78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



ales molcik (e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134) (51135)


Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 15:39:50
> ----------------------------------------
> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133) (51134)

Jenda:
ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
-----------------
No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré kvalitě beru. samozejmě na doklad.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51133)

...ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků...

Tak opravuji výpočet, změřil jsem originální lipový rámek, připočítal 25% prořez a vychází to na cca 2600 rámků... Tudíž dle ceny dřeva je cena rámku za materiál 3-4Kč. U Hoffmanů se mi to počítat nechce, ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.

Teda nevím jak jste se dopočetl na 1000 rámků z m3, ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků. Nehledě na to, že většina částí rámků jde řezat z "odpadu". Takže z kulatiny zbude pár kusů se suky a tenké odřezky s kůrou... Nehledě na to, že já kupuju sušenou lípu za 7500,-, ale souhlasím, že je to věc náhody, jí na pile objevit, ale jde to a to jsem v oblasti, kde je 90% borovice. Ale rámky jdou dobře dělat i třeba ze smrku i jiných dřevin, nechápu proč jsou všichni zatíženi na lipové rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116) (51120)

U toho dřeva je problém , že majitelé kácejí lesy které sázeli jejich dědové a tehdy byla potřeba jiná co ti dnešní budou sázet to budou spotřebovávat naši vnukové. Budem my včelaři to dřevo ještě potřebovat??

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 10:43:04
> ----------------------------------------
> " Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní
> suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho
> uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska
> hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa
> vozí z Polska."
>
> Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí
> tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je
> dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
> Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak
> všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se
> nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po
> lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase
> jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa
> strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť
> starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé
> by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128) (51129)

Perfektní, něco takového jsem potřeboval vědět, ale nechtěl jsem hned psát na kraj. Ale jak je to s těmi procenty???

Ještě něco by mě zajímalo, když je tam 1500Kč na "pomůcky a vybavení" - které mám ale za poslední 3 roky koupené komplet nové, jde za to nakoupit i mezistěny, kterých mám akutní nedostatek, natož při pořízení dalších úlů? Vím, že loni bylo v podmínkách, že mezistěny do toho nezpadají, ale letos tam nic takového není...

Jak to tak vapadá, asi napíši na ten kraj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111)

V naší branži je výroba hlavně závislá na množství kupujících, životnosti výrobků a jejich opotřebovávání. Naše základní vybavení má velmi dlouhou životnost i bez údržby. Na úlech 10 let není ani znát. Medomet po 20 letech září novotou. Těch pár mezistěn a drátků které je třeba koupit každý rok, to zboží nezlevní.
Pořizovací ceny máme vysoké s velmi dlouhou životností a jakékoliv úvahy o sériové výrobě jsou při tom obratu naprosto nereálné. I pro velké včelařské firmy Je hlavní výrobou med a opylování a všechno ostaní je jen doplněk.Stačí se podívat do takových obchodů ke prodávají výrobky pro kutily jestli tam najdete něco co je jen pro včelaře.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 08:24:32
> ----------------------------------------
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a
> promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to
> dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je
> další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak
> potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí
> či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
> Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny
> najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M.Fišar (195.245.209.30) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127) (51128)

Na to jsem se taky ptal. Tohle mi napsali:

Dobrý den,
pokud jde o potvrzení realizace nákupu, je v případě pořízení nových úlů určitě potřebná fyzická kontrola, doklad o koupi nepovažujeme za až tak důležitý, vycházeli jsme z připomínek některých včelařů, že si dokáží úly sestavit sami. V případě nákupu pomůcek doporučujeme doklad o koupi doložit a následně uschovat pro případ kontroly poskytovatelem.
Doufám, že Vám odpověď takto pomůže.
S pozdravem

Ing. Olga Jirmanová
státní správa lesů - dotace

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117) (51127)

Plzeňský kraj, dle podmínek se nemusí ani dokládat vynaložené náklady jen se podává (po schválení příslibu) čestné prohlášení o realizaci nákupu. Z toho mi vyplívá, že nepotřebuji ani faktury, či ano?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Šimko (88.83.187.3) --- 8. 3. 2011
Re: Dotace od kraje (51117)

Zapoměl jste to nejdůležitější. Napsat o jaký kraj se jedná, každý má dotace nebo granty nastavené jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

AM:
Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva.
---------
Jo to je o podnikavosti - jak jsme psal, v NSR jsme byl ve farmě - velkoobchodě - vbudovaly si závod v Rumunsku a podávají v NSR Lang.2/3přířez za 0.6E. Tedy za to co tady dá někdy sehnat.

Ono je to o podnikavosti, například v Itálii prodávali i blbé tahokovy na dno úlů atd, stačí si to objednat ve fabrice a nechat si tam nastříhat.

Zkuste si sehnat tahokov na česna, nebo na proklad nástavků před myšma.

Přitom se s vámu bude fabrika bavit už od 6m2. Jen to vozí v tabulích, malé množství se nevyplatí řezat u nich.

Tayd je problém, že za perspektivou ČR včelařství považuje každý něco jiného. Jeden výrobu úlů - co největší cena, druhý nákup co nejlacinějších úlů pro včelaření.

Tohle žádná racionalizační komise nemohla nikdy vyřešit,
takže to teď vyřeší dovozci, nebo zahraniční firmy co si tady udělají zastoupení.

Nechápu,jak by mohla tady nějaká truhlárna konkurovat truhlárně do 500km se 1/4 náklady.Už jenom rozdíl platů v ČR dost oblastí "diskriminuje" pro lacinou ruční práci.

Bohužel, schopnost organizování hromadné výroby je základní vlastností kapitálu. Bez toho ani peníze nejsou kapitál, pokud toto nejsou schopni jejich majitelé zajistit.
A tato základní věta není ve včelařství stále chápána.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122) (51124)

omlouvám se za zaslání příspěvku dvakrát, chybička se vloudila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122)

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119) (51122)

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51119)

"Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K."

Obě budou obsahovat kromě vody tak 5 - 10 % dalších cizích příměsí, technická, co jsem kdysi viděl specifikace, obsahuje pár procent organických ředidel a trošku těžkých kovů. Krmná se potom bude vyrábět nějakým jiným způsobem a bude obsahovat látky, které nebudou vadit střelím, kravám nebo prasatům. Jinak solidní výrobce by měl mít k vyráběné kyselině někde na webu volně dostupný technický list, kde kromě jiných údajů obsah a složení cizích příměsí v kyselině je uvedený a solidní prodejce by měl vědět, kde a měl by to na požádání kupujícímu dát.
Jinak se jedná o běžnou chemikálii, která se prodává v různých stupních čistoty a ceny...
viz třeba http://www.lach-ner.com/oznacovani-cistoty-chemikalii/t-304/?n=10

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 8. 3. 2011
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1943

Mimoradny prispevek pro Svaz z vcelstva/1K.Podle ZU maji vcelarske spolky prostoupiti za clena vcelarskeho druzstva: na kazdych 20 clenu,trebas i zapocatych jeden podil.

4.5.1943 Podle vladniho narizeni 294/42 slucuji Svaz zemskych ustredi vcelarskych spolku v Praze se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelů hospodarskeho zvirectva v Cechach v Praze,castecne do jmeni Zemskeho chovatelu hzospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.Toto zvlastn jmeni provede se dle klice,ktery urcim.Toto jmeni bude spravovano samostatne jako ucelove,ve jmenovanych Zemkych svazech
Zemske ustredi vcelarskych spolku v Praze a Zemske ustredi vcelarskych spolku v Brne slicuji se zvlastnimi vynosy se Zemskym svazem okresnich sdruzeni chovatelu hospodarskeho zvirectva v Cechach a se Zemskym svazem chovatelu hospodarskeho zvirectva na Morave v Brne.
Likvidaci slouceneho Svazu a ZU provedl zemedelsky rada F.Zizka,prednosta oddeleni chovu hospodarskeho zvirectva,za spoluprace J.Neprase jednatele SZUV spolku. Na Morave provedla referentka slecna Bethge za spoluprace predsedy K.Adamce..vsechna konani byla osvobozena od dani a poplatku.
Trojnasobne pojisteni-znovu se zduraznuje,aby si kazdy vyplnil prihlasku, spravne ohodnitil svuj majetek,ucinil radnou prihlasku a zaplatil.

casopis CESKOMORAVSKY VCELAR se od srpnoveho cisla meni na -VCELAR-
zemska skupina v Cechach Kremencova 8.na Morave Starobrnenska 19/21
za sefredaktora povolan Jan Marek-odborny rada ministerstva zemedlestvi a lesnictvi.redakcni sbor J.Nepras,K.Adamec, Kochanicek, Peterka,Pokorny.

Cinnovnici v Cechach: O.BrennerF.Fronek,jednatel Mikes
na Morave : Emil Hinckelmann nadlesni v Ketkovicich,K.Adamec,
jednatel Rosa Bethge

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

" Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska."

Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.125.216.34) --- 8. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085)

Prosil bych o objasnění rozdílu krmné kyseliny mravenčí a technické.Na litrovývch sklenicích ,které jsem koupil ve specializovaném laboratorním obchodě to na etiketě není vyznačené a zde jsem se dočetl,že pro použití proti v.d.je nutná jen krmná K.M.
Děkuji.Petr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114) (51116)

" A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu."

To jsou věci pro lidi, co stavějí fabriky. Včelař je spotřebitel a pro toho je rozhodující cena za nějakou přijatelnou kvalitu.
Obávám se, že pokud bude v rámci Evropy někde takový provoz, nebude to vzhledem k ceně české pracovní síly u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (195.122.211.162) --- 8. 3. 2011
Dotace od kraje

Nevíte někdo jak je to s dotacemi od kraje co se týče finančního příslibu? Když už by tento příslib člověk dostal, a kraj proplácí max 80% nákladů, přičemž by příslib byl např. 10000Kč. Může člověk nakoupit za 12500 a 10000 mu bude vráceno, nebo může nakoupit za těch 10000 a bude proplaceno max. 8000?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114)




A Já bych jen doplnil k tomu co napsal př. Jiruš, že je třeba rozlišit pásovou a sériovou výrobu. Na pásovou výrobu potřebujete větší počet zaměstnanců a nebo postupujete na každý stroj s určutou operací a to je drahá výroba. Takhle se vyrábí zateplené nástavkové úly. Na seriovou výrobu, máte stroj, do kterého na jednom konci strčíte desku a na druhém vyjede hotový díl. Takhle se dá vyrábět tenkostěnný úl. Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 09:11:19
> ----------------------------------------
> RP:
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> ...
> ----------
> Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co
> seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často
> deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.
>
> Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se
> snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u
> něj i nadále.
>
> V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a
> "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli
> naopak.
>
> Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen
> jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými
> rozměry.
> Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
> Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do
> plodiště, nízký o medníku.
> Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách
> a barevných úpravách.
>
> Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých
> 200Kč.
>
> Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen
> cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží
> nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam
> autobusem, tak jsem neodolal. :-)
>
> Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy
> pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
> Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil
> za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a
> to nevímkam bych pro ně jel.
>
> Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů,
> ale logika a ekonomika je jim jasná.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111) (51114)

"Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále."

Ono k tomu vývoj dojde, jen to bude nějakou dobu trvat. A někteří budou rvát nad zánikem typického českého ( úlu, průmyslu, firmy...) Maximálně se uživí nějaké kutilské stavebnice, kde si zákazník vysloveně zaplatí za to, že si to z těch dílů doma sestaví a vyrobí sám a navíc klidně i nějaký originál.
Třeba malou kancelářskou děrovačku na papír lze zakoupit od 80 po takových 150 Kč. Přitom to je poměrně složitý výrobek. Podobně složité včelařské pomůcky dnes u nás stojí 5 - 10 x víc a to jen proto, že jsou vyráběny kusově. Zatímco tu děrovačku vyrobí v sérii třeba pár miliónů kusů a stejnou pak prodají do všelijakých marketů v Evropě, USA i jinde....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107) (51111)

RP:
Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, ....
----------
Problém našeho údolíčka je v tom, že i když máme "národní" míry tak není co seriově vyrábět. Co stanoviště, to skoro originál, i když výrobci často deklarují "jednotný" úl, tak je zde modifikace "ala" výrobce.

Prostě situace jako v průmyslu před průmysl. revolucí. Každý výrobce se snažil udržet své zákazníky tím, že měl něco jinak, aby pak nakupovali u něj i nadále.

V konečném důsledku se přišlo na to, že je to celkově velmi drahé a "normalizace" se prosadila skoro sama. Ale právě seriovou výrobou, nikoli naopak.

Na výstavě Itálii jsme až na jednoho vystavovatele z Finska viděli jen jeden jediný typ úlu. I kování vyrábělo víc výrobců, ale s identickými rozměry.
Plemenáče lisované z plastu - to se promítalo do ceny i jejich pevnosti.
Málokdo by byl schopen říci jaký mají rozměr rámku, znají jen velký do plodiště, nízký o medníku.
Rozdíl byl jen v materiálu použit. na stěny, způsobu "čepování" a v cenách a barevných úpravách.

Medníkový nástavek sestavený natřený za 8Euro i s daní. Tedy necelých 200Kč.

Vystavovatel ze Slovinksa nabízel hotové rámky na Langa (ti tam měli jen cizinci, kromě místního Dadanta blatta) za cenu, za jakou tady stěží nakoupím přířezy, Včetně zkosení na bočních loučkách hofmana. Nebýt tam autobusem, tak jsem neodolal. :-)

Jinak na místní dadanty se dalo koupit kování, třeba i plehování na střechy pylochytů - taky standart-prodávalse smaotatný výlisek.
Prolisované rohy - jaké používá třebaIng.Cimala jsem si na výstavě nakoupil za 2Kč kus i další plechy. Neměl jsem dojem, že by mě vyšly dráž jak zde, a to nevímkam bych pro ně jel.

Ten Dadant by se dal určitě vylepšit, asi by na to přišla většina včelařů, ale logika a ekonomika je jim jasná.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 8. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105) (51106)

Nebo nakoupit více, aby se cesta "vyplatila". Taky nepojedete 30 km vzálené prodejny pro jeden kg cukru levnějšího o 1 Kč než v blízké prodejně. To se ale chce domluvit s více lidmi a to může být problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (84.244.121.195) --- 8. 3. 2011
Re: mezistěny (51075)

Pavle, prosím, poděl se o toho strašáka, týkajícího se mezistěn. Jestli, nechceš, tak to vypadá, že sis to vymyslel. To lidé se zdravým rozumem nedělají.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106) (51107)

Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem, že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (84.246.160.245) --- 8. 3. 2011
repka

čauky tak na mladoboleslavsku to před tydnem vypadalo taky spatne repka dost pomrzla ale nahazeli na ni síran a ted už vypada krasne zelene a začina se pomalu zveden neco tam zustalo tak to bude dobry,akorat by chtelo zapršet dlouho nepršelo a všechno už čeka na vodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Černý (89.176.14.233) --- 7. 3. 2011
Re: protirojová opatření (51108)

Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a 1/2009. Na jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i praktické provádění této metody.
Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Schreibová (109.80.63.95) --- 7. 3. 2011
protirojová opatření

Může mi někdo podrobněji vysvětlit techniku tzv. zebrování.Děkuji Sch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 7. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104) (51105) (51106)

Levné to bude, až bude kupní síla, která zajistí odbyt a bude možné na zakázku vyrobit seriové stroje a ne pásovou výrobu na standartním stroji u kterého musíte zaplatit zaměstnance, který můsí mít takovou mzdu, aby uživyl rodinu+odvody státu. Po zhodnocení nákladů a úzké skupiny zákazníků je lepší dovoz z Polska a na to, aby se obchodník na dovozu i se zaměstnanci uživyl jsou dvě prodejny na kraji až moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 07.3.2011 18:46:42
> ----------------------------------------
> Levné to bude až budou alepoń 2 prodejny v každém městě vedle sebe a ne jen 2 v
> kraji. ;-P Dnes musíš koupit jen v nejbližší jinak tě to prodraží cesta nebo
> doprava. Celá sleva je pak v (_!_). :-))
> ,
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJI <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> > Datum: 07.3.2011 17:23:32
> > ----------------------------------------
> > Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
> > ----------
> > V zahraničí. :-)
> >
> > Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?
> >
> > Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?
> >
> > Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR.
> > Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby (51104) (51105)

Levné to bude až budou alepoń 2 prodejny v každém městě vedle sebe a ne jen 2 v kraji. ;-P Dnes musíš koupit jen v nejbližší jinak tě to prodraží cesta nebo doprava. Celá sleva je pak v (_!_). :-))
,
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 07.3.2011 17:23:32
> ----------------------------------------
> Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
> ----------
> V zahraničí. :-)
>
> Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?
>
> Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?
>
> Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR.
> Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJI (212.77.163.106) --- 7. 3. 2011
Re: Včelařské potřeby (51104)

Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby?
----------
V zahraničí. :-)

Co to je včelařské potřeby a co to je nejlevněji?

Jseš tak bohatý, aby jsi mohl kupovat laciné věci?

Pochybuji, že ve včelařině existuje nějaká obecně laciná prodejna v ČR. Každý má něco levnějšího,nebo naopak dražšího jak jiní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (195.122.211.162) --- 7. 3. 2011
Včelařské potřeby

Kde se dají nejlevněji nakupovat včelařské potřeby? Místní "včelka" je předražená a na netu desítky obchodů, nechce se mi vše procházet a porovnávat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

šimko (88.83.187.3) --- 7. 3. 2011
Re: Ozim? ?epka. (51086) (51087) (51088) (51092) (51097) (51098) (51099) (51100)

U nás řepka zatím jakž takž dobrá. Ale je poměrně sucho. Žádný sníh a bez vláhy vše pokvete rychle a bez nektaru.
A nás je většinou spolehlivá květová snůžka, medovice je jednou za pár let.
Šimko /Milevsko/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JS (85.239.224.126) --- 7. 3. 2011
Dodavatel Potřeb

Pro nově otevírané včelařské prodejny kousek u Prahy hledáme vhodného
dodavatele a výrobce úlů , součástí úlů, plemenáčků aj.
Rozhodující jsou hlavně doba dodání, kvalita a zpracování.
Své nabídky zasílejte na info/=/vcelarstvi-psary.cz

www.vcelarstvi-psary.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.84.36.111) --- 7. 3. 2011

počítejte tak s 5-10 procentní zaorávkou, záleží samozřejmě na jednotlivých porostech, jak moc silné šly do zimy, kdy byla doba setí apod. Dobrá zpráva může být, že jarní řepka je jako osivo téměř vyprodaná, takže zemědělci budou přesívat ozivou řepku tou jarní. Při těch cenách se není co divit. A ty ozimy co zůstanou dostanou podle mého dost a dost chemie na zmátoření a zintenzivní se i ochrana proti škůdcům v období před nebo v časném květu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2011
Re: Ozim? ?epka. (51086) (51087) (51088) (51092) (51097) (51098) (51099)

Na Hané je to také takové

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ozim? ?epka.
> Datum: 07.3.2011 12:02:44
> ----------------------------------------
> Taky na severní Moravě musela dostat pěkně zabrat, rekordní teploty
> střídavě nízké a vysoké od října, leden a únor víceméně bez sněhu a v
> chladnýh obdobích v noci i 15 pod nulou....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 3. 2011
Re: Ozim? ?epka. (51086) (51087) (51088) (51092) (51097) (51098)

Taky na severní Moravě musela dostat pěkně zabrat, rekordní teploty střídavě nízké a vysoké od října, leden a únor víceméně bez sněhu a v chladnýh obdobích v noci i 15 pod nulou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2011
Re: Ozim? ?epka. (51086) (51087) (51088) (51092) (51097)

to můžeme jen s napětím pozorovata doufat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ozim? ?epka.
> Datum: 07.3.2011 09:01:00
> ----------------------------------------
> Co říkáte na letošní konec zimy(začátek jara)?
> Při jízdách autem vidím,jak ozimá řepka ztratila svoji zelenou barvu,kterou
> vyměnila za světle hnědou a už se objevují značné plochy,kde už není ani
> zelená,ani hnědá,prostě kde už není vidět nic.Snad nevymrzla....A
> předpovědi neslibují obrat k lepšímu(dnes u nás v 7 hod -10 st.).
> Jako by nestačilo,že kvůli nepříznivému počasí v létě a na podzim zemědělci
> nestíhali zasít v termínu,a navíc brzký nástup zimy...Ještě,že hned zkraje
> napadl sníh,pod kterým až donedávna dobře přezimovala.
> Existují názory,že jarní snůška(tzn.i řepka) je jistá,proto je dobré mít
> včas připravená silná včelstva,aby ji náležitě využila,protože další snůšky
> už nemusí přijít atd atd.
> Opravdu???
> Minimálně jednou už se mi stalo,že jarní snůška téměř selhala a moje silná
> včelstva dostala takovou chuť na rojení,že mi ten rok nestačily úly,kolik
> jsem vytvořil oddělků.A aby to nebylo tak jednoduché,tak se chtěly rojit i
> ty oddělky...Ještě,že jsem v tu dobu měl jen pár včelstev,tak jsem to
> celkem ustál.Dneska by to byla větší sranda....
>
> Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 7. 3. 2011
Re: Ozimá řepka. (51086) (51087) (51088) (51092)

Co říkáte na letošní konec zimy(začátek jara)?
Při jízdách autem vidím,jak ozimá řepka ztratila svoji zelenou barvu,kterou vyměnila za světle hnědou a už se objevují značné plochy,kde už není ani zelená,ani hnědá,prostě kde už není vidět nic.Snad nevymrzla....A předpovědi neslibují obrat k lepšímu(dnes u nás v 7 hod -10 st.).
Jako by nestačilo,že kvůli nepříznivému počasí v létě a na podzim zemědělci nestíhali zasít v termínu,a navíc brzký nástup zimy...Ještě,že hned zkraje napadl sníh,pod kterým až donedávna dobře přezimovala.
Existují názory,že jarní snůška(tzn.i řepka) je jistá,proto je dobré mít včas připravená silná včelstva,aby ji náležitě využila,protože další snůšky už nemusí přijít atd atd.
Opravdu???
Minimálně jednou už se mi stalo,že jarní snůška téměř selhala a moje silná včelstva dostala takovou chuť na rojení,že mi ten rok nestačily úly,kolik jsem vytvořil oddělků.A aby to nebylo tak jednoduché,tak se chtěly rojit i ty oddělky...Ještě,že jsem v tu dobu měl jen pár včelstev,tak jsem to celkem ustál.Dneska by to byla větší sranda....

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 7. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085) (51094)

mě taky nepřesvědčily jejich teoretické předpoklady,praxe nevím-neznám,používám síta(vl.met.) a zasítované dno ,není ho nutné zakrývat,položil jsem pod stojany na zem podložky a byl nanich stejnej spad jak když jsem vedle podložkou přikryl síto ,ale na jaře a na podzim je chladněj tak abych dosáhl koncentrace dávám podložky na síta-v létě když jsou vedra tak ji tam nedávám(pokud nepozoruju spad),podporuju kratkodobé nárazové léčení(24hod -40ml)léčení vysokým odparem 80 procentní kys.mravenčí,podle mne výpary kys .mr.musí proudit přes ul jak přes tunel,pro dlouhodobý vypařovače hraje obrovskej vliv vlhkost v ůle ,která hodně sníží účinnost...

....atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

E. Ronschak (85.70.160.238) --- 6. 3. 2011
Re: POLYTANOL - kde mono k?pi ? (32025) (32027)

POLYTANOL je v České republice v prodeji pouze pro profesionální použití, tzn. osoba aplikující přípravek musí být odborně způsobilou fyzickou osobu.
Blížší informace najdete na adrese: http://www.polytanol.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ales molcik (e-mailem) --- 5. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51085)


Co mi u výsledků těchto pokusů často chybí, je popis jak je při aplikaci KM otevřené dno. Myslím si, že by to byl praktický údaj. A když jsem si porovnal výsledky v poslední tabulce, tak mi z toho vyšel nejlíp Formidol. MiteGone a Nassenheider používají 65% KM v dávce 360ml na ošetření u MG ůčinnost 89,9% a Nass. 85,6%. U Formidolu je 85%KM v dávce u dvou desek dohromady 80ml a má účinek 81,1%. Na první polhled to vypadá, že Formidol je na tom nejhůř, ale když se to přepočítá na 100%KM tak MG a Nass. potřebují na dosažení výsledku 234ml 100% KM a u Formidolu ve dvou deskách je dohromady 68ml 100%KM. Takže 2x deska Formidolu má 3x míň chemie s účinkem max. o 9% míň než dlouhodobé nosiče. Nechci být za rýpala, ale pořád mě ty dlouhodobé nosiče nějak nepřesvědčily.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukáš Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K.M.
> Datum: 05.3.2011 12:03:36
> ----------------------------------------
> Přidávám konkrétní odkazy:
>
> [odkaz] Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě
> varroózy včel
>
> Dále zkuste v google.com vyhledat "nassenheider návod":
> http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz%20ho.pdf
> http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz.pdf
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 5. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086) (51087) (51088) (51092)

Teplomer ve stinu ukazoval v poledne +4 stupne,ale na uly svitilo od rana slunce a provoz na cesnech byl silny.U ulu se dalo cupet jenom v kosili,ale beda vlezt kam nesvitilo-cepka a palcaky.Kvete Jasmin nahokvety,ale zda li je vcelarsky uzitecny nevim,vi o nem nekdo vic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 5. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086) (51087) (51088)

Dnes u nás v polabí nic moc. Na severní části včelína 8°C, ve včelíně 11°C,
uprostřed hnízda (změřeno mým udělátkem) 33°C. Na prolet musí být po několik
dnů pěkné počasí, aby na to včelstva zareagovala.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 05, 2011 1:08 PM
Subject: Re: jarni kvety


>V dobách, kdy se používala k jarnímu pylovému přikrmování sójová moučka se
> diskutovalo o tom, že rouskují prakticky jakýkoliv prach vhodné velikosti
> a
> vlhkosti. Je to teď v předjaří v době nedostatku pylu pravděpodobně
> instinkt.
> Ono taky v přírodě se v předjaří kromě pylu z jehněd všelijakých
> větrosnubných rostlin žádný suchý prášek vhodný k rouskování prakticky
> nevyskytuje, takže mimo zásah člověka se instikt rouskovat jakýkoliv
> rouskovatelný prášek a donést ho do úlu nemůže netrefit do černého.
>
> Jinak u nás to byl zajímavý předjarní týden, takový jsem zatím za těch cca
> 30 let nezažil. Celý týden jasno, přímé slunce, na osluněných místech už
> týden holá půda bez sněhu, ve stínu jen dva centimetry sněhu, ale na
> slunci
> rozmrznutý jen cca centimetr půdy a ve stínu sníh, trvalý mráz a trvale
> zmrzlá půda ještě dneska. Sníh na severní straně střechy začal pořádně tát
> teprve včera. Na zahradě za ten týden neporostlo skoro nic, jen sněženky
> se
> vytáhly o cca centimetr.
> První prolet byl teprve včera v jednostěnných nástavcích, kde slunce
> vyhřálo čelní stěnuna takových 40 st C. V zadovácích, kde je izolace,
> prolet ani náhodou, možná dnes něco bude....
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5927
> (20110304) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 5. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086) (51087) (51090)

Dne Saturday 05 of March 2011 17:26:25 Josef Prochazka napsal(a):

> pohla k jaru,pres noc silny mraz,pres den nad nulou.Na prvni pravy pyl si
> budem muset jeste par tydnu pockat.Jinak po 5 letech duvod k male
> radosti-zbytky vcelstev konecne v cele ZO beze spor MVP!


polabi , od cca stredy vcely nosi zluty pyl - male rousky a bily, velke
rousky. Taky nosi neco konzistence voskovych supinek, ale kde to berou .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 5. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086) (51087)

Pilyny jsou pravdepodobne z dubu nebo buku.Ale to je vcelam asi jedno z ceho jsou.Ocky je nosi do ulu a cesnem je zas vyhazuji ven.Neco jako "umela zamestnanost" z dob minulych.Podle predpovedi to nevypada,ze by se kvetena pohla k jaru,pres noc silny mraz,pres den nad nulou.Na prvni pravy pyl si budem muset jeste par tydnu pockat.Jinak po 5 letech duvod k male radosti-zbytky vcelstev konecne v cele ZO beze spor MVP!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Včelařství Psáry (85.239.224.126) --- 5. 3. 2011
Dodavatel potřeb

Pro nově otevírané včelařské prodejny kousek u Prahy hledáme vhodného dodavatele a výrobce úlů , součástí úlů, plemenáčků aj.
Rozhodující jsou hlavně doba dodání, kvalita a zpracování.
Své nabídky zasílejte na info/=/vcelarstvi-psary.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086) (51087)

V dobách, kdy se používala k jarnímu pylovému přikrmování sójová moučka se diskutovalo o tom, že rouskují prakticky jakýkoliv prach vhodné velikosti a vlhkosti. Je to teď v předjaří v době nedostatku pylu pravděpodobně instinkt.
Ono taky v přírodě se v předjaří kromě pylu z jehněd všelijakých větrosnubných rostlin žádný suchý prášek vhodný k rouskování prakticky nevyskytuje, takže mimo zásah člověka se instikt rouskovat jakýkoliv rouskovatelný prášek a donést ho do úlu nemůže netrefit do černého.

Jinak u nás to byl zajímavý předjarní týden, takový jsem zatím za těch cca 30 let nezažil. Celý týden jasno, přímé slunce, na osluněných místech už týden holá půda bez sněhu, ve stínu jen dva centimetry sněhu, ale na slunci rozmrznutý jen cca centimetr půdy a ve stínu sníh, trvalý mráz a trvale zmrzlá půda ještě dneska. Sníh na severní straně střechy začal pořádně tát teprve včera. Na zahradě za ten týden neporostlo skoro nic, jen sněženky se vytáhly o cca centimetr.
První prolet byl teprve včera v jednostěnných nástavcích, kde slunce vyhřálo čelní stěnuna takových 40 st C. V zadovácích, kde je izolace, prolet ani náhodou, možná dnes něco bude....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (109.80.144.169) --- 5. 3. 2011
Re: jarni kvety (51086)

Nevíte z jakého dřeva ty piliny jsou? Mě rouskovali piliny ze švestky když jsem ji loni kácel.Ale to bylo na podzim a docela příjemě voněli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 5. 3. 2011
Re:jarni kvety

Vcely dnes nosi zvlastni rousky,tak jsem zapatral po "jarnich kvetech" a zhruba 50 m od stanoviste rouskuji bezcene PILYNY z hromady po cirkularce.Jarni "pilinova"snuska zacala,hromada pilin je pokryta vcelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 5. 3. 2011
Re: K.M. (51056)

Přidávám konkrétní odkazy:

Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel

Dále zkuste v google.com vyhledat "nassenheider návod":
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz%20ho.pdf
http://www.nassenheider.com/pdf/nv/v%20geb%20cz.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 5. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51063) (51070)

AM: Dlouhodobé odpařovače jsem nezkoušel, takže mám jen úvahu o tom jestli není lepší přece jenom použít Formidol.

Lecos bylo v OVP, viz e-Věstník 09/2010:
http://www.n-vcelari.cz/download/e-Vestnik/e-Vestnik-2010-09.pdf

V uvedeném e-Věstníku odkaz na konkrétní vydání OVP (článek: Týrání zvírat nebo užitecný medikament), kde je srovnání krátkodobých a dlouhodobých odpařovačů provedeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.B. (82.113.48.14) --- 5. 3. 2011
Re: Psík mývalovitý (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917) (50928) (51049) (51050) (51066) (51068) (51069) (51076) (51082)

P.K. (90.178.157.91) --- 5. 3. 2011
Re: Psík mývalovitý (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917) (50928) (51049) (51050) (51066) (51068) (51069) (51076)
sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej

Odkud jste?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 5. 3. 2011
Re: Psík mývalovitý (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917) (50928) (51049) (51050) (51066) (51068) (51069) (51076)

sklopec,a odvízt hodně daleko....ať se zas pobaví někdo jinej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 4. 3. 2011
Re: mezistěny (51075) (51078) (51079) (51080)

Teď jsem na cestách a píšu z telefonu tak stručně. Pavle co je za problém s mezistěnama? Čím Vás postrašily na přednášce?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 4. 3. 2011
Re: mezistěny (51075) (51078) (51079)

Pánové, zase melete dohromady kobzole (brambory) a hrušky!!!
Odbíháte od fyzikálních vlastností k chemii. Držte se nahozeného lasa!!
J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 3. 2011
Re: mezistěny (51075) (51078)

"Pavle a kde berete jistotu, že Váš vosk je prostý škodlivých látek. Já si myslím, že do vosku se dostanou i jiné stopové prvky, než jen z léčiva např. z postřiků a třeba i z potoku, kde včely chodí pro vodu a na horním toku nemají čističku odpadních vod."

Něco jiného jsou stopy chemikálií zjištěné moderními analytickými metodami, tam čím dál vyšší citlivost to směřuje doslova k zpětné rekonstrukci dějů a incidentů až roky a desetiletí zpátky a něco jiného je vyšší a skutečně škodlivá koncentrace.
Aby byl vosk nějak výrazně kontaminován, museli by zemědělci na postřiky masívně překročit maximální dávky nebo použít zakázané látky, v potoku by toho muselo plavat kila, na nátěr úlů by se musely použít toxické nátěry na ochranu dřeva, v ovzduší by muselo být dlouhodobě masívně kouřmo ze smogu a tak podobně.
Zdaleka největší kontaminace vosku bude přece jen z toho léčení a to když se bude léčit podle návodu, běžně obměňovat plásty a vyvádět nějaký vosk mimo koloběh,, tak pořád to bude dost hluboko pod nějakou kritickou hranicí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.225) --- 4. 3. 2011
Re: mezistěny (51075)

Pavle a kde berete jistotu, že Váš vosk je prostý škodlivých látek. Já si myslím, že do vosku se dostanou i jiné stopové prvky, než jen z léčiva např. z postřiků a třeba i z potoku, kde včely chodí pro vodu a na horním toku nemají čističku odpadních vod. Ale pokud chcete něco udělat pro to, aby jste měl co nejmíň zatížený vosk, tak přejděte s obnovou díla směrem k bio. To znamená, že necháte včelám v rámku volnou stavbu. A na to žádný válec ani lis není potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.84.36.111) --- 4. 3. 2011
Re: K.M. (51056) (51063) (51070)

Ještě k té K.M., kdo jste ze strakonicka či prachaticka (pochopitelně dle zájmu i z dalších okresů), je pro Vás ve připravena ve Volyni přednáška Ing. Leoše Dvorského
Termín a místo: Středa 6.4.2001, 18 hodin, přízemí kina Volyně, z náměstí projdete vchodem do radnice až na dvůr
Téma: Alternativní ošetřování včelstev.
Stručná osnova: Včelstvo v přírodě, proč medná komora, volná stavba, selekce na varroatoleranci, ošetřování KM.
Vstupné 20 Kč. Pořizování záznamu v rozsahu domluvy s přednášejícím, další veřejné šíření odvislé od formy po dohodě s přednášejícím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 3. 2011
Re: Psík mývalovitý (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917) (50928) (51049) (51050) (51066) (51068) (51069)

"Mylivci Vám nepomůžou, mýval není lukrativní trofej a když o tom budete moc mluvit, a nastražíte do včelínu třeba i hummánější sklopec, a některý z těch po kterých jste odstřel požadoval to zjistí, tak ještě můžete být osočen z pytláctví. Takže pokud to jen je možné, je nejlepší věnovat se důsledně zajištění aby se mýval nemohl do včelínu dostat.
Ono se to samozřejmě na dálku radí. Já mám včelstva volně v lese a stopy mývalů kolem úlů mám,ale naštestí zatím beze škod."

Já bych to neviděl s tím pytláctvím tak černě. Psík není zajíc nebo liška, je to vetřelec v naší přírodě, který naopak likviduje původní druhy a mláďta lovné zvěře. Každý, od myslivců po všelijaké ochránce přírody bude rád, když takové zvíře z přírody zmizí. Když do včelína nebude vidět, tak ani nikdo nebude mít důvod tam něco hledat. Nevidím problém v tom mrtvého psíka odevzdat třeba myslivcům nebo živého do sběrné stanice poraněných divokých zvířat. Prostě včelař vyrušil psíka ve včelíně při lupu, psík se chytil za nohu do štěrbiny mezi prkny nebo na sebe shodil úl a zůstal v tom včelíně viset.... Pokud se nenatrefí na zvlášť velkého hlupáka, nikdo se v tom vrtat nebude. Jen to musí být relativně humánní, zvíře lapené za nohu do želez , kterou si stihlo napůl uhryzat asi nebude to správné....
Neviděl bych ani větší problém v tom, kdyby se psík stáhnul a doma se kožka vydělala. Není to ani kočičí ani psí kůže, s těmi je v EU , co vím, zakázáno obchodovat, a je to přece jen kožešinové zvíře, takže jeho kožka bude mnohem kvalitnější než třeba vydělaná králičina. Kyselina mravenčí na domácí vydělávání kůže je k dispozici....
Třeba před půl rokem někdo obcházel stavení, představil se jako chovatel kožešinových zvířat , který potřebuje nutně peníze a nabízel tyto kožky za levný peníz..... a tak se do stavení dostala ta kožka psíka....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 51076 do č. 51136)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu