76195

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: (48872)

Tady si musíme odpovědět na otázku " kdy včelstvo omezuje plodování"
1) Na podzim a v zimě = přirozené a žádoucí
2) Před rojením = přirozené ale nežádoucí
3) nedostatek potravy = nežádoucí
Který z těchto bodů ještě chceme využít k boji? Ten první již využíváme.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.12.2010 00:19:07
> ----------------------------------------
> Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na
> škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí
> kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících
> asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek
> zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy
> celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná.
> Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit
> tlumení akaricidy.
> --------------------
> A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť
> na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v
> podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje
> stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že
> Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja
> je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
> Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je
> preň vždy nebezpečím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48875)

AM:
Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla.

-------------
Nevím proč jsi si to myslel, tohle vkládáš do úst jiným.

Pro mě stačí vědět, že jsme dostal roztoče v zimě na minimum a hlídat jak se která včelstva chovají.

Jen bych potřeboval čas sledovat včely během roku kontinuálně. Minimální - nikoli žádné ošetřování - je postupným cílem.
A pokud budu trávit roztoče do nuly, neznjistím nic a včelám to moc nepomůže.
Důležité je znát napadení v létě a podle toho se zachovat.

Osobně budu spokojen, že mi budou při podzimním léčení padat roztoči a ne včelstva. A zjednodušeně řečeno, čím víc roztočů spadne a včely budou přesto v kondici tak budu spokojenější. Je to opravdu zjednodušené, ale není mím cílem muste každé léto dávat gabon abych měl ten hřejivý pocit, že jsem dobrý včelař.

Včelstva která vydrží nepříznivé podmínky a potřebují minimum mých zásahů jsou mým cílem. Proto třeba obětuji výnos, i když je možné že zatepolení i topení zvýší výnos.
Ale jak bych jinak poznal ta, která mám vyřadit?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48873) (48876)

Myslím ,že se tady napsalo dost o všech problémech které s tím neoddělitelně souvisí a rozhodně by to mělo být pro všechny kdo to četli přínosem. Také ti co to chtějí zkusit se tady určitě dozvěděli co je všechno potřeba souběžně řešit. Hlavně nevinit sousedy a hledat u sebe, to nejlépe pak problémy vyřešíme. Nakonec si je nutné uvědomit , že ten thimolin a různé rádoby přírodní kyseliny jsou naprosto stejná chemie a i když to jsou v přírodě vyskytující se látky, tak jejich výroba to prostředí také znečišťuje.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Varroatolerance
> Datum: 09.12.2010 08:22:24
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> >Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva
> ošetřovat chemii a jak mi to pomůže.
> ...............
>
> Myslím že kdokoliv by napsal, že někdo nemá ošetřovat včelstva chemií, by
> naváděl k porušování vyhlášky, která pod sankcí používání chemie nařizuje.
> :)
>
> Taky debata není v první řadě o používání či nepoužívání chemie, ale o
> varroatoleranci.
> Chemie pomůže v hubení roztočů, ale nepomůže ve vyhledávání a rozchovávání
> odolnějších včelstev.
>
> Možná s tím souvisí to, že s její pomocí se zbaví roztočů i ta nejméně
> odolná včelstva, neomezí ani vyřadí je to z šíření svých genů. Takže se
> brzdí přirozený vývoj, který by tato včelstva již dávno vyřadil, a fixuje
> stávající stav.
>
> V podstatě ani nikdo neříká, že se má přestat léčit, ale spíš používat
> chemii opatrně a tak, aby bylo možné včelstva hodnotit na odolnost.
>
> Myslím, že je to spíš snaha probudit spícího obra, než cokoliv jiného,
> emoce nemají smysl.
> Pokud se do přemýšlení o problému nechcete zapojit, tak to nechte tak. Ale
> dokud o tom nezačneme z nějaké strany mluvit, mnohé ani nenepadne, že by se
> taky mohlo něco začít dělat.
> :)
>
> Tak proč to občas nezkusit třeba tady?
>
> s pozdravem
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48873)

Aleš Molčík napsal:
>Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže.
................

Myslím že kdokoliv by napsal, že někdo nemá ošetřovat včelstva chemií, by naváděl k porušování vyhlášky, která pod sankcí používání chemie nařizuje.
:)

Taky debata není v první řadě o používání či nepoužívání chemie, ale o varroatoleranci.
Chemie pomůže v hubení roztočů, ale nepomůže ve vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev.

Možná s tím souvisí to, že s její pomocí se zbaví roztočů i ta nejméně odolná včelstva, neomezí ani vyřadí je to z šíření svých genů. Takže se brzdí přirozený vývoj, který by tato včelstva již dávno vyřadil, a fixuje stávající stav.

V podstatě ani nikdo neříká, že se má přestat léčit, ale spíš používat chemii opatrně a tak, aby bylo možné včelstva hodnotit na odolnost.

Myslím, že je to spíš snaha probudit spícího obra, než cokoliv jiného, emoce nemají smysl.
Pokud se do přemýšlení o problému nechcete zapojit, tak to nechte tak. Ale dokud o tom nezačneme z nějaké strany mluvit, mnohé ani nenepadne, že by se taky mohlo něco začít dělat.
:)

Tak proč to občas nezkusit třeba tady?

s pozdravem

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 12. 2010
Re: Varroatolerance

Včera jsem s napětím očekával, že se zde dovím proč nemám včelstva ošetřovat chemii a jak mi to pomůže. A pořád zde nepadlo žádné vysvětlení, v čem spočívá jádro pudla. Jen se zde neustále opakuje, že ošetřováním včelstev si šlechtím roztoče s agresívnímy geny a nic víc k tomu nevíte? Co, jak,proč? Ono už je to stejné jako tvrzení zásadních odpůrců této myšlenky. Naprosto stejná demagogie založená na způsobu, kdo bude víc křičet vyhrává. Jen naučené fráze nic víc. A prosím bez dalších výmluv jak je nějaká státní instituce zlá a co tak pochlubit se, že jiná státní složka uvolnila na VT grant tu ještě v samé kritice všeho nepadlo. A neporovnávejte způsoby vedení velkochovu v zahraničí s naším drobnochovem. Také si nedovedu představit, že bych měl běhat s vyvíječem po stanovišti u velkovčelaře. S tím si sednu v tý hospodě a domluvíme se, Já udělám domkaře a On si ošetří svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 12. 2010

Pro mě je varroatolerance schopnost včelstva bránit přemnožení kleštíků na škodlivou úroveň. Princip není složitý. V období plodování se množí kleštíci na plodu a některá včelstva umí omezit toto množení. Zbývajících asi 8 měsíců kleštíků přirozeně ubývá a některá včelstva umí tento úbytek zvýšit. Domnívám se, že výběrem vhodných včelstev lze dosáhnout stavu, kdy celková roční bilance přírůstku a úbytku populace kleštíka bude vyrovnaná. Je to jistě na mnoho let, ale i částečná varroatolerance umožňuje omezit tlumení akaricidy.
--------------------
A. Turčáni: Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je preň vždy nebezpečím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 8. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856) (48861) (48866)

""""S detskou všou ľudstvo bojuje stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. """
Význam tohoto pojmu je v tom, že s jistou tolerancí hostitel s parazitem mohou koexistovat, aniž by to hostitele zahubilo. Pokud tedy dítě působením parazita není ohroženo na životě, je vztah tolerantní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 8. 12. 2010
Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868)

Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko, Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte. Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje! Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
.........
Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
osobní pro Grunu (33400) (33419)


> Bruno,mohl bys mi napsat soukr. kontak e-mail?
dík Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867)

Já bych hrozně nerad vyvolal zjednodušující vlnu ohledně šíření podél toků. S takovým názorem nesouhlasím. Začněme od toho jednoduššího - kdo produkuje roje, kolik jich je, kde jsou opuštěné úly (podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...) ve druhé vlně, jak se kde léčí varoóza, kde je aktivní SVS, atd... až nakonec se můžeme zabývat detaily 25. století..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864)

to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim.
Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z Bruntalska na Opavsko.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856) (48861)

Kapoun: Jenom technická. Tolerance = snášenlivost. O to chcete usilovat? V tom jsem skeptický.

Já jsem zase skeptický k trvalé účinnosti chemických prostředků k tlumení kleštíků. Každý v něco věříme a nemá cenu se vzájemně přesvědčovat :-) Gruna
--------------
Jeden si myslí, že to nejde (a myslím si to i ja), druhý tomu verí, že ak by sme to chceli, tak sa to dá.

Teraz moja otázka možno naivná, myslíte si, že Vd naučíme žiť na včele bez jej poškodenia tak ako detská voš - Pediculus capitis, ktorá v podstate dieťaťu neškodí, len ho znervózňuje. S detskou všou ľudstvo bojuje stáročia a stále sme ju nenaučili aby bola voči deťom tolerantná. Škoda, že Vd na včele žije len prechodne, jeho podstata je iná, lebo štádium vývoja je na včelej larve, ktorá to len málokedy prežije.
Pýtam sa ako si tú tolerancia predstavujeme, keď život Vd vo včelstve je preň vždy nebezpečím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 8. 12. 2010
Re: Varroamonitoring (48860) (48862)

"""Co to je cukrování? Použití moučkového cukru na zvýšení spadu roztočů?"""
Někdo to tak také používá, je to málo účinné, zasahuje se tak jen část foretických roztočů. Když včelstvo ploduje, muselo by se "cukrovat" dost často po sobě, nepraktické.
Měl jsem na mysli válení vzorku včel v prachovém cukru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863)

"to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi. "

Hm, já jen vím, že někdy v roce 1990 - 95, nevím to už přesně, byla v Příboře schůze včelařských kočovníků, zřejmě za okres Nový Jičín a tam bylo vysloveně nedoporučeno kočovat do okolí Studenky z důvodu přetrvávání moru plodu. A to právě ve spojení s těmi rybníky kolem Studenky a vlhkem.....
Jinak co si pamatuji, v okrese Nový Jičín byl mor plodu skutečně naposledy někdy před těmi 15 lety v Tiché u Frenštátu a potom i taky nějaké ohnisko tuším v Ženklavě. Obojí to jsou vesnice, jejichž středem protéká potok či říčka, takže nějaké vlhké místo by se tam našlo. Ale stejně tak jsou kolem hůrky, takže to mohly být včely umístěné i nějakých 50 - 100 metrů vysoko nad těmi toky a daleko od nich.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859)

Zdravim pane Polasku,

to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi.
Vlhka je tam az az- proteka kolem reka Odra a rybniku tam je dost, tahnou se az k Ostrave.

PZ

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Varroamonitoring (48860)

"Varroamonitoring je povinností. Zatím se ta povinnost naplňuje bezcenným zimním ometáním podložek či různým dolováním měli, aby se splnila jakási povinnost. Tento způsob je obhajován argumentací "málokdo má vhodné úly pro monitoring celoroční". Nesmysl. I ten zimní monitoring vyžaduje přístupný podmet a alespon zasítovanou podložku. Jsou ale i jiné způsoby monitoringu, minimálně stejně vypovídající, aniž by se musel sledovat spad na podložku. To by ale naše "organizované včelařství" muselo vydat a ověřit metodiku takových způsobů monitoringu, jako je např. kontrola napadení plodu, smyv či cukrování. Právě proto, že "organizace" je tak organizovaná, s perfektním školícím zázemím a armádou školitelů, by neměl být problém včelaře naučit monitorovat. Nebude pak možné se vymlouvat na sto let starý úl. Monitorovací metoda existuje téměř na každý úlový systém.
Toto, řekl bych, je stokrát důležitější, než "organizovaný" synchronizovaný zátah na roztoče a zimní ometání čistých podložek po proletu. Bylo by lépe toto nadšení a energii investovat do monitoringu, jinak marnost nad marnost."

S tím bych vcelku souhlasil.
Co to je cukrování? Použití moučkového cukru na zvýšení spadu roztočů?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 8. 12. 2010
Re: Varroatolerance (48856)

Já jsem zase skeptický k trvalé účinnosti chemických prostředků k tlumení kleštíků. Každý v něco věříme a nemá cenu se vzájemně přesvědčovat :-)
--------------
Kapoun: Jenom technická. Tolerance = snášenlivost. O to chcete usilovat? V tom jsem skeptický.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 8. 12. 2010
Varroamonitoring

Varroamonitoring je povinností. Zatím se ta povinnost naplňuje bezcenným zimním ometáním podložek či různým dolováním měli, aby se splnila jakási povinnost. Tento způsob je obhajován argumentací "málokdo má vhodné úly pro monitoring celoroční". Nesmysl. I ten zimní monitoring vyžaduje přístupný podmet a alespon zasítovanou podložku. Jsou ale i jiné způsoby monitoringu, minimálně stejně vypovídající, aniž by se musel sledovat spad na podložku. To by ale naše "organizované včelařství" muselo vydat a ověřit metodiku takových způsobů monitoringu, jako je např. kontrola napadení plodu, smyv či cukrování. Právě proto, že "organizace" je tak organizovaná, s perfektním školícím zázemím a armádou školitelů, by neměl být problém včelaře naučit monitorovat. Nebude pak možné se vymlouvat na sto let starý úl. Monitorovací metoda existuje téměř na každý úlový systém.
Toto, řekl bych, je stokrát důležitější, než "organizovaný" synchronizovaný zátah na roztoče a zimní ometání čistých podložek po proletu. Bylo by lépe toto nadšení a energii investovat do monitoringu, jinak marnost nad marnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858)

U nás to tvrdili už před cca 15- 20 lety, v souvislosti s ohniskem kdesi u Studenky. Jinak dlouhodobě jsou tady na Severní Moravě ohniska moru v Beskydech nad Frýdkem Místkem v povodí Ostravice, ale jak moc na vlhkém jsou ty ohniska, to nevím.
Fakt je, že pro mě by to mohlo být zajímavé, protože jedno moje stanoviště na mém pozemku, v současné době bez včel, je taky na poměrně vlhkém místě.
Ale než se o tom dohadovat, tak by to chtělo zjistit přímo u zdrojů, možná dotazem u pracovníků veteriny, kteří s těmi ohnisky v příslušném kraji měli co do činění.
Nebo přes Svaz, nebyl by větší problém vypracovat nějaké relativně objektivní hodnocení vlhkosti , otevřenosti a větrnosti včelího stanoviště a nechat ty dotazníky vyplnit v ZO nebo dokonce příslušnými včelaři, kde poměry na stanovišti musí dobře znát.
Možná by bylo hodně zajímavé, vypracovat podrobný dotazník k hodnocení jednotlivých stanovišť , co tam roste, jak je tam teplo, před jakým větrem je stanoviště chráněno a ze kterého směru otevřeno, jak dlouho se tam po ránu drží průměrně rosa, jestli tam přes zimu sníh staje jako první nebo se tam z okolí drží dlouho, kolik je proletů přes zimu....Kdy a z čeho tam jsou snůšky, co tam v roste okolí....
A dát to vyplnit přímo včelařům. Mohla by vyjít docela zajímavá statistická data....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
ohniska na vlhkých stanovištích u Labe (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852)

Dělám si vlastní analýzy, neviděl jsem nic od SVS, ale jen slepý laik (SVS) si zatím toho nevšimla. Jinak u nás je to hodně pestré, já jsem na písku nahoře v obci, včely se pálily na stanovišti, které je obklopeno jíly a je do 1km po proudu od velkých rybníků. Dále mě trápí Býšť a Hoděšovice patřící ZO Holice, díky kterým jsem v ochranném pásmu už asi po třetí během 5 let. Tam jsou taky rybníky a ohniska, která jsem viděl byla jak z pohádky o Dr.Voštěpovi... Pár ohnisek se vyskytlo i přímo v Pardubicích, ale to už teď tolik nesleduji, jsem v zahraničí neznám přesně stav včelnic a lokalitu. Následuje Přeloučsko, kde moji přátelé doslova trpí a ohnisek tam už bylo moc. Aktuání situaci bych musel zjistit od Arnošta Klukase (ví toho na rozdíl od SVS mnohem víc - nejsem jízlivý, jen bohužel realista), letos v ochranném pásmu je, ohnisek pár bylo, ale trochu se to úsilím místních včelařů včele s ním zlepšuje... Blíž ke Kolínu má strach paní Provazníková, nevím jak letos, ale asi něco měla v pásmu...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 15:00:59
> ----------------------------------------
> Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
> "přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji
> atd.
> Radek"
>
> V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře
> vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod
> (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a
> statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky
> mohla částečně vysvětlovat.
> Kde se dá ta statistika vidět?
> M. Futera
>
> PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z
> okolí HK či Pardibic....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.153.170.18) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852)

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

--------------------
No, jestli se kolem reky nepohyboval kocovny vuz s klinikou.
:-(
Je rozdil, mezi sirenim nakazy a objevenim nakazy.

V nasi lokalite se postupovalo pri odhalovani MVP salamovou metodou - tedy co rok, to dalsich 5km a tak to mohlo vizuelne vypadat.

Jen jedna ZO byla na takove vysi, ze si sama zadala vysetreni meli na MVP, v jine odmitl predseda svolat schuzi vyboru.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 8. 12. 2010
Varroatolerance

Jenom technická. Tolerance = snášenlivost. O to chcete usilovat? V tom jsem skeptický.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825) (48846)

Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě tolika obcí jako u
nás za 1 večer :-D
To je to o čem mluvím To již nejde ale o komisionální léčení A i
přes tu domluvu je to diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a
dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni. Jak víš že bude
příhodné počasí nebo dáš zakázku sv. Petrovi. :-) Prostě to tak
nejde, když v tom říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to
provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně zvládnout jen sami
správně poučení včelaři. Je to jediná rozumná cesta.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 14:25:43

> Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě
> tolika obcí jako u nás za 1 večer :-D
> To je to o čem mluvím To již nejde ale o
> komisionální léčení A i přes tu domluvu je to
> diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a
> dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni.
> Jak víš že bude příhodné počasí nebo dáš zakázku
> sv. Petrovi. :-) Prostě to tak nejde, když v tom
> říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to
> provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně
> zvládnout jen sami správně poučení včelaři. Je to
> jediná rozumná cesta.
>
> pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:30:13
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Pepane,
> > jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku
> > jsme n aschůzi odsouhlasili, že
> > > nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> > nákazový referent a majitel a to máš
> > > jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok,
> > pokud by se lidi ve vsi -
> > > nemluvím o velké organizaci (jsem členem v
> > Pardubicích, tak to plně chápu)
> > > domluvili, že si odléčí každý sám stejný den
> > nebo alespoň víkend, že se další
> > > den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a
> > probere se výsledek a další
> > > postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně
> > umělé, kolikrát jsou včely na
> > > území jiných obcí, katastrů..
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:04:37
> > > ----------------------------------------
> > > Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde
> > > jen o teorii. V praxi to
> > > > vypadalo
> > > tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v
> > > 1 de.n Máme 160 organizovaných
> > > > > včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy.
> > > Jen v mé obci se to
> > > > komisionálně
> > > dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak
> > > neodpovídaly podmínky pro
> > > > ošetření
> > > a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S
> > > postupem kalendářního času se
> > > > to
> > > ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se
> > > musí ve stejnou dobu za vhodných
> > > > > podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je
> > > velký problém. Potom pak to
> > > > nebezpečí
> > > přenosu díky počasí s postupem času prudce
> > > klesá.
> > > > >
> > > Pepan
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > > > ----------------------------------------
> > > > Josefe, tak to se mýlíš,
> > > > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak
> > > > se postřik dělal a jak to bylo
> > > > > > > pracné a za druhé si myslím, že
> > > > komisionální léčení má své odůvodnění i
> > > > > dnes,
> > > > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely
> > > > starat. Za prvé se předejde
> > > > > spoustě
> > > > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je,
> > > > že léčení provedené ve stejnou
> > > > > dobu
> > > u
> > > > všech včelstev třeba v katastru obce je
> > > > nejlepší možností jak zvýšit
> > > > > > podstatně
> > > > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o
> > > > opaku mě jako laik těžko
> > > > > přesvědčíš.
> > > > Zvláště důležité je to při fumigacích v
> > > > říjnu, kdy si včely dokáží při
> > > > > > loupežích
> > > > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě
> > > > podaří takový postup
> > > > > zorganizovat
> > > u
> > > > nás ( hlavní problém je, že tam často
> > > > nejsem), pošlu Ti za rok porovnání
> > > > > spadů
> > > s
> > > > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > > > Radek
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Já si osobně myslím že to pochází z doby
> > > > > kdy se s varroázou začínalo
> > > > > > > zápasit
> > > > a
> > > > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí
> > > > > postřikovačem na stlačený
> > > > > > vzduch.
> > > > > Rozebírali se v prosinci pak celá
> > > > > včelstva. Tento postup snad ani nikdo
> > > > > > z
> > > > vás
> > > > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba
> > > > > 2 lidé. a od této doby se to
> > > > > > jen
> > > > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá
> > > > > již žádné opodstatnění.
> > > > > > > > >
> > > > > pepan
> > > > >
> > > > > > ------------ Původní zpráva
> > > > > > ------------
> > > > > > > > > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > > > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale
> > > > > > v roce 2000 když jsem začínal,
> > > > > > > tak
> > > > tam
> > > > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > > > Radek
> > > > > > > ------------ Původní zpráva
> > > > > > > ------------
> > > > > > > > > > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > > > > > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat
> > > > > > > při chovu jakýchkoliv zvířat. Na
> > > > > > > > to
> > > > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > > > Pepan
> > > > > > > ------------------------------
> > > > > > >
> > > > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení
> > > > > > > králíků či drůbeže proti
> > > > > > > > > kokcidioze
> > > > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ.
> > > > > > > Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > > > > > > > > > >
> > > > > > > A u včel to nebylo ani před pěti
> > > > > > > lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > > > > > > > > > posledních letech.
> > > > > > > Sám jsi se divil, že by se ke
> > > > > > > každému zapalování knotu měl volat
> > > > > > > > > > důvěrník.
> > > > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > > > :-)
> > > > > > > Karel
> > > > > > >
> > > > > > >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825) (48833) (48835)

Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych
třeba
> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili
> místní
> > populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit
> větší úroveň
> > napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to
> přestávají
> > zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring
> situace. Z mého
> > pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy,
> > v
> > > podstatě
> > kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je
> > přesvědčit,
> > > ale jako
> > neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou
> výměnu
> > matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit
> provést výměnu
> > matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší
> osvětou,
> > ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a
> > snažme
> > > se je
> > prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>
> Broněk


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 13:08:47

> Ahoj Broňo,
> díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš,
> ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován
> -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá
> celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy...
> jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak -
> gratuluji a rád bych se přestěhoval.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 13:03:29
> > ----------------------------------------
> > Radku,
> >
> > i když jsem odpůrce komisionelního léčení,
> > fandím partě včelařů, která se
> > > domluví na společném postupu. Pokud to ještě
> > zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> > > je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva
> > přemýšlet, jak udat souseda,
> > > co se nepřidal, je to špatně.
> >
> > Připusť, že někdo může mít jiné priority v
> > kontrole varoózy. Já bych třeba
> > > rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a
> > společně šlechtili místní
> > > populaci směrem k větší varroatoleranci. To
> > znamená připustit větší úroveň
> > > napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch
> > včelstev, které to přestávají
> > > zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý
> > monitoring situace. Z mého
> > > pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně
> > používají akaricidy, v podstatě
> > > kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil
> > bych se je přesvědčit, ale jako
> > > neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky
> > zákaz léčení, plošnou výměnu
> > > matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A
> > ještě nařídit provést výměnu
> > > matek komisionelně. V demokratické společnosti
> > se tyto věci řeší osvětou,
> > > ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme
> > společné zájmy a snažme se je
> > > prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují
> > jinak.
> > >
> > Broněk
> >
> > PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů
> > vedení diskuse si vážím.
> > > Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> > ----------------------
> > Radek Hubač:
> > jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku
> > jsme n aschůzi odsouhlasili,
> > > že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> > nákazový referent a majitel a
> > > to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný
> > pokrok, pokud by se lidi ve
> > > vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem
> > v Pardubicích, tak to plně
> > > chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný
> > den nebo alespoň víkend, že
> > > se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v
> > hospodě a probere se
> > > výsledek a další postup. Nemluvme moc o
> > organizacích, to je hodně umělé,
> > > kolikrát jsou včely na území jiných obcí,
> > katastrů..
> > > Radek
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: podnety SVS (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48829) (48831)

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto
legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím,
musel
bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

Pak Vás,pane doktore pěkně prosím.
Prostudujte a dejte nám vědět,ať můžeme "podněcovat".
Díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Zden?k Klíma" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: podnety SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:56:23

> Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to
> ale přímo takto
> legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro
> vyjádření, to nevím, musel
> bych prostudovat, spíš otázka na SVS.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.153.25.4) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827)

Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
"přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek"

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z okolí HK či Pardibic....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: podněty SVS (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48829)

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi
dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od
občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův
institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce
jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí
zabývat.
díky
Radek


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: podněty SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:51:21

> Pane doktore,
> jak to funguje s podněty od občanů, třeba i
> anonymními? Znám velmi dobře systém civilní
> hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
> než podnět podaný odborníkem tzv. služebním
> postupem je dopis od občana X.Y., který se musí
> prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut
> znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí
> chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan
> napsal, pokud se tím musí zabývat.
> díky
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:25:48
> > ----------------------------------------
> > Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o
> > práci veterinářů SVS
> > > (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já
> > alespoň, když nejsem pracovník
> > > SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU
> > druhým rokem vzdělávat právě
> > > v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci
> > univerzitního prostředí
> > > možné. Snad bude práce za několik let, až moji
> > studenti nastoupí do funkcí,
> > > někde vidět. Stará garda už se předělává těžko
> > a mladší, kteří aniž bych to
> > > chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi
> > inovovanou výukou neprošli, bohužel
> > > kopírují práci svých předchůdců. Problémem je,
> > že pokud není zrovna
> > > inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze
> > školy ve včelařství
> > > negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to
> > bude výrazně lepší. Považte
> > > jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři
> > učí v zimě, a i když ted
> > > mám na škole pro studenty i nějaká včelstva,
> > tak jim toho moc prakticky
> > > neukážu - jenže do nedávné doby to často
> > studenti neviděli ani na obrázku!
> > > Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za
> > ty bych už odborně mohl
> > > ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat
> > přesun do letního semestru,
> > > ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci
> > včel zvlášť - pak by to mělo
> > > odpovídající úrověň. Za stávající situace se
> > alespon snažím už pro přísští
> > > rok připravit pro stávající pracovníky KVS,
> > kteří s naším oborem mají co
> > > dočinění praktické kurzy, se základy teorie
> > obohacené o nové poznatky a
> > > hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo
> > univerzitu. Snad se to podaří,
> > > pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu
> > bude - zatím oficiálně není a
> > > to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu,
> > ale třeba Vás to bude
> > > zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této
> > problematice naši veterináři.
> > >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48800) (48804) (48806) (48818) (48843) (48844) (48845)

To máš pravdu, ale je to v rovnováze. Umělé chovy nás včelařů však tuhle rovnováhu narušují. proto to bez léčení nemůže jít.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 14:25:21
> ----------------------------------------
> Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
> po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
> sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> > včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> > ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> > Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> > však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> > okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> > pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> > to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> > pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> >> ----------------------------------------
> >> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> >> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
> >> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
> >> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
> >> platí právě > u původního hostitele.
> >> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
> >> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
> >> před > zimou.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
> >> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
> >> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> >> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
> >> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
> >> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
> >> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
> >> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
> >> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
> >> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> >> Milan Čáp
> >> >>
> >> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> >> vyberou
> >> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
> >> roztočů po
> >> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
> >> bude v
> >> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >> >
> >> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> >> včelstva v
> >> >> > říjnu.
> >> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> >> předjaří
> >> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
> >> pokud >> jsou
> >> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
> >> pravděpodobné.
> >> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
> >> rámci >> jednoho
> >> >> > stanoviště.
> >> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
> >> na >> podzim,
> >> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
> >> kontaktu, >> takže
> >> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
> >> jsou
> >> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
> >> tudíž >> ani živí
> >> >> > roztoči.
> >> >> >
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 12. 2010
Re: Moje skuenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vlokou která je potaena hliníkovou folií. (48783) (48786)

Zakrmuji asi 20 července naleji 3krát jedno krmítko to je asi 12kg.

Naozaj 12 kg?, To sú už zásoby, alebo váha roztoku? Jednoduché počty: šírka kŕmidla 5 cm x dĺžka 37 cm x výška 20 cm= 4,4 litra, to je obsah, ak z toho odpočítame odparenú vodu a úbytok cukru pri jeho štiepení tak tých zásob jednorazove podané včelstvu, môže byť 2,8 kg ak im roztok dám trikrát, tak to môže byť 2,8 x 3 = max 8,4 kg ale i menej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Gabony kolem 10 srpna (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48819) (48822) (48828)

V mém případě je to rok od roku různé podle snůšky, avšak hned při posledním medobraní.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Gabony kolem 10 srpna
> Datum: 08.12.2010 12:45:56
> ----------------------------------------
> M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:00:45
> > ----------------------------------------
> > K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.
> >
> > Pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:56:39
> > > ----------------------------------------
> > > A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> > > současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> > > fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > >
> > > ___________________________________________________________
> > >
> > >
> > > Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> > > funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> > > Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> > > řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> > > Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> > > První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> > > vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod.
> Další
> > > fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je
> to
> > > taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> > > vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
> > >
> > > Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> > > spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> > > monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda
> tak
> > > pro srandu králíků).
> > >
> > > M.V.
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48821) (48823) (48826)

Do nedávna však tento způsob včelaření byl naprosto běžný. Až honba za vysokými výnosy medu nás dovedla k dnešnímu způsobu včelařství. Možná by s tím pak mohla i souviset zdárná expanze roztoče do světa. Oboje začalo přibližně ve stejnou dobu. Srovnávat včelstva na hony od sebe vzdálená také nejde. Každé to stanoviště je jiné. Jak pro včely tak pro roztoče. Proto také nemůže to ošetřování být stejné.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:35:04
> ----------------------------------------
> Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím
> začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají
> včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v
> maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám.
> Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový
> břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:05:43
> > ----------------------------------------
> > Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> > přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce
> se
> > pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne
> od
> > něj.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > > ----------------------------------------
> > > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi
> príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825)

Dovedeš si představit toho referenta po návštěvě tolika obcí jako u nás za 1 večer :-D
To je to o čem mluvím To již nejde ale o komisionální léčení A i přes tu domluvu je to diskutabilní. V1 pondělí října je schůze a dohodneme se že 10. 10. budeme fumigovat všichni. Jak víš že bude příhodné počasí nebo dáš zakázku sv. Petrovi. :-) Prostě to tak nejde, když v tom říjnu je jen nějaká ta hodina v týdnu na to provedení vhodná, To opravdu mohou kvalitně zvládnout jen sami správně poučení včelaři. Je to jediná rozumná cesta.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:30:13
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane,
> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že
> nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš
> jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi -
> nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu)
> domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další
> den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další
> postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na
> území jiných obcí, katastrů..
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:04:37
> > ----------------------------------------
> > Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to
> vypadalo
> > tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných
> > včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to
> komisionálně
> > dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro
> ošetření
> > a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se
> to
> > ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných
> > podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to
> nebezpečí
> > přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.
> >
> > Pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > > ----------------------------------------
> > > Josefe, tak to se mýlíš,
> > > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> > > pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i
> dnes,
> > > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde
> spoustě
> > > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou
> dobu
> > u
> > > všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit
> > podstatně
> > > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko
> přesvědčíš.
> > > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích
> > > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup
> zorganizovat
> > u
> > > nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání
> spadů
> > s
> > > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo
> > zápasit
> > > a
> > > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený
> vzduch.
> > > > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo
> z
> > > vás
> > > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to
> jen
> > > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> > > >
> > > > pepan
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal,
> tak
> > > tam
> > > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > > Radek
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na
> to
> > > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > > Pepan
> > > > > > ------------------------------
> > > > > >
> > > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti
> > kokcidioze
> > > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > > >
> > > > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > > posledních letech.
> > > > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> > > důvěrník.
> > > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > > :-)
> > > > > > Karel
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48800) (48804) (48806) (48818) (48843) (48844)

Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:57:02
>> ----------------------------------------
>> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
>> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
>> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
>> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
>> platí právě > u původního hostitele.
>> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
>> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
>> před > zimou.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> >> ----------------------------------------
>> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
>> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
>> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
>> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
>> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
>> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
>> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
>> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
>> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
>> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> >> Milan Čáp
>> >>
>> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> >> vyberou
>> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
>> roztočů po
>> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
>> bude v
>> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >> >
>> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> >> včelstva v
>> >> > říjnu.
>> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> >> předjaří
>> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
>> pokud >> jsou
>> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
>> pravděpodobné.
>> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
>> rámci >> jednoho
>> >> > stanoviště.
>> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
>> na >> podzim,
>> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
>> kontaktu, >> takže
>> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
>> jsou
>> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
>> tudíž >> ani živí
>> >> > roztoči.
>> >> >
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48800) (48804) (48806) (48818) (48843)

Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen. Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče. pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> ----------------------------------------
> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
> rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> > u původního hostitele.
> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> > rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> > zimou.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> ----------------------------------------
> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
> >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
> >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
> >> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
> >> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
> >> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
> >> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
> >> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> >> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> vyberou
> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >
> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> včelstva v
> >> > říjnu.
> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> předjaří
> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
> >> jsou
> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
> >> pravděpodobné.
> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
> >> jednoho
> >> > stanoviště.
> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
> >> podzim,
> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
> >> takže
> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
> >> ani živí
> >> > roztoči.
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48800) (48804) (48806) (48818)

A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> u původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> zimou.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> ----------------------------------------
>> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
>> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
>> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
>> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
>> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
>> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
>> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
>> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
>> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> vyberou
>> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
>> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
>> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >
>> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> včelstva v
>> > říjnu.
>> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> předjaří
>> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
>> jsou
>> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
>> pravděpodobné.
>> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
>> jednoho
>> > stanoviště.
>> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
>> podzim,
>> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
>> takže
>> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
>> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
>> ani živí
>> > roztoči.
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825) (48833) (48835) (48837)

Mluvíš mi z duše, těžko řešit neřešitelné, raději řešit to, co řešit mohu.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 13:27, Bronislav Gruna napsal(a):
> U nás je to stejné. 10 let jsem dělal z mladické nerozvážnosti dělal
> zdravotního referenta ZO s tehdy 120 členy. Každé jaro jsem jezdil
> komisionelně natírat plod včelařům, co měli nad 3 roztoče ve vzorku zimní
> měli. Zpočátku jsem to bral samozřejmě, vždyď jim i ostatním zachraňuju
> včelstva. Také jsem to měl nařízeno od SVS, což tehdy pro mě byla autorita.
> Když jsem po pár letech zjistil, že jezdím k těm samým 10 %, přestalo mě to
> bavit. Kolikrát ještě v březnu tam měli krmítka a bylo vidět, že tam ani
> jednou nezapálili knot s varidolem. A ono to funguje, příští rok zase.
> Jenže já si vážím své práce a klidně jsem tyto včelaře zařadil mezi %
> včelstev v nepřístupných dutinách. Naopak svoji energii věnuji svým včelám,
> tedy monitoringu, selekci a metodice tlumení, aby moje včely prosperovaly
> bez ohledu na to, jak kdo kolem mě včelaří. Také jsem se rozhodl svoji
> energii dále nevkládat do ČSV, protože dle mého názoru se spoustou energie
> dobrovolníků udržuje neudržitelné.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Uly a drevo (36776) (36780) (36783) (36784)

Lepidla bych použil pro
dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u
nich
máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito
lepidly
můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání
pér. Já
je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.

Vemte si, jakou radost musí
prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale
zvládnutou
truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky,


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Uly a drevo
Datum: 17.7.2009 - 20:10:31

> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho
> asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno
> upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné,
> myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve
> stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200,
> nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a
> vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně
> dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička
> může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.
> Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v
> pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného
> než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku.
> Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky,
> tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné
> vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani
> řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to
> slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych
> spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám
> připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak
> včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle
> pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48821) (48823)

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje
tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr
horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové
spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 12:05:35

> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové
> včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj
> škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem
> a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty
> tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci.
> > Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna
> > hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a
> > toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá,
> > ale sú nositeľmi príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori
> > z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať
> > nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú
> > radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči
> > včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami,
> > ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825) (48833) (48835) (48836)

Radek Hubač:
>> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi
>> odsouhlasili,
>> >> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent
>> >> a
>> >> >> majitel a
>> >> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud
>> >> by
>> >> >> se lidi ve
>> >> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích,
>> >> tak
>> >> >> to plně
>> >> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo
>> >> alespoň
>> >> >> víkend, že
>> >> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a
>> >> probere
>> >> >> se
>> >> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je
>> >> hodně
>> >> >> umělé,
>> >> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
>> Radek


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 13:15:17

> Já taky nemám zdaleka všude zasíťovaná dna, a
> nevidím v tom problém.
> Spíš naopak jsou u nich i výhody. Monitoringu mi
> to ovšem nebrání ;-)
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 13:08, Radek Hubač napsal(a):
> > Ahoj Broňo,
> > díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co
> > píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově
> > dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů
> > nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní
> > standardy... jestli žiješ v 25. století a u
> > Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se
> > přestěhoval.
> > > Radek
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 13:03:29
> >> ----------------------------------------
> >> Radku,
> >>
> >> i když jsem odpůrce komisionelního léčení,
> >> fandím partě včelařů, která se
> >> >> domluví na společném postupu. Pokud to ještě
> >> zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> >> >> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva
> >> přemýšlet, jak udat souseda,
> >> >> co se nepřidal, je to špatně.
> >>
> >> Připusť, že někdo může mít jiné priority v
> >> kontrole varoózy. Já bych třeba
> >> >> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi
> >> a společně šlechtili místní
> >> >> populaci směrem k větší varroatoleranci. To
> >> znamená připustit větší úroveň
> >> >> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch
> >> včelstev, které to přestávají
> >> >> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a
> >> neustálý monitoring situace. Z mého
> >> >> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně
> >> používají akaricidy, v podstatě
> >> >> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil
> >> bych se je přesvědčit, ale jako
> >> >> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky
> >> zákaz léčení, plošnou výměnu
> >> >> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance.
> >> A ještě nařídit provést výměnu
> >> >> matek komisionelně. V demokratické
> >> společnosti se tyto věci řeší osvětou,
> >> >> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme
> >> společné zájmy a snažme se je
> >> >> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují
> >> jinak.
> >> >>
> >> Broněk
> >>
> >> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a
> >> způsobů vedení diskuse si vážím.
> >> >> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> >> ----------------------
> >> Radek Hubač:
> >> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom
> >> Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
> >> >> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení
> >> nákazový referent a majitel a
> >> >> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl
> >> dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
> >> >> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem
> >> členem v Pardubicích, tak to plně
> >> >> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám
> >> stejný den nebo alespoň víkend, že
> >> >> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se
> >> v hospodě a probere se
> >> >> výsledek a další postup. Nemluvme moc o
> >> organizacích, to je hodně umělé,
> >> >> kolikrát jsou včely na území jiných obcí,
> >> katastrů..
> >> >> Radek
> >>
> >>
> >>
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48800) (48804) (48806) (48818)

Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
byl přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí
právě u původního hostitele.
Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
před zimou.

pepan


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 11:45:13

> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový
> cyklus roztoče byl přerušen a začíná od počátku.
> Je to přesně ten případ jaký platí právě u
> původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření
> podmínek pro zdárný rozvoj škůdce. Tím právě může
> být budování super silných včelstev před zimou.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 10:44:42
> > ----------------------------------------
> > Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale
> > zůstavají zde další
> > > problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů.
> > Pokud roj přežije, je
> > > to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde
> > se berou roztoči na
> > > územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> > 'odroztočovány' ať již
> > > padnutím velké části včelstev nebo následným
> > léčením a povinným nátěrem
> > > plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou
> > zavlečeni z okolí, a to
> > > buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla
> > taková invaze a včely
> > > přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat,
> > že roztoče vyhubíme, je
> > > třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> > vědět jak na tom jsme v
> > > průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> > > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v
> > > případě, že včely vyberou
> > > > > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou
> > > si ty stovky roztočů po
> > > > > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat?
> > > A co když už to bude v
> > > > > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> > >
> > > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než
> > > vyloupení slabého včelstva v
> > > > > říjnu.
> > > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v
> > > průběhu zimy, takže v předjaří
> > > > > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči
> > > tím taky. Nebo pokud jsou
> > > > > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou
> > > a nepohybliví.
> > > > > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále
> > > tak zima, že vyloupení
> > > > > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka
> > > metrů je málo pravděpodobné.
> > > > > Když už je na jaře loupež, včely si loupí
> > > zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> > > > > stanoviště.
> > > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy
> > > likvidační jako na podzim,
> > > > > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a
> > > jejich těsnému kontaktu, takže
> > > > > roztoči se z umírajících včel stěhují na
> > > loupící včely. Na jaře jsou
> > > > > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde
> > > nejsou včely a tudíž ani živí
> > > > > roztoči.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825) (48833) (48835)

U nás je to stejné. 10 let jsem dělal z mladické nerozvážnosti dělal zdravotního referenta ZO s tehdy 120 členy. Každé jaro jsem jezdil komisionelně natírat plod včelařům, co měli nad 3 roztoče ve vzorku zimní měli. Zpočátku jsem to bral samozřejmě, vždyď jim i ostatním zachraňuju včelstva. Také jsem to měl nařízeno od SVS, což tehdy pro mě byla autorita. Když jsem po pár letech zjistil, že jezdím k těm samým 10 %, přestalo mě to bavit. Kolikrát ještě v březnu tam měli krmítka a bylo vidět, že tam ani jednou nezapálili knot s varidolem. A ono to funguje, příští rok zase. Jenže já si vážím své práce a klidně jsem tyto včelaře zařadil mezi % včelstev v nepřístupných dutinách. Naopak svoji energii věnuji svým včelám, tedy monitoringu, selekci a metodice tlumení, aby moje včely prosperovaly bez ohledu na to, jak kdo kolem mě včelaří. Také jsem se rozhodl svoji energii dále nevkládat do ČSV, protože dle mého názoru se spoustou energie dobrovolníků udržuje neudržitelné.
--------
Radek Hubač: nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825) (48833) (48835)

Já taky nemám zdaleka všude zasíťovaná dna, a nevidím v tom problém.
Spíš naopak jsou u nich i výhody. Monitoringu mi to ovšem nebrání ;-)
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 13:08, Radek Hubač napsal(a):
> Ahoj Broňo,
> díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Bronislav Gruna<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:03:29
>> ----------------------------------------
>> Radku,
>>
>> i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se
>> domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě,
>> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda,
>> co se nepřidal, je to špatně.
>>
>> Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba
>> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní
>> populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň
>> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají
>> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého
>> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě
>> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako
>> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu
>> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu
>> matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou,
>> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je
>> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>>
>> Broněk
>>
>> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím.
>> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
>> ----------------------
>> Radek Hubač:
>> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
>> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a
>> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
>> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně
>> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že
>> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se
>> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé,
>> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
>> Radek
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825) (48833)

Ahoj Broňo,
díky za povzbuzení, nemám nic proti tomu co píšeš, ale nevím kdo znás je trochu časově dezorientován -píše se rok 2010, mnoho včelařů nemá celozasíTóvaná dna, veterina základní standardy... jestli žiješ v 25. století a u Vás je to jinak - gratuluji a rád bych se přestěhoval.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 13:03:29
> ----------------------------------------
> Radku,
>
> i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se
> domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě,
> je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda,
> co se nepřidal, je to špatně.
>
> Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba
> rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní
> populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň
> napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají
> zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého
> pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě
> kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako
> neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu
> matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu
> matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou,
> ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je
> prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.
>
> Broněk
>
> PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím.
> Nebývá to tady v konferenci zvykem.
> ----------------------
> Radek Hubač:
> jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili,
> že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a
> to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve
> vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně
> chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že
> se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se
> výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé,
> kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (147.32.116.170) --- 8. 12. 2010
Re: Gabony kolem 10 srpna (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48819) (48822) (48828)


Radek Hubač
M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.

___________________________________________________________

V podstatě je to můj nepořádek. Je pravda, kdybych chtěl, tak si Gabony seženu v čas (na OV je mají už od června). Jenže já nechci, protože léčím kyselinou. Gabony mám jenom jako doplněk, nejsem na nich závislý, repsketive nepotřebuju je.

M.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48825)

Radku,

i když jsem odpůrce komisionelního léčení, fandím partě včelařů, která se domluví na společném postupu. Pokud to ještě zvládnou vyhodnotit v hospodě, je to blízko ideálu. Pokud ale začnou u piva přemýšlet, jak udat souseda, co se nepřidal, je to špatně.

Připusť, že někdo může mít jiné priority v kontrole varoózy. Já bych třeba rád, kdyby se domluvila parta včelařů ve vsi a společně šlechtili místní populaci směrem k větší varroatoleranci. To znamená připustit větší úroveň napadení a tlumit kleštíka jen tehdy a u těch včelstev, které to přestávají zvládat. Samozřejmostí jsou znalosti a neustálý monitoring situace. Z mého pohledu nám včelaři v okolí, co pravidelně používají akaricidy, v podstatě kazí práci šířením nevhodných genů. Pokusil bych se je přesvědčit, ale jako neuvažoval bych dostat do krajské vyhlášky zákaz léčení, plošnou výměnu matek za jiné s vyšší mírou varroatolerance. A ještě nařídit provést výměnu matek komisionelně. V demokratické společnosti se tyto věci řeší osvětou, ne silou paragrafů. Sdružujme se, hledejme společné zájmy a snažme se je prosadit, ale berme ohled na ty, co uvažují jinak.

Broněk

PS: I když nesouhlasím, tvých názorů a způsobů vedení diskuse si vážím. Nebývá to tady v konferenci zvykem.
----------------------
Radek Hubač:
jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (95.103.181.96) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48821) (48823)

Podľa skúsenosti z môjho okolia starší včelári liečia aj zakrmujú neskôr /prelom 8/9 mesiaca/ a vtedy už majú ich včelstvá armádu VD a vzhľadom na prerušenie plodovania hladom začínajú dobiehať straty jesenným plodovaním. Niektoré to už nestihnú a stanú sa zdrojom zásob aj VD. Sú dokonca aj brtníci, ktorí ani neliečia ani nekrmia a každý rok čakajú na roje a na pár kg medu. Ja už mám vtedy zakrmené a preliečené. Nesťažujem sa na prenos VD-s tým si poradím, ale neustále hrozí prenos moru. Preto by sa mal stanoviť minimálny hygienický štandart na stav úľov a na ošetrovateľské úkony a včelstvá pod čiarou by sa mali kontrolovať a likvidovať nezávislou odbornou komisiou. Takýmto včelstvám by sa nemala poskytovať žiadna pomoc, bez ohľadu na majiteľa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 8. 12. 2010
Re: podněty SVS (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48829)

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím, musel bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827)

"Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu..."

To jsou žvásty nebo lobbing výrobců nových úlů, pokud možno ještě těch dotovaných.
Proč by se měla životnost úlu poměřovat penězi, jestli se zaplatí nebo ne? Pokud někdo včelaří v první řadě pro peníze, tak ať si tak interně ve svém provozu tohle poměřuje a obměňuje úly podle toho, jestli se zaplatily, ale ať to včelaření pro peníze nenutí ostatním. Kdyby se včelařilo výhradně pro peníze, tak by nebyli třeba dobrovolní funkcionáři, ale placení. A to by byly členské příspěvky nebo ceny za léčení včelstev úplně někde jinde. A proč zrovna 15 let, když pod střechou vydrží úly klidně 50 let?
Pokud někdo stanoví nějaké technické podmínky, jaké má mít stanoviště a úly, tak dobrá. Staré úly to buď splní a potom nikomu do toho není, jk jsou staré nebo nesplní a poto je majitel buď upraví, aby splňovaly nebo v nich přestane včelařit. To je vše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
podněty SVS (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814)

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí zabývat.
díky
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Gabony kolem 10 srpna (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48819) (48822)

M.V. tak to je Váš nepořádek, nikdy jsem je neměl později než 5 července.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:00:45
> ----------------------------------------
> K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:56:39
> > ----------------------------------------
> > A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> > současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> > fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> > funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> > Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> > řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> > Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> > První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> > vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další
> > fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to
> > taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> > vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
> >
> > Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> > spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> > monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak
> > pro srandu králíků).
> >
> > M.V.
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814)

Díky, to je velmi zajímavé a vysvětluje situaci. Já osobně například postrádám u veteriny něco jako základní požadavky pro chov včel. Kravín musí mít určité parametry, ale úl, včelnice.. nikoliv. Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu...
Dalším příkladem je umístění včelstev. Nikde není specifikováno, přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48821) (48823)

Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám. Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:05:43
> ----------------------------------------
> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se
> pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811)

Ahoj Pepane,
jak jsem psal jde o domluvu. Na tom Chrudimsku jsme n aschůzi odsouhlasili, že nikdo nebude vysírat, když bude u léčení nákazový referent a majitel a to máš jen dva lidi. Za druhé by byl dostatečný pokrok, pokud by se lidi ve vsi - nemluvím o velké organizaci (jsem členem v Pardubicích, tak to plně chápu) domluvili, že si odléčí každý sám stejný den nebo alespoň víkend, že se další den prohlédnou podložky, sejdem e se v hospodě a probere se výsledek a další postup. Nemluvme moc o organizacích, to je hodně umělé, kolikrát jsou včely na území jiných obcí, katastrů..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:04:37
> ----------------------------------------
> Radku i když v tom co říkáš máš pravdu, Jde jen o teorii. V praxi to vypadalo
> tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n Máme 160 organizovaných
> včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v mé obci se to komisionálně
> dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak neodpovídaly podmínky pro ošetření
> a muselo se to odložit nebo dělat špatně. S postupem kalendářního času se to
> ještě zhoršovalo. Při komisním ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných
> podmínek sejít nejméně 3 lidé. A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí
> přenosu díky počasí s postupem času prudce klesá.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 09:20:25
> > ----------------------------------------
> > Josefe, tak to se mýlíš,
> > i když jsem mladší, tak samozřejmě vím, jak se postřik dělal a jak to bylo
> > pracné a za druhé si myslím, že komisionální léčení má své odůvodnění i dnes,
> > tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat. Za prvé se předejde spoustě
> > sporů, kdo kdy a jak léčil, ale hlavní je, že léčení provedené ve stejnou dobu
> u
> > všech včelstev třeba v katastru obce je nejlepší možností jak zvýšit
> podstatně
> > efektivitu léčení. Jsem epidemiolog a o opaku mě jako laik těžko přesvědčíš.
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích
> > donést stovky roztočů za den. Pokud se mě podaří takový postup zorganizovat
> u
> > nás ( hlavní problém je, že tam často nejsem), pošlu Ti za rok porovnání spadů
> s
> > posledními 2 sezónami, kdy mám záznamy...
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 07.12.2010 13:54:56
> > > ----------------------------------------
> > > Já si osobně myslím že to pochází z doby kdy se s varroázou začínalo
> zápasit
> > a
> > > opravdu se to tak provádělo speciálnmí postřikovačem na stlačený vzduch.
> > > Rozebírali se v prosinci pak celá včelstva. Tento postup snad ani nikdo z
> > vás
> > > již nezná ale k tomu byli nutně potřeba 2 lidé. a od této doby se to jen
> > > bezmyšlenkovitě opisuje i když to nemá již žádné opodstatnění.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: Re: Vem kritik?m
> > > > Datum: 07.12.2010 12:39:55
> > > > ----------------------------------------
> > > > Ahoj Karle, nevím, co je tam teď, ale v roce 2000 když jsem začínal, tak
> > tam
> > > > bylo, že se musí léčit komisionelně..
> > > > Radek
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > > > > Datum: 06.12.2010 15:14:13
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Tak v tom si nevybereš.
> > > > > Vyhlášky SVS se tě budou dotýkat při chovu jakýchkoliv zvířat. Na to
> > > > > nemusíš mít ani včely.
> > > > > Pepan
> > > > > ------------------------------
> > > > >
> > > > > Nevím jestli musím k třeba k léčení králíků či drůbeže proti
> kokcidioze
> > > > > přivolávat důvěrníka ČSCHDZ. Nepamatuji ani za socialismu. :-)
> > > > >
> > > > > A u včel to nebylo ani před pěti lety. To si tam prosadil někdo v
> > > > > posledních letech.
> > > > > Sám jsi se divil, že by se ke každému zapalování knotu měl volat
> > důvěrník.
> > > > > A platí to i u vás. :-)
> > > > > :-)
> > > > > Karel
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48817) (48820)

Jenže v tuto dobu již neshánějí zásoby, ale jen se jdou vyprášit.

__________________________________________________________

Ano,prvních několik hodin.Pokud to trvá několik dní,pak už hledají vodu a potravu.Proč by jinak navštěvovaly úl,ve kterém mi před 3 lety uhynula matka BĚHEM TEPLÉHO ZAČÁTKU PROSINCE?Sám jsem to viděl.Pochody v přírodě neprobíhají podle toho,jak chceme my,tam jde o přežití a včely jednají pudově.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48821)

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:59:11
> ----------------------------------------
> Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48796) (48819)

K tomu je dobré před snůškou použít Formidol.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:56:39
> ----------------------------------------
> A i kdyby se to stalo, pokryjí to další léčebná opatření, kterých je v
> současném systému přehršle (např. naše ZO je toho zářným příkladem: tři
> fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Koukám, že jsem to napsal až přespříliš idealisticky. Skoro jak nějaký
> funkcionář z ČSV :-) Místo "pokryjí" tam má být "měla by pokrýt".
> Skutečnost je taková, že v podstatě jediné ošetření, které se provádí
> řádně, je ošetření aerosolem, protože na tom se toho moc zkazit nedá.
> Asi nic překvapivého a nového pod sluncem:
> První fumigace je samozřejmě tlačena co nejvíc k začátku října, aby se to
> vše stihlo, tedy do doby kdy je často ještě ve včelstvech ještě plod. Další
> fumigace se mnohdy provádějí za přílišného chladna. No a kolem GABONŮ je to
> taky tyátr (s podtitulem "Pohádky jednoho a tisícero způsobů kam a jak je
> vložit"), nehledě na to, že se rozdávají pozdě (kolem 10. srpna).
>
> Před čtyřmi roky jsem říjnovou loupež taky zaznamenal. Krásně mi to zvedlo
> spady. Ale raději než na plošné léčení (přesněji tlumení) spoléhám na
> monitoring (letní samozřejmě... vyšetření zimní měli je v NN úlech leda tak
> pro srandu králíků).
>
> M.V.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (95.103.181.96) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808)

Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne. Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48811) (48817)

Jenže v tuto dobu již neshánějí zásoby, ale jen se jdou vypášit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> V praxi to vypadalo tak, že nikdy nešlo zásah v naší ZO udělat v 1 de.n
> Máme 160 organizovaných včelařů ve 32 obcích s průměrně 12 včelstvy. Jen v
> mé obci se to komisionálně dělalo někdy i 14 dní u 7 včelařů. Mnohdy pak
> neodpovídaly podmínky pro ošetření a muselo se to odložit nebo dělat
> špatně. S postupem kalendářního času se to ještě zhoršovalo. Při komisním
> ošetření se musí ve stejnou dobu za vhodných podmínek sejít nejméně 3 lidé.
> A už to je velký problém. Potom pak to nebezpečí přenosu díky počasí s
> postupem času prudce klesá.
>
> ___________________________________________________________
>
> To je bohužel pravda,zkuste si představit,že má někdo stanoviště v lese,kam
> se při současné sněhové nadílce autem prostě nedostane.
> Já sám jedno takové stanoviště mám.Pokud na příjezdové cestě leží půl metru
> navátého sněhu,tak se tam dostane leda sněhová fréza,rolba nebo něco
> podobného,což jsou prostředky,které běžný člověk nemá,takže mi nezbývá nic
> jiného,než nechat auto ve vesnici a jít přes kilometr pěšky a kompresor s
> vyvíječem a věcmi na léčení táhnout na saních,což v takovém hlubokém sněhu
> není tak jednoduché.Jsem ročník 74,takže to zvládnu,ale neumím si
> představit někoho staršího,jak se tam plahočí.Takže léčba jednoho takového
> je časově dost náročná,ani svá 4 stanoviště nejsem schopen zvládnout v
> jeden den,natož včelstva těch ostatních v "mém rajónu".Ovšem je pravda,že v
> takovém počasí včely nelétají a tudíž ani roztoči.Ale počasí je teď tak
> nestálé,že se může všeobecně stát,že během několika málo dní vystoupají
> teploty z minusových hodnot na + 10 a více,takže včely vyletí,aniž by bylo
> všude najednou léčeno...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76195 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48820 do č. 48880)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu