Archiv Včelařské konference

Dobrý večer,jak je to s výplatou dotací pro včelaře,kteří je zdaňují?Zajišťuje ji přímo ČSV?A v jakém termínu?Děkuji

Dobrý večer,
prosím Vás, nevíte někdo jestli je možno žádat o dotaci na medomet, pokud mi nebylo ještě přiděleno registrační číslo chovatele ?
Díval jsem se, že registrace je k 1.9. a příjem žádostí do 30.6. Členem ČSV jsem od letošního roku 2011.
Velice děkuji za odpověď.

K 1. 9. se oznamují změny (nebo jen potvrzují stavy, pokud se nezměnily),
ale registrovat v Hradišťku se můžete kdykoli, kdy začnete mít včely. U
žádostí o národní dotaci D1 stačívalo také místo registračních čísel uvést,
že jde o nového člena. Protože ale máte zájem o dotaci z EU, bude lépe se
skutečně zaregistrovat - čas na to máte.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Wednesday, January 19, 2011 11:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Dotace

Dobrý večer,
prosím Vás, nevíte někdo jestli je možno žádat o dotaci na medomet, pokud
mi nebylo ještě přiděleno registrační číslo chovatele ?
Díval jsem se, že registrace je k 1.9. a příjem žádostí do 30.6. Členem
ČSV jsem od letošního roku 2011.
Velice děkuji za odpověď.

Petře,moc děkuji za informaci. Začal jsem loni se starým včelařem a včely jsou psány ještě na něj. Při pročítání podmínek dotací, jsem narazil na tuto registraci. Na stánkách Hradiska jsem to asi špatně pochopil. Medomet mám objednaný, tak se mi dost ulevilo. Kdyby nebylo dotace, šel bych určitě do levnějšího :-)
Díky !!! Zdenek

... Vcelari s natazenou dlani kdo jim co da,par korun na zazimovani,to je drahy,za med malo,to by nam svaz mnel sehnat levneji a tam by jsme mohli dostat to..A ja si rekl:tak rozmazlene sdruzeni lidi se mi snad jenom zda!!! To snad neni ani pravda...
-----------------------------------------------------
Cítím zde trošku závist, ale hlavně neporozumění.
Med je jen třešnička na dortu! Většinu zisku z chovu včel mají zemědělci, sadaři a příroda. Jde o opylení rostlin.
Zrovna včera jsem přemýšlel nad článkem kde se psalo, že počty včelařů i včelstev stoupají a loňský výnos medu byl nadprůměrný. Všechno je to možná pravda, ale novinář co to napsal, použil jen údaje, které se mu hodily. Porovnával s „vhodnou“ dobou a místem. Přitom co by se stalo, kdyby místo desítek tisíc včelařů s pár včelstvy bylo několik desítek včelařů s tisícovkami včelstev?
Počet včelstev bude možná stejný jako dnes, počet včelařů klesne. Ale hlavně kvůli pracnosti a zisku nebudou včelstva rozmístěna na desetitisících místech po celé republice, ale jen na stovkách míst. Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.
A to je právě to, proč se dnes celá civilizovaná Evropa snaží udržet plošné zavčelení. Med se dá dovézt, opylení ne.
Řeší se to různě, někdy ne zcela šťastně. Zkuste navrhnout model, který bude lepší.

Upřesnění:
1) Dotace nesjsou závislé na členství v ČSV. 2) Registraci včelstev v regustru musíte hned po jejich po řízení. 3) K 1. 9. se rgistrace upřesńují pro další rok. 4) Přes ZO v jejichž obvodu máte včelstva se jen všechny dotace vyřizují. 5) Pokud to nevíte tak ješte do konce ůnora se včelstva ohlašují na OÚ v jejich katastru se včelstva nacházeíj v daném roce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotace
> Datum: 19.1.2011 23:18:03
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> prosím Vás, nevíte někdo jestli je možno žádat o dotaci na medomet, pokud
> mi nebylo ještě přiděleno registrační číslo chovatele ?
> Díval jsem se, že registrace je k 1.9. a příjem žádostí do 30.6. Členem
> ČSV jsem od letošního roku 2011.
> Velice děkuji za odpověď.
>
>
>

Jirka:

Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.
------------------

To je tak, když člověk začne věřit vlastní reklamě.
:-)
Místo aby se podíval na fakta a čísla nezaujatě.

Zavčelení ČR a jinde - kolik je dalších opylovatelů kromě naší včely atd.
Když se podívám na sousední NSR a jejich zavčelení, tak:
a- je tam ekologická katastrofa a hrozí jim hladomor
b- stavy včelstev jsou v ČR asi na desetinásobku
----------
Zajímavé, že současní nadšenci co začínají včelařit a zvyšují stavy mají spíš problém najít vhodná stanoviště, všude kde je snůška je plno. Často.

Karel

"Zrovna včera jsem přemýšlel nad článkem kde se psalo, že počty včelařů i včelstev stoupají a loňský výnos medu byl nadprůměrný. Všechno je to možná pravda, ale novinář co to napsal, použil jen údaje, které se mu hodily. Porovnával s „vhodnou“ dobou a místem. Přitom co by se stalo, kdyby místo desítek tisíc včelařů s pár včelstvy bylo několik desítek včelařů s tisícovkami včelstev?
Počet včelstev bude možná stejný jako dnes, počet včelařů klesne. Ale hlavně kvůli pracnosti a zisku nebudou včelstva rozmístěna na desetitisících místech po celé republice, ale jen na stovkách míst. Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.
A to je právě to, proč se dnes celá civilizovaná Evropa snaží udržet plošné zavčelení. Med se dá dovézt, opylení ne.
Řeší se to různě, někdy ne zcela šťastně. Zkuste navrhnout model, který bude lepší. "

No, tvrzení, že bez včel bude v krajině poušť je pouze včelařský alarmismus. U nás tento alarmismus slouží vedení ČSV na tlak k všelijakým dotacím a podobně a primární cíl je pravděpodobně pozastavit nebo zmírnit pokles počtu včelstev a pokles počtu včelařů a tím zmírnit pokles významu ČSV v rámci republiky jakožto organizace.
Ve vyspělých západních zemích je totiž hustota včelstev nejméně desetkrát nižší a rozsáhlé lidmi hustěji osídlené oblasti jsou bez včel prakticky úplně. Dokonce v některých takových oblastech a městech je přímo zákaz chovat včely, pravděpodobně jako populistické rozhodnutí místních úřadů ve snaze být z obliga při alergických komplikacích po bodnutí hmyzem. Naposledy byly chov včel zakázán tuším loni na uzemí města Nev York.
U nás například stávající plošné zavčelení může být považováno za překážku rozvoje včelařského podnikání, chovu včelstev za účelem výdělku z poplatků z opylování. Protože prakticky každá zasetá řepka či jiné plodiny potřebující pro zvýšení výnosů jsou v doletu nějakých včelstev nějakého stacionárního včelaře a jsou tak dá se říct opylovány. Zemědělci tak mají svým způsobem nevyvratitelnou výmluvu neshánět kočující včelstva a neplatit těm včelařům odměnu za opylování, přitom místním stacionárním včelařům, všelijakým včelařským důchodcům se včelstvy v starých úlech na zahradě taky neplatí nic.
A co se týká zajištění plošného zavčelení, nejlepší a logická možnost je nedávat příspěvky na včelstva, ale dávat příspěvky na plochu. Zjednodušeně, pokud bude na 1 kilometrů čtverečním jeden včelař s 10 včelstvy, dostane celý příspěvek na ten kilometr. Pokud bude na tom kilometru 5 včelařů s 60 včelstvy, rozdělí se stejně velký příspěvek mezi těch 5 včelařů podle počtu jejich včelstev. Pokud tam bude jen jeden včelař a počet jeho včelstev klesne pod řekněme 4, nedostane nikdo nic, protože na tom kilometru není opylování dostatečně zajištěno.
Dneska v době počítačů není problém vypracovat nějaký algoritmus, který to dle mapy spočítá. Určitý problém, co vidím, by byl jen zabránit typařům zlodějů a vylupovačů včelstev ty údaje tam využívat, určitě by se ale rozumný způsob našel.

Ja v prispevku srovnaval jenom pristup ke konickum.1.Kdy jsem si musel uplne vsechno zaplatit a kdy za mne neudelal nikdo nic. 2.Kdy je o clena postarano,muze vyuzivat dotaci,nepomerne plati pouhy pakatel,nemusi obihat veterinu a navic za nej ZO a svaz vsechno vyridi.A VCELARI TO POVAZUJI ZA SAMOZREJME A AUTOMATICKE.A NAPROSTO si toho NEVAZI.Protoze nebyli nuceni se starat sami o sebe,sami neco vyrizovat,atd.Na to maji svaz,ktery jim to zaridi.A to je obrovska vyhoda,kterou vidim pri pohledu z jineho prostredi.Vyhoda,ktere si vazim.

Co se týká peněz ve včelaření, v zájmových oborech obvykle platí, že rentabilních, to znamená že se jim peníze vložené do toho koníčku vrátí a ještě vydělají, je jen pár nejlepších v republice. Všichni ostatní do svého koníčku peníze pouze vráží a nikde je nedostanou zpět. Pokud nepřepočtou na peníze svůj dobrý pocit.
U včelaření je ta rentabilní špička odhaduji několik tisíc včelařů. A dalších několik tisíc z těch celkem 60 tisíc členů Svazu by toho rádo za víceméně každou cenu dosáhlo.
A z toho plynou ty tlaky na všelijaké dotace, na levné léčení přes důvěrníky ZO a podobně.
Možná je to určitý pozůstatek z dob socialismu, kdy výkupní ceny produktů byly pevně nadstaveny a velice příznivé.

Jirka:

Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.

Karel:

To je tak, když člověk začne věřit vlastní reklamě.
:-)
Místo aby se podíval na fakta a čísla nezaujatě.

-------------------------------------------

Právě to, jak se "fakta" uvádějí jsem se snažil popsat. Pokud se něco zprůměruje a porovná s něčím jiným, tak je to téměř k ničemu.
Loni jsem si na svou vlastní "kůži" ověřil, že bez včel to na našich zahradách zatím nejde (pokud tam teda nepěstujeme jen tůje). Na jaře 2010 u nás pršelo a pršelo. A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále.

Jirka:
A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále.
----------
No a to je taskvělá situace po které tady většina stýská a závidí příjmy včelařům v zahraničí - zemědělci ajiní jim platí za opylování.
Takže milí zahrádkáři si pořídí včely, nebo zaplatí včelřům za přísuv včelstev a je to vyřešné. A bez dotací.

Dokud bude stát platit zavčelení, tak si polovina majitelů zahrádek bude stěžovat, že je včely obtěžují u bazenu.
A až je tammít nebudou, tak se situace vyajsní - zda josu potřeba, či ne.
No a pak se to vyřeší. Ono to ostatně nebude tak dlouho. Pokud je známo, tak dotace na letošní rok nebude příliš nad 30Kč.

A uvidí se. Stačí to jen vyzkoušet.

Karel

"Loni jsem si na svou vlastní "kůži" ověřil, že bez včel to na našich zahradách zatím nejde (pokud tam teda nepěstujeme jen tůje). Na jaře 2010 u nás pršelo a pršelo. A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále. "

Jenže jsi zapomněl na to, že i další, dá se říct alternativní opylovači, čmeláci, mouchy, brouci nemohli loni v takovém počasí létat a opylovat. Stejně tak jako pyl nemohl být přenesen větrem nebo nemohlo dojít k samoopylení.
Ostatně u nás na severní Moravě taky v květnu pršelo a nemůžu říct, že u nás na zahradě nic neplodilo. A nebylo to podle toho, jak byly ty stromy blízko včel. Úroda byla u nás cca poloviční.

Ano, díky. Jsu tak zabranej do včelek, že jsem se o "úředničinu" moc nezajímal, ale je to taky třeba všechno vědět. Zdenek

Mám jeden dotaz kde najdu na internetu seznam včelařu kteří maji uznaný šlechtitelský chov. děkuji.

na www.vcelarstvi.cz
konkrétně na
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=matky

Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně horními 10 000 považováni za normální lidi.

b.

Myslím ovšem, že i těm normálním lidem by se bez "divoké" přírody nežilo
obzvlášť dobře. Nehledě na to, že i v přírodě - a to hlavně v ní - "všechno
souvisí se vším"...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Friday, January 21, 2011 10:37 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včely Re: Sklarna

Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
horními 10 000 považováni za normální lidi.

b.

Kdepak jsi přišel k tomu blábolu!!!!!
Samosprašnost neznamená bez opylení. Ale znamená to , že k opylení není potřeba jiná odrůda. Avšak i u těchto odrůd, přítomnost jiných odrůd v sadu, zvyšuje kvalitu a množství sklizně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 10:37:26
> ----------------------------------------
> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>
> b.
>
>
>

Globus Plzeň od 21.1 do 27.1.2011 cukr krystal 11.90Kč ,krupice12.90Kč. Doba použitelnosti do 10. měsíc 2013.

Za prvé skutečně divoká příroda je u nás v republice pouze na pár desítkách či stovkách hektarů. Všechno ostatní je pěstěná příroda či příroda pár let ponechaná svému osudu a tak zdivočelá a přerostlá.
Jinak si myslím že většina těch, co tvrdí, že bez včel by tady byla poušť by sotva na přírodě poznala, kde včely chybí a kde ne.
Spousta rostlin se rozmnožuje vegetativně či je větrosprašná a tudíž na opylování včelami není vůbec závislá. Spousta rostlin je sice opylována hmyzem, ale rozmnožování semeny má kombinováno s rozmnožováním vegetativním. Semeny se třeba rozmnožuje tehdy, pokud se šíří na nová stanoviště, na stávajících se udržuje a rozmnožuje vegetativně, tam by se nedostatek opylovačů projevil až za desetiletí postupným úbytkem stanovišť. Jen málo rostlin je čistě závislých na rozmnožování semeny. Nejcitlivější by asi byly jednoleté či dvouleté čistě semeny se rozmnožující hmyzosprašné rostliny....
A to jen za předpokladu, že by na místě neexistovali další opylovači, čmeláci, mouchy, brouci....

Jsem rád, že také někdo jiný se nebojí vyjádřit svůj názor nahony vzdálený tomu oficiálnímu a požehnanému. To že čelní představitelé Svazu blábolí nesmysly není nic nového, stačí ten nesmysl o Einsteinovi a hladomoru během několika let. Nevadí jim, že na to, že tuto větu pronesl jistě geniální matematik není nejmenší důkaz, nevadí jim, že strategické potraviny pro výživu lidstva nejsou na opylování vůbec závislé, nevadí jim, že včela medonosná před 300 lety nebyla zdaleka ani na polovině zeměkoule atd. Já osobně bych chtěl mít v Čechách tak zničenou přírodu jako např v severských státech, kde je včelek na km2 asi tak 20 - 30 x méně. Prostě nikdo nepochybuje o tom, že včelky jsou v přírodě užitečné, ale kdyby k tomu nedávaly med, patřily by mezi běžný zajímavý hmyzí druh, člevěk by se o ně nijak zvl. nezajímal a díky tomu by neměly žádné nebo větší zdravotní problémy a určitě by jim bylo líp!!!! Zdraví R. Stonjek

"Prostě nikdo nepochybuje o tom, že včelky jsou v přírodě užitečné, ale kdyby k tomu nedávaly med, patřily by mezi běžný zajímavý hmyzí druh, člevěk by se o ně nijak zvl. nezajímal a díky tomu by neměly žádné nebo větší zdravotní problémy a určitě by jim bylo líp!!!! Zdraví R. Stonjek"
_________________________

Bylo by jim líp, jen by jich převážné množství vůbec nebylo naživu. Zvláštní. :o)

Holt víme kulové co je hlad.

http://www.novinky.cz/ekonomika/223051-vedci-apeluji-na-lidi-aby-zacali-jist-hmyz-a-cervy.html

Mimochodem na Einsteina se také svádí následující vysvětlení teorie relativity. Tak v krátkosti pro lepší pochopení. Cituji: "Pane, když vám váš kolega strčí nos do řiti, tak vy budete mít nos v řiti, váš kolega bude mít nos v řiti, ale vy na tom budete relativně lépe". Na známé lidi se svádí ledaco.
JK

Dobrý večer,
dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v oboru
pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
Petr Boleloucký

2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>

> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>
> b.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.

2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>

> Dobrý večer,
> dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> Petr Boleloucký
>
> 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
>
> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
>> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
>> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
>> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>>
>> b.
>>
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Petr Bobleloucký:
Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.

Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.

........
Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i tak je nepotřebují včely a včelaře.

Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím se tak od dob kolem r. 1960 děje.

Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument, že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového básnění účastnit nehodlám. _gp_

Ještě jednou dobrý večer,
pokud Vím, neřekl jsem že je nejvhodnější opylení včelou. Je pravda, že je
čím dál více pro opylení používán čmelák, který zejména (nejen) u jahodníku
udělá lepší(pečlivější) práci a za nižších teplot než včela.(předesílám není
to náš čmelák, je to zase jen introdukovaný druh).
Je pravda, že je naše republika převčelena a zejména drobní včelaři, kteří
si svých včelstev dostatečně nehledí(nemyslím to obecně na všechny)znamenají
zdravotní riziko.
Pokud jde o výzkumy, viděl jsem již mnoho výsledků takzvaných výzkumů. Je
pravdou, že vždy záleží na zadání a podmínkách výzkumu. Není problém zadat
výzkum tak, aby vyšel v prospěch zadavatele.
Stejné je to i se statistikami.
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký


2011/1/21 gp <e-mail/=/nezadan>

> Petr Bobleloucký:
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
>
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
>
> .......
> Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
> má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
> samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
> tak je nepotřebují včely a včelaře.
>
> Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým
> přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které
> kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních
> rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím
> se tak od dob kolem r. 1960 děje.
>
> Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí
> ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného
> roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli
> včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je
> mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože
> přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho
> současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového
> básnění účastnit nehodlám. _gp_
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Ted si tak rozebiram termin:podpora rovnomerneho rozmisteni vcelstev v krajine k zajisteni opyleni atd.A tak jsem ho chvilku rozebiral z pohledu dnesniho vcelare.Reknu si:tam je 30 vcelstev,protoze se tam seje repka;tam 50 v sadu a o kus dal 50 u akatu.No a tady,kde se strida obili a repa,louky se secou pred kvetem,ze stromu jen vcelarsky nevyznamne,v doletu ani jedno.A usoudim,ze v souladu s potrebou rovnomerneho zavceleni opyluju par plevelu a zridim si stanoviste tady.A pri pohledu na prazdny mednik budu chrochtat blahem a tesit se na dotaci od MZe...A v ten moment si muzu brnknout na psychiatrii,po pravu...Stanoviste si prece volime podle moznosti snusky,vcelstva selektujem podle medneho vynosu,kocovnik prisune na jare k repce a ne do lesa opylovat sasanky.Opylovaci cinnost vcely je nezpochybnitelna,lec za soucasneho stavu je to jenom reklamni slogan,ktery zemedelce nevzrusuje.Vtipne ho prehrali na MZe a maji po problemu s uhradou nejakeho opylovani.

Pokud je opylování včelami "zbytečné", nechápu proč v některých zemích s řídkým zavčelením, včelařům ještě platí ? A dále, američani jsou zděšení z plošného odumírání včelstev, a dle jejich studií přichází společnost bez včel o mnoho výnosů, tím i potravy pro lid. Nechci tvrdit, že převčelení je něco dobrého, ale názory - jde to bez včel, jsou dle mě dalším extrémem. Vždy se mi osvědčila pořekadla - ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, SELSKÝ ROZUM,a VŠEHO S MÍROU :-)
Pěkný večer Zdenek

Vidím, že se v tom neuvěřitelně plácáte. Včela je hlavním opylovačem. Na americký a australský kontinent ji dovezl člověk protože rostliny které si tam dovezl z Evropy špatně plodily. To byl první poznatek o jejich důležitosti. Dalším poznatkem je případ Číny kde se pěstují hrušky Haschi. Po nezřízeném používání chemie v zemědělství,í Došlo ke katastrofickému vymizení včel. Zprvu to nebyl problém. Zvládali to jiní opylovači a hlavně lidé ručním opylením stromů. Katastrofa však měla a má pokračování. Spolu se včelami pak začali v přírodě mizet další druhy rostlin ne kterých pak hlavně byli závislé hlavně ty včely samotářky. oblast se teď obtížně zavčeluje protože včely tam teď krom hrušek nemají jinou pastvu. Další důležitou vlastností včely medonosné je, že zimuje jako společensv, které právě důležité pro jaro. Kdežto u samotářek zimuje jen pár samiček. Ty než se dostatečně namnoží je již pozdní léto.
Včela medonosná při sběru nektaru navštěvuje vždy jeden druh rostlin, samotářkám je to úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 15:43:29
> ----------------------------------------
> Za prvé skutečně divoká příroda je u nás v republice pouze na pár desítkách
> či stovkách hektarů. Všechno ostatní je pěstěná příroda či příroda pár let
> ponechaná svému osudu a tak zdivočelá a přerostlá.
> Jinak si myslím že většina těch, co tvrdí, že bez včel by tady byla poušť
> by sotva na přírodě poznala, kde včely chybí a kde ne.
> Spousta rostlin se rozmnožuje vegetativně či je větrosprašná a tudíž na
> opylování včelami není vůbec závislá. Spousta rostlin je sice opylována
> hmyzem, ale rozmnožování semeny má kombinováno s rozmnožováním
> vegetativním. Semeny se třeba rozmnožuje tehdy, pokud se šíří na nová
> stanoviště, na stávajících se udržuje a rozmnožuje vegetativně, tam by se
> nedostatek opylovačů projevil až za desetiletí postupným úbytkem stanovišť.
> Jen málo rostlin je čistě závislých na rozmnožování semeny. Nejcitlivější
> by asi byly jednoleté či dvouleté čistě semeny se rozmnožující hmyzosprašné
> rostliny....
> A to jen za předpokladu, že by na místě neexistovali další opylovači,
> čmeláci, mouchy, brouci....
>
>
>

Podívejme se jak se také příroda brání samoopylení
jehličnany; jsou to větrosnubné rostliny Samoopylení se brání tím ž květy (šišky) jsou nahoře a jehnědy dole Je to právě proti té gravitaci. Pak máme rostliny samičí a samčí. U něktrých oboupohlavních rostlin se prašníky otevírají až po opylení květu. Je také i pravdou ,že máme i rostliny (citrusy) které mají v květenství a tedy i v semenu záložní vajíčko které se začne vyvíjet až tehdy když oplodněné vajíčko uhyne. Hlavně však nesmíme zaměňovat pojmy samosprašnost a samoopylení. Jsou to dvě rozdílné věci.

Pepan (zahradník)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Včely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 21:06:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
> částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
> pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.
>
> 2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
>
> > Dobrý večer,
> > dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> > oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> > pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> > hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> > vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> > plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> > pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> > Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> > Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> > většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> > Petr Boleloucký
> >
> > 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
> >
> > Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> >> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> >> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> >> horními 10 000 považováni za normální lidi.
> >>
> >> b.
> >>
> >
> >
> >
> > --
> > Ing. Petr Boleloucký
> > 777840488, 737267011
> > boleloucky.petr/=/gmail.com
> >
> >
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Já myslím, že se v tom plácáme všichni. Dokud se to někde na konkrétním místě skutečně nestane, jen se o tom dohadujeme, nikdo stoprocentně neví, jestli tam třeba zmizí všechny hmyzosnubné rostliny a zůstanou jen ty ostatní nebo jestli se jen trošku posune rovnováha mezi hmyzosnubnými a větrosnubnými směrem k těm druhým. Navíc i kdyby včely zmizely najednou, konečná rovnováha se může ustálit až po nějakém desetiletí. A pokud bude vyhovovat, místní třeba změnu ani nemusí postřehnout, jak bude pomalá.
Co se týká těch číňanů, to jim nikdo neřekl, že když včely nemají pastvu, musí tam blízko včelstev zasít v potřebném množství rostliny, které jim tu pastvu dají?

Jinak z vlastních pozorování mně připadá, že na včelách jsou hodně závislé rostliny kvetoucí v dubnu pod listnatými stromy. Třeba petrklíč, plicník lékařský, sasanka, podběl, devětsil, violka vonná a další, které bych musel pohledat v atlasech. Připadá mi, že v okolí dlouholetých lesních stanovišť, tak do 50 - 100 metrů, rostou a kvetou tyto rostliny ve zvýšené míře proti okolí.

>>>Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
tak je nepotřebují včely a včelaře. <<<

Uvedu příklady;
Před 40 léty zemědělci musely na pole s řepkou zasít dvě různé odrůdy řepky. Dnes tam mohou set jen jednu samosprašnou. Dosahuje se tak lepší kvality oleje. V obou případech však opylení provede hmyz
Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované.


>>>Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy.<<<

Ani netušíš kolik jich to stojí korun Pro ně je to východisko z nouze a z toho vidíš jak je pro ně opylování důležité
A kdybys tam postavil svoje včely výborně bys je na tak ranné snůšce připravil na řepku a akát. Což jsou u vás hlavní snůšky. Kdo pak tedy chybuje???

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 21:54:38
> ----------------------------------------
> Petr Bobleloucký:
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
>
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
>
> .......
> Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
> má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
> samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
> tak je nepotřebují včely a včelaře.
>
> Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým
> přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které
> kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních
> rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím
> se tak od dob kolem r. 1960 děje.
>
> Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí
> ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného
> roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli
> včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je
> mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože
> přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho
> současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového
> básnění účastnit nehodlám. _gp_
>
>
>

" Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované."

A nebylo předepsáno dříve sadit jednotlivé odrůdy do skupin, tak ob dvě řady, případně nebylo předepsáno sadit hlavní výnosnou odrůdu a co 2 - 5 řad jednu řadu nasadit vedlejší odrůdu - dobrého opylovače? Takže i dříve bylo možné použít česací stroje? Jestli se nepletu, je to popisováno i ve včelařské literatuře, tak z 80 let minulého století.
Jenže česací stroje možná nedovolovaly tehdejší odrůdy, buď by byly česacími stroji na rozdíl od dnešních "průmyslových" odrůd potlučeny a tím pokaženy nebo nedozrávaly najednou, ale postupně a postupně se taky musely sklízet, takže jedině ručně?

zdravím :-) malý průzkum:
kde objednáváte menší množství mezistěn? bral jsem L159mm L285mm od sedláčka z bučovic a byl jsem spokojen, ale bohužel zrušili zasílání poštou... nyní od 7000kč ceny zboží zdarma dovezou, ale to je pro mě příliš velká zásoba. tak hledám nové tipy s osvědčenou kvalitou a příznivou cenou.

Zažívám invazi myší do včelínu. Pasti ani jedy nezabírají, myši se prokousávají skrz stěny úlu dovnitř. Chci se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s plašením myší na bázi vysokofrekvenčních zvuků na baterie. Viděl jsem to na internetu, používá se to také na krtky, ale mám obavy, zda by to neškodilo včelám

S pouzitim vysokofrekvencnich plasicu na mysi a krtky mam zkusenost z lonska,mysi neubylo a krtek jeden plasic primo vyryl ze zeme,takze o jejich ucinnosti silne pochybuju.Letos jsou mysi velice aktivni,takze misto plasicu jsem radsi pootevrel par prazdnych ulu a instaloval do nich pasticky,kde je lovim na chleba nebo orech.

myši se úspěšně chytí i na kousek ztuhlého medu - v pastičce samozřejmě- .

Priklanim se tady k tomu,co psal Gusta.

Mam velmi dobreho kamarada soukromeho zemedelce- je mu 35 ,hospodari od 18, dnes uz obhospodaruje 1000 ha. orne pudy. Po letosnim jaru mel poprve obavu o vynos z repky. Kdyz repka kvetla - 5 tydnu prselo a s vyjimkou skutecne dvou dnu a to necelych- vcela na repce nebyla. Meli jsme spolecnou akci pak vloni vlete- kdy jsme to znovu probirali- vynos z repky byl u neho na normalnim prumeru, stejne jako jine roky. Takze jeho obavy dnes nejsou,jestli bude vcela na repce,ale jestli pak nedojde k nejakemu uhynu vcelstev v okoli, protoze bez chemie tu repku neudela. Neco jineho je pohanka, znam zemedelce, ktery mi nabizel, ze mi vcely na jeho naklady preveze.

PZ

Moje zkušenosti s plašiči jsou taky mizerné. Jed je pochybný, protože otrávené myši jsou dále toxické pro zvířata, co ty myši sežerou. Zbývají myší pastičky a důsledně tam chodit a vyhazovat z pastiček mrtvé myši. V zimě se myši nestěhují, takže po odchytu několika myší by se měl zmenšit populační tlak ve včelíně, dokud se myši zase nenamnoží. Myši chytám na chlebové kůrky.
Jinak ve včelíně nesmí být volně přístupné nic, co by se myším mohlo hodit, uteplivky, polystyreny, slámové uteplivky, oblečení atd, tyhlety věci myši přitahují. Neměly by tam být taky všelijaké dutiny a škvíry mezi věcmi nebo úly, myši tam ještě na podzim mohou natahat všelijaký materiál a udělat si tam hnízdo na zimu. V lese nám pravidelně přes zimu hryzaly třeba i svíčky nebo mýdlo na polici pod stropem, to ale byly nejspíš myšice....
Úly nám nenapadaly nikdy, pokud stěny byly z poctivých 2 cm prken a byly natřené či napuštěné fermeží. Párkrát se mně prohryzaly přes 1 cm silná prkénka nebo plastové síto ve dnech nebo přes uteplivky a 1 cm prkénka na strůpku, když jsem strůpek myšotěsně nezakryl. Polystyren nebo hobru a podobný materiál by přes zimu rozhryzaly bez problémů.

Pánové, zkuste kousek hořké čokolády. Na hrot jí budete napichovat samozřejmě povolené (změklé v teple).
A pak dejte vědět, jak jste byli úzpěšní.

Oprava: Pánové, zkuste kousek hořké čokolády. Na hrot jí budete napichovat samozřejmě povolenou (změklou v teple).
A pak dejte vědět, jak jste byli úzpěšní.

Samozřejmě 6e to bylo ale vše podléhá a přispůsobuje se novým technologiím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 22.1.2011 13:00:09
> ----------------------------------------
> " Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní
> samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni
> použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné
> včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované."
>
> A nebylo předepsáno dříve sadit jednotlivé odrůdy do skupin, tak ob dvě
> řady, případně nebylo předepsáno sadit hlavní výnosnou odrůdu a co 2 - 5
> řad jednu řadu nasadit vedlejší odrůdu - dobrého opylovače? Takže i dříve
> bylo možné použít česací stroje? Jestli se nepletu, je to popisováno i ve
> včelařské literatuře, tak z 80 let minulého století.
> Jenže česací stroje možná nedovolovaly tehdejší odrůdy, buď by byly
> česacími stroji na rozdíl od dnešních "průmyslových" odrůd potlučeny a tím
> pokaženy nebo nedozrávaly najednou, ale postupně a postupně se taky musely
> sklízet, takže jedině ručně?
>
>
> S

Já používám osvědčenou technologii Kocour Mikeš

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Myi
> Datum: 22.1.2011 14:00:37
> ----------------------------------------
> Zažívám invazi myší do včelínu. Pasti ani jedy nezabírají, myši se
> prokousávají skrz stěny úlu dovnitř. Chci se zeptat, zda máte někdo
> zkušenosti s plašením myší na bázi vysokofrekvenčních zvuků na baterie.
> Viděl jsem to na internetu, používá se to také na krtky, ale mám obavy,
> zda by to neškodilo včelám
>
>
>

Nejsou extrémem. Stačí projít katalogy osiv a je to tam černé na bílém. Těžko to někdo ovlivní. Je to práce genetických inženýrů aby jejich semena měla tu nadhodnotu kterou do ní vkládají. Jedna z těchto hodnot je prostě semeno a sadba, která je sice entomofilní ale toho hmyzu k zajištění výnosu prostě zaty peníze co ta kultura stojí nepotřebuje. A může se mi to příčit jak chce, prostě takový je vývoj lidstva a jeho potřeb. Druhá je politika a třetí zelené myšlení. Jde oto se v tom bordelu uživit a přežít._gp_



(89.190.52.88) --- 22. 1. 2011
Nechci tvrdit, že převčelení je něco dobrého, ale názory - jde to bez včel, jsou dle mě dalším extrémem. Vždy se mi osvědčila pořekadla - ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, SELSKÝ ROZUM,a VŠEHO S MÍROU :-)
Pěkný večer Zdenek

Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku. Protože to nejsou zahrádkaři, ale lidé co se svou prací živí. A žádnej rozumnej zemědělec nezaseje odrůdu která má svoji dobu za horizontem. Nějaká lokální neúroda nemusela být všude. Třeba s loňským rokem nejsem vůbec nespokojen. A tak to vidí i olejáři s řepkou, saflorem, slunečnicí a makem které mám v dosahu a doletu mých včel. _gp_


..........
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký

Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!

"Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!"

Asi záleží taky na výkonu. Spousta těch pípátek má velmi malý výkon, pozná se to třeba podle toho, že jsou na obyčejné baterie a ty baterie tam vydrží týden i déle.To je potom něco podobného, jako když má někdo v pokoji slabě puštěné radio. Profesionálnější a dražší plašiče potom mají taky větší výkon, až několik watů a tam už ten plašicí výkon je.

"Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku."

Z doby socialistické, kdy jsem kočoval na řepku a jetel, si pamatuji, že včelíny bývaly uvnitř polí s kulturou a že k nim vedly od vjezdů na pole často hodně dlouhé koleje, vyjeté při přmísťování včelstev a potom autem včelaře, který na kočovaných včelách logicky musel taky i pracovat. Zemědělec tak ztrácel výnos z určité procento plochy toho pole. Tato uježděná plocha představovala další náklad toho zemědělce na dovoz včelstev na opylování.

Zdravím.Já jsem si na myši koupil plašič od firmy Format1 z Křenovic u Brna. Stál přes 500 Kč, ale vůbec to nefunguje. Na meil zda by mě přístroj mohli překontrolovat se vůbec firma neozvala. Tudíž nedoporučuji. Včely mám od bydliště vzdáleny, takže nějaké pastičky a jejich kontrola nevihovuje.

JJ:
Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!
-----------------
Dalo by se příležitostně kouknout na štítek - tedy kdo to vyrábí.
Této elektroniky je po internetu docela dost a bude mezi ní asi i kvalit. rozdíl.

Děkuji.

Karel

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

Všechno co vymeteš z úlu oseješ přes 3mm síto a odevzdáš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: M?l
> Datum: 23.1.2011 15:20:59
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>
>
>

Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!

Honzo a čo prečo by mali v sklade ohrozovať prázdne nadstavky? Ryšavky-myšice a piskori-rejsci potrebujú potravu a tú nahádzajú len v úľoch v ktorých zimujú včely, navyše ryšavky a myši si často zakladajú vo vyhryzených plástoch robia hniezda v ktorých neraz aj staré vyvedú svoje mláďatá. Takže tie "udělátka" vlastne nefungujú.

Ja som aj túto zimu riešil vychytanie ryšaviek a piskorov lepidlo za 2 euro určené práve na myši v bytoch.
Na pevnú podložku (najlepšie z UH) o rozemerov 15 x 15 cm urobím z lepidlo kruh (ktorý musí škodca prekročiť) priemeru podložky a šírke pásu 15 mm. Do stredu stačí položiť návnadu, pre ryšavky a mäsovú pre piskorov. Do rána sa chytia, ak sú ešte prítomné v úli, na druhý deň ich odstráňte. Piskori, ak je ich v úli viac často ich zožerú- stávajú sa kanibalmi.

Prepáčte, zabudol som uviesť, že podložky s lepidlom a návnadou vkladáme do podmetu úľa, ktorý musí byť aspoň 20 mm vysoký.

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

já taky poprvé :-) prostě sem oklepal pomalu každou mrtvolku, zbytek
sesypal, vysušil a dal do kelímků a uzavřel plátýnkem a gumičkou :-)

2011/1/23 PetrO <e-mail/=/nezadan>

> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>

Jen bych opravil - přes sítko s otvory 5 mm ne 3mm. Aby v případě tumidy mohl propadnout brouk. Ten tu zatím zaplaťpámbu není, ale...
Křidélka a nožičky se krásně sbízají pomocí statické elektřiny - vzpomínáte si na liščí ohon ve fysice?

Penny - cukr krystal 13,80 Kč - jen 4 dny

Ta měl, to jsou od včel rozmělněná víčka zásobních plástů, jak se včelky
dostávaly k zásobám. Má se odevzdat všechna měl z celého dna. Spíš se zaměř
na to, co v ní nemá být. Nemají tam být "příměsi". To jsou nejen části
uhynulých včel, ale třeba i hrubší kousky vosku z plástů poškozených od
hlodavců. Měl má být suchá. Ale sušit ji lze jen za pokojové teploty - na
ústředním topení by se natavila, slepila a výzkumák by byl namydlený :-).
S pozdravem
taky Petr.

-----Původní zpráva-----
From: PetrO
Sent: Sunday, January 23, 2011 3:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Měl

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.
--------------
No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být schopen spočítat.
No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.

Karel

Já během vybírací doby vybírám měl vícekrát. Vždycky před silným větrem nebo před oblevou. Měl u správně zimujících včelstev je potom nasypána přesně pod včelami, mrtvé včely a případné nečistoty, co do měli nepatří jsou obvykle v rozích. Na měli je jich jen trošku. Stačí nožem mrtvé včely z měli odsunout pryč a měl potom nožem shrnout přes okraj. Nemusí se nic přesívat.

Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 23.1.2011 22:33:43
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.
> --------------
> No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> schopen spočítat.
> No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
>
> Karel
>
>
>

Prosím o vysvětlení nároků nečlena ČSV :

- jak čerpat dotace / žádám v ZO, na jejímž katastru
chovám včely a ta mi dotace vyplácí v plné výši bez
různých srážek na včelstvo ? / v naší ZO to je 36 Kč /,
- jak platím jednotlivé druhy léků - jak je stanovena
cena ?
- musí mi ZO provést léčení aerosolem a za jaké ceny ?,

- jaké výhody má člen ČSV oproti nečlenovi / vyjma oběda při výroční členské schůzi, naše ZO pořádá během roku pouze výroční členskou schůzi a to protože musí.

Děkujim za odpověď.

S pozdravem Starý Penzista

K myším jedna zajímavost. Mám osazený už dost špatný úl "Standart",
označovaný také jako český univerzál. Na jedné straně za česnovou vložkou je
dřevo poškozené, částečně trouchnivé. Česnová vložka je nová a zajištěná.
Myš tu trouchnivinu musí cítit, protože je to jediný úl v řadě o který mají
zájem. Letos se tam jedna dobývala tak že se jí povedlo nacpat hlavu za
plechovou česnovou vložku. Pak asi nemohla tam ani zpět a tak jsem ji našel.
Tak jsem ji odstranil rozpěrákem. Dělal jsem při tom asi docela hluk.
Teplota byla asi -2 st. Poslechl jsem, včely se zdály klidné. Ve včelíně
jsem se zdržel asi 10 minut. Pak mě to nedalo, vzal dřevěný klínek, že
porovnám výšky česen, protože když se skoro dostala do jedněch, aby se
nedostala jiná do jiných. Plechová česnová vložka na zmíněném úlu je shora
zajištěná, ale má malou vůli, takže když jsem s ní pohnul tím klínkem,
vydala takový ten typický kovový zvuk. Trvalo tak pět vteřin, a proti mě asi
dvacetičlenný uvítací výbor. Včely zřejmě nebyly tímto zvukem vyrušeny
poprvé. I v mrazu létaly a více než polovina se úspěšně vrátila. Myš tedy
zřejmě zabily.
Ještě poznámka k pastičkám.
Mám je přišroubované k prkémkům, předtím mě zřejmě kuna odnesla chycené
myši i s pastičkami.
Vašek

Já pastičky v lese přivazuji na tenký drát. Má to ještě tu výhodu, že když dám pastičku někde na vratké místo nahoru na úl nebo poličku, jak se chytí myš, tak pastička s myší spadne a zůstane viset. Další myši tak nemají před očima předchůdkyni chycenou do pasti a nemohou se tak naučit, že past znamená nebezpečí, takže se chytají o něco ochotněji.
Pastičky potom vedle kun taky odnášejí potkani, past na myši je nezabije a oni se pasti potom zbaví někde v ústraní.

Nečlen ČSV má povinnost léčit včely proti varaóze dle příslušných směrnic a odevzdat vzorek měli k rozboru na roztoče. Má nárok to udělat přes místní ZO za poplatek, který pro nečlena místní ZO stanoví - odhlasuje na členské schůzi. Jinak si to může zařídit sám nějak jinak, ale určitě to bude dražší a pokud se mu vůbec povede sehnat někoho, kdo mu včely bude léčit.
Dále potom má povinnost nahlásit včelstva na evidenci chovatelů, pokud má včely mimo obec nahlásit stanoviště do tuším konce března na místní úřad a potom má za povinnost sledovat nákazovou situaci skrzu sledování vyhlášek krajské veteriny a když se nějak špatně vyvrbí, zařídit se podle toho. Pokud se spolehne na funkcionáře ZO, tak ti toto všechno udělají místo něho.
A to je myslím všechno.

Dotace mimo ZO snad ani vyřídit nejde, to nevím.

Dne Monday 24 of January 2011 12:02:03 R. Poláek napsal(a):

> Pastičky potom vedle kun taky odnášejí potkani, past na myši je nezabije a
> oni se pasti potom zbaví někde v ústraní.

potkany nezabije kolikrat ani past na potkany - nez jsem zboural chlivek,
pod kterym byli potkani, tak mi bezne s pastickou utikali a jeden se tam
dokonce skalpoval (zbyla tam kuze z cele hlavy).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dneska je pastiček hodně verzí. Ta plechová se vztyčeným ozubeným okrajem je hodně účinná, myší na myší i potkaní na potkany. Zabije spolehlivě a pokud nezabije, úskřípne tak, že se z ní zvíře obvykle nedostane. Nevýhoda je zase v tom, že skoro z každého chyceného zvířete teče krev, past je nutno čistit a mýt.

Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.

pepan

-----------------------
Nevím co dělá vaše laborka, ale naše posílá zpět seznam doplněný o počty VD napočítaných ve vzorku.
Jak a čeho průměrné zamoření by mohla laborka spočítat?
Už jenom to, že každý vzorek byl odebrán po jiné době způsobí, že jediné relevantní číslo je počet VD ve vzorku, pokud se to povede.

Karel

Včely se na OÚ musí hlásit každý rok, i když jsou v obc,i do konce února. Mimo obec se navíc označují viditelným vodorovným trojúhelníkem žluté barvy.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?erp?n? dotac? ne?lena ?SV
> Datum> něho.
> A to je myslím všechno.
>
>
>

Proto se asi nemůžete zřejmě dopracovat stejného čísla. ;-)

Pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Mel
# Datum: 24.1.2011 14:05:08
# ----------------------------------------
# Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
# laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
#
# pepan
#
# -----------------------
# Nevím co dělá vaše laborka, ale naše posílá zpět seznam doplněný o počty VD
# napočítaných ve vzorku.
# Jak a čeho průměrné zamoření by mohla laborka spočítat?
# Už jenom to, že každý vzorek byl odebrán po jiné době způsobí, že jediné
# relevantní číslo je počet VD ve vzorku, pokud se to povede.
#
# Karel
#
#

Dne Monday 24 of January 2011 16:13:21 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Včely se na OÚ musí hlásit každý rok, i když jsou v obc,i do konce února.
> Mimo obec se navíc označují viditelným vodorovným trojúhelníkem žluté
> barvy.

ten trojuhelnik plati pouze v pripade praskovani/postriku letecky. U nas s tim
skoncili pred 20. lety.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevěř tomu že letecké postřiky skončily .10 km od nás má Agrolet letiště a chemikálie se tam vozí po želez. vlečce jak o závod. I ta formulace> platí pouze v pripade práškovani/postřiku letecky< je špatná. měl jsi napsat "Trojúhelník je tam pro případ leteckého postřiku".

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: ?erp?n? dotac? ne?lena ?SV
> Datum: 24.1.2011 17:28:30
> ----------------------------------------
> Dne Monday 24 of January 2011 16:13:21 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Včely se na OÚ musí hlásit každý rok, i když jsou v obc,i do konce února.
> > Mimo obec se navíc označují viditelným vodorovným trojúhelníkem žluté
> > barvy.
>
> ten trojuhelnik plati pouze v pripade praskovani/postriku letecky. U nas s tim
> skoncili pred 20. lety.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí dostat ven.

Pokud je tam dostatečný podmet tak použij smetáček husí křídlo nebo nějaký podobný nástroj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 24.1.2011 19:13:52
> ----------------------------------------
> Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a
> do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí
> dostat ven.
>
>
>

Pokud je tam dostatečný podmet tak použij smetáček husí křídlo nebo nějaký podobný nástroj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 24.1.2011 19:13:52
> ----------------------------------------
> Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a
> do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí
> dostat ven.
>
>
>

Zkoušel jsem různé pasti, ale nakonec nejlépe vychází na myši klasická sklapovací past, důležité je ji drátkem k něčemu přichytit a na větší zvířenu,jako potkani a kuny,a ty se vyskytují souběžně, protože kuna potkany loví líp než kočka nebo pes, je dobré použít z drátěného pletiva sklopec. Do sklopce, který mám natažený na potkany nonstop u sousedovy kúlny se slepicemi, jsem často chytil ježka, křečka nebo i tu kunu,a železná sklapovací past by je zbytečně zabyla nebo zmrzačila. Jako návnadu používám granule pro psi.

PetrO napsal:

>Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí dostat ven.
.............

Pokud Ti jde jen o předávání, doporučuji si koupit nějaký tvrdý papír (možná doma máš třeba ze starého kalendáře), ustřihnout na šířku cca 39 cm, délku a zasunout zítra pod včely do podmetu.
Zjisti kdy se u vás odevzdává měl a nech to tam alespoň týden.
Informační hodnotu to bude mít pro tebe, když si spočítáš, kolik roztočů v ječdnotlivých včelách spadlo (budeš mít přehled o účinnosti na podzim použité munice). Pro porovnání s metodikou pro zimní spad si výsledek v jednotlivých plech přenásob 4.
V zadovácích, pokud zimuješ v plodišti, to je docela věrohodný údaj o přeživších roztočích (nezústávají na loučkách jako u nástavkobých úlů)

RK

Letos měl Petře neřešte, pakliže jste nebyl připraven od prvního ošetření. Nějakou měl vyhrábněte tenkou lištou s koncem do T,aby jste splnil povinost. A na příští rok se připravte lépe, nejlíp asi novým úlem a hlavně číst a učit se, jestliže nemáte vedle sebe nikoho kdo Vám dokáže včas poradit.

A to by me zajimalo co je pro me jako vcelare dulezitejsi?

Vysledek laborky nebo to co si napocitam sam u jednotlivych vcelstev?

T.H.




2011/1/24 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
> laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: M?l
> > Datum: 23.1.2011 22:33:43
> > ----------------------------------------
> > Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych
> vědět,
> > co to má obsahovat a kolik toho má být.
> > --------------
> > No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> > Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> > schopen spočítat.
> > No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>

Pro mne je to jen splnění povinnosti. Já stejně na začátku května ošetřuji formidolem než nasadím medníky.
Copak dnes je to hračka dřív se z každého úlu odevzdávaly samostatě mrtvé včely x kusů. To bylo číslovaných krabiček od sirek.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 25.1.2011 08:36:15
> ----------------------------------------
> A to by me zajimalo co je pro me jako vcelare dulezitejsi?
>
> Vysledek laborky nebo to co si napocitam sam u jednotlivych vcelstev?
>
> T.H.
>
>
>
>
> 2011/1/24 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
> > laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
> >
> > pepan
> >
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: M?l
> > > Datum: 23.1.2011 22:33:43
> > > ----------------------------------------
> > > Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych
> > vědět,
> > > co to má obsahovat a kolik toho má být.
> > > --------------
> > > No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> > > Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> > > schopen spočítat.
> > > No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte. Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký halogenový reflektor, nic se nestane.
Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit, jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů, možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře jakožto dodatečné léčení.....

"Pro mne je to jen splnění povinnosti. Já stejně na začátku května ošetřuji formidolem než nasadím medníky.
Copak dnes je to hračka dřív se z každého úlu odevzdávaly samostatě mrtvé včely x kusů. To bylo číslovaných krabiček od sirek."

To bylo ještě vyšetřování na roztočíkovou nákazu. Matně si to taky pamatuji.

Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 25.1.2011 09:16:54
> ----------------------------------------
> Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel
> a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven
> i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem
> nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva
> vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a
> pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu
> zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč
> neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé
> dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte.
> Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký
> halogenový reflektor, nic se nestane.
> Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se
> ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste
> coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se
> podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je
> povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě
> odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním
> případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne
> do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na
> funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit,
> jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli
> při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být
> ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů,
> možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina
> dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře
> jakožto dodatečné léčení.....
>
>
>

Asi víte, že pokud vymete jenom měl, tak je to úplně k ničemu. Roztoče, i když tam budou, už nevymete. Měl by to přiznat, na jaře přeléčit a příští rok to udělat podle nařízení KVS.
Navážíte se pořád do ČSV. Nechci se jich zastávat. Chyby tam určitě jsou, ale nařízení KVS je pro včelaře. Ne pro ČSV. Je to tam jasně napsáno, je zvřejňován a neznalost zákona neomlouvá. Činnost důvěrníků je dobrovolná, starají se hlavně o své členy a včelař má sám vědět jak a kdy má dávat podložky a sám je za to zodpovědný. Jestli nevíte, tak ani není povinnost nečleny léčit a organizace si pak za takové léčení nečlena může účtovat kolik chce. Určitě ale neúčtuje víc, než členům. Pokud jste takhle jednal s důvěrníky ve vaší ZO, tak se nedivím, že jste se s nimi rozešel ve zlém. Lepší bude, když řekne pravdu, nechá si od nich poradit a příště to udělá podle nich.
Tonda
>Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte. Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký halogenový reflektor, nic se nestane.
Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit, jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů, možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře jakožto dodatečné léčení.....

29.12.1941 SVAZ zemskych ustredi likvidovam a utvoren svaz novy.Vcelarstvi zarazeno do Svazu pro dubez-vejce a med.Novym predsedou Josef Nepras, mistpred.Ing.Karel Adamec,clenove vyboru: Hrusak,revisor Prasil,pokladnik Palcik,.Volby nebudou,provede se jen dopnovaci volba namestku,stanovi se pracovni komise ktere budou jednati a na valne hromade jen oznami vysledek sveho jednani.Zpravu kterou spolky dostnou s prikazy pro jednani na valne hromade.Rozpocet pocita s omezenymi prijmy.Bude vydano narizeni aby vcelar byl povinen pojistiti vsechna vcelstva.

1941 ZU Brno Nejdulezitejsi je vyreseni financi.Aby docileno vetsiho najemneho z oplocene zahrady spol.domu v Brne,byly preneseny stromy do oplocene zahrady.Pozemky v Solanci byly predany do hospodaeni pastevnmu odboru,vysazovani kdouli,jelikoz plody se budou moci dobre zuzitkovati.Pri spolupraci se Zemedelskou radou,ktera zde zridi tovarnu na zuzitkovani techto plodu. Pristoupili jsme za clena Svazu s rocnim prispevkem 100 K.

Rosice: nedobre skoncils schuze vyboru,za pritomnosti ZUVM starosty K.Adamce a Hrusaka.Jsou nejasnost ve veci zaopatrovani cukru.

ZUVM Brno valna hromada v Besednim dome.Tajemnik Svazu J.Nepras : Novy vybor Svazu musí byti, aby mohl projednati a resiti otazky pro vsechna Ustredi spolecne,nebo uplne odlisna jak v Risi. Hodnotimli vysledek rozprav,jsem spokojen.Lonska val.hromada zadala reorganisaci Svazu a jiz se tak stalo-novy vybor Svazu jiz funguje.Bude nutno cinnost Svazu pri dnesni distribuci medu zamerit do budoucna.Byly jsme jednou provzdy zarazeni do kategorie zemedelskeho podnikani. P.Koubek z Malenovic si stezuje na zavadeni vice prace spolkum. Rozpocet byl snizen ze 633.840 na 517.750 K ,pridel cukru na vcelstvo je 3kg.

Nakupni-prodejni a vyrobni druzstvo v Brne- drive druzstevni cukrovar.
Nez budou prevedeny nase kapitaly ze Slovenska,je zcela zbytecne urgovat podily,nebot nikomu nic neni mozno zatim uvolniti.Zridili jsme v Bzenci prodejnu,kdez mohou dostati veskere vcelarske potreby.Brzy posleme spolkum cenik a proto prosime o podporu.Veskere informace preda pedseda dozorci rady druzstva A.Bouda a F.Hrusak predseda.

"Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu"

To jsem si taky před třemi roky myslel, dokud mi u dveří nezazvonil veterinář a nezačal házet pokutami...

Kolik včelařů ze ZO čte nařízení KVS, když to nepotřebuje, protože skoro všichni jsou zvyklí, že jim to dobrovolní funkcionáři ty nařízená přežvýkají a informace donesou až do domu. Přirozeně více či méně pozměněné, protože ty informace jdou přes několik lidí.

No já taky netvrdil, že to může dopadnout i neobvykle.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 25.1.2011 10:22:58
> ----------------------------------------
> "Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu"
>
> To jsem si taky před třemi roky myslel, dokud mi u dveří nezazvonil
> veterinář a nezačal házet pokutami...
>
>
>

"Asi víte, že pokud vymete jenom měl, tak je to úplně k ničemu. Roztoče, i když tam budou, už nevymete. Měl by to přiznat, na jaře přeléčit a příští rok to udělat podle nařízení KVS."

Nevidím důvod, proč by s mělí neměl vymést i roztoče. Spíš, pokud podmet nebyl po podzimním léčení čištěný, bude roztočů ve vzorku tolik, že jarní nátěr plodu bude jistý. Což je úplně v pořádku.
Problém by byl, pokud léčení na podzim vůbec neproběhlo, potom ani jeden jarní nátěr plodu nezlikviduje z těch desítek až stovek roztočů ve včelstvu úplně všechny, přežije jich nejspíš dost na masívní pomnožení v létě.

Jakou barvou mám na třít medomet.

"No já taky netvrdil, že to může dopadnout i neobvykle."

Jako třeba že si někdo půjčí trošku měli z jiného vzorku a tak vzorek udělá, když je potřeba?

Roztočů jsem vymetl tisíce, protože jsem poctivě fumigoval.
Zkusim to s tím brkem z husy.

"Roztočů jsem vymetl tisíce, protože jsem poctivě fumigoval.
Zkusim to s tím brkem z husy."

Tak pak by mělo být všechno v pořádku. Akorát to získávání měli bude o něco obtížnější než kdyby tam byly podložky. Poučení pro příště......

"Jakou barvou mám na třít medomet."

Obecně každou běžnější barvou, která ale má atest pro přímý styk s potravinami. Atest dodá prodejce nebo se dá stáhnout ze stránek výrobce.
Ve včelařských kruzích má dobré jméno barva Bisil, jinak ale bude takových barev u nás k sehnání nejméně desítka.

Jde mi jen o to, jestli to musí být všechen spad nebo stačí jen trochu pro vyšetření. Abych nebyl za blbce až to přinesu.

Má to být všechna měl, která spadne z zimního chumáče za stanovené období, cca měsíc. U vyndávaných podložek není problém. Bez podložek to určitý problém je, protože měl bude pod včelami zhruba uprostřed a na krajích a v rozích budou akorát všelijaké další příměsi, které by ve vzorku jen zhoršovaly spočítání počtu roztočů. Takže vymetat tak trochu přiměřeně.

Pokud by tam byly ti 3-4, tak je malá pravděpodobnost.

>Nevidím důvod, proč by s mělí neměl vymést i roztoče. Spíš, pokud podmet nebyl po podzimním léčení čištěný, bude roztočů ve vzorku tolik, že jarní nátěr plodu bude jistý. Což je úplně v pořádku.
Problém by byl, pokud léčení na podzim vůbec neproběhlo, potom ani jeden jarní nátěr plodu nezlikviduje z těch desítek až stovek roztočů ve včelstvu úplně všechny, přežije jich nejspíš dost na masívní pomnožení v létě.

To už je ale jejich problém.

>Kolik včelařů ze ZO čte nařízení KVS, když to nepotřebuje, protože skoro všichni jsou zvyklí, že jim to dobrovolní funkcionáři ty nařízená přežvýkají a informace donesou až do domu. Přirozeně více či méně pozměněné, protože ty informace jdou přes několik lidí.

Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do ulov.Ide o cca 400ks.

Má být všechen.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 25.1.2011 11:27:07
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jestli to musí být všechen spad nebo stačí jen trochu pro
> vyšetření. Abych nebyl za blbce až to přinesu.
>
>
>

Na to platí rčení práce kvapná málo platná. Po zatavení by se teplota již neměla měnit až do upotřebení
pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: g.s. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medzisteny
> Datum: 25.1.2011 12:06:39
> ----------------------------------------
> Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do
> ulov.Ide o cca 400ks.
>
>
>

Já neporadím, ale zeptal bych se v jakých podmínkách s touto RM včelaříte, jestli kombinujete s RM 42x17, nebo 42x17 používáte jako medníky ? S mřížkou nebo bez ??
Díky za odpověď.

Zdravíčko
Taky jsem si chtěl kdysi ve svých začátcích nachystat pár mezistěn do předu,ale jeden místní včelař mě varoval že se mi zvlní. No ale on drátkuje svisle 39x24. Já mám langtroth 15,9 a optimaly 17, všechno drátkovano vodorovně a nikdy se mi mezistěny v rámcích nezvlnily ani ty co jsem neupotřebil a mám je ve včelíně do příští sezony. Rámky jsou drátkovány podle vzoru ing.Čermáka a zataveny trafem. Nezatavuji kolečkem ani zakapáváním.Je to podle mne zbytečné blbnutí.Taky hodně záleží jak budete hotové rámky sktadovat,jestli budou klasicky zavěšeny za ouška,nebo jestli budou na ležato v komínech,jak se skládají po vyrobení,tak to by asi neprošlo.


------------------------------------

> Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do
> ulov.Ide o cca 400ks.

Ahoj, nedrátkuji 39*17, mezistěny před nalepením do drážky nahřívám na pokojovou teplotu a pak skladuji ve studené dílně nebo maringotce a to bez problémů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medzisteny
> Datum: 25.1.2011 12:48:11
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Taky jsem si chtěl kdysi ve svých začátcích nachystat pár mezistěn do
> předu,ale jeden místní včelař mě varoval že se mi zvlní. No ale on drátkuje
> svisle 39x24. Já mám langtroth 15,9 a optimaly 17, všechno drátkovano
> vodorovně a nikdy se mi mezistěny v rámcích nezvlnily ani ty co jsem
> neupotřebil a mám je ve včelíně do příští sezony. Rámky jsou drátkovány
> podle vzoru ing.Čermáka a zataveny trafem. Nezatavuji kolečkem ani
> zakapáváním.Je to podle mne zbytečné blbnutí.Taky hodně záleží jak budete
> hotové rámky sktadovat,jestli budou klasicky zavěšeny za ouška,nebo jestli
> budou na ležato v komínech,jak se skládají po vyrobení,tak to by asi
> neprošlo.
>
>
> ------------------------------------
>
> > Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> > 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> > uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> > teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> > stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> > pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim
> do
> > ulov.Ide o cca 400ks.
>
>
>

"Jakou barvou mám na třít medomet."

EPROSIN E 25
Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských zásobníků.

Tak roztoči by nyní v měli pokud možno být neměli. Vymetat dno je také nesmysl, pokud nebylo cca týden až 14 dní po posledním léčení dokonale vyčištěno. Tj. měl má být za 30 dní, po posledním léčení, ale bez spadu z toho léčení, proto je tam ta rezerva 7-14dní. Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně.

"Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně."

Situace je jasná, načalstvo chce měl, načalstvo měl dostane. Když byli tak blbí a povinnost odevzdat měl k vyšetření na varaózu zahrnuli do zákonné povinnosti, takže když něco kiksne, se domluvit nedá, že se měl neodevzdá, tak prostě něco vždy dostanou.
Že z té měli případně potom vyjde nátěr plodu na jaře, je potom už jen bezvýznamná prkotina. Případně dokonce pro včelaře, kteří neplánují v létě blbnout s formidoly a kyselinou mravenčí nebo případně z důvodu likvidovat roztoče rovnoměrně během celého roku a ne jen nárazově 2 - 3 měsíce v roce a po zbytek roku je nechat přemnožovat, je likvidace roztočů na jaře i docela vhodná věc, která zpomalí nárůst počtu roztočů o pár měsíců.

"EPROSIN E 25
Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských zásobníků."

Eprosin E 25 se hodně používal kdysi, protože za komunistů to byla snad jediná nátěrová hmota certifikovaná pro styk s potravinami. Jinak to není nátěrová barva, ale tmel na nanášení stěrkou, takže na medomety se tak moc nehodí. Na velkých potravinářských zásobnících se požaduje minimálně několikamilimetrová vrstva, takž tam je nanášení tmelu stěrkou na místě. Jedině že by se medomet zároveň vylaminoval skelnou tkaninou. Nebo by se mohl ten tmel nouzově rozředit na viskozitu vhodnou na nátěr štětcem ředidlem.
Když použít na medomet epoxidovou nátěrovou hhotu, tak použít třeba epoxidový email EPOLEX S 2321, v bílém odstínu atest pro styk s potravinami tato barva má. www.bal.cz

V současné době u LidlA BÍLÁ BARVA S POTRAVINÁŘSKÝM ATESTEM ZA 129Kč.
J.M.
----- Original Message -----
From: "R. Pol?ek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 25, 2011 3:29 PM
Subject: Re: barva na medomet


> "EPROSIN E 25
> Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní
> nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských
> zásobníků."
>
> Eprosin E 25 se hodně používal kdysi, protože za komunistů to byla snad
> jediná nátěrová hmota certifikovaná pro styk s potravinami. Jinak to není
> nátěrová barva, ale tmel na nanášení stěrkou, takže na medomety se tak moc
> nehodí. Na velkých potravinářských zásobnících se požaduje minimálně
> několikamilimetrová vrstva, takž tam je nanášení tmelu stěrkou na místě.
> Jedině že by se medomet zároveň vylaminoval skelnou tkaninou. Nebo by se
> mohl ten tmel nouzově rozředit na viskozitu vhodnou na nátěr štětcem
> ředidlem.
> Když použít na medomet epoxidovou nátěrovou hhotu, tak použít třeba
> epoxidový email EPOLEX S 2321, v bílém odstínu atest pro styk s
> potravinami
> tato barva má. www.bal.cz
>

...42x35 pouzivam ako plodisko,42x17 ako medniky,zapad.slovensko,190 m.nad morom..mriezka na vysokom nadstavku,vymena diela jednorazovo jednym zasahom,5 vysokych plastov pred repkou prevesim cez dva nizke nadstavky,dole ide 5 mdzst,po vyliahnuti plodu tych 5 plastov vytocim a vytavim parnym tavidlom..zvysok roka sa ide uz len na nizke medniky a v plodisku mam polovicu diela vymeneneho..zo vsetkych sposobov obmeny diela pri dadant systeme mi tento najviac vyhovuje..stanovisko pevne,ovocne stromy,repka,nieco agat,slnecnica..

žádný názor? :-)

Nejhorší práce s rámky je jejich kompletace a drátkování. Na zatavování mezistěn se vždy těším a nechávám to na dobu krátce před jejich použitím, kdy je teplota již vyšší.

Skuste zavolat přímo do Stražiska Tam by neměl být problém

Mno pánové a víte co je nejsmutnější, je to nový včelař, plácá se v tom protože to nikdy nedělal a nikdo mu to neukazal a ani neobjasnil. Kde jsou lidi z jeho ZO???

Když jsem před 5 lety začinal, tak u nas mi alespoň pomahaly, když jsem se zeptal poradily a když jsem požádal ukázaly...(alespon na chalupě u nas doma se na mne vyprdly), ale na schuzich se breči že to chce mladou krev....

Madra, čo keby si niekoho požiadal, poprosil. Či čakáš kto sa tebe bude prosiť, či ti môže prísť ukázať odber meliva?
"Dejte mi lidi, já to udelám".

Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.