78130

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49313)

Přeji Vám do nového roku aby jste se do takové situace nedostal jinak by jste nejspíš zjistil kolikrát přijde na taková stanoviště veterinář a jak probíhá prohlídka a musel by jste změnit názor na to co jsou fakta a spekulace. A jak by Vás začal jiný omezovat ve vašem včelaření a to tak, že si pár let budete včelařit s černým puntíkem ochraného pásma se vším co k tomu patří, tak na takhle spolehlivého souseda změníte názor. Já takového souseda už naštěstí nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 12. 2010
Re: nemoce překlad (49311)

Už při rozebírání problematiky krmení a výživy čmeláčích samiček se takové infikace viry potvrdila. Otom by mohl p. Krieg psát spousty učenejch slov, ale moc nepíše. Asi vím proč, ale to proto, že to nakonec nemá s tímto tématem moc společného, protože jde o něco jiného než zdraví včelovitých._gp_
..........
jiří (178.23.218.51) --- 25. 12. 2010
nemoce překlad
Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292)

Spekulantskej příteli.
No takže řešení pro SVS na vykuky máte sám mezi svými řádky napsaný. Tj. Chodit v krátkých pravidelných úředních interalech na lov podezřelých včelařů resp. vzorků a monitorovat ho a znovu - monitorovat ho. Ono se to jednou přeci najde. Pokud jde ovšem opravdu o problém s morem a nejde o nějakou nemoc nebo postižení z existence souseda.

Tak dobrý je málokdo aby zakamufloval mor. Jinak prvotní rozpoznávací test pro mor je test na peroxidázu, která se dá udělat v terénu. Takže pokud nezašumí podezřelá larva, je to z 95% potvrzení kliniky a to také může mít za následek okamžitá prvotní opatření SVS. Tedy jestli jsou inspektoři schopni provést takový terénní test a vypsat v takových mimořádně včelařsky odolných případech protokol na místě. _gp_

...........

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291)Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (178.23.218.51) --- 25. 12. 2010
nemoce překlad

Abstraktní

Přestože celkově populací opylovačů klesly za posledních pár dekád, včela medonosná (Apis mellifera) nemoc, má Colony Collapse Disorder (CCD), způsobené velkým problémem v zemědělském společenství. Mezi patogeny včelí med, RNA viry se objevují jako vážnou hrozbu a jsou podezřelé jako hlavní přispěvatelé do CCD. Nedávné odhalení těchto virových druhů čmeláků naznačuje možné širší otázky životního prostředí šíření těchto virů s možností širší dopad. Je proto důležité studovat ekologii a epidemiologii těchto virů v blanokřídlého opylovači společenství jako celek. Studovali jsme virové distribuce v včel, v jejich pyl zatížení, a jiné non-Apis blanokřídlého opylovačů shromážděné z kvetoucí rostliny v Pensylvánii, New Yorku, a Illinois ve Spojených státech. Viry ve vzorcích byly detekovány pomocí reverzní transkriptázy-PCR a potvrzena sekvenováním. Poprvé jsme se zpráva molekulární detekce picorna-jako viry RNA (deformovaná křídla virus, virus sacbrood a černá dáma buněk vir) v pylu pelety získané přímo od létavkám. Pyl pelety z několika neinfikovaných létavkám byly zjištěny s virem, což naznačuje, že pyl se může skrývat viry. Viry v pylu a medu uloženy v úlu bylo prokázáno, že je nakažlivý, s královnou stávat se nakažený, a kterým se infikovaných vajec po těchto virus-kontaminované potraviny dostaly k Virus-free kolonie. Tyto viry byly zjištěny v jedenácti dalších non-Apis blanokřídlého druh, zasahující od mnoha samotářských včel na čmeláky a vosy. Toto zjištění dále rozšiřuje spektrum hostitelů viru, a naznačuje tak možný hlubší dopad na zdraví našeho ekosystému. Fylogenetické analýzy podporují, že tyto viry jsou volně šíří mezi opylovači přes květ pyl sám. Zejména v případech, kdy včelínů včel postižených CCD chovat včely s izraelským akutní virové paralýza (IAPV), v blízkosti non-Apis blanokřídlého opylovačů také měl IAPV, zatímco ti, u včelínů bez IAPV ne. V omezení skleníkových pokusech, IAPV odstěhoval se z nakažených včel na čmeláky a od infikovaných čmeláků pro včely do týdne, které prokazují, že viry se mohou přenášet z jednoho druhu na jiný. Tato studie přispívá k našemu současnému chápání viru epidemiologie a mohou pomoci vysvětlit včelí nemocí a opylovačů poklesu populace obecně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (178.23.218.51) --- 25. 12. 2010
nemoce překlad

Penn State vědci zjistili, že rodný opylovačů, stejně jako divoké včely a vosy, jsou nakaženi stejným virových onemocnění, jako včely, a že tyto viry jsou přenášeny prostřednictvím pylu. Tento multi-institucionální Studie poskytuje nový pohled na virové infekce v rodném opylovačů, což naznačuje, že virová onemocnění mohou být klíčovými faktory ovlivňující populací opylovačů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 12. 2010
Re: Opět bych poprosila o radu (49301) (49302) (49305) (49306) (49309)

já jsem chtěl jen říct, že v Bosně bude to počasí prostě o nějakou dobu, neodvažuji se říct jakou, dřív. A že nemá smysl dávat rady k nějakému datu natvrdo, protože v Bosně k tomu datu už bude určitě pozdě. Když už teda nějaké rady, tak asi nejlépe bude je vázat na rozkvět nějaké rostliny, třeba té třešně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 25. 12. 2010
Re: Opět bych poprosila o radu (49301) (49302) (49305) (49306)

Páni Radim a Aleš, možno máte pravdu, aj ja začínam s chovom oveľa skôr, ale skutočne úspešný chov matiek je až v čase, keď začína vo včelstvách rojová nálada. Tých matiek až tak veľa nebudú potrebovať, pretože cítim, že svoje včelárenie len rozbiehajú, takže sa určite zlepšia vo všetkých parametroch. Svoje možnosti v rôznych častiach Európy, si každý prispôsobuje danému stavu, takže ja v tom chybu nevidím. Určite si chov priatelia v Bosne prispôsobia svojim možnostiam. Nech im im darí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49295) (49297)

Ve sve podstate muzou vzniknout dle platne legislativy dva extremy. Jeden pri presypavani klinicky nemocnych vcelstev na mezisteny, se nenajde klinika a vcely ohrozuji dale okoli,pritom by mely byt, co nejdrive utraceny a zdroj nakazy odstranen .Druhy extrem je, ze neni problem, aby veterina nasla uhynuly plod, nebo ted uz staci i mezerovity plod po predchozim nalezu moru z meli a nikde se nepise, jestli je potvrzujici laboratorni rozbor s nalezem 10 na druhou cina treti- definice je ,,pozitivni vyledek,, na spory moru jakozto potvrzeni nakazy a vcely jdou do ohne.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Opět bych poprosila o radu (49301) (49302) (49305) (49306)

Ještě doplněk kdy začít s chovem matek bez ohledu na oblast. S chovem začít hned jak se u včel začne projevovat rozmnožovací pud a to je základením prvních trubčích buněk. Protože tak asi za čtrnáct dní po tom zakládají včely matečníky a chtějí se začít rojit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Opět bych poprosila o radu (49301) (49302) (49305)

Nevím jak v Bosně nebo jinde v ČR a SK, ale na moravě na hané začínám s chovem matek po dvacátém dubnu/aprílu protože u nás řepka kvete kolem prvního května/máje a desátého už mám nadělané oddělky jako protirojové opatření a potřebuji aspoň matečníky nebo mladé matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 12. 2010
Re: Opět bych poprosila o radu (49301) (49302)

"Čas chovu začnite najskôr 10.5 (máj-květen)"

V Bosně bude počasí na jaře asi podstatně rychlejší než u nás, nejméně o měsíc.
10 května je u nás doba, kdy třešně jsou v plném květu, případně kdy jsou až z poloviny už odkvetlé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49295) (49297) (49299)

Josef, to čo Ste si všimli, skutočne existuje, MVP sa veľakrát zo známych výskytov objaví bez toho, aby sme našli miesto, odkiaľ sa mor rozšíri. Je to ako vis major, proste je!
Ja som na tomto portáli už asi dvakrát popísal skúsenosti s prípadom, ktorý som osobne prežil (výskyt moru na otcovej včelnici). Včelnicu sme zlikvidovali ohňom, ale ani predtým a ani potom v dedine nebol zaznamenaný výskyt MVP.

Opisoval som aj prípad z Maďarska, kde včelnica s vyše 200 včelstvami ľahla popolom a pritom, včelár včeláril asi 4 roky v nových úľoch, na novom diele (aspoň on osobne nám svoju včelnicu takto predstavil). Ani nové úle a nové dielo nezabránili, aby včelnicu ovládol MVP.
Možno to nájdete na vlákne, ak budete trpezlivý pri vyhľadávaní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Opět bych poprosila o radu (49301)

Jenterovu klícku mám a od prvního pokusu bez problému a nic jsem nepotíral. Jen jsem ji vložil ráno na vyčištění do včelstva, večer do ní vpustil matku a do rána je zakladeno. Ale mám originál výrobu Karl Jenter, vyděl jsem totiž i od jiného výrobce a tu bych si nekoupil, protože ty buňky do kterých měla matka klást mi připadly malé, ale co to bylo za výrobce nevím nezaujalo mě to. Jenterova klícka mi umožňuje rychlejší a přesnější odhad stáří larviček, ale jinak na kvalitu vývoje matek a kvalitu matek to vliv nemá. A cena přesně nevím, ale originál je do čtyř tisíc a ta druhá o které jsem psal byla do dvou tisíc. Ale pokud máte na včely trochu času a nemáte jich moc tak obyčejná přelarvovací lžička a pár misek poslouží stejně. Protože já nemám ten čas v době kdy to potřebuji tak jsem si ji pořídil, jinak bych do toho za ty peníze nešel. Přeji pěkné vánoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 25. 12. 2010
Re: Opět bych poprosila o radu (49301)

Pani Magda, ja osobne Jenterov JR) rámik pri chove matiek nepoužívam, ale radou pomôžem.
Tento problém sa vyskytuje u všetkých systémov, hlavne vtedy, ak sa chov robí v období po prirodzenom rozmnožovaní včelstiev, koniec rojovej nálady. Ja je vkladám do izolátora (podobné rozmery ako JR) miesto buniek z umelej hmoty panenský plást a taktiež sa mi stalo, že M nepoložila ani jedno vajíčko.

Preto pre začatím chovu matiek, treba vložiť JR do včelstva s naplnenými bunkami cukrového roztoku, ktorý včely vylížu a bunky potiahnu propolisovým filmom. Až po 2-4 dňoch umiestnime do JR pod materskú mriežku plodujúcu matku a JR vložíme medzi plodové plásty. Postupne sa k M presťahujú včely, ktoré začnú M výdatne kŕmiť a M začne klásť vajíčka.
Prvé larvičky odoberajte o 36 hodín od ich vyliahnutia z vajíčka.
Čas chovu začnite najskôr 10.5 (máj-květen)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Magdalena Šajinovičová (109.165.135.217) --- 25. 12. 2010
Opět bych poprosila o radu

Zdravím vás všechny ,posílám z Bosny pozdrav ,s přáním hezkých Vánoc :)
Nevíte jak nejlépe připravit "Jenter " aparátek ,aby matka mohla bez problému klásti vejce? Když se tam dá , matka tam jde i včelky ,ale neklade vejce .Myslela jsem jestli se to nemá potřít medem ,nebo cukrovým roztokem či voskem? A jak se tyto aparátky (obyčejné) teď pohybujou v čechách? Jsem začátečník a trochu v tom plavu :)Děkuji Magdalena .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49295) (49297) (49299)

Neznám detaily z oblasti ze které jste Josefe takže těžko posoudit. Takže půjde jen o můj nepodložený názor. Takže mohlo jít o roj, ten než něco najde tak letí i deset km a šlo třeba o roj který doletěl i rok nebo i víc před zjištěním moru u včelařů. A pak bych měl spíš už v záloze lidský faktor a to dovoz nakaženého včelstva, ale neznám situaci tak nesoudím. A nebo neopatrný zákazník s medem. Byl jsem pracovně u zákazníků, paní přijela domů a dovezla si čtyř litrovou láhev medu, ta ji venku na vjezdu vyklouzla a rozbyla se a v době bez snůšky si určitě každý dovede představit co tam bylo do desíti minut včel. A lítaly tam prý ještě i druhý den. A i taková neopatrnost může být zdrojem nákazy jestliže byl mor v medu. Takže příčiny vzniku nových ohnisek jsou různé a smysl zabývat se zjištěním odkud jsou má pouze v případě že jdou dohledat např. roje, dovoz nakažených včel, ale třeba i kočovník který v zimní měly nemá nic nakočuje na řepku kde při snůšce si donesou včely nějakou tu sporu od někoho z místních, kteří to mají jinak pod kontrolou a kočovník popojede na další snůšku a o tom, že veze už i něco navíc ještě nemá tušení protože to zjistí až s dalším vyšetření měli v zimě. A tak rozveze mor do dalších katastrů, včetně svého zimního stanoviště a v ten moment se z jinak slušného člověka stává v očích některých lump který šíří nákazu. Proto bych nikoho z něčeho takového si nedovolil obvinit. A upřednostňuji plošné vyšetření aby byly pravidla pro všechny stejná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosefProchazka (217.77.165.49) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49295) (49297)

Netrvrdim,ze stary ul automaticky znamena,ze je plny moru.U mne paleni odnesly 3,2 a 1 rok stare uly,ctvrte mednikove nastavky sotva par tydnu stare,vyrabel jsem si je koncem zimy.Spis mne ted zajimaji zpusoby jakym se mor siri.1.urcite loupez,2.roje,3.pomucky nebo uly mezi stanovisti.4.krmeni medem odjinud(nepravdepodobne).Jak si ale vysvetlit,ze mor se objevi v uplne ciste oblasti,kde nikdy nebyl,nikdo nic nepresunoval,atd.Zazrak?Nebo jenom nekde tise spal a cekal na impulz,ktery ho vzbudil?Co ho vubec aktivuje?Co Vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49295) (49297)

"Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno."

Souhlas.
Tak snad jedině zbývá popřát, když už někdo měl smůlu a objevil se u něho mor či podezření na mor, tak aby měl zároveň štěstí na lidi, kteří uvedené dodržují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292) (49295)

Ať se najde jakýkoliv uhyn na plodu, tak to musí projít přez laboratoř. Nikdo není tak dobrý, aby mohl s určitostí na základě vizuelního nálezu rozhodnout, nález je jen předpoklad nic víc. A s tvrzením, že starý úl je plný moru nemůže rozumný člověk souhlasit. Znám včelaře co má úly přes padesát let v posledních letech dělá vyšetření na mor, je kočovník, a včelstva má bez nálezu v měli. Když ten mor nikdy neměl tak kde by se v těch úlech vzal. Na druhou stranu Já jsem měl všechno nové, před tím jsem neměl nic, protože jsem nevčelařil a pálil jsem v druhé sezóně používání. Přestěhoval jsem se do špatné oblasti a bylo vymalováno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Dmácí výroba mezistěn. (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283) (49285) (49290) (49294)

V rámci jednoho chovu ta dezinfekce může dostat úlevu, ale myslím si, že z dlouhodobého pohledu jednou za pár let preventivně by to škodit kvalitě nemuselo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291) (49292)

"Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou."

Já se zas obávám případu, kdy se v měli v zimě najdou nějaké spory, následná prohlídka v březnu, dubnu či začátku května objeví půl plástu uhynulého plodu přes ochlazení a opuštění toho plodu včelami plus najde mezerovitý plod, který bývá skoro všude plus to budou starší úly a "klinika" a hranice z úlů a plástů je tady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 12. 2010
Dmácí výroba mezistěn. (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283) (49285) (49290)

Domácí výroba mezistěn podle mně znamená to, že lis mám doma a vyrábím mezistěny jen ze svého vosku a jen pro sebe.
Takže logicky na mezistěny vyberu nejlepší vosk, z víček, z likvidace světlejších plástů, z slunečního tavidla...
Nenapadá mně vůbec nic, čemu by desinfekce vosku v takovém případě pomohla.
Pokud mám více stanovišť a na některém objeveny spory moru, tak logicky má to stanoviště oddělené hospodářství a z tohoto stanoviště vosk na mezistěny nepoužívám.
Pokud to nevím, že na stanovišti jsou spory, ne li dokonce klinika, tak stejně průměrný včelař plásty mezi stanovišti všelijak točí, převáží roje a oddělky, používá stejné pomůcky atd, takže podstatný infekční tlak na ostatní stanoviště by byl i při desinfikování vosku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283) (49285) (49290)

Bohužel, nevím jak probíhá dezinfekce vosku ve Včelpu. Já mezištěny beru ze Stražiska a ti to dělají zahřátím na 112 stupňů plus kyselina, aspoň to tak prezentují. A v domácí výrobě určitě jsou přednosti minimálně pro bio chovy a nebo pro toho kdo chce dělat plástečkový med a pro lepší stavbu chce použít mezistěnku a na její výrobu potřebuje ničím nezatížený panenský vosk. Tento druh mezištěny se jednoduše koupit nedá. Mě je také líto dávat vosk z panenských plástů na běžnou výměnu, takže ho skladuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288) (49291)

Předpis o kterém píši je hledání kliniky, bez toho nejde nařídit žádná opatření. A když včelař ví, kdy má přijít kontrola, tak tu kliniku může odstranit, ať už vlastní prohlídkou nebo přemetením na mezištěny a kde není klinika nalezena, není mor a nemůže být tento člověk řešen pro šíření nákazy. Také jsem od jednoho včelaře před lety slyšel větu" proč to hlásíte, já toho svinstva za rok z úlu vyhážu" no a tento frajer má také v oblibě v podletí dát prázdné medníky před včelstva na vyčištění a na to slétnou i včely z okolí. Jak jsem psal v jednom předešlém příspěvku o včelaři který přemetá na mezištěny a v zimní měly má deset na pátou, tak to je aktuální z letošního roku případ z Kokor a vedlejší katastr jsou Žeravice, kde je stanice výzkumáku vedoucí je tam Dr. Krieg a takový vytrvalý soused z Kokor může být také pro stanici v Žeravicích hřebík do rakve, třebaže jde o chov s odbornou úrovní. A takové příklady ze života to je pro mě důvod nevěřit v úspěšné prohlídky na kliniku, protože je to zmanipulovatelné. A ani nález nějaké kliniky jako jediného projevu nemoci neznamená nic dokut to nepotvrdí laboratoř. Takže stejně je to o tom že rozhodne laboratoř ne nález kliniky který může být mylný. Jde mi o to, jak se takovým případům kdy nějaký "přítel" se rozhodne s klinikou manipulovat postavit aby mu to neprocházelo. Normálního včelaře který standartně obnovuje dílo a nesnaží se nijak se vyhnout výsledku prohlídek mor postihne vždy pokud tam je a jde tedy o bič na ty druhé a prohlídky to nejsou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 24. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288)

Můžete mne poučit, jak se můžu míň férově vyhnout likvidaci a dál šířit mor? O jakých předpisech to tu píšete? Pokud je mi známo. Inspektor SVS je s pravomocí ihned nad každým včelařem a spolkem v této republice, pokud takový včelař nespolupracuje nebo hůř, se vyhýbá řízení, je doufám považován automaticky za šířitele nebezpečných nemocí. Děkuji._gp_
.......
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276)

Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283) (49285)

Podobně ne-li stejně, jako ve svazovém Včelpu. Není to nic ani v malých podmínkách nepřekonatelného._gp_
.........
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283)
V případě domácí výroby mezistěn jak se řeší dezinfekce? Je nějaký menší autokláv?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 24. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276) (49288)

Placené prohlížítele už máme, přece veterináře ti jsou profi a poloprofi jsou prohlížítelé z řad ČSV. Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat. Zajímalo by mě co by navrhly za změny členové konference, aby měly veterináři možnost v některých případech rozhodnout a zakročit. Je potřeba stanovit jasná pravidla která musí počítat s různými možnostmi vývoje situace. Momentálně je stav založen na solidnosti včelaře kterého se to vždy dotkne.
---------------
právě že máme to co máme. poloprofi :-)

Kvalifikovaný inspektor by měl svůj rajon, kde by v sezoně prošel všechna stanoviště nejméně jednou za tři roky. Někde by dal štempl na tři roky, jinde by chodil za rok či častěji. A měl by pravomoce ukládat opatření k péči o včely.

V podtstatě by se jednalo o to, zda je zde klinický mor v pokročilém stádiu , nebo včelstva kolabující na VD. A měly by se k němu sbíhat informace o nových či nehlášených stanovištích.

A kvalifikace by asi nebyly dva víkendy v NASA, ale trochu víc a univerzálnějšího vzdělání. Něco na veterině v Brně, ale asi trvalé vzdělávání - co by jinak dělal v zimě. :-)

No a CSV by si oddechla a mohla věnovat spolkové činnosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 24. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (49276)

Placené prohlížítele už máme, přece veterináře ti jsou profi a poloprofi jsou prohlížítelé z řad ČSV. Problém šíření moru od včelařů je také v tom, že současné předpisy umožňují míň férovým včelařům se likvidaci vyhnout a mor se šíří dál a žádný ani profi prohlížítel s tím nemůže nic udělat. Zajímalo by mě co by navrhly za změny členové konference, aby měly veterináři možnost v některých případech rozhodnout a zakročit. Je potřeba stanovit jasná pravidla která musí počítat s různými možnostmi vývoje situace. Momentálně je stav založen na solidnosti včelaře kterého se to vždy dotkne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283) (49285)

V případě domácí výroby mezistěn je nakaženo buď všechno, vosk, úly, plásty atd nebo nic. Desinfekce je v obojím případě zbytečná.
Podezřívám desinfekci vosku v autoklávech za jednu z příčin zhoršení kvality vosku prodávaných mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 24. 12. 2010
Re: Evidence ZO - nejnovější verze (8745) (49274) (49280)

Okus na zahradě jsem vyřešil senem za zahradou. Zvěř má hlad tak se stahuje blíž k lidem, kde má zdroj potravy a když má možnost zůstat dál od lidí tak toho využije.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282) (49283)

V případě domácí výroby mezistěn jak se řeší dezinfekce? Je nějaký menší autokláv?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 24. 12. 2010
Re: Varroa destruktor a mravec (49281)

Prostě potencialni potrava o kterou nemusi bojovat a se kterou nemusi
bojovat.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 24, 2010 2:35 PM
Subject: Varroa destruktor a mravec


Nejak diskusia viazne, veď od včera večera na na stránke neobjavil ani
jeden príspevok. Ponúkam Vám na odľahčenie mozgovýchzávitov, kratučký záber
z úľa, v ktorom mravec čierny Formica niger odnáša z podložky mŕtveho
klieštika.

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.55.171) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279) (49282)

Já se zařizuji postupně.
http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442#
Válce mám k dispozici teprve čtvrtou zimní včelařskou sezonu. Před tím byly docela velké klasické voskové výměny. Takže pěkné Vánoce._gp_
.....
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279)
Kecáte!! Vy jeětě ke své výrobě kupujete, nebo vyměňujete v obchodě??

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 24. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277) (49279)

Kecáte!! Vy jeětě ke své výrobě kupujete, nebo vyměňujete v obchodě??

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 12. 2010
Varroa destruktor a mravec

Nejak diskusia viazne, veď od včera večera na na stránke neobjavil ani jeden príspevok. Ponúkam Vám na odľahčenie mozgovýchzávitov, kratučký záber z úľa, v ktorom mravec čierny Formica niger odnáša z podložky mŕtveho klieštika.

youtube.com/watch?v=iF_Q-oYuUhc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (89.190.52.88) --- 23. 12. 2010
Re: Evidence ZO - nejnovější verze (8745) (49274)

Dobrý večer.
Jde o to , jak jsou borovice velké a k jakému účelu slouží.
Pokud jsou tak do 1,5 metru a NEsluží jen k ozdobě, mohou se ošetřit nátěrem - např. aversol, noponit, morsuvin apod.
Tyto nátěry se používají jako ochrana mladých kultur proti okusu zvěří, jsou neomyvatelé a odolné povětrnosti!!

Předpokládám však, že borovičky na zahradě plní spíše estetickou funkci, proto bych doporučil spíše zapachování. Nejlevnější řešení je rozvěšení pytlíčků s vlasy /staré silonové punčochy s lidskými vlasy/. Zapachování okolí zahrady.
Pokud máte dost prostředků, dají se zakoupit různé prostředky na bázi lidskéhu pachu - např. HUKINOL a jemu podobné. Tyto se mohou aplikovat na různé hadry, stavební pěnu na kolíku apod. Nebo se v lesnických eschopech dají sehnat pachové prostředky na bázi pěny. Ale je to o penězích.
Osobně bych vzkoušel ty vlasy, ale třeba pamatovat, že účinnost se snižuje a je třeba občas vlasy vyměnit /cca 3týdny/
S pozdravem Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249) (49277)

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 12. 2010
Tak to po prodejci vyžadujte. Kdykoli jsem kupoval nebo měnil mezistěny, ty údaje tam na štítku na balících byly.

_gp_
..........
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249)
Pane Pazderko, nikde jsem nenadával na normu. Jde jen o to abych věděl co kupuji. Když si jdete koupit boty tak tam máte aspoň uvedenou velikost. Určité údaje, které mi přiblíží to co kupuji jsou podle mne nutné. Nakonec v plné míře platí: jaký pán, taký krám. A kdo to v konečné fázi odnese. No přece ti co věří v to co je napsáno na kusu látky co vlaje nad hradem.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49265) (49266)

Kde jsi o četl? Stavba probíhá podle teploty. Nad určitou teplotu materiálu probíhá, pod určitou teplotou materiálu se vnímá voskový přebytek, který není součástí hotové stavby, jako odpad. Jednou jsem rozšiřoval a do večera se ochladilo natolik, že z vytočených plástů co napadaly zbytky na dno, ucpaly a udusily včely. Nešlo o mnoho včelstev, ale mne to donutilo se dívat před jarním rozšiřování na předpověďi počasí._gp_

Včelaři jsou i tací, co hodí v podletí víčka do nástavku nad včelstvo a včelstvo je zpracuje tak, že vytáhne nejbližší buňky. Po týdnu nebo podle přestavovací aktivity je po víčkách utrum. _gp_

...........
(e-mailem) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207)
(49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49265)
Já zase pro změnu četl pojednání kde se uvádí, tento vosk vynášejí z úlu jako odbad neb jej neumí znovu zpracovat a ke stavbě používají jen šupiny z vlastní produkce. Tomu také věřím více. Neumím si totiž představi jak aplikují svoji technologi z produktu který jim přepracoval člověk. Jedno je jisté, život včel je stále jedno velké tajemství.

pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 23. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49247) (49249)

Pane Pazderko, nikde jsem nenadával na normu. Jde jen o to abych věděl co kupuji. Když si jdete koupit boty tak tam máte aspoň uvedenou velikost. Určité údaje, které mi přiblíží to co kupuji jsou podle mne nutné. Nakonec v plné míře platí: jaký pán, taký krám. A kdo to v konečné fázi odnese. No přece ti co věří v to co je napsáno na kusu látky co vlaje nad hradem.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 23. 12. 2010
Plosne vysetreni moru-MVP

At se komu libi nebo ne,hlavni pricinou sireni moru je ten fakt,ze ho vcelari nepoznaji.Od zaslouzile generace vcelaru slysim co chvilku,ze mor tady byl vzdy,padly vcely,vymetly se a dal se do ulu roj a jelo se dal....Ve stejnem ulu az dodnes.Tak to bohuzel je.Takze dalsi cesta by byla presvedcit vcelare ke vzdelavani a hlavne ke zmene mysleni.Mor se objevuje jak pozar v lese,silna vcelstva si dokazi na podzim nanosit tolik spor v zasobach z nemocneho vcelstva,ze jsou na jare rovnou klinicky pozitivni.A vetsinou jako by to tusila,projevi enormni snahu se vyrojit,pryc od nakazy.(vlastni pozorovani).A pokud se jim to povede,je mor o par km dal,pokud ne a vcelar nic nepozna,stane se nemocne vcelstvo tercem loupeze na podzim,tak ze se posune zase dal.Zde by mnelo zastoupit vcelare plosne vysetreni meli k odhaleni ohnisek a vcasne likvidaci.Jina cesta neni.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 12. 2010
Re: Evidence ZO - nejnov?j? verze (8745) (49274)

Lesníci mají postřik který zvěř odpuzuje

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nat?lie <natikag1/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Evidence ZO - nejnov?j? verze
> Datum: 23.12.2010 17:38:29
> ----------------------------------------
> Dobrý den zajímaloby mě jak se dá zbavit srnek... ožírají nám na zahradě
> borovice?? prosil bych o radu odborníky ;) děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Natálie (92.62.224.12) --- 23. 12. 2010
Re: Evidence ZO - nejnovější verze (8745)

Dobrý den zajímaloby mě jak se dá zbavit srnek... ožírají nám na zahradě borovice?? prosil bych o radu odborníky ;) děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256) (49260) (49270) (49272)

Opravuji své dyslektické překlepy - sorry, ale nerad bych zasel mezinárodní bratrovražedný konflikt :-)

Nehledě na zprávy z našeho tisku - tady se, pokud nemáte zprávy z bývalé gubernie, někdo blbě prokecal když chtěl vygradovat každoročně jednu miliardu pro jednu zkušenou stranu z jednoho fondu - zrovna myslím že životního prostředí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256) (49260) (49270)

Kontrolor by bol pri slušnom plate nezávislý. Najskôr by odobral spoločné vzorky zásob v určitej oblasti, alebo na veľkom stanovišti, potom pokračovať vylučovaním až ku zdroju. Tam už môže špecifikovať aj včelstvá, ktoré sú podľa rozboru kandidátmi na kliniku a teda na spálenie. Ostatné presypať a ponechať pôvodné matky. Kontrolor môže zlyhať /napr. korupcia, nedôslednosť a pod./, ale bolo by to jeho živobytie. Prekážkou je však nesmrteľný úradník, ktorý funguje ako gyroskop v tanku a žiadne vlny ho nemôžu vychýliť zo stoličky. Niečo naznačujú úradníci z EU,
--------------------

Ježíši, o kolika penězích se stady bavímne. Dvačerství skoro důchodci na okres. Při stávajícím desátku ze včelstva by stačilo přesunout tyto finance.
Nehledě na zprávy z našeho tisku - tady se pokud nemáte z bývalé gubernie někdo blbě prokecal když chtěl vygradovat každoročně jednu miliardu pro jednu zkušenou stranu z jednoho fondu - zrovna myslím že životního prostředí.

U nás je spíše problém, že tohle je formálně státním úředníkům nahlašováno že zajišťuje ČSV. Takže proč by se o tom vůbec jednalo. A taky si spousta důvěrníků a funkcionářů mnyslí, že to mají v "paži". A možná to i někde místěn funguje, ale to budou spíše světlé vyjímky. Já neslyšel, že důvěrník systematicky chodil koukat jak včelař prohlíží včely, nebo zjara chodil počítat přeživší.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256) (49268) (49269)

J.Matl:
Dělá se to ještě někde? Hlásí se oficiálně úhyny, ať už zimní, tak i "jiné"? Odpusťte jestli se ptám nevhod či naivně ..., ale myslím, že v rámci docela "přehledných" spolků by to šlo ... Včetně následné debaty, proč ... etc.
Jiří
----------------
Jo aby to nevypadalo, to není z mé hlavy, tohle jsem slyšel na přednášce v NASA (nějaký veterinář, jméno už nevím).

A pokud by spolky měly k něčemu být, tak si myslím, že právě pro takový způsob kolektivní obrany. To jim dává podle mě smysl, ne lobování za dotace atd.
Ono není nad expertra z jiného města. Když prostě přijde někdo cizí, tak to logicky vidí jinak než my. I to uhynulé včelstvo. :-)

Tady je právě různý pohled na úhyny. Někdo uvádí 10% jako normál. ALe pokud se někdo nesnaží šlechtit třeba na odolnost atd. tak je to podle mě neksutečně hodně a mělo by to stát za úvahu.

Jen tak mimochodem, pokud děláš takovou záslužnou práci, bylo by zajímavé z toho vytáhnout nějakou tabulku. To by asi bylo zajímavé srovnání.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (95.102.210.222) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256) (49260)

Radim,myslím si, že takýto postup by bol východiskom. Peňazí na zaplatenie profesionálnych kontrolorov je dosť napr. v eurofondoch. Kontrolor by bol pri slušnom plate nezávislý. Najskôr by odobral spoločné vzorky zásob v určitej oblasti, alebo na veľkom stanovišti, potom pokračovať vylučovaním až ku zdroju. Tam už môže špecifikovať aj včelstvá, ktoré sú podľa rozboru kandidátmi na kliniku a teda na spálenie. Ostatné presypať a ponechať pôvodné matky. Kontrolor môže zlyhať /napr. korupcia, nedôslednosť a pod./, ale bolo by to jeho živobytie. Prekážkou je však nesmrteľný úradník, ktorý funguje ako gyroskop v tanku a žiadne vlny ho nemôžu vychýliť zo stoličky. Niečo naznačujú úradníci z EU, ale niekto im to musí navrhnúť v rodnej reči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256) (49268)

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256)

""""""""""Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel""""

To je ta správná cesta, na to ale chybí těm nahoře inteligence. Prodej "masa" je významným podílem na zisku komerčních včelařů a při tom zavčelení nestoupá. Stačí mít o tom přehled. Kdo se jen trochu stará, tak neví co s oddělky. Z toho usuzuji, že mnoho včelařů musí mít problémy a tam někde bude i neřešená příčina.
Přeji všem hezké svátky vánoční.
Pavel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Když přepisuji starou spolkovou kroniku, tak tam je každý rok (teď jsem v 60. a 70. letech) údaj o zazimovaných a v příším jaru vyzimovaných včelstvech, ztráty, procenta. Pochopitelně tam nejsou jména a příčiny, většinou jen obecné hodnocení, jaká byla zima ... O jiných úhynech nic ... Dělá se to ještě někde? Hlásí se oficiálně úhyny, ať už zimní, tak i "jiné"? Odpusťte jestli se ptám nevhod či naivně ..., ale myslím, že v rámci docela "přehledných" spolků by to šlo ... Včetně následné debaty, proč ... etc.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256)

""""""""""Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel""""

To je ta správná cesta, na to ale chybí těm nahoře inteligence. Prodej "masa" je významným podílem na zisku komerčních včelařů a při tom zavčelení nestoupá. Stačí mít o tom přehled. Kdo se jen trochu stará, tak neví co s oddělky. Z toho usuzuji, že mnoho včelařů musí mít problémy a tam někde bude i neřešená příčina.
Přeji všem hezké svátky vánoční.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 23. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49064)

Tak ani nevim,jestli bych nejaka dostal,a to bude ucast jiste o krapet vyssi,protoze byva klobaska a pivo.Nejak se mi zda,ze nasi drazi vcelari jsou imunni proti novym technologiim,ulovym sestavam,novym pomuckam.Vcelarstvi plne fotek nastavkovych ulu,ale to ne,radsi mrzacit vcely v budecaku,touzebne cekat na roj,zehrat na malo medu a drahotu cukru a na finale vrazit duvernikovi plnou moc na dotace,at ji jeste vypise! Nelibi se takovy obrazek,ze ne?No mne taky ne,ale realita je realita.A jeste dlouhou dobu asi bude.Bohuzel.(ty nepodival by ses mne na vcele,esle je tam kladeny,ja oz na to pet let nevidim).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49265)

Já zase pro změnu četl pojednání kde se uvádí, tento vosk vynášejí z úlu jako odbad neb jej neumí znovu zpracovat a ke stavbě používají jen šupiny z vlastní produkce. Tomu také věřím více. Neumím si totiž představi jak aplikují svoji technologi z produktu který jim přepracoval člověk. Jedno je jisté, život včel je stále jedno velké tajemství.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 23.12.2010 11:28:30
> ----------------------------------------
> To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak
> ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my
> při opravě rod. domu. Pepan
>
> Pepan,na tom nič nezmeníš, včely využívajú prebytočný vosk pri stavbe
> plástu na medzistene. Hrúbka dna a steny bunky by boli príliš hrubé, základ
> buniek na Ms je hrubý skoro 0,6 až 0,8 mm, pritom aj jednoduchým rezom
> zistíš, že stena vystavanej bunky je hrubá len 0,08 až 0,1 mm. Včely pri
> bežne používanej hrúbke Ms vytiahnu až 2/3 steny bunky z vosku a 1/3 z
> vlastnej produkcie. Iné je to pri voľnej stavbe.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257)

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domu. Pepan

Pepan,na tom nič nezmeníš, včely využívajú prebytočný vosk pri stavbe plástu na medzistene. Hrúbka dna a steny bunky by boli príliš hrubé, základ buniek na Ms je hrubý skoro 0,6 až 0,8 mm, pritom aj jednoduchým rezom zistíš, že stena vystavanej bunky je hrubá len 0,08 až 0,1 mm. Včely pri bežne používanej hrúbke Ms vytiahnu až 2/3 steny bunky z vosku a 1/3 z vlastnej produkcie. Iné je to pri voľnej stavbe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49259) (49263)

Taky jsem slyšel pojem " zedníci vytáhli zdivo do výšky 2 patra" Jak myslíš , že to dělali. Určitě jinak, jak když kovář vytáhne sekyrku.

pepan

.............
Abych ti řekl, já o takových věcech nepřemýšlel. Mám včely za inteligentnější jak já a věřím že to zvládnou a efektivně.

Že umí používat vosk odjinud na opravu nebo stavbu plástů mám za prokázané - například divočina co staví v předjaří v mezerách po chybějících plástech je tmavá jak ostatní plásty.

Mně stačí, že se s tou mezistěnou lépe dělá mě, včely nic neříkaly a nestěžovaly si.. A pokud by simylslei že je lepší pooužít vosk z mezistěny na základy buněk a nahoru pak přidat nový bílý, tak by to určitě udělaly.

Když jsem se na nějaké vYstavěné plásty z tmavých MS díval, měl jsem ten dojem, ale mohl to být i optický klam. Na jaře se podívám s nožem v ruce.

Nebo bych jim mohl hodit mezistěnu z barevného vosku co se dělá na svíčky - to by bylo průkazné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49259)

Taky jsem slyšel pojem " zedníci vytáhli zdivo do výšky 2 patra" Jak myslíš , že to dělali. Určitě jinak, jak když kovář vytáhne sekyrku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 23.12.2010 09:43:17
> ----------------------------------------
> To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak
> ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my
> při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat
> jim tam hroudu vosku, nebo ne?
>
> Pepan
> ----------------
> Nevím, slyšel jsem pojem, že včely MS vytahují.
> V USA prý jsou dvě pl.hmotnosti - ta profi je těžší, a včely ji rychleji
> stavějí. Profíkovi tam prý na vosku nezáleží.
> Ale jak říkám prý.
>
> Mně osobně se z těžími stěnami lépe dělá, snadněji se zatavují a vzhledme k
> tomu že jsou válcované se nelámou tak snadno jako lité na válce.
>
> A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem".
> Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak
> med.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (95.102.210.222) --- 23. 12. 2010
Re: PF 2011 (49240)

Požehnané Vianoce a úspešný rok 2011 prajem všetkým včelárom a ich ľudským aj včelím rodinám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257) (49259)

"A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem". Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak med"

Souhlasím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49256)

"Ideální by byla poloprofesionalizace stávajícíh dobrovolníků, ovšem kvakifikovaných, pod přísahou a pod státní správou. Kdyždý by měl rajon a jednou ročně by se na každé stanoviště podíval a sepsal zápis a každý by měl povinnost si jej jednou pozvat. Každý nad sebou většinou potřebujeme bič. :-)
Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta? "

Nemají v současné době tuto povinnost, kontrolovat stanoviště včelařům, jestli tam nejsou problémy, aspoň formálně, dobrovolní funkcionáři - důvěrníci místní ZO? Vždyť přece formálně musí na každé stanoviště zavítat aspoň třikrát při komisionálním léčení včelstev. A možná, pokud by zavrtalo do směrnic, by měli být funkcionáři i při odběru měli, snad i toto by se podle směrnic mělo dělat komisionálně. O případném nátěru plodu na jaře či kontrole počtu vyzimovaných včelstev ani nemluvě, to je další kontrola stanoviště, vždyť tyto údaje dává každá ZO do odevzdávaných statistik a automaticky tak za správost takových údajů ručí.....
Tak ať se tlačí v první řadě na ně, když se jednou rozhodli toto dělat....

Kdyby to měli být profesionální či poloprofesionální prohlížeči, potom by museli být adekvátně placeni. Řekněme, že včelařů je ve Svazu cca 60 tisíc, včelstev 600 tisíc a stanovišť včelstev řekněme okolo 100 tisíc. Prohlídka jednoho stanoviště v průměru, když k tomu připočteme i cestu na nějaké odlehlé lesní stanoviště, v průměru jedna hodina. Takový skutečně minimální plat, pokud se vezmou v úvahu při legální práci i všechny povinné odvody státu, je stovka na hodinu a to je spíš almužna než plat. Minimální náklady jen na plat takových prohlížitelů by tedy byly ročně 10 miliónů. K tomu se musí připočíst náhrady za dopravné, za telefon, protože u prohlídky musí být majitel a to se musí draze domluvit a vytelefonovat, případně jestli je potom vůbec reálné při nějaké horší domluvě počítat jen jednu hodinu na cestu a prohlídku jednoho stanoviště....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242) (49257)

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat jim tam hroudu vosku, nebo ne?

Pepan
----------------
Nevím, slyšel jsem pojem, že včely MS vytahují.
V USA prý jsou dvě pl.hmotnosti - ta profi je těžší, a včely ji rychleji stavějí. Profíkovi tam prý na vosku nezáleží.
Ale jak říkám prý.

Mně osobně se z těžími stěnami lépe dělá, snadněji se zatavují a vzhledme k tomu že jsou válcované se nelámou tak snadno jako lité na válce.

A raději dám o dva stavební víc, než abych se plácal s nějakým "papírem". Vžyť ta norma je z dob, kdy vosk byl vzácný. Dneska je vosk lacinější jak med.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP - inovace v přemetání (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251) (49253)

"Právě jsem vymyslel zlepšovák ozdravného přemetání.

Známé jsou praktiky vyhladovění včelstva. Účelem vyhladovění je odstranění spor, které jsou obsaženy v zásobách, jež mají včely v sobě (ve medném váčku).
Jenže hladovění je spojeno s oslabením včelstva, navíc se velmi těžko dociluje ten správný stupeň vyhladovění (nejsprávnějším by bylo totální vyhladovění, tedy smrt všech včel :-).

Co tahle to dělat přesně obráceně? Místo hladovky intenzivní krmení?
Včely se umístí do provizorních beden a začnou se intenzivně krmit, respektive tak, aby byl zajištěn stálý přísuň krmeného roztoku. Matka se po celou dobu nechá v klícce. Včely si v provizorní bedně budou stavět divočinu. Např. každý druhý den se divočina zlikviduje. To se za stálého krmení provede několikrát za sebou. Každý jeden cyklus představuje jedno partikulární přemetání. Pokud budou mít včely přísun bílkovin (pylu), nebude problém včelstva takto vést třeba i dva týdny. Za tuto dobu se všechny včely musejí skoro naprosto totálně pročistit. Takového pročištění se hladověním dosáhne leda ve snu!

Rozhodně tento postup musí srazit nízké zamoření (pod 10 na 3) na nulu"

To ale není nic nového a dozajista podobné metody spoustu lidí napadne. Vlastní konkrétní metoda není podstatná. Podstatné je zařídit, aby když už se má provádět, se něco takového provádělo plošně a všude tam, kde se to má.

Jako velmi podstatnou věc vidím sjednocení pohledu včelařů na ztráty včelstev při provádění nějakých takových postupů. Tato metoda bude extrémně vyčerpávat včelstva a tak se bude muset získat mezi včelaři nějaký společenský konsenzus k ztrátám včelstev při jejím provádění. Podle toho, jako jsou požadavky na léčení proti varaóze, budou v současné době včelaři chtít, aby i tuto metodu ozdravění včeltev od moru přežily všechna nebo téměř všechna včelstva. Pokud tomu tak nebude, budou včelaři tu metodu šidit a změkčovat, aby zamezili úhynům včelstev. Přitom nějaká taková podobná metoda kromě očištění od moru výrazně testuje jednotlivá včelstva na životnost a hlavně dlouhověkost jednotlivých včel, když matka bude v klícce a včely budou muset makat na zpracovávání zásob a stavění divočiny. Z hlediska chovu běžného včelaře by tam mohl být v rámci několika dalších let přínos, kdyby takhle byla vybrakována třetina, možná až polovina včelstev, z hlediska nějakého chovatele matek či chovatele nějaká základní včelí linie by byl přínos vybrakování ještě větší části včelstev.
Jinak ale, co jsem kdysi dělal pokusy, delší věznění matek v klícce v produkčním období zvyšuje ztráty matek, prostě některá matka, i z dobrého včelstva, nějak neustojí dlouhodobé věznění v době, kdy by měla intenzívně klást.
Tato metoda ozdravění je potom poněkud nebezpečná ještě z dalšího důvodu a sice z opožděných kolapsů včelstev až po uvolnění matky z klícky. Jinak řečeno vlastní ozdravění může včelstvo přežít zdánlivě bez větší úhony, ale včely mohou být tak opotřebovány, že než matka po vypuštění z klícky založí plodové hnízdo a než se z něho po 3 - 4 týdnech začnou líhnout nové včely, které budou schopny nahradit staré, staré uhynou a včelstvo zkolabuje na plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085) (49206) (49207) (49229) (49231) (49237) (49238) (49242)

To je zřejmě jen aplikace lidského chování a představ. Už vidím jak ohlodávají silné mezistěny aby to mohly použít jinde tak jak to děláme my při opravě rod. domku. :-) To by pak mělo úplně stačit místo mezistěn, dat jim tam hroudu vosku, nebo ne?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: K. Nov?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 22.12.2010 15:11:24
> ----------------------------------------
> S vahou mezistěn naopak rychlost stavby přímo souvisí, použijí i přebytečný
> materiál ze silné mezistěny, zatímco na tenké mohou použít jenom produkt
> vlastních voskových žláz.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251)

MV:
A to má jako vadit? Takové lidi potřebujeme! Takové, kteří se moru zbaví sami. Bez pálení čarodějnic pod patronací veterinárních inkvizitorů :-)
-------------------------------
Problém je, že se pak nedohledá zdroj nákazy a ten tam bude strašit dál. A když se to spojí s dalším ohniskem, tak to jede dál.

Když si tak zanalyzuji to málo informací o výsledcích plošných vyšetření, tak dospívám k názoru, že mor se nijak moc intenzívně nešíří.

A představu že včelař pozná mor v počátečním stadiu, když neví že jej v okolí má je hodně naivní.

To že náhodou uvidím buńku pod včelama je minimální pravděpodobnost a náhoda že zrovna na plástu který mám v ruce. Nástavkové včelaření není stavěno na prohlížení plástů a u zadováků je většinou tma jak ... ve včelíně :-) a nikdo nemá taky zájem dráždit včely jejich sklepáváním z rámků.

A tu skvěloou možnost každoročne scanovat plošně zlomek včelstev na celém území, když je na to technologie jsme si zabili tímhle svazáckýcm přístupem.
Kdysi jsem byl zastáncem jeho provádění, dnes jen po bedlivém uvážení a znalosti lidí se kterými pak budu muset jednat.
To pak stačí když se do toho vloží nějaký pyroman a je po ptákách a včelách a ohnisko nakonec nikdo nedohledá.

A pokud si někdo myslí že ví o včem ve svém rajonu tak ať na to zapomene. Vím o stanovišti v placaté přehledné vesnici, na které se přišlo až po několka letech pálení.

A proto jsem skeptický k těm všem závěrům, že přemetení nepomáhá apod. Nikdo nemůže vyloučit že přementená včelstva nejsou stále pod infekčním tlakem z okolí.

Osobně si myslím, že hluboké promoření moru :-) tedy to že tam mor je po mnoho let, vede k různým špatným závěrům. Právě pro představu, že se už první rok zlikvidovaly všechny zdroje. To podle mě vedlo k mylnému vyškrtnutí možnosti, že se nemusí pálit celé stanoviště. Jestli mám okolo ještě zdroj, tak to opravdu dávalo různé výsledky, které se mohly mylně interpretovat.

Ideální by byla poloprofesionalizace stávajícíh dobrovolníků, ovšem kvakifikovaných, pod přísahou a pod státní správou. Kdyždý by měl rajon a jednou ročně by se na každé stanoviště podíval a sepsal zápis a každý by měl povinnost si jej jednou pozvat. Každý nad sebou většinou potřebujeme bič. :-)
Pokud slyším některé hrůzostrašné historky některých prohlížitelů, tak si myslím, že problém jsou stanoviště kde skutečně včely dlohodobě hynou a nikomu to nepřijde divné.
Což takhle se podívat na každé uhnyulé včelstvo a na jaře vše obejít - nebyla by spíše tohle cesta?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 23. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru-MVP (48160) (48164) (48169) (48175) (48176) (48178) (48182) (49090) (49092) (49094) (49099) (49110) (49111) (49117) (49119) (49139) (49143) (49145) (49147) (49148) (49149) (49150) (49155) (49156) (49164) (49166) (49171) (49251)

>Při pozitivním nálezu by se druhé vyšetření už nemělo dělat z měli, ale ze vzorku plodového plástu odebraných pod komisionální patronací, a to u všech včelstev v ochranném pásmu... přítomnost veterinární komise při odběru vzorků plástů má nejen význam odborného dohledu nad správností prováděného úkonu.<
------------------------------------------------------------
Zní to velice hezky. Rozhodně by to mnohé vyřešilo. Má to ale dvě malé vady na kráse. Těmi vadami jsou a) lidská (úřední) pohodlnost, b) finance. Někdo to musí zaplatit. Rozhodně by byla jiná situace, kdyby na tento účel byly vyčeleněny dotace z fondů EU či jiných. To by se našlo zájemců o peníze. Už by to jelo: výběrová řízení (kdo to bude dělat) obálkové metody (kdo více uplatí) ....
Výsledkem by byl stav celých nezavčelených území. Snad nás to nepotká. Jak pravili naši předkové: Pánbůh s námi a úředníci (zlé) pryč. Nám nezbývá jen doufat, že si z toho někdo nebude chtít udělat dojnou krávu. Když si uvědomíme co vše se v tomto "obdivuhodném Česku" děje ..., tak buďme rádi za legislativní i praktický stav takový jaký je a nepřivolávejme čerta.

Vážení přátelé, dovolte mi popřát všem hezké prožití svátečních dnů, šťastné vyzimování zdravých včelstev do nastávající sezóny a vše nej co si kdo přeje.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78130 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 49255 do č. 49315)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu