Včelařská konference

Přináším slíbené vyhodnocení experimentu s dlouhodobou izolací matek.

Již po dobu 5 let klíckuji matky mimo jiné kvůli zvýšení účinnosti první fumigace. Vždy kolem půlky září matky zaklíckuji a před 10. říjnem vypouštím. Vloni jsem experimentálně matky ponechal v klíckách i přes zimu.

Vkládání matek do izolačních klícek proběhlo 18. 9. 2010. Celkem u 4 včelstev byla matka ponechána v klícce i po tradičním posledním říjnovém zásahu spojeném se zužováním a odběru tmavého díla. Klícka byla umístěna v předposledním nástavku do středního rámku cca 2 cm od horní loučky a cca 5 cm od středu plástové plochy směrem k přední stěně nástavku (úl Optimal, zimní sestava: 1.NN: tmavé dílo, 2.NN: panenské souše, 3.NN: zásoby (zde byla ponechána klícka s matkou), 4.NN: hlavní díl zásob (medná komora). Všechna včelstva zimovala s neutepleným stropem a s nasazenou ventilační soustavou „úlový komín“.

Dne 8.1.2011 jsem provedl spojování včelstev a při té příležitosti jsem vypouštěl matky z klícek. Ve dvou včelstev se klícka ocitla ve středu chumáče, v jednom včelstvu byla na kraji chumáče (chumáč se tiskl k boční straně, navíc včelstvo bylo poměrně slabé, takže ve výsledku byla matka jen dvě uličky od konce chumáče), v jednom včelstvu byla v horní části chumáče (chumáč seděl především přes 2. a 3. NN). Zásah jsem prováděl při venkovní teplotě 2°C, přesto ztráty včel, které opustily chumáč a zkřehly, byly naprosto minimální! Rozebírání včeltstev za chladna byla velmi zajímavá zkušenost včelstva... všem pochybovačům doporučuji! Je to velmi pohodová a klidná práce. Perfektnější podmínky pro spojování snad už ani nemůžou být.

Závěr: všechny 4 matky přežily, tedy vydržely v klíckách po dobu více jak 3 měsíců!

Tím však moje experimentování nekončí. Pouze přechází do druhé fáze. Při spojování jsem totiž žádnou matku neodstraňoval. V připojovaných včelstvech jsem matky nechal v klíckách. To znamená, že jsem vytvořil dvoumatečná včelstva. Vzhledem k tomu, že všechny matky, které teď mám, jsou staré necelý rok, dá se očekávat, že včely si ponechají obě matky. Pokud se to vyvede, v každém z testovaných včelstev bude přítomna reservní matka. Ta taktéž bude ovlivňovat včely svým feromonem. Sice ji bude znemožněno kladení, ale to není podmínkou produkce feromonu. Míra produkce feromonu je spojena s krmením matky.

Jsem zvědavý, jak ta koexistence dvou matek v jednom včelstvu bude fungovat. Nepochybně bude ve včelstvu nadbytek mateří látky (feromon matky). A ta, jak je známo, má podstatný vliv na chování včel (pro včelaře je asi nejvýznamnější, že podporuje shromažďovací pud a omezuje rojové tendence). Nepůjde o standardní dvojmatečná včelstva, respektive dvojvčelstva, kde kladou obě dvě matky a spoustu medu se promrhá na výchovu kvant nadbytečného plodu, respektive kvant krátkověkých včel, při čemž se zbytečně promrhají síly dlouhověkých zimních včel, jež by se jinak mohly účastnit jarní snůšky. Vzhledem k tomu, že kladení je umožněno jen jedné matce, plodové plochy budou tedy standardní.

Tato včelstva mají již teď 8 NN s plně vystavěným dílem k dispozici! Takže spoustu souší a spoustu místa pro med. V podstatě kdyby zítra rozkvetla řepka, jsou dotyčná včelstva již dnes plně připravena na její plné využít (nejen co se síly, ale i co se plástové plochy týče!). Doufám, že řepku letos opět nezhatí počasí, to už by mě fakt naštvalo! :-)

Přeji poklidný zbytek zimy, velké mrazy, únor bílý, ať pole sílí, a úspěšný start sezóny!

S pozdravem M. Václavek