Archiv Včelařské konference

Dělám ročně 10 až20 oddělků 42x15.
Jestli vám míra vyhovuje napište kontakt
J.B. Praha

Dělám ročně 10 až20 oddělků 42x17.
Jestli vám míra vyhovuje napište kontakt
J.B. Praha

Meřil jsem velikosti bunky divociny a mezistěn.
U mezisten jsem našel většinou 5,4mm ale u jedné mezistěny nevím výrobce)jsem naměřil 5,2mm
Nezabýval jste se někdo také měřením základu buněk a základu mezistěn.
J. Bűrgel

Zajímal by mne komentář pana A.Turčányho, který spíše propaguje "suché" zimování s prodyšným strůpkem.

Momentálne nemá toľko času aby som uviedol širší komentár, ale niečo som k tejto téme napísal na vcely.sk Anton

Včelstvo v normálnej zime, dni bez plusových teplôt neploduje, po skončení zimy možno, ale vtedy sú teploty okolo 12°C tak si ju donesú z vonkajšieho prostredia: Od doby čo používam priedušné povaly, nechýbal ani v zime plod, nechýbala ani kondenzovaná voda a rezervné plásty boli suché. Potom to považujem za módny trend, ktorý to pozoroval, ale bez dôkladného skúmania a potvrdenia, že to včelstve v zime naozaj potrebuje.

Pod dojmom týchto kusých správ som to riešil, pri mojom spôsobe uteplenia, že som nad chumáč položil PVC fóliu, asi o rozmeroch 25 x 30 cm (vlhký vzduch mal kadiaľ unikať), na ktorej sa para zrážala. V úli ostalo sucho, ale žeby včelstvo malo v zime viac plodu, som nespozoroval a prestal som "vyhutovať".
Januárové a februárové včely značne posilňujú zimujúce včely, čo má vplyv na rýchly jarný rozvoj a následne mohutné rojenie, čo nie vždy je pre včelára výhodné. Už je načase aby sa dostavili normálne zimy. To však neovplyvníme.
Preto stále trvám na tom, že úľ má byť suchý.

Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 28. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370)
Už jsem začal.
http://jjvcela.sweb.cz/Mezisteny_soubory/vyroba_mezisten.htm

Meřil jsem velikosti bunky divociny a mezistěn.
U mezisten jsem našel většinou 5,4mm ale u jedné mezistěny nevím výrobce)jsem naměřil 5,2mm
Nezabýval jste se někdo také měřením základu buněk a základu mezistěn.
J. Bűrgel

Skutočný priemer robotníčej bunky som preveroval viackrát, tak ako na voľnej tak na usmernenej stavby základom bunky na MS. Samozrejme len obyčajnými meradlami na Ms a voľnej stavbe na dĺžke 100 mm a delil počtom buniek odpočítaných na tejto základnej báze. Na každú bunku som odpočítal hrúbku steny buniek, ktorú som stanovil na 0,1 mm. Možno je to menej, možno viac.

Prírodná stavba: 100 mm : 20,4 buniek = 4, 91 až 5,0 mm
MS z výrobni Svätý Peter (liate Ms na strieborných nemeckých valcoch): je to podobné.

Dôležité je koľko buniek je na ploche 100x100mm oboch vystavaných plástoch: obojstranne 836 ks, na Ms detto 836 ks

Doklady o pokusoch mám niekde zaznamenané, robil som to poctivo, plásty z voľnej stavby som mal k dispozícii z viacerých voľne postavených v niekoľkých takých včelstiev.
Svätopeterské Ms sú stále s počtom buniek 836 obojstranne.

Výsledky môžu byť u voľnej-divej stavbe mierne odlišné, ale vždy záleží na metodike získania počtu buniek na dĺžke 100 mm vo vodorovných riadkoch. Anton

Odkud jsi z plzeňskeho kraje???

Pan K. Čermák se tímto tč. zabýval a publikoval. Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě. Čtenář došel nato, že čím silnější je roj, tím se uskutečňuje větší rozteč mezi plásty - měřeno od zavěšení díla zvrchu. Jde o vliv teplot, množství produkce vosku a přínosu sladiny rojem na tyto rozteče. Na jeho webu to určitě je._gp_



..........
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 28. 12. 2010
velikost bunky mezisteny
Meřil jsem velikosti bunky divociny a mezistěn.
U mezisten jsem našel většinou 5,4mm ale u jedné mezistěny nevím výrobce)jsem naměřil 5,2mm
Nezabýval jste se někdo také měřením základu buněk a základu mezistěn.
J. Bűrgel

Protože tam je to kapku složitější, v okoli sušice (hradek u sušice), nova planice a těď i u Kašperek se mota mor. U Hradku se mota už asi 8 let, tak aby jsi si nenalitnul.
Ale mužeš zkusit Standu Vodičku z Přeštic. Pokud mi napišeš na email, pošlu ti na nej kontakt. Určitě připadně poradí.

Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě.G.P.

Gusti, pri voľnej stavbe je rozteč zložité zmerať, pretože v mojich prípadoch som tú roztoč meral i ja, ale moje hodnoty rozteče plástov boli prísne 35 mm, aj to tam, kde plásty boli vystavané súbežne. AK sa roj nasťahoval do úľa s povalou bez plástov, rojové včely aj pri znáška stavali plásty vejárovite, čiže na začiatku bola rozteč 35 mm, ale vo vzdialenosti 20 cm od tohoto bodu boli konce plástov asi 45 mm.
Tam kde sa vzdialenosť rozširovala, včely do vzniknutého "véčka" vsunuli ďalšie plásty a takto pokračovali až po zvislú hranicu, ktorú tvorila stena úľa.
Pôdorys takejto stavby má presne zakreslenú (nemal som foto), Pokiaľ prvý plást zľava mal smer SZ krajný plást na pravej strane asi SV, pri orientácii stredného plásta v stavbe orientovanom na S.

Takže osi plástov sú od seba 35 mm, už len preto, že vzdialenosť medzi plástami s plodom je 10 mm. Ak je to inak, tak len v prípade, že npr. do medníka dávame len 9 plástov miesto 10-tich. Matka pri rozšírenej uličke človekom dokáže do buniek uložiť vajíčka a včely vychovať včely.

Měl bych prosím dva dotazy:
1. Kdy můžu převést včelstva? Potřeboval bych převést včelstva na vzdálenost 15km. Jde mě o to, jestli je můžu převést i teď, když je taková zima, nebo jestli se musí počkat na lepší počasí, nebo až na jaro. Jsou to včelstva po jednom včelařovi, který zemřel.
2. Potřebuji nějaké vyšetření, nebo potvrzení? Prostě jak se to praktikuje. Je to už s jiného kraje.

Pěkné svátky Antoni. Šlo co si pamatuji po porovnávky roztečí. Představ si případ, že vezmeš 10 rojů v podobném kastovním složení o váhách od 0,5 - 3 kil. Ty usadíš do opylovacích paket a budeš zjišťovat po nějaké asi krátké době v jakých roztečích zahájily stavbu díla. Rozteče se budou lišit v závislosti na těch aspektech co jsem tu psal. (Jde o vliv teplot, množství produkce vosku a přínosu sladiny rojem na tyto rozteče.) A rozdíly se v takovém případě našly.

V praktickém pojetí jsem si v souvislostech z těchto zjištění uvědomil různý potenciál roje, pro lepší pochopení a důležitost jakých kterých úkonů u dělení mých včelstev v tom smyslu. Že udělat oddělek, který mi má přinést ještě ten rok užitek není to samé, jako když někdo dělá oddělek např. pro trh s oddělky, který se často dělá na zazimování a mednou produkci až na následující sezonu a spoléhá se na postupné sesílení masy._gp_


........
a.turčáni (94.229.32.130) --- 28. 12. 2010
Re: velikost bunky mezisteny (49378) (49383)
Nešlo jen o velikost a počet buněk, ale i o rozteče plástů při divoké stavbě.G.P.

Gusti, pri voľnej stavbe je rozteč zložité zmerať, pretože v mojich prípadoch som tú roztoč meral i ja, ale moje hodnoty rozteče plástov boli prísne 35 mm, aj to tam, kde plásty boli vystavané súbežne. AK sa roj nasťahoval do úľa s povalou bez plástov, rojové včely aj pri znáška stavali plásty vejárovite, čiže na začiatku bola rozteč 35 mm, ale vo vzdialenosti 20 cm od tohoto bodu boli konce plástov asi 45 mm.
Tam kde sa vzdialenosť rozširovala, včely do vzniknutého "véčka" vsunuli ďalšie plásty a takto pokračovali až po zvislú hranicu, ktorú tvorila stena úľa.
Pôdorys takejto stavby má presne zakreslenú (nemal som foto), Pokiaľ prvý plást zľava mal smer SZ krajný plást na pravej strane asi SV, pri orientácii stredného plásta v stavbe orientovanom na S.

Takže osi plástov sú od seba 35 mm, už len preto, že vzdialenosť medzi plástami s plodom je 10 mm. Ak je to inak, tak len v prípade, že npr. do medníka dávame len 9 plástov miesto 10-tich. Matka pri rozšírenej uličke človekom dokáže do buniek uložiť vajíčka a včely vychovať včely.

Pustil bych se do takového převozu ihned po masivním proletu někdy v březnu nebo v dubnu. Pokud jde o SVS, nejlépe by bylo, kdyby jste si sehnal podle okresu inspektora SVS, a tím by jste měl osobně řešit takový převoz, protože to je osoba která nad tímto i individuálním přesunem přímo bdí.Kontaktujte ho pokud možno co nejdříve, protože jsou termíny odevzdávání měli, podle kterých se inpektor rozhoduje. _gp_


.........
Josef (213.19.32.139) --- 28. 12. 2010
Převoz včelstev
Měl bych prosím dva dotazy:
1. Kdy můžu převést včelstva? Potřeboval bych převést včelstva na vzdálenost 15km. Jde mě o to, jestli je můžu převést i teď, když je taková zima, nebo jestli se musí počkat na lepší počasí, nebo až na jaro. Jsou to včelstva po jednom včelařovi, který zemřel.
2. Potřebuji nějaké vyšetření, nebo potvrzení? Prostě jak se to praktikuje. Je to už s jiného kraje.

PODNIKATELSKY ZAMER O VYROBU MEDOVYCH TEST

PODNIKATELSKY ZAMER O VYROBE MEDOVYCH TEST

Jednoznacne az po proletu a radeji az na jare.Kontakt na veterinare bude nutny,pravdepodobne bude treba zadost o presun vcelstev a mozna i doklad o vysetreni vcelstev na mor vceliho plodu ne starsi 3 mesicu(zimni meli).Dnes uz SVS povoluje i presuny vcelstev v ochrannych pasmech.Hodne zdaru.P

Musíte mít přítely vyšetření na mor z měli a podle nového, nemusíte mít písemně povolený přesun do jiného kraje, ale jste povinen se informovat o aktuální nákazové situaci. Obecně tedy stačí zavolat na příslušnou OVS a zeptat se jestli nevzniklo ochranné pásmo odkud chcete včely dovézt a mít vyšetření na mor.

Dělniční buňky jsou velikostně v rozmezí 5,1- 5,4. Na mezistěnách mám velikost 5,4. Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv? Na plástu bude teoreticky o několik buněk víc a základem každé včely je kvalitní vajíčko. A velikost a váha vajíčka se během sezóny mění. Když víc matka klade, tak jsou vajíčka menší a lehčí. Což si myslím že má vliv i na kvalitu vajíčka a vývoj budoucího jedince.

Dne Wednesday 29 of December 2010 08:05:06 Ales Molcik napsal(a):

> mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký
> vliv? Na plástu bude teoreticky o několik buněk víc a základem každé včely
> je kvalitní vajíčko.

V OVP jsem cetl o vcelari, tusim ze Svedska, ktery tvrdi, ze volnou stavbou a
zmensenim bunek na cca 4.9 mm snizuje moznost rozmnozovani klestika. Udajne
mu to funguje a mensi vcely prinesou stejnou snusku a klestikovy se v malych
plastech spatne mnozi.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

S tím roztočem mě to napadlo také v souvislosti s menší buňkou, protože i těch 5,1 je velikost kterou staví včely. A pokud například u skotu nejde o maso tak i menší kráva může nadojit víc než kráva o něco větší stejného plemene. Užitkovost je v podmínkách prostředí a genech.

Byl bych ten poslední, kdo by chtěl vyrábět doma mezistěny, když bych byl s kvalitou spokojen. A to já tedy rozhodně nejsem.Takže jsem si našel svého poctivého malého výrobce, který je dělá pouze z mého vosku. Používá polevu podle německého předpisu, která obsahuje hodně medu. MS od něj jsou voňavé a mírně lepivé a válce asi i část medu zažmoulají dovnitř. Rychlost stavby je neporovnatelná a oceňuji to hlavně při chovu matek,kdy za 5 dní jdu najisto pro larvičky, dřív to byla docela loterie./snažím se nelarvit/Rovněž ve zkušební serii se nevyskytla ani jedna nezakladená nebo kazová mezistěna. U posledního výrobce snad každá pátá. Výrobce má staré prvorepublikové válce znamenitě fungující. I v mrazech jdou mezistěny zatočit kolem prstu. Natavené mezistěny během přepravy po polních cestách nepraskají. Ty staré dosti často. A tak bych mohl pokračovat. Kdybych měl nějaké velké přání aby vitální dědula mě přežil a navždy mě tak zbavil problémů s nekvalitními mezistěnami, kterých jsem si užil dost. Nevidím důvod, aby v každé vesnici byly válce, rád tohle malé podnikání nechám jiným.Ono to není jen o investicích do válců, musí být i dost prostoru a i další vybavení a celý podzim a zimu mít čas. Zdraví R. Stonjek

Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv? A.M.

Moje skúsenosti, tie ale nemusia byť správne. Viem len toľko, ak šírka bunky klesne pod určitú hranicu, včelstvo sa snaží bunky odstraňovať a väčší priemer zvádza včely k prerábaniu na trúdie.
Otázka väčších buniek je stará ako výskum a napriek tomu sa väčšie včely z nich nepodarilo vychovať a taktiež matky s menšou konštitúciou kládli do väčších buniek trúdie vajíčka. Takže veľkosť bunky pod alebo nad priemer sú vždy rovnako ťažké. Preto by tolerancia robotníčich buniek nemala prekročiť ten dlho prispôsobovaný prirodzený priemer.

Že vo väčšej bunke "nevznikne" väčšia včela som sa presvedčil pri pokuse, keď som zúžením trúdej bunky prinútil matku položiť vajíčka po zúžení je otvoru Z 6,8 na 5 mm, vždy sa vyliahli normálne včely. Vývojový cyklus včelej larvy je však pre plod zhoršený, lebo pri zvliekaní larvy a jej vztýčení spôsobuje problém. Aj v tomto roku som takýto pokus robil a včelstvo dokázalo po úprave ústia TB položiť aj niekoľko desiatok vajíčok a vychovať 40 - 60 mladušiek. Aj tento pokus ma presvedčil o tom, že pri kladení oplodnených a neoplodnených vajíčok platí tlaková hypotéza.

V OVP jsem cetl o vcelari, tusim ze Svedska, ktery tvrdi, ze volnou stavbou a zmensenim bunek na cca 4.9 mm snizuje moznost rozmnozovani klestika. Udajnemu to funguje a mensi vcely prinesou stejnou snusku a klestikovy se v malych
plastech spatne mnozi. J.Č.

Pôvodne to začalo v Nórsku, veľký ohlas to našlo v Poľsku, ale i v iných krajinách, ale bolo to viac prianie , ako skutočnosť. Tento názor na zabránenie rozmnožovania Vd v malých bunkách už bol zmietnutý zo stola. Ale vyskúšať si to môže každý, kto si zadováži Ms v Nemecku, tam ich vraj vyrábajú. Anton

Pošlete měli na vyšetření moru /500Kč za vyšetření/. V žádosti se uvede důvod převoz včel. S protokolem na Krajskou veterinu, a tam napíšou protokol kam bude převoz včel a termín na provedení převozu.Taky je tam uvedena povinnost uvědomit ZO ČSV, do jejíž působnosti včelstva přemísťujete.
B.V.

"Jednoznacne az po proletu a radeji az na jare."

Po proletu a tehdy, až budou mít tak decimetr čtvereční plodu všeho stáří. Plod včely drží víc pohromadě při tom převozu a decimetr plodu při převozu ještě níjak nezvyšuje potřebu včelstva větrat. Pokud nejsou včely zůženy v jednom nástavku, kde nemají žádný volný prostor.

Na zmenšení velikosti buňěk se nemusí zmenšovat základy mezistěn. Stačí plásty neměnit a o zmenšení buňěk se postarají košilky-:). Pokud by menší buňky měly omezovat roztoče, muselo by se to projevit na spadu v měli příslušných včelařů.....

Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......

Také zdravím. Válce jsem koupil 5,4 mm a mezistěny vycházejí ve všech třech směrech také tak +- 0,1 mm.

Ano, může to mít vliv na vývoj, ale až po vylíhnutí, kdy se o larvu starají krmičky. Ale. Na kvalitu vajíčka jako takového je na potravinovém diagramu propojka na výživu matky o kterou se zpravidla stará úzká skupina dělnic. Otázkou tedy je, jestli, má vliv velikost dělnic, co živí matku, na kvalitu vajíček? Odpověď je znovu ano. Může to mít vliv. Vše souvisí se vším.

Velikost buněk ovlivňuje anatomii - velikost a vývoj mlaďušek po vylíhnutí. Znovu ale je tu další kritérium výživy jedince po vylíhnutí.

Velikost buněk ale nemá přímý vliv na množství přínosu sladiny.

A dovolím si takovou spekulaci. Velikost buněk má vedle kvality výživy, vliv i na výši kvality zimujících dělnic. A to jsem zjistil podle ustáleného počtu odpadlých dělnic na podložku od doby, co jsem postupně převedl dílo mých včel na jinou, větší velikost buněk mezistěn.

Kvalitu zimujících dělnic také má p. Čermák v bibliografii takže zdroje pro lepší pochopení jsou.

_gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 29. 12. 2010
Re: velikost bunky mezisteny (49378) (49383) (49385) (49387)
Mám jen takovou čistě technickou otázku, kdyby byly buňky na mezistěně o těch několik desetin menší, bude to mít na vývoj včely nějaký vliv?

To bych řešil podle toho inspektora SVS. Asi Vás pošle se vzorkama tam, kde se z toho stanoviště vzorky bývalým majitelem odevzdávaly. Jemu se zjednoduší práce a podle svodky kde jsou výsledky Vám povolí nebo nepovolí přesun. _gp_

........
Vojtěch (89.203.176.19) --- 29. 12. 2010
Re: Převoz včelstev (49386) (49388)
Pošlete měli na vyšetření moru /500Kč za vyšetření/. V žádosti se uvede důvod převoz včel. S protokolem na Krajskou veterinu, a tam napíšou protokol kam bude převoz včel a termín na provedení převozu.Taky je tam uvedena povinnost uvědomit ZO ČSV, do jejíž působnosti včelstva přemísťujete.
B.V.

Ve vyschlém pětiletém balíku z Obory měřím 5,2. 5,4 mám jako horní hranici.(měřeno za studena) Při 5,5 se objevují při stavbě problémy, ale nato určitě dojdete. Protože mám dost vosku, dávám vyšší gramáž, podle fotek je máte trochu více na gramáži stahlé než já. Ať Vám válce slouží, vím že jste už nějakou dobu o nich přemýšlel a nyní je myšlenka funkční._gp_
........
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 29. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380)
Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......

Také zdravím. Válce jsem koupil 5,4 mm a mezistěny vycházejí ve všech třech směrech také tak +- 0,1 mm.

pořádá



Zájezd do italské Piacenzy

Přirozená stavba se uvádí 5,2 až 5,6 mm velikosti jedné buňky. Jeden včelař nameřil panenské dílo divočinu 5,4mm. V anglické studii z internetu, kterou jsem si nechal před třemi lety přeložit o velikosti dvou stran uvádí studednti nějaké školy, že velikost buňky nemá vliv na množsví roztočů v buňkách.
Lankoff říkal, že před sto lety byla jen jedna velikost buňky a teď dělá 4,8 včela Africká 5,2 5,43mm včela medonosná. Dodává válce i do Chile. Koupil jsem vloni válce předválečné výroby Rietsche, kde je velikost buněk 5,6mm. tyto válce sloužily 60 let v sousední ZO a na trubčinu včely nepřecházely. Včelky si stejně budou dělat co chtějí a potřebují. Pokud budeme mít nízký podmet a nikde v úle stavební rámek pro trubce a všude jen samé mezistěny pro dělničinu, tak ony si plást stejně přestaví podle svého a může být velikost buňky jaká chce. Jsou mezi námi tací včelaři, kteří to tak aplikují a poté nadávají, že máme špatné válce, že jim včely postavily pár trubčích buněk. Jak tady bylo již zmíněno, velikost buněk se nám zmenšuje s přibívajícím počtem košilek. Potom se nám ale larvičky deformují.

Ve vyschlém pětiletém balíku z Obory měřím 5,2. 5,4 mám jako horní hranici.(měřeno za studena) Při 5,5 se objevují při stavbě problémy, ale nato určitě dojdete. Protože mám dost vosku, dávám vyšší gramáž, podle fotek je máte trochu více na gramáži stahlé než já. Ať Vám válce slouží, vím že jste už nějakou dobu o nich přemýšlel a nyní je myšlenka funkční._gp_
........
Honza Jindra (78.156.36.242) --- 29. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380)
Zdravím, jak vypadá u Vás délka 10 ti buněk? Tak nějak v toleranci._gp_
.......

Také zdravím. Válce jsem koupil 5,4 mm a mezistěny vycházejí ve všech třech směrech také tak +- 0,1 mm.

Ahoj Vojtechu,

kde je napsana ta povinnost uvedomit mistni ZO CSV ? Nasel jsem tu povinnost pouze,je li ten kdo prevazi vcelstva clenem svazu a je evidovan v jine organizaci, pro neclena CSV jsem to nikde nenasel.

Diky za nasmerovani.

P.

Ze zatím došlých příspěvků mi vychází standart rozměru buňky na mezistěně 5,4. A jestli se mužů ještě zeptat tak by mě zajímalo z čeho se dnes míchá ta odlupovací poleva. Někde jsem četl, že to je voda,mýdlo a med v nějakém poměru. A docela se mi zamlouvalo, jak tu př. Stonjek pěkně popsal, jak mu jeho výrobce dodává mezištěny krásně voňavé od medu, protože ten člověk používá v té polevě víc medu.

Teď jsi mě dostal, protože jsem daleko od svého archivu a knih a ta paměť už není co bývala. Je to např v jedné z posledních knih přeložených z německé produkce, typnul bych si Víkendový včelař.Je to voda líh med, poměr nevím.Můj výrobce se mírně nasr... když jsem se ho poprvé ptal jestli používá jar iron apod. Ona možná i ta správná poleva má svůj význam. Když to tvrdí člověk, který tak vyrobil tuny mez. a dělá je desítky let tak já bych tomu věřil. Naopak kamarád začal u jiného výrobce naprosto stejná technologie a velké problémy. Jediný rozdíl , který jsme zjistili byla rozdílná poleva. A pak se v tom vyznejte!!! Zdraví R. Stonjek

Dobry den,


je to asi 3 prispevek.


http://www.stv.sk/online/archiv/farmarska-revue/?id=35000&scroll=1924


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Povinnosti pri hlaseni vcelstev snad kazdy zna.Jenom tak teoreticky,at uz clen nebo neclen Csv,jiste nejsou vsechny presuny podle pravidel,protoze chybeji jasne dane sankce za poruseni pravidel,napr.presun bez vedomi Svs-pokuta tolik a tolik,zavceleni stanoviste v ochrannem pasmu bez povoleni Svs-pokuta tolik a tolik...Mam pocit,ze si kazdy dneska dela vyslovene co chce,protoze se mu nic nestane.P.

Ona to ani již tak není povinnost, ale nutnost, Protože právě přes tuto organizaci se zajišťují léčiva , jsou dostupné různé dotace a td.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?evoz v?elstev
> Datum: 29.12.2010 15:13:48
> ----------------------------------------
> Ahoj Vojtechu,
>
> kde je napsana ta povinnost uvedomit mistni ZO CSV ? Nasel jsem tu
> povinnost pouze,je li ten kdo prevazi vcelstva clenem svazu a je evidovan v
> jine organizaci, pro neclena CSV jsem to nikde nenasel.
>
> Diky za nasmerovani.
>
> P.
>
>
>

Příteli Stonjeku, to je ono. Vosk při výrobě neni dlouhodobě přehříván a než se z něj stane mezistěna je řádně prohněten. Neni to žádná litá, pórezní, nesoudržná, křehká a s nevyzpytatelnými mechanickými vlastnostmi srákora. Proto také někteří včelaři z příhraničních severozápadních oblastí jezdí pro mezistěny do SRN. S jedním se znám, říká, že žádné vlnobití na díle postaveném na těchto mezistěnách neexistuje. Vám a hlavně tomu dědulovi přeji do NR pevné zdraví a hodně úspěchůů!!

Jiří Pala

To je jenom neznalost. Cituji:
"Za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z mimořádných veterinárních opatření může správní úřad podle par. 71 odst. 1 písm.j) a ost. 2 písm.d) a par 72 odst. 1 písm. m) a odst. 3 písm. d) veterinárního zákona uložit pokutu až do výše:
a) 50 000 Kč, jde-li o fyzickou osobu, nebo
b) 2 000 000 Kč, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu".
Hlídat si ale musíme svůj rajón sami a nepořádné nahlásit.
Tonda

>Povinnosti pri hlaseni vcelstev snad kazdy zna.Jenom tak teoreticky,at uz clen nebo neclen Csv,jiste nejsou vsechny presuny podle pravidel,protoze chybeji jasne dane sankce za poruseni pravidel,napr.presun bez vedomi Svs-pokuta tolik a tolik,zavceleni stanoviste v ochrannem pasmu bez povoleni Svs-pokuta tolik a tolik...Mam pocit,ze si kazdy dneska dela vyslovene co chce,protoze se mu nic nestane.P.

Zdravím z Bosny ,Děkuji Vám za informaci ohledně klícek.

Přeji úspěšný Nový rok VÁM všem , jsem velmi ráda že jsem našla tuto skupinu lidí.
PS.: Musím oponovat pro protest tzv.dlouhých příspěvků ,pro mne jako začátečnici ( :)...) a ještě v cizině je to velmi prospěšné a poučné ! Jinak v Bosně nyní není zima jako v čechách ,ale celkově je to stejné, rozdíl možná tak + 2 stup.C.
Ještě jednou vám děkuji

HEZKÝ NOVÝ ROK Magdalena

PF i Tobě Magdo. :-). Tady je zima jak na Sibiři... (z Ústí nad Labem:
http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP/=/x=132226048/=/y=137998848/=/z=11 )
Pavel



Zdravím z Bosny ,Děkuji Vám za informaci ohledně klícek.

Přeji úspěšný Nový rok VÁM všem , jsem velmi ráda že jsem našla tuto
skupinu lidí.
PS.: Musím oponovat pro protest tzv.dlouhých příspěvků ,pro mne jako
začátečnici ( :)...) a ještě v cizině je to velmi prospěšné a poučné !
Jinak v Bosně nyní není zima jako v čechách ,ale celkově je to stejné,
rozdíl možná tak + 2 stup.C.
Ještě jednou vám děkuji

HEZKÝ NOVÝ ROK Magdalena

Také všechny zdravím i Vás paní Magdo. Tady na Mostecku je také pěkná Sibérie. Mimochodem vhodná doba na přípravu medocukrového těsta. Dnes odpoledne jsem pčipravil 12 kg a zítra udělám to samé. Myslím, že 24 kg mě bude na rok 2011 stačit. Už také všichni mícháte a nebo máte namícháno?? Přeji zdraví a štěstí, když budou i nějaké chechtáky tak neuškodí, po celý nastupující rok a to i Vašim včelám.
JK

Tak jsem si pro informaci pročetl ve Víkendovém včelaři kapitolu Výroba mezistěn a jako odlučovací prostředek je uveden " tajný recept" a to jeden díl medu,dva díly vody a tři díly lihu. A prý s prostředkem na mytí nádobí to jde stejně dobře. V další kapitole se ještě píše o mezistěnách z plastu kde je uvedeno, že "plastové mezištěny jsou, ale plasty vhodné pro mezištěny nikoliv" a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití plastových mezistěn v biochovech.

Dobrý večer Magdo,
přejeme hlavně hodně zdraví jak Vám, tak i Vašim včelám.
Mikuláš

P.S.: další pěkné konference a diskuze jsou na Optimal klubu na Pandoře, nebo www.vcelarskeforum.cz, pokud to tedy už nevíte a neodebíráte příspěvky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Magdalena ajinovi?ov? <m.sulimova/=/seznam.cz>
> Předmět: Pozdrav
> Datum: 29.12.2010 19:46:21
> ----------------------------------------
> Zdravím z Bosny ,Děkuji Vám za informaci ohledně klícek.
>
> Přeji úspěšný Nový rok VÁM všem , jsem velmi ráda že jsem našla tuto
> skupinu lidí.
> PS.: Musím oponovat pro protest tzv.dlouhých příspěvků ,pro mne jako
> začátečnici ( :)...) a ještě v cizině je to velmi prospěšné a poučné !
> Jinak v Bosně nyní není zima jako v čechách ,ale celkově je to stejné,
> rozdíl možná tak + 2 stup.C.
> Ještě jednou vám děkuji
>
> HEZKÝ NOVÝ ROK        Magdalena
>
>
>

Pro převoz včel potřebuji tyto dva protokoly.


http://leteckaposta.cz/173265397

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dailymail-vedci-vraci-uder-nemoci-likvidujici-vcelstva
B.V.

http://detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=35908&mm=1&xb=4&vd=1

todle to najdete v kdejakým křoví po celé republice v každé ZO...

to jsou časovaný bomby

Hezky novy rok do Bosny z okraje Drahanske vrchoviny(Prostejov).P.

Ještě musím dodat, že jsem tuto polevu zkoušel na deskovém lisu a tam moc dobře nefungovala. On je asi rozdíl, je li vosk měkký a nebo tekutý. Proto desky musí být a také se tak vyrábějí z dobře separujících materiálů, ale pak se musí řešit zase jiné problémy. Hodně zdraví do Nového roku a pevné nervy přeje R. S.

P.S.: další pěkné konference a diskuze jsou na Optimal klubu na Pandoře, nebo www.vcelarskeforum.cz, pokud to tedy už nevíte a neodebíráte příspěvky
-------------------

Taktéž P.F. do Bosny :-)

ovšem to nejlepší je v současné době asi zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/

Snad se to tam nezvrhne, a zůstaneve ve věcné rovině. :-)


A kdyby se jeden nudil, tak:
http://fcelar.blogspot.com/
dříve zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/


Karel

AM:
že "plastové mezištěny jsou, ale plasty vhodné pro mezištěny nikoliv" a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití plastových mezistěn v biochovech.
---------
Z toho vyplývá, že není věcných argumentů proti.
Co všechno je zakázáno v biochovech je poměrně obsáhlé téma, nad kterým je zbytečné uplatňovat logiku nebo přemýšlet. Je to náhodná směs rozumných věcí a ....

Karel

Medocukrové těsto již 20 let nepoužívám. Je to naprosto zbytečná práce. Vytvářený oddělek dostane plný medný nebo starší cukerný plást a to mu úplně stačí. Nutnost to býval když se zimovalo na 7 rámcích ale dnes kdy se zimuje na dvou nástavcích spíš dělají problém nespotřebované zásoby. Ty se pak dobře využijí pro odělky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pozdrav
> Datum: 29.12.2010 20:35:34
> ----------------------------------------
> Také všechny zdravím i Vás paní Magdo. Tady na Mostecku je také pěkná
> Sibérie. Mimochodem vhodná doba na přípravu medocukrového těsta. Dnes
> odpoledne jsem pčipravil 12 kg a zítra udělám to samé. Myslím, že 24 kg mě
> bude na rok 2011 stačit. Už také všichni mícháte a nebo máte namícháno??
> Přeji zdraví a štěstí, když budou i nějaké chechtáky tak neuškodí, po celý
> nastupující rok a to i Vašim včelám.
> JK
>
>
>

>>>> V další kapitole se ještě píše o mezistěnách z plastu
> kde je uvedeno, že "plastové mezistěny jsou, ale plasty vhodné pro
> mezistěny nikoliv" a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití
> plastových mezistěn v biochovech. <<<<

Biochovy jsou samostatná kapitola a nemá to nic společného s materiály.
Tam je třebas i zakázáno rozmnožování oddělky.

Pepan

"AM:
že "plastové mezištěny jsou, ale plasty vhodné pro mezištěny nikoliv" a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití plastových mezistěn v biochovech."

Plasty vhodné pro mezistěny bezesporu jsou, stačí se podívat do nabídek výrobců plastů....
Problém je cena recyklovatelné plastové mezistěny, aspoň u nás by mezistěnu z takového kvalitního plastu kvůli vysoké ceně matriálu plus práce asi nikdo nekupoval.

O mezistěnách z plastu jsem se zmínil v souvislosti s knihou Víkendový včelař, aniž bych já osobně je nějak zavrhoval nebo ze zásady odmítal, třebaže používám dřevěný rámek a mezistěnu z vosku a zatím to nehodlám měnit. Ale když už bych to měnil ve snaze si usnadnit práci, tak bych šel do celého kompletu, plastový rámek i s mezistěnou.

Prosim vcelarov zo Slovenska,ako a ci vobec je,prip.ako dlho uz je riesene preplacanie lieciv vo vasich organizaciach..staci uplne v skratke.Dakujem.

AM:
O mezistěnách z plastu jsem se zmínil v souvislosti s knihou Víkendový včelař, aniž bych já osobně je nějak zavrhoval nebo ze zásady odmítal, třebaže používám dřevěný rámek a mezistěnu z vosku a zatím to nehodlám měnit. Ale když už bych to měnil ve snaze si usnadnit práci, tak bych šel do celého kompletu, plastový rámek i s mezistěnou.

---------
omlouvám se za blbě provedenou citaci.

A jinak souhlas, já taky. Pokud se ten rozměr v plastu vyrábí celý.

Karel

Musim Pepana trochu poopravit,co se tyce oddelku v biochovech.Odkazu na knizku Claudie Bentzien -ekologicky chov vcel,kde jsou podrobne popsany podminky mnozeni vcelstev a pravidla biospolku.Ac nejsem priznivcem extremu bio,jiste se stoji za precteni a popremysleni o tom,ci o tom.Ps:je celkem smutne,ze vsechny posledni dobou vydane knizky(vikendovy vcelar,vcelareni krok za krokem,ekologicky chov vcel,silna vcelstva po cely rok) jsou preklady cizich autoru.

Zdravim vespolek,

povoleni veteriny je jasne a samozrejme. Pri stabilnim stanovisti je to taky jasne, vzorky,leceni atd. Ale pri kocovani ?. Povinnost je mit schvalene kocovani od SVS, povoleni od majitele pozemku a hlaseni na obecni urad. O hlaseni kocovani do prislusne ZO se pise nekde ? Je rozdil mezi clenem CSV a neclenem? Osobne vzdy hlasim mistnimu duvernikovi a predkaldam kocovny prukaz potvrzeny od SVS. Domnivam se, ze pokud bude kocovat k nam vcelar at clen nebo neclen, nic nasemu duvernikovi hlasit nemusi. Jestli nemam pravdu, tak prosim o opravu.

P.

Posledne jsem vyjmenoval soupis knizek-prekladu s vcelarskou tematikou.Posledni co jsem si koupil je Silna vcelstva po cely rok,hezke povidani rakouskeho vcelare Heinricha Gritsche o vcelareni v Alpach,zimovani na otevrenem dratenem dne,atd,atd.Knizek od cizich autoru mam hezkou hromadku.Velky nepomer k nasemu Vcelarstvi,kde je o nastavcich par stranek a dvema sesitkum Nastavkove vcelareni a Vcelarime nastavkove.

Zdravím vás,
Také jsem tu knihu četl v lonské zimě, leccos jsem pochopil. Knihy Ekologické včelaření a Včelaření krok za krokem pokládám za velmi zdařilé knihy. Naši včelaři jsou více konzervativní, pevně věřím, že se najde i náš autor, který v budoucnu něco takového vydá.
Zdraví P.S

>Medocukrové těsto již 20 let nepoužívám. Je to naprosto zbytečná práce. Vytvářený oddělek dostane plný medný nebo starší cukerný plást a to mu úplně stačí. Nutnost to býval když se zimovalo na 7 rámcích ale dnes kdy se zimuje na dvou nástavcích spíš dělají problém nespotřebované zásoby. Ty se pak dobře využijí pro odělky. Pepan<
------------------------------------------------------------
Aha!!! Představte si příteli, že u nás existují kraje, kde nekvetou hrábě a nemedují ani sedm let suché plaňky z plotu :o). Prostě chovám včely ve oblasti s řidší nárazovou snůškou. Proto to medocukrové těsto :o(. Je to zkušenost. Nikoli učebnice. Prostě, nebývá všude korýtko vždy plné.
JK

To máš tak já to nijak nestuduji protože jsem s těchto extrémů vyrostl díky členství ve straně zelených. Tato strana vás tomu myšlení rychle odnaučí. Brzy zjistíte, že větší hlouposti málokdo vypotí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Biochovy
> Datum: 30.12.2010 16:59:33
> ----------------------------------------
> Musim Pepana trochu poopravit,co se tyce oddelku v biochovech.Odkazu na
> knizku Claudie Bentzien -ekologicky chov vcel,kde jsou podrobne popsany
> podminky mnozeni vcelstev a pravidla biospolku.Ac nejsem priznivcem extremu
> bio,jiste se stoji za precteni a popremysleni o tom,ci o tom.Ps:je celkem
> smutne,ze vsechny posledni dobou vydane knizky(vikendovy vcelar,vcelareni
> krok za krokem,ekologicky chov vcel,silna vcelstva po cely rok) jsou
> preklady cizich autoru.
>
>
>

Domnivam se, ze pokud bude kocovat k nam vcelar at clen nebo neclen, nic nasemu duvernikovi hlasit nemusi. Jestli nemam pravdu, tak prosim o opravu.

P.
-------------
Asi to bude kraj od kraje různé, u nás veterina zřídila kočovnou komisi OV ČSV, alepoň ve vyhlášce o VD. Je nutné její povolení. Zda komise existuje nevím. :-)

To asi záleží na tom, kdo jim co kraj od kraje nakuká.


Karel

Je úplne jedno či tieto knihy napísal Nemec, Čech, alebo Francúz. Hlavne že sú na trhu v zrozumiteľnej reči. Naši včelári podľa zásad uvedených v týchto knihách nevčelária preto, že sú konzervatívni, ale preto že sú pohodlní. Pravidlá biochovov sú v každej krajine výrazne rozdielne a niekedy sú prísnejšie než košér potraviny u ortodoxných Židov. Pritom sa všetky považujú za biomed a v rôznej kvalite sa vozia cez hranice do obchodov s bioproduktami. Ak by sme nepoužívali syntetické liečivá, každý z nás by mohol produkovať biomed. Kontrolám však vadí napr. plastový kryt očka, syntetický náter letáča a podobné jemnôstky.

>Medocukrové těsto již 20 let nepoužívám. Je to naprosto zbytečná práce
------------------------
Testoval už někdo to těsto co prodává Sudzuker - zastoupení Novobyt?
Nebo i další věci od nich?

Díky.

Karel

AG:
... každý z nás by mohol produkovať biomed. Kontrolám však vadí napr. plastový kryt očka, syntetický náter letáča a podobné jemnôstky.
------

Jak kde, a jak u koho. Když se zřejmě dobře zaplatí za atest, tak můžou být syntetikou natřené celé úly.

Viz obrázek úlů na
http://sumavskymed.sweb.cz/fotogalerie.html

Pochybuji, že "biovčelař" má jin éúly, jiné v žádném z oslavných článků neukázal.


Karel

Taky jedno z pravidel s komunismu které se traduje ¨. To byla však podmínka pro výplatu za opylování z JZD. Alespoň u nás se to tak úřadovalo.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?evoz v?elstev
> Datum: 30.12.2010 18:41:33
> ----------------------------------------
> Domnivam se, ze pokud bude kocovat k nam vcelar at clen nebo neclen, nic
> nasemu duvernikovi hlasit nemusi. Jestli nemam pravdu, tak prosim o opravu.
>
> P.
> -------------
> Asi to bude kraj od kraje různé, u nás veterina zřídila kočovnou komisi OV
> ČSV, alepoň ve vyhlášce o VD. Je nutné její povolení. Zda komise existuje
> nevím.       :-)
>
> To asi záleží na tom, kdo jim co kraj od kraje nakuká.
>
>
> Karel
>
>
> Ta

Jedním z důvodů proč jsem to přestal dělat, byly přísady proti hrudkování mletého cukru. Následně jsem zjistil že to nechybí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pozdrav
> Datum: 30.12.2010 18:44:19
> ----------------------------------------
> >Medocukrové těsto již 20 let nepoužívám. Je to naprosto zbytečná práce
> ------------------------
> Testoval už někdo to těsto co prodává Sudzuker - zastoupení Novobyt?
> Nebo i další věci od nich?
>
> Díky.
>
> Karel
>
>
>

Taky jedno z pravidel s komunismu které se traduje ¨. To byla však podmínka pro výplatu za opylování z JZD. Alespoň u nás se to tak úřadovalo.

pepan
---------------

No vývoj prý jde po spirále, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška.

Jen nevím v které fázi jsme když čtu:
"2. Přemístění včelstev kočováním může být povoleno pouze v souladu s plánem kočovné komise místně příslušného OV ČSV schváleným Krajskou veterinární správou pro Královéhradecký kraj.
Plán kočování včelstev zpracovaný pro všechny kočující včelaře jednotlivých ZO ČSV na formuláři vydaném Krajskou veterinární správou pro Královéhradecký kraj předloží OV ČSV na místně příslušné okresní inspektoráty Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj ke schválení nejpozději do 15. dubna 2010 spolu s písemným dokladem o komisionelním ošetření včelstev na těch stanovištích, kterých se na základě výsledků vyšetření zimní měli v roce
----------------

A máme tu i plánování s věštbou - 15. dubna už musím mít jasno, kde co pokvede či pomeduje:-)
A pokud by chtěl kočovat nečlen ČSV, vyhláška ani netuší.


Karel

KaJi:
Jak kde, a jak u koho. Když se zřejmě dobře zaplatí za atest, tak můžou být syntetikou natřené celé úly.
--------------
Je to ako piramídová hra - aj kontrolori musia dobre zaplatiť za svoj certifikát a prispieť na volebnú kampaň.
Váš biovčelár poskytol pre svoju galériu asi to najlepšie čo má. Možno na náter používa fermež a hlinku? Na prvý pohľad to skutočne vyzerá na prirodný, ležérny chov. U nás je iba jedna kontrolná agentúra a pokiaľ nezaplatíte registráciu nedozviete sa ani technické resp. ošetrovateľské detaily na biochv. Ak ich nedokážete splniť, zaregistrovali ste sa zbytočne. Niekoľkokrát za rok príde kontrola, ktorú si dobre zaplatíte, ale medzi nimi môžete produkovať med aj "s krajín EU a mimo EU". To je už vec svedomia biovčelára.

Nahlásit a zeptat se na situaci v místě kam kdo chce kočovat je mi jasné, kontakt na veterinu se dá bez problému sehnat a má to logiku aby nenakočoval kam nemám. Nahlásit kočovné stanoviště na obecním či městském úřadě je mi také jasné, opět se dá kontakt bez problému sehnat. Dále musí být označené stanoviště kde je kontakt na kočovníka je také samozřejmostí. A povolení majitele pozemku, to je snad na prvním místě. Ale kde vzít nějakým rozumným způsobem kontakt na někoho ze ZO kam chce někdo případně nakočovat, tak to mi jasné není. Proto v tomhle případě bych si s tím hlavu nelámal, dokud nebude svaz tyto informace zveřejňovat ve Včelařství. Seznam obcí, měst, ke které ZO patří s kontaktem na zodpovědnou osobu. Za současného stavu kdo z místní ZO by chtěl vědět kdo to tam stojí, tak ať si sám zajde na stanoviště kde má všechny informace a nebo na obecní úřad.

Docela by mne zajimalo,jak takovy kocovnik k tomuto datu plan tvori.Repka je mi jasna,ta se seje na podzim,sady ovoce taky snad nemneni behem roku polohu.Ale co takova slunecnice,horcice,nebo les?Obiha kocovnik s tanim snehu agronomy a pidi se po osevnich planech?V lese veverky?Nebo spis kocuje na stale stejna mista v predtuse dobre snusky?Nebo se do planu placne katastr obce nebo polesi a necha se schvalit.Dobre,ze moje vcely maji repku,sady,louky a lesy primo u sosaku,i kdyz takovy lan slunecnice nebo jeteliny by nebyl marny.

Jeste jednou jsem si prosel smernice nemeckych biospolku a mam z nich dojem,ze biomed,biopyl a biovosk a biostanoviste zase zavisi na vuli uredniku.Zvlastni-na vsem se da pro ourady neco urvat...I na biochovu nejaky ten biouplatek,biovsimne.Tak nevim jestli Bio nevymyslel nejaky biourednik.No nakonec je asi nejlepsi upozorneni na bioetikete:DOLETOVY OKRUH MUZE ZASAHOVAT I PLOCHY MIMO EKOLOGICKE HOSPODARSTVI.Coz se mi jevi jako fantasticke vyreseni bioskutecnosti,ze vcely na ourady neberou ohledy.

Jako smáčedlo se používá: - syrovátka, jarová emulze, emulze z dětského mýdla, medový roztok. Důležité je válce důkladně odmastit, aby se na ně nepřilepil vosk a odmašťovat i v průběhu výroby. Není důležité, jestli je smáčedlo z jarové emulze, nebo z dětského mýdla, jelikož se ho na mezistěnu dostane jen nepatrné množství. Pořád se totiž tlačí před válcema. Důležité je, z čeho je mezistěna! Pokud ji vyrábíme z čistého vosku, nebo z vosu víček, tak je nádherně voňavá. Přišel jsem do Strážiska se ze zajímavosi podívat a vůbec to tam nebylo cítit voskem, jen kyselinou, kterou do mezistěn přidávají, aby byly žluťoučké pro včelaře. U mne, když vyrábím mezistěny, tak soused přijde s dcerou se podívat, že to tak krásně voní až k němu na dvůr a pomůžou mi i při výrobě. Je to krásná, voňavá práce. Když máte svůj vosk, vůbec so mezistěn nemusíte přidávat H2SO4- to oni ji tam dávají, aby se ty zelené a černé "hnoje" srovnaly na opticky podobnou kvalitu. Není to kvůli dezinfekci, to je jen klam. Dezinfekce se provácí varem a ten pouze nařizuje KVS, vše ostatní je svinstvo navíc. Kyselina sírová je největší svinstvo, ta se z mezistěn nevyvětrá a potom upadávají včelám nožičky a křidélka. Tyto velkovýrobny mezistěn Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv. U nich to vyhazují jako odpad a nám z toho dělají mezistěny. Z toho neustálého chemického léčení včelstev se učinných látek z léčiv dostalo do vosku tolik, že roztoči si na ně přes tyto mezistěny zvykli a na Jížní třeba moravě už nereagují na Gabon. A když jsem před třemi lety viděl na výstavě zlepšovatelů v Bratislavě Válce na mezistěny od Polské firmy Lankoff, tak jsem si je od něj koupil. Jsem tak nadšený, že jsem se rozhodl je nabízet i u nás v Česku.
Výhody Vaší mezistěny:
-zdravotní(uzavřený koloběh čistého vosku)
-nelámou se (jsou krásně ohebné a pružné)
-finanční(uděláte mezistěny přátelům včelařům a investice se Vám vrátí zpět)
-tento stroj vydrží ve Vašem včelařství po celé generace až Vašim vnukům

Tak jsem si pro informaci pročetl ve Víkendovém včelaři kapitolu Výroba mezistěn a jako odlučovací prostředek je uveden " tajný recept" a to jeden díl medu,dva díly vody a tři díly lihu. A prý s prostředkem na mytí nádobí to jde stejně dobře. V další kapitole se ještě píše o mezistěnách z plastu kde je uvedeno, že "plastové mezištěny jsou, ale plasty vhodné pro mezištěny nikoliv" a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití plastových mezistěn v biochovech.

mám valcovaný mezistěny z domašova,vosk je prohnanej kyselinou,ale voní špičkově voskem medem.....,

nepoužívejte čerstvý mezistěny,nechte je chvila vydechnout

Michal: "Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv... Z toho neustálého chemického léčení včelstev se učinných látek z léčiv dostalo do vosku tolik, že roztoči si na ně přes tyto mezistěny zvykli..."

Nebudu komentovat dovoz vosku z Rakouska a Austrálie, ale chci podpořit Michalovu informaci o koncentraci reziduí "léčiv" v kupovaných mezistěnách. To, že jde o nebezpečný a nevratný jev potvrzuje třeba kniha Varoáza Friedricha Pohla.

Návrat ke včelaření s mezistěnami bez reziduí "léčiv" je pak několikaletý běh na dlouhou trať.

AM: "a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití plastových mezistěn v biochovech"

Jedna věc je předpis a druhá věc je pohled svobodně smýšlejícího člověka. Nechci se zde teď zastávat plastových mezistěn, ale jeden názor: Volal mi jeden slovenský včelař, že kupované mezistěny nejsou včelí vosk ale vysokými teplotami a chemií poškozená mrtvá hmota. Říkal, že není žádný velký zastánce plastu, vše v úle dřevo a smýšlení spíše ekologicky zaměřené, ale že chce používat plastové mezistěny, protože jedině ty mu umožní koloběh vlastního vosku, jehož úpravu pro vlastní potřebu může mít "pod kontrolou" a s minimem nepřirozených úprav (teplota, chemie).

Jen litoval, že dříve nevědel, že tato volitelná možnost je dostupná snadno jen pro Langstroth a pro svou rámkovou míru by musel řešit úpravy (ořez a upevnění).

Kyselina se má z vosku vyplachovat 3x, někde se uvádí 4x. To znamená že vosk se musí nalít do nádoby, nechat ztuhnout, jeden den čekat, vyklopit z nádoby, koláč vosku znovu rozvařit s vodou, zase nechat ztuhnout a tak pořád dokola. tak že z toho vyplívá, že tento proces vyplachování kyseliny z vosku trvá nejméně 4 dny a to by provozy zkrachovaly. Pokud se ale takhle vosk vyplachuje, tak na sebe váže stále více vody a mýdelnatí. Poté tam může být ještě kyselia fosforečná.

P.K. (90.178.157.91) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
mám valcovaný mezistěny z domašova,vosk je prohnanej kyselinou,ale voní špičkově voskem medem.....,

nepoužívejte čerstvý mezistěny,nechte je chvila vydechnout

Jak tady koukám na tu diskuzi, za takových 3 - 6 let bude k mání levně spousta použitých válců a lisů na mezistěny, tak možná nakoupím.

Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
---------------------

A proč perou léčivo do včel v Austrálii?

Čím je tam kontaminovaný?


Karel

Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin, fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze srandy.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
---------------------

A proč perou léčivo do včel v Austrálii?

Čím je tam kontaminovaný?


Karel

Otázkou Radime je, co znamená levně. Ruční lis zavírací stojí 4500Kč, Lankoffovi válce 38000Kč, Rietscheho 120 000Kč. jak jsem zmínil, válce se vyplatí hlavně z hlediska kvality BIO mezistěn.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49453)
Jak tady koukám na tu diskuzi, za takových 3 - 6 let bude k mání levně spousta použitých válců a lisů na mezistěny, tak možná nakoupím.

"Otázkou Radime je, co znamená levně. Ruční lis zavírací stojí 4500Kč, Lankoffovi válce 38000Kč, Rietscheho 120 000Kč. "

No, já používám mezistěny ze Stražiska. Mezistěny z vlastního vosku bych si v tomto okamžiku cenil na asi o 30 % více než ty ze Stražiska.
Co se týká vlastního "stroje" na mezistěny, tam bych považoval za dobu, ze kterou se stroj musí splatit, 6 let. protože kdoví, co bude za 6 let.
Pokud by se jednalo o stroj za 120 tisíc, musel by mi tedy přinést ročně aspoň 20 tisíc.
Mezistěny ze Stražiska mně stojí, střelím, protože momentálně ceny neznám, 10 kilo balík 300 Kč plus 100 poštovné, takže 400 Kč. Navýšeno o 30 % je 520 Kč. Strojem bych tedy musel vyrobit každý rok aspoň 385 kilo mezistěn, když nepočítám práci a další okolnosti kolem toho, které to potřebné množství mezistěn každý rok ještě zvyšují. A abych ji nepočítal, tak ta práce musí být dostatečně rychlá, nesmí to být nějaká piplačka.
U ručního zavíracího lisu je to potom podle tohoto propočtu 14,4 kilo mezistěn ročně, jenže tam zase bude ta práce víc pomalejší a piplačka, to bych ještě musel projít.
Pokud počítám spotřebu při optimálním počtu včelstev 10 - 20 kg mezistěn ročně, tak potom pro mně dostatečně levný stroj na výrobu mezistěn je do pořizovací ceny cca 10 tisíc Kč.

Potom mně poněkud odrazuje od domácí výroby mezistěn ono používání separátoru. To je totiž dovednost závislá na spoustě drobných detailů, takže zkušenosti s všelijakými mixy medu, vody, lihu saponátů a podobně jsou těžko přenositelné, tím se musí člověk sám prozkoušet. To se mně moc nechce. Navíc, pokud se toto zvolí nevhodně, tak je pak otázka životnosti takových mezistěn, pokud zbytky toho separátoru budou v mezistěnách třeba plesnivět, tak z toho asi včelky stavět nebudou. Taky saponátům bych se vyhýbal, ono obecně povrchově aktivní látky mohou už z toho principu aktivně povrchové látky i ve velmi malé koncentraci někde místně samy o sobě stáhnout do velmi vysoké koncentrace a pak dělat nějaké problémy.

Nevím kde se děje nějaká výměna našeho vosku za vosk z dovozu, ale Stražisko, co jsem se dozvědl od včelaře, který tam byl měnit vosk za mezištěny, mají vosku dost a berou vosk pouze na výměnu, takže nevykupují. Mám tedy za to, že kdyby to byl takový obchod na vývoz za tvrdou měnu, tak by vykupovaly co by se jim do skladu vlezlo. A když jsem tam byl já minulý rok, tak mi to tam vonělo voskem a ne kyselinou. Ale co mě dostalo, bylo když jsem se dostal do skladu vykoupeného vosku tak to byl pohled na různé zbarvení vosku, které v některých případech mělo hodně daleko ke standartu. A vyměňují i takový vosk jen kvůli zákazníkovy aby se i příště vrátil, ale dají mu větší srážku. A jsem si jistý, že i kdyby výrobce upozornil zákazníka, že jaký vosk si donese takové bude mít mezištěny a při předání zboží nebudou mít mezištěny krásnou žlutou barvu, tak ve většině případů se výrobce dočká spíš nějaké pomluvy co s tím voskem dělá a nebo že mu ho vyměnil. Takže ono to používání kyseliny na spravení barvy, je spíš nutnost kvůli prodeji jinak pro výrobce je to proces navíc a zdražení výroby. Takže pro základ tématu domácí výroby mezistěn by mělo být i získávání kvalitního vosku. Bez pěkného vosku, který by stačilo nechat projít jen varem, nikdo krásnou mezistěnu neudělá. Na vytavení jsem zkoušel různé věci, ale z pohledu snadné práce a kvality mi nejlíp vychází sluneční tavidlo. Mám ho na patnáct rámků a jsem s tím spokojen.

"Ale co mě dostalo, bylo když jsem se dostal do skladu vykoupeného vosku tak to byl pohled na různé zbarvení vosku, které v některých případech mělo hodně daleko ke standartu. A vyměňují i takový vosk jen kvůli zákazníkovy aby se i příště vrátil, ale dají mu větší srážku. A jsem si jistý, že i kdyby výrobce upozornil zákazníka, že jaký vosk si donese takové bude mít mezištěny a při předání zboží nebudou mít mezištěny krásnou žlutou barvu, tak ve většině případů se výrobce dočká spíš nějaké pomluvy co s tím voskem dělá a nebo že mu ho vyměnil. Takže ono to používání kyseliny na spravení barvy, je spíš nutnost kvůli prodeji jinak pro výrobce je to proces navíc a zdražení výroby. Takže pro základ tématu domácí výroby mezistěn by mělo být i získávání kvalitního vosku. Bez pěkného vosku, který by stačilo nechat projít jen varem, nikdo krásnou mezistěnu neudělá. Na vytavení jsem zkoušel různé věci, ale z pohledu snadné práce a kvality mi nejlíp vychází sluneční tavidlo. Mám ho na patnáct rámků a jsem s tím spokojen."

No, já jsem jednou viděl ve včelařské prodejně, jak tam někdo odprodával vosk a to byla hrůza Šedozelené kusy, jako kdyby vosk tavil v rezavém barelu a potom z něho ztuhlý vosk dostával sbíječkou.
Pokud se jedná o čištění kyselinou fosforečnou, tak ono vosk porušený stykem s kovem má i jiné mechanické vlasnosti, ve hmotě vosku jsou kousky cizích sloučenin, kovových mýdel a ty omezují plasticitu vosku podobně jako jakékoliv jiné cizí tělesa, asi by s velkou pravděpodobností při výrobě mezistěn způsobovaly praskání mezistěn a rozpadávání toho vosku. Takže čištění kyselinou je nutné i kvůli zlepšení mechanických vlstností vosku. V praxi potom asi smíchají jednotlivé x kilové vykoupené zásilky v jednom velkém kotli a tam se už vzájemným působením jednotlivé příměsi mohou začít srážet ve větší kusy a oddělovat jako nečistoty od vosku, kyselina fosforečná se potom může dávkovat přesně podle toho, kolik ty nečistoty na svou neutralizaci kyseliny spotřebují. Není větší problém dělat průběžné rozbory vody z toho kotle na množství kyseliny fosforečné. Na rozdíl od domácího čištění, kde se musí dávat kyselina odhadem v přebytku.
A z toho vyjde ta "přirozená" barva vosku , původně bílý vosk zbarvený stopovým množstvím přírodních organických barviv do žlutého odstínu.

Jeste se mi nestalo,ze by mezisteny ze Straziska nevonely medem a voskem,anobrz aby vcelkam padaly nozicky,ne teda,ze bych je na kazde vcelce pocital.A o tom,ze je devcata z vyrobny vyrabeji z australskeho vosku,to taky pochybuju,nektere jsou vcelarky.Schvalne ted rozbaluju balik mezisten a to co je citit po mistnosti,vyvolava prani,aby uz bylo jaro a vsude kolem to bzucelo.

Mám takový dojem, že srážejí všem stejně, a je úplně jedno co zákazník donese.Z těch zelených až černých různotvarých kusů se dělá jednomu zle. Na dotaz proč takový vosk berou, řádně neodpoví, ale utěšuje zákazníka tím, že jeho kotouč nechá ve vitríně jako ukázkový vzorek pro ty co tam nosí různé svinstvo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 09:30:44
> ----------------------------------------
> Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku
> jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše
> včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje
> proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin,
> fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají
> Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve
> vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze
> srandy.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450)
> Michal:
> Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu
> vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
> ---------------------
>
> A proč perou léčivo do včel v Austrálii?
>
> Čím je tam kontaminovaný?
>
>
> Karel
>
>
>
>

Pokračujme dále kg mezistěn pro adamce je v průměru 12 - 16 mezistěn, to je potřebné množství pro jedno včelstvo
Připočtu-li min mzdu 100 kč na hodinu práce i s režiemi Tak by bylo nutné obhospodařovat alespoň 500 včelstev. případná výroba pro přátele by pak mohla být i ziskem. /plně mne fascinuje jak tady jedni a ti samí píší jak je nutné být racionální a pak se dokáží zabývat takovými hovadinami. To by jedině muselo fungovat jako včelařský podnik s 500 a více včelstvy a po skončení sezóny se věnovat formou přidružené výroby; zpracování medu, bednářské výrobě úlů a potřeb pro včelaře. Ale to je již hodně vzdálené zájmové činnosti, a rozhodně by to neuživilo, byť jeden podnik v okrese.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 10:25:44
> ----------------------------------------
> "Otázkou Radime je, co znamená levně. Ruční lis zavírací stojí 4500Kč,
> Lankoffovi válce 38000Kč, Rietscheho 120 000Kč. "
>
> No, já používám mezistěny ze Stražiska. Mezistěny z vlastního vosku bych si
> v tomto okamžiku cenil na asi o 30 % více než ty ze Stražiska.
> Co se týká vlastního "stroje" na mezistěny, tam bych považoval za dobu, ze
> kterou se stroj musí splatit, 6 let. protože kdoví, co bude za 6 let.
> Pokud by se jednalo o stroj za 120 tisíc, musel by mi tedy přinést ročně
> aspoň 20 tisíc.
> Mezistěny ze Stražiska mně stojí, střelím, protože momentálně ceny neznám,
> 10 kilo balík 300 Kč plus 100 poštovné, takže 400 Kč. Navýšeno o 30 % je
> 520 Kč. Strojem bych tedy musel vyrobit každý rok aspoň 385 kilo mezistěn,
> když nepočítám práci a další okolnosti kolem toho, které to potřebné
> množství mezistěn každý rok ještě zvyšují. A abych ji nepočítal, tak ta
> práce musí být dostatečně rychlá, nesmí to být nějaká piplačka.
> U ručního zavíracího lisu je to potom podle tohoto propočtu 14,4 kilo
> mezistěn ročně, jenže tam zase bude ta práce víc pomalejší a piplačka, to
> bych ještě musel projít.
> Pokud počítám spotřebu při optimálním počtu včelstev 10 - 20 kg mezistěn
> ročně, tak potom pro mně dostatečně levný stroj na výrobu mezistěn je do
> pořizovací ceny cca 10 tisíc Kč.
>
>
>

Celé to bylo o té záměmněně vosků nebo o různých barvách vykupovaného vosku neuvěřitelný blábol ve stylu jedn paní povídala. Původně jsem se tím ani nechtěl zabývat. Pisatel zřejmě nemá ani tušení jak může vypadat čistý vosk při různých technologiích získávání. I v tom vychvalovaném slunečním tavidle je vidět různě barevné vrstvy z různých plástů. Vhodíte li pak takovéto různě barevné vosky do jednoho hrnce tak i bez těch kyselin bude po přetavení krásně žlutý.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 11:58:26
> ----------------------------------------
> Jeste se mi nestalo,ze by mezisteny ze Straziska nevonely medem a
> voskem,anobrz aby vcelkam padaly nozicky,ne teda,ze bych je na kazde vcelce
> pocital.A o tom,ze je devcata z vyrobny vyrabeji z australskeho vosku,to
> taky pochybuju,nektere jsou vcelarky.Schvalne ted rozbaluju balik mezisten
> a to co je citit po mistnosti,vyvolava prani,aby uz bylo jaro a vsude kolem
> to bzucelo.
>
>
>

Tyto popisované barvy se občas vyskytují u parních tavidel a není to závada. Po dalším přetavení i bez jakýchkoliv přísad krásně zežloutnou. Kvalita vosku se poznává ne podle barvy ale podle vzhledu na lomu. Proto vám jej při přebírání vždy zlomí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 12:21:21
> ----------------------------------------
> Mám takový dojem, že srážejí všem stejně, a je úplně jedno co zákazník
> donese.Z těch zelených až černých různotvarých kusů se dělá jednomu zle. Na
> dotaz proč takový vosk berou, řádně neodpoví, ale utěšuje zákazníka tím, že
> jeho kotouč nechá ve vitríně jako ukázkový vzorek pro ty co tam nosí různé
> svinstvo.
>
>
>

Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin, fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze srandy.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
-----------------------


Říká se tomu dobré mravy, platí to i v obchodě a i o konkurenci.

Nevím jak vám by se líbilo, kdybych tvrdil vaším zákazníkům, že ve vašem medu je něco .....

A pak bych jen podotkl, že nevím přesně, že jsem to jen někde četl, že v medu je najaké svinstvo a že .... a že vůbec jsme tady taková popelnice.


Na prodeji a ani výrobě mezistěn nejsem angažován, ale uvědomte si všichni, že takovéhle blbé kecy, jen aby jsme haněli konkurenci (když zřejmě o svém nemůžeme říci nic pozitivního) poškozují obor jako celek.
To znamená, že ti co nemají mezsitěny od vás mají nekvalitní med? Až se vaší argumentace chopí nějaký výrobce umělého zaručeně zdravého "medu" bez rezidují, protože ti včelaři do toho dávají bůhvíco, tak se budete divit.

A on vás bude jen citovat - naprosto legálně.
:-) :-(
Jsou věci, které se nedělají jen z prosté slušnosti.

Připomíná mi to tu paní na tržišti, med bez etiket, použitá víčka, ale nakopírované články s rozbory o tom jak mizerné medy máme v obchodní síti. Po jejím výkladu si asi málokdo pochutnal na medu.


Veselého Silvestra.

Karel

P.S.
Já bych si australský vosk dopřál hned, prý tam nemají VD, takže tam nebudou mít vosk plný toho co tam mye cpeme už třicet let. Docela bych se pobavil, až by se tady nějaký australský včelař objevil a vysvětlil osobně, jak oni řeší obchodní právo v buši.
:-)

Josefe, Vy ve svém věku nevíte jak má vypadat barva vosku? Od světle žluté po tmavě žlutou a to je ovlivněno stářím tavené souše. Jakmile to má nějaký jiný nádech do zelena nebo hněda, je špatně, vosk se dostal do styku se železem. Parní tavidlo jsem měl půjčené na vyzkoušení, vosk z toho nikdy neměl jinou barvu než odstín žluté odpovídající stáří souše. Nebo máte jiné vlastní zkušenosti? A už vůbec nevím kde Vám u výměny vosku kontrolují lom. Já tedy jezdím jen do Stražiska a tam tuhle metodu jsem nikdy nezaznamenal. Dívají se na barvu a nečistoty co jsou vidět a podle toho sráží procenta. Ze slunečnímý tavidly, mám dobré zkušenosti, nepočítám to co se dá koupit sériové a je na dva rámky. Trošičku víc jsem se o sluneční tavidla zajímal, abych vychytal mouchy a mělo to kapacitu počtu rámků, pracovalo spolehlivě a vosk byl čistý.

Na jaře budu potřebovat cca 10 kg nových mezistěn. Doporučte prosím, kdo prodává ty nejlepší...... Děkuji

Příteli karle, tato skutečnost, že v mezistěnách jsou rezidua léčiv je obecně známá a uváděná nepřímo VÚ Dol. Proč tedy na jižní moravě letos nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální , vysoce kvalitní výroba a vyhledávají ji Ti, kteří jsou si vědomi kvality svého vosku. Takových výrobců po republice je asi 10 a včelaři co chtějí zdraví je vyhledávají, takže nejsem to jen já a naše výroba. Já tady v diskuzi zmiňuji, že jsem naprosto spokojen a chtěl jsem s touto skutečností seznámit včelaře, kteří o tomto způsobu včelaření uvažují. Pokud jste spokojen jinde, tak v žádném případě vás, ani nikoho jiného nepřesvědčuji. V dalším příspěvku zobrazuji email o vosku přítele včelaře chemika.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450) (49456) (49457)
Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin, fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze srandy.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
-----------------------


Říká se tomu dobré mravy, platí to i v obchodě a i o konkurenci.

Nevím jak vám by se líbilo, kdybych tvrdil vaším zákazníkům, že ve vašem medu je něco .....

A pak bych jen podotkl, že nevím přesně, že jsem to jen někde četl, že v medu je najaké svinstvo a že .... a že vůbec jsme tady taková popelnice.


Na prodeji a ani výrobě mezistěn nejsem angažován, ale uvědomte si všichni, že takovéhle blbé kecy, jen aby jsme haněli konkurenci (když zřejmě o svém nemůžeme říci nic pozitivního) poškozují obor jako celek.
To znamená, že ti co nemají mezsitěny od vás mají nekvalitní med? Až se vaší argumentace chopí nějaký výrobce umělého zaručeně zdravého "medu" bez rezidují, protože ti včelaři do toho dávají bůhvíco, tak se budete divit.

A on vás bude jen citovat - naprosto legálně.
:-) :-(
Jsou věci, které se nedělají jen z prosté slušnosti.

Připomíná mi to tu paní na tržišti, med bez etiket, použitá víčka, ale nakopírované články s rozbory o tom jak mizerné medy máme v obchodní síti. Po jejím výkladu si asi málokdo pochutnal na medu.


Veselého Silvestra.

Karel

P.S.
Já bych si australský vosk dopřál hned, prý tam nemají VD, takže tam nebudou mít vosk plný toho co tam mye cpeme už třicet let. Docela bych se pobavil, až by se tady nějaký australský včelař objevil a vysvětlil osobně, jak oni řeší obchodní právo v buši.
:-)

Dobrý den,
to, co nazýváte změnou chemického vzorce vosku, bych viděl
asi takto:
Vosk není jedna chemikálie, ale směs. Jedná se o sloučeniny
organické, pro které je typické, že je lze rozložit v podmínkách, kdy je nad
hranici jejich stability zvýšena teplota, neb agresivními jinými (zejména
anorganickými) chemikáliemi.
Pak jde ale výlučně o rozklad, nevratný rozklad - a to s voskem
nechceme, to už by nebyl vosk. Proto je nutno nepřekročit teplotu - v praxi
se tato podmínka snadno dodrží vodní lázní, na "sucho" bychom vosk velice
snadno přepálili. Druhou podmínkou je neagresivní prostředí. Pro rafinaci
včelího vosku jsem si kdysi plně ověřil metodu, popsanou v jakýchsi
skriptech učebnice včelařství (vydáno tuším VÚVč). Byla tam uvedena jistá
koncentrace kyseliny fosforečné (H3PO4), neb sírové (H2SO4) v konečném
roztoku s voskem, nevím už kolik to bylo (snad kolem 3% či méně, musel bych
to vyhledat), ale pamatuji si, že když jsem koncentraci chtěl dodržet, brzo
jsem vystřízlivěl, protože spotřeba kyseliny byla veliká, a co hlavně -
"hořel" - rozpouštěl se jeden hrnec za druhým. Nicméně vosk byl krásně
čistý, žluťounký a voňavý, kaly naopak pěkně sedimentované a tmavé. Pod
vlivem uvedených okolností jsem začal zkoušet množství (koncentraci)
kyseliny snižovat. Dnes postupuji po zkušenostech takto:
Svůj vosk, který by jiní vezli na výměnu, ještě znova rozpustím
(rozvařím) v čisté vodě. Důležité je předtím vosk maximálně vyčistit bez
kyseliny, tzn. známým opakovaným rozvařením ve vodě a opakovanou
krystalizací (ztuhnutím). Blok vosku pak tažením kolmo postaveného ostrého
nože ostrouhat od všech nečistot, které se soustředí hlavně na spodku
koláče. Jde to velice dobře, zejména, když vosk nenecháme příliš vychladnout
(zkřehnout). To, co ostrouháme, lze případně použít znova do vařáku, ale
příliš vosku z toho již nebude, jde obvykle o zbytky propolisu a organických
nečistot. No a do poslední rozvařené várky vosku při varu - je to nebezpečné
- vmíchám od oka malé množství koncentrované kyseliny (teď používám 93%ní
kyselinu sírovou, p.a.) - tady je nutno se chovat vysloveně chemicky z
důvodu toho, že koncentrovaná kyselina a obzvláště ve vařícím prostředí má
tendenci vyvolat utajený var s následným vystřikováním přehřáté kapaliny do
vzduchu - brýle jsou dobrou ochrannou pomůckou a případně i gumové rukavice.
Jakémukoliv laikovi tento postup nelze doporučit, poznal jsem mnoho včelařů,
kteří by si byli schopni vypálit oči a spálit vše na sobě, protože jim to
nic neříká.
Pokud jde o vosk, tak ale vše dobré. Kyseliny je v souhrnu tak málo,
ale je tak účinná, že stačí pouze zničit (rozložit) organické přimíseniny a
vosk zůstane v ideální kvalitě, protože zásah stačí velice krátký, po
řekněme 10 min. takového varu přestanu zahřívat a vše jde do umělohmotného
kýble na ztuhnutí. Po vykrystalizování, oddělení a novém oškrábání vosku
však je nutné ho ještě naposledy vyvařit již jen v čisté vodě kvůli
odstranění případných zbytků kyseliny.
Postup se dá zjednodušovat, ale s citem pro věc, nikoliv mechanicky.
Čili - chemické složení vosku jako takového se při tomto postupu nemění,
pouze se spalují a odplavují nečistoty. Obecně se právě přiznám, že výrobnám
příliš nevěřím, musel bych se na vlastní oči přesvědčit, jakže vosk vlastně
čistí. Ony ale mají další možnosti - kupř. čarovat s tlakem, jakákoliv
organická látka, v běžné teplotě se rozkládající, se chová jinak v podtlaku
či naopak přetlaku, obávám se ale, že je nic k takové tvůrčivosti nevede,
dnes vede byznys a nikoliv kvalita. Pěkným oříškem bude parafin (svíčkový
vosk). Jde o jinak dlouhé řetězce molekul v zásadě stejné látky - vosku, ale
nikoliv z přírodního , ale z nerostného zdroje a včelám zaručeně nesvědčí,
už proto, že on nemá díky větším molekulám stejné fyzikální vlastnosti (bod
tání apod.). Proto je také křehčí. Myslím, že by oddělovat šel, ale zřejmě
pouze velmi nákladnou vakuovou destilací, kdy by šel včelí vosk jako první,
jeho buket by ale stejně byl v háji - v praxi se toto nikdy dělat nebude.
Takže na celkově zmařenou etiku či snad morálku této společnosti je asi
skutečně nejlepší metodou zpracovávat jen vlastní a dobře čištěný vosk, nebo
se vydat na pospas současným zlatokopům a rychlozbohatlíkům a risknout, že
to bude vycházet, neb se to nakonec potento všechno. Koho by ještě před
několika léty napadlo, že někteří z nás s klidem začnou cpát do včelího
vosku (kterého při rozumném hospodaření rozhodně nedostatek nemusí být)
parafin, aby byl kšeft. Nic Vám ale neřeknu k reziduím z léčiv ve vosku. To
se nedá od stolu, pravdu vědí asi jen ve VÚVč - ale i oni jsou dnes na bázi
byznysu, takže uvidíme. Vidiny o panenském vosku tento problém rozhodně
nevyřeší. Na špatně a necitlivě volených principech uspořádání, dotažených
černobíle do absurdity, může dle mého názoru padnout někdy i režim - ale
ukáže to až delší praxe, pokud se zjistí, že vzniklé a umožněné extrémy již
normálnímu životu neslouží.
Přeji úspěchy a zdravím.
P.Kolář

Chlapi, jsme tady od toho, aby jsme si vyměnili názory a zkvalitnili včelaření v Česku, né aby jsme se tady hádali a něco si dokazovali. Každý ví něco víc z určité části včelaření a je na nás, jestli si tyto zkušenosti budeme sdělovat, nebo tady psát, že ten druhý říká kraviny jak bylo níže zmíněno. Zobrazil jsem vyjádření nezainteresovaného a vzdělaného včelaře, aby se vše trochu vyjasnilo. přeji pěkný nový rok a hodně úspěchů ve včelaření. Michal

Příteli karle, tato skutečnost, že v mezistěnách jsou rezidua léčiv je obecně známá a uváděná nepřímo VÚ Dol. Proč tedy na jižní moravě letos nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z mezistěn. Já nikomu naše mezist...
-----------------
Vážený příteli,

co máme my v mezistěnách nehodlám, komentovat, ale nelíbilo se mi tvé obviňování rakouských a australských vosků, aniž by jsi měl v ruce nějaké podklady.

Je to stejné, jak když jsem slyšel jiného malovýrobce MS vykládat o švýcarském vosku a jeho dovozu do ČR k velkovýrobcům MS.

Švýcaři na rozdíl od nás vědí hodně dlouho co mají ve vosku a taky podle toho změnili legislativu.

To bylo předmětem mé kritiky --- Hanění konkurence bez jediného důkazu.



Jinak výroba MS z vlastního vosku je cesta kterou se rozumní dali už dávno a jedině tak mají trochu vosk pod kontrolou. Ale výchozí směs byla vždy stejná, a pokud někdo neudělá opatření u sebe v provozu, nepomůžou mu ani 4 válce.

Podle mě to znamená volná stavbu nejméně na 1/3 rámků, které se dávají včelstvu, nejméně deset- patnáct takových . rámků na včelstvo - ekvivalent 1kg MS(tedy mluvím o běžném rámku 8dm2), ve skutečnosti tak 0,5-07.7kgMS zbytek volně, a v medníkách rámky šíře 23mm či míň a odvíčkování do hloubky nožem, nebo plast. mezsitěny či rámky. To vše sníží potřebu vosku. A až takového vosku budu mít doma 30-50 kilo, tak zajít někam, kde mi ztoho udělají MS, nikoli výměnou.

Když se najde poptávka, tak určitě bude dost lidí výrobu nabízet. A podle mě je tohle další oblast kde se vyplatí kooperovat. Když se domluví pár lidí s podobným přístupem k léčení, tak si klidně mohou vyměňovat spolu.

Nehledě na to, že dost starých válců je stále mezi lidmi
a díky jim se dají nechat vyrobit MS bez problémů už dávno a nikdo nemusí objevovat Ameriku.

Karel

P.S.
O našem vosku i MS vypovídají ceny MS na zahraničních trzích. Není to divné, to kilo MS v Rakousku pomalu za 300Kč? To by se tady naše MS pomalu ani neměli ohřát a všechny by se vyprodaly ven. Zvlášť když je "prý"jejich vosk tak špatný?

Pepane, kde při přebírce lámou vosk. Velmi rád bych to viděl, zvláště, když má někdo kotouče vosku o průměru 30cm a tlošťce až 15cm. To tam na to mají Herkula, nebo co??

J.P. - Jiřín

Pan Sedláček z Příchovic - Je to asi 5 km od Přeštic

odní zpráva-----
From: PetrM
Sent: Tuesday, December 28, 2010 11:30 AM
To: Velask mailing list
Subject: Re: kontakt na velae

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)






Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.862 / Virová báze: 271.1.1/3350 - Datum vydání: 12/31/10 08:34:00

> Pan Sedláček z Příchovic - Je to asi 5 km od Přeštic
> Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)

Co to hledat tam kde to je, za celou republiku, jen to je trochu starší:

www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-smernice_komplet.pdf

Vasek.

Nejsem velkovčelař ani chemik.
pokud bude v mezistěnách kyselina, budou se na balicích papírech tvořit
tmavé skvrny
vosk na vzduchu povrchovou oxidací tmavne, po rozpuštění je zase "jako nový"
včely také hůře staví na starých mezistěnách
kyselina fosforečná se dává 5 kapek na cca 5 kg vosku a 5 l vody
kyselina fosforečná se používá také na odstraňování rzi ze železa

Ono se dříve (za totáče) ve výkupu běžně vosk musel rozmlátil na malé kousky. Rozbíjely se právě ty velké koláče, oni někteří včelaři byli vynalézavý, aby si uměle zvedly váhu koláče :-)

Všem přeji do nového roku stálé zdraví, včelařské úspěchy a ať se i to špatné vždy obrátí v dobré. Aleš Molčík

Dne Friday 31 of December 2010 18:13:13 Michal napsal(a):

> nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z
> mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální ,

Ze by technologii osetrovani v Rakousku a jejich migraci na sever ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, já mám možnost ve svém hliníkovém parním hrnci vyvařovat voští po malých dávkách, 1,5 - 2 kilo vosku. Takže dobře vidím, že výsledná barva vosku závisí hodně na voští. Třeba vosk z odřezků vosku z plástů, můstků a podobně má obvykle žlutozelenou, nazelenalou až khaki zabarvení. Pravděpodobně z propolisu, který čerstvý bývá u mých včelstev nejčastěji žlutozelený. Vosk z hodně starých plástů nebo ještě víc vosk z plástů napadených zavíječem mívá žlutohnědé až nahnědlé masívní zabarvení. Pravděpodobně z barevných látek, které za přítomnosti vody vznikají z košilek nebo možná z výkalů včel a zavíječů. Tento vosk považuji za nejhorší, kromě vosku z plesnivých plástů. ( Tyto vosky dávám přednostně do výkupu -:) ) Vosk z víček nebo z nějakých zborcených světlých plástů a podobně je žlutobílý.
Jako ukazatel kvality vosku považuji jeho vzhled, pokud se nechá hodně tekutý, z cca 90 - 70 st C v klidu zatuhnout. Takový vosk je pár měsíců krásně průsvitný, jen s příslušným zabarvením, nečistoty usazené dole, pokud jsou ve větším množství, jsou prakticky bez vosku a dají se z něho okartáčovat ve studené vodě, pás, ve kterém jsou nečistoty dole pevně vmíchané do vosku je silný jen asi milimetr, dva milimetry. Vosk porušený kovem je v takovém případě mléčně zabarvený a neprůsvitný a vrstva nečistot pevně vrostlých do vosku je znatelně silnější.
U kvalitního vosku dojde k mléčnému zabarvení a zneprůsvitnění až za několik měsíců nebo po první zimě, skladuji ho v nevytápěné místnosti.
V praxi nalámu voští, přitom z plástů obvykle vytahuji drátky, to postupně nahážu do parního hrnce, až je hrnec plný zbytků, za cca 2 hodiny, vyvařování ukončím, vosk s vodou zespodu vleju do plastové krabice a uteplím hadry. Do zítřka ztuhne v krychli vosku, tu okartáčuji pod studenou vodou od nečistot a zbytek, takové 2 milimetry nečistot s voskem, oškrábu nožem. A mám hotovou kostku čistého včelího vosku plus k tomu po vysušení cca 2 - 3 kila zbytků, ze kterých by mělo jít ještě v parním vařáku získat odhaduji tak půl kila, možná i kilo dalšího vosku.

Aleši, Aleši. Nejde o to jak má vosk vypadat ale o to jak může i vypadat. Přitom však nemusí být vadný. Mám to na Stražisko mnohem blíže (8 km) a vždy koláč zlomily aby bylo vidět případné zmýdelnění po styku s kovy. Dobrý vosk má právě na zlomu viditelné šupiny na rozdíl od vadného. Ve slunečním tavidle jsem měl barvu vosku od téměř bílé až po hnědou podle toho jaký byl sluneční svit a druh tavených plástů. Otec to dělával v klasickém vařáku a býval i silně šedý. Záviselo to na teplotě použité vody a době chladnutí. Stražisko ho bez problémů bralo. Já obě tyto technologie opustil protože jsou velmi pomalé. Dělám to dnes v klasickém prádelním kotli Za 1 den udělám cca 200 rámků, včetně jejich pečlivého očištění. Věř tomu že každá odebraná část roztaveného vosku má jiný odstín. Na druhý den to všechno znovu roztavím a je z toho krásný voňavý vosk i bez kyselin.
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 15:48:11
> ----------------------------------------
> Josefe, Vy ve svém věku nevíte jak má vypadat barva vosku? Od světle žluté
> po tmavě žlutou a to je ovlivněno stářím tavené souše. Jakmile to má nějaký
> jiný nádech do zelena nebo hněda, je špatně, vosk se dostal do styku se
> železem. Parní tavidlo jsem měl půjčené na vyzkoušení, vosk z toho nikdy
> neměl jinou barvu než odstín žluté odpovídající stáří souše. Nebo máte jiné
> vlastní zkušenosti? A už vůbec nevím kde Vám u výměny vosku kontrolují lom.
> Já tedy jezdím jen do Stražiska a tam tuhle metodu jsem nikdy nezaznamenal.
> Dívají se na barvu a nečistoty co jsou vidět a podle toho sráží procenta.
> Ze slunečnímý tavidly, mám dobré zkušenosti, nepočítám to co se dá koupit
> sériové a je na dva rámky. Trošičku víc jsem se o sluneční tavidla zajímal,
> abych vychytal mouchy a mělo to kapacitu počtu rámků, pracovalo spolehlivě
> a vosk byl čistý.
>
>
> Aleš

Co se týká barvy vosku, v krajích, kde se pěstuje tabák, má být včelí vosk úplně tmavý, to zabarvení má být právě z pylu tabáku. Je potom otázka, jestli u nás nějaký výrazně barevný pyl taky trochu vosk nebarví.

Chci se zeptat pojede někdo z jižních čech do Brna na setkání vms které se koná 9.1.2011 ? Měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Chtěl bych vidět toho kdo to odzkouší. Podle mne by tento pokus musel být proveden nejméně u 20 včelstvech a každém by musely být mezistěny od všech testovaných výrobců opakovaně po dobu několika let. Jinak všechny jiné údaje jsou z oblasti, jen to moje je nejlepší. Podle mne jsou nejlepší ty, ke kterým mám nejsnažší a nejlevnější přístup včetně jejich ceny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?clav <novak.vaclav/=/quick.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 18:07:51
> ----------------------------------------
> Na jaře budu potřebovat cca 10 kg nových mezistěn. Doporučte prosím, kdo
> prodává ty nejlepší...... Děkuji
>
>
>

Důvodem nepoužití Gabonu 92 je nově jeho zařazení do léčiv. budou probíchat zkoušky a to jeho použití je spojeno z vyplňováním formulářů. U nás jsme také abychom se této práci vyhnuli použili gabon 90.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 18:13:18
> ----------------------------------------
> Příteli karle, tato skutečnost, že v mezistěnách jsou rezidua léčiv je
> obecně známá a uváděná nepřímo VÚ Dol. Proč tedy na jižní moravě letos
> nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z
> mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální ,
> vysoce kvalitní výroba a vyhledávají ji Ti, kteří jsou si vědomi kvality
> svého vosku. Takových výrobců po republice je asi 10 a včelaři co chtějí
> zdraví je vyhledávají, takže nejsem to jen já a naše výroba. Já tady v
> diskuzi zmiňuji, že jsem naprosto spokojen a chtěl jsem s touto skutečností
> seznámit včelaře, kteří o tomto způsobu včelaření uvažují. Pokud jste
> spokojen jinde, tak v žádném případě vás, ani nikoho jiného nepřesvědčuji.
> V dalším příspěvku zobrazuji email o vosku přítele včelaře chemika.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450) (49456) (49457)
> Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku
> jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše
> včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje
> proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin,
> fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají
> Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve
> vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze
> srandy.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450)
> Michal:
> Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu
> vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
> -----------------------
>
>
> Říká se tomu dobré mravy, platí to i v obchodě a i o konkurenci.
>
> Nevím jak vám by se líbilo, kdybych tvrdil vaším zákazníkům, že ve vašem
> medu je něco .....
>
> A pak bych jen podotkl, že nevím přesně, že jsem to jen někde četl, že v
> medu je najaké svinstvo a že .... a že vůbec jsme tady taková popelnice.
>
>
> Na prodeji a ani výrobě mezistěn nejsem angažován, ale uvědomte si všichni,
> že takovéhle blbé kecy, jen aby jsme haněli konkurenci (když zřejmě o svém
> nemůžeme říci nic pozitivního) poškozují obor jako celek.
> To znamená, že ti co nemají mezsitěny od vás mají nekvalitní med? Až se
> vaší argumentace chopí nějaký výrobce umělého zaručeně zdravého "medu" bez
> rezidují, protože ti včelaři do toho dávají bůhvíco, tak se budete divit.
>
> A on vás bude jen citovat - naprosto legálně.
> :-) :-(
> Jsou věci, které se nedělají jen z prosté slušnosti.
>
> Připomíná mi to tu paní na tržišti, med bez etiket, použitá víčka, ale
> nakopírované články s rozbory o tom jak mizerné medy máme v obchodní síti.
> Po jejím výkladu si asi málokdo pochutnal na medu.
>
>
> Veselého Silvestra.
>
> Karel
>
> P.S.
> Já bych si australský vosk dopřál hned, prý tam nemají VD, takže tam
> nebudou mít vosk plný toho co tam mye cpeme už třicet let. Docela bych se
> pobavil, až by se tady nějaký australský včelař objevil a vysvětlil osobně,
> jak oni řeší obchodní právo v buši.
> :-)
>
>
>

Mají sekyrku, kousek odštípnou a vidí. Jak jednoduché, že. Jiní to omylem pokládají za kontrolu čistoty.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 19:26:12
> ----------------------------------------
> Pepane, kde při přebírce lámou vosk. Velmi rád bych to viděl, zvláště, když
> má někdo kotouče vosku o průměru 30cm a tlošťce až 15cm. To tam na to mají
> Herkula, nebo co??
>
> J.P. - Jiřín
>
>
>

Podle mé zkušenosti i jak zde bylo řečeno má barva získaného vosku poměrně širokou škálu od béžově bílé, světle žluté,teple žluté až tmavé a nazelenalé v závislosti na barvě voští, víček či stavby ze stavebních rámků.

Abych pravdu řekl udivuje mne ten fakt že i z velmí tmavého voští, z parního vařáku vytéká vosk krásné žluté barvy.

Mám však problém s následným rozpuštěním vosku.
Následně vosk rozpouštím v konickém, smaltováném asi 5l hrnci na kamnech ve kterých topím dřevem proto že teplo je pozvolné a hrnec nemusím hlídat.
Hrnec je však po dlouholetém užívání odprýskaný a původní žlutá barva vosku se v něm mění, tmavne, má zelený nádech. Není to velká barevná změna, vosk mi vždy při výměně vezmou ale je to zbytečné zhoršení kvality vosku.
Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne odradí.

Máte někdo typ ?
V čem následně rozpouštíte vosk ze slunečního tavidla nebo pařáku?
Děkuji J.B.

Já vosk vyvařený ve vařáku opětně rozehřívám ve starém smaltovaném lavoru,
který se dříve používal k mytí. Lavor ohřívám na starším plynovém vařiči, na
kterém se dá přesně udržovat potřebná teplota. Hrubé nečistoty odstraňuji
odvíčkovací vidličkou. Vyčistěný vosk přelévánm do plastové konické nádoby
po malířské barvě. Po vychladnutí vyklopím pohodlně vosk z nádoby a
následně očistím spodní stranu voskového bloku od jemných nečistot. Důležité
je, že se jemné nečistoty usazují na malé ploše spodní častí voskového
bloku.
Haf
--- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 01, 2011 2:40 PM
Subject: NÁDOBY PŘI ZÍSKÁVÁNÍ VOSKU


>
>
> Podle mé zkušenosti i jak zde bylo řečeno má barva získaného vosku poměrně
> širokou škálu od béžově bílé, světle žluté,teple žluté až tmavé a
> nazelenalé v závislosti na barvě voští, víček či stavby ze stavebních
> rámků.
>
> Abych pravdu řekl udivuje mne ten fakt že i z velmí tmavého voští, z
> parního vařáku vytéká vosk krásné žluté barvy.
>
> Mám však problém s následným rozpuštěním vosku.
> Následně vosk rozpouštím v konickém, smaltováném asi 5l hrnci na kamnech
> ve
> kterých topím dřevem proto že teplo je pozvolné a hrnec nemusím hlídat.
> Hrnec je však po dlouholetém užívání odprýskaný a původní žlutá barva
> vosku
> se v něm mění, tmavne, má zelený nádech. Není to velká barevná změna, vosk
> mi vždy při výměně vezmou ale je to zbytečné zhoršení kvality vosku.
> Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne
> odradí.
>
> Máte někdo typ ?
> V čem následně rozpouštíte vosk ze slunečního tavidla nebo pařáku?
> Děkuji J.B.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5750
> (20101231) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne odradí. "

Ještě před přistoupením do EU jsem kupoval v levném zboží sadu 6 nerezových čínských hrnců za cca 500. Největší z nich má 4 - 5 litrů. Že by to byl jen poniklovaný obyčejný "rez" nebylo prokázáno. Akorát nejdou na indukčních vařičích a mají supertenké stěny cca 0,5 mm, takže časem odejdou opakovaným promačkáním a prasknutím a mají poněkud pochybně připevněná ucha obyčejným svařováním bodováním, při neopatrném používání se dá čekat jejich upadnutí . Před dvěma měsíci jsem viděl sadu úplně podobných hrnců v Kauflandu , 4 kusy za cca 500. Nerezový hrnec 10 litrů s poklicí jsem kupoval za 400 ? v akci v Penny. Hrnec má silné stěny a je masívní a je z nerezu, akorát taky nejde na indukčním vařiči a vevnitř není hlazený. Na internetu v aukcích jsou všelijaké nerezové hrnce ještě levnější.
Je tedy třeba hledat, čekat na akce, slevy atd. Na to, že průměrný nerezový hrnec má i při častém používání životnost desítky let, takovéhle hrnce drahé nejsou.

Já používán na vychladnutí plastovou cca 4 litrovou krabici, ještě z doby, kdy plastové výlisky nebyly optimalizované a tudíž jejich stěny byly dostatečně silné pro opakované používání. Dnešní plastové výlisky jsou v tom směru obvykle děs.
Dostávám z toho prakticky pravidelné hranoly, takže když chci vosk posílat poštou, akorát je přiložím na sebe a obalím papírem a je z toho hranatý kompaktní balík.

Josefe, jestliže oba jezdíme do stejného podniku na výměnu vosku za mezištěny a máme rozdílný postup u posuzování kvality pracovníkem výrobny, tak čím to je ovlivněno? U mě nikdy nic sekerou netesaly, aby zjišťovaly kvalitu. Že vosk může mít rozdíl v odstínu to vím a už jsem to i napsal. Ale jiný odstín než v rozmezí světle žluté až maximálně žlutooranžové v naší oblasti není. A rozdílná technologie, pokud je v pořádku, v získávání vosku na jeho barvu nemůže mít tedy vliv a teplota v tavidle už vůbec ne. A nepoužívám kyselinu abych měl pěknou žlutou barvu. S kapacitou výkonu u slunečního tavidla problém nemám. Výměnu díla ve včelstvu dělám vždy během řepky. Takže mám dost slunečních dní na tavení. Rámky tam dávám celé, nadrátované nerezem takže bez potíží je používám dál. A když je pěkný den tak v jednom tavidle dávám rámky dvakrát. A když nebudu přeci jednou stíhat, tak si udělám další tavidlo třeba i větší. Tavidlo nemusím hlídat a rozpouštění nestojí nic.

Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.

http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_10221.html

V té otázce také zaznělo "kde", ikdyž to nebylo napsáno. Skutečně, chtěl bych to vidět!!

Jiřín