Archiv Včelařské konference

Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení
kleštíků na
> >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se
> >> množí
> >> > >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
> >> > >> množení.
> >> > >> > >> Zbývajících
> >> > >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva
> >> > >> umí
> >> > >> > >> tento úbytek
> >> > >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze
> >> > >> dosáhnout
> >> > >> > >> stavu, kdy
> >> > >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka
> >> > >> bude
> >> > >> > >> vyrovnaná.
> >> > >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance
> >> umožňuje omezit
> >> > >> tlumení akaricidy.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Varroatolerance
Datum: 9.12.2010 - 10:43:49

> Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku
> života letních včel = rozdílná potřeba plodování.
> A to je podle mne ten nejdůležitější faktor který
> by se měl sledovat.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Re: Varroatolerance
> > Datum: 09.12.2010 09:59:10
> > ----------------------------------------
> > Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B.
> > Gruna napsal: " V období
> > > plodování se množí kleštíci na plodu a některá
> > včelstva umí omezit toto
> > > množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků
> > přirozeně ubývá a některá
> > > včelstva umí tento úbytek zvýšit."
> > V tom je ta podstata. Prodlužování plodových
> > přestávek (hlavně v
> > > kritickém období) je jen jedna z možností.
> > Dále existuje několik známých principů jak
> > dochází k potlačení kleštíka
> > > a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě
> > ještě řada dalších
> > > mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
> > Jsou to tedy např.:
> > - již zmíněná přestávka v plodování
> > - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
> > - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
> > - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
> > - přirozené rojení, které nemusí být vždy
> > nežádoucí - to záleží na
> > > přístupu a cílech
> >
> > Zaujal mne též článek z posledních včelařských
> > překladů - tuším strana
> > > 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do
> > včelstva, která omezuje
> > > kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je
> > tam zmínka, že to
> > > praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil.
> > Jsou tam i vysvětlení
> > > některých principů této metody, i když jen ve
> > zkratce.
> > >
> > Milan Čáp
> >
> >
> > Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > napsal(a):
> > > > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy
> > > včelstvo omezuje plodování"
> > > > > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> > > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> > > 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> > > Který z těchto bodů ještě chceme využít k
> > > boji? Ten první již využíváme.
> > > > >
> > > Pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> > >> Předmět:
> > >> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> > >> ----------------------------------------
> > >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva
> > >> bránit přemnožení kleštíků na
> > >> > >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V
> > >> období plodování se množí
> > >> > >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí
> > >> omezit toto množení. Zbývajících
> > >> > >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a
> > >> některá včelstva umí tento úbytek
> > >> > >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných
> > >> včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> > >> > >> celková roční bilance přírůstku a úbytku
> > >> populace kleštíka bude vyrovnaná.
> > >> > >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná
> > >> varroatolerance umožňuje omezit
> > >> > >> tlumení akaricidy.
> > >> --------------------
> > >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná,
> > >> myslíte si, že Vd naučíme žiť
> > >> > >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská
> > >> voš - Pediculus capitis, ktorá v
> > >> > >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje.
> > >> S detskou všou ľudstvo bojuje
> > >> > >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola
> > >> voči deťom tolerantná. Škoda, že
> > >> > >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata
> > >> je iná, lebo štádium vývoja
> > >> > >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy
> > >> prežije.
> > >> > >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme,
> > >> keď život Vd vo včelstve je
> > >> > >> preň vždy nebezpečím.
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> >
>

A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud je komisionální
léčení
ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je někdo ve svazu, či
není.

No přeci by nedostal tu dotaci=prachy za to,že si nechal umřít
včely.A to by se mu nevyplatilo.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: varroatolerance
Datum: 9.12.2010 - 12:53:16

>
>
> Dne 9.12.2010 10:45, Ales Molcik napsal(a):
> > ... A pokud bych k takovému měl chodit
> > pravidelně, tak ho nechám
> > > vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se
> > nebude tak jak se nestaral do
> > > teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o
> > to bych se taky postaral a
> > > byl by od něj za chvíly klid.
> A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud
> je komisionální léčení
> ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je
> někdo ve svazu, či
> není. Další věc je, že za zdravotní stav včel
> odpovídá chovatel, a opět
> zde svaz nefiguruje. Neboli přestaňme si hrát ve
> svazu na něco, k čemu
> není určen.
> Milan Čáp
>

Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý (neviem či ešte
včelári),
mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a dosahoval 100 kg?
výnosy
a to prosím v Prahe.

Ing.Smělému těch jeho sto kilo,nedělá ten jeho úl sám
o sobě,ale především způsob jak se jeho včely s jeho bohatou
pomocí na jaře bleskurychle rozvíjejí.Úly má u domu a má jich + -
10,takže pro něho není problém se jim věnovat
velmi intenzivně.A navíc nemá tam "převčelíno",takže včelky
mají dostatek pastvy.
Rozhodně se nedá jeho způsob chovu použít ve větším poctu
včelstev!(tipuju tak max.30)
Standa

P.S. A stále včelaří.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Moje skuenost s polyuretanovou vlokou
Datum: 10.12.2010 - 8:34:19

> ..ale největší přednost poskytují tyto úly v létě
> proto je snůška tak
> neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na
> mikroklima v úlu a stálé
> nekolísající teplotě v úlu. karl
>
> Nedá mi, aby som nenapísal niekoľko postrehov
> uvedených karlom.
> Dôvodí dobrými výnosmi, čo spája s vnútornými
> polyuretánovými uľovými
> stenami a dokonalou mikroklímou v úli. Tak to môže
> byť dobrý argument pre
> ovplyvnenie včelárskej verejnosti, hlavne
> začiatočníkov, ktorí si všimnú
> hlavne to, že tento úľ doslova doslova produkuje
> med.
> No posledné desaťročia to dosahujú včelári v
> hociktorom úli, ak je v ňom
> silné včelstvo a v okolí stanovišťa je dlhodobo
> dobrý zdroj znášky,
> zdôrazňujem DOBRÝ! A k tomu stále počasie, ktoré
> dovoľuje vyletovať včelám
> za zdrojom každý deň!, čo vždy nebýva.
>
> Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý
> (neviem či ešte včelári),
> mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a
> dosahoval 100 kg? výnosy
> a to prosím v Prahe. Poznám včelára z Maďarska a
> ten dosahuje priemer na
> včelstvo 120 kg, pritom má obyčajné drevené úle s
> jednoduchými stenami 22
> mm hrubými. Ja osobne včelárim s úľmi so
> sololitovými stenami 26 mm len so
> vzduchovými stenami a tiež dosahujem dobré
> výsledky, takže ako? Vždy to
> bude aj o úľovom systéme, každoročnej sily
> včelstva, viac dobrých znášok v
> okolí včelnice a hlavne dlhodobo dobré počasie. V
> podstate nie som proti
> rôznym zlepšením úľovej zostavy, preto ani PUF
> včelám istotne neublíži, ale
> k dobrým výsledkom ešte nemusí viesť, vždy budú
> závisieť aj od hore
> uvedených činiteľov.
>
> Ak to takto nie je, ani ten najlepší úľ
> "nevyprodukuje" ani
> kg medu.Nakoniec nektár do úľa prinášajú včely a
> príslovie hovorí "kde nič
> nie je, ani čert neberie". Karl, prajem veľa
> úspechov.
>

Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji.
Marcel

Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 14.12.2010 16:11:59
> ----------------------------------------
> Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
> Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne
> (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v
> zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
> Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše
> zkušenosti? Děkuji.
> Marcel
>
>
>

"Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji."

Já plásty nadrátkuji a potom, pokud nezatavuji, drátky nechávám volné, nenapnuté. Před zatavováním drátek mírně napnu, uchytnu a potom hlazením drátku drátek opatrně povoluji co nejvíc, aby byl co nejvolnější a přitom ještě rovný, aby se mezistěna zatavila dobře. Po zatavení je potom drátek v mezistěně rovně, v tom cca centimetru mezi mezistěnou a loučkou je prohnutý, jak se drátek při ohřátí při zatavení prodloužil. Loučky rámku tak zůstávají stejně rovné jako před drátkováním. Pokud loučky, spodní i horní rámku je z dřívějška příliš prohnutá, protože používám staré rámky, normálně v rámci možností horní i spodní loučku prostě vytáhnu, otočím, , aby vyhnutí bylo směrem ven plástu a ne dovnitř a zase původními hřebíčky sbiji. Případně předělám mezerníky. Obvykle se to podaří, pokud se nejedná o starý příliš "light" rámek, kde jsou loučky jen cca 6 milimetrů silné.
Pára a vyšší teplota jinak způsobuje plasticitu dřeva, kdysi se jen nahříváním v páře dřevo ohýbalo. Jak je prostě ve vyvařování v pařáku Dřevo pod třeba napnutým drátkem, prostě se v tom pařáku ty loučky za drátkem prohnou a po vychladnutí už tak zůstanou. Napravit bez rozebírání rámku by to šlo jedině opačným postupem, v nějakém přípravku loučky předepnout opačným směrem a vypařit v páře.

Pepan: "Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce."
___________________________

Souhlas, úplně to stačí. Hlavně nepřepínat, je to zbytečné. Aby byla plástev vystavěna pěkně až k spodní loučce, je Marceli výhodné dorážet ji právě k této loučce, nikoliv k horní. To platí především pro stavební rámky, když se rozhodnete natavit jen pruh mezistěny. Vodorovné drátkování bych nedoporučoval.

Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?

Já používám drátkování vodorovně, a mám za to, že se drátkují rámky kvůli zpevnění díla pro vytáčení v medometu, tak na směru odkud kam to může být jedno. Spíš je důležité aby při drátkování byl rámek přiměřeně v pravém úhlu. Někteří včelaři s nízkými rámky nedrátkují vůbec a při vytáčení jim to žádné větší problémy nedělá, je to spíš o přesvědčení jak to kdo chce.

Zkoušel jsme oboje, vodorovné považuji u rámků na šíř za výhodnější. Míň protahů.
Deformace rámků ja taky menší.

Má to ovšem úskalí u vyšších rámků atd. Občas se MS zvarhánkovatí. Zřejmě se jedná o případy, kdy byl velký rozdíl teplot - nízká při tavení a včely v úle se na MS hned nevrhly a ta se prověsí. I když se mi to občas stane, tak preferuji vodorovné.

A čelím tomu tím, že šetřím a poměr zatavovaných MS je následující po 1/3 - plná, trojůhelníková a čistě stavební.
Jak a kám které vkládám je věcí citu, u slabších včelstev a větší plochy MS, u dalších je nechávám pracovat.
U celých nástavků je jádro plnější MS kolem jedné - dvou souší.

Pokud někdo má větší plodiště nebo včelaří bez mřížky, tak může tímto způsobem ušetřit spoustu vosku a hlavně práce.
Ale che to přecházet na volnou stavbu postupně, včely musí mít v době stavby dostatek trubců - tedy mohly si stavět rok předtím trubčiny do sytosti a není třeba s ebát ji jim tam přes zimu nechat několik rámků - ale s citem . ne mít uprostřed horního nástavku 6 rámků trubčiny.
Dobré je to tam, kde je dlouhá snůška, hlavně v létě pak staví pěknou dělničinu.
A staví ji i přes ponechané drátky. Z hlediska manipulace je pak jedno jaký rámek strčím do medometu. Málo zakladená divočina je křehká.

I když jsem měl malé rámky 30*15 tak jsem je drátkoval - zatavování el. prodem je čistší a mohl jsme je dělat v kuchyni atd. a máme tady dost "husté" medy. Na druhé straně rámky bez drátků se pak daly snadno vylomit či vyříznout a dát včelám snadno stavět - bylo to na jaře jednoduché.
Tmavé se vyřízlo a dalo zpět. Třeba jen střed. Bohužel se k takovým plástům nemohl dostal včelař klasik, neboť se oprávněně zhrozil hrbolatého plástu :-) Leckdo mi doporučoval výměnu matek, protože mám hrboplod:-)


Karel

"Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?"
______________________

Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke spodní loučce.
Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí.
Přeji hodně úspěchů.

NitraM (62.245.68.31) --- 15. 12. 2010
Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Také vidím jako dobrý kompromis šikmé drátkování. Nebo kombinaci: svisle blízko u bočních louček a pak šikmo.
Jiří

Používám svislé drátkování, protože jsem tak začal jako malý kluk. Krajní svisle, prostřední se trochu sbíhají, aby mezistěna nemohla sjíždět (pokud ji rychle vystaví a v silné snůšce panenské dílo rychle zanesou). Důležité je dodržení symetrie toho sbíhání, aby rámek držel pravoúhlost. Drátky napínám jen tak, aby se při zahřátí proudem nepronesly. Viz obrázek:
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/3.html

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Marcel
Sent: Tuesday, December 14, 2010 4:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: drátkování rámků

Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji.
Marcel

Ahoj, dokud jsem nepřešel na nízké nástavky, které není třeba drátkovat, užíval jsem si podobně...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 14.12.2010 16:11:59
> ----------------------------------------
> Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
> Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne
> (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v
> zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
> Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše
> zkušenosti? Děkuji.
> Marcel
>
>
>

Také jsem se zabýval tou myšlenkou pásku ke spodní loučce u stv. rámků Po prvním roce použití jsem s tím skončil jako se zytečností. Nevidím důvod proč si stím hrá.t Stejně dílo v podletí proženu slun. tavidlem nebo do zimy jinak zlikviduji.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 15.12.2010 10:41:50
> ----------------------------------------
> "Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?"
> ______________________
>
> Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování.
> Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé
> drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také
> setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak
> hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke
> spodní loučce.
> Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí.
> Přeji hodně úspěchů.
>
>
>

Chtěl bych požádat o zhodnocení mezistěn výrobce Miroslav Škola chodová Planá, Vyškovská 186.
Mezistěny vyměnuje a prodává, Lofellman Horní Počernice
děkuji
J. Burgel

jeden ti poradí to a druhý zase něco jiného . Nejvíce mne pobaví , když ti někdo poradí zrovna ten svůj způsob a důvod proč ano , je , že to tak dělá od mala. Za tyto příspěvky jsem obvzlášť vděčný . V TV není žádná komedie , tak proč nepobavit i ostatní . Já radím zase vodorovně. Tenká dolní loučka je jedno , mezistěny nesjíždí je druhá. Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ? Vyzkoušej to co ti nejvíc vyhovuje !!!! Největší blbost je to kombinovat . Řeči , že se to svisle kroutí , hm , záleží v jakých rozmezích máš první drátky od kraje a taky jak hustě , no a pak práce a délka drátu . Při vodorovném to máš tři délky .

Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ?
----------------
No mám jen jedny rámky zatím. Nakupuji je stlučené a vydrátkované a se všemi zacházím stejně. A až se bude kutálet z rámků melecitoza, tak to nemusím rozlišovat. Prostě přidám na otáčkách a nebudu studovat co mám zrovna v koši.

Až mi někdo ukáže jak vytáčí plný panenský stavební rámek zavíčkovaný až dolů a i kdyby jen Langa18cm, tak se nechám poučit. Tedy společně v koši s normálními rámky.
ˇUspora pár korun na drátkjování mi nevyváží problémy při vytáčení - stačí když musím vybírat k sobě podle váhy. Ještě dávat na stranu stavební atd. Notabene jak to rozlišovat. To by taky zdržovalo.

Teprve teď po deseti letech jsem koupil přířezy - právě proto, že je chci v kombinovaném provozu - tedy 2xLang24cm + nízké vyřezávat ala Broněk. V tomhle provozu je nebudu vytáčet a tak mi chybějící drátky nebudou vadit.
No a taky do nich zkusím plast. mezistěny.


Karel

Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
Připadají mi poněkud silnější,než mezistěny např. od pana Kováče.
Beru rozměr 43 na 15.
Z 1 kg jich mám asi 13 ks.
Panu Školovi se daří celkem přesně dodržet i požadovaný rozměr, takže nemusím nic přiřezávat.
Mohu doporučit.

Vážení přátelé, je týden po sjezdu a nikde ani slovo jak jsou včelaři spokojeni třeba s novým předsedou nebo jinými členy předsednictva. Nové znení stanov jsem nikde neviděl tak se asi neměnily. Jestli má někdo čerstvější správy můžete nás včelaře informovat.

Mimo téma: Karle v počátcích jsem měl včelstva na lang. vysoký 2x + nízké, ale později jsem přešel na dadant 285 + nízké. Pozoroval jsem, že když je vysoký rámek 448x232 tak včelstvo zimní zásoby ukládá jen do horního nástavku, kde v podletí ploduje a přes mezeru do spodního nástavku se s plodováním včelám v tomto období moc nechce. Takže to včely spíš omezovalo. A v sezóně, když potřebuji prohlédnut plodiště, tak neprohlížím dva nástavky, ale prohlížím jen jeden nástavek. V ostatních není nic zásadního. Takže když kombinovaný způsob, tak pro mě vyšel výhodnější dadant.

Vážení přátelé, je týden po sjezdu a nikde ani slovo jak jsou včelaři spokojeni třeba s novým předsedou nebo jinými členy předsednictva. Nové znení stanov jsem nikde neviděl tak se asi neměnily. Jestli má někdo čerstvější správy můžete nás včelaře informovat.
*****************************************************
Takže příteli,tady vidíte,že ani sjezd se zdejšími účastniky konference ani nepohne,i když se koná po mnoha letech. Co z toho vyplývá? Inu přece to,že je to nezajímá,a proč je to nezajímá ? Inu proto,že z 95% buď nejsou členy ČSV a mají jiné zájmy než nějaký sjezd po 5 letech a nebo prostě to není jejich parketa,jsou to lektoři a radí jiným způsobem , jim vlastním.
Těch několik zbývajících členů ČSV zde na konferenci si raději počkají na lednové číslo Včelařství,kde se dozví více a je třeba doufat,že tento sjezd byl úspěšný v tom,že se přece jen trochu to předsednictvo obměnilo.Podle pořekadla - nové koště dobře mete- a doufejme že k dobru včelařů v této nesnadné době,držme jim proto palce...

Beru jedině od něj a jsem spokojený.Kvalita,rozměry,domluva i cena vše v pořádku.

Jo vybírat proti sobě přibližně stejně těžké rámky to já musím . Ale svislé drátkování tomu moc nepomohlo.

Hlavně záleží na používaném medometu. U tangeciálního je to úplně jedno. U radiálu Pokud není rámek dostavěn až po spodní loučku, tak drátkování nesmí být svislé rovnoběžně. Dostavování po spodní loučku významně napomáhají užší spodní loučky . Za nejlepší považuji šířku 14 - 16 mm.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 16.12.2010 09:39:45
> ----------------------------------------
> Jo vybírat proti sobě přibližně stejně těžké rámky to já musím . Ale svislé
> drátkování tomu moc nepomohlo.
>
>
>

Nějaké informace najdete na oficiálním webu ČSV. Mimo jiné tam píšou, že nové stanovy byly schváleny.

Chramosta:Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
J. Burgel : dekuji p.Mira P.a p. Chramosta
budu toho měnit více než 10 kg tak aby včely mezistěny dobře braly , děkuji.

Tak tak , užší spodní loučka a mezistěnu přirazit k ní .

Jaká je přibližná průměrná váha mezistěn, ideálně v g/m2? Ale přepočítat už si to kdyžtak přepočtu. Jen nemám žádnou po ruce abych jí zvážil a potřebuju to vědět, nicméně na netu je to asi nedohledatelný údaj. Díky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kolik-mezisten-na-100-ramku-42x17-cm

Jaká je přibližná průměrná váha mezistěn, ideálně v g/m2? Ale přepočítat už si to kdyžtak přepočtu. Jen nemám žádnou po ruce abych jí zvážil a potřebuju to vědět, nicméně na netu je to asi nedohledatelný údaj. Díky

Podľa normy je váha 1 dm2 Ms 8,3 g, ale to vždy záleží od hrúbky Ms. Vy sa pýtate na váhu 1 m2, potom 10O dm2 x 8,3 g =
830 g/m2 =0,83 kg

http://www.zvedavec.org/komentare/2010/12/4118-geneticke-manipulacie-katastrofa-genetickeho-inzinierstva.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

Pepan

http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047)

http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ...
http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87
Jiří

"+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ... "
---------------
ano, ano, velmi se mi líbil výrok pana Opatrného: Když chcete vidět sbírku plísní, kupte si nějakou biopotravinu.

Jeho blog stojí za přečtení. Je to pohled na GM z druhé strany. Lidí na planetě je čím dál víc a je potřeba je nějak uživit - Kdo někdy něco pěstoval alespoň na zahrádce, ví, že bez pesticidů to moc nejde ani v malém, natož ve velkém. Všichni ale chceme zdravotně nezávadné potraviny, pokud možno bez pesticidů...

z tohoto pohledu je evropské ekologické zemědělství takové zahrádkaření ve velkém, které ale konzumentům nic zdravého nepřináší. Potraviny neošetřené žádnými prostředky se už na poli a hlavně cestou prodejním řetězcem stávají hostiteli plísní a hnilob, na nichž si nadšený biokonzument pochutná.

Otázka zní: Co je lepší?

"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________

Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.

NitraM (62.245.68.31) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050)

"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________

Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Martine, tak jest. Osobně velmi oblibuji systém zvaný "Bedýnky". Je to čerstvé, z místa a od někoho, koho známe. U nás už je v tom systému i med. A jde velmi na odbyt. Jde jen o to, aby se našlo pár tahounů, kteří najdou cestičky, kontakty, propojí lidi a to vše nějak udržují v chodu. Není to málo práce, ale dnes se "sítěmi" je to o dost snazší. A odpovědní a slušní pěstitelé a chovatelé dbají na dobrou pověst, protože je v okolí všichni znají ... Pravda, nemohou nabídnout takovou "perversi" jako jahody v lednu, ale také o tom to je. Vše "suo tempore" neboli v pravý čas ... pak se můžeme těšit, co v ten pravý čas přijde. S medem je to samozřejmě trochu jinak. Je to drobná práce, běh na dlouhou třať, ale vyplatí se. To už je ale trochu mimo téma GMO a včel. Omlouvám se ... :-)
Jiří

"Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor. "
-------------------------
Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?

"Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?"

Taky si to myslím. Ty bedýnky a další způsoby všelijakého alternativního zásobování s vyloučením větších prodejních řetězců zatím jedou, protože převážná většina lidí v nich jsou nadšenci, kteří si vlastní práci a čas neúčtují nebo účtují levně pod cenou práce. Pokud se to rozšíří a přibudou další prodejci, tak ti už budou svou práci účtovat a ceny půjdou výš. Nicméně je důležité toto podporovat, protože využíváním místních zdrojů zůstávají prakticky všechny peníze tady, neodcházejí třeba do Polska, Holandska nebo Španělska. Nákupem cizích produktů v supermarketech jde prakticky celá cena za producenty nebo za majiteli supermarketu, u nás zůstane jen nepatrný kousek peněz, který jde na platy místních zaměstnanců a na další místní náklady provozovatele.
Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem.

Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?
-------
To je určitý problém, ale co. Zkysne.
Včera přijel chlap s mlékem ve sklenici, v pondělí zas. Žádný problém v zimě, na léto se mu chlad. vůz nevyplatí a tak vydrží míň. Tak máme pondělí úterý čerstvé, středa krabicové.

Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.

Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický.

Karel

"Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem."
---------------------------------------
No, nevím. V mlékárně nepracuji, ale narodil jsem se v zemědělské rodině a chodil na zemědělskou školu. Kravka vždy patřila do našeho chléva, takže vím, co je mléko. uzdělejte pokus. Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka.
Ale to už jsme opravdu daleko od včel a dokonce i od GM rostlin na začátku tohoto tématu.

"Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický. "

Přesně tak, vedle ceny to nepohodlí bude dělat hodně. Ale co se týká té kvality, nesouhlasím, že to bude vždy automaticky výrazně kvalitnější než v supermarketu. V supermarketu to má vždy víceméně stálou kvalitu, i když v průměru obvykle mizernou, u drobných producentů bude jedním z velkých problémů právě kolísání kvality a to možná i v obrovském rozsahu. Například u mléka podle mně prodej syrového mléka z místních zdrojů v podstatě čeká na tu cca desítku nešťastníků ( a nešťastníka producenta), co budou mít smůlu a jejich mléko bude nakaženo třeba encefalitidou nebo něčím podobně závažným, potom se růst takového prodeje zarazí nebo zpomalí.
Je to potom na znalostech toho kupujícícho či na jeho instinktech či štěstí, aby nekoupil zrovna to výrazně nekvalitní zboží.
Já ještě pamatuji matně rozlévání mléka v místní prodejně do bandasek, špínu na jejich hliníkovém tuším půllitrovém naběráku, kterým to mléko z konve odměřovali, dneska to je podstatně lepší, ale pokud bude smůla, přes drobný prodej mléka projde ke konečnému spotřebiteli i to infikované....
Ještě že med je přirozeným způsobem bakteriostatický...

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)

Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.
Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu ...
Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med.
Karel
xxxxxxxxxxx
Jo, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ... Staří Sokolové kdysi říkávali: "jen ruchem žijeme" ... no a jestli právě tohle není to pravé ořechové ve všech kontextech ... :-)
Jiří

"o, tak tak, Karle ... on je v tom ještě také ten aspekt osobního kontaktu, tím se ty spojené nádoby nějak ještě víc spojí. 20 let ... no to už je přece kus našeho společného zážitku ... i to má svou cenu. Je to ale makačka ... vydrží jen ti silní a ti, co mají kromě nápadů aspoň trochu štěstí ... na spřízněné duše, zdraví, chechtáky a další věci s tím souvisící ..."

Je to svým způsobem jistota, ten osobní kontakt, i ve špatných časech jádro zákazníků vydrží a může umožnit solidně přežít Mezi firmami naopak dneska nic není jisté, někdo někde prodá, koupí akcie, změní správní radu, majitele, někde to je o haléř na korunu výhodnější než na původním místě a firma se tam stěhuje a kdo jí dodával dnes, zítra bude bez odběratele a bez výdělku....
Neplatí to téměř doslova třeba pro výkupce medu, je tady v ČR někdo aspoň jedno desetiletí fungující bez výkyvů a spolehlivě?

PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."

PavelIN:"Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka."

Chtěl bych se zeptat, kde je možné najít více informací. Z čeho vycházíte? Jen z pozorování?

Sám jsem podobné údaje hledal, když se objevily automaty na mléko, ale jediné co jsem našel je vysvětlení pojmů na krabicovém mléku a to:
UHT - konzervace zahřátím na vysokou teplotu po krátký čas, teplota při UHT je vyšší než u pasterizace, ale čas mnohem kratší
Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.

Podle tohoto je mlého v krabici stejně kvalitní jako z automatu, když si ho doma převařím. Žádné rostlinné oleje, ani odpad.. Mléko z automatu jsem si koupil jednou. Čekal jsem že bude hlavně tučnější než z krabice a byl jsem zklamán. Tučnost byla stejná jako u plnotučného z krabice, a navíc lehce zapáchalo. K automatu se taky dostanu jen autem.
Kdybych se ale mohl přesvědčit o tom, že mléko z automatu je lepší (i když je dražší) než z krabice, budu ho kupovat.

ano, pozorování.

položil jsem si pár otázek, kterými se snažím objasnit rozdíl mezi mlékem koupeným od farmáře (do této kategorie se dá zahrnout i mléko v lahvi) a mlékem v krabici - krabicákem:

-Proč se mléko srazí a zkysne a krabicák ne?
-proč je mléko (teď myslím to v lahvi) dražší než krabicák, když by mělo být stejně kvalitní.
-Z čeho se vyrábí takové množství krabicáku, odnášeného zákazníky po celých kartonech, když se z mléka musí vyrobit ještě tvarohy, sýry, jogurty a máslo, když stavy hovězího dobytka chovaného na mléko výrazně poklesly?
-z čeho jsou ty krásné žluté kapky ve smrduté kapalině, když se krabicák konečně po několika dnech nebo i týdnech zkazí?

Je to jako s medem ze supermarketu. Je to med, ALE ...

Nechtěl jsem tady ale probírat kolik procent čeho je v krabicáku obsaženo. Mým původním záměrem bylo upozornit na značný rozdíl v zacházení s čerstvými potravinami přímo od farmáře a zpracovanou eurohmotou ze supermarketu, která téměř nepodléhá zkáze - oproti původní surovině určitě.

Asi nemá smysl to dál pitvat na včelařské konferenci. Je to můj názor a každý si musí udělat svůj vlastní, pokud ho už nemá.

Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste.A pokud na to nebudou penize,pekne kazdy za svoje.Prepocitejte si cenu vysetreni na kilogramy vyprodukovaneho medu rocne a kazdy uvidi,kolik kg medu to "bude stat".Kolem sebe slysim dotace,dotace a dotace.Pochybuju,ze az nebudou dotace,tak zanikne vcelareni.Nezanikne! Kdyz uz nejsou vcelari ochotni z vytezku za med obmnenit muzejni uly,alespon do zdravotniho stavu vcelstev se investice jistojiste vyplati a bohate vrati.Plosne vysetreni moru???ANO!!!

Dne Friday 17 of December 2010 13:18:52 Jirka napsal(a):
> PavelIN:"Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící
> emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů."

> Homogenizované - tuk v mléce je rozptýlen v celém objemu a nesráží se.

zdravim, ikdyz to neni uplne o medu ...

Prave ta homogenizace je velky problem. Slysel jsem v radiu, ze s velkou
pravdepodobnosti muze za cukrovku 1 stupne u malych deti, ponevac tim, ze
rozrusi tuk, ho udelaji "moc malym" - problem je v tom, ze pak se muze dostat
cast mleka do krevniho obehu, kde proti nemu zacnou bojovat bile krvinky.
Mleko ma udajne podobne slozeni, jako teliska pro vyrobu inzulinu a jakmile
si telo v boji proti mleku zlikviduje ta teliska, je tu cukrovka 1 . typu.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Josef Prochazka :
Ted podrazdim rozdivocely roj a to primo 99 %vcelaru,tipnu si skromne.Plosne vysetreni moru jiste....

-----------
Nepodráždíš, :-) i přes časté výhrady tady přispívá poměrně inteligentní část včelařů.

Ale běž dráždit na výročku vaší ZO a pak se přijď pochlubit "žihadly". :-)

:-) :-)

Karel

Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za názor. Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři.
Pěkné svátky všem. Marcel

"Můj závěr je takový,že vodorovné drátkování vyzkouším (není co stratit). Jinak co se týká zvlněných mezistěn, zjistil jsem, že mezistěny je potřeba před zatavováním nechat nejmíň při pokojové teplotě nahřát. Když jsem je vytáh ze sklepa a zatavil, udělaly v úle vlny jak na moři."

Včelí vosk má poměrně velkou teplotní roztažnost. Pokud se tedy mezistěny zataví při dost nízké teplotě proti teplotě v úlu, pak se potom v teplotě úlu kroutí. Podobné to bude, když se mezistěny zataví a potom nejsou potřeba a musí se uskladnit třeba na příští rok někde, kde přes zimu s venkovní teplotou xkrát mrzne a zase se otepluje. Potom se ještě uvádí, že vosk v čerstvě vyrobených mezistěnách ještě nějakou dobu "dochází" a mění strukturu, z tohoto důvodu se doporučovalo čerstvě nakoupené mezistěny nechat před zatavováním aspoň nějaký měsíc odležet, jinak údajně dělají totéž. Já to víceméně dodržuji, navíc mám rovné sololitové podložky a tak když mně přijdou balíky mezistěn, v množství na cca půlsezónní spotřebu je okamžitě po cca 10 - 20 kusech těmi podložkami proložím a zatížím několika kily - zatavovacím trafem na mezistěny. Když nic jiného, mezistěny se tak minimálně srovnají do přesné roviny, protože v těch balíkách z pošty jsou obvykle mírně nerovné.
Podle mých zkušeností potom v úlu hodně záleží, kdy včely mezistěnu začnou zpracovávat. Když se na ni po vložení okamžitě vrhnou, třeba v nějakém roji nebo vložená někde mezi plod při stavební náladě a během pár hodin přitmelí okraje mezistěny k rámku a vytáhnou základy buněk, možná by zůstala rovná i mezistěna uplně čerstvá, ihned po vyrobení vložená do včelstva. Když se mezistěny přidávají do zásoby a třeba týden i déle trvá, než se na ni včely dostanou a aspoň přitmelí okraje, kroutí se dost často.

Dne Saturday 18 of December 2010 07:47:50 Marcel napsal(a):
> Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za

jeste je tu Hornuv zpusob dratkovani.
http://jjvcela.sweb.cz/Dratkovani_soubory/Drakovani.htm

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s nálezem v měli?

Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).

Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)

Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).

MV

Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí včelařského inventáře).

___________________________________________________________

Dadatek:
Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva přemetat na mezistěny již začátkem jara.

MV

Drátkování nízkýc stavebních rámků je naprostá zbytečnost stejně jich 99 % do medometu nepřijde a na podzim skončí rozpuštěné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 18.12.2010 10:26:41
> ----------------------------------------
> Dne Saturday 18 of December 2010 07:47:50 Marcel napsal(a):
> > Vidím, že téma bylo vyčerpáno. Chtěl bych všem přispivatelům poděkovat za
>
> jeste je tu Hornuv zpusob dratkovani.
> http://jjvcela.sweb.cz/Dratkovani_soubory/Drakovani.htm
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 11:23:28
> ----------------------------------------
> No každopádně to bude smysluplnější, než plošné vyšetření zimní měli, které
> je neobjektivní a snadno zfalšovatelné.
> Jenže co budete dělat s kvanty stanovišť, které jsou klinicky zdravá, byť s
> nálezem v měli?
>
> Doufám, že napaříte do kruhu těch pomatenců, kteří jsou schopni nařídit
> spálení celé vzorně vedené včelnice jen na základě ojedinělého nálezu pár
> buněk s uhynulým plodem. To je šílenost a děje se to běžně, protože se
> zažil mýtus dávající moru pověst strašné pohromy, přitom jde o poměrně
> neškodné onemocnění (v porovnání s varroázou).
>
> Kolik včelstev ročně uhyne na mor? Typuji, že nula nula nic. Teda pokud do
> toho nezapočítáme včelstva, která jsou spálena. Vyvrcholením moru není
> přemnožení původce a následné zhroucení včelstva, ale táborák. Jak
> ironické! Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby
> plodu a předpisů SVS :-)
>
> Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené
> podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při
> vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak
> klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě
> nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí
> včelařského inventáře).
>
> MV
>
>
>

Správné je
1) Přesypat do rojáku a tři dny nechat vytrávit
2) vydesinfikovat úl a vystrojit jen mezistěnami
3) znovu osadit
4) 1/2 roku pečlivě sledovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 11:30:39
> ----------------------------------------
> Takže pokud se má zavést plošné vyšetřování na mor, tak jedině doprovázené
> podstatným polevením přísnosti veterinářích předpisů (likvidace jen při
> vysokém stupni zamoření podložené jak vyšetřením měli (10 na 4), tak
> klinickými příznaky (desítky buněk s klinickými projevy), v opačném případě
> nařízení norského zimování spojeného s kompletní odměnou díla a dezinfekcí
> včelařského inventáře).
>
> ___________________________________________________________
>
> Dadatek:
> Pokud se mor objeví při vyšetření zimní měli, je samozřejmně hloupost čekat
> až do podletí (norské zimování). Pochopitelně není problém včelstva
> přemetat na mezistěny již začátkem jara.
>
> MV
>
>
>

(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: Plosne vysetreni moru (48160) (48162) (49062) (49068)

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To ale není, Pepane, důvod, proč by se to v naší prazvláštní situaci nemělo stále znovu a znovu říkat. Srv. např. vynikající referát Ing. A. Přidala na nedávné pražské konferenci o vnímavosti včel k chorobám a jeho résumé v Moderním včelaři č. 5. Jinak jsem pro, ostatně naše ZO je selektivně dělá již dělší dobu. A je to dobře. Ale jde právě o ty rozumně nastavené podmínky a taé o jejich relevantní uplatnění v praxi ...
Jiří

Tvoje volání má již rok zpoždění

Pepan

...

Je to možné. Nemáte někdo odkaz na tyto konkrétní vetrinární předpisy?

MV

Ja nahrievam medzisteny v el.rure v kuchyni,na cca 38C,ramiky dratkujem vodorovne,dierky nevrtam,ale na cirkularke nastavim kotuc aby vycnieval do polovice sirky bocnej latky.Zoberiem naraz 10 latiek a brnk brnk brnk,3x na nizky ramik..Oproti vrtaniu je to bleskovka a to nehovorim o navliekani,do drazok namiesto do dierok to ide neporovnatelne lahsie a rychlejsie..

este ma napada,co by to urobilo keby sa do tej trubky kvoli hluku,namiesto guliciek dalo nejake mnozstvo kvapaliny,voda,olej,prip.teplomerova ortut,1dcl ma dost velku hmotnost..samozrejme to prevedenie by muselo byt take aby nehrozil unik..

Při plošném vyšetření v prvních letech se bude pálit víc. A potom až se jednotlivé katastry zbaví zamořených ohnisek, tak celé vyšetřování moru bude mít význam monitorovací. Je v praxi prokázáno, že od deseti na třetí lze najít ve včelstvu diagnostiku a potom se pálí, a s výsledkem deset na druhou si průměrně schopný včelař poradí, dezinfekcí a výměnou díla. Pálení jen části stanoviště už tu probíhalo a veterina se k tomu vracet nebude, stanoviště nakonec skončila na ohni celá v průběhu dvou až tří let a ještě nakazila i jiná včelstva na stanovištích v doletu. Mor u včelstev není problém pro včely, ale tu jde o čistotu medu. Když se vrací číňanům med, protože v něm jsou spory moru tak proti tomu žádný včelař u nás také neprotestuje, spíš naopak. Ale bude to také důvod požadavku na svaz aby zajistil na příslušných místech častější kontroly dovezeného medu.

Já co jde se snažím nakupovat přímo u farmářů ať je to mléko, maso, brambory atd. A dělám to z velmi prostého důvodu a to je lepší chuť, taková doma vykrmená kačenka chutná úplně jinak než z velkochovu.

Já co jde se snažím nakupovat přímo u farmářů ať je to mléko, maso, brambory atd. A dělám to z velmi prostého důvodu a to je lepší chuť, taková doma vykrmená kačenka chutná úplně jinak než z velkochovu.

Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou. Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315

J.P.

Ak by bol v trubke med, tak sa znečistenia nemusíte báť. Namiesto trubky by stačil žľab na spodnej časti koša medometu. Písal som to už pred pár dňami, ale asi nezrozumiteľne. Jazyková bariera ?

Taky jsem kouzlil s nahříváním, ale nevedlo to k lepším výsledkům. Přešlo se tady od drátkování přes vytáčení až k cirkulárce, ale nikdo se nedotkl kvality vosku, jeho zpracování a jeho chování po různých způsobech zpracování. Dal bych tu vykřičník, ale mohlo byto někomu vadit. Myslím si, že tady je ten problém. V tomto nepomůže ani šest svislých drátů, ani Hornův způsob, ani žádné jiné modifikace drátkování.

J.P.

>Drátkování nízkýc stavebních rámků je naprostá zbytečnost stejně jich 99 % do medometu nepřijde a na podzim skončí rozpuštěné. pepan<
------------------------------------------------------------
To záleží na způsobu chovu. U mne projdou medometem všechny.
Také drátkuji šikmo do "V". Mezistěna neklouže a nekroutí se.
JK

MV> Mor je vlastně komplexní onemocnění, složené z americké hniloby plodu a předpisů SVS :-)

Martine, ta věta mě pobavila. Docela trefné...

Napadl mě dotaz: označení "americká hniloba plodu"? To je jiná nemoc než MVP?

Někde jsem četl, že už Komenský tuto nemoc zmiňoval. Takže mám v povědomí, že stejně jako včela pochází i tato nemoc z Evropy. Tak jsem hledal zda nejde o 2 nemoci.

Našel jsem tento odkaz:
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100050593.html
kde jsou nemoci dvě:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
A obě jako "přensoné na člověka"??? To jsem četl poprvé..

A pak jsem našel článek "Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu" (Linhart, Bičík, Vagera) a jeho úryvek:
"V této souvislosti je dobré si všimnout, že moru včelího plodu se také lidově říká „americká hniloba plodu“. Pátráme-li po příčině, zjistíme, že tato choroba se nejvíce rozšířila právě v Americe."

Pokud jde tedy o tutéž nemoc, pak neznalému by se mohlo stát, že osočí omylem zlé američany ze zavlečení této nemoci do Evropy :-)

Možná vypadám jako puntičkář, ale dvojí označení téhož (je-li to tak) pak může způsobit takovou kuriozitu, že tatáž nemoc je v Zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon) Příl.2 (viz. předchozí odkaz) zmíněna dvakrát. Neměli jsme tehdy (rok 1999) v PSP nějaké želízko v ohni?

Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí. Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná fakta._gp_
.........
Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044)
Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou. Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315

J.P.

Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 18.12.2010 20:14:32
> ----------------------------------------
> Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle
> Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí.
> Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná
> fakta._gp_
> ........
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
> Re: Váha mezistěn (49044)
> Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že
> když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to
> netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou.
> Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez
> náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co
> je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto:
> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
>
> J.P.
>
>
>

Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími. Asi vás zmátl p. Matelo ten nadpis. V zákonech je použita čeština ve specifických frázích. V tomto případě se Vám ani nedivím. Jde o přílohu a asi nějakou konverzí převedenou tabulku. Při importu a exportu se používají interpunkční znaménka cby oddělovače buněk a ty nemají už nic společného s českým jazykem. Tz. že jde jakoby o první řádek v tabulce, kde jsou tři nadpisy - buňky vyplněny těmito třemi větami a pod tím jsou dané hodnoty. Asi to tak v českých zákonech u příloh je možné. Na Eurlexu, tj. evropská nařízení, směrnice, atd, resp. v překladech a tabulkách v textových podobách je to běžné.


Existuje ale více větných spojení v zákonech a třeba osvobození od daní do 40 včelstev je také pěkně zapeklitý zbastlenec.

Dalším příkladem jednoho fajnového slova v mnohoznačných spojení s popisem účinku zákona je slovo nebo. Koupím si jablka nebo hrušky. ...(výklad podle zdroje na internetu) znamená že si můži koupit jen jablka nebo hrušky a nebo i oboje. Jakmile se nenapíše před spojku nebo čárka, je to šílené vykládat takový zákon nějakému poplatkuchtivému úředníkovi, kterému jste vlastně ukradenej a chce poplatky za službu kterou nevyužíváte. Omlouvám ostatním se za odbočení. _gp_
.........
NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA
NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

a) nákazy společné více druhům zvířat:

1. Aujeszkyho choroba

2. brucelóza (B. abortus, B. melitensis, B. suis)

3. echinokokóza (hydatidóza)

4. horečka Údolí Rift

5. hydroperikarditida přežvýkavců

6. japonská encefalitida

7. katarální horečka ovcí

8. krymsko-konžská hemoragická horečka

9. leptospiróza

10. listerióza

11. mor skotu

12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana)

13. paratuberkulóza

14. Q horečka

15. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci)

16. slintavka a kulhavka

17. sněť slezinná

18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

19. trichinelóza

20. tuberkulóza (M. bovis, M. suis, M. avium, M. tuberculosis)

21. tularémie

22. verotoxigenní E. coli

23. vezikulární stomatitida

24. vzteklina

25. západonilská horečka

b) nákazy skotu:

1. anaplasmóza skotu

2. babesióza skotu

3. bovinní virová diarrhoea (BVD)

4. enzootická leukóza skotu

5. hemoragická septikémie (pasteurelóza)

6. hlavnička

7. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV)

8. modulární dermatitida skotu

9. plicní nákaza skotu

10. theilerióza

11. trichomonáza

12. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse)

13. venerická kampylobakterióza skotu

c) nákazy ovcí a koz:

1. artritida a encefalitida koz

2. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí)

3. epididymitida beranů (B. ovis)

4. klusavka

5. Maedi-Visna

6. mor malých přežvýkavců

7. nakažlivá agalakcie

8. nakažlivá pleuropneumonie koz

9. nemoc Nairobi

10. neštovice ovcí a neštovice koz

d) nákazy koní:

1. encefalomyelitida koní (východní)

2. encefalomyelitida koní (západní)

3. hřebčí nákaza

4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní)

5. infekční arteritida koní

6. influenza koní (chřipka koní)

7. mor koní

8. nakažlivá metritida koní

9. piroplasmóza koní

10. rinopneumónie koní

11. Surra (Trypanosoma evansi)

12. venezuelská encefalomyelitida koní

13. vozhřivka

e) nákazy prasat:

1. africký mor prasat

2. cysticerkóza prasat

3. encefalitida způsobená virem Nipah

4. klasický mor prasat

5. vezikulární choroba prasat

6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat)

f) nákazy drůbeže:

1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní)

2. chlamydióza drůbeže

3. cholera drůbeže

4. infekční bronchitida drůbeže

5. infekční burzitida (nemoc Gumboro)

6. infekční laryngotracheitida drůbeže

7. Markova choroba

8. mykoplasmóza drůbeže (M. gallisepticum, M. synoviae)

9. newcastleská choroba 10. pulorová nákaza (S. pullorum)

11. rinotracheitida krůt

12. tyf drůbeže

13. virová hepatitida kachen

g) nákazy zajícovitých:

1. hemoragické onemocnění králíků

2. myxomatóza králíků

h) nákazy včel:

1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)

2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)

3. nosemová nákaza včel

4. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps)

5. roztočíková nákaza včel

6. tumidóza (Aethina tumida)

7. varroáza včel

i) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně

2. epizootický vředový syndrom

3. gyrodaktylóza (G. salaris)

4. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi)

5. infekční anémie lososů (nakažlivá chudokrevnost lososů)

6. infekční nekróza krvetvorné tkáně

7. infekční nekróza pankreatu

8. jarní virémie kaprů

9. red sea bream iridoviral disease

10. renibakterióza (R. salmoninarum)

11. virová hemoragická septikémie

j) nákazy měkkýšů:

1. bonamióza (B. ostreae, B. exitiosa)

2. marteilióza (M. refringens)

3. mikrocytóza (M. mackini)

4. perkinsóza (P. marinus, P. olseni)

5. xenohaliotióza (X. californiensis)

k) nákazy korýšů:

1. běloskvrnitost

2. infectious hypodermal and haematopoietic necrosis

3. infectious myonecrosis

4. mor raků

5. necrotising hematopancreatitis

6. spherical baculovirosis (Penaeus mondon-type baculovirus)

7. syndrom Taura

8. tetrahedral baculovirosis (Baculovirus penaei)

9. žlutohlavost

l) ostatní nákazy:

1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých)

2. leishmanióza

3. neštovice velbloudů

m) další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské
unie.

Příloha 3

zrušena

Příloha 4

zrušena

Příloha 5

zrušena

To není pravda.

http://www.beedol.cz/old-web/files/ZLnabizi%20pro%20web.htm

VÚ má na takové rozbory podle normy určitě i akreditaci, protože ji jako službu nabízí. Navíc i dělá rozbor na mor z výroben coby monitoring. A pokud tato norma platí, měla by jí ve svých závazných šetření o kvalitě mezistěn zohlednit i SVS. Tz. že jestli někdo má pochybnosti o pravosti a dal by se úředně odebraný vzorek na kompexní vyšetření nejen na mor a mohlo by to přes SVS v nějakém řízení projet. Ale to jen teoreticky. Prakticky je tu bordel ve standardech. Proto také z tohoto, nejen jednoho důvodu mám voskové hosodářství uzavřené a vosk jen svůj._gp_
.......
(e-mailem) --- 18. 12. 2010
Re: V?ha mezist?n (49044) (49080) (49085)
Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.

pepan

Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.

pepan
---------------
Nejsem v tom honěný, ale docela mi líbí místo Normy nový termín Doporučení.

Nechápal jsem a stále nechápu ten problém o kterém se tady diskutovalo.
Nakupuji tam kde jsem spokojen.
Buď přímo nebo u obchodníka. Dodnes jsem se domníval, že MS musí být na obalu označeny "značkou s číslem SVS" takže i u obchodníka díky tomu vím, kdo je vyrobil a tudíž nemusím kupovat zajíce v pytli.

No a pokud nechci být v rukou "trhu", ale zde bych spíše řekl toho vosku co koluje na trhu - tedy společného díla všech ČR včelařů a zpracovatelů vosku kteří jej propstřednictvím výměn točí mezi sebou, tak si najdu výrobce co zpracuje můj vosk do mých MS. Je jich co vím víc jak dva. A pokud bude poptávka, bude jich víc.

A tady jsem rád, že se nemusí výrobce řídit nějakou normou která stanovuje maximální hmotnost MS aby se ušetřil vosk pro armádu. Pokud MS, tak raději silnější. Tak si to poroučím já. Je pevnější a včely rychleji staví.

Karel

Pred par tydny jsem delal zkousky prohlizitele vcelstev.
Pri nalezu moru rozborem z meli se nanarizuje ani paleni, ale ani presypani na mezisteny. Postup je nasledujici, prijde clovek z veteriny s prohlizitelem vcelstev. Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.

PZ

>Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.<
------------------------------------------------------------
Takže, když prohlížitel zamění Mor včelího plodu např za Virovou nákazu včelího plodu, vše spálíme a budeme si klepat na ramena jak jsme dobří a neomylní. Není tomu náhodou tak, že podezřelý plást se zasílá na mikroskopické a kultivační vyšetření? Promiňte, ale nevěřím Vám příteli, že Vás v kurzu učili neomylnosti prohlížitelů. Promiňte mi pane kolego prohlížiteli, ale prostudujte si příslušnou literaturu. Avšak nic ve zlém. Jen pokud něco napíšu, musím to napsat tak abych se pod to mohl i podepsat.
JK

Pavel Zajicek:
Pri nalezu moru rozborem z meli se nanarizuje ani paleni, ale ani presypani na mezisteny. Postup je nasledujici, prijde clovek z veteriny s prohlizitelem vcelstev. Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.

---

Tak přece jenom moje volání je aktuální. Už jsem chtěl začít jásat, že rozum konečně zvítězil nad hysterií, ale ono ne. Jaká škoda. Odpoledne jsem projel předpisy SVS: žádná změna tam není!

Jest-li je tomu tak, jak př. Zajíček píše, bude to velmi „zajímavé“.

No ostatně SVS asi ráda utrácí zdravá včelstva, takže se změny asi jen tak nedočkáme.

MV

PS
Americká hniloba včelího plodu a mor včelího plodu je jedno a to samé. Označení „americká hniloba plodu“ vzniklo mimo jiné asi kvůli tomu, že toto onemocnění bylo (a je) v Americe hodně rozšířené. Vzhledem k tomu, jací jsou američtí včelaři ve směs prasata (někteří pomalu ani nevědí, co je to obměna díla), není se čemu divit.

"Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru. "
-----------------------------
při čtení tohoto příspěvku mi běhá mráz o zádech a napadá mě otázka, zda je potřeba, aby vůbec byl nějaký prohlížitel a ještě ke všemu otevíral nějaké úly.

PS
Americká hniloba včelího plodu a mor včelího plodu je jedno a to samé. Označení „americká hniloba plodu“ vzniklo mimo jiné asi kvůli tomu, že toto onemocnění bylo (a je) v Americe hodně rozšířené.M.V.

Martin, nie je to celkom tak, tieto dve choroby včelieho plodu literatúra rozlišuje, pokiaľ mor včelieho plodu-MVP je prakticky nezničiteľný, hniloba včelieho plodu-HVP v suchom prostredí hynie po roku.
MVP zapríčiňuje Bacillus larvae (mapadnutá larva nezapácha) (aj alvei naped. larva zapácha) WHITE 1904, baktérie vo forme spór prežívajú aj 30 rokov, HVP Streptococcus pluton White 1912. Sú to dve rozličné choroby.

I když to tedy není přímo ke včelám, musím se ozvat, protože tvrzení že
normy byly zrušeny jako přežitek komunismu, mě docela pobavilo :)

České technické normy (ČSN) nebyly zrušeny, pouze se staly NEZÁVAZNÝMI,
má to ale háček, normy jsou pro Vás nezávazné jen tehdy, není-li po vás
jejich dodržení požadováno zákonem, nařízením vlády, vyhláškou nějakého
ministra, ZÁKAZNÍKEM, atd...
Pro spoustu oborů-výrobků (jsem elektrotechnik) je zákonem vyžadováno,
aby výrobky, jdoucí na trh splňovaly patřičné normy a byly podle těchto
norem vyzkoušeny certifikovanými zkušebnami. U elektro výrobků se určitě
setkáváte se značkou C E - to znamená, že výrobek je ve shodě s
požadavky Evropské Unie, ty požadavky jsou samozřejmě dány normami.

A pak je tu ještě další argument proč dodržovat normy, i když nemusíte:
pokud váš výrobek přivodí někomu např. průjem a nebo ho rovnou zabije, u
soudu se pak bude velice hodit, že byl vyroben dle nějaké normy :)


Samozřejmě technické normy nejsou jen přežitek komunismu. "Normalizovat"
musejí i soudruzi na západě. Takže máme normy mezinárodní (dalo by se
říci celosvětové) - značí se IEC. Z těchto norem pak čerpají normy
evropské (EN) a z těchto zase pak normy naše - české - ČSN. Slovo
čerpají není úplně tak správné, přesný výraz je, že se normy
"harmonizují". Funguje to asi tak, že náš stát je členem CENELEC (tj.
evropské uskupení států, které používají stejné technické normy) a pokud
na určitou problematiku evropský úřad zpracuje normu, náš úřad pro
normalizaci (www.UNMZ.cz) tuto normu musí do určitého termínu, prakticky
v nezměněné podobě prohlásit i za českou normu (naše norma se
harmonizuje s tou evropskou). Pak máme tedy např. normu ČSN EN 61643-11.
Samozřejmě podobně to funguje i mezi EN a IEC, takže když nejvyšší
normalizační institut IEC vydá/aktualizuje světovou normu, tak např. do
jednoho roku ji máme platnou i jako evropskou normu a za další třeba rok
už platí i jako naše národní norma. A tak je to hezky na tom světě
zařízeno, že ve věcech není úplný bordel :)

Žádné zrušení norem se tedy nekoná, úřady pro normalizaci čile fungují
po celém světě, normy se opravují, aktualizují, harmonizují, ruší,
nahrazují, dělají úplně nové.... A protože máme to štěstí, že patříme
do evropské únie, kde je to samý papírový čert, tak nepočítejte moc s
nějakým rušením norem, nebo že by se ty stávající přísné, nahradily
nějakými mírnějšími, ale určitě se v budoucnu bude na normy klást větší
důraz a budou normy úplně na všechno :(



Více se k tomu nechci rozepisovat, slohová cvičení taky nerad čtu .....
Jen pokud by tu ještě někdo tvrdil, že normy jsou strašně drahé a proto
si je nikdo nekupuje a pak je ani nemůže dodržovat, tak to už taky není
pravda. Kupování jednotlivých norem za těžké peníze + další těžké peníze
za jejich aktualizace a opravy už cca dva roky není nutné a každý může
využívat on-line internetový přístup k českým normám za poplatek cca
3000 ročně. A to se vyplatí !




petr j.





Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: V?ha mezist?n
>> Datum: 18.12.2010 20:14:32
>> ----------------------------------------
>> Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle
>> Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí.
>> Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná
>> fakta._gp_
>> ........
>> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
>> Re: Váha mezistěn (49044)
>> Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že
>> když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to
>> netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou.
>> Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez
>> náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co
>> je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto:
>> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
>>
>> J.P.
>>
>>
>>
>>
>
>

Název Americké hniloba Je odvozen ne od rozšíření, ale proto, že právě v Americe byl mor odlišen od hniloby plodu.
A tak dnes rozlišujeme místo Hniloby plodu dvě různé choroby s podobnými projevy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 23:13:44
> ----------------------------------------
> Pavel Zajicek:
> Pri nalezu moru rozborem z meli se nanarizuje ani paleni, ale ani presypani
> na mezisteny. Postup je nasledujici, prijde clovek z veteriny s
> prohlizitelem vcelstev. Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru.
> Jakmile najde prvni znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita
> zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz
> se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.
>
> ---
>
> Tak přece jenom moje volání je aktuální. Už jsem chtěl začít jásat, že
> rozum konečně zvítězil nad hysterií, ale ono ne. Jaká škoda. Odpoledne jsem
> projel předpisy SVS: žádná změna tam není!
>
> Jest-li je tomu tak, jak př. Zajíček píše, bude to velmi ?zajímavé?.
>
> No ostatně SVS asi ráda utrácí zdravá včelstva, takže se změny asi jen tak
> nedočkáme.
>
> MV
>
> PS
> Americká hniloba včelího plodu a mor včelího plodu je jedno a to samé.
> Označení ?americká hniloba plodu? vzniklo mimo jiné asi kvůli tomu, že toto
> onemocnění bylo (a je) v Americe hodně rozšířené. Vzhledem k tomu, jací
> jsou američtí včelaři ve směs prasata (někteří pomalu ani nevědí, co je to
> obměna díla), není se čemu divit.
>
>
>

Takovéto lidi vysílá ZO na tak důležité školení a oni neumí ani interpretovat co se tam dozvěděli. Zase Naši ZO navštívil Náš veterinář přes včely a ten nám vysvětlil v čem spočívá nový postup.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 18.12.2010 23:34:40
> ----------------------------------------
> "Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni
> znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako
> projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze
> mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru. "
> -----------------------------
> při čtení tohoto příspěvku mi běhá mráz o zádech a napadá mě otázka, zda je
> potřeba, aby vůbec byl nějaký prohlížitel a ještě ke všemu otevíral nějaké
> úly.
>
>
>

Te výrok měl za úkol právě jen pobavit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 19.12.2010 01:56:26
> ----------------------------------------
> I když to tedy není přímo ke včelám, musím se ozvat, protože tvrzení že
> normy byly zrušeny jako přežitek komunismu, mě docela pobavilo :)
>
> České technické normy (ČSN) nebyly zrušeny, pouze se staly NEZÁVAZNÝMI,
> má to ale háček, normy jsou pro Vás nezávazné jen tehdy, není-li po vás
> jejich dodržení požadováno zákonem, nařízením vlády, vyhláškou nějakého
> ministra, ZÁKAZNÍKEM, atd...
> Pro spoustu oborů-výrobků (jsem elektrotechnik) je zákonem vyžadováno,
> aby výrobky, jdoucí na trh splňovaly patřičné normy a byly podle těchto
> norem vyzkoušeny certifikovanými zkušebnami. U elektro výrobků se určitě
> setkáváte se značkou C E - to znamená, že výrobek je ve shodě s
> požadavky Evropské Unie, ty požadavky jsou samozřejmě dány normami.
>
> A pak je tu ještě další argument proč dodržovat normy, i když nemusíte:
> pokud váš výrobek přivodí někomu např. průjem a nebo ho rovnou zabije, u
> soudu se pak bude velice hodit, že byl vyroben dle nějaké normy :)
>
>
> Samozřejmě technické normy nejsou jen přežitek komunismu. "Normalizovat"
> musejí i soudruzi na západě. Takže máme normy mezinárodní (dalo by se
> říci celosvětové) - značí se IEC. Z těchto norem pak čerpají normy
> evropské (EN) a z těchto zase pak normy naše - české - ČSN. Slovo
> čerpají není úplně tak správné, přesný výraz je, že se normy
> "harmonizují". Funguje to asi tak, že náš stát je členem CENELEC (tj.
> evropské uskupení států, které používají stejné technické normy) a pokud
> na určitou problematiku evropský úřad zpracuje normu, náš úřad pro
> normalizaci (www.UNMZ.cz) tuto normu musí do určitého termínu, prakticky
> v nezměněné podobě prohlásit i za českou normu (naše norma se
> harmonizuje s tou evropskou). Pak máme tedy např. normu ČSN EN 61643-11.
> Samozřejmě podobně to funguje i mezi EN a IEC, takže když nejvyšší
> normalizační institut IEC vydá/aktualizuje světovou normu, tak např. do
> jednoho roku ji máme platnou i jako evropskou normu a za další třeba rok
> už platí i jako naše národní norma. A tak je to hezky na tom světě
> zařízeno, že ve věcech není úplný bordel :)
>
> Žádné zrušení norem se tedy nekoná, úřady pro normalizaci čile fungují
> po celém světě, normy se opravují, aktualizují, harmonizují, ruší,
> nahrazují, dělají úplně nové.... A protože máme to štěstí, že patříme
> do evropské únie, kde je to samý papírový čert, tak nepočítejte moc s
> nějakým rušením norem, nebo že by se ty stávající přísné, nahradily
> nějakými mírnějšími, ale určitě se v budoucnu bude na normy klást větší
> důraz a budou normy úplně na všechno :(
>
>
>
> Více se k tomu nechci rozepisovat, slohová cvičení taky nerad čtu .....
> Jen pokud by tu ještě někdo tvrdil, že normy jsou strašně drahé a proto
> si je nikdo nekupuje a pak je ani nemůže dodržovat, tak to už taky není
> pravda. Kupování jednotlivých norem za těžké peníze + další těžké peníze
> za jejich aktualizace a opravy už cca dva roky není nutné a každý může
> využívat on-line internetový přístup k českým normám za poplatek cca
> 3000 ročně. A to se vyplatí !
>
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Normy byly zrušeny ne proto že by nevyhovovaly , ale proto ,že to byl
> přežitek komunismu. Oddůvodnilo se to tím, že všechno vyřeší Všemocná ruka
> konkurence. Jak se pak ukázalo, tak všechno dnes u nás řeší černá ruka Korupce.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> >> Datum: 18.12.2010 20:14:32
> >> ----------------------------------------
> >> Technická norma ČSN 57 0190 zkoušení včelího vosku u roku 1974, 1.3., dle
> >> Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví platí.
> >> Není to zprdnutí, ale jestli o něčem píšu, alespoň někdy si ověřím platná
> >> fakta._gp_
> >> ........
> >> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 18. 12. 2010
> >> Re: Váha mezistěn (49044)
> >> Příteli, před časem jsem se otázkou mezistěn zabýval. Musím konstatovat, že
> >> když se do něčeho rýpne, tak téměř všichni jsou jako vosy, ikdyž se jich to
> >> netýká. Jsou i tací, kteří tě vyždímají stran informací a pak tě sprdnou.
> >> Bohužel staré české dobré normy již od roku 1996 neplatí, protože byly bez
> >> náhrady zrušeny. Myslím si, že byly zrušeny proto, že nevyhovovaly těm co
> >> je vyrábějí ve velkém. Můžeš si ale prostudovat toto:
> >> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY52.html#_Toc512087315
> >>
> >> J.P.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>
>

To že z Nasavrk vyjde prohlížítel, který nezná platné veterinární předpisy a potom prezentuje hlouposti, není pro mě nic nového, už jsem se s tím setkal. Je to chyba kurzu v Nasavrkách. Proto si myslím, že celý tento kurz je vyhazování peněz. A navíc v praxi veterinu žádný prohlížítel nezajímá, když potřebují pomoc s prohlížením, tak jim stačí kdokoliv kdo má dobré oči, aby poznal změnu na plodu a má čas se toho zúčastnit.

Zapoměl jsi ještě na jednu podstatnou věc. Nesmí se včel bát, což se o všech veterinářích říct nedá. :-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 08:13:41
> ----------------------------------------
> To že z Nasavrk vyjde prohlížítel, který nezná       platné veterinární předpisy
> a potom prezentuje hlouposti, není pro mě nic nového, už jsem se s tím
> setkal. Je to chyba kurzu v Nasavrkách. Proto si myslím, že celý tento kurz
> je vyhazování peněz. A navíc v praxi veterinu žádný prohlížítel nezajímá,
> když potřebují pomoc s prohlížením, tak jim stačí kdokoliv kdo má dobré
> oči, aby poznal změnu na plodu a má čas se toho zúčastnit.
>
>
>

PZ:
Pred par tydny jsem delal zkousky prohlizitele vcelstev.
.......
Dulezita zminka je, ze jako projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru.
PZ
----------------------------

Proboha víc informací, ať víme co se na nás chystá.
Tohle snad organizuje lobby "Pálíme aby jsme mohli prodávat oddělky." :-(

Vždyť je to přesně naopak - včelstva co mají mezerovitý plod mohou být velice cenná - mají vysoce vyvinutý čistící pud.
Tak se k tomu prý nyní přistupuje - samozřejmě v zahraničí. Alespoň tak jsem pochopil z informace některých z našich odborníků.

Karel

No, nevím samozřejmě, co veterináři učí v Nasavrkách nyní, ale když jsem
před mnoha léty procházel kurzem prohlížitelů já, tak mezerovitý plod byl
pouze příznakem, nabádajícím k vyšší pozornosti, a ne příznakem samotného
onemocnění ... A po nálezu skutečné kliniky sice pro ten den končí
prohlížení, ale následuje odeslání vzorků k vyšetření a ne automatické
pálení ...
S pozdravem Petr

-----Původní zpráva-----
From: PavelN
Sent: Saturday, December 18, 2010 11:34 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Plon? vyet?en? moru

"Prohlizitel se snazi najit klinicky projev moru. Jakmile najde prvni
znamku, kontrola konci a nasleduje paleni. Dulezita zminka je, ze jako
projev moru se bere rovnez i mezerovity plod. Nikdo uz se nezajima, ze
mezerovity plod muze byti projevem neceho jineho nez moru. "
-----------------------------
při čtení tohoto příspěvku mi běhá mráz o zádech a napadá mě otázka, zda je
potřeba, aby vůbec byl nějaký prohlížitel a ještě ke všemu otevíral nějaké
úly.

Dobré ráno ,prosím pomooooooc ! Dělala jsem poprvé medovinu a mám z toho ocet ,lze něco s tím udělat ,asi se picnu :( ,
Třeba převeřít ,a za hoodně rychlého pohybu to vlítí do WC?
Děkuji všem za rychlou odpověĎ ,sedím u demižonku dva dny a nemůžu s toho spát :). Magdalena z Bosny.

Pani Magda, to sa stáva. Obsah vyliať do WC a skúsiť znovu, ale prípravu urobiť dôkladnejšie a až tak zakvasiť.

gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími.

Ano obě nemoci:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
jsou uvedenz v bodě h) nákazy včel v příloze 2 - NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) není součástí přílohy 2 ?


Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?

A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?

Rozdíl mezi morem a hnilobou je přesně jak popisuje př. Anton např. Včelařství od Veselý a kol. A já bych k tomu přidal ještě jednu nemoc s podobnými příznaky a to je virus pytlíčkovitého plodu. Nemoci nejsou od sebe okem rozeznatelné a při nálezu kliniky je důležité vždy provést lab. vyšetření. S virem si včely poradí sami a není třeba nic pálit, o hnilobě výzkumníci tvrdí, že tu naposledy byla někdy po válce a postup veteriny při zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako u moru.

Ano, postupovalo by se stejně.
Ale prosil bych odborníky o upřesnění jiné věci: Z některých předchozích
příspěvků by se dalo usuzovat, že jak mor včelího plodu, tak i jeho hniloba
jsou nemoci přenosné na člověka. Podle mých vědomostí tomu tak ale není -
učili jsme se, že jedinou nemocí včel přenosnou na člověka je zkamenění
včelího plodu. Kde je tedy pravda ?
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Ales Molcik
Sent: Sunday, December 19, 2010 11:07 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ploné vyetření moru
...zjištění hniloby oficiální není, ale myslím si že by se postupovalo jako
u
moru.

Za prvé: Jediná nemoc přenosná na člověka je zkamenění včelího plodu. Projevuje se mykotickým zánětem plic. Ohrozí zejména lidi s oslabenou imunitou.

Za druhé: Opakuji, mor včelího plodu a americká hniloba včelího plodu je totéž onemocnění (původce: Bacillus larvae). Ale hniloba plodu (evropská hniloba plodu) a americká hniloba plodu jsou dvě odlišné nemoci. Hniloba plodu je onemocnění způsobené primárně původcem jménem Bacillus alvei, sekundárně dalšími příležitostnými patogeny. Na rozdíl od moru, úhyn plodu při hnilobě nastává před zavíčkováním. V ČR se v sočasnosti nevyskytuje.

MV

Americká hniloba včelího plodu je překlad z latiny jako oficiální český název se používá mor včelího plodu. Proto bych v diskuzi upřednostnil používání oficiálního názvu, jen kvůli možné záměně dvou nemocí, jejíž název se liší pouze v počátku jestli americká nebo evropská.

Zdravim vespolek,

jsem rad, ze se to tady trochu rozvirilo a byl jsem oznacen za neandrtalce a kurz v Nasavrkach k nicemu apod. Zitra v praci Vam neskenuji skripta.

Klinicky priznak dle skript,
-propadla vicka a proderavena vicka,
- mezerovity plod.

Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to jen formalita.

Takze, za tim co jsem napsal si stojim.

Rekapitulace:

Vysetreni meli - nalez moru - kontrola prohlizitele s veterinou - projev mezerovity plod- formalni kontrola- potvrzeni pritomnosti moru v platech- paleni.

PZ



PZ

Pokud je mor nalezen v měli tak z čerstvého povětří se tam samozřejmě nedostal. Teď je už jen otázka kolik je to na desátou a co se dá dělat v slabšího napadení je šance na ozdravení, ale jak jde o deset na čtvrtou a víc tak tam bych diagnostiku nehledal a pálil po opakovaném vyšetření měli.

"Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to jen formalita.

Takze, za tim co jsem napsal si stojim. "
---------------------------------------
formalita...
ale důležitá!
když se v měli najde mor, může to signalizovat jen zvýšený infekční tlak, nikoli propuknutí nemoci. Navíc je vzorek měli směsným vzorkem.
Pokud jste prohlížitelem včelstev, měl byste být schopen pocopit, co z toho plyne. např
--v žádném z včelstev nemusí být klinické příznaky
--mezerovitý plod odeslaný k vyšetření - formalitě - může býr negativní, zatímco v jiném včelstvu mor skutečně propukl
--pokud je pro vás mezerovitý plod jasným důkazem o propuknutí MVP, je existence vaší funkce zcela zbytečná, a může se pálit rovnou podle výsledků v měli nebo ještě lépe podle hlasování uličního výboru

Připopmíná mi to zasedání polního soudu ve Švejkovi:

"Přiveďte odsouzeného ..."

Priteli, pokud k Vam prijde prohlizet vcely veterina jen s nekym kdo ma dobre oci,tak je klidne vyhodte, dokud Vam nepredlozi prohlizitel vcelstev platny certifikat, nema pravo Vam vase plasty prohlizet. Doporucuji ten kurz absolvovat, budete vedet, na co maji pravo a na co ne. A jake jsou Vase povinnosti. Ten kurz mel pro me velky smysl a vubec toho nelituji,ze jsem se zucastnil. Kdysi se kladl duraz pri rozhodovani o paleni na laboratorni vysledek- stalo se pak,ze na jihu Cech spalili jednomu chovateli matek tri stanoviste na zaklade laboratorniho vysledku. Chovatel matek si nechal udelat laboratorni rozbor jinde a ten dopadl negativne, v mezicase vsak jeho vsechny vcely lehly popelem. Takovych podnetu bylo vice, protoje dnes rozhoduji prohlidka vcelstev, jestlize se najde klinicky projev, tak ten bakterialni rozbor podezreleho plastu slouzi jen jako potvrzeni- jak jsem psal dle meho nazoru jde jen o formalitu.

PZ

Pokud bude za příznak moru plodu posuzován mezerovitý plod a následně dojde k pálení, budou kvůli tomu zlikvidovány včelstva všech starých včelařů, kteří neprovádějí brakování matek a včelstva všech ostatních včelařů, kteří svoje včely nebrakují podle mezerovitosti.
Projdou jen ti včelaři, kteří brakují matky podle mezerovitosti, bez ohledu na medné výnosy a další vlastnosti a snad ti včelaři, kteří každý rok či každý druhý rok nakupují matky z komerčních chovů matek a používají v chovu jen dcery, možná maximálně vnučky těch matek, protože tam předpokládám, že na mezerovitost brakují.

S mezerovitostí u mně je to spíš tak, že jsem v podstatě nikdy za těch pomalu 30 let, co chovám včely, nikdy nezažil včelstvo, u kterého by se v průběhu celého roku aspoň v nějakém období mezerovitost nenašla. To bych musel mít mor plodu ve svých včelách celých 30 let, případně pokud se vezme i můj předchůdce, tak nejméně dalších 20 let dozadu.

Jiná otázka je potom, když se uvažuje jak vysoká mezerovitost je přípustná a jak už ne. Při mém způsobu chovu, to znamená pokud možno držení linie v každém úlu neboli odchov matky pokud možno jen z plodu předchozí matky v tom úlu se občas stane, že nějaká linie začne degenerovat. Vedle menší síly včelstva a posun včelstva od určité přirozené míry živosti k určité netečnosti se to projeví právě zvýšenou mezerovitostí a zkrácením období na jaře, kdy mezerovitost ve včelách není. Toto jsou potom příznaky k ukončení té linie neboli k vybrakování.

Mezerovitost tedy nikdy nemůže být jako jediný a dostačující příznak pro prohlášení včelstva za nakažené morem plodu, to je prostě nesmysl. Může být v určitém nadměrném množství jako pomocný příznak.

Jinak jestli se bude klást důraz na mezerovitost, tak to nebude nic jiného než návrat do cca 80 let minulého století. Tehdy se ve Včelařství objevovaly články, podle kterých byla mezerovitost jako univerzální ukazatel kvality chovaných matek a podle kterých se měly v první řadě rozchovávat jen ty včelstva, u kterých se mezerovitost vůbec neobjeví, ostatní se měly brakovat. Trvalo mi tehdy asi dva roky, než jsem přišel na to, že odchovávané matky je sice vhodné podle mezerovitosti brakovat, ale platí to jen pro období cca týden, dva týdny zavíčkovaného prvního plodu nebo u přezimovaných včelstev pro období kolem 25 dubna - 10 května +- dva týdny, kdy je zavíčkovaný plod mezerovitý skutečně jen u nekvalitních matek. Po zbytek období roku je možné mezerovitý plod najít u všech matek, i u těch nejkvalitnějších.

Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ?

___________________________________________________________

O tom tu nikdo nepochybuje. Jde o to, v jaké míře, nikoliv zda je, či není! To je zásadní problém.
Pokud včelstvo má jen ojedinělé klinické příznaky, je zbytečné ho pálit. To se vyplatí jen u hodně zanedbaných včelstev, která nestojí za záchranu. Ve většině případů stačí celé stanoviště přemést na mezistěny (kompletně obměnit dílo) a je pokoj. Početní stavy včelstev se nezmění, můžete kontinuálně včelařit dál (sice případně s přechodně sníženým výnosem), nemusíte platit horentní sumy za předražené oddělky a podstupovat spoustu obstrukcí, peripetií a potíží spojených s jejich pořizováním. Mezerovitost může souviset s čistícím pudem, takže opět další nesmysl v předpisech. Sice jisté nenulové množství spor v přemetených včelstvech zůstane, ale budete-li dbát na obměnu díla (nejlépe radikální forma: norské zimování nebo zazimování na panenském díle), není se třeba bát, že by se toto množství spor třeba i během půl století nějak nebezpečně zvětšilo. Daleko pravděpodobnější je, že půjde k nule (zvláště pokud máte odolnější včely).

Jde o to naučit se s původcem moru žít a přestat se ho štítit jako nějaké včelí pandemii. Vše je to otázka zejména obměny, v druhé řadě čistícího pudu a obranyschopnosti včel. V přírodě je to vyřešeno perfektně. Rojením se včelstvo ozdraví, vnikne mladý viklání jedinec. Mateřák je tak či onak odsouzen k zániku. Jeho úkolem je vyprodukovat maximum rojů a zhroutit se. Zavíječi se postarají o obměnu díla, načež další roj se může v dutině usadit a vesele pokračovat dál.

Včelaři narušují tento přirozený a jediný v přírodě uplatňovaný mechanizmus obměny díla, a tak si zadělávají na mnoho problémů morem počínaje. Jedině radikální obměna díla je přirozená. Ani ne třetina plodiště, ani ne polovina plodiště, ale celé plodiště každý rok, a to jedině naráz (nikoliv postupně). Vkládání mezistěn do plodiště je ideální způsob, jak obměnu díla co nejvíc zneefektivnit.

MV

"Dobré ráno ,prosím pomooooooc ! Dělala jsem poprvé medovinu a mám z toho ocet ,lze něco s tím udělat ,asi se picnu :( ,
Třeba převeřít ,a za hoodně rychlého pohybu to vlítí do WC? "

No, pokud to je jen kyselé a spíš jen méně a nejsou tam žádné další pachutě, je možné zkoušet, udělat nový zákvas, přidat další med či cukr a nechat projít dalším kvašením. To tu kyselost trochu srazí, ale jen trochu. O kousek víc je možné kyselost srazit jedlou sodou nebo potravinářským uhličitanem vápenatým. Ale je to jen náprava stavu, která z toho v žádném případě neudělá kvalitní pitivo, jenom nápoj, který dříve byl jen trošku k pití, je potom o něco víc k pití, takže se to nemusí vylít. Podstatná chyba byla už udělána.
Příště je třeba dodržovat čistotu, dodržovat těsnost kvasicí nádoby, to byl asi důvod toho zoctovatění a dodržovat návod, pořádné rozkvašení zákvasu, teploty a další věci z návodu.
Pokud je zoctovatění silné a bez nějaké hnilobné a jiné pachuti třeba z usazených kvasinek ze dna, co takhle to nechat dooctovatět, doma stočit do flašek a použít místo octa třeba na nakládání zeleniny do nálevů?

AM:
Pokud je mor nalezen v měli tak z čerstvého povětří se tam samozřejmě nedostal. Teď je už jen otázka kolik je to na desátou a co se dá dělat v slabšího napadení je šance na ozdravení, ale jak jde o deset na čtvrtou a víc tak tam bych diagnostiku nehledal a pálil po opakovaném vyšetření měli.
------
To je jako se stěru záchodového prkénka nařídit pitvu celé rodiny.

Bohužel tento názor se stále víc šíří.


Karel

KaJi:
To je jako se stěru záchodového prkénka nařídit pitvu celé rodiny.
Bohužel tento názor se stále víc šíří.

---

Bohužel? Snad bohudík, ne snad?! :-)

MV

Proč bohužel Karle? Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam našel v diagnostice i potom. Proto vím, že u silněji napadených včel nepomůže nic ze známích metod, jakože ozdravných, a jde tedy už jen o to co nerychleji takové stanoviště zlikvidovat aby nedošlo k nákaze u souseda, pakliže není u něj nákaza ještě ani v měli prokázána

"Proč bohužel Karle? Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam našel v diagnostice i potom. Proto vím, že u silněji napadených včel nepomůže nic ze známích metod, jakože ozdravných, a jde tedy už jen o to co nerychleji takové stanoviště zlikvidovat aby nedošlo k nákaze u souseda, pakliže není u něj nákaza ještě ani v měli prokázána"

Jedná se o to, jestli nejsou stanoviště, kde by se v měli trvale každý rok po mnoho let našel mor a přesto ten včelař desetiletí úspěšně včelaří a bez nějakých zvláštních úhynů. Zatímco u druhého včelaře by stačilo nějakým způsobem přenesení těch spor od prvního včelaře a propukla by u něho klinika. Jestli to tak je, jako že nejnovější výzkumy, které ukazují, že mor plodu může být v měli objeven a klinika přesto ve včelstvu není, tomu naznačují, tak je systém plošného pálení špatně. A je třeba zjistit, proč u jednoho ta klinika nepropuká a druhého ano a u druhého akorát pozměnit způsob včelaření.
Akorát že je tady zase problém s výnosem medu podobně jako u varaózy. Kdo včelstva vytěžuje na maximum s cílem dostat z nich v první řadě co nejvíc medu a v přepočtu co nejvíce peněz, bude mít ta včelstva na propuknutí kliniky moru plodu mnohem náchylnější než druhý včelař, který ze včel med "doluje" méně intenzívně. Bude pak chtít bezhlavě pálit včelstva všem okolním včelařům s nálezem moru v měli a bezhlavě likvidovat všechny starší úly, jen aby se všude zavedl intenzívní chov včel výhradně od nakupovaných matek a výhradně v nových takzvaně moderních úlech, kde by mor zaručeně nebyl. A jemu tak v úlech zaručeně nepropukla klinika moru a mohl ze svých včelstev skrz med a další včelí produky vydolovat co nejvíce peněz...

Tak prostě místo kvalitní medoviny máš kvalitní medový ocet. Taky jsem ho jednou měl 10 litrů, do salátů byl vynikající. A ještě jedna poznámka Můj syn měl tehdy asi tak něco kol 4 let a po normálním octu se osypal a po tom medovém ne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Magdalena ajinovi?ov? <m.sulimova/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 19.12.2010 10:23:15
> ----------------------------------------
> Dobré ráno ,prosím pomooooooc ! Dělala jsem poprvé medovinu a mám z toho
> ocet ,lze něco s tím udělat ,asi se picnu :( ,
> Třeba převeřít ,a za hoodně rychlého pohybu to vlítí do WC?
> Děkuji všem za rychlou odpověĎ ,sedím u demižonku dva dny a nemůžu s toho
> spát :). Magdalena z Bosny.
>
>
>

Proto se to vyšetřuje laboratorně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 19.12.2010 10:41:36
> ----------------------------------------
> gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod
> včelími.
>
> Ano obě nemoci:
> 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
> 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
> jsou uvedenz v bodě *h) nákazy včel* v příloze 2 - *NÁKAZY A NEMOCI
> PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A
> JEJICH PŮVODCI*
>
> Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h)
> není součástí přílohy 2 ?
>
>
> Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít
> ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?
>
> A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při
> likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?
>
>
>

Už jsem se lek že manželka porodí sochu :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 19.12.2010 12:08:30
> ----------------------------------------
> Za prvé: Jediná nemoc přenosná na člověka je zkamenění včelího plodu.
> Projevuje se mykotickým zánětem plic. Ohrozí zejména lidi s oslabenou
> imunitou.
>
> Za druhé: Opakuji, mor včelího plodu a americká hniloba včelího plodu je
> totéž onemocnění (původce: Bacillus larvae). Ale hniloba plodu (evropská
> hniloba plodu) a americká hniloba plodu jsou dvě odlišné nemoci. Hniloba
> plodu je onemocnění způsobené primárně původcem jménem Bacillus alvei,
> sekundárně dalšími příležitostnými patogeny. Na rozdíl od moru, úhyn plodu
> při hnilobě nastává před zavíčkováním. V ČR se v sočasnosti nevyskytuje.
>
> MV
>
>
>

Věřím tomu, že morem se dá včelařit bez újmy na včelstvech s tím souhlasím. Ale bohužel jde o med který bude s největší pravděpodobností plný spor. Takový med vracíme cizím dodavatelům zpět a sami by jsme ho měli produkovat? A nebo zkuste někdo takový med někomu prodat s informací, že vaše včelstva mají nějakou nemoc. Nejde o včely, ale med. A klinika u víc nakaženého včelstva propukne vždy u menšího množství spor může jít o určitý způsob vlastní obrany a nebo o začátek nakazi. Ale stalo se spíš, že při otálení s rozhodováním a vybírání jen klinicky nemocných včelstev na jednom stanovišti, ve snaze snížit počet likvidovaných včelstev, to mělo efekt spíš opačný.

Mor najdeš ve všech včelstvech když se budeš dostatečně snažit a nemoc nepropukne. Z těch příznaků jsi uvedl jen mezerovitost a ne souběh 3 příznaků a jestli v tom ten rozdíl nevidíš pak je to špatné. Ta tak zvaná formalita je však rozhodující.


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 13:02:28
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> jsem rad, ze se to tady trochu rozvirilo a byl jsem oznacen za neandrtalce
> a kurz v Nasavrkach k nicemu apod. Zitra v praci Vam neskenuji skripta.
>
> Klinicky priznak dle skript,
> -propadla vicka a proderavena vicka,
> - mezerovity plod.
>
> Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ? Je
> pravdou, ze se pak bere plast na bakterialni rozbor, dle meho nazoru je to
> jen formalita.
>
> Takze, za tim co jsem napsal si stojim.
>
> Rekapitulace:
>
> Vysetreni meli - nalez moru - kontrola prohlizitele s veterinou - projev
> mezerovity plod- formalni kontrola- potvrzeni pritomnosti moru v platech-
> paleni.
>
> PZ
>
>
>
> PZ
>
>
>

Také považuji to vkládání mezistěn po pár kusech za nejhorší nešvar jak zdravotní tak i ekonomický.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 14:00:53
> ----------------------------------------
> Kdyz se v meli najde mor, myslite,ze pak ten mor nebude v plastu ?
>
> ___________________________________________________________
>
> O tom tu nikdo nepochybuje. Jde o to, v jaké míře, nikoliv zda je, či není!
> To je zásadní problém.
> Pokud včelstvo má jen ojedinělé klinické příznaky, je zbytečné ho pálit. To
> se vyplatí jen u hodně zanedbaných včelstev, která nestojí za záchranu. Ve
> většině případů stačí celé stanoviště přemést na mezistěny (kompletně
> obměnit dílo) a je pokoj. Početní stavy včelstev se nezmění, můžete
> kontinuálně včelařit dál (sice případně s přechodně sníženým výnosem),
> nemusíte platit horentní sumy za předražené oddělky a podstupovat spoustu
> obstrukcí, peripetií a potíží spojených s jejich pořizováním. Mezerovitost
> může souviset s čistícím pudem, takže opět další nesmysl v předpisech. Sice
> jisté nenulové množství spor v přemetených včelstvech zůstane, ale
> budete-li dbát na obměnu díla (nejlépe radikální forma: norské zimování
> nebo zazimování na panenském díle), není se třeba bát, že by se toto
> množství spor třeba i během půl století nějak nebezpečně zvětšilo. Daleko
> pravděpodobnější je, že půjde k nule (zvláště pokud máte odolnější včely).
>
> Jde o to naučit se s původcem moru žít a přestat se ho štítit jako nějaké
> včelí pandemii. Vše je to otázka zejména obměny, v druhé řadě čistícího
> pudu a obranyschopnosti včel. V přírodě je to vyřešeno perfektně. Rojením
> se včelstvo ozdraví, vnikne mladý viklání jedinec. Mateřák je tak či onak
> odsouzen k zániku. Jeho úkolem je vyprodukovat maximum rojů a zhroutit se.
> Zavíječi se postarají o obměnu díla, načež další roj se může v dutině
> usadit a vesele pokračovat dál.
>
> Včelaři narušují tento přirozený a jediný v přírodě uplatňovaný mechanizmus
> obměny díla, a tak si zadělávají na mnoho problémů morem počínaje. Jedině
> radikální obměna díla je přirozená. Ani ne třetina plodiště, ani ne
> polovina plodiště, ale celé plodiště každý rok, a to jedině naráz (nikoliv
> postupně). Vkládání mezistěn do plodiště je ideální způsob, jak obměnu díla
> co nejvíc zneefektivnit.
>
> MV
>
>
>

NO PÁNOVÉ ,zcela jste mě překvapili ,že jste reagovali ,bravo!
A díky.Hned jste mi zvedli náladu .Ten ocet si nechám ,byl to kvalitní med.Ovšem neznamená ,že když pobývám dlouhodobě v Bosně ,že s tímto kvasem končím,naopak jdu znova do toho!Když už se učím chovat včelky ( Díky manželovi)a ne jenom jíst med ,tak ta medovina bude radost.Teď vyrábíme ůly z tvrzelého poliesterenu ,tak jsem zvědavá ,jak na to holky včelí budou reagovat.Pozdrav Vám všem ! Magdalena :)

Ales Molcik:
Já jsem měl možnost takto napadená včelstva zkusit ozdravit, výměna do nového včetně hladovění a výsledek byl, že mor se tam našel v diagnostice i potom.

___________________________________________________________


Jaký byl výsledek vyšetření před přemetáním a po přemetání?
V jakém časovém rozpětí od přemetání bylo druhé vyšetření provedeno? Můžete vyloučit reinfekci (vložením nakaženích plástů, vyloupením nemocného včelstva)?

Co takhle vyzkoušet druhé přemetání?

MV

Jsem mizerný češtinář, ale je nutné chápat to souvětí jako tři věty hlavní. Nevím jak bych Vám můj výklad nadpisu ještě vysvětlil. Klidně to dejte na rozbor na Ústav českého jazyka. Věty hlavní a vedlejší se určují také podle celkového obsahu, v tomto případě celé přílohy a členění na přenosné mezi druhy a podle druhu je snad pochopitelný. Je to učivo 4té třídy ZŠ.

Postupy SVS i jakožto absolventa s osvědčením prohližitele, jsou mi jasné a známé. Nákazu potvrzuje odběr vzorku. Následuje potvrzení původce. Následný postup se volí podle toho jakého původce.

U hniloby, s kterou ve velkém mimojiné podle veřejných informací bojoval i populární Američan s působností ve Francii a Chile p. Kefuss, jsou trochu odlišné postupy než u moru. Je tam menší razantnost při likvidaci. Je nutné utratit pozitivní včely. Není ale až tak nutné pálit úly._gp_

........
Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 19. 12. 2010
Re: Plošné vyšetření moru (48160) (48162) (49062) (49068) (49084) (49087)
gp> Zdravím. Pěkná zajímavost, díky zani. Já tam včelí nemoci vidím jen pod včelími.

Ano obě nemoci:
1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu)
2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu)
jsou uvedenz v bodě h) nákazy včel v příloze 2 - NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

Ta stránka mi připadá vcelku přehledná. Pochopil jste to tak, že bod h) není součástí přílohy 2 ?


Ale zaznělo tu, že jde o dvě různé choroby. Pane Turčány, lze někde najít ty zmiňované publikace? Jsou dost letité, nevíte někdo i o něčem novějším?

A další dotazy: Vyskytují se u nás obě? A pokud ano, přistupuje se při likvidaci nákazy k obojímu stejně? A rozezná prohlížitel rozdíl?

"Mor najdeš ve všech včelstvech když se budeš dostatečně snažit a nemoc nepropukne. Z těch příznaků jsi uvedl jen mezerovitost a ne souběh 3 příznaků a jestli v tom ten rozdíl nevidíš pak je to špatné. Ta tak zvaná formalita je však rozhodující."

Jakéže tři příznaky moru plodu to jsou? Já vím jen o hynoucím plodu a o specifickém způsobu rozpadu toho uhynulého plodu.

Třetí by mělo být to, že oproti hnilobě se uskutečňuje víčkování napadených buněk a jsou patrny perforace při předlaku když buňka vyvíjí plyny. Nemusí to být ale pravidlem, protože některé kmeny MVP jsou prý rychlejší a víčkování pomalejší. Vše potvrzuje nebo vyvrátí vzorek a laboratorní kultivace. _gp_


......
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 12. 2010

Jakéže tři příznaky moru plodu to jsou? Já vím jen o hynoucím plodu a o specifickém způsobu rozpadu toho uhynulého plodu.

Ono je těch přínaků dokoce i více. 1) mezerovitost. 2) Zápach po kostním klihu, 3) příškvarky v buňkách, 4) propadání plodových víček, 5) proděravění víček, 6) Zápalkový test na příškvarku, (specifický rozpad plodu).

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 18:01:51
> ----------------------------------------
> "Mor najdeš ve všech včelstvech když se budeš dostatečně snažit a nemoc
> nepropukne. Z těch příznaků jsi uvedl jen mezerovitost a ne souběh 3
> příznaků a jestli v tom ten rozdíl nevidíš pak je to špatné. Ta tak zvaná
> formalita je však rozhodující."
>
> Jakéže tři příznaky moru plodu to jsou? Já vím jen o hynoucím plodu a o
> specifickém způsobu rozpadu toho uhynulého plodu.
>
>
>

V tý době se výsledky z lab. vyšetření označovali počtem křížků. Tenkrát jsem měl šest včelstev a u čtyř se našla klinika na jaře s výsledkem dvou až tří křížků. Od přemetení do rojáku až po nový odběr to bylo devět týdnů s výsledkem druhého vyšetření o jeden křížek míň. Jestli tři křížky znamenalo by dnes deset na třetí nevím. Ale kdyby tomu bylo tak, dalo by se říct, že je možné i z deseti na třetí při dvojím přemetení se dostat na nulu. Ale s jistotou to tvrdit nebudu. Postup jsem měl ten, že všechny včely jsem přemetl do nových rojáků a držel je o vodě pět dní ve sklepě, za tu dobu zeslábla asi tak o třetinu a potom jsem je usadil přes náběh, kdy se i dost vyprázdnily, do nového úlu s novými rámky a mezistěnami do krmítka roztok cukru aby stavěly. Zalétávání vylučuji v tý době už jiná včelstva v katastru nebyla. Všechno se odehrálo za tichého souhlasu veterináře, protože ho to také zajímalo, a to že skončí na ohni už bylo jasné na začátku. A já to hodnotím tak, že po druhé bych do toho šel jen s menším výsledkem počtu spor při vyšetření z měli. Jinak je to bez výrazného efektu mor přenáší hlavně dospělé včely a ty dezinfikovat nejde.

Dobré je proti octovatění šťávu pasterovat (je to postup jak na teplý tak také na studený způsob) a uchovat v místnosti kde nemají přístup ke kvasu mušky octomilky. Je nutné, také, aby se v prostoru kde probíhá alkoholová fermentace medoviny nevyskytovala další fermentace octová. U vinařů je to děs, když mají něco infikováno octem nebo octovými bakteriemi. Tyto bakterie mohou být i v nádobách ve stěně. Zdravím do Banja Luka - Srpska_gp_
.......
Magdalena Šajinovičová (109.165.162.195) --- 19. 12. 2010
Poděkování
NO PÁNOVÉ ,zcela jste mě překvapili ,že jste reagovali ,bravo!
A díky.Hned jste mi zvedli náladu .Ten ocet si nechám ,byl to kvalitní med.Ovšem neznamená ,že když pobývám dlouhodobě v Bosně ,že s tímto kvasem končím,naopak jdu znova do toho!Když už se učím chovat včelky ( Díky manželovi)a ne jenom jíst med ,tak ta medovina bude radost.Teď vyrábíme ůly z tvrzelého poliesterenu ,tak jsem zvědavá ,jak na to holky včelí budou reagovat.Pozdrav Vám všem ! Magdalena :)

Mor přenáší hlavně krmičky na další plod a trubce. Ti jej údajně pak roznáší díky zalétávání do dalších úlů i na kilometry daleko.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plosne vysetreni moru-MVP
> Datum: 19.12.2010 18:29:45
> ----------------------------------------
> V tý době se výsledky z lab. vyšetření označovali počtem křížků. Tenkrát
> jsem měl šest včelstev a u čtyř se našla klinika na jaře s výsledkem dvou
> až tří křížků. Od přemetení do rojáku až po nový odběr to bylo devět týdnů
> s výsledkem druhého vyšetření o jeden křížek míň. Jestli tři křížky
> znamenalo by dnes deset na třetí nevím. Ale kdyby tomu bylo tak, dalo by se
> říct, že je možné i z deseti na třetí při dvojím přemetení se dostat na
> nulu. Ale s jistotou to tvrdit nebudu. Postup jsem měl ten, že všechny
> včely jsem přemetl do nových rojáků a držel je o vodě pět dní ve sklepě, za
> tu dobu zeslábla asi tak o třetinu a potom jsem je usadil přes náběh, kdy
> se i dost vyprázdnily, do nového úlu s novými rámky a mezistěnami do
> krmítka roztok cukru aby stavěly. Zalétávání vylučuji v tý době už jiná
> včelstva v katastru nebyla. Všechno se odehrálo za tichého souhlasu
> veterináře, protože ho to také zajímalo, a to že skončí na ohni už bylo
> jasné na začátku. A já to hodnotím tak, že po druhé bych do toho šel jen s
> menším výsledkem počtu spor při vyšetření z měli. Jinak je to bez výrazného
> efektu mor přenáší hlavně dospělé včely a ty dezinfikovat nejde.
>
>
>

"Ono je těch přínaků dokoce i více. 1) mezerovitost. 2) Zápach po kostním klihu, 3) příškvarky v buňkách, 4) propadání plodových víček, 5) proděravění víček, 6) Zápalkový test na příškvarku, (specifický rozpad plodu)."

No, spojovat mezerovitost s morem plodu je nesmysl, je to totéž jako spojovat s morem plodu jakékoliv uhynulé včelstvo, mezerovitost je běžný projev mnoha příčin.
Proděravění víček se "zadaří", když v předjaří se včelstvo rozploduje a potom zkolabuje, uhyne a úl se nevyčistí. Zápachy z takového plodu taky vznikají všelijaké včetně toho připomínajícího klih. V jinou roční dobu a hlavně v ještě fungujícím včelstvu je to určitě pro mor plodu podstatný příznak.
Ostatní beru, dík za informace.
R.P.