Archiv Včelařské konference

Mno pánové a víte co je nejsmutnější, je to nový včelař, plácá se v tom protože to nikdy nedělal a nikdo mu to neukazal a ani neobjasnil. Kde jsou lidi z jeho ZO???

Když jsem před 5 lety začinal, tak u nas mi alespoň pomahaly, když jsem se zeptal poradily a když jsem požádal ukázaly...(alespon na chalupě u nas doma se na mne vyprdly), ale na schuzich se breči že to chce mladou krev....

Madra, čo keby si niekoho požiadal, poprosil. Či čakáš kto sa tebe bude prosiť, či ti môže prísť ukázať odber meliva?
"Dejte mi lidi, já to udelám".

Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

:-)) jj znam to, ale nejde o mne, ja už to umim, ale o nový lidi. Bydlím u Prahy a věř že tu sehnat jednatele byla úžasná zábava. Na šumavě kde jsem začal včelařit mi pomohly se vším, oddelky a spol. Jak a kdy vložit podložku, jak lečit... Nejde o to aby to delaly za nový, ale jen jim to ukázat. jednou vidět je lepší než 100x čist.
Svým způsobem jde o ně, protože když to udělá špatně, může to pokazit i jim. Mne taky ze začátku nenapadlo, že na přesun včel musí být veterinární potvrzení. Neznáš to nepohlidaji si tě a nechtěný problém je tu.

V pohodě Petře, buď to u vás pochopi a nebo jsou to mamlasove. Žádný učený z nebe nespadl... jaký je tvuj email???

Máš dvě možnosti, sice mne sežerou tady co maj všechno nalinkovaný...

a) měl se odesila v polovine unora, tak tam na 14 dni strčit podložky a pokud toho bude malo delat hloupeho

b) vymest měl v úle, prosít od včel a roztoče na bílé podložce odstranit ručně. S rizikem že budeš na jaře natírat plod. (na moravě používají sýkorky)

pssst ja nic ja muzikant

Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do ulov.Ide o cca 400ks.

Radil by som nechať na pozdejšie, keď už nočné a denné teploty budú primerané. Je dobré si pripraviť rámiky s MS v predstihu, ale odložiť ich do aj nevyhrievanej miestnosti, ale teploty by v nej namali klesať pod nulu. Ms totiž by sa mali zatavovať do výstuhy až po ich dlhodobom zohrievaní (rozložiť na kopy po 10 ks) pri izbovej teplote, musia zväčšiť svoje rozmery, aby sa dostali do rozmerov ako pri ich stavbe včelami. Potom postavené dielo bude skoro dokonalé. Zatavené rámiky jednoznačne na povalu nedávajte, musia byť v izbe!

Raz som ešte pre zimou pripravil 500 rámikov a uložil som ich do voľných nadstavkov na včelnici. Nočné mrazy zapríčinili, že Ms sa vplyvom nízkej teploty zmrštili do takej miery, že prakticky boli odtrhnuté od výstuhy. Musel som ich opravovať a 100 ks som musel zataviť úplne nové MS.
Rozhodnite sa správne. Anton

Dodrý systém. Hlavně ta obměna. Jen s tím člověk musí počítat a pořídit so podle toho medomet. :-)
Díky. Zdenek

Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení.
Tonda
>Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

42x35 to uz je poradny ram! K mezistenam.Z mladicke nerozvaznosti jsem chtel mit taky v lednu hotovo,no s postupem casu jsem prisel na to,ze je nejlepsi (pro moji osobu) zatavovat mezisteny az pred vlozenim do ulu.Zatavuju vzdycky cely nastavek (39x24) a davam ho jako prvni od spodu.

"Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení. "

Podstatné už bylo uděláno. A sice podzimní léčení. Předpokládejme, že bylo uděláno dobře.

To, že po léčení nebyla vyčištěna dna a nebyly tam vloženy podložky akorát znemožnilo rozhodnout, jestli roztoče ještě dorazit na jaře nebo jestli to podle spadlých roztočů v odevzdaném vzorku není třeba. Z hlediska nákazové situce snadno napravitelná prkotina, prostě se to na jaře udělá.
Jenom to nesmí důležití hlupáci rozmazat.....
Pokud takoví v místní ZO nejsou, doporučuji se místní ZO svěřit, ať rozhodne. Aspoň si přímo na místě vyjasníte to, kdo komu co neřekl, kdo zavinil, že podmet po léčení nebyl vyčištěn a nebyly tam podložky.
Pokud jsou, doporučuji měl vybrat a přebrat tak, aby v měli zůstali tak 3 - 4 roztoči na včelstvo a normálně odevzdat. Po vyhodnocení vzorků se nařídí už oficiálně to jarní léčení, ať už bylo potřeba nebo nebylo a tím se to uzavře. Případně se může po ZO jarní léčení požadovat, i když ve vzorku byl počet roztočů menší než 3 na včelstvo, aspoň u nás by to tam mělo být.

dakujem vsetkym,najma p.turcanimu,odtrhnutie od drotika bolo to coho som sa najviac obaval,takze pockam do jari..Zdenek,presne tak,podmienka je medomet do ktoreho sa vojdu vysoke aj nizke,idealny je zvratny..Gusto

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

Buďto má celý rok prvního dubna Váš známý včelař, nebo Vy... :-D.
Petr

-----Původní zpráva-----
From: M. Kakrda
Sent: Wednesday, January 26, 2011 3:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sibirske vcely

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

Zdravím příteli,
nevím kde se v současné době tyto včely dají sehnat.
Před časem (asi 2 roky nazpět) vyšel článek o tomto druhu včel v časopise Včelařství. Autor v něm popisoval nadprůměrné výnosy medu, odolnost vůči nemocem. Nevýhodou tohoto plemene je jeho nadprůměrná velikost, takže při opylování často dochází k poškozování květů. Více informací naleznete v již zmiňovaném Včelařství. Přeji hodně úspěchu při včelaření.
Vašek

Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe zbavit.

Hezký večer,má praxe s myšmi v úlu je taková,že myši tam chodí jen v noci "mlsat".Přes den tam nebývají.Stačí tedy přidělat na česno kus staré mateří mřížky,včela jí proleze a myš ani rejsek ne.Pozor ovšem na díry ve dně úlu,teď se mi stalo,že u úlu se sololitovým dnem si prostě myš vykousala v sololitu díru.V případě sibiřských včel bych byl VELMI OPATRNÝ!Zavlečení jakéhokliv cizího druhu s vidinou laciných velkých zisků vždycky má v dlouhodobém horizontu víc negativ než pozitiv.Takže jednoznačně NE!

V Moskvě, teď se jiím tam právě rojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Kakrda <M.Kakrda/=/Seznam.cz>
> Předmět: Sibirske vcely
> Datum: 26.1.2011 15:56:13
> ----------------------------------------
> Dobry den,
> chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
> nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
> poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
> Dekuji.
> Marek
>
>
>

Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.

Marku,vezmi znameho vcelare a vyrazte na Kromeriz,staci,kdyz se budete hlasite vyptavat po vcelach,ktere nosi med v zime,lidi uz Vas nasmeruji spravne.Pozor,sibiranky bodaji i pres usanku.

V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely, takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

Jedině tak ve vyhřívaném skleníku plným kvetoucích rostlin.
Možná tak u atomové elektrárny s využitím zbytkového tepla.
Pavel


----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 4:16 PM
Subject: Re: Sibirske vcely


Buďto má celý rok prvního dubna Váš známý včelař, nebo Vy... :-D.
Petr

-----Původní zpráva-----
From: M. Kakrda
Sent: Wednesday, January 26, 2011 3:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sibirske vcely

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

Marku, oni si z Vás dělají legraci. Protože nevím, jestli si i Vy děláte legraci nebo jste jen dostal mylnou informaci, dovoluji si Vás informovat jak to je. Před časem skutečně vyšel ve Včelařství článek o sibiřských včelách. Jednalo se o humornou povídku, byla velmi vtipná a mně osobnšě se velmi líbila. Žádné sibiřské včely těchto vlastností samozřejmě (a bohužel) neexistují. Pokud jste z Jižní Moravy a chcete opravdu začít včelařit, ozvěte se mi přímo mailem na holy.vcelar(-)seznam.cz

M. Holý, jednatel JM KKV

mršky si hrají na schovávanou...
Teď už nic. Čekat na rozsudek od počtářů roztočů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Janusz" <JanuszL/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 9:58 PM
Subject: Re: Mel


Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad
ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM
DĚLAT??? Děkuji.

Myš očkem proleze jako nic. Zalígrovat mříží očka. Myš vyleze klidně i po
stěně paneláku do 5 patra.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 10:36 PM
Subject: měl - rozkousané včely


V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe zbavit.

Do podmetu vložte kartón 15 x 15 cm, kúpte lepidlo na odstraňovanie škodcov, sprvte ním na kartóne kruh v priem,er 14 cm široký asi 10-15 mm a do stredu návnadu, pre myšovité aj suchý chlieb, hmyzožarce piskorov -rejskov kúsok salámy. Anton

Zdravím. Potřebuji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.
---------------

Máš kliku, že jsi je neodevzdal do vzorku.

Předpokládám, že jsi měl odebral před oteplením, a to byla klika.
Protože není problém, aby v buňkách, na loučkách a možná i na včelách zůstalo přes 50 roztočů.
A pak se včeličky rozlezou, roztoči spadnou a veškerý zimní sběr měli je na nic.
Protože ten se začal dělat v dobách, kdy bylo třeba zjstit, kam až se nám roztoč dostal - tedy v dávných dobách kdy ještě nebyl všude.
Vypovídající hodnota těch vzorků je nulová. Důležité je sledovat spad po léčení - to řekne jak napadené šlo včelstvo do zimy, spad po druhém ukáže účinnost léčení a pak je důležité vědět co se děje v létě.

Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat.

Karel

Ano ano, včela sibiřská nanosí spoustu sněhovice a krajem roku i ledovici. Škoda jen, že ji "svět neviděl". Podobně, jako s tou jitrnicí.

A jak ten trus vypadá? Takto?
http://www.youtube.com/watch?v=NrHg4pdquOo
Pokud ano, tak je to spíš rejsek, ten proleze i zavřeným česnovým klínem, viděl jsem to na vlastní oči. A Zatím mám pocit, že si jen dole v podmetu chroupe mrtvolky a včely "asi" neruší/nedemoluje.

Sibiřské včely se pro naše zeměpisné šířky a podmínky nehodí. Dlouholetým výběrem a chovem v sibiřských mrazech získala ta včela specifické genové vybavení, které jí usnadňuje přežití v krutých sibiřských mrazech a umožňuje i za nízkých teplot sbírat skladinu a vytvářet zásoby. Jenže za to byla zaplacena určitá cena. Například zatímco běžná včela získává energii pro létání a pro výrobu tepla v úlech z cukrů, sibiřská včela byla nucena v mrazech využívat koncentrovanější zdroje energie, našla je v pryskyřici tekoucí z jehličnatých stromů a potom zejména v surové ropě, která vyvěrala na povrch na sibiřských naftových polích. A později si navykla i využívat už zpracované petrochemické výrobky. Umí létat na naftu, na minerální oleje, motorové, převodové i jiné, benzín jí moc nejede a LPG už vůbec ne.
Podobné to je i s tolikrát vychvalovaným snášením medu za mrazů. Sibiřská včela to umí, to je pravda, jenže jak to ve skutečnosti dělá? Dostatek tepelné energie z ropy jí totiž umožňuje i za sibiřských mrazů vybraný medonosný strom působením množství jedinců včel jako roje vyhřát na vegetační teplotu, přimět tak k velice rychlému rašení a mízu, které potom proudí z kořenového systému do kmene a větví vysát a i bez mšic přeměnit na medovicový med. Vysátý strom pak roj opouští a stěhuje se na jiný, který pátračky už předtím vytypovaly.
Med ze sibiřských včel je bohužel velice silně cítit, podle toho, co tyto včely používají jako zdroj energie. Pokud to je někde v hlubokých jehličnatých lesích, med sibiřských včel je cítit silně po terpentýnu, pokud to je v blízkosti civilizace, po ropných výrobcích, naftě, olejích a podobně. Sibiřské včely velice snadno tyto látky po čichu nalézají a hromadně tak obtěžují například obsluhu a zákazníky benzínek, zaměstnance firem zpracovávajích nebo přepravujících ropu a dokonce i jednotlivé řidiče automobilů s netěsnící palivovou nádrží či ukapujícícm olejem z motoru nebo převodovky. Obyvatelé Sibiře jsou zřejmě na sibiřský med zvyklí, bohužel čeští zákazníci med s odérem terpentýnu nebo ropných výrobků považují za pančovaný nebo porušený a nekupují ho.
Taky ona zdánlivě vítaná schopnost sibiřské včely snášet med i v zimě v mrazech je po bližším zkoumání problémová. Co možná snese limba na Sibiři, český strom nesnese. Probuzení spícího stromu i v našich mírných mrazech do plné vegetace, následně vysátí mízy a potom jeho opuštění včelami a jeho vychladnutí do okolních zimních teplot naše stromy až na výjimky většinou nepřežijí. Včelař chovající sibiřské včely se tak ocitá pod silným tlakem majitelů okolních lesů, který v současné době zpravidla vede k vystěhování takových včel někde jinde. Doba socialistická, kdy se působení těchto včel dalo krýt likvidačním působením průmyslových exhalací, dávno minula....

Takže dobře radím, sibiřské včely raději nekupujte. Likvidují naše lesy a jejich med u nás neprodáte. Kupujte ty naše, místní , vyšlechtěné na naše podmínky.

Vlastní zkušenosti: - myš se vám dostane do úlu většinou, když pozdě dáte do česna mřížku nebo klín.
Začne rozkousávat plásty (je bíložravec) a tahat si do podmetu listí a trávu jako hnízdo. Když nemusí, tak z úlu nevylézá. Jak se naučí na konkrétní úl, tak jedině chytit, dokáže vykousat i v plastové krytce očka díru cca 2cm, aby se tam (nebo ven) dostala. Mám vysoké podmety, tak jsem vždy řešil pastičkou. Nutno řešit rychle. Mě tam začla většinou řádit tak v půlce listopadu a pokud jsem to do měsíce nevyřešil (po měsíci je na dně cca 5 cm vrstva vosku a třísek z rámků a plný podmet listí), včelstvo na jaře padlo (v úlu zbyla pouze plástová "koule", kde sedělo včelstvo). Je zajimavé, že se mi po dvakrát za sebou stalo, že jsem ji začátkem prosince chytil do pastičky (spolehlivě mi funguje vlašský ořech), říkám si dobrý a na vánoce, při čištění podložek na sběr měly, jsem zjistil, že v tom samém úlu (z cca 30) je druhá myš (chycena do pastičky, ale včelstvo nezachráněno).
S rejskem je to jiné. Ten mi do úlu většinou leze jen v noci. Jakmile zjistím, že jsou na dně rozkousané včely, zkontroluji mřížku v česně (stačí u trochu roztažené dráty (té mršce snad stačí 6 mm)) a uzavřu očka.
Na něj se ale nezlobím, ten takovou paseku jako myš nenadělá.

Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
Dík Petr S.

Ještě asi bude nějaké rozlišení mezi myšicemi a myšima. Myšice žijí v lesích a v křovinách, umí šplhat a živí se hodně hmyzem. Je pro ně přirozené vylézt po úlu nahoru a udělat si na zimu hnízdo třeba úplně nahoře v strůpku. Myši by měly být spíš býložravé, žijí spíš u země nebo v zemi v norách, šplhají nerady a do úlu by tam měly spíš jen "docházet" za včelami.

Moje zkušenosti jsou takové, že největší tlak hlodavců je na podzim před napadnutím první silné sněhové pokrývky, kdy jsou zřejmě přebyteční hlodavci vyháněni z nor, aby si vyhrabali na zimu svou noru nebo našli své zimoviště. Po napadnutí sněhu zřejmě ti, co to nestihnou, pohynou a ostatní se až do jara drží výhradně ve svých norách, takže do úlů nelezou. To platí pro úly umístěné venku, kolem kterých je holá plocha. Ve včelíně nebo pokud je v blízkosti úlů nějaké harampádí nebo hromada něčeho nebo i ten včelín, tam "přebytek" hlodavců zůstává přes celou zimu a přes celou zimu tak mohou do úlů hlodavci nalézt a udělat tam paseku.

Co se týká plástů, hlodavci se mohou utlouct po pylu. Pokud je v úlu neobsazený včelami nebo i v bedně plást s větším množstvím pylu, zřejmě ho cítí a prohryžou se k němu. Přirozeně plásty s medem nebo jen plásty od medu dokáží požrat taky. Starší plásty s množstvím košilek zřejmě taky považují za potravu a dokážou je požrat.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr S. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovac? za??zen?
> Datum: 27.1.2011 07:43:00
> ----------------------------------------
> Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak
> na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně
> převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl
> požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo
> zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
> Dík Petr S.
>
>
>

Rejsek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: m?l - rozkousan? v?ely
> Datum: 26.1.2011 22:37:07
> ----------------------------------------
> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>
>
>

"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.

Kapoun napsal:

>"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
>Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
>Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
>Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
>Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
................

Ano, děláme to pro sebe.
Šlechtíme roztoče, a o odolnost včel se (téměř) nikdo nezajímá.

U nás se při 50 roztočch ve včelstvu na jaře NAŘIZUUJE chemická válka, protože hrozí, že včelstva, která tu chováme, jinak padnou i přes těch cca 6 chemických bitev, která s roztoči během roku mnohde vedeme.
Oproti tomu Kefuss ve Francii má problém, že nemá dostatek roztočů na otestování odolnosti svých včelstev.
Neví, která má vyřadit, protože když není dostatek roztočů, odolnost včelstev se tak neprojeví.
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.

Jakou to má logiku?

Dobře nám tak, když nám to nevadí, náš skanzen nám tu určitě nikdo záviděl nebude. :)

Radek Krušina

No to já počítám roztoče v odevzdávané měli vždycky. Lépe řečeno počítám je při odběru měli ze včelstva. Při 20 včelstvech se to v pohodě dá a je dobré vědět, že těch 50 roztočů je z konkrétní včelstva, v průměru by se to ztratilo a výsledek by byl negativní. Tak vím, co můžu čekat a na to včelstvo se zaměřit.
Taky si myslím, že to děláme pro sebe, a že by si každý ty počty roztočů mohl ohlídat sám. Otázkou je co by se stalo s léčením. Na druhou stranu mi příjde trapné dělat plošné ošetření na jaře, když vím, že v měli jsem měl 0 roztočů. Po tom roce úhynů tady zavládla hysterie a léčilo se ostošet už na jaře mluvili o plošném podzimním Gabonu apod. Ve světle výsledků Kefusse je to docela úsměvné.

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002)
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jasně, v podstatě když to někomu pomůže, nebo si to myslí, tak ostatně proč ne ... Nějaké číslo to dá ... Nicméně: odevzdáte směsný vzorek, který nic neříká o situaci v jednotlivých včelstvech. Vrátí se Vám počty roztočů, které to opět neříkají, navíc je to jen počet, nikdo neví, co je to za roztoče, protože během toho měsíce bylo oteplení a v nástavkovch úlech bylo dost živo a mohli tam napadat i roztoči zapadlí kamsi po podzimní chemické válce ... Takže vlastně: co z těch čísel víme? Když si to spočítám sám, mám evidenci za každé včelstvo, včetně přesné doby a počasí ...
A ještě jedna věc: když padalo více mrtvolek, udělal jsem si zkusmo jejich smyv ... No a samozřejmě tam byli také roztoči, ti se ale do spadu v měli vůbec nedostali ... Takže ...?
Navíc - a to je zajímavé: v lednu jsem v měli viděl roztoče podstatně světlejší, nikoli však úplně světlé. Předpokládám, že to byly uhynvší nedovyvinuté samičky ... jakou má jejich spad výpovědní hodnotu? To bych se rád zeptal zkušenějších...:-)
Jiří

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.

Kapoun napsal:

>O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně.
>Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
................

Nejsem zasvěcený o nic víc než všichni, kteří čtou Moderního včelaře. Zasvěcenější jsou ti, kteří byli na podzim v Praze na včelařské konferenci, kde dotyčný předával své zkušenosti.

Princip je ale jednoduchý.
Po opuštění cesty testování chemického boje proti roztoči pan Kefuss zahájil cestu hledání včel odolných proti roztoči.
Svá včelstva přestal léčit.
To, co přežilo, dále rozmnožuje a sleduje.
Vybírá nejodolnější k dalšímu chovu.
Říká tomu Bond testy - "žít a nechat zemřít"
Více viz moderní včelař, popřípadě internet.

RK

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012)

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste zprávy z podzimní pražské konference na webu PSNV.
Jiří

Radek Krušina:
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.
.........
Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_

_gp_ napsal:

>Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_
....................

Ahoj Gustve,
předpokládám, že necheš říct, žes nepochopil podstatu toho, co jsem napsal.

Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).

Jestli je to genetika, nebo chemie, nebo vlatně fyzika u odolných včelstev, pro pochopení nesmyslnosti našeho systému přístupu k roztoči je podlě mě podružné.

Radek Krušina

Kapoun:
A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
------------------
To znám, na myšlení jsou zde jiní.

Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká a přemýšlí.

Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct roztočů ve včelstvu.
Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na 1včelstvo.
Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co se válí v buńkách po prvním léčení taky.

Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1. do 31.1. který měsíc je ten správný?
A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou, bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.

Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale nula a 15 to je víc jak nepřesnost.

Karel

Taky mohl vyndat podložky o 14 dní později po oblevě a měl by tam pětinu původního množství měli a taky žádné roztoče.

Radek Krušina:
Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).
.........

Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil. A než si ji koupí, musí sem přijít podle mě s poťouchlým návodem "žít a nechat zemřít". To mi připomíná jistou pohotovost první pomoci, kam se chodí umírat a jen proto, že věřím doktorovi do doby, než tedy umřu!



Vím, že každé zboží má návod k použití. Jaká doporučení či návod existuje k tomu, aby byla matka "odolná" VD byla "odolná"? Snad jsem se vyjádřil jasněji o "odolnostech". _gp_

Jestliže má p.Kefus varroatolerantní včelu nebo její základ, tak proč si ještě nevyzvedl odměnu z evropského fondu? Že by mu to nestálo za to? A nebo nemá nic a jen si dělá reklamu? Ono jestli včelstvo uhyne je o přímé ůměře množení roztoče ve včelstvu. Mladý oddělek má míň roztočů a ty než se namnoží, na hranici možnosti včelstva zabere nejaký čas,až potom včelstvo uhyne a nahradí ho oddělkem s matkou odchovanou od včelstva prozatím žijící a tomuto postupu říká Bond test.To že prodá hodně matek a oddělků je jen důkaz, že je dobrý obchodník a souvisí to z reklamou kterou si dělá. Pánové probuďte se a vraťte se do reality možnosti selským rozumem.Současná chemie tu není na věčné časy, zastávat se jí nebudu, je třeba hledat jiné možnosti spíš směrem víc bio, ale hlavně když ošetřovat včelstvo proti roztoči, tak v době bez plodu,mezi vánocemi a začátkem ledna. Včela 100% varroatolerantní není a kdo to tvrdí lže.Jsem ochoten uznat selekci až do stavu částečné tolerance a zbytek do těch 100% musí zařídit včelař. Jinak Vám budou včelstva pořád hynout a najivní s klackem pod nohama budou sami sobě nalhávat, že to je dobře.


Přítely s problémem okolo měli, neřešte to, něco zespod vyhrábněte, roztoče vyberte ať se vlk nažere a koza zůstane celá. A sledujte spad a podle toho v sezóně použijte kys. mravenčí a od pol. října Varidol s tím,aby jste druhé a třetí ošetření udělal co nejpozději ke konci roku.

Jedine tymto sposobom sa mys da chytit v ule, samozrejme, ze musi byt odnimatelne dno.
Darmo ten pan Turcani ma velmi dobre skusenosti. Ja som tak vkladal sklo s lepidlom a na druhy den bol piskor chyteny.
M.Senican
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Myi v ?lech
< Dátum: 26.1.2011 22:43:02
< ----------------------------------------
< Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na
< podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je
< však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe
< zbavit.
<
< Do podmetu vložte kartón 15 x 15 cm, kúpte lepidlo na odstraňovanie
< škodcov, sprvte ním na kartóne kruh v priem,er 14 cm široký asi 10-15 mm a
< do stredu návnadu, pre myšovité aj suchý chlieb, hmyzožarce piskorov
< -rejskov kúsok salámy. Anton
<
<
<

Dobrý den pane Kakrdo,
po dlouhé době jsem opět navštívil tuto konferenci a velice jsem se zasmál. Ne snad Vašemu dotazu, ale názorům a znalostem našich internetových včelařů. Pokusím se trochu objasnit daný problém. Sibiřské včely samozřejmě v zimě nesbírají nektar ani „sněhovici“ či „ledovici“ jak se zde domnívají někteří znalci, ale přezimují stejně jako včely u nás. Tvrdé a dlouhé sibiřské zimy a krátké vegetační období nutí sibiřské včely nahromadit v krátkém časovém úseku daleko větší zásoby. Včely se musely přizpůsobit krutým podmínkám, proto jsou schopny létat při nižších teplotách, ale i za špatného počasí.
Tyto včely u nás legální cestou budete těžko shánět. Včelaři, kteří se chovem tohoto druhu zabývají vše z pochopitelného důvodů tají. V našich podmínkách totiž sibiřské včely dosahují nepředstavitelných výnosů. Na Slovensku prý probíhají pokusy s chovem, ale s jejich sdílností raději nepočítejte. Pokud by jste se přece jenom chtěl dozvědět více, zkuste například tento odkaz:
http://www.p4ela.net/index.php?option=com_content&task=view&id=313&Itemid=346
ale snadno najdete i jiné odkazy.
Pokud opravdu chcete začít včelařit, přihlaste se do základní organizace ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. Zde Vám umožní získat včelstva chovaná u nás a poskytnou Vám mnoho užitečných informací, nebo mi můžete poslat dotaz emailem na pista1971/=/email.cz. Bude to jistě lepší, než tyto informace získávat na nějaké pochybné konferenci.

Vladislav Pištora:
... přihlaste se do základní organizace ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. ..... Bude to jistě lepší, než tyto informace získávat na nějaké pochybné konferenci
------------------

Dobrá rada nad medovici.

:-)

Řekl bych, že trus vypadá přesně takto. Na nějakou škodu to nevypadá. Žádné rozkousané voští v podmetu není. Nalíčil jsem již asi před měsícem do podmetu klasické pastičky s kousky pečiva, jsou však netknuté. Původně byl trus ve třech úlech, nyní už jen ve dvou. To mě zarazilo, protože nevím, jak by se myš dostala ven. Leda by v úlu uhynula anebo je to skutečně rejsek.
Rejsek tedy nevadí? Neměl bych česno zajistit mřížkou nebo pletivem, když je klín proti rejskům nefunkční?

Jak Jsem choval sibiřské včely.


Koukám si tak jednou v podvečer okolo chalupy a koukám, že mi pod střechu lítají neskutečně velké včely. Jejich velikost byla neskutečná a zvuk který vydávaly by potěšil srdce nejednoho včelaře, protože jedna včela mela zvuk jak celý roj mých normálních kraněk??? TO MUSÍ BÝT VÝKON A SNŮŠKA !!!! TO MUSEJÍ BÝT LEGENDÁRNÍ SIBIŘSKÉ VČELY!!!

Opatrně jsem kouknul na půdu a samozřejmě hnízdo jak hrom… co budu povídat, obsahově lepší než můj nejlepší úl….

Začal jsem uvažovat, byl začátek července a na oddělky bylo už pozdě a tak jsem si řekl, že uprostřed srpna hnízdo otevřu, med vyberu a Sibiřské včelky usadím do svého normálního úlu….

Každý den jsem je chodil kontrolovat, odhadovat medný výkon a kolik kvalitního medu tam bude… Šumavský med od sibiřských včel, to něco bude!!! Už jsem se těšil jak malý kluk…

Nastal den „D“

Jako zkušený včelař jsem si vzal dýmák, krátké tričko, no a po naléhaní mamky jsem si vzal alespoň kuklu po dědečkovy. Vzal žebřík, nůž a vědro na med a křičel na mamku ať vymyje více sklenic, že to bude úroda….

Poté jsem vylezl nahoru a rozřízl hnízdo…. Od té doby si toho moc nepamatuji, jen obrovský hukot, pak křik a modré majáčky, pak přiletěla helikoptéra a opět křik…

A mé nebohé sibiřské včelky prý nakonec zlikvidovaly hasiči…. Chudinky…

Takové včelstvo neumře na varoázu hned první rok ale obvykle až třetí. To je pak základ toho úspěchu, že mu 1/3 včelstev přežívá. Ovšem nemusí to být takto! Je to jen můj názor. Něco podobného na začátku celosvětového rozšíření udělali amíci a nezadařilo se jim to. Také doba šlechtění 13 let se mi zdá neuvěřitelně krátká. Podle mne to bude asi jen velký humbuk po kterém za chvíli ani pes neštěkne. Strašně rád bych se ale mýlil!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 12:02:03
> ----------------------------------------
> O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený
> jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou
> roztoči? Mně to nějak uniklo.
>
>
>

Osobně si myslím , že je to každého věc jestli léčí Pokud ošetřuji já, je mi to jedno. Já každoročně vytáčím med a on pro změnu shání roje. Každý se bavíme jak umíme.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:04:01
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina:
> U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné
> včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
> Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od
> roztočů zbavená neodolná včelstva.
> ........
> Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným
> včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli
> se nemýlím. _gp_
>
>
>

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:29:09
> ----------------------------------------
> Kapoun:
> A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní
> zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů
> při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a
> dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně
> zkresluje výsledky. ...
> ------------------
> To znám, na myšlení jsou zde jiní.
>
> Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká
> a přemýšlí.
>
> Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct
> roztočů ve včelstvu.
> Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v
> lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na
> 1včelstvo.
> Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co
> se válí v buńkách po prvním léčení taky.
>
> Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném
> vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1.
> do 31.1. který měsíc je ten správný?
> A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady
> najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou,
> bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen
> setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.
>
> Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale
> nula a 15 to je víc jak nepřesnost.
>
> Karel
>
>
>

:evil: :cheer: :idea: :woohoo: :( :shock: :pinch: :D :kiss: B) :dry: :angry: :?: :idea: :arrow: :!:
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladislav Pitora <pista1971/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sibirske vcely
> Datum: 27.1.2011 17:55:49
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Kakrdo,
> po dlouhé době jsem opět navštívil tuto konferenci a velice jsem se zasmál.
> Ne snad Vašemu dotazu, ale názorům a znalostem našich internetových
> včelařů. Pokusím se trochu objasnit daný problém. Sibiřské včely samozřejmě
> v zimě nesbírají nektar ani „sněhovici“ či „ledovici“ jak se zde domnívají
> někteří znalci, ale přezimují stejně jako včely u nás. Tvrdé a dlouhé
> sibiřské zimy a krátké vegetační období nutí sibiřské včely nahromadit v
> krátkém časovém úseku daleko větší zásoby. Včely se musely přizpůsobit
> krutým podmínkám, proto jsou schopny létat při nižších teplotách, ale i za
> špatného počasí.
> Tyto včely u nás legální cestou budete těžko shánět. Včelaři, kteří se
> chovem tohoto druhu zabývají vše z pochopitelného důvodů tají. V našich
> podmínkách totiž sibiřské včely dosahují nepředstavitelných výnosů. Na
> Slovensku prý probíhají pokusy s chovem, ale s jejich sdílností raději
> nepočítejte. Pokud by jste se přece jenom chtěl dozvědět více, zkuste
> například tento odkaz:       
> http://www.p4ela.net/index.php?option=com_content&task=view&id=313&Itemid=3
> 46
> ale snadno najdete i jiné odkazy.
> Pokud opravdu chcete začít včelařit, přihlaste se do základní organizace
> ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. Zde Vám umožní získat včelstva chovaná u
> nás a poskytnou Vám mnoho užitečných informací, nebo mi můžete poslat dotaz
> emailem na pista1971/=/email.cz. Bude to jistě lepší, než tyto informace
> získávat na nějaké pochybné konferenci.
>
>
>

_gp_ napsal:

>Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí.
>Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil.
.............

V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.
Použil jsem Kefusse, protože je v současnosti u nás zřejmě nejznámější, ale není jediný, kdo na tento fakt upozorňuje.
A je to použito v souvislosti s naší metodikou postavenou na nejméně odolných včelstvech - snaha vybít roztoče na 0 a tam, kde se to nepovede, plošně nařídit nasazení další dávky.

To není fantazie.
Pokud si někdo chce otestovat, jak na tom jeho včelstva s odolností jsou, potom určitý počet roztočů je prostě k tomuto účelu potřeba.
Možná jsi tou naivitou myslel víru v možnost šlechtění na odolnost proti roztoči.
Já za naivitu považuji si myslet, že někdy u nás můžou být včely odolnější proti roztoči, pokud se něco nezmění v naší metodice.
A tvrdit, že něco není možné (odolná včela proti roztoči), když to nevím, je, mírně řečeno, nesprávné logické vyvozování.


Radek Krušina

Nechci poučovat, ale mnohem lepší jsou Grónské a Faerské včely. Sibiřské včely jsou dobré, ale Grónské nebo Faerské jsou mnohem lepší. Jsou příbuzné, ale hodně se liší. Nechci opisovat z Wikipedie data, ale jen bych vyzdvihl vytrvalost Faerek. Nezmrznou i když se nevrátí do úlu, i po několika dnech rozmrznou a jsou schopny letět. A nevadí jim ani velké teploty v kráterech sopek, kde opylují rostliny, ale hlavně sají nektar.

Minulý rok mi rejsek v úlech žádné škody nezpůsobil.....letos úly začal navštěvovat mnohem dříve, už na podzim, ale ani tak nepočítám se škodami na včelách. Nejspíš si vystačí s mrtvolkami na dně a při požírání se asi umí chovat tiše.

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan
-----------
pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.

Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety, nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.

ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na úrovni včelařství.
Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady nebyly včely

Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil uvažovat mimo ofic. mantinely.
A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém a výkaznickém systému.

:-)

Karliček Pepíčku :-)

Toto dela rejsek, uz jsem letos dva capnul. On mozna tolik v ule neskodi
jen prebira mrtvolky.

Za to mys dela peknou paseku, rozkouse mel takze rozdil hrave poznas i bez
zkusenosti. Taky uz jsem jednu chytil :-)

Vyhoda vysokych podmetu :-) Ale chystam se na poradne cesnove vlozky,
takhle to nejde...

T.H.



2011/1/26 Pavel K <e-mail/=/nezadan>

> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 07:48:59
> ----------------------------------------
> Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet
> nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je
> nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s
> technikou.
>
> Pepan
> -----------
> pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného
> listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.
>
> Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety,
> nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit
> jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
> A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.
>
> ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře
> k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo
> organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na
> úrovni včelařství.
> Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady
> nebyly včely
>
> Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se
> projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
> Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil
> uvažovat mimo ofic. mantinely.
> A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
> Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že
> přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná
> dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém
> a výkaznickém systému.
>
> :-)
>
> Karliček Pepíčku :-)
>
>
>

Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_

..........
Radek Krušina: V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

RK

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan
---------------
Dobrá dedukce,
a teď jen přemýšlím, jak se došlo k tomu, že se lidi téměř pravidelně myjí a udržují osobní hygienu.
Byly zavedené povinné stěry a každý se musel v pondělí dostavit na kontrolu čistoty uší a spodnho prádla?

Ty přirovnáváš včelaře k málo přizpůsobivým sociálním skupinám v dolních patrech společnosti.
Máš s nimi (včelaři) dlouhodobé zkušenosti takže asi víš o čem mluvíš.

Ovšem, je trochu nepohodlné, když se k takovým kontrolám musí podřizovat ti, co mají normální návyky. U včel i v koupelně.Samozřejmě nemámnic, proti tomu, když si bude ČSV komisionálně léčit, natírat atd. Ale ať do toho netáhá mě.

Karel


O

Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

.......
Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR. _gp_

Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.To by příroda už zařídila dávno sama. To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím. Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.

Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
-------------------------------------------------------------
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.

P.Fojtík:
Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
------------------
Pokud sleduji vyjádření třeba Radka Krušiny a dalších, tak ti to snad nikdy netvrdili, že je třeba nechat hynout včelstva na VD.

Naopak, pokud někdo bude hledat taková včelstva, tak to má pod kontrolou a musí sledovat spad atd.

Pokud se pak někde nějaká nadějná včelstva podrobí nějakému soft či úplnému "bond testu" je jiná věc.

ALe zatím se nikdo u nás do této etapy nedostal, zatím je problém najít trochu nadějná včelstva. Protože to je na pětiletky a taky na stovky sledovaných včelstev.
Notabene mezi populací co byla "zglajšaltovaná" léčením. Něco jiného by bylo hledat v populaci včelstev kde se tak intenzívně neléčí, u nás to bude díky vysoké intenzitě chemického ošetřování velmi obtížné.

Takže další vyjadřování o nebezpečnosti této cesty pro okolní včelaře od hynoucích včelstev co jsou sledována na odolnost je ukázkou toho, že autor asi nesleduje o co tu jde.
A v českém tisku se toho moc nedočetl, snad jen v pár posledních číslem MV, takže je asi zybtečné bez čtení referátů z kongresů a dalších prací v té prokleté "američtině" se k tomu vyjařovat.
Nejlépe pak s uvedením zdroje.



A jen mi je divné, že na jednu stranu je hledání odolné včely považováno za pitomost ze západu.
A co Ing. Veselý z Dolu a jeho výzkum? Ten je taky pomýlený?
Nebo byl zastaven? Já nevím? Dejte vědět.

Karel

Taky jsem měl jeden úl napadený myší nebo nějakým hlodavcem. Jen jsem na pár
dní dal pryč česnovou zábranu.
Udělal jsme si z mateřích mřížek česnovou uzávěry a uvidim. Doufám že maj
včelky klid. Loni jsem takhle o jedno včelstvo přišel (myšice, to je další
taková mrcha, vypadá jak myší jezevčík).

Pavel


----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 8:08 AM
Subject: Re: měl - rozkousané včely


Toto dela rejsek, uz jsem letos dva capnul. On mozna tolik v ule neskodi
jen prebira mrtvolky.

Za to mys dela peknou paseku, rozkouse mel takze rozdil hrave poznas i bez
zkusenosti. Taky uz jsem jednu chytil :-)

Vyhoda vysokych podmetu :-) Ale chystam se na poradne cesnove vlozky,
takhle to nejde...

T.H.



2011/1/26 Pavel K <e-mail/=/nezadan>

> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>

Všechno souvisí se vším. Tím začnu.
Podívejme se na sebe jak se sami chováme.
Chceme šlechtit proti varoáze - dobře!
Chceme vysoké výnosy - taky dobře.
Jenže: bojujeme prot ? rojení; Rozmnožování je však ta základní základní vlastnost všeho živého a silného. Jelikož vždy je v přírodě něco za něco dosáhneme menší rojivosti na úkor životaschopnosti. Všiměte si jedné věci, v přírodě vždy přežívají ty druhy které se dokáží hodně množit.
Co my děláme, nakupujeme matky které pocházejí z nouzových matečníků jako kvalitní. Přitom o nouzových matečnících doma mluvíme jako o braku, zrovna tak je to s rojovými.
Svoje rádoby ušlechtilé chovy považujeme za něco extra a hrozíme se toho , že ten dědula vedle nám to bastardí.
Ale on opak je pravdou, ať si to uvědomujeme nebo ne. Ty dědulovy včely nám brání aby nedocházelo k imbrídingu a následnému ochabování odolnosti.
Dědulovi včely často umírají a usazuje nové roje - my ho za to odsuzujem.
Zato ten slavný frantík dělá přesně to samo, (ale jelikož to umí prodat) tak ho vynášíme do nebe.
Z toho všeho pak můžem vyvodit.
1) Chcemeli ty vysoké výnosy - bez té chemie to nejdede.
2) Chcemeli vcely zdravé a med bez chemie - s těmi vysokými výnosy to také nejde.
Je pak jen na vás kterou cestu si vyberete


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:21:31
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
> Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz
> ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam
> před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o
> fantazii.
>
> Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje
> věc. :)
> Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.
>
> ......
> Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči
> kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
> _gp_
>
>
>

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:39:03
> ----------------------------------------
> Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta
> situace není v ČR.
> -------------------------------------------------------------
> :-D
> Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to
> neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od
> nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to
> napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme
> směle prohlásit, že to nefunguje.
>
> Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve
> včelařství. Asi je to náš národní sport.
> Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že
> včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja
> včelu najít.
>
>
>

P.Fojtík napsal:

>Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.
>To by příroda už zařídila dávno sama.
>To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.
.................

Dovolím si nesouhlasit.
Tam kde se to nechalo na přírodu, už odolné včely mají - třeba u afrických plemen včely medonosné.
Tam, kde ale včelaři včely chovají a nechtějí si je nechat uhynout, se přírodě brání, a ona přírodní výběr provede třeba až tím CCD, třeba při neúčinnosti léčiv atd. Ano se té přírodě stejně neunikne. :)

A každý chovatel to určitě nepodepíše.
Žádný rozumně uvažující chovatel nebude tvrdit, že příroda neumí pomocí přirozeného výběru přizpůsobit druhy změněnému prostředí.
Otázkou ovšem zůstává, zda by se cíleným postupem, při využití moderních metod šlechtění, nedalo toto přízpůsobdní se problému nějak uspíšit.

A právě případ Kesusse je popsání cesty nebránění se přirozenému výběru (co přežije je přízpůsobivější), která zřejmě na jeho farmě funguje - takže potvrzuje, že přírodní zákony stále platí a pravděpodobně by mohly platit i v ČR. :)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím.
>Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
.....................

Příteli, i když tu je Kefuss jako příklad, není to ve smyslu nechávejme si hynout včely, ale jako příklad toho, že dle jeho zkušeností v určité fázi šlechtění je problém, že je málo roztočů na posouzení odolnosti.

Je to o pohledu na včelařství - u nás máme strach, když je víc než 50 roztočů na jaře ve včelstvu, a máme strach, že nám uhynou včely. A když se to vyčte ze zimních vzorků, veterina nařizuje další plošné vybíjení.
Kefuss má problém opačný - potřebuje k otestování včeltev určité množství roztočů, protože bez jejich přítomnosti nemůže zjistit, jak jeho včeltva na ně reagují.

Bez roztočů se totiž nedá ani zkoumat, zda včely odstraňují napadený plod, (když plod není napadený)
U nás ale nenapadenost plodu je důsledek plošného potírání roztoče (u Kefusse vysledek výběru včelstev).

Zřejmě není nutné si nechat uhynout včely. Když poznám, že u včelstva je matka, která nemá perspektivu, může se vyměnit.

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit. Zatím jsme tu ještě neměli třetí stupeň - trestání dle zákona. Toto vzcholné číslo našeho včelařského skanzenu možná přijde po daším vítězství přírodních zákonů nad výrobci léčiv.

No uvidíme, třeba nám to nezústane jedno. :)

RK

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit.
RK
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě k to mu z druhého jaksi konce. On je chytrý i ten roztoč a umí se dobře přizpůsobit. Akaricidům i jejich residuím v úlech, s nimiž pak dlouhodobě žije a jimž je vystaven. S jejich stále větším nasazení přežívá stále odolnější, zocelenější a zakalenější jako Pavka Korčagin ... No a těm, co vedou preventivní chemickou válku, se dá zase odpověděť, že jejich včelstva šíří do okolí geny, které pranic nepomohou včelám s parazitem se přirozeně vyrovnat. Takže ... ;-)
Jiří

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat.

P.Fojtik (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052)

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? ...
xxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste si "pročíst" VMS, i tam se najdou takové případy, to byste nevěřil ...
Další už raději no cement ...:-)
Jiří

Jediná otázka.
Mají všechna Vaše včelstva stejný nebo srovnatelný spad roztočů?

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil. Protože zde se často řeší stovkové ne-li tisícové spady s tím že to je dobře, protože se vytváří infekční tlak, selekce přirozeného výběru apod. podle mě to je jen z nouze ctnost. Já mam selekci na spad zahrnutou v požadavku na výběr chov. matky, dále kys. mravenčí a varidol aer. 1x listopad 2x prosinec.Dělám to už skoro 14 let.

PavelN (:
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.
........


To vůbec není český typický přístup. Aj by jste se divil jaké finty kvůli hamonění peněz frčí, ale ani si to neuvědomujete. Je to otom, že právě že nemám klapky na očích a používám rozum. Rozum mi říká, ať si udělá takový matkař se zázračnými matkami stanoviště někde poblíž mých.

Jestli něco beru osobně, tak např. reklamu, kterou nechci ale musím ji trpět, a vrcholem je, že zemne dělá blbce. Protože podle 95% součastných reklam vidím, jaký blbec jsem a honem si běžím koupit něco, co vlastně nepotřebuji.

Neuraz te se, ale v deratizaci jste ten potkan ochutnávač, který nese riziko, já se snažím být ten druhý v pořadí, protože jsem si toho ochutnávače několikrát už vyzkoušel._gp_

P.Fojtík:
To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat
-------------------------
Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.

Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD odolné včely.
Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.

Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny, které jí umožní omezit rozmnožování VD.
Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely, které je mají zastoupeny ve větší míře.

Karel Jiruš

KaJi přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky a vytáhněte mi do příspěvku kde zpochybňuji,že minimálně část práce s roztočem umí včela zvládnout sama. Vše podstané co jsem chtěl napsat jsem napsal a už bych se jen opakoval.

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.

Dobrý den př. Fojtíku můžete se mi prosím ozvat na alesmolcik/=/seznam.cz. Chtěl bych se Vás na něco zeptat soukromně. Děkuji

Přátelé
o tom, že jsou tyto geny v populaci přítomny nejspíš nikdo nepochybuje,
neznamená to však: "odhoďme léčiva včely si poradí".
Je to dlouhá cesta, která bez souběžného "rozumného" léčení nepůjde, potom
by taky nemuselo být moc z čeho vybírat.
Pokud jde o profesionály - jen naivní člověk si myslí, že projde nějaké byť
evropské nařízení, které by jim zakázalo úplně léčit, potom by to mohla
většina zabalit a zůstal by jen výše zmíněný s dvaceti zkomírajícímí
včelstvy..
Docela chápu rezervovanost profesionálů, protože je to živí a nemají čas si
se včelami "hrát".
Pokud by prováděli pokusy typu co mi uhyne to uhyne, tak jsou za chvíli na
dně.
Takže rezistenci (toleranci) ano, ale žádné divočení.
Ne vše je přímo přenositelné do našich podmínek.

Petr Boleloucký


2011/1/28 <e-mail/=/nezadan>

> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059)
To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.
.........

Výběr včelstev podle Dr. Kefusse je nanic. Zbydou dříve nebo později jen torza včelstev a proto je VD tak nebezpečná parazitóza. On včelaří úplně jinak než se jeví malému českému včelaříkovi. Když ho potká parazitóza, tak prý 90% včelstev v háji a z těch 10 má prý špičkový materiál. Když ho potká hniloba plodu tak mu uhynou tisíce včelstev ale nyní má po problému. Co se otom člověku ještě dočtu zajímavějšího nevím, jedno vím ale jistě, jsem rád, že ukázal na jaké úrovni máme české včelařství. _gp_

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil...
--------------------------
Takže připouštíte, že se u včel projevují vlastnosti, pravděpodobně geneticky podmíněné, které jim umožňují vypořádat se s roztoči.

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 11:00:11
> ----------------------------------------
> Včela to umí, ale ne ta medonosná.
>
> pepan
> ----------------------------------------------
> Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají
> v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně
> desítky?
>
> Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit
> nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část
> jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo
> říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil
> tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si
> přesedli.
>
> Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na
> podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom
> stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
>
>
>

>>Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
které je mají zastoupeny ve větší míře.<<
To ovšem nikdo ze zodpovědných nikdy netvrdil.
Jen věci málo znalí nebo nedočkaví je z toho podezírají. Ty co pak poctivě léčí zlovolně obviňují z maření ušlechtilých snah. Pak je také skupina nekritických lidí pro které všechno co je ze západu je svaté a doma jsou jen blbci. I když se jim někdy nedivím!! B-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 13:00:46
> ----------------------------------------
> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>
>
>

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan
-----------------------------------
Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích, možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě 3, čistící pud, ... .
A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 14:09:51
> ----------------------------------------
> Těch vysvětlení se nabízí několik
> 1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy
> málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
> 2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více
> potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může
> sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a
> může se stát tak líhní.
> 3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za
> sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím ,
> že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším
> vývojem.
> Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
> 4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se
> může volně pohybovat mezi úly.
>
> Pepan
> -----------------------------------
> Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích,
> možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve
> spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
> Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis
> (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě
> 3, čistící pud, ... .
> A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není
> utopií hledání varoatolerantní včely.
>
>
>

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
---------------------------
Já také ne, ono tak z textu vyznělo? Psal jsem "stejné podmínky" (nadm. výška, snůška, úl, provozní metoda, ...), ne "stejná včelstva".

PavelN napsal:
Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.
--------------------------------------------------------
A on to zde někdo tvrdil? A nebo někdo z českých odborníků to takhle nekde zveřejnil? Já to slyším jen od členů PSNV, že jedna paní povídala. A další naučené fráze: dejme včele šanci, šlechtěme včely a ne roztoče. Jediný kdo šlechtí roztoče jsou ti co jich mají v úlu stovky a více. Ti ostatní se snaží dělat víc než jen ošetřovat(léčit) a proto mají výsledky.

P.Fojtík :
A on to zde někdo tvrdil?
----------------------------
ano, pročtěte si starší příspěvky, kdyby ne, tak bych se tady nerozepisoval

PavelN: ano, pročtěte si starší příspěvky.....
----------------------------------------------
Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.

Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.
---------------------------------------------
Včera GP, dnes Pepan. Diskutoval jsem s nimi a s Vámi, nepsal jsem o názorech nebo výzkumech našich odborníků.

reagoval jsem na výroky:
GP:
Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře

Pepan:
Včela to umí, ale ne ta medonosná.

Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky? PavelN.

To ešte nemôže byť argument, že ten čo mal malý odpad má aj rezistentné včely. To je jednoducho náhoda tých dvoch včelárov. Jeden pred zimou ošetril svoje včelstvá dokonale, druhý ledabolo, výsledok je samozrejmý.

Alebo môj prípad, ošetrenie svojich včelstiev sa snažím urobiť dokonale, mám priemerný odpad Vd aj tento rok 124,5 ks/včelstvo. Sú preto moje včely rezistentné? Čerta starého, sú také isté ako npr. Gustiho P.! A mohol by som argumentovať, čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
Vy mladší (my starší už na to nemáme čas) chyťte klieštika za pačesy a potichu bez virvaru okolo problému pracujete a o 20-30 rokov sa ozvite a prineste svetu radostnú novinu, že prvé výsledky sú na svete. A budete slávny.

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

V příspěvcích př. GP nebo Pepana nevidím nic o utopii. Já jejich příspěvěk vnímám jako vyjádření k současnému stavu. Nebo,kdyby Vám dnes někdo nabídl matku s varroatolernímy vlastnostmi, bude tu někdo takový, kdo by tomu člověku bez výhrady věřil, že to bude fungovat a nebudete potřebovat už další léčiva?
A k těm odborníkům, tak ty jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.

Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.

Surová šťáva z cukrové řepy obsahuje vedle řepného cukru spoustu dalších necukerných látek. Ostatně proto vznikly cukrovary, aby z mixu všemožných látek sladkého sirupu byl vyroben v podstatě chemicky čistý řepný cukr sacharóza. Tady u nás je z tohoto důvodu pro krmení na zimu zaručeně nevhodná, protože by nestravitelné látky velice brzy zaplnily výkalové váčky včel a vznikl by v zimě za mrazu problém. U vás je otázka, jak moc často se v zimě vyskytne období, kdy včely musí zůstat v úlu bez proletu déle než takových 14 dní, měsíc a kdy by to mohlo vadit.
Jinak ze školy si mlhavě pamatuji, že ve šťávě z cukrové řepy jsou takzvané saponiny, což by mohly být látky včelám škodlivé nebo snad dokonce jedovaté.
A nakonec je otázka, jak moc při krmení řepnou šťávou by se řepná příchuť dostala do medu.
Takže jak už napsal př Fojtík, vyzkoušet to na nějakém zkušebním včelstvu... Ono co prospívá lidem, je pro včelky kolikrát až jedovaté.....

Já bych to nedělal.
Podle všeho se včeličky můžou krmit jen běleným (rafinovaným a čištěným)
cukrem a nebo medem.
Jakmile je krmíte nečím jiným s vyšším stupněm znečištěním tak jsou napadeny
nosematózou (průserem, nebo jak řikáme u lidí sračkou).
A houfně hynou.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Magdalena ajinovičová" <m.slimova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 5:40 PM
Subject: Cukrová řepa


Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám
niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s
dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych
to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez
chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š
:).

..., čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
-----------------------------------------

Máte pravdu, nic.

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076)

... A k těm odborníkům, tak ti jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

... No - tak taková opravdu, ale opravdu kacířská myšlenka by mě ani ve snu nenapadla ...:-
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html
to je zrovna jen veřejně přístupný abstract, ale i tak, ostatně v Apidology je víc open článků a stojí za to ...

Nebo: http://apiculturebiodynamique.com/index.html
zvláště rubriky Apimondia a Traitement Varroa
Jiří

dobrý večer vážení přátelé včelaři,čím natíráte a lepíte polystyrénové úly?

J.Matl:
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
--------------------

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:

http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011


Karel

J Matl:

http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html

Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ...

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.
---------------------------------
Tady na to asi odpověď nelze najít. To je mimo rozsah běžných příspěvků.

K bodům 1 -7 bylo třeba dost přednášek v minulých třech letech na Seminářích VMS v Brně oragnizovaných tou "PSNV".

A dalo by se o tom dál spelukovat, ale zajímavější je spíše si něco z toho ověřit u včel.


Karel

PS.
Ale ten mladý kolega co se ptal na ty roztoče co mu spadli po odevzdání vzorku a jistý jeho zmatek v hlavě - ten tady stále postrádá pozitivní vyvětlení jak je to s těmi roztoči a významem zimního vyšetření měli. To by snad od této konference mohl očekávat :-)

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho presentaci na adrese:
http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
Celý Abstract:
Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review reports the development of two breeding successes that have produced honey bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with these stocks to enhance their commercial utility. This work requires knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a prelude to MAS.

Zusammenfassung

in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.

Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.

Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi, selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden zurzeit von einer als Russian Queen Breeder’s Association bekannten Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA verbreitet.

Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben, beschleunigen wird.

V Čelechovicích na Hané býval cukrovar který produkoval nerafinovaný cukr. Pár koumáků se pokusilo tímto cukrem a krmit včely na zimu. a všichni bez rozdílu je na jaře vymetli, takže bych to ani nezkoušel.

Pepan
l
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Fojt?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukrov? ?epa
> Datum: 28.1.2011 18:25:24
> ----------------------------------------
> Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při
> čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu
> člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším
> množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel
> by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u
> jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.
>
>
>

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:
http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
:-))) Ten program vypadá velice zajímavě! Už se těším na zprávy, které kolegové přivezou ... Předpokládám, že je budou publikovat ...
Jiří

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

Dobrý večer pani Magda, je tu jeden problém nepíšete ako a odkiaľ zoberiete prírodnú šťavu, ale keby aj, šťava z repy bude mať cukornatosť od 13 do 15%, možno aj viac, ale to je strašne málo na to, aby takýto roztok včely odoberali. Cukornatosť z dobrej cukrovej repy by na jeden liter bolo tak okolo 15 dag, koľko litrov by ste museli dať včelstvu na 1 kg zásob asi 7 litrov šťavy, ale problém je v tom, že včely by tento roztok neodoberali! Skúste na to ísť inak, odoberať z cukrovaru už zahustenú šťavu ako protihodnotu za dodanú cukrovú repu.
Oveľa bude pre vaše včely kŕmiť ich cukrom z obchodnej siete. Nech sa Vám darí, Anton

P. Fojtík:
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot.

Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 % organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
Ja viem, že ľudská zvedavosť a cieľavedomosť, dokázal aj nemožné veci, npr. navštívila mesiac, ale človek v tomto prípade manipuloval s mŕtvym materiálom.
Možno nám pomôže náhoda, človek nikdy nevie!?

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 20:24:44
> ----------------------------------------
> gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079)
> (50084)
>
> .......
> No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem
> včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o
> znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze.
> _gp_
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování
> dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely
> Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho
> presentaci na adrese:
> http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcel
> arstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
> Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze
> složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
> Celý Abstract:
> Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the
> long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review
> reports the development of two breeding successes that have produced honey
> bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to
> control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase
> resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection
> (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with
> these stocks to enhance their commercial utility. This work requires
> knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or
> improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a
> prelude to MAS.
>
> Zusammenfassung
>
> in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe
> verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht
> mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet
> über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von
> wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger
> Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.
>
> Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines
> spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt
> wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit
> Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die
> Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen
> VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH
> Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer
> Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der
> Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine
> VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an
> kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits
> ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.
>
> Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer
> geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu
> verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die
> Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien
> durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre
> Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges
> Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der
> Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute
> Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi,
> selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer
> ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen
> RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden
> zurzeit von einer als Russian Queen Breeder?s Association bekannten
> Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA
> verbreitet.
>
> Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch
> markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die
> Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare
> Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden
> um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und
> zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es
> wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für
> Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für
> die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien
> noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben,
> beschleunigen wird.
>
>
>

Právě před chvílí jsem prohlížel nabídky různých včelařských obchodů, těch slavných zápaďáků a v nabídce jsem viděl léčiva se stejnými účinnými látkami jako u nás jen se jinak jmenují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:11:25
> ----------------------------------------
> P. Fojtík:
> > Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst
> i
> > MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> > podrážku bot.
>
> Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé
> české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v
> Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce
> následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která
> rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové
> apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky
> pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově
> také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a
> závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše
> většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá
> karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 %
> organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.
>
>
>