Archiv Včelařské konference

leš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175) (50194) (50202) (50203) (50207)

Zeptám se jinak: jestli je vinen někdo z VuVč tím, že mu nikdo nevytvořil konkurenci? Jistě získat patřičná oprávnění není jednoduché.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To jste, Aleši, klepl hřebíček přímo na hlavičku ... ;-)
Jiří

Pane Molčík, mohl bych Vás poprosit o metodiku p. Řeháčka ?
Pokud by Vám vyšel někdy čas, tak bych byl moc rád.
LesTroj/=/seznam.cz
Děkuji. Pěkný večer. Zdenek

Dne Sunday 30 of January 2011 19:29:29 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Pane Molčík, mohl bych Vás poprosit o metodiku p. Řeháčka ?
> Pokud by Vám vyšel někdy čas, tak bych byl moc rád.
> LesTroj/=/seznam.cz
> Děkuji. Pěkný večer.        Zdenek

Dobry den,

vzhledem k tomu, ze jsem metodiku nevidel nikde prodavat ( ale mozna bude ve
vcelarske knihovne ?) Mohu take poprosit? mail :
vcely-konference/=/vcelarstvi.org


Dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobry den,

premyslim o moznosti kolem vcelnice zasadit vetsi mnozstvi vrb a eventuelne
jinych VCELARSKYCH rychlerostoucich drevin, stanoviste jizni svah nad ricnim
udolim, vcelku vlhko, vrby z naletu rostou. Idealne nejaky klon jako vrba
trojmuzna - aby to kvetlo cely rok a soucasne to melo i vyteznost dreva.
Protierozni ucinky nepotrebuji. Vsude pisi o jap. topolu, ale radeji bych
neco pro vcely. mel bych na to cca 0.3-1 ha .Zajimaji mne vlastni zkusenosti
s vymladkovym lesem - tech je po netu dost, ale ne ve vztahu ke vcelam. Je to
skoro v polabi (6km Labe, ale jsem trochu vys).

Diky.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

P.Fojtík napsal:
R. Krušino ten nepodepsaný příspěvek byl ode mne zapoměl jsem jméno napsat do lišty a odeslal jsem to. Mezi náma je jeden zásadní rozdíl, Já¨se nebavím o teorii, ale bavím se o svých vlastních zkušenostech, Vy obhajujete něco co Vám jiní nasadily do hlavy aniž by jste se o tom sám přesvědčil. Ve vašem případě je to slepá víra v mém praxe.
..............

Při vší úctě, příteli Fojtíku (určitě máte v lecčem ve včelaření víc zkuseností jak já), s Vámi nesouhlasím.
S roztoči totiž máme v ČR zkušenost všichni stejnou - musíme dávat do včel jedy podle nařízení vyhlášky, a pokud to nestačí, máme povoleno dát navíc KM ve formě formidolu.
Já pamatuji ještě své začátky včelaření bez roztoče (cca 1982), a proto si myslím, že zkušeností v tom méně nemám.

Právě ve své praxi jsem narazil na to, co jsem si dovolit tvrdit ve svých příspěvcích - kdokoliv chce začít dělat něco pro zvýšení odolnosti včelstev proti roztoči - narazí na vyhlášku.

Pokud jste četl i mé příspěvky z minula, tak si možná pamatujete na mou neumělou analýzu, ze které mi vyplynulo asi toto:
Když máme jedno dogma (váš obrat je slepá víra) že nejde vyšlechtit varroatolerantní včelu a druhé dogma, že to jde, nemůžeme potvrdit ani jedno z nich bez toho, abychm začali šlechtit.
A šlechtit tu nikdo nezačne, pokud pro to nebude mít podmínky.
Nesouhlasím s Vámi, že vy mluvíte z praxe a já papouškuji naučené teorie.
Oba vycházíme ze stejné praxe, a já tvrdím, že praxe stanovená naší metodikou je špatná, a snažím se psát, proč si to myslím.
Vybízím ostatní k diskusi.
Musím Vás upozornit na to, že jste nedal žádný argument, který by smysluplně obhajoval současnou praxi, ale útočíte na organizaci, která se snaží o problematice přinášet včelařům poznatky.
Myslím, že ČSV má v problematice zvýšení odonosti včel proti roztoči k nám řadovým včelařům velký dluh, a naše vedení by se mělo probudit a postupně nás o problematice začít informovat. A PSNV je možné pouze děkovat, že to dosud dělá i za svaz.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A to by si měly také uvědomit ti z té podvratné nástavkové společnosti, jak ji zde KaJi nazval a připisují to mě.
>Já jsem o nich řek, že se snaží poťouchlímy hesly dokazovat svoji pravdu a jen k tomu dodám, že to jsou hlavně teoretikové nikoliv praktikové.
>Protože nemají vlastní výsledky o které by se mohly opřít. Jen jim všechno smrdí nebo ve všem vidí problém nesvobody a výmluvy ostatních. Sami přitom ještě nedokázaly nic, kromě pořádání kurzů na tahání peněz z lidí, pěněz o kterých tvrdí, že se jiní na ně vymlouvají, takže ty kurzy by měly dělat zadarmo, když nejsou peníze potřeba.
.............

Tato část vašeho příspěvku byla zřejmě psána pod vlivem emocí.
Nevím co konkrétního máte proti PSNV, ale přímo z vašeho textu je vidět, že na rozdíl od ČSV se snaží nemlčet o problematice zvyšování odonosti včel proti roztoči. Snaží se pořádat akce, kde se mohou včelaři seznámit s problematikou, učí včelaře vyhodnocovat spady, monitorovat svá včelstva.
Jednou větou - náš svaz zaspal, a měl by se probudit.
V posledním včelařství byl otištěn článek k 10 výročí založení PSNV, tak snad se blýská na lepší časy a začne doba větší spolupráce.

K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že by někde navrhli to, co jsem se snažil natínit v posledním příspěvku - místo nařizování v "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v aktivitách předběhl, a tuto možnost s kompetentními orgány začal projednávat s smyluplně prosadil.
Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to smyluplné, a že nemusí být nemožné, aby se to dalo do pohybu.
Jsem velký optimista?
:)

Radek Krušina

Na vakciaci králíků si veterináře zveš a proto platíš Pokud by se sám pozval a léčil včely bud požadovat vstupné na svůj pozemek nebo soudní rozhodnutí. Ať již je to opravdu absurdní.

pepan

-----------------------------------
králíci jsou asi špatný příklad, lepší příklad je třeba kráva - je to hospodářské zvíře, jako včela. Kdyby chovatel nezval veterináře, nebo mu nehlásil nové přírůstky a neplatil jejich očkování, měl by dost velký problém.
Prostě demokracie není cochcárna, jak si to mnozí představují. ;-)

Radek Krušina:
K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že by někde navrhli to, co jsem se snažil natínit v posledním příspěvku - místo nařizování v "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v aktivitách předběhl, a tuto možnost s kompetentními orgány začal projednávat s smyluplně prosadil.
Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to smyluplné, a že nemusí být nemožné, aby se to dalo do pohybu.
Jsem velký optimista?
:)
..........
Jak chceš proti nebezpečné nemoci sdělovat ústy veteriny, jako indikací léčiv jen doporučení? Možná by se nato dala vztáhnout jedna z posledních informací z Eparlamentu, že varoáza je již trvalá a dlouhodobá nemoc a její zdolávání se tak může pozměnit, ale stále jde o nebezpečnou věc.

Připadá mi to jako kravina co frčí, že někteří rodiče mohou odmítnout povinné očkování proti smrtelným nemocím.

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_

_gp_napsal
>Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat.
>A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_
...................

Nevím, jak by to vypadalo.

Ale zaspekulovat můžu.
Osobě si myslím, že by se ze začátku nezměnilo v praxi téměř nic. Možná by se přestaly vyplácet dotace za úhyny. :)

Možná by někde zpočátku došlo ke zvýšení úrovní kleštíka, ale také více ke sledování vlastních včel. Ten, kdo by měl přehled, by věděl kdy nasadit jedy, ostatním by možná víc hynuly včely. Komy by uhynuly včely a nedostal by dotace na obnovu, by si příště dal větší pozor. A stále víc včelařů by bylo nuceno se přes rok zajímat, jak jsou na tom s roztočem.
Tím pádem by věděli, které včely je třeba vyřazovat a které případně rozchovávat.
Až by to pochopila většina včelařů, možná by začalo mít smysl vážně uvažovat o nakupování těch nejodolnějších matek, jejich testování v té které lokalitě. Případně k rozmnožování jejich potomstva.

Současně s tím by se mohli jednotliví komerční včelaři začít oficiálně zabývat šlechtěním na varroatoleranci.

atd....

Je to science fiction?...

Jak to vidíš ty? :)

Pridam odkaz na www.vrbovna.cz,da se tam najit spousta klonu vrb.Dale na knizku Vcelarske dreviny,uzitecnou publikaci.Jap.topolum z vcelarskeho hlediska bych moc neveril,v doletu mam 2 mensi plochy techto topolu a vcely si jich nevsimaji ani jako zdroje propolisu.

Nevím, jak by to vypadalo.

Ale zaspekulovat můžu.
Osobě si myslím, že by se ze začátku nezměnilo v praxi téměř nic. Možná by se přestaly vyplácet dotace za úhyny. :)

Možná by někde zpočátku došlo ke zvýšení úrovní kleštíka, ale také více ke sledování vlastních včel. Ten, kdo by měl přehled, by věděl kdy nasadit jedy, ostatním by možná víc hynuly včely. Komy by uhynuly včely a nedostal by dotace na obnovu, by si příště dal větší pozor. A stále víc včelařů by bylo nuceno se přes rok zajímat, jak jsou na tom s roztočem.
Tím pádem by věděli, které včely je třeba vyřazovat a které případně rozchovávat.
Až by to pochopila většina včelařů, možná by začalo mít smysl vážně uvažovat o nakupování těch nejodolnějších matek, jejich testování v té které lokalitě. Případně k rozmnožování jejich potomstva.

Současně s tím by se mohli jednotliví komerční včelaři začít oficiálně zabývat šlechtěním na varroatoleranci.

atd....

Je to science fiction?...

Jak to vidíš ty? :)
...........
Ponechat nařízení v mezích jaké jsou, případně je harmonizovat více do proveditelných a méně nákladných podob. Tak by se jaksi zajistilo to, že by se neuvolnila morálka chovatelů, kteří by si mohli dělat z veterinářů dobrý den.

Tobě jde stále asi ale o tu odolnost. Proni tu je tzv. Chovatelský řád. Pokud se zde má něco hledat a kvalitně podle protokolů selektovat, tak toho často není ani komerční včelař schopen, protože ten běžně nemá šanci mít prostředky a čas na práci kolem nejvyšší úrovni chovu.

Rozchovu špičkového materiálu je schopna už velká řada chovatelů, ale opět je to otom, jak se geny zajišťující markery o které ti jde, se rychle a bezpečně zařadí mezi tu haldu co tu jsou. Takže bych šel spíše po zkvalitnění prodeje "odolných" matek. Také bych šel více potom, aby cena kvalitních matek byla přímoúměrná potřebě a neprodukovat "vzácné matky" za hodně peněz, ale propracovat systém přijatelné ceny za takovou matku. Já například tu Kefussovu matku, ani jednu, opravdu za ty peníze nepotřebuji, ale mám přitom rychlejší možnost plošně takové nějaké nové geny plošně začlenit mezi ostatní včelstva.
Jenže je to zase o té propracovanosti, protože jsou zase problémy s přijetím matek, udržování trubců, atp. takže je potřeba příprava takového "Kulového blesku" a to je zase o nákladech.

Takže prakticky by se na nějaké změně ve vyhláškách SVS z povinnosti na doporučení nic asi nezměnilo k lepšímu._gp_

_gp_napsal
>Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen doporučení což znamená, že by to nemuseli dělat.
>A když někdo něco nemusí, tak to zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu po té? _gp_
...................
No, vzhledemk tomu, že naprostá většina včelařů netuší, co vlastně ve vyhlášce je,
značná část funkcionářů a dalších dobrovolníků co tady dělá děvečky pro všechno to spíše jen tuší, nebo tak neví,
tak by to dál vypadalo jak to vypadá.

Tedy, že značná část systému pracuje bez jakékoli znalosti o VD, jen prostě dělají na čem se někde domluví, z větší části proto, že se musí vyplnit papíry a někdo říká že se to tak musí.

Takže naprosto nepřipravený systém na kalamitní roky. Takže to bude jednak vypadat podletoho, jak se vysvětlí úhynové roky.

A jinak v současném systému, kdy nikdo za nic nemůže, by to vypadalo skoro stejně.
Jen by si za to už mohl včelař sám.
A toje asi jediná budoucnost.
Otázka je, jak budou lidi připravení. Pokud tak jak dosud, tak to bude dost temná budoucnost. Na pár let.

Ono to zatím stojí vše na těch 97%. Jakmile napodzim začne normální akce, kdy se peníze nebudou vyplácet ale vybírat, tak pak se bude lámeta tvrdý chleba.
Osobně nejsem optimista, že právě ti o které ten systém pečuje budou ochotni dál nosit peníze do pokladničky, když si mnohdy ani nejdou podepsat dotaci. O jejich léčení nemluvě. A tyto lidi tady udržuje stále tento systém, ve velké míře.
Takže díky zakrývání očí před realitou to přijde jako zlom, se všemi následky které takové pecky vývoji přinášejí. STačí se podívat 20 let zpět. To se taky pořád zpívalo, byla jednota a najednou...

Karel

Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.

Já mám dobré zkušenosti, co se týká včelařského využití i růstu s klonem S021. Včely na něho intenzívně létají a roste dostatečně intenzívně i na běžně suché půdě, nepotřebuje žádné mokřiny. A roste do velikosti stromu.
Pokud se ale mají tyto dřeviny současně využívat jako včelařské i jako energetické, musí se těžit jako palivové dřevo ve větším stáří, takže tak jednou za 5 - 15 - 25 let.
Včelařské vrby mají sice první kočičky už v druhém, třetím roce, ale naplno začínají produkovat pyl tak ve 4 - 6 roce. Japonské topoly mají podle údajů začít kvést po 8 roce věku , naplno mají kvést snad někdy okolo 15 ? roku věku.
Běžné využití energetických dřevin, kdy taky mají největší výtěžnost, je ale jejich sekání ve formě něčeho jako prutů na štěpku každých 3 - 5 let. Tady by se musel pozemek rozdělit na několik dílů, díly osázet postupně co 2 - 4 roky a po těch 5 - 25 letech taky postupně kácet jako stromy na palivové dřevo, aby včelky měly snůšku každý rok.

Co se týká oficiálního vysázení plantáže energetických dřevin, tam musí být povolení odboru ŽP, protože se sází nepůvodní cizorodé dřeviny, které nesmí být v takzvaných ekokoridorech. Zatím, jak mně to připadá, jsou téměř výhradně řešeny porosty s krátkou dobou obmýtí, 3 - 5 až snad 8 let, kdy se právě nepočítá s nějakou významnou produkcí pylu a jeho zanášení do okolního prostředí a využívání jen polních pozemků, ne lesních a podobných svažitých. Zachytil jsem taky, že úředníci kecají do sázených klonů, že v určitých případech musí být až 30 metrů krajů pozemků osázených v případě vrb nějakými původními místními vrbami, aby se v okolí eliminovalo pokřížení původních místních vrb přenosem pylu větrem. Pokud bude porost deklarován i jako zdroj pylu pro včely a s delší dobou obmýtí, nevím, jestli úředníkům nebude právě ta produkce pylu u vrb vadit.

Každopádně mám taky nějaké nepolní pozemeky okolo půl hektaru, který plánuju osadit něčím pro produkci dřeva plus taky snad i něco pro včely. Mám už objednány v malých množstvích řízky tří druhů topolů, na jaře je budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....

"Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují."

Tady by asi bylo skutečně lepší klasické diskuzní fórum, tohle téma se tady probírá dokola vždy co rok, dva roky. Jen diskutující se trošku liší, příspěvky jsou stejné.....

Jinak každý systém má své klady a zápory.
Ten současný totalitní systém způsobuje, že každý léčí zhruba stejně, je tedy pro nějakého většího včelaře jedno, kde má včely, až na výjimky všelijakých kverulantů co se léčení brání, je to všude zhruba stejné.
Pokud se nařízený systém léčení placený defakto ze státních dotací rozvolní na dobrovolný placený ze soukromé kapsy, skončí buď sami nebo uhyny neléčených včelstev všelijací pasívní včelaři, takže ubudou pasívní členové Svazu.
Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
Běžný včelař pak bude mít smolíka, pokud v jeho blízkosti, do cca 5, možná 15 kilometrů bude nějaký takový extrémista, problémy s roztoči podstatně většími než jsou dnes budou zaručeny....

Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.R.P.

Sledujem túto vašu diskusiu, ktorá nič nerieši, ale sa sústredím na poslednú vetu jeho príspevku.

Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou.

AM:
Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly. A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují
---------------------------------------------------
Ty pořád uvažuješ podle sebe, že čteš vyhlášku.

Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc.

Současná praxe spočívá spíše v tradovaných postupech - tedy je to ještě benevolentnější než tzv.doporučení.
Navíc /třeba u nás/ nevymahatelné po včelaři, je v tom včelař "nevině" - je to úkolem komisí ZO mu léčit, což se logicky neděje.
Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.

Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.

Karel

"Pán Polášek, na okých dôkazoch staviate svoju tézu, "vaše" roztoče sú už navyklé na bežná lieky, myslíte nimi Amitraz, Gabon či KM.
Ja používam fumigant Amitraz už od začiatku výskytu Vd r. 1984, zo začiatku Avartin, potom Varidol, teraz už 12 rokov Taktik a všetko je OK. Tohoročný odpad Vd som mal pri 70 včelstvách 124,5 ks/včelstvo a predchádzajúce roky to bolo vždy pod stovkou."

První roky po rozšíření Varoa po Evropě v některých zemích s volným přístupem k léčivům někteří komerční včelaři léčili včely chemií v pravidelných intervalech i přes sezónu a už za pár let vyšlechtili odolné roztoče. Rychlost přizpůsobení roztoče Varoa chemikáliím, pokud se léčí v době, kdy je ve včelstvu plno plodu a cca třetina populce roztoče je schovaná na tom plodu nebyla ještě známa a analytické metody nebyly ještě tak dokonalé, aby ve včelích produktech odhalily nějaké menší množství reziduí. Tehdy k nám přes hranice z Rakouska a tuším i z Polska pronikli roztoči odolní na tehdy používané léčivo amitraz nebo fluvalinat, ta populace musela být potom likvidována novějšími léčivy. Rovněž z té doby jsou články o mezistěnách z kontaminovaného vosku, kdy po vložení takových mezistěn do včelstva začali houfně padat roztoči.
Přirozeně to byl extrém, včelaři si brzy uvědomili, že takovým tempem používání chemikálií by brzy byli roztoči odolní na všechno a včelaři by neměli čím léčit, takže i v prostředí volného dobrovolného léčení se to nějak utřepalo.
Jenže pokud se najednou rozvolní nařízený systém s hlídáním léčiva na volný systém, kde je zaručeno, že to dneska s vidinou párletého intenzívního výdělku nějaký včelař u nás neudělá zase?

"Pokud vytazíš mezi prosté včšelaře a "normální" ZO, tak zjistíš, že tu vyhlášku si tak přečtou dva lidi ze ZO a jak ji pochopí je další věc. "

Podle mně to na vyhlášce vůbec nezávisí. Prostě se objeví včelaři, co mávnou rukou a řeknou : Co bych léčil? 10 let tady na tom místě včelařím a nikdy se žádný problém neobjevil, to stanoviště je schované a žádní roztoči mi sem nepřilétnou....Nacpu do pometu listí z rajčat nebo z ořešáku..... a budu mít pokoj....
A druzí včelaři zas naopak.....

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.

Dne Monday 31 of January 2011 07:37:21 R. Poláek napsal(a):

> budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí
> nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu
> semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....


No proto nechci ty topoly a zajimaji mne ty vcelarske vrby, pozemky kam to
chci sadit je byvaly lom, tedy ani les, ani pole. Na ty mistni by se to
vztahovat nemelo.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevím jak v jiných organizacích Já mám zkušenost se dvěma. Ale v obou organizacích vždy jsem dostal otázku" jaké chceš léčivo a kolik" a tak je to i ve vyhlášce. Jediné povinné léčivo je Varidol ostatní se odvíjí od spadu roztoče a gabon jde nahradit KM. A kdo to nesleduje tak je mu to jedno a dá do úlu co mu strčí do rukou. Takže nakonec to může být jen o zodpovědnosti několika lidi v ZO.
----------------
No tak vidíš, že u vás to jede "podle doporučení",

U nás bohužel "podle komisí".

Objednat si můžu co chci, (GAbon, M1) dostanu Varidol a o doporuční M1 na poslední léčení si můžu jen číst ve vyhlášce. A to je tak lepší průměr.

Karel

KaJi:
No, vzhledemk tomu, že naprostá většina včelařů netuší, co vlastně ve vyhlášce je,
značná část funkcionářů a dalších dobrovolníků co tady dělá děvečky pro všechno to spíše jen tuší, nebo tak neví,
tak by to dál vypadalo jak to vypadá.
............
Ale značná část běžnýcxh včelařů a členů ČSV to nemusí ani číst a zabývat se vyhláškou, protože práce výborů ZO, OV, jsou nastaveny tak, že člen, včelař, by měl jít v souladu s vyhláškou, aniž by ji měl znát.Každý rok se vydávají instrukce pro takovou práci.
Extrémy pandémie jsou a budou i přes tu největší snahu o "odolnost" včelstev._gp_

Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená a aerosolem obchází jeden člověk, protože podle návodu je rozdíl aplikace při různé venkovní teplotě. A každý si vyvíječ nekoupí, proč taky když v ZO máme na každých zhruba sto včelstev jeden vyvíječ včetně mot. kompresoru.

Už jsem to taky psal, jedna věc je, jak se to dělá ve skutečnosti a druhá věc je to, co je v papírech, které u někoho skončí.
V papírech je podpis včelaře, podpis důvěrníka, který s tím léčivem chodí po včelařích a podpis ještě někoho, nákazového referenta nebo funkcionáře ZO. A tříčlenná "komise" je na světě....
Když dojde k lámání chleba, nejdřív za nějaký měsíc po léčení tak se klidně řekne, že tam na místě všichni podepsaní byli a komisionálnímu léčení je vyhověno.
Takhle se to s nesmyslnými směrnicemi dělá.....

AM:
Já si spíš myslím, že jedeme podle vyhlášky, proto nemáme žádnou komisi, jelikož žádná není ve vyhlášce uvedená
--------------
Tak buď rád a pochop jiné co to ve vyhlášce mají.
A modli se aby to pro velký úspěch vyhlášky v našich krajich nezavedli ve vašem kraji.
Tady to před pár lety taky bylo normální.

Karel

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50226) (50227)
... Naopak mezi aktivnějšími včelaři se objeví extrémy. Na jedné straně ekologičtí blouznivci, kteří vyloučí chemické léčení a jejich včelstva tak budou zdrojem přemnožených roztočů a virových nákaz a na druhé straně "ekonomičtí" včelaři, co budou kašlat na doporučené doby a počet léčení a množství reziduí ve včelách a budou do včel cpát chemii. Takže od nich se budou šířit roztoči navyklí na běžná léčiva a tudíž velice obtížně likvidovatelní.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Což to třeba, Radime, vzít i z toho úhlu, jaké geny do okolí šíří chemicky "živené" včelstvo a jaké včelstvo, které si postupně vyvíjí vlastní resistenci, či toleranci ( abychom nebyli v extrémech ...)? To chemicky "živené" žádné dobré geny asi nabídnout nemůže ...
Jiří

Chemické geny nebo nechemické geny obojí je extrém pokud to není vedeno racionálně. Já chemii používám, ale také zároveň selektuji a mohu s přibývajícímy lety říct, že těch starostí kolem spadu mi ubývá a přijde čas kdy tu chemii začnu omezovat tak, že vynechám letní ošetření a později ze tří ošetření Varidolem udělám třeba dvě. Ale vše má svůj čas a včely k tomu musí dospět. Kdy to bude a jestli to bude nevím. Vlítnout rovnou do Bond testu by mi nic dobrého nepřineslo. Mám zem. školu a vím, i z praxe, že pokud se vyskytne nějaká epidemie, například běžně u králíku když nejsou očkovány, tak to co přežije neznamená že je nějak imunní, ale je to náhoda momentální kondice jedince.

Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.

Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách, které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 31.1.2011 13:54:51
> ----------------------------------------
> Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da dal
> stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti vuci
> roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber musi
> vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze se
> vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si to
> prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat cele
> uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve vztahu
> k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
>
>
>

omg máte tu stránku a neni tu nic!!!

Aleš Molčík napsal:

>Myslím si, že změna ve vyhlášce ve smyslu doporučení by vedla, kromě střední cesty, také k dvěma extrémům. Jedni by přestaly ošetřovat a ve větší míře by začaly vyskytovat různé virové nemoci a ti druzí by tam toho zase přidaly, což by zase vedlo k možnému nárustu rezistence s navazujícím výsledkem stejně jako kdyby neošetřovaly.
>A na to by doplatily všichni a to i ti co selektují.
.....................

Pokud by to bylo pravda, tak potom by Ti, co by přestali ošetřovat a NECHALI BY SI HYNOUT VČELY, nebyli zdrojem rezistentních roztočů (mimo jiné o tom píše Ing. Dvorský) To znamená, že by nebyl problém u těch, kdo z toho mají strach, tyto roztoče vyhubit stávajícími jedy, aby se nepřemnožili tak, že by viry mohli včelstva přemoci. Navíc by tito šílenci prováděli poměrně zásadní selekci svých včelstev, takže pokud by jim něco přežilo, určitě by to nebyl geneticky horší materiál, jak těch, co by to tak drasticky nebrali. Stejně by jim to asi dlouho nevydrželo, je to zřejmě poměrně ekonomicky nevýhodné.

Ta druhá skupina je zřejmě horší oříšek, ale podle mě současný systém jim nahrává stejně ba ještě víc, jako ten potenciálně dobrovolý. Nebylo by nemožné jim to ale ztížit. Stávající jedy jsou totiž dotovány a v podstatě se spíš rozdávají než prodávají. To přímo vybízí k nadpoužívání. Takže elegantní řešení by bylo zrušit dotace na tyto jedy a jen tím třikrát zdražit léčiva, a případně ještě zdražit tyto jedy i nedotované, kdyby to nestačilo. Těch cca 20 melounů dotací na léčiva by zřejmě šlo využít i jinak. Není bez významu, že sama stávající vyhláška vpostatě nařizuje používat jedy i tam, kde roztoči nejsou v takové míře, že by mohli uškodit - vychází ze zprůměrovaných výsledků a nařizuje plošně. Individuální situace ve včelstvech ji nezajímá.

Radek Krušina

KaJi napsal:

>Takže je to vlastně ideální stav, po kterém volá Radek Krušina. Až na ten jeden aerosol, pokud se to povede zorganizovat.
>Ale to by ke šlechtění patřilo, v zimě srazit roztoče na minimum, aby se dala příští rok sledovat a porovnávat populace VD ve včelstvech.
.................

Mystím, že tak to není.
Pro porovnávání výsledků není ideální stav srazit roztoče na 0, protože se potom nedá zjistit dost dluho, co se ve včelách děje podle přirozeného spadu. Něco o tom na setkání VMS tuším říkal Pavel Holub. Do cca 0,5 až 1 ks přirozeného spadu za den se vlastně nedá spolehlivě zjistit, co je náhodný vliv a co odolnost včelstva. A spad 1 ks za den je od 2ks vem včestvu na startovní čáře cca 5 generací roztoče u neodolného včelstva.

On o tom dost mluví i píše přítel Dvorský, hodně je i na starém fascinovaném včelaři - udržet roztoče v souladu s přirozeným rozvojem včelstev, aby neškodil. Včelstva, která to nedokážou, ošetřit a vyměnit matku za kvalitnější. To by asi byla nejekonomičtější a nejlogičtejší cesta pro normální včelaře.

Pro šlechtitele jak zajistit stejnou startovací čáru těžko říct - třeba srazit na 0, ale potom asi nainfikovat stejným množstvím roztočů, aby se včelstva mohla ukázat v průběhu sezóny. Ale to už by byla asi vyšší liga.
Dnes je tu problém, že za hřích se někdy považuje už o tom jen přemýšlet. :)

Radek Krušina

_gp_
>Tobě jde stále asi ale o tu odolnost.
....................

Ano, v tomto vlákně se snažím diskutovat o vztahu naší vyhlášky a možného zvýšení odolnosti našich včelstev proti roztoči.
Co by bylo potřebné změnit, aby se tu mohlo něco začít zlepšovat.
Hlavně si asi musíme všichni uvědomit, jastli o tom chceme přemýšlet, nebo se budeme navzájem přesdvědčovat, že zlepšit odolnost našich včelstev prostě nejde.
Souhlasím s Tebou, že kupovat nějaké drahé matky do stávajícího stavu je ekonomické šílenství.
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)

Radek Krušina

> A je tady v ČR vůbec aspoň jediný člověk, který by stál
> mimo ČSV a který by zároveň byl schopen někomu za úhradu
> nákladů udělat plnohodnotné léčení včelstev, vedle fumigace
> i aerosole a na jaře nátěr plodu?

Jsem nečlen ČSV a jsem schopen "plnohodnotně přeléčit". Ale nejsem ochoten to momentálně dělat ani komerčně a ani za úhradu nákladů. Nevčelařím proto, abych podstoupil (byť nevelké) riziko, že dostanu chemoterapeutickou dávku při ošetřování cizích včelstev, ale proto abych byl v bližším kontaktu s přírodou. Plynová maska a vyvíječ tuto mou (možná příliš naivní) představu nenaplňuje.

Radek Krušina:
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)
...........

Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš. Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_

Zdravím, používám ji, je výborná, 50kg konev se při pokojové teplotě rozpustí do 24 h, když se zabalí třeba do deky a je dobré s tím tou spirálou párkrát během rozpouštění zamíchat. Já jsem teplotu nikdy neměřil, ale někteří říkají, že když je zapnutá déle než je potřeba, tak že teplota stoupne nad 50°C, takže pozor.
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Krap?? <jiri.krapac/=/seznam.cz>
> Předmět: spir?la
> Datum: 30.1.2011 10:15:14
> ----------------------------------------
> Mám dotaz ohledně el. spirály na rozpouštění medu. Má někdo s nimi
> zkušenosti? Díky za příspěvky.
>
>
>

_gp_ napsal:

>Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš.
>Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_
.................................
Myslíš, že nejde probudit včelaře, aby přemýšleli :)))
Nebo nejde alespoň mírně napodobit přírodní výběr (obměna alespoň 10% včelstev ročně)?

Podívej, teoretizujeme o vyhlášce, ne o tom, co mám dělat já.

Osobně si myslím, že pro včelaře s několika včelstvy není možná jiná cesta, než se domluvit s okolními včelaři na stejném postupu a naučit se poznat a vyměňovat nejhorší matky. Bez toho by byl i nákup inseminovaných matek jen mrháním času a peněz.

Problém ale i při inseminaci je stále vyhláška – kde by měli šlechtitelé vzít materiál pro inseminaci, když ho nejde otestovat?

Je to začarovaný kruh.

RK

.

nejde mi odoslat prispevok,vypisuje ze som nenapisal jeho text..

gp (93.92.52.23) --- 31. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248)

Radek Krušina:
Ale pokud by se podařilo probudit obra - kdyby každý včelař každý rok zrušil 1 z 10 včelstev (to nejméně odolné) a nahradil v něm matku za nadprůměrně odolnou (musel by vědět, kde ji vzít, třeba ze svých včelstev) muselo by to být za pár let vidět. Ale to nemůže dělat jen jednotlivec, nebo pár nadšenců.
Tak by se mohlo vytvořit prostředí, kde by to už nesmysl nebyl.
Ovšem kdo probudí spícího obra (nás včelaře)? :)
...........

Nejde to takovým způsobem. Výsledek je často jen průměrný. Raději se nauč inseminovat a shánět ověřený genetický materiál. Protože to je mnohem efektivnější proto téma očem stále píšeš. Investice do času a peněz jsou vysoké, ale jestli se chceš bavit ve svém čase opravdovou problematikou včelí genetiky, myslím, že by jsi se za intenzivního studia a praxe mohl do důchodu dostat na velmi slušnou úroveň poznání a umu v tomto odvětví. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Znovu připomenu onen již několikrát debatovaný nizozemský model: skupinky drobných včelařů, dobrá metodika, dobrá vzájemná spolupráce a koordinace, pravidelné měsíční vyhodnocování výsledků ... A hlavně: státní nebo spíš vládní či institucionální podpora (!!!)
Jiří

Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?

Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?
------------------------
Zkus to a uvidíš, kdo tě bude ze dveří a oken vyhazovat :-)

Karel

Já to zkoušet nebudu, já si selektuji i s vyhláškou. Mě ta vyhláška v ničem nepřekáží. Ale když čtu, že pro jiné je to problém, tak mě zajímá jestli to zkusily. Nechci kritizovat, jen mě to zajímá. Když by to někdo chtěl jak v Nizozemí, kde jde o drobné včelaře, tak proč to nemá? A co pro to udělal? Podle mě by to šlo i u nás, byly by určitě kladeny nějaké podmínky, ale vyhověno by bylo. Když se to nebude vzdávat hned v úvodu.

Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku. Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen, ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky

Nebo nejde alespoň mírně napodobit přírodní výběr (obměna alespoň 10% včelstev ročně)?

Problém ale i při inseminaci je stále vyhláška – kde by měli šlechtitelé vzít materiál pro inseminaci, když ho nejde otestovat?
RK
.......
Dvě otázky, dvě odpovědi.
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.

Testování a šlechtění genetického materiálu je celé včelařské odvětví. Když to někdo dělá, je včelařský odborník, se specializací šlechtění včely medonosné. Takový odborník má mimo oficiální Chovatelský řád ČSV i své postupy. Často jde o tajemství jak co dělá. Je to normální u každé profese. Rozhodně ale kvůli nějaké změně v doporučení ve vyhlášce nebude nikdo měnit přístup a postupy z těchto odborníků. Pokud by jsi přišel pro matky nebo jiný materiál k takovému odborníkovi, rozhodně bych se mu nepokoušel radit jak co má dělat nebo kvůi němu propagovat změnu nařízení vyhlášky v doporučení. Sám si můžeš dělat co chceš, teoretizovat také, můžeš si založit třeba i kroužek, nebo klub chovatelů co dělá svůj výběr matek podle něčeho, ale šlechtění včely medonosné není jednoduchá práce a není kvůli tomu nutné měnit vyhlášku o léčení._gp

Ahoj přátelé, prodám měsíc nový počítač se zárukou u T-mobile, cena 4900kč, P.C. 8500Kč, kdo chce včelařské stránky prohlížet na velkém super 22" monitoru, ve kterém se ukrývá celý počítač Compaq s velmi nízkou spotřebou. podrobnosti a foto viz odkaz http://pocitace-ostatni.sbazar.cz/super-pocitac-compaq-se-zarukou-hulin-o5236317.html tel: 775025020. Michal

Můžeš Aleši doslova opsat do českého jazyka celý ten systém z originálu z Holandska a dát to do tohoto vlákna, aby se vědělo očm píšeš? Děkuji._gp_
.........
Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255)
Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?

Zůstáváte řádným členem jen jedné ZO, ostatní vás evidují jako
"registrovaného" včelaře. Máte právo zúčastňovat se jejich schůzí i
případných dalších akcí, včetně léčení. Pro zažádání o dotace od ZO, ve
kterých jste jen registrovaným, budete potřebovat pro svoji "mateřskou" ZO
potvrzení o počtu včelstev s tím, že u nich neuplatňujete žádost o dotace.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Honza
Sent: Tuesday, February 01, 2011 4:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Umístění včel

Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž
teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky

gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256)

Můžeš Aleši doslova opsat do českého jazyka celý ten systém z originálu z Holandska a dát to do tohoto vlákna, aby se vědělo očm píšeš? Děkuji._gp_
.........
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To jsem asi způsobil já, takže z mé strany zatím toto:
stručná česká zpráva o přednášce holandského koordinátora a sekretáře projektu Udržitelná včela (DE DUURZAME BIJ) Henka Koka z listopadové pražské mezinárodní konference je např. na adrese:
http://www.naschov.cz//=/AGRO/informacni-servis/Novy-vitr-do-vcelarstvi-CR---slechteni-na-varroatoleranci__s485x48573.html

stránky projektu, které jsem našel (možná někdo najde lepší):
http://www.mamamoer.nl/ddb/menu_ddb.html
překlad je ovšem na zájemcích ...:-)
nějaké fotky z přednášky H. Koka na pražské konferenci jsou na adrese:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87
dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří

P.S.: další info o konferenci jsou na Včelařském foru v sekci Včelařské akce, přesněji:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Mezinarodni-vcelarska-konference
Jiří

Pardon, u prvního odkazu automat zcela správně mění zavináč na =, takže růčo ...
Jiří

Moje informace o nizozemsku jsou spíš všeobecné, bez detailů. To by se mohly rozepsat jiní, ale pokud si vzpomínám tak už to tu zaznělo. V tom příspěvku jsem přepsal to samé co napsal př. Matl a chtěl jsem tím říct jediné, že v tom nevidím problém a nevím o důvodu proč si kdokoliv stěžuje na vyhlášku. Pokud by mi třeba chtěl někdo nařídit gabon a nebudu mít odpovídající spad, tak se odvolám, písemně. Protože je vyhláška obecně celostátní a je v ní zakotveno " místní úprava" a kde vzal místní veterinář pro místní úpravu podklad? Já si myslím, že ty místní úpravy se opisují dokola, ale i veterina se musí řídit vyhláškou a vše musí mít doloženo v záznamech. A na co nemá písemný podklad to neplatí. Úřad není holubník.

"Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky."

Rekl bych, že se včelaři vůbec nemusí nějak dávat dohromady, ve smyslu toho, že by se nějak sjednocovala metodika ošetřování či výběru včelstev. Úplně stačí, když jeden větší včelař prostě začne sám z x desítek svých včelstev vybírat ty, které vykazují podle nějakého výběru největší odolnost nákaze varaózou. A aby rozšířil příslušné geny i na místní trubce, bude těm okolním včelařům do vzdálenosti nejméně několik kilometrů matky rozdávat či dávat ze nějakou spíš symbolickou cenu. Stejně, kromě výběru na varaózu, jak to dělají chovatelé matek už odedávna.

Léčení je sice přikázané, ale stejně skoro každý včelař tady tvrdí, že aby mu včely nehynuly, tak musí přes léto nasazovat kyselinu mravenčí a kdovíco ještě. Stačí tedy, když ten včelař kyselinu mravenčí vynechá a ve včelstvech vždy bude mít nějaké roztoče. Jenom musí odhadnout, asi podle sledování spadu, kdy už je těch roztočů tolik, že by mu včelstva hynula hromadně a pak jim od těch roztočů trochu pomoct.

Takže místo praktikování nákupu nových chovných matek od chovatele z inzerátu z Včelařství kdesi z jiného kraje či druhého konce republiky vlastní chov. Nebo v případě chovu jen pár včelstev "sousedský" nákup od většího včelaře z místní ZO nebo od souseda včelaře z vedlejší ZO.

Ovšem je v tom háček. Ten větší včelař, co místo nákupu šlechtí svoji linii bude mít bez ohledu na varaózu vyšší pracnost a menší výnosy medu. Včelaři živící se komerčním prodejem matek automaticky přijdou o zákazníky a o peníze.
Třeba tady je důvod, proč ČSV nepodporuje hledání vlastní české či moravské včely odolné k varaóze, možná tomu brání i klika komerčních chovatelů matek.....

J.Matl
překlad je ovšem na zájemcích ...:-)
-------------------------------------------------
překlad strýčka googla
http://translate.google.cz/translate_t?hl=&ie=UTF-8&text=sem+vlo%C5%BEte+text&sl=nl&tl=cs#
stačí nakopírovat text

dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří
.........
Já na tom odkazu .nl, o nějaké organizovanosti Holadských kolegů vůbec nic nevidím. Je tam nějaká kategorizace včelařů, 20%, kteří neléčí třadičně a 80% včelařů v Holandsku řeší chemoterapii vhodným střídáním. Nic o organizovaném selekčním přístupu. Udělejte si prosím čas a zkuste mi ten originál nalézt. Vidím, že psát o něčem z nějaké konference a skutečné informace mohou být dvě odlišné skutečnosti. Takže se ptám hlavně kvůli vědění nejen mého, ale i Vašeho okolo Holandské problematiky. Děkuji. _gp_

_gp_
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.
................
On probíhá, ale je ovlivněný - jedy na roztoče a způsobem našeho chovu.
Přírodní výběr bez chemie by zřejmě vypadal zásadně jinak. Mnoho ze včelstev, která se nám vyrojí, by se nidy nevyrojila.
:)

xxxxxxxxxxxxxxxxx
_gp_
>Testování a šlechtění genetického materiálu je celé včelařské odvětví.
>Když to někdo dělá, je včelařský odborník, se specializací šlechtění včely medonosné.
>Takový odborník má mimo oficiální Chovatelský řád ČSV i své postupy.
...., ale šlechtění včely medonosné není jednoduchá práce a není kvůli tomu nutné měnit vyhlášku o léčení._gp
.............

Co myslíš, že asi v chovatelském řádu je zakotveno vzhledem ke zvýšení varroatolerance naší kraňky?
Možná máš pravdu - k naplnění cílů nynějších požadavků na šlechtění zřejmě není potřeba měnit vyhlášku o léčení.
:)

Radek Krušina

Karle musí se vědět, očem je řeč. Aleš zatím vychází z informací na konferenci PSNV která proběhla. Nemá ani originální zdroje informací otom, jak to v tom Holandsku dělají, ale už by běhal s prázdnýma rukama po institucích kolem podpory a peněz a nové metodiky. Takže podle čeho by se ta metodika zhotovila? Podle jedné přednášky? _gp_

.........
(212.77.163.106) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256)
Kdybych chtěl podniknout podobnou věc jako Nizozemští včelaři, dál bych dohromady skupinku drobných včelařů, propracoval bych metodiku, zajistil vzájemnou spolupráci a koordinaci a pravidelně měsíčně bych vyhodnocoval výsledky. A s propracovanou metodikou a s celým záměrem projektu bych obešel všechny s tím spojené instituce a přesvědčil je aby mi byla udělena vyjímka a vytrvale bych přesvědčoval. Vyhodí dveřma, vrátím se oknem. Zkusil to u nás někdo?
------------------------
Zkus to a uvidíš, kdo tě bude ze dveří a oken vyhazovat :-)

Karel

_gp_
Přírodní výběr probíhá u včelařů na mnohem vyšší procentuální úrovni, než pouhých 10 procent. Totiž včely se rojí.
................
Radek Krušina:
On probíhá, ale je ovlivněný - jedy na roztoče a způsobem našeho chovu.
Přírodní výběr bez chemie by zřejmě vypadal zásadně jinak. Mnoho ze včelstev, která se nám vyrojí, by se nidy nevyrojila.
:)
.........
A nato jsi došel jak? Podle čeho?

Hodně otázek, jednoduchá odpověď:

Část IV.

ČLENSTVÍ VE SVAZU, PRÁVA A POVINNOSTI



§ 29

Členství ve svazu



.

.

.

4. Evidenci členů svazu vedou příslušné základní organizace. Člen musí
být v členské evidenci pouze v jedné základní organizaci – a to buď v té, v
jejímž obvodu má své trvalé bydliště (právnická osoba sídlo), nebo v té, v
jejímž obvodu má trvalé stanoviště včelstev, v odůvodněných případech i v
jiné základní organizaci. Jestliže má člen trvalá stanoviště včelstev v
obvodu více základních organizací, bude veden v členské evidenci v té z
nich, u které se k evidenci přihlásí.

.

.

.

10. Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní
působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je
povinen přihlásit je k registraci v této základní organizaci a spolupracovat
s ní, zejména účastnit se jejích členských schůzí. Je povinen plnit usnesení
orgánů registrující základní organizace, zejména ta ustanovení, která se
týkají chovatelské práce a plnění organizačních opatření k léčení včelstev,
a platit registrační příspěvek, je-li stanoven. Příslušná základní
organizace je povinna ohlášenou registraci provést bez zbytečného odkladu po
zaplacení registračního příspěvku, je-li stanoven. Dále je povinna zvát
registrované členy na členské schůze. Formu registrace stanoví RV.

11. Změní-li se u člena podmínky pro členskou evidenci, nebo rozhodne-li
se člen v rámci daných možností k zařazení do členské evidence v jiné
základní organizaci, požádá o vyřazení z evidence ve stávající základní
organizaci a bez zbytečného odkladu o zařazení do evidence v jiné základní
organizaci. Příslušné základní organizace provedou o tom záznam v členské
legitimaci.



Celé znění stanov je zde:



http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=stanovy



Zdravím

Josef Blinka





----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 01, 2011 4:09 PM
Subject: Umístění včel


> Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
> aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
> záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak
> totiž
> teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
> území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
> ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
> Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
> ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky
>
>

Protože by uhynula.:)

Tak funguje přírodní výběr - co nepřežije, se nerozmnoží. Pokud jsou všechna naše včelstva (i ta nejméně odolná) neustále udržována jedy, protože mají jiné žádané vlastnosti, udržují se při životě navzdory přírodnímu výběru.

Díky naší vyhlášce :)

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50252) (50260) (50271) (50273)
Protože by uhynula.:)

Tak funguje přírodní výběr - co nepřežije, se nerozmnoží. Pokud jsou všechna naše včelstva (i ta nejméně odolná) neustále udržována jedy, protože mají jiné žádané vlastnosti, udržují se při životě navzdory přírodnímu výběru.

Díky naší vyhlášce :)
.........

Samotný fakt léčení nebo mezidruhové závislosti je také aspekt v přírodním výběru._gp_

Samotný fakt léčení nebo mezidruhové závislosti je také aspekt v přírodním výběru._gp_
.......

Jak se to vezme.
Touto optikou bys za přírodní výběr mohl považovat i teroristické akce.
Tu se asi neshodneme.

Radek Krušina

Jak se to vezme.
Touto optikou bys za přírodní výběr mohl považovat i teroristické akce.
Tu se asi neshodneme.

Radek Krušina
.........
Ale proč ne. Přírodní výběr je otázkou času. Musíš brát nejen hmotu v prostoru, ale i čas, bez něho nic není, ani tvá teorie o změnách vyhlášky z povinné na doporučení. Proto vznikl a mimojiné existuje i kastovní systém, který je popsaný a platí nejen u společnosti lidí ale i u mnoha živého. Aby se "přírodně" selektovalo a vyvažovalo. Je to tak se vším. A nic s tím nenaděláš. Roztoč byl jako hrozba dobře ukrytý na Zemi dlouhou dobu. A určitá "odolnost" vůči parazitování jistě přijde s časem, ale chvíly to potrvá i v našich podmínkách než se dojde opravdu jak na naněj. _gp_

gp (93.92.52.23) --- 1. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256) (50262) (50264)

dál hledat teď, žel nemám čas, doba je dynamická ...:-)
Jiří
.........
Já na tom odkazu .nl, o nějaké organizovanosti Holadských kolegů vůbec nic nevidím. Je tam nějaká kategorizace včelařů, 20%, kteří neléčí třadičně a 80% včelařů v Holandsku řeší chemoterapii vhodným střídáním. Nic o organizovaném selekčním přístupu. Udělejte si prosím čas a zkuste mi ten originál nalézt. Vidím, že psát o něčem z nějaké konference a skutečné informace mohou být dvě odlišné skutečnosti. Takže se ptám hlavně kvůli vědění nejen mého, ale i Vašeho okolo Holandské problematiky. Děkuji. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak jste mě, pane kolego hezky zaúkoloval ... Inu, protože to i mne zajímá, podívám se po tom, leč, jak jsem už byl psal, až bude volněji. Smlouvy jsou smlouvy a termíny jsou neúprosné jako "je neúprosná logika třídního boje", jak pravívali kdysi soudruzi z STB při výsleších. Já vyšel z toho, co H. Kok presentoval na mezinárodní konferenci v Praze a nepředpokládám, že by si tento pán takto na mezinárodní úrovni dělal z přítomných šoufky. Není ostatně od nás ...:-). A předpokládám, že můj čas má zhruba stejnou hodnotu, jakou má čas Váš ... Takže pokud na to tak spěcháte, nic Vám nebrání začít pátrat a pak sem poslat link. Nevládnu holandštinou, ale přesto jsem i při letmém prohlédnutí na těch stránkách našel docela dost. Určitě ještě najdeme víc ... Snad bude někde čitelnější, třeba anglická či německá verse ...
Jiří

Jirko, myslím, že nemusíš plýtvat svým časem, abys tady vysvětloval, co kde bylo odpřednášeno. Každý měl možnost zaplatit si 300 Kč vstupné na konferenci v Praze. Zrovna Gusta tady občas prosazuje heslo, že za informace se platí.
A internet nabízí neomezené možnosti samostudia.
Broněk

Karle musí se vědět, očem je řeč. Aleš zatím vychází z informací na konferenci PSNV která proběhla. Nemá ani originální zdroje informací otom, jak to v tom Holandsku dělají, ale už by běhal s prázdnýma rukama po institucích kolem podpory a peněz a nové metodiky. Takže podle čeho by se ta metodika zhotovila? Podle jedné přednášky? _gp_
----------------------------
Já nemluvím o metodice - ta se dá nastavit jak uzná kdo za vhodné.

Já myslím s tím,. že půjde na veterinu, že chce léčit nějak trochu jinak a bude to chtít požehnat.

Pro začátek může otestovat revoluční myšlenku (na ČR) že bude sledovat spad po léčení a pokud zjistí že je včelstvo bez VD tak nebude léčit potřetí.
A uvidí co na tuto logiku oficiální systém.

Já si myslím, že na to by si ani nikomu nevpyplatilo sázet.
0,98 ku 1 že odtatuď pojede bez jakékohokoli papíru. NIkdo mu nedá nic písemně a neoficálně se dozví, že nemá otravovat a dělat si co chce, jen nedělat potíže.

Stávající systém je velmi benevolentní k praxi, jen se do papírů musí uvést co chtějí.

Karel
P.S.
Problém je, že se pak v místech zavádí různá praxe, často jen jak udržet ovečky v houfu a dostat z nich jako na léčení peníze

Prosim vas,vie niekto aky dlhy cas,v akej forme a za akych podmienok prezivaju virusy mimo zivych vciel?Napr.ked uhynie na jesen vcelstvo a plasty so zasobami,ule a pod.su vystavene do buducej sezony zimnym mrazom..alebo v letnom obdobi,vytocene nadstavky zostanu v sklade 3tyzdne pri beznych teplotach,a potom idu do vciel,ak tam je jeden nadstavok od choreho vcelstva a ujde sa inemu vcelstvu,ci sposobi unho virusove ochorenie..a ako je to v tychto pripadoch aj s nozemou,ci apis alebo cereana..Dakujem,Gusto.

To je popsáno ve stanovách ČSV. Také je rozhodující katastr území a pod kterou obec patří jeho správa, sám znám v okolí 2 případy kdy budovy stojící v jednom katastru, spravuje obec jiná.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Um?st?n? v?el
> Datum: 01.2.2011 16:12:16
> ----------------------------------------
> Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
> aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
> záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž
> teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
> území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
> ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
> Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
> ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky
>
>
>

Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane. Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím problém. A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo roztoče, musím ty léčiva použít. Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů má mnohem větší efekt.

Ještě jeden dodatek Jsi člen ZO tak si pročti Poslední číslo včelařství Tam máš stanovy svazu.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Um?st?n? v?el
> Datum: 02.2.2011 08:13:36
> ----------------------------------------
> To je popsáno ve stanovách ČSV. Také je rozhodující katastr území a pod kterou
> obec patří jeho správa, sám znám v okolí 2 případy kdy budovy stojící v jednom
> katastru, spravuje obec jiná.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Um?st?n? v?el
> > Datum: 01.2.2011 16:12:16
> > ----------------------------------------
> > Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
> > aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
> > záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž
> > teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
> > území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
> > ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
> > Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
> > ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky
> >
> >
> >
>
>
>

AM:
Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
-------------------
No pak ti mohu jen sdělit, že se to už zkoušelo a je to zatím neprůchodné. Proto ty "nářky".

Víc je tady zbytečné propírat. Jde nám to skvěle a jak mám takový dojem (z pozorování a dalších zpráv), tak roztoči taky.
:-)
Karel

Nechtel jsem pze to sem moc nepatri ale...

Chovam kraliky od detstvi, pred vcelami to byl velky konicek, ted mozna
doplaceji na vcely :-) Neockuju je, zazil jsem velke uhyny, ale posledni
dobou mam bud stesti jako prase nebo proste ty kralici ockovat nepotrebuji.

Posledni dobou myslim 5-10 let. Samozrejme obcas nejaky uhyne ale je to
jiste do 10%, treba letos jsem se bal, jeden uhynul na mixamatozu uz v nekdy
v cervenci, ale tim to skoncilo (mam jich kolem 40ti ). Proste nak
samovolne se v chovu udrzeli jen ti odolni. Nejsou to nejaci super
brojleri ale ta odolnost ( pro me rovna se bezudrzbovost) ma pro me mnohem
vetsi uzitek.

Takze je fakt otazka proc by to s odolnosti nemohlo fungovat i u vcel. Proc
se nekteri te myslenky tolik desi, ze kuli tomu tady tolik ''kopou'' kolem
sebe?

T.H.


2011/1/31 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou
> chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách,
> které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k
> úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v
> aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Mel
> > Datum: 31.1.2011 13:54:51
> > ----------------------------------------
> > Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> > ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da
> dal
> > stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti
> vuci
> > roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> > momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> > situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber
> musi
> > vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze
> se
> > vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> > zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si
> to
> > prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> > mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> > existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> > riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> > detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat
> cele
> > uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve
> vztahu
> > k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
> >
> >
> >
>

Aleš Molčík napsal:
>Moje informace o nizozemsku jsou spíš všeobecné, bez detailů. To by se mohly rozepsat jiní, ale pokud si vzpomínám tak už to tu zaznělo.
>V tom příspěvku jsem přepsal to samé co napsal př. Matl a chtěl jsem tím říct jediné, že v tom nevidím problém a nevím o důvodu proč si kdokoliv stěžuje na vyhlášku.
……………………………………….
Nechci se moc rozepisovat o Nizozemsku, nebyl jsem tam, ani na konferenci v Praze.
Chtěl bych se ještě naposledy vrátit k té vyhlášce, která využívá výsledků monitoringu k nařizování plošných opatření (buď celé stanoviště, nebo celá ZO).

Ten důvod už tu byl řečen – vyhláška vede ke šlechtění roztočů, nijak nemotivuje a úspěšně brání důslednému šlechtění včel na varroatoleranci.

To šlechtění roztočů není žádná fráze, jak tu někdo napsal. Kdo se nad tím zamyslí, a zkusí si představit, jak by zřejmě fungoval přírodní výběr bez léčení při vývoji vztahu parazit x hostitel v případě včely a roztoče varroa, zřejmě by došel k tomu, co tu kdysi psal doktor Klíma – že v případě neléčení včelstev by došlo k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou – u včel by hynula převážně včelstva, která by neměla žádné nebo dostatečné mechanismy k potlačování parazita, a s nimi by hynuli převážně paraziti, kteří by byli vybaveni nejagresivnějšími geny – takže roztoči by přežívali převážně jen ti, kteří by nedovedli včelstvo k úhynu, u včelstev převážně ta, která by dovedla lépe odolávat parazitovi. Zřejmě by to nebyla většinou plně varroatolerantní včelstva (vliv mimogenetických vlivů), a přežívali by roztoči s nižší reprodukční schopností (ti s tou lepší by dřív dovedli včelstva k úhynu a častěji by hynuli se včelstvy).

Když si představíme, jak to funguje ve většině světa a u nás nejlépe na světě, :)
tak se všude snaží, aby co možná všechna včelstva přežila – tedy léčí se.

U nás to máme jako cíl i ve veterinární vyhlášce – srazit účinnými léčivy roztoče na nízkou úroveň.

Tím se šlechtí roztoči – na rezistenci proti léčivům. Ale navíc přežívají i ti agresivnější roztoči s lepšími reprodukčními schopnostmi (kteří by bez léčení dovedli včelstva dřív k úhynu a častěji by hynuli s nimi).

A protože se tito roztoči lépe účinněji rychleji množí, jejich podíl v populaci roztočů se stále zvětšuje oproti těm méně vitálním.
A ani to zřejmě bez změny přístupu jinak být nemůže.

Takže úspěšně si tu udržujeme uměle prostředí výhodné pouze pro stále agresivnější roztoče.

Kam to může vést, si každý může zkusit domyslet. :)

Radek Krušina

Aleš Molčík napsal:

>Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. > myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám.
>A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
.................

Příteli.
Neber to, co tu píšu, jako nářky.
Neznamená to, že nedělám nic. :)

Mě jde o jinou věc - když nad probémem začnu přemýšlet, nemůžu si pomoct, vždy mě argumetny dovedou k tomu, že praxe daná stávající vyhláškou je špatná.
A je pro mě nepochopitelné, že taková vyhláška někomu nevadí. Že se nesnaží přemýšlet nad věcmi, které jsou do očí bijící.

Prostě asi žiju ve včelařském matrixu - vidim nějakou realitu, která je podle mě neudržitelná, ale (téměř) nikdo jiný ji nevidí. Tak tedy žiju v iluzi a něco přehlížím?
Nebo je to naopak a v matrixu žije většina?
:)

xxxxxxxxxxxxxxxxx

Aleš Molčík napsal:

>Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím problém.
>A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo roztoče, musím ty léčiva použít.
>Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů má mnohem větší efekt.
...............................

Tobě nevadí, kdyby se Ti podařilo cílenou selekcí zlepšit vlastnosti svých včelstev (podle mě je to v těchto podmínkách utopie, ale dejme tomu) natolik, že bys mohl dávat jedy dejme tomu jednou v roce v červenci KM a včelstva by ti nehynula a nebylo by to znát najejich koncici - kdyby ti vyhláška nařizovala (tak to teď je plošně nařízeno) do nich minimálně 3x napumpovat jedy?

Jak by podle tebe při stávající vyhlášce vzniknul a vypadal rovnovážný stav mezi parazitem a hostitelem v případě včela roztoč?

Radek Krušina

Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM. Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 09:25:13
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval
> na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky
> a podpoře ze strany státu. > myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z
> nich už nenapsal sám.
> >A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají
> a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
> ................
>
> Příteli.
> Neber to, co tu píšu, jako nářky.
> Neznamená to, že nedělám nic. :)
>
> Mě jde o jinou věc - když nad probémem začnu přemýšlet, nemůžu si pomoct,
> vždy mě argumetny dovedou k tomu, že praxe daná stávající vyhláškou je
> špatná.
> A je pro mě nepochopitelné, že taková vyhláška někomu nevadí. Že se nesnaží
> přemýšlet nad věcmi, které jsou do očí bijící.
>
> Prostě asi žiju ve včelařském matrixu - vidim nějakou realitu, která je
> podle mě neudržitelná, ale (téměř) nikdo jiný ji nevidí. Tak tedy žiju v
> iluzi a něco přehlížím?
> Nebo je to naopak a v matrixu žije většina?
> :)
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím
> problém.
> >A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost
> porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo
> roztoče, musím ty léčiva použít.
> >Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si
> myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů
> má mnohem větší efekt.
> ..............................
>
> Tobě nevadí, kdyby se Ti podařilo cílenou selekcí zlepšit vlastnosti svých
> včelstev (podle mě je to v těchto podmínkách utopie, ale dejme tomu)
> natolik, že bys mohl dávat jedy dejme tomu jednou v roce v červenci KM a
> včelstva by ti nehynula a nebylo by to znát najejich koncici - kdyby ti
> vyhláška nařizovala (tak to teď je plošně nařízeno) do nich minimálně 3x
> napumpovat jedy?
>
> Jak by podle tebe při stávající vyhlášce vzniknul a vypadal rovnovážný stav
> mezi parazitem a hostitelem v případě včela roztoč?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Pepan napsal:

>Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM.
>Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet.
..............

Já se nenavážím do NĚKOHO, ale do NĚČEHO - do té vyhlášky.
A jde mi o ten matrix - to je opravdu ta vyhláška tak dobrá a vede naše včelřství k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou a jen to nevidím?
Nebo není? (ale potom proč ji příteli obhajuješ?)

Ano, vyhláška pro včelaře včelařící v ekobio má alternitivu, kdo ale u nás má a chce mít papír na ekobio?

Nehledě na to, že tito ekobio mají stejně příliv těch našich vyšlechtěných roztočů, a genů trubců našich super chemo včelstev z okolí (což vede podle vyhlášky od určitého spadu zase k chemo ošetření). :)

A pokud je vyhláška špatná, proč jen dělat výjimky?
Proč se nezamyslet nad podstatou a neiniciovat změnu celé koncepce, která by měla perspektivu?

RK

Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje. Tento parazit je ten typ parazita co svého hostitele zničí a i ten roj si ponese roztoče sebou, takže roj není nový zdravý jedinec. Takže tahle rovnováha není stejná jako např. Smrk a lýkožrout. Lýkožrout parazit zničí smrk, ale ten má čas založit ze semen novou a nenapadenou generaci. To je přírodní rovnovážný vztah a takový model u roztoče a včely nenaleznete. Proto mi ta vyhláška nevadí. A klidně tu chemii použiji abych snížil stav roztočů a vyhodnocuji dva údaje spadu, bez ošetření a s ošetřením. A při různých údajích od včelstev mohu si sám vybrat co bude v dalším roce šířit geny. Cílená plemenitba je rychlejší než evoluce přirozeného výběru. Já mám jen jednu nezodpovězenou otázku. Jak daleko se dá dojít?

Pepan napsal:

>Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM.
>Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet

-----------------
I tato cesta byla Pepane zkoumána - neprůchodné - aby se s tebou veterina bavila, musíš zaplatit nemalé částkly agentuře která tě "uzná" BIOvčelařem.

A tady se asi shodnem, že je to jeden velký podvod.

Karel


Ono si skutečně v ČR za stávající sitace může každý léčit jak chce (a spusta ZO to tak i dělá), ale problém je, že se už ti mimo nedozví nic. Přece se lidi nepřiznají že něco nedodržují. Když to tak pěkně funguje.
Takže není naprosto nic problém, jen že se to nikdo veřejně moc nedozví, ani nemůžeš SVS argumentovat, že to jde jinak,protože by jsi rovnou mohl dostat pokutu - po vzorném sebebonzu. :-)

AM:
Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje.
---------------
Pak je celé východní Primorsko bez včel. .-)

Karel

Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
:-)

"To šlechtění roztočů není žádná fráze, jak tu někdo napsal. Kdo se nad tím zamyslí, a zkusí si představit, jak by zřejmě fungoval přírodní výběr bez léčení při vývoji vztahu parazit x hostitel v případě včely a roztoče varroa, zřejmě by došel k tomu, co tu kdysi psal doktor Klíma – že v případě neléčení včelstev by došlo k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou – u včel by hynula převážně včelstva, která by neměla žádné nebo dostatečné mechanismy k potlačování parazita, a s nimi by hynuli převážně paraziti, kteří by byli vybaveni nejagresivnějšími geny – takže roztoči by přežívali převážně jen ti, kteří by nedovedli včelstvo k úhynu, u včelstev převážně ta, která by dovedla lépe odolávat parazitovi. Zřejmě by to nebyla většinou plně varroatolerantní včelstva (vliv mimogenetických vlivů), a přežívali by roztoči s nižší reprodukční schopností (ti s tou lepší by dřív dovedli včelstva k úhynu a častěji by hynuli se včelstvy)."

To jsem psal já. Za poslední 4 roky nejméně dvakrát.

když se tady objevili ti králíci....
doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste, seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
Díky.

Myslím si, že kdyby ta Pirimorská včela byla takový trhák, tak by se už dávno rozšiřovala po Evropě. Komerční včelaři by po ní skočily jak po mlsu. Moje víra vychází z vlastního poznání při selekci. A myslím si, že víra zde mích oponentů vychází z toho co slyšely nebo četly, připadá jim to logické, což nikomu nechci brát, ale ať to také vyzkouší, ta praktická část je nejdůležitější.

Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
:-)
------------------------------
:-D
Malleus melliferacum
:-D

Nejlepš je zajít na výstavu drobného zvířectva :-), my máme králíky dobrých 30 let a nikdy se nic moc hrozného nestalo, loni padlo pár neočkovaných mladých na myxu, ale to byl extrémní rok, x let před tím jsme ani neočkovali a bez problémů. Všichni mladí mají příkrm granulema s léčivem, jinak jdou špatně - někteří padnou na kok, ale takhle je to bez problému a kok se nám v chovu prakticky nevyskytuje. Pokud chcete mít zdraví chov, je lepší se vyvarovat zelenému krmení...

Něco lze najít na www.ifauna.cz a proklikat se do sekce králíci a fórum...

Známí měl králíky a když mu uhynuly na mixonatozu, tak přešel na nutrie. Měl devíti kotcovou králikarnu, tři patra, v každém patře odstranil přepážky zevnitř to oplechoval, dál tam kovové dvířka. A dělá z nutrií výborné klobásy.

AM:
Myslím si, že kdyby ta Pirimorská včela byla takový trhák, tak by se už dávno rozšiřovala po Evropě
-----------------
To jsem netvrdil, ale je tam zřejmě ta neexistující rovnováha.

Ta včela tam přežila bez léčení.

Pokud se mýlím a někdo tam běhá s Varidolem po lese tak pak pardon.

Karel

V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu. Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele. A volně žijící včela podle mě se častěji roji a rojením se i ti roztoči ještě dělí a celkově si ten roj jich nenese tolik. Ale s přibývajícím počtem generací včel, těch roztočů může přibývat, protože ten roj si může s každou novou generací včel těch roztočů přímo úměrně odnášet víc. Ano teď a takhle přežily volně žijící včely v Primorsku s lepší genetickou výbavou v obraně proti roztoči, ale nikdo nemůže ještě vědět jestli to je trvale udržitelný stav. Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.

AM:
Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.
------------------------
Tak, tak,
statická rovnováha nemůže v žádném dynamickém systému existovat. Je to neustálá oscilace kolem nějakého trendu.
Takže z hlediska lidského života a pár generací je třeba dovolit včele přežít nás. Z jejího phledu největšího nepřítele. V podstatě včele škodíme jen dvěstě let.
A zatím se nám dobře přizpůsobila a přežila to. Takže nějaký VD je na ní krátký. :-)
Jen jim to zatím nedovolíme si to rozdat. Z našeho krátkodobého zájmu, že chceme včelařit, ale do toho je včele jako druhu ho... Ona čeká až ji přestaneme škodit. Z hlediska její sto milionů let trvající evoluce jsou lidi a natož včelaři jen malá krátkodobá komplikace.
-----------
Evoluce totiž není vidět, ani když máš k dispozici stroj času.

Doporučuji knihu Jak se dělá evoluce. Velice poučné.

A slogan na webu Leoše DVORSKÉHO - "Chci včelařit tak, aby tady včela mohla být až já tady nebudu."
----------------------
Tahle diskuze vznikla protože někde spadlo 15 VD po vyjmutí podložky. Kdyby byl systém tak dokonalý a udržitelný, nebylo by o čem diskutovat.
:-)
Karel

Ano Jiří, nedělej to, nevyhledávej informace jak ti Broněk radí. Vykašli se na nějakého gp, a raději hlásej jak ten Holanďan to má s geny vychytaný. ... To snad nemyslíš Broňku vážně. Nedivím se, že tu jsou problémy na komunikativní úrovni. _gp_
.............
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 2. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256) (50262) (50264) (50270) (50279)
Jirko, myslím, že nemusíš plýtvat svým časem, abys tady vysvětloval, co kde bylo odpřednášeno. Každý měl možnost zaplatit si 300 Kč vstupné na konferenci v Praze. Zrovna Gusta tady občas prosazuje heslo, že za informace se platí.
A internet nabízí neomezené možnosti samostudia.
Broněk

Žádný systém není dokonalý. Protože se jednoduše nedá zavděčit každému. Má to své odpůrce, zastánce, ale i střed. V tomto systému nastavení ošetření, bych sám sebe zařadil do středu, nebudu horlivě zastávat nebo kritizovat ani jednu ze stran. Z hlediska evoluce vývoje je stav takový, že člověk ovládá fyzicky bytí všeho živého. Takže na podporu včely, aby byla i po mě také zkouším hledat tu přirozenou cestu obrany včely, ale zároveň je třeba také myslet na vlastní, ty přízemní, potřeby jako je výnos, ekonomičnost atd. A to s úhynama nejde, a je jedno jaké cíle by tím byly omlouvány. Přirozenou cestou by to nejspíš proběhlo vymizením včely na určité části kontinentu. Tak jak vymizely jiné druhy a nestává se, že by je jiný druh nahradil.

"V Primorsku nikdo nebeha s varidolem" A kdo u nas beha po divoce zijicich vcelstvech s varidolem?Podle vseho nelecene vcelstvo roztoci podlehne,je ale otazkou jak dlouho to trva a kolikrat se behem te doby dokaze divoce zijici vcelstvo vyrojit a tim populaci roztoce snizit.To je prirodni vyber,a ne nazyvat prirodnim vyberem pokus v podminkach naseho ekonomickeho vcelareni.Nazval bych takovou snahu pouze dalsim hlediskem pro vyber,vedle medneho vynosu,bodavosti,rozbihavosti...atd

Aleš Molčík napsal:

>V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu.
>Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele.
.............

já už fakt přestanu. :)
Ale ještě toto - pokud někde přežívají v přírodě včelstva bez léčení, potom tam zřejmě vznikla rovnováha.

Těžko říct jakého typu, protože je to místně různé.
Kdo byl na setkání VMS, přednášel o tom něco Ing. Čermák.

Ale vždy to je místní záležitost.
Mají tam vliv genetická výbava včel, genetická výbava roztoče a mimogenetické vlivy.

Klidně to může být tak, že v Primorsku je rovnováha způsobena částečně vlivem prostředí, částečnou varratolerancí, ale také neagresivními roztoči (protože ti nejvíce agresivní hynou spolu s nejméně odolnými včelstvy). Pokud se tam opravdu nikdy neléčilo, můžou být roztoči několikanásobně méně vitální, než u nás (je to pro přežití jejich druhu výhodnější než vitalita – nezabíjí si hostitele). Pokud si vzpomínáš, i u nás ze začátku včelstva hynula po zavlečení roztoče až po cca 3 letech, dnes už je to mnohde jen rok.
Podle mě stojí za to se zamyslet i nad tím, jak působí přírodní výběr na roztoče tam, kde se ošetřuje chemií a tam kde neošetřuje.
Při modelování situace je dobré si uvědomit, že vyselektovat méně agresivní roztoče, kteří se množí rychlostí kolem prosté reprodukce, se podaří zřejmě pouze tehdy, když uhyne i včelstvo (a nesmí být vyloupeno, dokud neuhynou i roztoči). To se nedá žádným léčením, protože my roztoče více a méně vitální odlišit neumíme. To je možné pouze tím neekonomickým přírodním výběrem, ke kterému se odhodlá jen příroda a lajdáci (Pro jistotu zase napíšu, že tu nechci v naší situaci propagovat úplné neléčení včelstev, pouze upozorňuji na zcela odlišný průběh vývoje vztahu hostitel a parazit v případě léčení a neléčení) . Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů. Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná) .
Otázka je, kde se to může zastavit?
Na přednášce VMS říkal Ing. Čermák, že procento neúspěšných reprodukcí u roztoče je cca 30% (pokud si to dobře pamatuji). Dále foretická fáze se může ještě zkracovat. Prostor pro šlechtění roztoče je tu stále velký.
Pokud je pravda, že rychlost reprodukce kleštíka se od zavlečení k nám dejme tomu zdvojnásobila (to zřejmě nikdo nepopírá), potom je logické, že když dovezeš včely, které si vytvořily s místní populací roztočů rovnováhu v daných podmínkách, tak Ti tu bez dalšího šlechtění nepřežijí. Naši agresivnější a vitálnější roztoči je přemůžou. To ale neznamená, že nemají tyto včely lépe vyvinuté některé mechanismy odolnosti, než naše včely, a proto je o ně v zahraničí zřejmě stále zájem.
Jako logický závěr pro sebe mám toto – pokud by u nás měla vzniknou rovnováha mezi roztočem a včelou, bude to mnohem více náročné, než v Primorsku, protože naši roztoči se zřejmě lépe reprodukují. A bude to tím složitější, čím později se začne, protože roztoči mají stále prostor pro zvětšení životaschopnosti. Aby tedy mohla tady vzniknout rovnováha, je třeba mnohem více rozvinout mechanismy odolnosti našich včel, než tam, kde se nikdy neléčilo.
Radek Krušina

Podle toho, co o těch krajích vím já, tak tam je logicky mnohem delší a tvrdší zima. To znamená mnohem delší období bez plodování, kdy hodně roztočů se nedočká rozmnožování a hyne stářím. Léto je logicky kratší, ale zároveň mnohonásobně snůškově vydatnější. Měly by tam skoro v jednu dobu kvést všelijaké květiny, jejichž květ, pokud rostou u nás, je u nás rozložen na měsíce.
Myslím, že by tam dalo uvažovat se schématem 2 - 3 měsíce léto a intenzívní nepřetržité snůšky, jako u nás je snůška z řepkového pole, potom takový měsíc až dva přechodná doba, něco jako u nás mírná zima bez sněhu, potom 5 - 7 měsíců zima a mráz, kdy včely stoprocentně neplodují a potom zase takový měsíc přechodu zpátky do léta. takže roztoč se množí takových cca 5 měsíců v roce.
Zatímco u nás včely kolikrát plodují i v zimě, takže roztoč se může množit minimálně 10 měsíců v roce, ne li víc.....

Dík za rady, já právě potřebuji, aby od dubna po říjen futrovali právě zelené krmení co roste na zahradě jak z vody a všelijaký zelený odpad ze zeleniny atd. Nicméně přikrmování nějakou snadno dostupnou krmnou směsí s léčivy asi skutečně nutné bude.

Radek Krušina napsal:

>Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů.
>Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím, že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná).
..............................

Omlouvám se, ale protože pořád myslím na naši vyhlášku, napsal jsem to nepřesně.
To platí pouze u plošných a preventivních ošetření, která tu máme nařízena.

Při hubení roztočů podle individuální situce ve včelstvech (jedy použít individuálně pouze u těch nejvíce napadených) by se samozřejmě podobně jako u přírodního výběru mohl zvyšovat v populaci roztočů poměr těch méně vitálních. Kdyby se to spojilo s výměnami matek v nejméně odolných včelstvech, .....

Ale to možná všichni, kdo to ještě sledují, pochopili z kontextu.
:)

RK

Už dlhšiu dobu tu mlátite prázdnu slamu. Myslite si, že vás aj niekto číta, lebo mne stačí prečítať autora článku.
Som dennodenne na ruských stránkach a konferenciách ale o primorskej včele je tícho. Likvidujú klieštika v Primorskom kraji chémiou tak ako všade inde.

Co tak na to futrování pořídit na jaře beránka. Ale pozor, kvůli nemocen, jako modrý jazyk atd. podobné vyhlášky jako včelaři. Očkovat a hlásit stavy. A s hovězím je to ještě horší, toho bez povolení nejde ani doma porazit. Unie a kvóty to je věc.

Mohl by jste prosím napsat něco víc co se probírá na netkonferencích i na východě? Ptám se ze zvědavosti. Děkuji

Pánové, znáte medomety tohoto slovenského dotavatele : http://vcely-eshop.sk/
,jedná se o značky Techtron a MiNeli. Jaký máte na ně názor? Popř. co si myslíte o značce Lysoň? Zvažuji koupit medomet, mám 6 včelstev a nevím co koupit, jestli nebude lépe investovat do dražšího českého medometu fa. Kovář? Děkuji předem za Vaše názory..... Vašek

Dnes mi dorazil medomet os pana Kováře. První dojem je příznivý a zpracovaní vypadá solidně.

Madra

Toto není z mojí hlavy, ale je to zajímavé:
---------------------------------------------------------
V 50. letech 20. století byl v Austrálii vysazen virus myxomatózy. Myšlenku zavedení viru poprvé vyslovil v roce 1918 brazilský vědec H. de Beaureparie Aragao. Přesto, že se králičí populace působením viru snižovala, bylo jeho další použití zamítnuto pro neúčelnost. Konečně ve 20. létech 20. století specialisté pověření australskou vládou a společností CSIRO začali posuzovat možnost opětovného použití myxoma viru.

Zkušební verze se testovaly v Británii, Dánsku, Švédsku a jižní Austrálii. Ty však byly neúspěšné, přestože se CSIRO řadí mezi nejlepších společností v oboru. Později vyvinuli virus, který měl být efektní pouze na určité živočišné druhy. Myxoma virus byl nakonec vypuštěn na pěti různých místech v údolí řeky Murray v jižní části Nového Jižního Walesu. Z počátku byl velmi účinný, až 99,9 % nakažených králíků zemřelo a celková populace králíků klesla 600 milionů na 100 milionů. Avšak virus podléhal náhodným mutacím. Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace.
----------------------------------------------------------
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

Včely mají také myxomatozu, nbo se změnil obsh fóra?
puppino

Citace: 10. Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je
povinen přihlásit ... zejména účastnit se jejích členských schůzí.
________________________________________________
Už vidím jak včelaři, co mají včely na chalupě desítky kilometrů od bydliště, dojíždějí na schůze. Většina schůzí je nyní v lednu, únoru a dojíždění někam daleko je paráda.
Spolupracovat ANO, léčit ANO, schůzovat NE.

1) Certifikát bio potřebuješ jen k prodeji bioproduktu, ne k vlastní spotřebě a léčení.
2) Pokuty se dávají na zákledě důkazů a ne řečí či doměnek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:54:56
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
>
> >Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu
> Bio právě jen pomocí KM.
> >Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet
>
> -----------------
> I tato cesta byla Pepane zkoumána - neprůchodné - aby se s tebou veterina
> bavila, musíš zaplatit nemalé částkly agentuře která tě "uzná" BIOvčelařem.
>
> A tady se asi shodnem, že je to jeden velký podvod.
>
> Karel
>
>
> Ono si skutečně v ČR za stávající sitace může každý léčit jak chce (a
> spusta ZO to tak i dělá), ale problém je, že se už ti mimo nedozví nic.
> Přece se lidi nepřiznají že něco nedodržují. Když to tak pěkně funguje.
> Takže není naprosto nic problém, jen že se to nikdo veřejně moc nedozví,
> ani nemůžeš SVS argumentovat, že to jde jinak,protože by jsi rovnou mohl
> dostat pokutu - po vzorném sebebonzu. :-)
>
>
>

Zdravím, toto sem dávám jen k zamyšlení, i když se to včel přímo netýká, ale před časem tady zaznělo, že nenechat se očkovat je hloupost...
http://www.celostnimedicina.cz/video-ockovani-a-rizika.htm?utm_medium=email&utm_source=em-prozdravi&utm_campaign=68341
Petr Kovář

Je Včela medonosná cv. kraňská a Včela medonosná cv. primorská. Jsou to dvě různé včely s různým chováním a vlastnostmi.
Zavedení kraňky na celém území státu trvalo cca 100 let Invaze kleštíka s Asie do celého světa 50. Nastolení rovnovážného stavu pomocí přírodního výběru by mohlo trvat tak bratru, ať to nepřeháním, 500 000 let. Také je možné že se kleštík dokáže té primorské přispůsobit za 10 příštích roků.
Jinak máš pravdu Víra tvá tě uzdravuje - ale včely nevěří. Tak nevím?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:59:07
> ----------------------------------------
> AM:
> Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje.
> ---------------
> Pak je celé východní Primorsko bez včel. .-)
>
> Karel
>
> Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
> :-)
>
>
>

S těmi králíky je to dobré podbenství Králíky do Austrálie dovezl člověk. - Vymyslel na ně mixomatózu, v přesvědčení že se jich tak tam zbaví. Nestalo se! Zato máme tu mixomatózu v celém světě. A tak to dopadá když si hrajem s přírodními ději.
Farmáři převezly naše včely tam kde původně nežily a osedlal si je tam kleštík. a výsledek je stejný.
Takž z toho vyplývá, že to největší pohromou jsme my sami lidé. Ve snaze něco vymyslet tak to akorát tak pos...me.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kr?l?ci myxa 2010
> Datum: 02.2.2011 11:11:21
> ----------------------------------------
> když se tady objevili ti králíci....
> doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste,
> seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné
> historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak
> mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale
> hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i
> drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
> Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
> Díky.
>
>
>

V promorská nemá žádný obranný mechanizmus, jem je jako hostitel nevhodná pro svůj krátký vývoj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 14:24:27
> ----------------------------------------
> V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité
> schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to
> rovnováhnu. Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele. A
> volně žijící včela podle mě se častěji roji a rojením se i ti roztoči ještě
> dělí a celkově si ten roj jich nenese tolik. Ale s přibývajícím počtem
> generací včel, těch roztočů může přibývat, protože ten roj si může s každou
> novou generací včel těch roztočů přímo úměrně odnášet víc. Ano teď a takhle
> přežily volně žijící včely v Primorsku s lepší genetickou výbavou v obraně
> proti roztoči, ale nikdo nemůže ještě vědět jestli to je trvale udržitelný
> stav. Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem
> delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.
>
>
>

mineli predava p.Baranik na www.baranik.sk,urcite zabezpeci lepsi servis v prip.potreby..ja mam objednany z www.medomet.sk,je to madarska firma,strasne tazko sa s nimi komunikuje,vsetky medomety od nich co maju vclari u nas boli vybavovane cez jedneho pana z Levic,s tymi madarmi neodporucam vobec komunikovat..referencie su velmi dobre na tieto medomety a cena oproti mineli je cca polovicna.Ono ale zas neviem kolko stoji mineli v srbsku a kolko z ceny na Slovensku je marza obchodnika..mne sa zda mineli dost predrazeny.

Mrkněte i na toto:

http://www.czechnewstv.cz/index.php?module=articles&c=skutecnosti&b=1

http://www.czechnewstv.cz/index.php

Vasilisa napsal:
>Už dlhšiu dobu tu mlátite prázdnu slamu. Myslite si, že vás aj niekto číta, lebo mne stačí prečítať autora článku.
>Som dennodenne na ruských stránkach a konferenciách ale o primorskej včele je tícho. Likvidujú klieštika v Primorskom kraji chémiou tak ako všade inde.
…………………………………..
Zkus se tedy, příteli, zapojit do toho prázdného mlácení slámy a dát tomu nějakou náplň.
Ta včela Primorská je v této debatě jen málo důležitý detail.
Ono nejde ani tak o to, jestli tam včelaři léčí, jak o to, jestli tam přežívá divoce žijící populace včel bez léčení. Ale o takových populacích lze občas slyšet i mimo velkou Rus :)
Dá se to vzít i obecně.

Pokud se chceš zapojit do debaty a vnést do toho racionální pohled a odstranit případné nelogičnosti, zkusím Ti shrnout, o co tu dosud šlo, abys to nemusel celé pročítat:
- Začalo se zamyšlením nad smysluplností jarního vyšetření měli s následnými opatřeními zakomponovanými v naší vyhlášce – nařizuje se plošné ošetření buď na stanovišti, nebo v celé ZO při průměrných nálezech nad 3 ks roztočů za 30dnů (což cca může odpovídat 50 roztočům ve včelstvu
- Já jsem navázal různými úvahami nad tím, kam nás vede naše roztočová vyhláška, která nařizuje plošná opatření, často jen preventivní, na základě zprůměrovaných hodnot.
- A když nad tím přemýšlím, dospěl jsem k tomu, že naše vyhláška je špatná a tato myšlenka mě ne a ne opustit. Chybí mi racionální argumenty k uznání její smysluplnosti. Jako možnou smysluplnější variantu, než je stávající stav, jsem navrhnul zamyslet se nad změnou ve smyslu změnit nařízení ve vyhlášce v doporučení, klidně s doporučením zavedeného postupu, aby to neuvedlo včelaře v chaos. Někteří diskutující se zmiňovali spíš o výjimkách ve smyslu podobnosti s výjimkou pro bio včelaře.
- Ono je asi dobré, kdyby se o problému začalo alespoň přemýšlet. :)

- Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
- Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
- Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
- Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
- Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.

Pokud tedy něco smysluplnéno do diskuse můžeš poskytout, zapoj se.

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví.

RK

Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím, že obě výroby by
měly být
prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové zboží by mělo být
prodáváno
také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co jsem měl problémy s
mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru jen celé balíky v
orig.
balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni, že tam je všechno.
A i
tady neni záruka jakosti, když se včelařina a svíčkovina vyrábí v
jednom
podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče zjištění pravosti
vosku je
vždy malý spotřebitel postaven před otázku zaplacení zkoušek. To ví
všichni
a může se na to žehrat a ze strany výrobců spoléhat na to, že
dědulové to
nějak překousnou.

J.P.


Prosím pěkně,je to pravda,že nejlepší včelí vosk "dělají" včely?
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ji?í Pala" <pala.jiri/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vosk
Datum: 2.1.2011 - 12:34:58

> Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím,
> že obě výroby by měly být
> prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové
> zboží by mělo být prodáváno
> také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co
> jsem měl problémy s
> mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru
> jen celé balíky v orig.
> balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni,
> že tam je všechno. A i
> tady neni záruka jakosti, když se včelařina a
> svíčkovina vyrábí v jednom
> podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče
> zjištění pravosti vosku je
> vždy malý spotřebitel postaven před otázku
> zaplacení zkoušek. To ví všichni
> a může se na to žehrat a ze strany výrobců
> spoléhat na to, že dědulové to
> nějak překousnou.
>
> J.P.
>

Praxe bez teorie je slepá, teorie bez praxe je však hluchá!(Dvorský)

Do ničeho tě nemohu ani pobízet co se týkalo šlechtění a inseminace, tak nepobízej laskavě ostatní k totální neřízené zhovadilosti a ztrátám včelstev. Vše dobré. _gp_
............
- Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
- Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
- Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
- Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
- Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.

Pokud tedy něco smysluplnéno do diskuse můžeš poskytout, zapoj se.

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví.

RK

"Otázka původu, je jejich další argument. Ale co je a neni původní , na vyjíjející se zemi, se nedá určit. Je to prostě hovadina, ale oni potřebují vykazovat činnost. Tím že je mnoho dnešních lidí odtrženo od přírody a neznají ani základní přírodní děje a vztahy, budou tito panelákový ochránci vyvíjet snahy k zviditelnění, média budou referovat jejich názory jako svaté a všichni je budou "žrát" a dále platit ze svých daní."

Ono s tím akátem je to právě hlavně o těch vašich "přírodních dějích a vztazích". Akát má jednu nepříjemnou vlastnost, a to že prosytí půdu pod sebou a ve svém okolí ohromným množstvím dusíku a alelopatických látek. Takže namísto různých kytek a třeba i vzácnějších společenstev tam poroste totéž co na starém hnojišti - tak maximálně kopřiva a vlaštovičník. Z pohledu včelaře je to asi jedno, naopak akát je přínos, protože mu plní medníky. Ale neobhajujte se svým neodtržením od přírody a znalostmi vztahů a přírodních dějů. Důvody jsou jinde ;)
Co je nebo není původní, se dá určit v případě Am. exotu docela dobře ;) Boj proti akátu vždy a všude je blbost, třeba do těch měst je to super strom, ale přírodní rezervaci umí pěkně zničit a není to o žádné ne/původnosti. Je to o rozumném přístupu.

_gp_ napsal:

>Do ničeho tě nemohu ani pobízet co se týkalo šlechtění a inseminace, tak nepobízej laskavě ostatní k totální neřízené zhovadilosti a ztrátám včelstev. Vše dobré. _gp_
......................

Gusto, znovu se tě zeptám.
To myslíš tou totální neřízenou zhovadilostí výzvu k přemýšlení o vyhlášce?

Nic jiného tu zatím nedělám.
Ptám se po argumentech, které by ji smysluplně obhajovaly.
Tvůj argument je ten strach z padajících včelstev.
Jak jsem si mohl vyzkoušet, a nejen já, platnost této vyhlášky ti nepadadající včelstva nezaručí. To je praxe při platnosti této vyhlášky, když už jsi se na praxi odkázal. Proto mi tento argument jako moc nezumný nepřijde.

Máš ještě nějaký rozumný argument?

RK

Já myslím, že jedna věc je hledat důvody, proč to nejde a úplně jiná věc je hledat způsob, jak to i za současného stavu jde.
Předepsané komisionální léčení je fakt, ale za současného stavu provádění léčení má včelař obrovskou volnout a klidně může vybírat včelstva a likvidovat agresívní roztoče a nechávat přežívat spíš ty neagresívní.
Například: Není přece dneska problém v době fumigace trochu pokrmit a zateplit a všechny včely potom budou plodovat. Potom stačí jenom u těch včelstev, kde je velký spad roztočů prostě matky předtím zaklíckovat, aby byly včely bez plodu, u těch druhých ne. Včelař tak může vybírat včelstva podle spadu a selektivné léčit úplně v pohodě, žádná léčitelská komis nemá šanci mu na to přijít, protože ve skutečnosti nikde negunguje.
Papírový teoretický vlk se tak nažere a koza praxe zůstane celá.
Akorát s tím včelař nesmí na světlo a pokud se mu povede vyšlechtit znatelně na varaózu odolnější včely, oficiálně to nesmí být výsledek xletého šlechtění, ale 1 - 2 leté náhody a pozorovací schopnosti.....

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví. RK

Na schôdza ZO SZV chodím pravidelne, tajomník vždy prečíta poštu od VV SZV, oznámi sa členom o nákupe GABONU 92 - acrinathrin, Avartin či Varidol, prípadne KM a každý si objedná to, čo sa mu osvedčilo. Kto chce objedná si aerosolovanie a tým to končí. Máme výhodu, že neschopní jedinci sú už dávno bez včiel a noví ak sa prispôsobia väčšine idú ďalej, lajdáci do 3 rokov sa vytratia a chuť včeláriť ich prejde.

Pre Slovensko stačí chovať aj 230 tis. vč., aj tak je niekde sústredené väčšie množstvo včiel ako príroda dokáže uživiť, tí ktorí to pochopili kočujú.
Aj u nás sem tam vytrčí "rožky" MVP, ale včelári ho rýchlo likvidujú, nečakajú kým sa rozvláči po ďalších včelniciach.
Už dlho som nepočul, aby veterinári nariadili spálenie čo i len časti a nieto ešte celej včelnici z titulu MVP.

Potom aj Vasiľov komentár (a nie je to malý včelár) je vkontexte toho, čo som ja napísal a toľko slov tom čo a ako robiť je naozaj mlátenie prázdnej slamy, nič z nej nevytrasieš.
Vzájomné sa obviňovanie a váľať vinu na dedulov je (väčšinou lepšie dodržiavajú nariadenia, ako niektorí mladí) primitívne, čo tak starať sa o svoje včelstvá svedomito a tí čo to nedokážu , vyhynú (myslím tým ich včelstvá) ako dinosauri. Prečo zachraňovať to, čo sa zachrániť nedá. Anton

a.turčáni napsal:

>Na schôdza ZO SZV chodím pravidelne, tajomník vždy prečíta poštu od VV SZV, oznámi sa členom o nákupe GABONU 92 - acrinathrin, Avartin či Varidol, prípadne KM a každý si objedná to, čo sa mu osvedčilo.
>Kto chce objedná si aerosolovanie a tým to končí. Máme výhodu, že neschopní jedinci sú už dávno bez včiel a noví ak sa prispôsobia väčšine idú ďalej, lajdáci do 3 rokov sa vytratia a chuť včeláriť ich prejde.
..................

Podle toho co píšete, je praxe taková, jako by vaše vyhláška nebyla nařízením.
Mělo by to logiku.
A mnohdy se to dělá i u nás.
Jenže u nás v rozporu s vyhláškou, která nařizuje.
Vaše vyhláška je nařízením, nebo doporučením, s tím, že jak píšete, každý ošetřuje tak, jak se mu to osvědčilo, aby nepřišel o včely?
Pokud je doporučením, potom Slovensko je odpovědí na ty skeptické hlasy našich včelařů, že většina včelařů je nedchopných se o své včely postarat, když jim to někdo z kanceláře plošně nenařídí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

a.turčáni napsal:

>Potom aj Vasiľov komentár (a nie je to malý včelár) je v kontexte toho, čo som ja napísal a toľko slov tom čo a ako robiť je naozaj mlátenie prázdnej slamy, nič z nej nevytrasieš.
................
Věřím Vám že Vasalisa může být velký a velmi úspěšný včelař.
Když se ale zapojí do diskuse, měl by zřejmě argumentovat.
Pokud u Vás můžete oficiálně včelařit tak, jak píšete, že to děláte, potom se Vám nedivím, že Vám to připadá nepodstatné.
My to často děláme stejně, proč to ale máme dělat tajně a v rozporu s vyhláškou? Jak píše Radim Polášek - aby se vlk nažral a koza zůstala celá.?
xxxxxxxxxxxxxxxxxx

a.turčáni napsal:

>Vzájomné sa obviňovanie a váľať vinu na dedulov je (väčšinou lepšie dodržiavajú nariadenia, ako niektorí mladí) primitívne, čo tak starať sa o svoje včelstvá svedomito a tí čo to nedokážu , vyhynú (myslím tým ich včelstvá) ako dinosauri.
>Prečo zachraňovať to, čo sa zachrániť nedá. Anton
................

Já s tím, co píšete, úplně souhlasím.
Dědulové nejsou žádný problém, naopak, o své včely se většinou svědomitě starají a mnohému se od nich můžeme učit.

RK

Přečti si to, co jsem jako reakce už napsal. Ty chceš šlechtit a s tím nemá co dočinění povinnost léčit nebo léčit místo nařízení doporučením. Možná ti to dojde, když bych to přirovnal k tomu, že na úřad dojde občan, ale furt se chronicky strefuje do těch špatných dveří, kde mu nepomohou, protože nemůžou._gp_
..........
Gusto, znovu se tě zeptám.
To myslíš tou totální neřízenou zhovadilostí výzvu k přemýšlení o vyhlášce?

Nic jiného tu zatím nedělám.
Ptám se po argumentech, které by ji smysluplně obhajovaly.
Tvůj argument je ten strach z padajících včelstev.
Jak jsem si mohl vyzkoušet, a nejen já, platnost této vyhlášky ti nepadadající včelstva nezaručí. To je praxe při platnosti této vyhlášky, když už jsi se na praxi odkázal. Proto mi tento argument jako moc nezumný nepřijde.

Máš ještě nějaký rozumný argument?

RK

Ahoj Petře,
jelikož jsem 3 roky dělal zástupce hlavního hygienika armády a zřejmě budu dělat brzy hlavního, nedá mně, abych se Tě nezeptal. Otevřel jsem ten odkaz a hned v úvodu tam píší o očkování proti žluté zimnici, kdy očkováním rozšířili žloutenku. Přemýšlel jsi nad tím, co na tom serveru publikují? Nejsem ochoten o tom rozvíjet diskuzi, protože v dobách, kdy se 100 lidí očkovalo stejnou jehlou se opravdu mohlo nadělat dost škod. Dnešní medicína je trochu jinde. Bohužel autoři vebu zřejmě žijí ještě pomalu ve středověku, nechtěl bych se jim dostat do rukou jako pacient.
Proč na druhou starnu neřekneš, že díky očkování byly eradikovány pravé neštovice, že díky němu neznáš žloutenku snad jen u feťáků, dětskou obrnu atd... a tuberkulózu, že znáš jen od přistěhovalců z východu... epidemie cholery u těch, kteří nemaj na očkování...
Lidí, kteří si myslí, že se nic nemůže stát, když se nebude očkovat je pár, ale mezi lékaři hodně málo, už jsme si to vyzkoušeli třeba s tou tuberou v pár krajích a výsledky jsou takové, že jsme se pokorně k očkování vrátili.
Na té naší demokracii mě vadí, že každý kdo má do prdele díru přichází s tvrzeními, které mohou mnoha jiným uškodit a nikdo je za to nepotrestá.
Bohužel je tedy třeba přemýšlet před tím než se člověk pro něco rozhodne a od těch, kteří jen oblbují lidi se odborníci liší tím, že se snaží dalšího vývoje a bohužel nejsou tak aktivní vzhedem k uživatelům...
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Očkování
> Datum: 03.2.2011 07:31:03
> ----------------------------------------
> Zdravím, toto sem dávám jen k zamyšlení, i když se to včel přímo netýká, ale
> před časem tady zaznělo, že nenechat se očkovat je hloupost...
> http://www.celostnimedicina.cz/video-ockovani-a-rizika.htm?utm_medium=email&utm_source=em-prozdravi&utm_campaign=68341
> Petr Kovář
>
>
>