Včelařská konference

Plastové nádoby jsou pro použití v potravinářství. Myslím, že lepší než hliník. Já používám plastové barely na 30l(asi 40kg medu)z Řempa za asi 230 Kč a jsou na mléko. Jinak jsem viděl kýble v ZZN na 35l s víkem a potravinářským atestem za 250 Kč. Byla by lepší skladovatelnost (do sebe). Jaká je ale plastová nádoba ze Včelařství nevím.
Tonda.

Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je
> za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké
> informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
>
> S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> telefon 388 313 969, 603 262 082

Dobry den,

mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do vykupu
- tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj pripad).
Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou jiste
problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve ,
snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem supermarketu -
jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Tohle jsem slyšel taky.
Ještě však k tomu sousloví "významný rozdíl". Ten rozdíl byl za hranicí přesnosti použitých měřících přístrojů. Bohužel si nepamatuju kdo a kde to řekl. :-(
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Kdysy jsem byl na nějaké besedě a
> tam konstatovali,že při plošném vyšetřování
> medu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi
> vzorky ze severních čech(tenkrát s velkými
> emisemi) a z jižních čech.

Tohle by mne také zajímalo a hlavně jak je omezeno postupné uvolňování změkčovadel do uskladněného medu,což bude asi hlavní problém všech plastových nádob.(snad vyjma polyetylénu?)

Včera na besedě pražských včelařů jsem matně zaslechl něco o podmínkách ekologického včelaření.Jedna věc mne zaujala,vliv dálnice a dalších emisních zdrojů.Domníval jsem se,že vliv dálnice se v medu neprojeví zvýšením cizorodých látek,ale spíše omezením doletového prostoru (vlivem teplého proudění).Nevíte někdo jak to je?Kdysy jsem byl na nějaké besedě a tam konstatovali,že při plošném vyšetřování medu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi vzorky ze severních čech(tenkrát s velkými emisemi) a z jižních čech.

V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď.
Už jste někto ty plastové nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

http://www.whirlpool.sk/

----- Original Message -----
From: "marcin junosza" <jjunosza/=/o2.pl>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:23 PM
Subject: tatramat


> ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się
> jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli
> tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
> (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
> pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

Zoctovatění poznáš podle chuti ajestli jsi toředil je nutné dávku zvýšit až
na 24% cokru to změříš moštoměrem
----- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 1:30 PM
Subject: Re: Medovina


> Mám doma asi 30 kg zkvašeného medu. Vytočil jsem to ze včel, něco i zimní
> zásoby. Dolil jsem asi 1 litr rozředěného medu že to zkrmím a zatím to
> zkvasilo. Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina? Je to
> tam už někdy od jara. Nikdy jsem ještě medovinu nedělal, ale zkusit to
> chci. Tenhle med už ale bude asi octovatý. Někde jsem četl, že se medovina
> dělá i z odpadového, třeba špatného medu. Ví někdo jakou ještě má mít med
> kvalitu pro
> výrobu medoviny?
> Tonda.
>
>

sám mám skušenosti ža na medovinu není třeba rostok vařit . Mám takové
recepty doma. Medovina je kvašený nápoj tak jako víno.
ale vtromto případě bych to nechal přejít varem aby se zničily divoké
kvasinky. Jejich konkurenci ušlechtilé nepřekonají
Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 1:48 PM
Subject: RE: Medovina


Zkvašený med v zásadě nevadí, ušetří se tím práce kvasinkám. Nesmí však mít
žádnou pachuť. Té se nezbavíš ani po překvašení na medovinu.
Jinak osobně zastávám názor, že dobrá medovina se může vyrobit jedině z
dobrého medu. Ale je to taky otázka celkového množství, které vyrábím.
Pavel

> ... Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina?

Podle www.tatramat.sk./CZE se pracky vyrabely jen do roku 1992. Nyni
firma vyrabi ohrivace vody.
Nektere bazary v CR nabizi prodej použitých pracek Tatramat.
A.Bojanovsky

-----Original Message-----
From: marcin junosza [mailto:jjunosza/=/o2.pl]
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: tatramat
ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje
się
jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat?
jeśli
tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
(gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

Zkuste
http://www.tatramat.sk/


----- Original Message -----
From: "marcin junosza" <jjunosza/=/o2.pl>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:22 PM
Subject: tatramat


> ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się
> jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli
> tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
> (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
> pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.
>
>
>

ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry. (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry. (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

> ale na druhé straně musím souhlasit, že to je spíše dotace pro "neschopné

Nesouhlasím. Mě se to sice netýká, neměl jsem žádný úhyn a počet včelstev jsem zdvojnásobil, ale vemte v úvahu, že to byla naprosto mimořádná situace vyskytující se maximálně jednou za 20 let. Dále včelaři s průměrným věkem 60 let nejsou neschopni (ti by už dávno skončili nebo snížili stavy). Dále to, že se dědové dost fyzicky nadřou, zásobují venkovskou chudinu zdravou potravinou a jejich důchody a platy nejsou velké, a hlavní efekt má přece zemědělství, které je před zhroucením. Nemyslím, že to byly vyhozené peníze oknem.

Každopádně bych však v budoucnu státní peníze přesouval od kapes řadových včelařů směrem k chovatelům kvalitních matek, výzkumníkům a výrobcům léčiv, výrobcům aerosolových vyvíječů, výrobcům moderních úlů apod.
Eman

       Částečně se ztotožňuji s tímto názorem, ale i přesto musím říct, že mě
potěšilo, že dostanu dotaci. Začal jsem včelařit s dědou a zazimovali jsme
tehdy 19 včelstev a z nich nám 3 uhynula. Nevím zda to mám považovat za
nezkušenost dědy (včelaří 50 let) nebo nepříznivost období, ale bohužel to
tak je.
       Neskrývám rozčarováním nad získáním dotací, ale na druhé straně musím
souhlasit, že to je spíše dotace pro "neschopné". Myslím si, že to nemůže
fungovat jako státní sektor, do kterého se cpou peníze jako do černé díry.
Měli by se naopak podporovat schopní a perspektivní chovy (nemusí to být
bezpodmínečně velkovčelaři) - avšak najít spravedlivé měřítko podpor, to je
otázka.
       Sám jsem zvědav jak jsme letos zazimovali, doufám, že i po zaléčení bude
vše v pořádku atd. Takže se nemohu dočkat jarních paprsků a prvního létání
včeliček.
       Ppokouším se totiž vytvořit větší farmu a postupně rozšiřovat počty
včlestev. Děda chtěl naopak skončit, což by byla obrovská škoda.

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Tuesday, January 13, 2004 7:35 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Stacirna medu - daně


Tak s tímto názorem naprosto souhlasím. Tomu říkám nazývat věci pravými
jmény.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní
> včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha případech

> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.559 / Virová báze: 351 - datum vydání: 7.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.559 / Virová báze: 351 - datum vydání: 7.1.2004

Tak s tímto názorem naprosto souhlasím. Tomu říkám nazývat věci pravými
jmény.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní
> včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha případech

> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

Milí přátelé, s potěšením Vám mohu oznámit, že Včelařské noviny získaly svoji doménu. Od této chvíle můžete na stránky přistupovat přes adresu www.vcelarskenoviny.cz nebo pouze vcelarskenoviny.cz .

S pozdravem
redakce

Je vidět, že jste ještě mladý a plný ideálů. Dotace na uhynulá včelstva není
podle zásluh a schopností, ale podle toho, kolik peněz se sehnalo a ty se
rozdělili. Mě neuhynulo žádne včelstvö, ale i tak buď za tuto dotaci dík!
Jako za každou dotaci!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vitavydra/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 5:58 PM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je technické
provedení zdanění a to je jistě věc
> složitá (pokud je nová právní úprava zjednodušuje, díky za to). Při
přílišném zkoumání detailů ovšem
> hrozí, že "pro stromy není vidět les". A to je ta druhá věc.
> Smyslem daní není jen "nahrabat dost peněz" do státní pokladny, ale také
podpořit činnosti dobré a
> potlačovat špatné. Daň z příjmu resp. ze zisku nebo z přidané hodnoty
funguje přitom přesně opačně -
> vyměřuje se totiž podle hesla "každá iniciativa budiž po zásluze
potrestána".
> EU už snad kráčí jiným směrem, byť dosud dosti krkolomně a neuměle: snaží
se daň z příjmu zmenšovat a
> naopak
> zvyšovat daně z činností poškozujících společnost. Tedy např. z produkce
škodlivých emisí (nepřímo přes
> spotřebu energie) atp. Nepotěšilo by nás kdyby například byly zdaněny
insekticidy? Jde v podstatě
> spotřební daň (tedy to na co jme zvyklí u benzinu, cigaret,
> alkoholu).
> Včelaři dostávají dotace na chov včelstev - to si překládám jako pokyn, že
chov včel je výborná,
> celospolečensky prospěšná věc (i když sám si myslím, že to tak jednoduché
není). Proč ale pak ti nejlepší
> včelaři,
> kteří mají hodně včelstev dobré zisky
> jsou daněni a ti neschopní ne? A proč se daní také dotace, to už můj
mozek nebere vůbec.
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní včelaři. Jistě,
úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha
> případech včelařova aktivita mohla včelstva zachránit. Mě padlo jedno
včelstvo - právě to o kterém jsem
> věděl,
> že má špatně rozložené zásoby (vzniklo spojením dvou slabších málo
zakrmených včelstev pozdě na podzim),
> ale vyflák' jsem se na to, řekl jsem si ono to nějak dopadne. Nedopadlo.
Teď za svoji neschopnost budu
> odměněn. Včelaři, kteří neměly žádné úhyny, nebo se jim v letošním roce
podařilo zvýšil počet včelstev
> přitom nedostanou nic... Jakou to proboha má logiku?
> Souhlasím, mravní škoda může být
> větší než celá skvělá podpora. To, že se někdo snaží vymyslet daňový únik
je právě důsledek.
>
> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra
>
> ----- Original Message -----
> From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 11, 2003 2:56 PM
> Subject: Re: Stacirna medu - daně
>
>
> Dovolím si pár slov.
>
> Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
> vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
> základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
> Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
> novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
> složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
> místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
> se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
> problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.
>
> Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
> vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
> dostali.
>
> Zdraví PP.
>
>
> Jan Čáp napsal(a):
>
>
> >>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
> >>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
> >
> >
> > Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na
právnim
> > vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře)
je
> > větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> > nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
> >
> > Honza Čáp
> >
> >
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> info/=/dup.cz
> -------------------------
>
>
>
>
>
>
>
>

>Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
>vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je technické provedení zdanění a to je jistě věc
složitá (pokud je nová právní úprava zjednodušuje, díky za to). Při přílišném zkoumání detailů ovšem
hrozí, že "pro stromy není vidět les". A to je ta druhá věc.
Smyslem daní není jen "nahrabat dost peněz" do státní pokladny, ale také podpořit činnosti dobré a
potlačovat špatné. Daň z příjmu resp. ze zisku nebo z přidané hodnoty funguje přitom přesně opačně -
vyměřuje se totiž podle hesla "každá iniciativa budiž po zásluze potrestána".
EU už snad kráčí jiným směrem, byť dosud dosti krkolomně a neuměle: snaží se daň z příjmu zmenšovat a
naopak
zvyšovat daně z činností poškozujících společnost. Tedy např. z produkce škodlivých emisí (nepřímo přes
spotřebu energie) atp. Nepotěšilo by nás kdyby například byly zdaněny insekticidy? Jde v podstatě
spotřební daň (tedy to na co jme zvyklí u benzinu, cigaret,
alkoholu).
Včelaři dostávají dotace na chov včelstev - to si překládám jako pokyn, že chov včel je výborná,
celospolečensky prospěšná věc (i když sám si myslím, že to tak jednoduché není). Proč ale pak ti nejlepší
včelaři,
kteří mají hodně včelstev dobré zisky
jsou daněni a ti neschopní ne? A proč se daní také dotace, to už můj mozek nebere vůbec.

>Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha
případech včelařova aktivita mohla včelstva zachránit. Mě padlo jedno včelstvo - právě to o kterém jsem
věděl,
že má špatně rozložené zásoby (vzniklo spojením dvou slabších málo zakrmených včelstev pozdě na podzim),
ale vyflák' jsem se na to, řekl jsem si ono to nějak dopadne. Nedopadlo. Teď za svoji neschopnost budu
odměněn. Včelaři, kteří neměly žádné úhyny, nebo se jim v letošním roce podařilo zvýšil počet včelstev
přitom nedostanou nic... Jakou to proboha má logiku?
Souhlasím, mravní škoda může být
větší než celá skvělá podpora. To, že se někdo snaží vymyslet daňový únik je právě důsledek.

Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2003 2:56 PM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


Dovolím si pár slov.

Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.

Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
dostali.

Zdraví PP.


Jan Čáp napsal(a):


>>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
>>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
>
>
> Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
> vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
> větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
>
> Honza Čáp
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

Zkvašený med v zásadě nevadí, ušetří se tím práce kvasinkám. Nesmí však mít žádnou pachuť. Té se nezbavíš ani po překvašení na medovinu.
Jinak osobně zastávám názor, že dobrá medovina se může vyrobit jedině z dobrého medu. Ale je to taky otázka celkového množství, které vyrábím.
Pavel

> ... Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina?

Mám doma asi 30 kg zkvašeného medu. Vytočil jsem to ze včel, něco i zimní zásoby. Dolil jsem asi 1 litr rozředěného medu že to zkrmím a zatím to zkvasilo. Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina? Je to tam už někdy od jara. Nikdy jsem ještě medovinu nedělal, ale zkusit to chci. Tenhle med už ale bude asi octovatý. Někde jsem četl, že se medovina dělá i z odpadového, třeba špatného medu. Ví někdo jakou ještě má mít med kvalitu pro
výrobu medoviny?
Tonda.

----- Original Message -----
From: Josef Kouba
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, January 09, 2004 11:29 AM
Subject: Dotaz


Má někdo zkušenosti s používáním plastových nádob na potravina a med inzerované ve včelařství 1/2004?

Potřeboval bych nový medomed, má někdo dobré zkušenosti, může mi doporučit nějaký typ?

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

Jsou vyšlechtěné tak, že přežijí a kvasí ještě při tak vysoké koncentraci
alkoholu, kdy už jiné kvasinky hynou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 09, 2004 9:45 PM
Subject: Re: Medovina


> Problém může být také v receptuře, Dříve se používali vinné kvasinky a to
> hlavnč kmen Malaga. Dnešní dolské hluboko prokvášející kvasinky dokáží
> vyrobit více alkoholu tedy zpracují i více cukru. ten potom chybí jako
> zbytkový. Z toho pak vyplývá o kolik procent se nám zvedá alkohol v
medovině
> o tolik procent je nutné zvednout i dávku medu v zákvasu.
>
> Pepan

Vážený příteli Emile,v okrese Příbram má na starost včelaře KVS-inspektorát Příbram jmenovitě MVDr.Mikota a ten trvá na třech ošetřeních a neurčuje jak.Určitě třetí ošetření je lepší dělat aerosolem,protože počasí v druhé polovině listopadu není tak vhodné/teplota nad 10 stupňů/při použití aerosolu a acetonu lze toto ošetření dělat až při mínus 5 stupních a účinnost je velmi vysoká.

Problém může být také v receptuře, Dříve se používali vinné kvasinky a to
hlavnč kmen Malaga. Dnešní dolské hluboko prokvášející kvasinky dokáží
vyrobit více alkoholu tedy zpracují i více cukru. ten potom chybí jako
zbytkový. Z toho pak vyplývá o kolik procent se nám zvedá alkohol v medovině
o tolik procent je nutné zvednout i dávku medu v zákvasu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2004 3:31 AM
Subject: Re: Medovina


> Kvasinky se přestávají množit při koncentraci alkoholu 8 - 10 % etanolu a
> přestávají zkvašovat cukr a umírají při koncentraci etanolu 12 - 18 %,
> hlubokoprokvášející vydrží více alkoholu než ostatní.
> Na 10 % etanolu v 100 litrech se tam musí dát 20 kg cukru nebo cca 24 kg
> medu. Viděl jsem postup na výrobu medoviny, kde bylo předepsané až
> dvojnásobné množství medu. V takové medovině určitě cukr zůstal.
> Párkrát jsem medovinu dělal a to vždy s dvojím kvašením. V prvním jsem
> namíchal med tak, aby po zkvašení bylo v medovině cca 8-10 % alkoholu,
toto
> kvašení proběhlo rychle do měsíce, kvasinky se usadily na dně a čistou
> medovinu jsem stáhnul. Pak jsem doplnil med tak, aby po zkvašení bylo
> nakonec v medovině cca 16 %. Pokud bych tam dal medu více, už by nezkvasil
a
> zůstal by v medovině. To druhé kvašení probíhalo několik měsíců a skončilo
> zase usazením kvasinek. (a stočením do lahví)
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá Jaa" <tomas.jasa/=/email.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 06, 2004 6:14 PM
> Subject: Medovina
>
>
> > Zdravím všechny kolegy,
> > Už jsem vyprodukoval několik várek medoviny. Některá se nechaly pít
> některé
> > byly dobré, po některých ani nebolela hlava, jedna byla na vylití.
> > Ale stále mě trápí jeden problém s kterým si nevědí rady ani kamarádi-
> > technologové vinaři z VŠ. A to ten, že mi to pokaždé prokvasí téměř do
> > sucha. Jinak řečeno neobsahuje žádný zbytkový cukr. Napadlo mě několik
> > možností, ale buď nejsou technicky proveditelné nebo nejsem tak odvážný.
> > Medu dávám podle návodu, kvasinky jsem zkoušel hlubokoprokvášející, i
pro
> > vína se zbytkovým cukrem. Zkoušel jsem přerušit kvašení i různé teploty,
> > siru, čeření, ale pořád nic. Momentálně mě napadá ty kvasinky
odfiltrovat,
> > ale nevím o nikom kdy by mi zapůjčil takový filtr.
> > Nemáte náhodou někdo s tímto zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit?
>
>
>

Buďte prosím tak laskavy a neposílejte mi už žádné e maily. Děkuji za pochopení.
____________________________________________________________
Licitovat nejvyhodnejsi nabídku je postavene na hlavu! Skoda Octavia nyni se zvyhodnenim az 90.000 Kc! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=68740%26url=http://www.skoda-auto.cz/action/fast

> To si může přát, ale podle mě se trošku zesměšňuje. Použití aerosolu lze
> pouze doporučit. Je to mnohem náročnější a dražší způsob než Gabony nebo
> formidol.
Každopádně by se mělo preferovat ošetření ošetření s účinnou látkou amitraz,
to je fumigace a aerosol. Amitraz je minimálně rozpustný ve vosku a během
pár týdnů po ošetření se v úlu úplně rozloží. Gabon obsahuje jako účinnou
látku fluvalinat, ten je dobře rozpustný ve vosku jako všechny pyretroidy a
v tom vosku zůstává hodně dlouho, možná už vůbec z něho nezmizí. Totéž dělá
Mavrik, přípravek na nátěr plodu na jaře.
Co se týká ceny, je aerosol teď dražší než fumigace. Pokud by se těm, co
ošetřují, platily reálné peníze za spotřebovaný čas na léčení, bude hlavně
při léčení hodně včelstev aerosol levnější, protože se ošetří za stejnou
dobu až dvakrát více včelstev. Navíc se dá léčit při nízkých teplotách, kdy
fumigace nelze použít.

> neřekne. Nátěry plodu se potom dělají jen vyjímečně, protože postižený na
> to většinou kašle a komu se chce hrabat v cizím úlu za pěkně děkuju a
> riskovat, že bude obviněn ze zavinění případného úhynu. Copak jsme
Ve svém úlu se hrabe vždycky včelař a důvěrník jen natírá plod. Takže včelař
nemá šanci na to kašlat, pokud by důvěrníkovi odmítl přístup ke včelám,
výsledek by byl stejný jako odmítnutí fumigace na podzim, aspoň u nás to tak
funguje.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2004 7:17 AM
Subject: Re: jeste aeroso 4802


> :>okresní hygienička si přeje 2x fumigovat a po třetí
> :>použít aerosol.
>
> To si může přát, ale podle mě se trošku zesměšňuje. Použití aerosolu lze
> pouze doporučit. Je to mnohem náročnější a dražší způsob než Gabony nebo
> formidol.
>
> :>Takže kdo ? KVS, nebo OVS, pokud ještě existují. Mám
> :>dojem, že v tom není jasno a jednotný názor.
>
> My si v minulosti v podstatě rozhodovali léčení sami (OV) podle doporučení
> z publikací Dolu a lékaře (OVS = mrtvý brouk) jsme využívali jako
"razítko"
> pro platnost objednávky léčiv. Jasno relativně je, ale jednotný názor asi
> nebude nikdy. Viz situace v léčení lidí ("pane doktore napište mi tenhle
> lék, ten mi dělá dobře") a způsoby likvidace varroy v sousedních státech.
> Myslím, že se všeobecně podceňuje sledování denních spadů roztoče v červnu
> až srpnu. To dá přesnější diagnózu. Přitom to není tak komplikované.
Vzorky
> zimní měli jsou všelijak sesypané a moc to o budoucí situaci v létě
> neřekne. Nátěry plodu se potom dělají jen vyjímečně, protože postižený na
> to většinou kašle a komu se chce hrabat v cizím úlu za pěkně děkuju a
> riskovat, že bude obviněn ze zavinění případného úhynu. Copak jsme
> veterináři? Se svými včelami (věcmi) si ale můžeme dělat co chceme.

Zvenku.
Vysokotlaká voda za horka, ještě lépe voda s přídavkem saponátu, ale i
studená voda s tlakem 100 atm dokáže svoje.
Umýt nějakým saponátem, který smyje i ropné produkty. Napadá mne autošampon,
ale jen ten, který nemá zároveň konzervační účinky.
Úmýt práškem na nádobí. Nejpracnější, ale pokud je prášek dostatečně jemný,
tak nejlepší.

Zevnitř. Předpokládám, že sud má úzké hrdlo a dovnitř se rukou nedá dostat.
Zbytky nafty vymýt, resp. zředit například technickým acetonem. Nalít tam
tak litr, nechat půl dne, den a občas protřepat.
Dovnitř zřejmě půjde strčit hubice vysokotlaké myčky. Co půjde zevnitř, tak
omýt myčkou a horkou tlakovou vodou.
Saponát použít s rozmyslem, těžko se zevnitř sudu vyplachuje.
Nalít do sudu vodu, postavit na kamna nebo sporák a vypařit celý sud 100 st
C vodní parou.

Pokud je sud svařovaný, tak se to nejspíš povede vyčistit. Pokud je ale sud
spojený klempířským způsobem pomocí ohybů plechu a těsněný třeba gumou, tak
se ho třeba nepovede vyčistit vůbec, nebo guma při čištění povolí a sud
nebude těsnit atd. Je taky určitá možnost, že ta nerez sice nerezaví, ale v
kvasu se bude přece jen trochu rozpouštět. Projevilo by se to nejspíš tím,
že by to kvasilo špatně nebo vůbec.

Každopádně je dobré vyzkoušet kvalitu vyčištění na něčem, co nebude tak
bolet, když to bude mít naftovou příchuť.

R. Polášek.

----- Original Message -----

From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2004 9:27 PM
Subject: sud od nafty


> Přátelé,
> Dostal jsem pěkný sud z nerezu. Bohužel v něm bývala skladována nafta.
> Poradíte mi nějaký zaručený způsob, jak sud vyčistit tak, aby byl
použitelný
> třeba pro výrobu medoviny? Nejsem chemik a proto mám z laických nápadů
> obavy.
> Díky
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.557 / Virová báze: 349 - datum vydání: 30.12.2003
>

Odpověď příteli Sedláčkovi je jednoduchá.Jedná se o včely nejlepší,105 kg,a o včely nejhorší 63 kg v min. roce.Rojení naprosto potlačeno.Ty horší udržuji pro větší procento nakoupené krve (jako jedinné)a obojí tvoří dvojici zvláště mírných včel.Dodávám,že doposud nalezení trubci nebyli žádní chudáčci.Přičítám to rozviklané dědičnosti.V posledních letech to co jsem choval 50 roků jsem chtěl překřížit s tím,co je dnes k dostání u producentů matek.Záměrně nemluvím o žádné rase,protože na to mám vlastní názor.Podrobněji snad jednou ve Včel. novinách.

V Banýr.

Nové články:
============

Sledujte letní spad roztočů - můžete zachránit včelstva před úhynem !: http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2004010801

S pozdravem
redakce

Přátelé, podle diskuse je zřejmé, že řada z vás v sezoně sledujete přirozený spad roztočů. Zkusme ted v zimě vymyslet způsob, jak tyto poznatky dát v pravý čas dohromady. Myslím, že nikdo nezchudne, pokud dá k dispozici své údaje. Vypovídací hodnota poroste s velikostí souboru dat. Hlavní smysl tohoto snažení vidím v možnosti správně posoudit situaci při rozhodování kdy a čím léčit. Vhodným místem můžou být internetové včelařské noviny, pokud si někdo (správce) dá práci se zpracováním hlášení a aktualizací.

Nevite nekdo jak se dela orechova medovina? Povari se orechy obdobne jako bylinky nebo se nechavaji luhovat primo v kvasne nadobe?

Jakub

>na každém okrese má něco jako "detašované pracoviště" -
bývalou Okresní správu

to něco je Inspektorát "okresní město"

Oficiálně je nejnižším útvarem veterinární správy Krajská veterinární
správa s tím, že na každém okrese má něco jako "detašované pracoviště" -
bývalou Okresní správu. Neoficiálně - OVS funguje i nadále, ale asi používá
razítka KVS.
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2004 10:58 AM
Subject: Re:jeste aeroso 4802


> Dne st 7. leden 2004 23:24 knopf/=/volny.cz napsal(a):
>
> > kdo ? KVS, nebo OVS, pokud ještě existují. Mám dojem, že v tom není
jasno a
>
> OVS pokud je mi znamo existuji ( rusily se pouze okresni urady, ne
okresy )
>
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>

Dne st 7. leden 2004 23:24 knopf/=/volny.cz napsal(a):

> kdo ? KVS, nebo OVS, pokud ještě existují. Mám dojem, že v tom není jasno a

OVS pokud je mi znamo existuji ( rusily se pouze okresni urady, ne okresy )

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

> Ale stále mě trápí jeden problém s kterým si nevědí rady ani kamarádi- technologové vinaři z VŠ. A to ten, že mi to pokaždé prokvasí téměř do sucha. Jinak řečeno neobsahuje
> žádný zbytkový cukr.

To není problém, tak tam cukr (med) přidej. Horší je, když tam je cukru dost a nekvasí to. To považuji za problém!, ale na samostatnou diskuzi. Vyrobit dobrou a stabilní medovinu bez dolihování a doslazení je umění. To je ale potom medovinový likér. Já se o přírodní medovinu pokouším už několik let a vždycky se mi z demižonů nějak do půl roku vytratí ještě před ukončením pokusů. Nemám dobře zvládnutý proces kolektivního ochutnávání.

:>okresní hygienička si přeje 2x fumigovat a po třetí
:>použít aerosol.

To si může přát, ale podle mě se trošku zesměšňuje. Použití aerosolu lze pouze doporučit. Je to mnohem náročnější a dražší způsob než Gabony nebo formidol.

:>Takže kdo ? KVS, nebo OVS, pokud ještě existují. Mám
:>dojem, že v tom není jasno a jednotný názor.

My si v minulosti v podstatě rozhodovali léčení sami (OV) podle doporučení z publikací Dolu a lékaře (OVS = mrtvý brouk) jsme využívali jako "razítko" pro platnost objednávky léčiv. Jasno relativně je, ale jednotný názor asi nebude nikdy. Viz situace v léčení lidí ("pane doktore napište mi tenhle lék, ten mi dělá dobře") a způsoby likvidace varroy v sousedních státech. Myslím, že se všeobecně podceňuje sledování denních spadů roztoče v červnu až srpnu. To dá přesnější diagnózu. Přitom to není tak komplikované. Vzorky zimní měli jsou všelijak sesypané a moc to o budoucí situaci v létě neřekne. Nátěry plodu se potom dělají jen vyjímečně, protože postižený na to většinou kašle a komu se chce hrabat v cizím úlu za pěkně děkuju a riskovat, že bude obviněn ze zavinění případného úhynu. Copak jsme veterináři? Se svými včelami (věcmi) si ale můžeme dělat co chceme.

Navazuji na svůj dotaz, zda jsou podmínky pro použití aerosolu místo fumigace a kolikrát ošetřovat.Děkuji za příspěvky k tomuto tema.
1/V nich mi Libor oznámil, že v tom není žádný problém, to znamená, že se může místo fumigace použít Aerosol, protože se používá stejný prostředek.
2/ To mírně zpochybnil př. Lnenička, že může vzniknout recidiva na ošetření, doporučil kombinaci obou ošetření.
3/Eman to vylepšil doporučením, v červenci ošetřit Formidolem, v srpnu Gabonem a ještě používat lapací rámky v sezoně.
Z dalších příspěvků jsem se dozvěděl jenom to, že konečné slovo by měl mít Inspektorát Krajské veterinární správy, který by měl určit kolikrát a jak ošetřovat. A tím to skončilo. Nechci počítat kolik KVS toto číní a dokonce to sděluje ZO. U nás na příbramsku to tak není. Předseda naší ZO oznámil že okresní hygienička si přeje 2x fumigovat a po třetí použít aerosol. Takže kdo ? KVS, nebo OVS, pokud ještě existují. Mám dojem, že v tom není jasno a jednotný názor. Byl bych rád, kdyby ještě diskuze na toto tema dál pokračovala. Jinak dík za příspěvky, ale jasno zatím nemám.
Emil

jkala napsal(a):

>Přátelé,
>Dostal jsem pěkný sud z nerezu. Bohužel v něm bývala skladována nafta.
>Poradíte mi nějaký zaručený způsob, jak sud vyčistit tak, aby byl použitelný
>třeba pro výrobu medoviny? Nejsem chemik a proto mám z laických nápadů
>obavy.
>
>
Nechat ho rok venku na povetrnosti.

PS. Stranka je hotova, chybi jen detaily. Doladim a o vikendu to zkusim
preklopit.

PP.

Přátelé,
Dostal jsem pěkný sud z nerezu. Bohužel v něm bývala skladována nafta.
Poradíte mi nějaký zaručený způsob, jak sud vyčistit tak, aby byl použitelný
třeba pro výrobu medoviny? Nejsem chemik a proto mám z laických nápadů
obavy.
Díky
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.557 / Virová báze: 349 - datum vydání: 30.12.2003

> Zdravím všechny kolegy,
> Už jsem vyprodukoval několik várek medoviny.

> Ale stále mě trápí jeden problém s kterým si nevědí rady ani
> kamarádi- technologové vinaři z VŠ. A to ten, že mi to pokaždé
> prokvasí téměř do sucha. Jinak řečeno neobsahuje žádný zbytkový
> cukr.

Matně si vzpomínám na doby, kdy jsem pracoval v Dole (v oddělení
vinařství a medoviny). Tam jsme medovinu v určitém stádiu procesu
výroby dolévali čistým lihem. Zastavilo se tím kvašení a zvýšil se
obsah alkoholu, čímž se medovina dostala mezi likéry, což tenkrát
(bylo to před r. 1990) umožňovalo zvýšit prodejní cenu.

J. P. Baudiš

Omlouvám se, nějak si s webovým rozhraním nerozumím.
Ještě jednou tedy:

Jeden návod na klát je na

http://www.ratinger-bienen.de/seite00.htm

Je sice v němčině, ale obrázky jsou mezinárodní.

Jiří Bořík

Jeden návod na klát je na



Je sice v němčině, ale obrázky jsou mezinárodní.

Jiří Bořík

> ... medovina nekvasí, kvasí pomalu, nebo se kvašení zastaví.

To je otázka, kterou jsem se zatím nedokázal rozluštit.
Když dělám bylinnou (ochucená odvarem z bylin), vykvasí rychle, po půl roce se dá bez následků pít, po roce je vynikající. Když stejným způsobem dělám perníkovou (odvar z koření, které dáváme do perníků), kvasí podstatně pomaleji (dvakrát tak dlouho). Asi za to může chemie.

> Možná by se dalo opatrně zvýšit procento medu.
Co se týče zbytkového cukru, dávám na 100 litrů asi 45-50kg medu, výsledek je něco přes 90 litrů dobré medoviny.

> ... slyší medovina si vzpomene na lehce páchnoucí sladké lepidlo,
> ... se prodává na Vánočních trhách a ohrne nos.

Přestože poměry jsou stejné, bylinnou mám lehce nahořklou (dobromysl), perníková je na chuť podstatně sladší, ale k lepidlu to má ještě daleko. A přestože ji samozřejmě dělám hlavně pro sebe, mám každoroční předvánoční problém, aby mi něco doma na ty vánoce zbylo.

Zdraví Pavel

Ahoj přátelé,
líbí se mi do čeho jste se pustili.Tak tedy já jsem byl přítomen výroby takového klátu truhlářem-včelařem.
Ten zhotovil čtvercový úl se třemi nástavky,které bylo možno jednotlivě uzavírat a tak zužovat nebo rozšiřovat včelstvo.Okolo vytvořil kulisu špalku,kterou pobil kůrou a ozdobil velmi pěknou řezbou.Stříšku udělal ze šindele,který pro tento účel vyrobil.Výsledek byl velmi pěkný a vydržel několik desítek let,než jej zlikvidoval jeho syn,který ke včelám nemá vztah.Přeji vám úspěch.
Jarda










____________________________________________________________
Licitovat nejvyhodnejsi nabídku je postavene na hlavu! Skoda Fabia nyni se zvyhodnenim az 50.000 Kc!http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=68739%26url=http://www.skoda-auto.cz/action/fast

Kvasinky se přestávají množit při koncentraci alkoholu 8 - 10 % etanolu a
přestávají zkvašovat cukr a umírají při koncentraci etanolu 12 - 18 %,
hlubokoprokvášející vydrží více alkoholu než ostatní.
Na 10 % etanolu v 100 litrech se tam musí dát 20 kg cukru nebo cca 24 kg
medu. Viděl jsem postup na výrobu medoviny, kde bylo předepsané až
dvojnásobné množství medu. V takové medovině určitě cukr zůstal.
Párkrát jsem medovinu dělal a to vždy s dvojím kvašením. V prvním jsem
namíchal med tak, aby po zkvašení bylo v medovině cca 8-10 % alkoholu, toto
kvašení proběhlo rychle do měsíce, kvasinky se usadily na dně a čistou
medovinu jsem stáhnul. Pak jsem doplnil med tak, aby po zkvašení bylo
nakonec v medovině cca 16 %. Pokud bych tam dal medu více, už by nezkvasil a
zůstal by v medovině. To druhé kvašení probíhalo několik měsíců a skončilo
zase usazením kvasinek. (a stočením do lahví)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá Jaa" <tomas.jasa/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2004 6:14 PM
Subject: Medovina


> Zdravím všechny kolegy,
> Už jsem vyprodukoval několik várek medoviny. Některá se nechaly pít
některé
> byly dobré, po některých ani nebolela hlava, jedna byla na vylití.
> Ale stále mě trápí jeden problém s kterým si nevědí rady ani kamarádi-
> technologové vinaři z VŠ. A to ten, že mi to pokaždé prokvasí téměř do
> sucha. Jinak řečeno neobsahuje žádný zbytkový cukr. Napadlo mě několik
> možností, ale buď nejsou technicky proveditelné nebo nejsem tak odvážný.
> Medu dávám podle návodu, kvasinky jsem zkoušel hlubokoprokvášející, i pro
> vína se zbytkovým cukrem. Zkoušel jsem přerušit kvašení i různé teploty,
> siru, čeření, ale pořád nic. Momentálně mě napadá ty kvasinky odfiltrovat,
> ale nevím o nikom kdy by mi zapůjčil takový filtr.
> Nemáte náhodou někdo s tímto zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit?

Omlouvám se,že jsem v mém příspěvku neuvedl odkaz na č.příspěvku ,ale ještě jsem nepřišel nato ve kterou chvíly mám odkaz smáčknout.Když píšu příspěvek,mám internet odpojen a pak jen smáčknu odeslat a internet se připojí.Divím se,že když jsem neměl zadané téma,že se mi článek vůbec objevil.Skrátka stará garda.
Děkuji za pochopení.
V Banýr.

Když jen okrasa,tak okrasa.
Jedno možné rešení by bylo 1) Ve špalku udělat skříňku na rámky asi 20*30,na výšku,jen asi 3-4 rámky,okénko a nacvakávací dvířka,aby nabylo vidět že tam vůbec jsou. 2) Do dna udělat díru asi 10*10cm a do boku česno asi 2*18cm a do něho vhodné zátky na úpravu velikosti. 3) Špalek umístit na uteplený úl,kde by byly rámky asi 35*35cm v plodišti a asi 35*22 cm v medníku.Bez mřížky.Na zimu by se hoření rámky vyndaly a spodní převěsily nahoru.Tím by vznimkl podmet na krmení a léčení.Krmit by se dalo i v hoření skříňce. 4) Spodní úl by mohl být také obložen nacvakávacími deskami,aby to vypadalo jako podstavec,desky by se daly také obýt pletivem a potáhnout lepidlem na dlaždice a případně natřít barvou aby to vypadalo jako betonový sokl.Hoření špalek by se nasadil na dva kolíky.Počet rámků ve spodním úlu by mohl být tak 10+10. 5) Pokud by byly třeba 2 špalky vedle sebe,mohl by být vespodu solidní ležan pro oba špalky společný.

Jen pro inspiraci V Banýr.

sděl ten uvedený meil.

děkuji
----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely
To: Včelařský mailing list
Sent: Tuesday, January 06, 2004 8:28 AM
Subject: kraje CR pro vcelare


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

Omlouvám se většině, nechci kalit odbornou diskuzi, ale tato výzva je jen
pro ty, koho zajímá diskuze o významu krajských úřadů pro včelaře. Ozvěte
se mi na uvedený email a do předmětu e-mailu někam napište VCELY. Díky

To jsi v podstatě šťastný člověk, protože velká většina stížností je
vždy na to, že medovina nekvasí, kvasí pomalu, nebo se kvašení zastaví.
Svým způsobem je dobře, že je suchá, protože většina obecenstva, když
slyší medovina si vzpomene na lehce páchnoucí sladké lepidlo, které se
prodává na Vánočních trhách a ohrne nos.

Možná by se dalo opatrně zvýšit procento medu.

Zdraví PP.


Tomá Jaa napsal(a):

>Zdravím všechny kolegy,
>Už jsem vyprodukoval několik várek medoviny. Některá se nechaly pít některé
>byly dobré, po některých ani nebolela hlava, jedna byla na vylití.
>Ale stále mě trápí jeden problém s kterým si nevědí rady ani kamarádi-
>technologové vinaři z VŠ. A to ten, že mi to pokaždé prokvasí téměř do
>sucha. Jinak řečeno neobsahuje žádný zbytkový cukr. Napadlo mě několik
>možností, ale buď nejsou technicky proveditelné nebo nejsem tak odvážný.
>Medu dávám podle návodu, kvasinky jsem zkoušel hlubokoprokvášející, i pro
>vína se zbytkovým cukrem. Zkoušel jsem přerušit kvašení i různé teploty,
>siru, čeření, ale pořád nic. Momentálně mě napadá ty kvasinky odfiltrovat,
>ale nevím o nikom kdy by mi zapůjčil takový filtr.
>Nemáte náhodou někdo s tímto zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit?
>
>

Vřele doporučuji upravit dutinu na svoji rámkovou míru. Je zde však zásadní otázka jak je ten pařez velký. Jestli se tam vůbec nějakým způsobem vejdou a jestli ano, tak kolik. Asi by bylo ideální okolo 20ks 39x24. Pokud ne, tak to bude doopravdy jen na okrasu a bude vyžadovat zvláštní zacházení. Jako např. odebírat plod a podobně. Já si myslím, že zde mohou být i standardní rámky postavené na boční loučku, ale pozor na sklon buněk. Já osobně takový úl používám místo jednoho oplodňáčku a na zimu je stěhuji do normálního úlu, především z důvodu léčení proti varroáze. Jako inspiraci doporučuji skanzen v Rožnově p. R nebo expozici v zámku Kačina na Kutnohorsku.
Vřele doporučuji teplou stavbu a zasklené okénko. Nevěřili by jste, kolik lidí se rádo podívá přes sklo na včelu. Ne jenom dítě, mládež, dospělí a důchodci, zákazníci, přátelé, ale kupodivu i profesionální včelaři- především ti co hospodaří v nástavkových úlech.

S pozdravem Tom

Zdravím všechny kolegy,
Už jsem vyprodukoval několik várek medoviny. Některá se nechaly pít některé byly dobré, po některých ani nebolela hlava, jedna byla na vylití.
Ale stále mě trápí jeden problém s kterým si nevědí rady ani kamarádi- technologové vinaři z VŠ. A to ten, že mi to pokaždé prokvasí téměř do sucha. Jinak řečeno neobsahuje žádný zbytkový cukr. Napadlo mě několik možností, ale buď nejsou technicky proveditelné nebo nejsem tak odvážný. Medu dávám podle návodu, kvasinky jsem zkoušel hlubokoprokvášející, i pro vína se zbytkovým cukrem. Zkoušel jsem přerušit kvašení i různé teploty, siru, čeření, ale pořád nic. Momentálně mě napadá ty kvasinky odfiltrovat, ale nevím o nikom kdy by mi zapůjčil takový filtr.
Nemáte náhodou někdo s tímto zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit?

Chystám se na něco podobného, také rád uvítám názory a postřehy - sám jsem
uvažoval do toho pařezu i rámečky, ale technicky jsem to ještě nedořešil ...

       Marek M., Lišov

-----Original Message-----
From: Martin Ille [mailto:martin/=/ille.cz]
Sent: Tuesday, January 06, 2004 12:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: okrasne uly


dravim vsechny vcelare

dovolim si zde zeptat na nsledujici problematiku. jako vcelar chovam pouze
ctyri vcelstva ale na pristi rok jsem si vyrobil ul , jaky vyrabeli nasi
predkove z jednoho kusu parezu a s patricnou vyzdobou. Mam v planu zde
umistit vcely a predem je treba rici , ze to bude sluzit predevsim jako
okrasa v ovocnem sadu. Rad bych Vas pozadal o radu , jakym zpusobem toto
umisteni vcelstva nejlepe udelat popr. jak upravit vhodnym zpusobem vnitrek
parezu. Pokud mate nekdo nejake zkusenosti nebo nejake vhodne odkazy budu
Vam vdecny.

Martin Ille, Trebon

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

dravim vsechny vcelare

dovolim si zde zeptat na nsledujici problematiku. jako vcelar chovam pouze ctyri vcelstva ale na pristi rok jsem si vyrobil ul , jaky vyrabeli nasi predkove z jednoho kusu parezu a s patricnou vyzdobou. Mam v planu zde umistit vcely a predem je treba rici , ze to bude sluzit predevsim jako okrasa v ovocnem sadu. Rad bych Vas pozadal o radu , jakym zpusobem toto umisteni vcelstva nejlepe udelat popr. jak upravit vhodnym zpusobem vnitrek parezu. Pokud mate nekdo nejake zkusenosti nebo nejake vhodne odkazy budu Vam vdecny.

Martin Ille, Trebon

Zkusím se zeptat přímo př. Čermáka.

Základní informace o této metodě včetně umístění měřených budů na křídle a
hodnot, kterými se odlišují jednotlivé rasy jsou volně přístupné - např. na
CD Včelařská encyklopenie ve složce PDF jsou dva soubory obsahující slovo
DAWINO.

Michal

Ne nejsem já hlupoň. Omlouvám se. To bylo určeno panu Veselému.

> -----Original Message-----
> From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
> Sent: Tuesday, January 06, 2004 8:50 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: VCELY
>
>
> Ozývám se
>
> > -----Original Message-----
> > From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> > Sent: Tuesday, January 06, 2004 8:28 AM
> > To: Včelařský mailing list
> > Subject: kraje CR pro vcelare
> >
> >
> > Omlouvám se většině, nechci kalit odbornou diskuzi, ale tato
> > výzva je jen pro ty, koho zajímá diskuze o významu krajských
> > úřadů pro včelaře. Ozvěte se mi na uvedený email a do
> > předmětu e-mailu někam napište VCELY. Díky
> >
>

Ozývám se

> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Tuesday, January 06, 2004 8:28 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: kraje CR pro vcelare
>
>
> Omlouvám se většině, nechci kalit odbornou diskuzi, ale tato
> výzva je jen pro ty, koho zajímá diskuze o významu krajských
> úřadů pro včelaře. Ozvěte se mi na uvedený email a do
> předmětu e-mailu někam napište VCELY. Díky
>

Omlouvám se většině, nechci kalit odbornou diskuzi, ale tato výzva je jen pro ty, koho zajímá diskuze o významu krajských úřadů pro včelaře. Ozvěte se mi na uvedený email a do předmětu e-mailu někam napište VCELY. Díky

Na internetu je velice cenná diskuze která odráží přímo současnou situaci v
našem včelařství. Třeba příspěvky posledního půl roku na tomto serveru.
Návodů a popisů včelařské technologie je zde už méně a pokud tady jsou, tak
jsou hodně neúplné, nedostatečné, nebo jednostranné atd.
Kompletní popis celoroční včelařské technologie včetně návaznosti na
charakter stanoviště atd v rozsahu minimálně 50 - 100 stran se najdou zatím
skutečně jen v papírové literatuře.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2004 11:20 AM
Subject: Re: Jsem začínajíčí včelař, před 20 lety jsem studoval VZ,nyní jsem
inv. a chci si přilepovat včelařením


> :>Pro začátek zkus internet, zadej do vyhledávačů hesla
> :>včelstvo, chov
> :>včel, úl atd a přečti si všechno, co tam najdeš.
>
> To sice napadne každého, kdo je na Internetu, ale začátečníkovi bych
> především doporučil získat kontakt na zkušeného a ochotného poradit
včelaře
> (chovajícímu taky matky). To, co se zkušenému včelaři zdá jako naprosto
> samozřejmé a nezajímavé, to se začátečníkovi může jevit jako klíčový
> problém. Bez rad a vysvětlení je včelaření podle literatury zábava jen pro
> otrlé.
> Než se "plácat" v různých materiálech na Internetu, je lepší dobrá knížka
> (Včelařství, ...atd..). Jinak 100% souhlas s tím, co radí Radim (má na to
> taky správné jméno :-)).
> Eman

Ten program asi volně šířitelný nebude. Jak jsem porozuměl tomu článku, co
byl kdysi ve Včelařství, tak jedna z podstatných věcí byly data získané
proměřováním cca 30 rozměrů (pamatuji si to dobře?) na křídlech včel
bezpečně určených ras a kříženců ras a určení statistického vlivu ras včel a
kříženců na tyto údaje. Ty data stály VUVČ Dol nějaké peníze a čas a Dol je
asi chce získat zpátky za poplatky za určování rasy, tudíž ty data asi volně
dávat nebude.
Statistiku by šlo určitě naprogramovat, ale bez těch dat to fungovat nebude.
Samozdřejmě by šlo dohledat ve včelařské literatuře zobrazení křídel
jednotlivých ras a možná i určitých kříženců a odečíst ty data z těch
zobrazení, ale obávám se, že by to bylo hodně nepřesné.
Zadarmo dostupné bude asi jen zjišťování loketního indexu ( ze skenu ).

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 05, 2004 1:36 PM
Subject: Určení rasy včely pomocí znaků na křídle


Má někdo program, který z oskenovaného křídla dělnice určí její rasu - nebo
příslušnost k více rasám? Samozřejmě je možné poslat vzorky do VÚVč, kde
program mají, ale rád bych si s tím pohrál sám a pokud volně šiřitelný
program není, tak ho napíšu.

Michal

mám tuto ukušenost již třetím rokem. zatím jsem postřehl, že se nakonec jednalo o velmi šikovná včelstva, a tak by mne zajímalo, zda se i u tebe jednalo a bude jednat o špičková včelstva, která také mají větší sklon k rojení. To by snad vysvětlovalo ty trubce přes zimu.

PS. asi se chystají rojit už od vánoc nebo co já vím. nevím nic.

MirekVáš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: V Banýr
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, January 03, 2004 6:00 PM
Subject: Trubci v zimě.


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline


Již třetím rokem mám u dvojích včelstev trubci ještě v lednu.Zajímavé je,že
matky jsou už dcery a tato vlastnost u nich pokračuje.Kontroloval jsem,že
žádné včely neměly již 30.9.03 plod.Počítám,že za 50 roků to bude
samozřejmost.Letos se chci zaměřit na to,kolik tam těch trubců v polovině
10 měs. ještě zbývá.Je zajímavé vidět 15.10.jak si klidně vyletí trubec na
2 min. na prolet,včely téměř nelétají,česno je hlídané a nikdo mu nebrání
ve vstupu spátky.Má někdo podobnou skušenost?

V Banýr