Včelařská konference

Při plošném vyšetření v prvních letech se bude pálit víc. A potom až se jednotlivé katastry zbaví zamořených ohnisek, tak celé vyšetřování moru bude mít význam monitorovací. Je v praxi prokázáno, že od deseti na třetí lze najít ve včelstvu diagnostiku a potom se pálí, a s výsledkem deset na druhou si průměrně schopný včelař poradí, dezinfekcí a výměnou díla. Pálení jen části stanoviště už tu probíhalo a veterina se k tomu vracet nebude, stanoviště nakonec skončila na ohni celá v průběhu dvou až tří let a ještě nakazila i jiná včelstva na stanovištích v doletu. Mor u včelstev není problém pro včely, ale tu jde o čistotu medu. Když se vrací číňanům med, protože v něm jsou spory moru tak proti tomu žádný včelař u nás také neprotestuje, spíš naopak. Ale bude to také důvod požadavku na svaz aby zajistil na příslušných místech častější kontroly dovezeného medu.

este ma napada,co by to urobilo keby sa do tej trubky kvoli hluku,namiesto guliciek dalo nejake mnozstvo kvapaliny,voda,olej,prip.teplomerova ortut,1dcl ma dost velku hmotnost..samozrejme to prevedenie by muselo byt take aby nehrozil unik..

Ja nahrievam medzisteny v el.rure v kuchyni,na cca 38C,ramiky dratkujem vodorovne,dierky nevrtam,ale na cirkularke nastavim kotuc aby vycnieval do polovice sirky bocnej latky.Zoberiem naraz 10 latiek a brnk brnk brnk,3x na nizky ramik..Oproti vrtaniu je to bleskovka a to nehovorim o navliekani,do drazok namiesto do dierok to ide neporovnatelne lahsie a rychlejsie..

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan

...

Je to možné. Nemáte někdo odkaz na tyto konkrétní vetrinární předpisy?

MV

(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru (48160) (48162) (49062) (49068)

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To ale není, Pepane, důvod, proč by se to v naší prazvláštní situaci nemělo stále znovu a znovu říkat. Srv. např. vynikající referát Ing. A. Přidala na nedávné pražské konferenci o vnímavosti včel k chorobám a jeho résumé v Moderním včelaři č. 5. Jinak jsem pro, ostatně naše ZO je selektivně dělá již dělší dobu. A je to dobře. Ale jde právě o ty rozumně nastavené podmínky a taé o jejich relevantní uplatnění v praxi ...
Jiří

Správné je
1) Přesypat do rojáku a tři dny nechat vytrávit
2) vydesinfikovat úl a vystrojit jen mezistěnami
3) znovu osadit
4) 1/2 roku pečlivě sledovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 11:30:39
> ----------------------------------------
> Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené
> podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při
> vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak
> klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě
> nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí
> včelařského inventáře).
>
> ___________________________________________________________
>
> Dadatek:
> Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat
> až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva
> přemetat na mezistěny již začátkem jara.
>
> MV
>
>
>

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 11:23:28
> ----------------------------------------
> No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které
> je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
> Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s
> nálezem v měli?
>
> Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit
> spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár
> buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se
> zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně
> neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).
>
> Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do
> toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není
> přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak
> ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby
> plodu a předpisů SVS :-)
>
> Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené
> podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při
> vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak
> klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě
> nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí
> včelařského inventáře).
>
> MV
>
>
>

Drátkování nízkýc stavebních rámků je naprostá zbytečnost stejně jich 99 % do medometu nepřijde a na podzim skončí rozpuštěné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 18.12.2010 10:26:41
> ----------------------------------------
> Dne Saturday 18 of December 2010 07:47:50 Marcel napsal(a):
> > Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za
>
> jeste je tu Hornuv zpusob dratkovani.
> http://jjvcela.sweb.cz/Dratkovani_soubory/Drakovani.htm
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).

___________________________________________________________

Dadatek:
Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva přemetat na mezistěny již začátkem jara.

MV

No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s nálezem v měli?

Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).

Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)

Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).

MV

Dne Saturday 18 of December 2010 07:47:50 Marcel napsal(a):
> Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za

jeste je tu Hornuv zpusob dratkovani.
http://jjvcela.sweb.cz/Dratkovani_soubory/Drakovani.htm

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři."

Včelí vosk má poměrně velkou teplotní roztažnost. Pokud se tedy mezistěny zataví při dost nízké teplotě proti teplotě v úlu, pak se potom v teplotě úlu kroutí. Podobné to bude, když se mezistěny zataví a potom nejsou potřeba a musí se uskladnit třeba na příští rok někde, kde přes zimu s venkovní teplotou xkrát mrzne a zase se otepluje. Potom se ještě uvádí, že vosk v čerstvě vyrobených mezistěnách ještě nějakou dobu "dochází" a mění strukturu, z tohoto důvodu se doporučovalo čerstvě nakoupené mezistěny nechat před zatavováním aspoň nějaký měsíc odležet, jinak údajně dělají totéž. Já to víceméně dodržuji, navíc mám rovné sololitové podložky a tak když mně přijdou balíky mezistěn, v množství na cca půlsezónní spotřebu je okamžitě po cca 10 - 20 kusech těmi podložkami proložím a zatížím několika kily - zatavovacím trafem na mezistěny. Když nic jiného, mezistěny se tak minimálně srovnají do přesné roviny, protože v těch balíkách z pošty jsou obvykle mírně nerovné.
Podle mých zkušeností potom v úlu hodně záleží, kdy včely mezistěnu začnou zpracovávat. Když se na ni po vložení okamžitě vrhnou, třeba v nějakém roji nebo vložená někde mezi plod při stavební náladě a během pár hodin přitmelí okraje mezistěny k rámku a vytáhnou základy buněk, možná by zůstala rovná i mezistěna uplně čerstvá, ihned po vyrobení vložená do včelstva. Když se mezistěny přidávají do zásoby a třeba týden i déle trvá, než se na ni včely dostanou a aspoň přitmelí okraje, kroutí se dost často.

Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za názor. Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři.
Pěkné svátky všem. Marcel

Josef Prochazka :
Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste....

-----------
Nepodráždíš, :-) i přes časté výhrady tady přispívá poměrně inteligentní část včelařů.

Ale běž dráždit na výročku vaší ZO a pak se přijď pochlubit "žihadly". :-)

:-) :-)

Karel

Dne Friday 17 of December 2010 13:18:52 Jirka napsal(a):
> PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící
> emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."

> Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.

zdravim, ikdyz to neni uplne o medu ...

Prave ta homogenizace je velky problem. Slysel jsem v radiu, ze s velkou
pravdepodobnosti muze za cukrovku 1 stupne u malych deti, ponevac tim, ze
rozrusi tuk, ho udelaji "moc malym" - problem je v tom, ze pak se muze dostat
cast mleka do krevniho obehu, kde proti nemu zacnou bojovat bile krvinky.
Mleko ma udajne podobne slozeni, jako teliska pro vyrobu inzulinu a jakmile
si telo v boji proti mleku zlikviduje ta teliska, je tu cukrovka 1 . typu.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste.A pokud na to nebudou penize,pekne kazdy za svoje.Prepocitejte si cenu vysetreni na kilogramy vyprodukovaneho medu rocne a kazdy uvidi,kolik kg medu to "bude stat".Kolem sebe slysim dotace,dotace a dotace.Pochybuju,ze az nebudou dotace,tak zanikne vcelareni.Nezanikne! Kdyz uz nejsou vcelari ochotni z vytezku za med obmnenit muzejni uly,alespon do zdravotniho stavu vcelstev se investice jistojiste vyplati a bohate vrati.Plosne vysetreni moru???ANO!!!

ano, pozorování.

položil jsem si pár otázek, kterými se snažím objasnit rozdíl mezi mlékem koupeným od farmáře (do této kategorie se dá zahrnout i mléko v lahvi) a mlékem v krabici - krabicákem:

-Proč se mléko srazí a zkysne a krabicák ne?
-proč je mléko (teď myslím to v lahvi) dražší než krabicák, když by mělo být stejně kvalitní.
-Z čeho se vyrábí takové množství krabicáku, odnášeného zákazníky po celých kartonech, když se z mléka musí vyrobit ještě tvarohy, sýry, jogurty a máslo, když stavy hovězího dobytka chovaného na mléko výrazně poklesly?
-z čeho jsou ty krásné žluté kapky ve smrduté kapalině, když se krabicák konečně po několika dnech nebo i týdnech zkazí?

Je to jako s medem ze supermarketu. Je to med, ALE ...

Nechtěl jsem tady ale probírat kolik procent čeho je v krabicáku obsaženo. Mým původním záměrem bylo upozornit na značný rozdíl v zacházení s čerstvými potravinami přímo od farmáře a zpracovanou eurohmotou ze supermarketu, která téměř nepodléhá zkáze - oproti původní surovině určitě.

Asi nemá smysl to dál pitvat na včelařské konferenci. Je to můj názor a každý si musí udělat svůj vlastní, pokud ho už nemá.

PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."

PavelIN:"Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka."

Chtěl bych se zeptat, kde je možné najít více informací. Z čeho vycházíte? Jen z pozorování?

Sám jsem podobné údaje hledal, když se objevily automaty na mléko, ale jediné co jsem našel je vysvětlení pojmů na krabicovém mléku a to:
UHT - konzervace zahřátím na vysokou teplotu po krátký čas, teplota při UHT je vyšší než u pasterizace, ale čas mnohem kratší
Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.

Podle tohoto je mlého v krabici stejně kvalitní jako z automatu, když si ho doma převařím. Žádné rostlinné oleje, ani odpad.. Mléko z automatu jsem si koupil jednou. Čekal jsem že bude hlavně tučnější než z krabice a byl jsem zklamán. Tučnost byla stejná jako u plnotučného z krabice, a navíc lehce zapáchalo. K automatu se taky dostanu jen autem.
Kdybych se ale mohl přesvědčit o tom, že mléko z automatu je lepší (i když je dražší) než z krabice, budu ho kupovat.

"o, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ..."

Je to svým způsobem jistota, ten osobní kontakt, i ve špatných časech jádro zákazníků vydrží a může umožnit solidně přežít Mezi firmami naopak dneska nic není jisté, někdo někde prodá, koupí akcie, změní správní radu, majitele, někde to je o haléř na korunu výhodnější než na původním místě a firma se tam stěhuje a kdo jí dodával dnes, zítra bude bez odběratele a bez výdělku....
Neplatí to téměř doslova třeba pro výkupce medu, je tady v ČR někdo aspoň jedno desetiletí fungující bez výkyvů a spolehlivě?

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)

Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.
Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu ...
Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med.
Karel
xxxxxxxxxxx
Jo, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ... Staří Sokolové kdysi říkávali: "jen ruchem žijeme" ... no a jestli právě tohle není to pravé ořechové ve všech kontextech ... :-)
Jiří

"Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický. "

Přesně tak, vedle ceny to nepohodlí bude dělat hodně. Ale co se týká té kvality, nesouhlasím, že to bude vždy automaticky výrazně kvalitnější než v supermarketu. V supermarketu to má vždy víceméně stálou kvalitu, i když v průměru obvykle mizernou, u drobných producentů bude jedním z velkých problémů právě kolísání kvality a to možná i v obrovském rozsahu. Například u mléka podle mně prodej syrového mléka z místních zdrojů v podstatě čeká na tu cca desítku nešťastníků ( a nešťastníka producenta), co budou mít smůlu a jejich mléko bude nakaženo třeba encefalitidou nebo něčím podobně závažným, potom se růst takového prodeje zarazí nebo zpomalí.
Je to potom na znalostech toho kupujícícho či na jeho instinktech či štěstí, aby nekoupil zrovna to výrazně nekvalitní zboží.
Já ještě pamatuji matně rozlévání mléka v místní prodejně do bandasek, špínu na jejich hliníkovém tuším půllitrovém naběráku, kterým to mléko z konve odměřovali, dneska to je podstatně lepší, ale pokud bude smůla, přes drobný prodej mléka projde ke konečnému spotřebiteli i to infikované....
Ještě že med je přirozeným způsobem bakteriostatický...

"Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem."
---------------------------------------
No, nevím. V mlékárně nepracuji, ale narodil jsem se v zemědělské rodině a chodil na zemědělskou školu. Kravka vždy patřila do našeho chléva, takže vím, co je mléko. uzdělejte pokus. Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka.
Ale to už jsme opravdu daleko od včel a dokonce i od GM rostlin na začátku tohoto tématu.

Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?
-------
To je určitý problém, ale co. Zkysne.
Včera přijel chlap s mlékem ve sklenici, v pondělí zas. Žádný problém v zimě, na léto se mu chlad. vůz nevyplatí a tak vydrží míň. Tak máme pondělí úterý čerstvé, středa krabicové.

Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.

Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický.

Karel

"Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?"

Taky si to myslím. Ty bedýnky a další způsoby všelijakého alternativního zásobování s vyloučením větších prodejních řetězců zatím jedou, protože převážná většina lidí v nich jsou nadšenci, kteří si vlastní práci a čas neúčtují nebo účtují levně pod cenou práce. Pokud se to rozšíří a přibudou další prodejci, tak ti už budou svou práci účtovat a ceny půjdou výš. Nicméně je důležité toto podporovat, protože využíváním místních zdrojů zůstávají prakticky všechny peníze tady, neodcházejí třeba do Polska, Holandska nebo Španělska. Nákupem cizích produktů v supermarketech jde prakticky celá cena za producenty nebo za majiteli supermarketu, u nás zůstane jen nepatrný kousek peněz, který jde na platy místních zaměstnanců a na další místní náklady provozovatele.
Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem.

"Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor. "
-------------------------
Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?

NitraM (62.245.68.31) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050)

"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________

Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Martine, tak jest. Osobně velmi oblibuji systém zvaný "Bedýnky". Je to čerstvé, z místa a od někoho, koho známe. U nás už je v tom systému i med. A jde velmi na odbyt. Jde jen o to, aby se našlo pár tahounů, kteří najdou cestičky, kontakty, propojí lidi a to vše nějak udržují v chodu. Není to málo práce, ale dnes se "sítěmi" je to o dost snazší. A odpovědní a slušní pěstitelé a chovatelé dbají na dobrou pověst, protože je v okolí všichni znají ... Pravda, nemohou nabídnout takovou "perversi" jako jahody v lednu, ale také o tom to je. Vše "suo tempore" neboli v pravý čas ... pak se můžeme těšit, co v ten pravý čas přijde. S medem je to samozřejmě trochu jinak. Je to drobná práce, běh na dlouhou třať, ale vyplatí se. To už je ale trochu mimo téma GMO a včel. Omlouvám se ... :-)
Jiří

"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________

Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.

"+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ... "
---------------
ano, ano, velmi se mi líbil výrok pana Opatrného: Když chcete vidět sbírku plísní, kupte si nějakou biopotravinu.

Jeho blog stojí za přečtení. Je to pohled na GM z druhé strany. Lidí na planetě je čím dál víc a je potřeba je nějak uživit - Kdo někdy něco pěstoval alespoň na zahrádce, ví, že bez pesticidů to moc nejde ani v malém, natož ve velkém. Všichni ale chceme zdravotně nezávadné potraviny, pokud možno bez pesticidů...

z tohoto pohledu je evropské ekologické zemědělství takové zahrádkaření ve velkém, které ale konzumentům nic zdravého nepřináší. Potraviny neošetřené žádnými prostředky se už na poli a hlavně cestou prodejním řetězcem stávají hostiteli plísní a hnilob, na nichž si nadšený biokonzument pochutná.

Otázka zní: Co je lepší?

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047)

http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ...
http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87
Jiří

http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/

http://www.zvedavec.org/komentare/2010/12/4118-geneticke-manipulacie-katastrofa-genetickeho-inzinierstva.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

Pepan

Jaká je přibližná průměrná váha mezistěn, ideálně v g/m2? Ale přepočítat už si to kdyžtak přepočtu. Jen nemám žádnou po ruce abych jí zvážil a potřebuju to vědět, nicméně na netu je to asi nedohledatelný údaj. Díky

Podľa normy je váha 1 dm2 Ms 8,3 g, ale to vždy záleží od hrúbky Ms. Vy sa pýtate na váhu 1 m2, potom 10O dm2 x 8,3 g =
830 g/m2 =0,83 kg

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kolik-mezisten-na-100-ramku-42x17-cm

Jaká je přibližná průměrná váha mezistěn, ideálně v g/m2? Ale přepočítat už si to kdyžtak přepočtu. Jen nemám žádnou po ruce abych jí zvážil a potřebuju to vědět, nicméně na netu je to asi nedohledatelný údaj. Díky

Tak tak , užší spodní loučka a mezistěnu přirazit k ní .

Chramosta:Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
J. Burgel : dekuji p.Mira P.a p. Chramosta
budu toho měnit více než 10 kg tak aby včely mezistěny dobře braly , děkuji.

Nějaké informace najdete na oficiálním webu ČSV. Mimo jiné tam píšou, že nové stanovy byly schváleny.

Hlavně záleží na používaném medometu. U tangeciálního je to úplně jedno. U radiálu Pokud není rámek dostavěn až po spodní loučku, tak drátkování nesmí být svislé rovnoběžně. Dostavování po spodní loučku významně napomáhají užší spodní loučky . Za nejlepší považuji šířku 14 - 16 mm.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 16.12.2010 09:39:45
> ----------------------------------------
> Jo vybírat proti sobě přibližně stejně těžké rámky to já musím . Ale svislé
> drátkování tomu moc nepomohlo.
>
>
>

Jo vybírat proti sobě přibližně stejně těžké rámky to já musím . Ale svislé drátkování tomu moc nepomohlo.

Beru jedině od něj a jsem spokojený.Kvalita,rozměry,domluva i cena vše v pořádku.

Vážení přátelé, je týden po sjezdu a nikde ani slovo jak jsou včelaři spokojeni třeba s novým předsedou nebo jinými členy předsednictva. Nové znení stanov jsem nikde neviděl tak se asi neměnily. Jestli má někdo čerstvější správy můžete nás včelaře informovat.
*****************************************************
Takže příteli,tady vidíte,že ani sjezd se zdejšími účastniky konference ani nepohne,i když se koná po mnoha letech. Co z toho vyplývá? Inu přece to,že je to nezajímá,a proč je to nezajímá ? Inu proto,že z 95% buď nejsou členy ČSV a mají jiné zájmy než nějaký sjezd po 5 letech a nebo prostě to není jejich parketa,jsou to lektoři a radí jiným způsobem , jim vlastním.
Těch několik zbývajících členů ČSV zde na konferenci si raději počkají na lednové číslo Včelařství,kde se dozví více a je třeba doufat,že tento sjezd byl úspěšný v tom,že se přece jen trochu to předsednictvo obměnilo.Podle pořekadla - nové koště dobře mete- a doufejme že k dobru včelařů v této nesnadné době,držme jim proto palce...

Mimo téma: Karle v počátcích jsem měl včelstva na lang. vysoký 2x + nízké, ale později jsem přešel na dadant 285 + nízké. Pozoroval jsem, že když je vysoký rámek 448x232 tak včelstvo zimní zásoby ukládá jen do horního nástavku, kde v podletí ploduje a přes mezeru do spodního nástavku se s plodováním včelám v tomto období moc nechce. Takže to včely spíš omezovalo. A v sezóně, když potřebuji prohlédnut plodiště, tak neprohlížím dva nástavky, ale prohlížím jen jeden nástavek. V ostatních není nic zásadního. Takže když kombinovaný způsob, tak pro mě vyšel výhodnější dadant.

Vážení přátelé, je týden po sjezdu a nikde ani slovo jak jsou včelaři spokojeni třeba s novým předsedou nebo jinými členy předsednictva. Nové znení stanov jsem nikde neviděl tak se asi neměnily. Jestli má někdo čerstvější správy můžete nás včelaře informovat.

Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
Připadají mi poněkud silnější,než mezistěny např. od pana Kováče.
Beru rozměr 43 na 15.
Z 1 kg jich mám asi 13 ks.
Panu Školovi se daří celkem přesně dodržet i požadovaný rozměr, takže nemusím nic přiřezávat.
Mohu doporučit.

Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ?
----------------
No mám jen jedny rámky zatím. Nakupuji je stlučené a vydrátkované a se všemi zacházím stejně. A až se bude kutálet z rámků melecitoza, tak to nemusím rozlišovat. Prostě přidám na otáčkách a nebudu studovat co mám zrovna v koši.

Až mi někdo ukáže jak vytáčí plný panenský stavební rámek zavíčkovaný až dolů a i kdyby jen Langa18cm, tak se nechám poučit. Tedy společně v koši s normálními rámky.
ˇUspora pár korun na drátkjování mi nevyváží problémy při vytáčení - stačí když musím vybírat k sobě podle váhy. Ještě dávat na stranu stavební atd. Notabene jak to rozlišovat. To by taky zdržovalo.

Teprve teď po deseti letech jsem koupil přířezy - právě proto, že je chci v kombinovaném provozu - tedy 2xLang24cm + nízké vyřezávat ala Broněk. V tomhle provozu je nebudu vytáčet a tak mi chybějící drátky nebudou vadit.
No a taky do nich zkusím plast. mezistěny.


Karel

jeden ti poradí to a druhý zase něco jiného . Nejvíce mne pobaví , když ti někdo poradí zrovna ten svůj způsob a důvod proč ano , je , že to tak dělá od mala. Za tyto příspěvky jsem obvzlášť vděčný . V TV není žádná komedie , tak proč nepobavit i ostatní . Já radím zase vodorovně. Tenká dolní loučka je jedno , mezistěny nesjíždí je druhá. Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ? Vyzkoušej to co ti nejvíc vyhovuje !!!! Největší blbost je to kombinovat . Řeči , že se to svisle kroutí , hm , záleží v jakých rozmezích máš první drátky od kraje a taky jak hustě , no a pak práce a délka drátu . Při vodorovném to máš tři délky .

Chtěl bych požádat o zhodnocení mezistěn výrobce Miroslav Škola chodová Planá, Vyškovská 186.
Mezistěny vyměnuje a prodává, Lofellman Horní Počernice
děkuji
J. Burgel

Také jsem se zabýval tou myšlenkou pásku ke spodní loučce u stv. rámků Po prvním roce použití jsem s tím skončil jako se zytečností. Nevidím důvod proč si stím hrá.t Stejně dílo v podletí proženu slun. tavidlem nebo do zimy jinak zlikviduji.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 15.12.2010 10:41:50
> ----------------------------------------
> "Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?"
> ______________________
>
> Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování.
> Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé
> drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také
> setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak
> hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke
> spodní loučce.
> Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí.
> Přeji hodně úspěchů.
>
>
>

Ahoj, dokud jsem nepřešel na nízké nástavky, které není třeba drátkovat, užíval jsem si podobně...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 14.12.2010 16:11:59
> ----------------------------------------
> Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
> Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne
> (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v
> zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
> Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše
> zkušenosti? Děkuji.
> Marcel
>
>
>

Používám svislé drátkování, protože jsem tak začal jako malý kluk. Krajní svisle, prostřední se trochu sbíhají, aby mezistěna nemohla sjíždět (pokud ji rychle vystaví a v silné snůšce panenské dílo rychle zanesou). Důležité je dodržení symetrie toho sbíhání, aby rámek držel pravoúhlost. Drátky napínám jen tak, aby se při zahřátí proudem nepronesly. Viz obrázek:
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/3.html

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Marcel
Sent: Tuesday, December 14, 2010 4:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: drátkování rámků

Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji.
Marcel

NitraM (62.245.68.31) --- 15. 12. 2010
Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Také vidím jako dobrý kompromis šikmé drátkování. Nebo kombinaci: svisle blízko u bočních louček a pak šikmo.
Jiří

"Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?"
______________________

Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke spodní loučce.
Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí.
Přeji hodně úspěchů.

Zkoušel jsme oboje, vodorovné považuji u rámků na šíř za výhodnější. Míň protahů.
Deformace rámků ja taky menší.

Má to ovšem úskalí u vyšších rámků atd. Občas se MS zvarhánkovatí. Zřejmě se jedná o případy, kdy byl velký rozdíl teplot - nízká při tavení a včely v úle se na MS hned nevrhly a ta se prověsí. I když se mi to občas stane, tak preferuji vodorovné.

A čelím tomu tím, že šetřím a poměr zatavovaných MS je následující po 1/3 - plná, trojůhelníková a čistě stavební.
Jak a kám které vkládám je věcí citu, u slabších včelstev a větší plochy MS, u dalších je nechávám pracovat.
U celých nástavků je jádro plnější MS kolem jedné - dvou souší.

Pokud někdo má větší plodiště nebo včelaří bez mřížky, tak může tímto způsobem ušetřit spoustu vosku a hlavně práce.
Ale che to přecházet na volnou stavbu postupně, včely musí mít v době stavby dostatek trubců - tedy mohly si stavět rok předtím trubčiny do sytosti a není třeba s ebát ji jim tam přes zimu nechat několik rámků - ale s citem . ne mít uprostřed horního nástavku 6 rámků trubčiny.
Dobré je to tam, kde je dlouhá snůška, hlavně v létě pak staví pěknou dělničinu.
A staví ji i přes ponechané drátky. Z hlediska manipulace je pak jedno jaký rámek strčím do medometu. Málo zakladená divočina je křehká.

I když jsem měl malé rámky 30*15 tak jsem je drátkoval - zatavování el. prodem je čistší a mohl jsme je dělat v kuchyni atd. a máme tady dost "husté" medy. Na druhé straně rámky bez drátků se pak daly snadno vylomit či vyříznout a dát včelám snadno stavět - bylo to na jaře jednoduché.
Tmavé se vyřízlo a dalo zpět. Třeba jen střed. Bohužel se k takovým plástům nemohl dostal včelař klasik, neboť se oprávněně zhrozil hrbolatého plástu :-) Leckdo mi doporučoval výměnu matek, protože mám hrboplod:-)


Karel

Já používám drátkování vodorovně, a mám za to, že se drátkují rámky kvůli zpevnění díla pro vytáčení v medometu, tak na směru odkud kam to může být jedno. Spíš je důležité aby při drátkování byl rámek přiměřeně v pravém úhlu. Někteří včelaři s nízkými rámky nedrátkují vůbec a při vytáčení jim to žádné větší problémy nedělá, je to spíš o přesvědčení jak to kdo chce.

Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?

Pepan: "Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce."
___________________________

Souhlas, úplně to stačí. Hlavně nepřepínat, je to zbytečné. Aby byla plástev vystavěna pěkně až k spodní loučce, je Marceli výhodné dorážet ji právě k této loučce, nikoliv k horní. To platí především pro stavební rámky, když se rozhodnete natavit jen pruh mezistěny. Vodorovné drátkování bych nedoporučoval.

"Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji."

Já plásty nadrátkuji a potom, pokud nezatavuji, drátky nechávám volné, nenapnuté. Před zatavováním drátek mírně napnu, uchytnu a potom hlazením drátku drátek opatrně povoluji co nejvíc, aby byl co nejvolnější a přitom ještě rovný, aby se mezistěna zatavila dobře. Po zatavení je potom drátek v mezistěně rovně, v tom cca centimetru mezi mezistěnou a loučkou je prohnutý, jak se drátek při ohřátí při zatavení prodloužil. Loučky rámku tak zůstávají stejně rovné jako před drátkováním. Pokud loučky, spodní i horní rámku je z dřívějška příliš prohnutá, protože používám staré rámky, normálně v rámci možností horní i spodní loučku prostě vytáhnu, otočím, , aby vyhnutí bylo směrem ven plástu a ne dovnitř a zase původními hřebíčky sbiji. Případně předělám mezerníky. Obvykle se to podaří, pokud se nejedná o starý příliš "light" rámek, kde jsou loučky jen cca 6 milimetrů silné.
Pára a vyšší teplota jinak způsobuje plasticitu dřeva, kdysi se jen nahříváním v páře dřevo ohýbalo. Jak je prostě ve vyvařování v pařáku Dřevo pod třeba napnutým drátkem, prostě se v tom pařáku ty loučky za drátkem prohnou a po vychladnutí už tak zůstanou. Napravit bez rozebírání rámku by to šlo jedině opačným postupem, v nějakém přípravku loučky předepnout opačným směrem a vypařit v páře.

Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 14.12.2010 16:11:59
> ----------------------------------------
> Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
> Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne
> (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v
> zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
> Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše
> zkušenosti? Děkuji.
> Marcel
>
>
>

Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji.
Marcel

Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý (neviem či ešte
včelári),
mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a dosahoval 100 kg?
výnosy
a to prosím v Prahe.

Ing.Smělému těch jeho sto kilo,nedělá ten jeho úl sám
o sobě,ale především způsob jak se jeho včely s jeho bohatou
pomocí na jaře bleskurychle rozvíjejí.Úly má u domu a má jich + -
10,takže pro něho není problém se jim věnovat
velmi intenzivně.A navíc nemá tam "převčelíno",takže včelky
mají dostatek pastvy.
Rozhodně se nedá jeho způsob chovu použít ve větším poctu
včelstev!(tipuju tak max.30)
Standa

P.S. A stále včelaří.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Moje skuenost s polyuretanovou vlokou
Datum: 10.12.2010 - 8:34:19

> ..ale největší přednost poskytují tyto úly v létě
> proto je snůška tak
> neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na
> mikroklima v úlu a stálé
> nekolísající teplotě v úlu. karl
>
> Nedá mi, aby som nenapísal niekoľko postrehov
> uvedených karlom.
> Dôvodí dobrými výnosmi, čo spája s vnútornými
> polyuretánovými uľovými
> stenami a dokonalou mikroklímou v úli. Tak to môže
> byť dobrý argument pre
> ovplyvnenie včelárskej verejnosti, hlavne
> začiatočníkov, ktorí si všimnú
> hlavne to, že tento úľ doslova doslova produkuje
> med.
> No posledné desaťročia to dosahujú včelári v
> hociktorom úli, ak je v ňom
> silné včelstvo a v okolí stanovišťa je dlhodobo
> dobrý zdroj znášky,
> zdôrazňujem DOBRÝ! A k tomu stále počasie, ktoré
> dovoľuje vyletovať včelám
> za zdrojom každý deň!, čo vždy nebýva.
>
> Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý
> (neviem či ešte včelári),
> mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a
> dosahoval 100 kg? výnosy
> a to prosím v Prahe. Poznám včelára z Maďarska a
> ten dosahuje priemer na
> včelstvo 120 kg, pritom má obyčajné drevené úle s
> jednoduchými stenami 22
> mm hrubými. Ja osobne včelárim s úľmi so
> sololitovými stenami 26 mm len so
> vzduchovými stenami a tiež dosahujem dobré
> výsledky, takže ako? Vždy to
> bude aj o úľovom systéme, každoročnej sily
> včelstva, viac dobrých znášok v
> okolí včelnice a hlavne dlhodobo dobré počasie. V
> podstate nie som proti
> rôznym zlepšením úľovej zostavy, preto ani PUF
> včelám istotne neublíži, ale
> k dobrým výsledkom ešte nemusí viesť, vždy budú
> závisieť aj od hore
> uvedených činiteľov.
>
> Ak to takto nie je, ani ten najlepší úľ
> "nevyprodukuje" ani
> kg medu.Nakoniec nektár do úľa prinášajú včely a
> príslovie hovorí "kde nič
> nie je, ani čert neberie". Karl, prajem veľa
> úspechov.
>

A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud je komisionální
léčení
ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je někdo ve svazu, či
není.

No přeci by nedostal tu dotaci=prachy za to,že si nechal umřít
včely.A to by se mu nevyplatilo.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: varroatolerance
Datum: 9.12.2010 - 12:53:16

>
>
> Dne 9.12.2010 10:45, Ales Molcik napsal(a):
> > ... A pokud bych k takovému měl chodit
> > pravidelně, tak ho nechám
> > > vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se
> > nebude tak jak se nestaral do
> > > teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o
> > to bych se taky postaral a
> > > byl by od něj za chvíly klid.
> A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud
> je komisionální léčení
> ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je
> někdo ve svazu, či
> není. Další věc je, že za zdravotní stav včel
> odpovídá chovatel, a opět
> zde svaz nefiguruje. Neboli přestaňme si hrát ve
> svazu na něco, k čemu
> není určen.
> Milan Čáp
>