78143

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538)

"Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí."

No, já o tom vím jen to, co bylo zveřejněno kdysi ve Včelařství. Tak třeba okolo tuším roku 1850 byl dokonce oficiálním včelařským spolkem v Brně podporován dovoz kyperské včely (cyperky). Jejich kříženci s domácími včelami se ovšem tehdy ukázaly jako velice divoké (kdosi je tehdy dokonce nazýval luciperky) a už po nějakých 10 letech moravský včelařský spolek ve svém časopise o dovozu kyperek mluví jako o chybě. Dovážela se tehdy spousta vlašek, ty se podle mně u nás hodí do nížin, na jižní Moravu a do Polabí,tam se zužitkuje jejich plodování přes zimu a zimování proti kraňce v mnohem větším počtu, takže na jaře k využití prvních snůšek nemusí mít tak prudký rozvoj.
A byla, aspoň podle textů ve Včelařství, spousta všelijakých nehlášených černých dovozů, hlavně v rámci tehdejšího RakouskaUherska, takže hodně kraněk z Balkánu i dalších plemen.

Co se týká těch kyperek. Já chovám křížence a prakticky nikdy jsem je nebrakoval kvůli divokosti, protože mně nevadí, prakticky nikdy u mně nepřekročily tu hranici, kdy bych je brakoval...
Mně připadá, jako by včely měly někde snad v genech zakódovánu závislost roční doby a toho "správného" počasí. Od řekněme konce dubna po cca září až říjen jsou včely nejklidnější tehdy, když je takové průměrné počasí. přirozeně pěkně a slunce. Jsou znatelně divočejší, pokud je na tuto roční dobu příliš teplo stejně tak jako příliš zima. třeba na začátku května jsou klidné, když je okolo poledne za jasné oblohy okolo 20 st C. Když je v tuto dobu severní vítr a na slunci maximálně 15, jsou divoké. stejně tak, jako když v té době jde teplota k třicítce. V červnu se tyto teploty posunují o takových 10 stupňů výš.
Jestli ta teorie je jen trochu správná, tak ty kyperky v podstatě pořád potřebovaly tu teplotu o těch 10 - 15 st C vyšší než tady u nás byla, aby byly mírné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polášek - Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob
Předchozí:euroregatta - medový ocet


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu