Včelařská konference

"!Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách "

To je zjednodušené a platilo by to pouze v případě hodně silných včelstev, případně kratší rámkové míry, kdy včely i za mrazů obsazují celé nebo téměř celé rámkové uličky.
Slabší včely začnou zimovat na místě posledního plodu, potom jedou po zásobách nahoru, dokud nedosáhnou na strůpek a potom jedou vodorovně po pruhu zásob. Se zásobami potom končí, až dojedou ke stěně úlu. A ještě potom mohou vegetovat o hladu 14 dní až měsíc, zvláště za teploty jen mírně pod nulou nebo kolem nuly, kdy nemusí tolik "topit".
Skutečně hladové včely potom reagují na vyrušení jinak než nasycené, mnohem slaběji a pomaleji.
Tyhlety věci se, pokud je potřeba, dají velice dobře sledovat, pokud se dá nahlížet na rámky shora, ideálně přes nějaký průhledný igelit. Ale za větších mrazů není problém, pokud je to předem připravené, strůpek opatrně odkrýt a na včely nahlédnou přímo, bez igelitu. vyrušování včel, pokud e to dělá opatrně, je v zimě minimální. Množství zavíčkovaných zásob se zkontroluje někdy na začátku zimy a potom se jen občas co týden, dva týdny kontroluje, kde se zimní chumáč posunul a jak je velký. Je tak krásně názorně vidět, jak se včely hýbou, případně kdy jim už zásoby docházejí a je potom nějaký týden čas na nějaká opatření. V případě, kdy je potřeba zachovat včelstvo, není ani nijak velký problém za mrazu vytáhnout z jiných dobře zakrmených včelstev nějaký neobsazený plást se zásobami a takové 2 - 3 plásty vložit do zimního chumáče, včely s krajních rámkových uliček střepat na zimní chumáč.... Za oblevy nebo v předjaří je asi lepší to medocukrové těsto.