů se mi to počítat nechce, ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.

Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.

Teda nevím jak jste se dopočetl na 1000 rámků z m3, ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků. Nehledě na to, že většina částí rámků jde řezat z "odpadu". Takže z kulatiny zbude pár kusů se suky a tenké odřezky s kůrou... Nehledě na to, že já kupuju sušenou lípu za 7500,-, ale souhlasím, že je to věc náhody, jí na pile objevit, ale jde to a to jsem v oblasti, kde je 90% borovice. Ale rámky jdou dobře dělat i třeba ze smrku i jiných dřevin, nechápu proč jsou všichni zatíženi na lipové rámky.

U toho dřeva je problém , že majitelé kácejí lesy které sázeli jejich dědové a tehdy byla potřeba jiná co ti dnešní budou sázet to budou spotřebovávat naši vnukové. Budem my včelaři to dřevo ještě potřebovat??

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 10:43:04
> ----------------------------------------
> " Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní
> suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho
> uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska
> hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa
> vozí z Polska."
>
> Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí
> tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je
> dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
> Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak
> všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se
> nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po
> lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase
> jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa
> strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť
> starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé
> by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....
>
>
>

Perfektní, něco takového jsem potřeboval vědět, ale nechtěl jsem hned psát na kraj. Ale jak je to s těmi procenty???

Ještě něco by mě zajímalo, když je tam 1500Kč na "pomůcky a vybavení" - které mám ale za poslední 3 roky koupené komplet nové, jde za to nakoupit i mezistěny, kterých mám akutní nedostatek, natož při pořízení dalších úlů? Vím, že loni bylo v podmínkách, že mezistěny do toho nezpadají, ale letos tam nic takového není...

Jak to tak vapadá, asi napíši na ten kraj...

V naší branži je výroba hlavně závislá na množství kupujících, životnosti výrobků a jejich opotřebovávání. Naše základní vybavení má velmi dlouhou životnost i bez údržby. Na úlech 10 let není ani znát. Medomet po 20 letech září novotou. Těch pár mezistěn a drátků které je třeba koupit každý rok, to zboží nezlevní.
Pořizovací ceny máme vysoké s velmi dlouhou životností a jakékoliv úvahy o sériové výrobě jsou při tom obratu naprosto nereálné. I pro velké včelařské firmy Je hlavní výrobou med a opylování a všechno ostaní je jen doplněk.Stačí se podívat do takových obchodů ke prodávají výrobky pro kutily jestli tam najdete něco co je jen pro včelaře.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 08:24:32
> ----------------------------------------
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a
> promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to
> dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je
> další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak
> potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí
> či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
> Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny
> najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.
>
>
>

Na to jsem se taky ptal. Tohle mi napsali:

Dobrý den,
pokud jde o potvrzení realizace nákupu, je v případě pořízení nových úlů určitě potřebná fyzická kontrola, doklad o koupi nepovažujeme za až tak důležitý, vycházeli jsme z připomínek některých včelařů, že si dokáží úly sestavit sami. V případě nákupu pomůcek doporučujeme doklad o koupi doložit a následně uschovat pro případ kontroly poskytovatelem.
Doufám, že Vám odpověď takto pomůže.
S pozdravem

Ing. Olga Jirmanová
státní správa lesů - dotace

Plzeňský kraj, dle podmínek se nemusí ani dokládat vynaložené náklady jen se podává (po schválení příslibu) čestné prohlášení o realizaci nákupu. Z toho mi vyplívá, že nepotřebuji ani faktury, či ano?

Zapoměl jste to nejdůležitější. Napsat o jaký kraj se jedná, každý má dotace nebo granty nastavené jinak.

AM:
Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva.
---------
Jo to je o podnikavosti - jak jsme psal, v NSR jsme byl ve farmě - velkoobchodě - vbudovaly si závod v Rumunsku a podávají v NSR Lang.2/3přířez za 0.6E. Tedy za to co tady dá někdy sehnat.

Ono je to o podnikavosti, například v Itálii prodávali i blbé tahokovy na dno úlů atd, stačí si to objednat ve fabrice a nechat si tam nastříhat.

Zkuste si sehnat tahokov na česna, nebo na proklad nástavků před myšma.

Přitom se s vámu bude fabrika bavit už od 6m2. Jen to vozí v tabulích, malé množství se nevyplatí řezat u nich.

Tayd je problém, že za perspektivou ČR včelařství považuje každý něco jiného. Jeden výrobu úlů - co největší cena, druhý nákup co nejlacinějších úlů pro včelaření.

Tohle žádná racionalizační komise nemohla nikdy vyřešit,
takže to teď vyřeší dovozci, nebo zahraniční firmy co si tady udělají zastoupení.

Nechápu,jak by mohla tady nějaká truhlárna konkurovat truhlárně do 500km se 1/4 náklady.Už jenom rozdíl platů v ČR dost oblastí "diskriminuje" pro lacinou ruční práci.

Bohužel, schopnost organizování hromadné výroby je základní vlastností kapitálu. Bez toho ani peníze nejsou kapitál, pokud toto nejsou schopni jejich majitelé zajistit.
A tato základní věta není ve včelařství stále chápána.

Karel

omlouvám se za zaslání příspěvku dvakrát, chybička se vloudila.

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

"Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K."

Obě budou obsahovat kromě vody tak 5 - 10 % dalších cizích příměsí, technická, co jsem kdysi viděl specifikace, obsahuje pár procent organických ředidel a trošku těžkých kovů. Krmná se potom bude vyrábět nějakým jiným způsobem a bude obsahovat látky, které nebudou vadit střelím, kravám nebo prasatům. Jinak solidní výrobce by měl mít k vyráběné kyselině někde na webu volně dostupný technický list, kde kromě jiných údajů obsah a složení cizích příměsí v kyselině je uvedený a solidní prodejce by měl vědět, kde a měl by to na požádání kupujícímu dát.
Jinak se jedná o běžnou chemikálii, která se prodává v různých stupních čistoty a ceny...
viz třeba http://www.lach-ner.com/oznacovani-cistoty-chemikalii/t-304/?n=10

Mimoradny prispevek pro Svaz z vcelstva/1K.Podle ZU maji vcelarske spolky prostoupiti za clena vcelarskeho druzstva: na kazdych 20 clenu,trebas i zapocatych jeden podil.

4.5.1943 Podle vladniho narizeni 294/42 slucuji Svaz zemskych ustredi vcelarskych spolku v Praze se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelů hospodarskeho zvirectva v Cechach v Praze,castecne do jmeni Zemskeho chovatelu hzospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.Toto zvlastn jmeni provede se dle klice,ktery urcim.Toto jmeni bude spravovano samostatne jako ucelove,ve jmenovanych Zemkych svazech
Zemske ustredi vcelarskych spolku v Praze a Zemske ustredi vcelarskych spolku v Brne slicuji se zvlastnimi vynosy se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelu hospodarskeho zvirectva v Cechach a se Zemskym svazem chovatelu hospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.
Likvidaci slouceneho Svazu a ZU provedl zemedelsky rada F.Zizka,prednosta oddeleni chovu hospodarskeho zvirectva,za spoluprace J.Neprase jednatele SZUV spolku. Na Morave provedla referentka slecna Bethge za spoluprace predsedy K.Adamce..vsechna konani byla osvobozena od dani a poplatku.
Trojnasobne pojisteni-znovu se zduraznuje,aby si kazdy vyplnil prihlasku, spravne ohodnitil svuj majetek,ucinil radnou prihlasku a zaplatil.

casopis CESKOMORAVSKY VCELAR se od srpnoveho cisla meni na -VCELAR-
zemska skupina v Cechach Kremencova 8.na Morave Starobrnenska 19/21
za sefredaktora povolan Jan Marek-odborny rada ministerstva zemedlestvi a lesnictvi.redakcni sbor J.Nepras,K.Adamec, Kochanicek, Peterka,Pokorny.

Cinnovnici v Cechach: O.BrennerF.Fronek,jednatel Mikes
na Morave : Emil Hinckelmann nadlesni v Ketkovicich,K.Adamec,
jednatel Rosa Bethge

" Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska."

Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....

Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K.M.
Děkuji.Petr.

" A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu."

To jsou věci pro lidi, co stavějí fabriky. Včelař je spotřebitel a pro toho je rozhodující cena za nějakou přijatelnou kvalitu.
Obávám se, že pokud bude v rámci Evropy někde takový provoz, nebude to vzhledem k ceně české pracovní síly u nás.

Nevíte někdo jak je to s dotacemi od kraje co se týče finančního příslibu? Když už by tento příslib člověk dostal, a kraj proplácí max 80% nákladů, přičemž by příslib byl např. 10000Kč. Může člověk nakoupit za 12500 a 10000 mu bude vráceno, nebo může nakoupit za těch 10000 a bude proplaceno max. 8000?

A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu. Na pásovou výrobu potřebujete větší počet zaměstnanců a nebo postupujete na každý stroj s určutou operací a to je drahá výroba. Takhle se vyrábí zateplené nástavkové úly. Na seriovou výrobu, máte stroj, do kterého na jednom konci strčíte desku a na druhém vyjede hotový díl. Takhle se dá vyrábět tenkostěnný úl. Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 09:11:19
> ----------------------------------------
> RP:
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> ...
> ----------
> Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co
> seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často
> deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.
>
> Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se
> snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u
> něj i nadále.
>
> V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a
> "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli
> naopak.
>
> Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen
> jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými
> rozměry.
> Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
> Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do
> plodiště, nízký o medníku.
> Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách
> a barevných úpravách.
>
> Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých
> 200Kč.
>
> Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen
> cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží
> nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam
> autobusem, tak jsem neodolal. :-)
>
> Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy
> pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
> Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil
> za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a
> to nevímkam bych pro ně jel.
>
> Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů,
> ale logika a ekonomika je jim jasná.
>
> Karel
>
>
>

"Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále."

Ono k tomu vývoj dojde, jen to bude nějakou dobu trvat. A někteří budou rvát nad zánikem typického českého ( úlu, průmyslu, firmy...) Maximálně se uživí nějaké kutilské stavebnice, kde si zákazník vysloveně zaplatí za to, že si to z těch dílů doma sestaví a vyrobí sám a navíc klidně i nějaký originál.
Třeba malou kancelářskou děrovačku na papír lze zakoupit od 80 po takových 150 Kč. Přitom to je poměrně složitý výrobek. Podobně složité včelařské pomůcky dnes u nás stojí 5 - 10 x víc a to jen proto, že jsou vyráběny kusově. Zatímco tu děrovačku vyrobí v sérii třeba pár miliónů kusů a stejnou pak prodají do všelijakých marketů v Evropě, USA i jinde....

RP:
Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, ....
----------
Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále.

V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli naopak.

Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými rozměry.
Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do plodiště, nízký o medníku.
Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách a barevných úpravách.

Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých 200Kč.

Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam autobusem, tak jsem neodolal. :-)

Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a to nevímkam bych pro ně jel.

Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů, ale logika a ekonomika je jim jasná.

Karel

Nebo nakoupit více, aby se cesta "vyplatila". Taky nepojedete 30 km vzálené prodejny pro jeden kg cukru levnějšího o 1 Kč než v blízké prodejně. To se ale chce domluvit s více lidmi a to může být problém.

Pavle, prosím, poděl se o toho strašáka, týkajícího se mezistěn. Jestli, nechceš, tak to vypadá, že sis to vymyslel. To lidé se zdravým rozumem nedělají.

J.P.

Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.

čauky tak na mladoboleslavsku to před tydnem vypadalo taky spatne repka dost pomrzla ale nahazeli na ni síran a ted už vypada krasne zelene a začina se pomalu zveden neco tam zustalo tak to bude dobry,akorat by chtelo zapršet dlouho nepršelo a všechno už čeka na vodu.

Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a 1/2009. Na jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i praktické provádění této metody.
Ivan Černý

Může mi někdo podrobněji vysvětlit techniku tzv. zebrování.Děkuji Sch.

Levné to bude, až bude kupní síla, která zajistí odbyt a bude možné na zakázku vyrobit seriové stroje a ne pásovou výrobu na standartním stroji u kterého musíte zaplatit zaměstnance, který můsí mít takovou mzdu, aby uživyl rodinu+odvody státu. Po zhodnocení nákladů a úzké skupiny zákazníků je lepší dovoz z Polska a na to, aby se obchodník na dovozu i se zaměstnanci uživyl jsou dvě prodejny na kraji až moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 07.3.2011 18:46:42
> ----------------------------------------
> Levné to bude až budou alepoń 2 prodejny v každém městě vedle sebe a ne jen 2 v
> kraji. ;-P Dnes musíš koupit jen v nejbližší jinak tě to prodraží cesta nebo
> doprava. Celá sleva je pak v (_!_). :-))
> ,
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJI <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> > Datum: 07.3.2011 17:23:32
> > ----------------------------------------
> > Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
> > ----------
> > V zahraničí. :-)
> >
> > Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?
> >
> > Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?
> >
> > Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR.
> > Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Levné to bude až budou alepoń 2 prodejny v každém městě vedle sebe a ne jen 2 v kraji. ;-P Dnes musíš koupit jen v nejbližší jinak tě to prodraží cesta nebo doprava. Celá sleva je pak v (_!_). :-))
,
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 07.3.2011 17:23:32
> ----------------------------------------
> Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
> ----------
> V zahraničí. :-)
>
> Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?
>
> Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?
>
> Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR.
> Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.
>
> Karel
>
>
>

Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
----------
V zahraničí. :-)

Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?

Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?

Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR. Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.

Karel

Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby? Místní "včelka" je předražená a na netu desítky obchodů, nechce se mi vše procházet a porovnávat...

U nás řepka zatím jakž takž dobrá. Ale je poměrně sucho. Žádný sníh a bez vláhy vše pokvete rychle a bez nektaru.
A nás je většinou spolehlivá květová snůžka, medovice je jednou za pár let.
Šimko /Milevsko/

Pro nově otevírané včelařské prodejny kousek u Prahy hledáme vhodného
dodavatele a výrobce úlů , součástí úlů, plemenáčků aj.
Rozhodující jsou hlavně doba dodání, kvalita a zpracování.
Své nabídky zasílejte na info/=/vcelarstvi-psary.cz

www.vcelarstvi-psary.cz

počítejte tak s 5-10 procentní zaorávkou, záleží samozřejmě na jednotlivých porostech, jak moc silné šly do zimy, kdy byla doba setí apod. Dobrá zpráva může být, že jarní řepka je jako osivo téměř vyprodaná, takže zemědělci budou přesívat ozivou řepku tou jarní. Při těch cenách se není co divit. A ty ozimy co zůstanou dostanou podle mého dost a dost chemie na zmátoření a zintenzivní se i ochrana proti škůdcům v období před nebo v časném květu

Na Hané je to také takové

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ozim? ?epka.
> Datum: 07.3.2011 12:02:44
> ----------------------------------------
> Taky na severní Moravě musela dostat pěkně zabrat, rekordní teploty
> střídavě nízké a vysoké od října, leden a únor víceméně bez sněhu a v
> chladnýh obdobích v noci i 15 pod nulou....
>
>
>

Taky na severní Moravě musela dostat pěkně zabrat, rekordní teploty střídavě nízké a vysoké od října, leden a únor víceméně bez sněhu a v chladnýh obdobích v noci i 15 pod nulou....

to můžeme jen s napětím pozorovata doufat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ozim? ?epka.
> Datum: 07.3.2011 09:01:00
> ----------------------------------------
> Co říkáte na letošní konec zimy(začátek jara)?
> Při jízdách autem vidím,jak ozimá řepka ztratila svoji zelenou barvu,kterou
> vyměnila za světle hnědou a už se objevují značné plochy,kde už není ani
> zelená,ani hnědá,prostě kde už není vidět nic.Snad nevymrzla....A
> předpovědi neslibují obrat k lepšímu(dnes u nás v 7 hod -10 st.).
> Jako by nestačilo,že kvůli nepříznivému počasí v létě a na podzim zemědělci
> nestíhali zasít v termínu,a navíc brzký nástup zimy...Ještě,že hned zkraje
> napadl sníh,pod kterým až donedávna dobře přezimovala.
> Existují názory,že jarní snůška(tzn.i řepka) je jistá,proto je dobré mít
> včas připravená silná včelstva,aby ji náležitě využila,protože další snůšky
> už nemusí přijít atd atd.
> Opravdu???
> Minimálně jednou už se mi stalo,že jarní snůška téměř selhala a moje silná
> včelstva dostala takovou chuť na rojení,že mi ten rok nestačily úly,kolik
> jsem vytvořil oddělků.A aby to nebylo tak jednoduché,tak se chtěly rojit i
> ty oddělky...Ještě,že jsem v tu dobu měl jen pár včelstev,tak jsem to
> celkem ustál.Dneska by to byla větší sranda....
>
> Pavel
>
>
>

Co říkáte na letošní konec zimy(začátek jara)?
Při jízdách autem vidím,jak ozimá řepka ztratila svoji zelenou barvu,kterou vyměnila za světle hnědou a už se objevují značné plochy,kde už není ani zelená,ani hnědá,prostě kde už není vidět nic.Snad nevymrzla....A předpovědi neslibují obrat k lepšímu(dnes u nás v 7 hod -10 st.).
Jako by nestačilo,že kvůli nepříznivému počasí v létě a na podzim zemědělci nestíhali zasít v termínu,a navíc brzký nástup zimy...Ještě,že hned zkraje napadl sníh,pod kterým až donedávna dobře přezimovala.
Existují názory,že jarní snůška(tzn.i řepka) je jistá,proto je dobré mít včas připravená silná včelstva,aby ji náležitě využila,protože další snůšky už nemusí přijít atd atd.
Opravdu???
Minimálně jednou už se mi stalo,že jarní snůška téměř selhala a moje silná včelstva dostala takovou chuť na rojení,že mi ten rok nestačily úly,kolik jsem vytvořil oddělků.A aby to nebylo tak jednoduché,tak se chtěly rojit i ty oddělky...Ještě,že jsem v tu dobu měl jen pár včelstev,tak jsem to celkem ustál.Dneska by to byla větší sranda....

Pavel

mě taky nepřesvědčily jejich teoretické předpoklady,praxe nevím-neznám,používám síta(vl.met.) a zasítované dno ,není ho nutné zakrývat,položil jsem pod stojany na zem podložky a byl nanich stejnej spad jak když jsem vedle podložkou přikryl síto ,ale na jaře a na podzim je chladněj tak abych dosáhl koncentrace dávám podložky na síta-v létě když jsou vedra tak ji tam nedávám(pokud nepozoruju spad),podporuju kratkodobé nárazové léčení(24hod -40ml)léčení vysokým odparem 80 procentní kys.mravenčí,podle mne výpary kys .mr.musí proudit přes ul jak přes tunel,pro dlouhodobý vypařovače hraje obrovskej vliv vlhkost v ůle ,která hodně sníží účinnost...

....atd.

POLYTANOL je v České republice v prodeji pouze pro profesionální použití, tzn. osoba aplikující přípravek musí být odborně způsobilou fyzickou osobu.
Blížší informace najdete na adrese: http://www.polytanol.cz

Co mi u výsledků těchto pokusů často chybí, je popis jak je při aplikaci KM otevřené dno. Myslím si, že by to byl praktický údaj. A když jsem si porovnal výsledky v poslední tabulce, tak mi z toho vyšel nejlíp Formidol. MiteGone a Nassenheider používají 65% KM v dávce 360ml na ošetření u MG ůčinnost 89,9% a Nass. 85,6%. U Formidolu je 85%KM v dávce u dvou desek dohromady 80ml a má účinek 81,1%. Na první polhled to vypadá, že Formidol je na tom nejhůř, ale když se to přepočítá na 100%KM tak MG a Nass. potřebují na dosažení výsledku 234ml 100% KM a u Formidolu ve dvou deskách je dohromady 68ml 100%KM. Takže 2x deska Formidolu má 3x míň chemie s účinkem max. o 9% míň než dlouhodobé nosiče. Nechci být za rýpala, ale pořád mě ty dlouhodobé nosiče nějak nepřesvědčily.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukáš Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K.M.
> Datum: 05.3.2011 12:03:36
> ----------------------------------------
> Přidávám konkrétní odkazy:
>
> [odkaz] Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě
> varroózy včel
>
> Dále zkuste v google.com vyhledat "nassenheider návod":
> http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz%20ho.pdf
> http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz.pdf
>
>
>

Teplomer ve stinu ukazoval v poledne +4 stupne,ale na uly svitilo od rana slunce a provoz na cesnech byl silny.U ulu se dalo cupet jenom v kosili,ale beda vlezt kam nesvitilo-cepka a palcaky.Kvete Jasmin nahokvety,ale zda li je vcelarsky uzitecny nevim,vi o nem nekdo vic?

Dnes u nás v polabí nic moc. Na severní části včelína 8°C, ve včelíně 11°C,
uprostřed hnízda (změřeno mým udělátkem) 33°C. Na prolet musí být po několik
dnů pěkné počasí, aby na to včelstva zareagovala.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 05, 2011 1:08 PM
Subject: Re: jarni kvety


>V dobách, kdy se používala k jarnímu pylovému přikrmování sójová moučka se
> diskutovalo o tom, že rouskují prakticky jakýkoliv prach vhodné velikosti
> a
> vlhkosti. Je to teď v předjaří v době nedostatku pylu pravděpodobně
> instinkt.
> Ono taky v přírodě se v předjaří kromě pylu z jehněd všelijakých
> větrosnubných rostlin žádný suchý prášek vhodný k rouskování prakticky
> nevyskytuje, takže mimo zásah člověka se instikt rouskovat jakýkoliv
> rouskovatelný prášek a donést ho do úlu nemůže netrefit do černého.
>
> Jinak u nás to byl zajímavý předjarní týden, takový jsem zatím za těch cca
> 30 let nezažil. Celý týden jasno, přímé slunce, na osluněných místech už
> týden holá půda bez sněhu, ve stínu jen dva centimetry sněhu, ale na
> slunci
> rozmrznutý jen cca centimetr půdy a ve stínu sníh, trvalý mráz a trvale
> zmrzlá půda ještě dneska. Sníh na severní straně střechy začal pořádně tát
> teprve včera. Na zahradě za ten týden neporostlo skoro nic, jen sněženky
> se
> vytáhly o cca centimetr.
> První prolet byl teprve včera v jednostěnných nástavcích, kde slunce
> vyhřálo čelní stěnuna takových 40 st C. V zadovácích, kde je izolace,
> prolet ani náhodou, možná dnes něco bude....
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5927
> (20110304) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dne Saturday 05 of March 2011 17:26:25 Josef Prochazka napsal(a):

> pohla k jaru,pres noc silny mraz,pres den nad nulou.Na prvni pravy pyl si
> budem muset jeste par tydnu pockat.Jinak po 5 letech duvod k male
> radosti-zbytky vcelstev konecne v cele ZO beze spor MVP!


polabi , od cca stredy vcely nosi zluty pyl - male rousky a bily, velke
rousky. Taky nosi neco konzistence voskovych supinek, ale kde to berou .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Pilyny jsou pravdepodobne z dubu nebo buku.Ale to je vcelam asi jedno z ceho jsou.Ocky je nosi do ulu a cesnem je zas vyhazuji ven.Neco jako "umela zamestnanost" z dob minulych.Podle predpovedi to nevypada,ze by se kvetena pohla k jaru,pres noc silny mraz,pres den nad nulou.Na prvni pravy pyl si budem muset jeste par tydnu pockat.Jinak po 5 letech duvod k male radosti-zbytky vcelstev konecne v cele ZO beze spor MVP!

Pro nově otevírané včelařské prodejny kousek u Prahy hledáme vhodného dodavatele a výrobce úlů , součástí úlů, plemenáčků aj.
Rozhodující jsou hlavně doba dodání, kvalita a zpracování.
Své nabídky zasílejte na info/=/vcelarstvi-psary.cz

V dobách, kdy se používala k jarnímu pylovému přikrmování sójová moučka se diskutovalo o tom, že rouskují prakticky jakýkoliv prach vhodné velikosti a vlhkosti. Je to teď v předjaří v době nedostatku pylu pravděpodobně instinkt.
Ono taky v přírodě se v předjaří kromě pylu z jehněd všelijakých větrosnubných rostlin žádný suchý prášek vhodný k rouskování prakticky nevyskytuje, takže mimo zásah člověka se instikt rouskovat jakýkoliv rouskovatelný prášek a donést ho do úlu nemůže netrefit do černého.

Jinak u nás to byl zajímavý předjarní týden, takový jsem zatím za těch cca 30 let nezažil. Celý týden jasno, přímé slunce, na osluněných místech už týden holá půda bez sněhu, ve stínu jen dva centimetry sněhu, ale na slunci rozmrznutý jen cca centimetr půdy a ve stínu sníh, trvalý mráz a trvale zmrzlá půda ještě dneska. Sníh na severní straně střechy začal pořádně tát teprve včera. Na zahradě za ten týden neporostlo skoro nic, jen sněženky se vytáhly o cca centimetr.
První prolet byl teprve včera v jednostěnných nástavcích, kde slunce vyhřálo čelní stěnuna takových 40 st C. V zadovácích, kde je izolace, prolet ani náhodou, možná dnes něco bude....

Nevíte z jakého dřeva ty piliny jsou? Mě rouskovali piliny ze švestky když jsem ji loni kácel.Ale to bylo na podzim a docela příjemě voněli.

Vcely dnes nosi zvlastni rousky,tak jsem zapatral po "jarnich kvetech" a zhruba 50 m od stanoviste rouskuji bezcene PILYNY z hromady po cirkularce.Jarni "pilinova"snuska zacala,hromada pilin je pokryta vcelami.

Přidávám konkrétní odkazy:

Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel

Dále zkuste v google.com vyhledat "nassenheider návod":
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz%20ho.pdf
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz.pdf

AM: Dlouhodobé odpařovače jsem nezkoušel, takže mám jen úvahu o tom jestli není lepší přece jenom použít Formidol.

Lecos bylo v OVP, viz e-Věstník 09/2010:
http://www.n-vcelari.cz/download/e-Vestnik/e-Vestnik-2010-09.pdf

V uvedeném e-Věstníku odkaz na konkrétní vydání OVP (článek: Týrání zvírat nebo užitecný medikament), kde je srovnání krátkodobých a dlouhodobých odpařovačů provedeno.

P.K. (90.178.157.91) --- 5. 3. 2011
Re: Psík mývalovitý (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917) (50928) (51049) (51050) (51066) (51068) (51069) (51076)
sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej

Odkud jste?
J.B.

sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej