76391

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053) (49055)

"Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický. "

Přesně tak, vedle ceny to nepohodlí bude dělat hodně. Ale co se týká té kvality, nesouhlasím, že to bude vždy automaticky výrazně kvalitnější než v supermarketu. V supermarketu to má vždy víceméně stálou kvalitu, i když v průměru obvykle mizernou, u drobných producentů bude jedním z velkých problémů právě kolísání kvality a to možná i v obrovském rozsahu. Například u mléka podle mně prodej syrového mléka z místních zdrojů v podstatě čeká na tu cca desítku nešťastníků ( a nešťastníka producenta), co budou mít smůlu a jejich mléko bude nakaženo třeba encefalitidou nebo něčím podobně závažným, potom se růst takového prodeje zarazí nebo zpomalí.
Je to potom na znalostech toho kupujícícho či na jeho instinktech či štěstí, aby nekoupil zrovna to výrazně nekvalitní zboží.
Já ještě pamatuji matně rozlévání mléka v místní prodejně do bandasek, špínu na jejich hliníkovém tuším půllitrovém naběráku, kterým to mléko z konve odměřovali, dneska to je podstatně lepší, ale pokud bude smůla, přes drobný prodej mléka projde ke konečnému spotřebiteli i to infikované....
Ještě že med je přirozeným způsobem bakteriostatický...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053) (49054)

"Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem."
---------------------------------------
No, nevím. V mlékárně nepracuji, ale narodil jsem se v zemědělské rodině a chodil na zemědělskou školu. Kravka vždy patřila do našeho chléva, takže vím, co je mléko. uzdělejte pokus. Kupte krabicák, mléko v plastové lahvi a mléko od zemědělce. Dejte to doma na stůl a pozorujte. Zjistíte, že ta tekutina v krabici nikdy nezkysne, po delším čase zhořkne a na jejím povrchu vzniknou krásně žlutá mastná oka.
Ale to už jsme opravdu daleko od včel a dokonce i od GM rostlin na začátku tohoto tématu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)

Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?
-------
To je určitý problém, ale co. Zkysne.
Včera přijel chlap s mlékem ve sklenici, v pondělí zas. Žádný problém v zimě, na léto se mu chlad. vůz nevyplatí a tak vydrží míň. Tak máme pondělí úterý čerstvé, středa krabicové.

Ten chlap tady u nás jezdí s mlékem už skoro 20 let. Začal se Škoda120, dnes má několik pick-upů co to tady objíždějí.

Ale je logické že nevytlačí prodej krabic a zaujme jen zlomek obyvatelstva. Ale je to dobrý studijní případ - ochoty prodávat a ne nadávat na zloděje obchodnický. A taky ochoty nakupovat nepohodlně a dráž kvalitu. I když mi přijede až k domu večer, je to určité nepohodlí. Oproti tomu, že navalím tři kartony u supráku do kufru a nemusím si hlídat abych byl večer dome. O úspoře peněz nemluvě.
Je to nepohodlné pro obě strany ale je za to větší kvalita u mě za vyšší cenu, u něj jistý a větší profit.

Stejně je možné se podívat na ochotu nepohodlně prodávat a nakupovat med. Osobně vidím poměrnou korelaci mezi neochotou nepohodlně /pracně/ prodávat a ochotou nadávat na ptáky obchodnický.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051) (49053)

"Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?"

Taky si to myslím. Ty bedýnky a další způsoby všelijakého alternativního zásobování s vyloučením větších prodejních řetězců zatím jedou, protože převážná většina lidí v nich jsou nadšenci, kteří si vlastní práci a čas neúčtují nebo účtují levně pod cenou práce. Pokud se to rozšíří a přibudou další prodejci, tak ti už budou svou práci účtovat a ceny půjdou výš. Nicméně je důležité toto podporovat, protože využíváním místních zdrojů zůstávají prakticky všechny peníze tady, neodcházejí třeba do Polska, Holandska nebo Španělska. Nákupem cizích produktů v supermarketech jde prakticky celá cena za producenty nebo za majiteli supermarketu, u nás zůstane jen nepatrný kousek peněz, který jde na platy místních zaměstnanců a na další místní náklady provozovatele.
Mimochodem, v trvanlivém mléku není žádný řepkový nebo jiný olej, to je pouze jen další urban legend šířená mezi lidmi. V krabicovém mléku je prostě jen mléko, rozdíl v chování je dán odsátím části mléčného tuku, rozbitím zbývající mléčné emulze ultrazvukem na mnohem menší částečky a v podstatě stoprocentní sterilizací takového materiálu vysokoteplotním vteřinovým ohřevem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051)

"Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor. "
-------------------------
Musím se přiznat, že podbný dovětek jsem ze svého příspěvku smáznul. Myslím si totéž, ale také si myslím, že je to utopie. Takto to můžu praktikovat já, protože v naší velkovesnici najdu pár pěstitelů a chovatelů v podstatě všeho, co k obživě potřebuji. Něco s nimi vyměním za med, něco koupím, něco si sám vypěstuji. Na zimu zakonzervuji, zmrazím.
Je to ale řešení pro většinu obyvatelstva? Není! Většina obyvatelstva totiž musí pravidelně nakupovat, protože nemají kde uskladňovat, k farmářům je daleko, zpracování výpěstků zabere čas, který je málo kdo ochoten obětovat. Med ze dvora nakoupí zákazník 1X max 3X za rok. Čerstvé potraviny se musí nakupovat několikrát týdně.
Z vlastní zkušenosti musím říct, že pracovat se skutečnou potravinou je pro dnešního "spotřebitele" šok. Vezměme si mléko. Všudypřítomný krabicák, jako mléko se tvářící emulze odpadu ze zpracování mléka, vody, řepkového oleje a konzervantů. Můžete nechat v krabici několik dnů na stole a ta bílá tekutina je pořád stejná. Zatímco opravdové čerstvé mléko potřebuje svou péči. Někdy stačí aby přišla bouřka a už je kyselé i v lednici - samozřejmě, uděláme tvaroh a večer bude zase čerstvě nadojeno. Ale kdo to dnes ví, kdo je ochoten a schopen toto obstarávat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050) (49051)

NitraM (62.245.68.31) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050)

"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________

Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Martine, tak jest. Osobně velmi oblibuji systém zvaný "Bedýnky". Je to čerstvé, z místa a od někoho, koho známe. U nás už je v tom systému i med. A jde velmi na odbyt. Jde jen o to, aby se našlo pár tahounů, kteří najdou cestičky, kontakty, propojí lidi a to vše nějak udržují v chodu. Není to málo práce, ale dnes se "sítěmi" je to o dost snazší. A odpovědní a slušní pěstitelé a chovatelé dbají na dobrou pověst, protože je v okolí všichni znají ... Pravda, nemohou nabídnout takovou "perversi" jako jahody v lednu, ale také o tom to je. Vše "suo tempore" neboli v pravý čas ... pak se můžeme těšit, co v ten pravý čas přijde. S medem je to samozřejmě trochu jinak. Je to drobná práce, běh na dlouhou třať, ale vyplatí se. To už je ale trochu mimo téma GMO a včel. Omlouvám se ... :-)
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.245.68.31) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049) (49050)

"Otázka zní: Co je lepší?"
_________________________

Myslím, že vyhnout se maximálně právě oné cestě prodejním řetězcem. Tedy zkrátit onu dobu od vypěstování ke spotřebiteli, konzumovat místní zemědělské produkty (samozřejmě jen tam, kde to jde). Asi obecným rozšířením toho, o co se snažíme prodejem medu "ze dvora". Každý ale, ať si zvolí vlastní cestu. Je to jen můj názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048) (49049)

"+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ... "
---------------
ano, ano, velmi se mi líbil výrok pana Opatrného: Když chcete vidět sbírku plísní, kupte si nějakou biopotravinu.

Jeho blog stojí za přečtení. Je to pohled na GM z druhé strany. Lidí na planetě je čím dál víc a je potřeba je nějak uživit - Kdo někdy něco pěstoval alespoň na zahrádce, ví, že bez pesticidů to moc nejde ani v malém, natož ve velkém. Všichni ale chceme zdravotně nezávadné potraviny, pokud možno bez pesticidů...

z tohoto pohledu je evropské ekologické zemědělství takové zahrádkaření ve velkém, které ale konzumentům nic zdravého nepřináší. Potraviny neošetřené žádnými prostředky se už na poli a hlavně cestou prodejním řetězcem stávají hostiteli plísní a hnilob, na nichž si nadšený biokonzument pochutná.

Otázka zní: Co je lepší?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047) (49048)

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047)

http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
+ reportáž J. Danihilíka z proběhlé praž. konference s obrázky i z Opatrného přednášky ...
http://www.mojevcely.eu/news/live-and-let-die-/

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=206:mezinarodni-vcelarska-konference-je-za-nami&catid=55:psnv-probehle&Itemid=87
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 12. 2010
Re: Genetické manipulace a vcely (49047)

http://opatrny.bigbloger.lidovky.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 12. 2010
Genetické manipulace a vcely

http://www.zvedavec.org/komentare/2010/12/4118-geneticke-manipulacie-katastrofa-genetickeho-inzinierstva.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044)

Jaká je přibližná průměrná váha mezistěn, ideálně v g/m2? Ale přepočítat už si to kdyžtak přepočtu. Jen nemám žádnou po ruce abych jí zvážil a potřebuju to vědět, nicméně na netu je to asi nedohledatelný údaj. Díky

Podľa normy je váha 1 dm2 Ms 8,3 g, ale to vždy záleží od hrúbky Ms. Vy sa pýtate na váhu 1 m2, potom 10O dm2 x 8,3 g =
830 g/m2 =0,83 kg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 16. 12. 2010
Re: Váha mezistěn (49044)

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kolik-mezisten-na-100-ramku-42x17-cm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (88.146.180.146) --- 16. 12. 2010
Váha mezistěn

Jaká je přibližná průměrná váha mezistěn, ideálně v g/m2? Ale přepočítat už si to kdyžtak přepočtu. Jen nemám žádnou po ruce abych jí zvážil a potřebuju to vědět, nicméně na netu je to asi nedohledatelný údaj. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 16. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039) (49040)

Tak tak , užší spodní loučka a mezistěnu přirazit k ní .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 12. 2010
Re: Výrobci mezistěn v ČR (3722) (3738) (3745) (3746) (3775) (49031) (49034)

Chramosta:Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
J. Burgel : dekuji p.Mira P.a p. Chramosta
budu toho měnit více než 10 kg tak aby včely mezistěny dobře braly , děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 16. 12. 2010
Re: ohlas na sjezd včelařů (49035)

Nějaké informace najdete na oficiálním webu ČSV. Mimo jiné tam píšou, že nové stanovy byly schváleny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49032) (49033) (49039)

Hlavně záleží na používaném medometu. U tangeciálního je to úplně jedno. U radiálu Pokud není rámek dostavěn až po spodní loučku, tak drátkování nesmí být svislé rovnoběžně. Dostavování po spodní loučku významně napomáhají užší spodní loučky . Za nejlepší považuji šířku 14 - 16 mm.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 16.12.2010 09:39:45
> ----------------------------------------
> Jo vybírat proti sobě přibližně stejně těžké rámky to já musím . Ale svislé
> drátkování tomu moc nepomohlo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 16. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49032) (49033)

Jo vybírat proti sobě přibližně stejně těžké rámky to já musím . Ale svislé drátkování tomu moc nepomohlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 16. 12. 2010
Re: Výrobci mezistěn v ČR (3722) (3738) (3745) (3746) (3775) (49031)

Beru jedině od něj a jsem spokojený.Kvalita,rozměry,domluva i cena vše v pořádku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiránek a spol... (83.208.80.247) --- 15. 12. 2010
Ohlas na sjezd atd...

Vážení přátelé, je týden po sjezdu a nikde ani slovo jak jsou včelaři spokojeni třeba s novým předsedou nebo jinými členy předsednictva. Nové znení stanov jsem nikde neviděl tak se asi neměnily. Jestli má někdo čerstvější správy můžete nás včelaře informovat.
*****************************************************
Takže příteli,tady vidíte,že ani sjezd se zdejšími účastniky konference ani nepohne,i když se koná po mnoha letech. Co z toho vyplývá? Inu přece to,že je to nezajímá,a proč je to nezajímá ? Inu proto,že z 95% buď nejsou členy ČSV a mají jiné zájmy než nějaký sjezd po 5 letech a nebo prostě to není jejich parketa,jsou to lektoři a radí jiným způsobem , jim vlastním.
Těch několik zbývajících členů ČSV zde na konferenci si raději počkají na lednové číslo Včelařství,kde se dozví více a je třeba doufat,že tento sjezd byl úspěšný v tom,že se přece jen trochu to předsednictvo obměnilo.Podle pořekadla - nové koště dobře mete- a doufejme že k dobru včelařů v této nesnadné době,držme jim proto palce...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49032) (49033)

Mimo téma: Karle v počátcích jsem měl včelstva na lang. vysoký 2x + nízké, ale později jsem přešel na dadant 285 + nízké. Pozoroval jsem, že když je vysoký rámek 448x232 tak včelstvo zimní zásoby ukládá jen do horního nástavku, kde v podletí ploduje a přes mezeru do spodního nástavku se s plodováním včelám v tomto období moc nechce. Takže to včely spíš omezovalo. A v sezóně, když potřebuji prohlédnut plodiště, tak neprohlížím dva nástavky, ale prohlížím jen jeden nástavek. V ostatních není nic zásadního. Takže když kombinovaný způsob, tak pro mě vyšel výhodnější dadant.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.102.124.123) --- 15. 12. 2010
ohlas na sjezd včelařů

Vážení přátelé, je týden po sjezdu a nikde ani slovo jak jsou včelaři spokojeni třeba s novým předsedou nebo jinými členy předsednictva. Nové znení stanov jsem nikde neviděl tak se asi neměnily. Jestli má někdo čerstvější správy můžete nás včelaře informovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Chramosta (78.156.147.86) --- 15. 12. 2010
Re: Výrobci mezistěn v ČR (3722) (3738) (3745) (3746) (3775) (49031)

Mezistěny od pana Školy používám již několik let.
S jejich kvalitou jsem spokojen.
Připadají mi poněkud silnější,než mezistěny např. od pana Kováče.
Beru rozměr 43 na 15.
Z 1 kg jich mám asi 13 ks.
Panu Školovi se daří celkem přesně dodržet i požadovaný rozměr, takže nemusím nic přiřezávat.
Mohu doporučit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49032)

Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ?
----------------
No mám jen jedny rámky zatím. Nakupuji je stlučené a vydrátkované a se všemi zacházím stejně. A až se bude kutálet z rámků melecitoza, tak to nemusím rozlišovat. Prostě přidám na otáčkách a nebudu studovat co mám zrovna v koši.

Až mi někdo ukáže jak vytáčí plný panenský stavební rámek zavíčkovaný až dolů a i kdyby jen Langa18cm, tak se nechám poučit. Tedy společně v koši s normálními rámky.
ˇUspora pár korun na drátkjování mi nevyváží problémy při vytáčení - stačí když musím vybírat k sobě podle váhy. Ještě dávat na stranu stavební atd. Notabene jak to rozlišovat. To by taky zdržovalo.

Teprve teď po deseti letech jsem koupil přířezy - právě proto, že je chci v kombinovaném provozu - tedy 2xLang24cm + nízké vyřezávat ala Broněk. V tomhle provozu je nebudu vytáčet a tak mi chybějící drátky nebudou vadit.
No a taky do nich zkusím plast. mezistěny.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019)

jeden ti poradí to a druhý zase něco jiného . Nejvíce mne pobaví , když ti někdo poradí zrovna ten svůj způsob a důvod proč ano , je , že to tak dělá od mala. Za tyto příspěvky jsem obvzlášť vděčný . V TV není žádná komedie , tak proč nepobavit i ostatní . Já radím zase vodorovně. Tenká dolní loučka je jedno , mezistěny nesjíždí je druhá. Proč si komplikovat život s drátkováním u stavebních ? Vyzkoušej to co ti nejvíc vyhovuje !!!! Největší blbost je to kombinovat . Řeči , že se to svisle kroutí , hm , záleží v jakých rozmezích máš první drátky od kraje a taky jak hustě , no a pak práce a délka drátu . Při vodorovném to máš tři délky .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 12. 2010
Re: Výrobci mezistěn v ČR (3722) (3738) (3745) (3746) (3775)

Chtěl bych požádat o zhodnocení mezistěn výrobce Miroslav Škola chodová Planá, Vyškovská 186.
Mezistěny vyměnuje a prodává, Lofellman Horní Počernice
děkuji
J. Burgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49020) (49022) (49023) (49026)

Také jsem se zabýval tou myšlenkou pásku ke spodní loučce u stv. rámků Po prvním roce použití jsem s tím skončil jako se zytečností. Nevidím důvod proč si stím hrá.t Stejně dílo v podletí proženu slun. tavidlem nebo do zimy jinak zlikviduji.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 15.12.2010 10:41:50
> ----------------------------------------
> "Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?"
> ______________________
>
> Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování.
> Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé
> drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také
> setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak
> hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke
> spodní loučce.
> Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí.
> Přeji hodně úspěchů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 15. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019)

Ahoj, dokud jsem nepřešel na nízké nástavky, které není třeba drátkovat, užíval jsem si podobně...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 14.12.2010 16:11:59
> ----------------------------------------
> Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
> Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne
> (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v
> zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
> Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše
> zkušenosti? Děkuji.
> Marcel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 12. 2010
RE: drátkování rámků (49019)

Používám svislé drátkování, protože jsem tak začal jako malý kluk. Krajní svisle, prostřední se trochu sbíhají, aby mezistěna nemohla sjíždět (pokud ji rychle vystaví a v silné snůšce panenské dílo rychle zanesou). Důležité je dodržení symetrie toho sbíhání, aby rámek držel pravoúhlost. Drátky napínám jen tak, aby se při zahřátí proudem nepronesly. Viz obrázek:
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/3.html

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Marcel
Sent: Tuesday, December 14, 2010 4:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: drátkování rámků

Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji.
Marcel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 15. 12. 2010
Re: dratkovani ramku (49019) (49020) (49022) (49023) (49026)

NitraM (62.245.68.31) --- 15. 12. 2010
Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Také vidím jako dobrý kompromis šikmé drátkování. Nebo kombinaci: svisle blízko u bočních louček a pak šikmo.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.245.68.31) --- 15. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49020) (49022) (49023)

"Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?"
______________________

Taky jsem vyzkoušel oboje a vyšlo mi jako mnohem lepší svislé drátkování. Resp. nepoužívám ani zcela svislé, ale jako ideální vidím svislé šikmé drátkování. Mezistěna pak nesjíždí. Při vodorovném drátkování jsem se také setkal s větším prověšováním a především je u mě podstatné, že nelze tak hezky natavit právě onen proužek mezistěny u stavebních rámků na doraz ke spodní loučce.
Je to ovšem jen můj názor, nic více. Včelaření na tom určitě nestojí.
Přeji hodně úspěchů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49021) (49024)

Zkoušel jsme oboje, vodorovné považuji u rámků na šíř za výhodnější. Míň protahů.
Deformace rámků ja taky menší.

Má to ovšem úskalí u vyšších rámků atd. Občas se MS zvarhánkovatí. Zřejmě se jedná o případy, kdy byl velký rozdíl teplot - nízká při tavení a včely v úle se na MS hned nevrhly a ta se prověsí. I když se mi to občas stane, tak preferuji vodorovné.

A čelím tomu tím, že šetřím a poměr zatavovaných MS je následující po 1/3 - plná, trojůhelníková a čistě stavební.
Jak a kám které vkládám je věcí citu, u slabších včelstev a větší plochy MS, u dalších je nechávám pracovat.
U celých nástavků je jádro plnější MS kolem jedné - dvou souší.

Pokud někdo má větší plodiště nebo včelaří bez mřížky, tak může tímto způsobem ušetřit spoustu vosku a hlavně práce.
Ale che to přecházet na volnou stavbu postupně, včely musí mít v době stavby dostatek trubců - tedy mohly si stavět rok předtím trubčiny do sytosti a není třeba s ebát ji jim tam přes zimu nechat několik rámků - ale s citem . ne mít uprostřed horního nástavku 6 rámků trubčiny.
Dobré je to tam, kde je dlouhá snůška, hlavně v létě pak staví pěknou dělničinu.
A staví ji i přes ponechané drátky. Z hlediska manipulace je pak jedno jaký rámek strčím do medometu. Málo zakladená divočina je křehká.

I když jsem měl malé rámky 30*15 tak jsem je drátkoval - zatavování el. prodem je čistší a mohl jsme je dělat v kuchyni atd. a máme tady dost "husté" medy. Na druhé straně rámky bez drátků se pak daly snadno vylomit či vyříznout a dát včelám snadno stavět - bylo to na jaře jednoduché.
Tmavé se vyřízlo a dalo zpět. Třeba jen střed. Bohužel se k takovým plástům nemohl dostal včelař klasik, neboť se oprávněně zhrozil hrbolatého plástu :-) Leckdo mi doporučoval výměnu matek, protože mám hrboplod:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 14. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019) (49021)

Já používám drátkování vodorovně, a mám za to, že se drátkují rámky kvůli zpevnění díla pro vytáčení v medometu, tak na směru odkud kam to může být jedno. Spíš je důležité aby při drátkování byl rámek přiměřeně v pravém úhlu. Někteří včelaři s nízkými rámky nedrátkují vůbec a při vytáčení jim to žádné větší problémy nedělá, je to spíš o přesvědčení jak to kdo chce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marcel (212.111.31.107) --- 14. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49020) (49022)

Proč nedoporučujete vodorovné drátkování?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.245.68.31) --- 14. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019) (49020)

Pepan: "Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce."
___________________________

Souhlas, úplně to stačí. Hlavně nepřepínat, je to zbytečné. Aby byla plástev vystavěna pěkně až k spodní loučce, je Marceli výhodné dorážet ji právě k této loučce, nikoliv k horní. To platí především pro stavební rámky, když se rozhodnete natavit jen pruh mezistěny. Vodorovné drátkování bych nedoporučoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 12. 2010
Re: drátkování rámků (49019)

"Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji."

Já plásty nadrátkuji a potom, pokud nezatavuji, drátky nechávám volné, nenapnuté. Před zatavováním drátek mírně napnu, uchytnu a potom hlazením drátku drátek opatrně povoluji co nejvíc, aby byl co nejvolnější a přitom ještě rovný, aby se mezistěna zatavila dobře. Po zatavení je potom drátek v mezistěně rovně, v tom cca centimetru mezi mezistěnou a loučkou je prohnutý, jak se drátek při ohřátí při zatavení prodloužil. Loučky rámku tak zůstávají stejně rovné jako před drátkováním. Pokud loučky, spodní i horní rámku je z dřívějška příliš prohnutá, protože používám staré rámky, normálně v rámci možností horní i spodní loučku prostě vytáhnu, otočím, , aby vyhnutí bylo směrem ven plástu a ne dovnitř a zase původními hřebíčky sbiji. Případně předělám mezerníky. Obvykle se to podaří, pokud se nejedná o starý příliš "light" rámek, kde jsou loučky jen cca 6 milimetrů silné.
Pára a vyšší teplota jinak způsobuje plasticitu dřeva, kdysi se jen nahříváním v páře dřevo ohýbalo. Jak je prostě ve vyvařování v pařáku Dřevo pod třeba napnutým drátkem, prostě se v tom pařáku ty loučky za drátkem prohnou a po vychladnutí už tak zůstanou. Napravit bez rozebírání rámku by to šlo jedině opačným postupem, v nějakém přípravku loučky předepnout opačným směrem a vypařit v páře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: dr?tkov?n? r?mk? (49019)

Prostě je tak neutahuj To není harfa a nemusí to zvučet. Drátek má jen za úkol podržet mezistěnu než ji včely postaví pak již drží plást dobře, pokud je dostavěn až ke spodní loučce.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: dr?tkov?n? r?mk?
> Datum: 14.12.2010 16:11:59
> ----------------------------------------
> Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle.
> Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne
> (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v
> zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích.
> Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše
> zkušenosti? Děkuji.
> Marcel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marcel (212.111.31.107) --- 14. 12. 2010
drátkování rámků

Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji.
Marcel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: Moje skuenost s polyuretanovou vlokou (48918) (48941)

Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý (neviem či ešte
včelári),
mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a dosahoval 100 kg?
výnosy
a to prosím v Prahe.

Ing.Smělému těch jeho sto kilo,nedělá ten jeho úl sám
o sobě,ale především způsob jak se jeho včely s jeho bohatou
pomocí na jaře bleskurychle rozvíjejí.Úly má u domu a má jich + -
10,takže pro něho není problém se jim věnovat
velmi intenzivně.A navíc nemá tam "převčelíno",takže včelky
mají dostatek pastvy.
Rozhodně se nedá jeho způsob chovu použít ve větším poctu
včelstev!(tipuju tak max.30)
Standa

P.S. A stále včelaří.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Moje skuenost s polyuretanovou vlokou
Datum: 10.12.2010 - 8:34:19

> ..ale největší přednost poskytují tyto úly v létě
> proto je snůška tak
> neuvěřitelně vysoká všechno je to založené na
> mikroklima v úlu a stálé
> nekolísající teplotě v úlu. karl
>
> Nedá mi, aby som nenapísal niekoľko postrehov
> uvedených karlom.
> Dôvodí dobrými výnosmi, čo spája s vnútornými
> polyuretánovými uľovými
> stenami a dokonalou mikroklímou v úli. Tak to môže
> byť dobrý argument pre
> ovplyvnenie včelárskej verejnosti, hlavne
> začiatočníkov, ktorí si všimnú
> hlavne to, že tento úľ doslova doslova produkuje
> med.
> No posledné desaťročia to dosahujú včelári v
> hociktorom úli, ak je v ňom
> silné včelstvo a v okolí stanovišťa je dlhodobo
> dobrý zdroj znášky,
> zdôrazňujem DOBRÝ! A k tomu stále počasie, ktoré
> dovoľuje vyletovať včelám
> za zdrojom každý deň!, čo vždy nebýva.
>
> Len malý príklad. ing. Smělého pozná hádam každý
> (neviem či ešte včelári),
> mal PS úle s 8 cm hrubými stenami a bez Al fólie a
> dosahoval 100 kg? výnosy
> a to prosím v Prahe. Poznám včelára z Maďarska a
> ten dosahuje priemer na
> včelstvo 120 kg, pritom má obyčajné drevené úle s
> jednoduchými stenami 22
> mm hrubými. Ja osobne včelárim s úľmi so
> sololitovými stenami 26 mm len so
> vzduchovými stenami a tiež dosahujem dobré
> výsledky, takže ako? Vždy to
> bude aj o úľovom systéme, každoročnej sily
> včelstva, viac dobrých znášok v
> okolí včelnice a hlavne dlhodobo dobré počasie. V
> podstate nie som proti
> rôznym zlepšením úľovej zostavy, preto ani PUF
> včelám istotne neublíži, ale
> k dobrým výsledkom ešte nemusí viesť, vždy budú
> závisieť aj od hore
> uvedených činiteľov.
>
> Ak to takto nie je, ani ten najlepší úľ
> "nevyprodukuje" ani
> kg medu.Nakoniec nektár do úľa prinášajú včely a
> príslovie hovorí "kde nič
> nie je, ani čert neberie". Karl, prajem veľa
> úspechov.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: varroatolerance (48896) (48911)

A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud je komisionální
léčení
ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je někdo ve svazu, či
není.

No přeci by nedostal tu dotaci=prachy za to,že si nechal umřít
včely.A to by se mu nevyplatilo.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: varroatolerance
Datum: 9.12.2010 - 12:53:16

>
>
> Dne 9.12.2010 10:45, Ales Molcik napsal(a):
> > ... A pokud bych k takovému měl chodit
> > pravidelně, tak ho nechám
> > > vyhodit ze svazu ať se stará sám, starat se
> > nebude tak jak se nestaral do
> > > teď, včely mu padnou nedostane náhradu škody o
> > to bych se taky postaral a
> > > byl by od něj za chvíly klid.
> A k čemu to vyhození ze svazu vlastně bude? Pokud
> je komisionální léčení
> ve vyhlášce SVS, pak je to naprosto jedno, zda je
> někdo ve svazu, či
> není. Další věc je, že za zdravotní stav včel
> odpovídá chovatel, a opět
> zde svaz nefiguruje. Neboli přestaňme si hrát ve
> svazu na něco, k čemu
> není určen.
> Milan Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: Re: Varroatolerance (48872) (48880) (48889) (48895)

Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení
kleštíků na
> >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se
> >> množí
> >> > >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto
> >> > >> množení.
> >> > >> > >> Zbývajících
> >> > >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva
> >> > >> umí
> >> > >> > >> tento úbytek
> >> > >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze
> >> > >> dosáhnout
> >> > >> > >> stavu, kdy
> >> > >> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka
> >> > >> bude
> >> > >> > >> vyrovnaná.
> >> > >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance
> >> umožňuje omezit
> >> > >> tlumení akaricidy.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Varroatolerance
Datum: 9.12.2010 - 10:43:49

> Tak k těm bodům přidej ještě rozdílnou délku
> života letních včel = rozdílná potřeba plodování.
> A to je podle mne ten nejdůležitější faktor který
> by se měl sledovat.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Re: Varroatolerance
> > Datum: 09.12.2010 09:59:10
> > ----------------------------------------
> > Tady myslím dochází k zásadnímu nepochopení. B.
> > Gruna napsal: " V období
> > > plodování se množí kleštíci na plodu a některá
> > včelstva umí omezit toto
> > > množení." a "Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků
> > přirozeně ubývá a některá
> > > včelstva umí tento úbytek zvýšit."
> > V tom je ta podstata. Prodlužování plodových
> > přestávek (hlavně v
> > > kritickém období) je jen jedna z možností.
> > Dále existuje několik známých principů jak
> > dochází k potlačení kleštíka
> > > a více teorií jak k tomu může docházet. A jistě
> > ještě řada dalších
> > > mechanismů, o kterých dnes nikdo nemá tušení.
> > Jsou to tedy např.:
> > - již zmíněná přestávka v plodování
> > - Grooming - aktivní ničení kleštíků včelami
> > - rozdílná atraktivita plodu pro roztoče
> > - VSH - rozpoznání a vynášení napadených kukel
> > - přirozené rojení, které nemusí být vždy
> > nežádoucí - to záleží na
> > > přístupu a cílech
> >
> > Zaujal mne též článek z posledních včelařských
> > překladů - tuším strana
> > > 46, kde jeden Rus popisuje metodu zásahu do
> > včelstva, která omezuje
> > > kleštíka v období, kdy je nejzranitelnější. Je
> > tam zmínka, že to
> > > praktikuje již 15 let a roztoče velmi potlačil.
> > Jsou tam i vysvětlení
> > > některých principů této metody, i když jen ve
> > zkratce.
> > >
> > Milan Čáp
> >
> >
> > Dne 9.12.2010 9:14, Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > napsal(a):
> > > > Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy
> > > včelstvo omezuje plodování"
> > > > > 1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
> > > 2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
> > > 3) nedostatek potravy = nežádoucí
> > > Který z těchto bodů ještě chceme využít k
> > > boji? Ten první již využíváme.
> > > > >
> > > Pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> > >> Předmět:
> > >> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> > >> ----------------------------------------
> > >> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva
> > >> bránit přemnožení kleštíků na
> > >> > >> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V
> > >> období plodování se množí
> > >> > >> kleštíci na plodu a některá včelstva umí
> > >> omezit toto množení. Zbývajících
> > >> > >> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a
> > >> některá včelstva umí tento úbytek
> > >> > >> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných
> > >> včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> > >> > >> celková roční bilance přírůstku a úbytku
> > >> populace kleštíka bude vyrovnaná.
> > >> > >> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná
> > >> varroatolerance umožňuje omezit
> > >> > >> tlumení akaricidy.
> > >> --------------------
> > >> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná,
> > >> myslíte si, že Vd naučíme žiť
> > >> > >> na včele bez jej poškodenia tak ako detská
> > >> voš - Pediculus capitis, ktorá v
> > >> > >> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje.
> > >> S detskou všou ľudstvo bojuje
> > >> > >> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola
> > >> voči deťom tolerantná. Škoda, že
> > >> > >> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata
> > >> je iná, lebo štádium vývoja
> > >> > >> je na včelej larve, ktorá to len málokedy
> > >> prežije.
> > >> > >> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme,
> > >> keď život Vd vo včelstve je
> > >> > >> preň vždy nebezpečím.
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (49014)

no, silentbloky slouží k tomu, že vibrovanému předmětu více méně nekladou odpor. Tudíž sílu z vibrací nepřenášejí dál, oddělí ji a omezí pouze na vibrovaný předmět. Podobně jako ta péra, na kterých je zavěšen buben v automatické pračce.
Stejně se chovají nohy medometu, pokud jsou tenké, pružící a nespojené.
Vibrace medometu se potom omezí, když se nohy medometu spojí dole v jeden celek, případně vyztuží, aby nevibrovaly, síla těch vibrací se potom "uzavře" přes odpor, jaký takový podstavec medometu vytváří třením a naklápěním medometu na podlaze. Pokud ale síla vibrací medometu překročí tu sílu, jaká vzniká tím třením a naklápěním na podlaze, je zle. A ta se zase zvýší, pokud se spodek medometu zatíží. Třeba 50 kilovým závažím nebo stojícím člověkem.
Jinak přirozeně vibrace znamenají nějakou sílu. Ta někde vzniká, tady konkrétně v nevyvážených rámcích, někde je distribuována, tady konkrétně třeba materiály koše medometu, hřídele a ložisek medometu, nohama medometu a zaniká potom třením podstavce medometu o podlahu nebo v závaží na spodku podsttavce medometu. Ta síla znamená napínání a námahu toho materiálu, který na tu sílu vibrací musí být dimenzován.
V praxi u medometu to je potom asi otázka případných špatně provedených svarů či poddimenzovaných ložisek koše medometu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 14. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992)

No vibrace jsem také řešil . Nejlevnější a nejjednodušší se mi osvědčilo přišroubování na dřevotřískovou desku . Na té při vytáčení stojím. Silentbloky to musela být sranda , na těch se to muselo strašně houpat . Ještě by pomohlo dát tužší nohy z jeklu namísto ty lisované , ale to možná příště .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (49003) (49007)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb
> Datum: 13.12.2010 23:50:13
> ----------------------------------------
> Jsou věci, co mne hlava prostě nebere. Hodnota věci není to samé jako cena
> za věc. Pokud pro někoho ano, tak cena za moji realizaci Czech Sugar
> Challenge je pevná. 400x650x25 nebo s 15letou zárukou 500x650x25. Chce-li
> někdo Czech Sugar Challenge za českou cenu a přitom hodí do banku vlastně
> prezent jako chovný materiál určený pro chovatelskou špičku, tak je to to
> samé, jakoby auto za 5 miliónů vyhrál bezdomovec na ulici. Je to prostě
> výherci taková výhra k ničemu, pokud to neprodá, protože neumí správně užít
> té hodnoty. Takže tu akci zprominutím nechápu. _gp_
>
> .......
> Lukáš Matela: PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za
> přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na
> krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky
> je.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 14. 12. 2010
Re: Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-). (49006) (49011)

Karl, moje manželka pracuje jako archeoložka, dělá výzkum. A když něco najdou a mají nějakou představu teorie jak to asi bylo, tak tu teorii vystaví kritice, najprve kritice vlastní a když si umí odpovědět, tak to vystaví kritice od kolegů. Ta kritika funguje jako prostředek, jak se dostat k výsledku. Neslouží k tomu aby kohokoliv snižovala. To je běžná a základní práce ve výzkumu. Jestli něčemu nevěřím , ať už částečně nebo zcela je jedno, tak se ptám, třebaže to vyzní jako kritika, ale až když je mi odpovězeno, tak potom si dělám názor. Dělat si názor dřív by byla zaujatost ne názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 14. 12. 2010
Re: Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-). (49006)

Karl:
Souhlasím Vy všichni co jste nic nového nevymyslely a nikky na nic převratného nepřišli Vy se zabýváte jen krytykami ne ty co přijdou s něčím novým a nedej bože když se hrábne do Vašeho písečku který ohrožuje Váš byznys,Mám několikaletou skušenost s propagací nových forem včelaření a věřte že jsem to zkoušel publikovat ve všech Vám známých časopisech i na Slovensku bez šance několik let.
-------------------
Na rozdíl od papéru, který se platí je internet skoro zadarmo.
Což to takhle dát na net. Třeba vcelarskeforum.cz má dost rubrik, kam by izolované úly pasovaly.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 14. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (49003)

Ještě jednou a snad už dám v tomto tématu pokoj. Pokud by p. Kefuss místo matek dal do banku pro výhru ten půlmilion v hotovosti, neřeknu ani ťuk a klidně bych ho i kontaktoval. Takto nestojím o soutěž jako takovou z toho důvodu, že bych nakonec výhru nevyužil a asi daroval do opravdu těch pravých odborných rukou a na druhou stranu daroval nápad prakticky zanic. Dojít o něco co mohu lehce postrádat nebo získat něco hodnotného má mnoho podob. Pro mne ty matky nemají tu cenu jakou mají, protože je za tu cenu nepotřebuji._gp_
.......
Lukáš Matela:
Myslím, že p. Kefuss by opravdu dobrý nápad uměl ocenit i jinak než matkami. Jeho mail není tajemství, takže určitě využijte jeho poptávky. Je to otázka vzájemně výhodnéhé dvoustranné domluvy.

PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 12. 2010
Re: Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-). (49006)

Klid Karl. Což takhle začít postupně a pomalu a umět přijat a zamyslet se nad kritikou střízlivou formou diskuze a následného možná i přehodnocení sama sebe? Snad je prostor na internetu jak na českém webu, tak i na slovenském k publikaci. Takže asi tak._gp_
........
Karl:TAKTO MI ODPOVĚDĚLI VŠICHNI TAK MI PRAĎTE JAK SE TO V TÉTO REPUBLICE DĚLÁ DĚKUJI Karl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (89.24.140.105) --- 13. 12. 2010
nachlazení

Časté nachlazení, pocity únavy, oslabení?

Pomohly mi české 100% přírodní produkty, s vysokým obsahem bylinek. Osobně jsem trpěla častými nachlazeními a záněty a byla jsem velmi mile překvapena, když jsem po 3. měsících užívání už tyto časté problémy neměla. V případě zájmu o více informací si pročtěte webové stránky. Zkušeností mám s produkty mnohem více, ráda poradím.
Nezávislý obch. partner Vlasta Fučíková - 03-000334, skype: vlastafu, případně e-mail: Vlasta.Fucikova/=/seznam.cz http://zdravipokapkach.webnode.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990) (49003)

Jsou věci, co mne hlava prostě nebere. Hodnota věci není to samé jako cena za věc. Pokud pro někoho ano, tak cena za moji realizaci Czech Sugar Challenge je pevná. 400x650x25 nebo s 15letou zárukou 500x650x25. Chce-li někdo Czech Sugar Challenge za českou cenu a přitom hodí do banku vlastně prezent jako chovný materiál určený pro chovatelskou špičku, tak je to to samé, jakoby auto za 5 miliónů vyhrál bezdomovec na ulici. Je to prostě výherci taková výhra k ničemu, pokud to neprodá, protože neumí správně užít té hodnoty. Takže tu akci zprominutím nechápu. _gp_

........
Lukáš Matela: PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karl (94.125.216.7) --- 13. 12. 2010
Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-).

Souhlasím Vy všichni co jste nic nového nevymyslely a nikky na nic převratného nepřišli Vy se zabýváte jen krytykami ne ty co přijdou s něčím novým a nedej bože když se hrábne do Vašeho písečku který ohrožuje Váš byznys,Mám několikaletou skušenost s propagací nových forem včelaření a věřte že jsem to zkoušel publikovat ve všech Vám známých časopisech i na Slovensku bez šance několik let.
Ale skrytyzovat a pošpinit něco nového co nikdy ani ten jakoby krytik odborník NEVIDĚL na to jsou povolaní mistři svého oboru.
Např. odpověď na můj příspěvek do Slov. Včelára.

Ďakujem za zaslaný materiál, mohol by som Vám ho uverejniť len ako
platenú inzercu /čo je u nás smiešna suma - 0,99 EURO/cm2, pretože Vaše
riešenie úľa nie je v súlade s požiadavkami, ktoré na moderný úľ
kladie racionalizačná komisia pri SZV. /Možnosť dezinfekcia úľa
horúcim lúhom sodným, event. parafínom...vrátane odolnosti voči
mechanickému poškodeniu pri kočovaní./
Averzia voči spojeniu včela a plast(pozn.v mém úle plast není)je aj vo verejnosti, iste aj preto
polystyrénové úle na Slovensku nemáme/neviem o tom, hoci ich
dovozcovia ponúkajú na rôznych výstavách, a aj plastové obaly na med
sa vyskytujú len lokálne.

Zvážte a rozhodnite sa.

TAKTO MI ODPOVĚDĚLI VŠICHNI TAK MI PRAĎTE JAK SE TO V TÉTO REPUBLICE DĚLÁ DĚKUJI Karl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 12. 2010
Re: Plastov? r?mek (49001)

Zkuste www.vcelarstvizak.ic.cz.
Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Plastov? r?mek
> Datum: 13.12.2010 18:37:42
> ----------------------------------------
> Dobrý den, nevíte zda je v Čr nějaký prodejce celoplastových rámků pro úl
> Langstoth, včetně mezistěny nebo popřípadě v jiných zemích. Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 13. 12. 2010
Re: Plastový rámek (49001)

Na www.nastavky.cz lze v současné době zakoupit osvědčené a včelami dobře přijímané plastové mezistěny (k samotné montáži stačí zaklapnout do drážek ve spodní o horní loučce dřevěného rámku)

Celoplastové rámky Langstroth vyrábí a dodává p. Žák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 13. 12. 2010
Re: Cena napadu od Cecha aneb Czech Sugar Challenge eb (48990)

gp: Nezlobte se na mne, ale opravdu naše nápady v českém včelařství nestojí za víc než 30 matek?

Ocenění duševního vlastnictví bývá problém. Sebelepší nápady nebo vize, které nejsem schopen předat dále (komerčně zrealizovat, patentovat, publikovat atd.), mohou mít cenu třeba jen jedné trubcokladné :-).

Myslím, že p. Kefuss by opravdu dobrý nápad uměl ocenit i jinak než matkami. Jeho mail není tajemství, takže určitě využijte jeho poptávky. Je to otázka vzájemně výhodnéhé dvoustranné domluvy.

PS: jinak těch 30 matek by p. Kefuss hravě prodal za přibližně 30x650x25=487.500 Kč, takže zrovna málo nenabízí. A poptávka na krmení 1000 oddělků svědčí o tom, že zájem o jeho varroatolerantní matky je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr z Radliku (83.208.165.141) --- 13. 12. 2010
Re: Plastový rámek (49001)

http://www.nastavky.cz/index.php

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (78.45.102.187) --- 13. 12. 2010
Plastový rámek

Dobrý den, nevíte zda je v Čr nějaký prodejce celoplastových rámků pro úl Langstoth, včetně mezistěny nebo popřípadě v jiných zemích. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 12. 2010
Re: Vyv?en? medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (48993) (48998)

To by ten rotor nesměl mít na obvodu síta ale pevnou stěnu

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vyv?en? medometu
> Datum: 13.12.2010 13:02:49
> ----------------------------------------
> Jinak mám takový pocit, že dnes výrobci jako vyvážení preferují med, který
> se v počtu několik kilo hromadí na spodku medometu.
>
> Ak vytvoríme priestor /žľab/, ktorý zadrží určité množstvo medu na
> rotujúcej časti medometu, tak nám táto masa nahradí kompenzátoor vytvorený
> z guličiek? Potom stačí oplechovať do tvaru zatvoreného L spodný obvod
> rotora medometu a vibrácie sú fuč. Je to také jednoduché ???       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 13. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (48993) (48998)

Zatížení rotoru jak popisuje Albert vibrace snížit může, ale myslím si, že u tohoto způsobu je třeba mít silnější motor na rozběh a vybavit medomet brzdou kvůli delší setrvačnosti. Já jsem snížení vibrací vyřešil přišroubováním pevně k podlaze. A vyděl jsem i řešení druhé nádoby pod medometem připevněné k nohám a naplněné vodou. Motor byl samozřejmě nahoře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (178.40.57.106) --- 13. 12. 2010
Re: Vyvážení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48988) (48992) (48993)

Jinak mám takový pocit, že dnes výrobci jako vyvážení preferují med, který se v počtu několik kilo hromadí na spodku medometu.

Ak vytvoríme priestor /žľab/, ktorý zadrží určité množstvo medu na rotujúcej časti medometu, tak nám táto masa nahradí kompenzátoor vytvorený z guličiek? Potom stačí oplechovať do tvaru zatvoreného L spodný obvod rotora medometu a vibrácie sú fuč. Je to také jednoduché ???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 13. 12. 2010
Re: Vyváení medometu (48976) (48977) (48978) (48982) (48984) (48985)

> Jako učiteli mechaniky mi to Rudo nedá abych tě neopravil (co učitel to
> exhibicionista).
> Coriolisova síla se vysvětluje na otáčející se zeměkouli.

Nejznámější je asi roztočení vody při vypouštění vany, umyvadla - rozdílné
síly na severní a jižní straně.

Údajně také ovlivňuje přesnost chodu hodin - pendlovek. Nejpřesněji údajně
jdou při zavěšení na zdi orientované východ západ.

Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76391 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48997 do č. 49057)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu