Archiv Včelařské konference

>>A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za
úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její
výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření
a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.<<

Jestli se nepletu Tak dotace D1 je záležitostí národní a ne EU

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Dotace
> Datum: 13.10.2010 11:01:59
> ----------------------------------------
> Já vidím problém v rozdílných mzdách za stejnou práci. Dotace na zemědělce
> jsou ve starých zemích EU 2x nebo ještě víc vyšší, než jsou dotace pro naše
> zemědělce. Přesto jsou tam tyto dotace jen menší část příjmu zemědělce,
> zatímco u nás jsou ty poloviční nebo ještě menší dotace až většinou
> zemědělcova příjmu. Podívejte se na průměrné mzdy, u nás je to něco přes 23
> tisíc, ve starých zemích EU je to v přepočtu kolem takových 60 tisíc.
> Vidím to tak, že zavedené firmy ve starých zemích EU potřebují levné
> výrobce komponent do svých výrobků, zároveń ale je pro ně nanejvýš vhodné,
> když ti výrobci jsou v jednotném ekonomickém prostoru, který mohou chránit
> proti nežádoucí venkovní konkurenci cly. Před necelými 10 let jsme ti levní
> výrobci byli my, jak se začaly u nás zvyšovat mzdy, bylo přibráno Rumusko a
> Bulharsko, až se i tam příslušně zvýší mzdy a další náklady na výrobu,
> přijde řada nejspíš na Turecko....
> Dotace jsou podom jen takový dodatečný nástroj ve všelijakých zákrutech
> této politiky. Někde má systém za úkol pomalu a bez otřesů zlikvidovat
> konkurenci, jako u našich cukrovarů, někde udržet příslušné odvětví při
> životě, ale třeba nekonkurenceschopné, jako zemědělství.
> A dotace D1 ve včelařství je už potom úplně okrajová věc, podle mně má za
> úkol vytvořit ve včelařích dojem, že se o ně EU stará, ale zároveň její
> výše není ani náhodou taková, aby podnítila nějaký rozvoj českého včelaření
> a tím vznik konkurence pro včelaře ve starých zemích EU.
> Každopádně ale v dlouhodobém průměru odevzdáváme do EU mnohem víc peněz než
> se nám na všelijakých dotaích a grantech vrací, pokud tedy dotace nejsou
> spojeny s nějakými nesmyslnými podmínkami, tak každopádně by se neměly
> odmítat.
>
>
>

Zdravím, někdo tu zmiňoval clo, drobná informace: zdroj MFČR, tiskové
zprávy, rozpočet 2009

Clo: rok 2008 = 2,20 a rok 2009 = 1,40 (mil Kč)

Na 1 Kč vybraného cla vychází 126 Kč vybraného DPH, 88,5 Kč spotřební daně a
asi 180 Kč daní z příjmů. Asi nedovážíme, nebo clo vybírá někdo jiný a nebo
nikdo.

Vašek.

Omlouvám se, samozřejmě v miliardách (mld) a ne (mil Kč). Vašek

----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:50 AM
Subject: Re: Dotace


> Zdravím, někdo tu zmiňoval clo, drobná informace: zdroj MFČR, tiskové
> zprávy, rozpočet 2009
>
> Clo: rok 2008 = 2,20 a rok 2009 = 1,40 (mil Kč)
>
> Na 1 Kč vybraného cla vychází 126 Kč vybraného DPH, 88,5 Kč spotřební daně
> a asi 180 Kč daní z příjmů. Asi nedovážíme, nebo clo vybírá někdo jiný a
> nebo nikdo.
>
> Vašek.
>
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5527
> (20101013) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

>Ale je to jak se socialismem - taky úspěšně řešil problémy,které by bez něho nenastaly.<
------------------------------------------------------------
Vidíte, socializmus je nesporným důkazem o tom, že je země kulatá. Prý jsme ho vyhnali na východ a on se nám potvora jedna vrací z Bruselu. Rozebírat to nebudu. To již udělali a ještě udělají jiní diskutující ve svých příspěvcích.
JK

To je prosté, zboží dovážené do jakékoli země EU může být propuštěno do vloného oběhu v kterékoli členské zemi. Zboží pak může být bez celního dohledu transportováno volně po unii.
Česká firma, pokud je plátcem DPH tak může zaplatit clo v jiném státě a DPH v ČR. Případně zboží přeprodat další firmě - plátci DPH v další členské zemi a DPH má odvést až tato třetí firma.

zboží ale cestou není pod dohledem a DPH se vyúčtovává po delším období, takže dochází i ke ztrátám na DPH ;-)

Vidíte, socializmus je nesporným důkazem o tom, že je země kulatá. Prý jsme ho vyhnali na východ a on se nám potvora jedna vrací z Bruselu. Rozebírat to nebudu. To již udělali a ještě udělají jiní diskutující ve svých příspěvcích.

Vtipné. A ilustruje to všeobecné zmatení hodnot v našem koutě světa. Politologické rozdělení na pravici, levici, popřípadě ještě střed (a tam se vleze přece vše) kulhá na obě nohy. Naštěstí jsme ale opravdu ve svobodném prostoru a do svého světa, přestože je politikou vnějškově ovlivňován, už si nemusíme politiku tolik pouštět. Duch doby sice začíná připomínat 70. léta, ale my včelaři máme kam vnitřně emigrovat - přece ke svým včelkám!

PN:
Tyhle cesty také hledám, spíš začínám. O dotacích jsem tady začal psát kvůli odmítavému postoji některých diskutérů. Prostě nějaké dotace jsou, neodmítejme je jako podfuk, ale snažme se je použít a pokud to jde, snažme se o vytvoření nových dotačních titulů. V tomto se nerozcházíme
------
A tady máš odpověď:
RH:
... a podle číel mně to od oka připadlo, že dostanem cca 1/3 místo poloviny.
===========

Abych řekl, je to víc než jsem čekal. Já odhadoval, že to dá tak leda na DPH.

A tím pádem se dá očekávat další pokles, protože letošní rok je pro šťastnější oblasti ekonomicky velmi dobrý.

Takže já nakoupím hlavně další nádobí a nádoby, protože tam je minimální přidaná hodnota a nevyplatí se to skládat po kusech.

Prostě lobby výrobců medometů nebylo tak vlivné jako lobby chovatelů matek a léčiv.

A taky si nechám někde vyrobit dna, když se to na druhý pokus povedlo dostat do dotací.
Takže snad jediné pozitivum, budou se prodávat úly s diagnostickmi dny.


Ovšem za tento stav nemůže EU, ale naši milí Češi.


Karel

máš pravdu.

Beru příspěvek D1 jako asi 140 kč= 1kg medu. na včelstvo.
je to kilo ale asi by nebyl problém zvýšit přínos toho včelstva o kterém se bavíme o 1 kg medu.
Proto vás žádám, věnujte tématu dotace přiměřenou pozornost.

Každý máme různý průměrný přínos, já mám letos 32 kg/1
tedy beru D1 = 140 kč jako jako 0,04 = 4%.
Nemám s homosexuály a s D1 problém.
J.B.

Fotografie z Dnů medu jsou na
http://pardubicti-vcelari.cz/stranka.php?stredni=fotogalerie
Pepa

Dobrý večer
Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
Děkuji za vysvětlení
Pepíno

Dobrý večer.
Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.je také
voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První výsledky
budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S tím
acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner
----- Original Message -----
From: "Pep?no" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:09 PM
Subject: Fumigace


> Dobrý večer
> Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale
> nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po
> "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do
> všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se
> používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání
> úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece
> teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako
> teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení
> bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
> Děkuji za vysvětlení
> Pepíno

Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.
---------------------
Jako mírný chemický laik si myslím, že amitraz je vždy rozpuštěn v nějaké olejovité lázni. I v té lahvičce co se z ní kape léčivo na knot.
Takže podle mě je to otázka množství spáleného oleje. Jestli dvě kapky + papírek celulozy, nebo cca 1ml oleje.

Do úlu nejde olej, ale kouř ze spáleného olej.

Osobně jsem po loňské zkušenosti dospěl k názoru, že plusy převažují mínusy, i když samozřejmě by bylo lepší do včel nic necpat a roztoče odstraňovat účinným zaříkávadlem, případně tancem před česny. :-)
K tomu 1ml oleje navíc si říkám, že to včelám vynahrazuji tím, že mám minimum natřených nástavků. A když vidím kolik barvy na svých nohách včely doslova odřou z okolí oček, tak mi ten kouř co proletí úlem nepřijde zas tak zásadní.

Na druhou stranu - loni jsem vyzkoušel dávkování 1kapka na včelstvo. Tedy 4x míň léčiva.
A tady vidím hlavní důvod proč to letos zkoušet dál. Je to velmi účinná forma aplikace, dým úl skutečně vyplní od rohu do rohu a je tam poměrně dlouho. Když to porovnám s dýmemem od knotu, tak je to podstatný rozdíl. U prostornějšího úlu s nějakými netěsnosti mezi nástavky jsem nemíval dřív dobrý pocit. A podle spadu se skutečně stávalo, že to někdy nezabralo. Nepočítám případy, kdy knot zhasnul.
Další plus je velmi rychlá aplikace. Umožní mi FUMIGOVAT (tohle není podle mě aerosol) i v listopadu a v prosinci, a účinně využít každého oteplení. Vloni jsme objeli 4 stanoviště s asi 50 včelstvy za cca 2 hodiny. Musel bych dohledat. A tak si můžu víc zariskovat a nechat léčení co nejpozději. Dřív bych na takové léčení potřeboval minimálně dva slunné půldny.

V porovnání účinnosti pronikání do skulin je z kombinace aerosol - dým prý účinnější dým.
Takže vbyvíječ aersolu mám v zásobě jen pro případ, že by nastala časná a vytrvalá zima asi jako cca před pěti lety.
Za chladných dní může být aerosol účinnější a je vyzkoušený. Ale dokud se to nevyzkouší, tak se neví.

Jen podotknu, že považuji za normální, že po každém léčení koukám na předem očištěné podložky a ohodnocuji napadení a spad a odhaduji účinnost. Bez toho je blbost experimentovat, ale v podstatě i normálně léčit.
Což jak tak z rozhovorů usuzuji, tak většina lidí nemá tušení, kolik roztočů jim spadlo, z nějakého důvodu považují za relevantní vyšetření zimních vzorků. Což podle mě moc nevypovídá.
Karel

P.S.
A ještě k těm všem obavám z chemie si neodpustím. Proč tedy přes ten všeobecný strach z chemie se natírají a impregnují úly? Vždyť to vadí včelám a dřevo v suchu a na větru vydrží pětiletky bez ochrany.

Dovolím si jen přidat, že zajímavá debata o vykuřování Grifinem proběhla před pár dny na Včelařském foru. A také na Včelaření pod Přimdou.
Klidný den!
Jiří

Zdravim vespolek,

v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.

P.

Dobrý den, taková smělá otázka, kde mohu Grifina objednat?
Petr B.


2010/10/14 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>

> Zdravim vespolek,
>
> v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a
> jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.
>
> P.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Dobrý den, taková smělá otázka, kde mohu Grifina objednat?
Petr B.

2010/10/14 Zdeněk Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>

> Dobrý večer.
> Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
> mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
> kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
> toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
> vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
> Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
> hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.jetaké voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První
> výsledky budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S
> tím acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
> dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
> armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
> propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
> hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
> alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
> pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner
> ----- Original Message ----- From: "Pep?no" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, October 13, 2010 11:09 PM
> Subject: Fumigace
>
>
>
> Dobrý večer
>> Chystám se pořídit vykuřovač kleštíka griffin 2 nebo něco podobného,ale
>> nějak mi tam nesedí ten olej jako nosná látka amitrazu.Jde mi o to, že po
>> "olejové páře" zůstane úl vevnitř celý mastný i se včelami a olej se do
>> všeho dřeveného navěky vpije i s amitrazem. Třeba při aerosolování se
>> používá voda která včelám nevadí,nebo aceton který se vypaří po odecpání
>> úlu. Co by se stalo kdybych dal do griffinu vodu? Včely se opaří? Přece
>> teplota vodní páry na výstupu z trysky by měla mít stéjnou teplotu jako
>> teplota olejové páry.Nebo se bude voda rychleji srážet a účinost léčení
>> bude slabá? S acetonem je to jasné,to bych byl nahoře dřív než nasa.
>> Děkuji za vysvětlení
>> Pepíno
>>
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Zdeněk Brentner

Zdravim vespolek,v lekarne mi nabidli 4 typy medicinalnich oleju, rostlinny, parafinovy a jeste nejaky. Ktery z nich je nejvhodnejsi.P.

Pavel najvhodnejší olej pre vykurovač je minerálny lekárnický olej, je farbou pripomína vodu. Tento olej využívajú niektorí včelári v boji proti klieštikovi, olejom napustia hrubší nasiakavý mäkký papier a umiestnia v plástovej uličke. Včely ho hryzú a vynášajú z úľa a to sa mi nepáči, ale ešte horšie je, že buničina zostáva na dne úľa. Minerálny olej sa z nasiakavej dosky dostáva na telo včely a vraj-prý sa preto nedokáže na včele udržať, ale podľa mňa skôr je pravdou, že olej upcháva vzduchové prieduchy Vd a tento hynie udusením. Tento spôsob praktizuje Jozef Toma (stará sa asi o 200 včelstiev)zo Spišskej Novej Vsi a úspešnosť si pochvaľuje.

Dobrý večer
Děkuji Vám všem za info ohledně grifinu i za upozornění že diskuze na tohle téma probíhá na jiných konferencích,protože nejde sledovat pořád všechno. O tom jestli by byla voda vhodná jako nosič varidolu je asi zatím málo zkušeností.Co mě ale více utvrzuje pro grifin 2, že má více využití, třeba menší úpravou je z něj cejchovačka na úly,nad kterou už taky chvíli uvažuji.
Jinak Zdeňku B. mohl by jste za těch 14 dní zveřejnit Vaše výsledky s použitím vody místo oleje?
Díky Pepíno

--------------------------------------------------
Zdeněk Brentner (e-mailem) --- 14. 10. 2010
Re: Fumigace (47622)

Dobrý večer.
Máte pravdu s olejem.Dovnitř úlu jde mastný kouř.Mastnota však je dána
mediciálním olejem,relativně zdravým olejem,používá se i v lékárenství,v
kosmetice a v potravinářství.Já také uvažuji o odzkoušení vody,i když mě od
toho zrazují.Údajně se může voda odpařit a nevezme sebou Varidol,který by se
vysrážel ve výměníku.Přesto jsem nevěřící Tomáš a chci to zkusit.S ing
Pavlem Holubem chceme otestovat kys.šťavelovou.Provozní zkoušky jsou již
hotové,teď jen zda to bude dost účinné.Protože nosnou látkou pro kys.je také
voda nechce se mi věřit,že by voda s Varidolem také nešla.První výsledky
budou do 14dní.Zároveň budu testovat i snížené dávkování Varidolu.S tím
acetonem,to mi také bylo hned jasné,jen jsem na to pomyslel.Protože jsme
dávkování přepočítávali podle fumigace s pásky a tam podle testů z Dolu se
armitraz dostane v množství,které zanechává minimum reziduí.ve vosku i
propolisu,nedomnívám se,že i "zaolejovaný" nástavek by překročil tuto
hranici.Přesto bych rád cpal co nejméně chemie do včel.Proto ty
alternativy.Nevím zda Vám toto vysvětlení bude stačit,jsem spíš praktik a
pro odborné otázky se také obracím na chytřejší.Z.Brentner

Je to absurdné. Vo vode, či v oleji - mne by vadil viac amitraz než olej...

Po vzájemné dohodě se Zdeňkem Brentnerem jsme se dohodli, že výsledky testů a další věci kolem Grifinu budou na Včelařském fóru, kde si je může kdokoliv přečíst.

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz

Tak olej dle mého názoru všechno omastí a zapatle.Třeba uličky do kterých se budou včely pomalu v zimě přesouvat za potravou by mohly zůstat mastné, což by stížilo zimování.A že by je stihly v do zimy vyčistit od mastnoty se mi moc nezdá i když by to bylo při lepším počasí možné.No a po druhé fumigaci bývá ještě chladněji a včelky budou v chumáčích a maximálně si přesouvat potravu,jinak žádná velká aktivita.Zatím co voda je jim vlastní a normálně se odpařuje,jako jiná vlhkost z úlu.Jinak s vodou je to zatím jen má úvaha,třeba bude někde háček proč to nejde.Tipuji že výrobci určitě skusily vodu a pak až přešly na olej.
Zdraví papíno

----------------------------------
Albert Gross (95.103.157.11) --- 14. 10. 2010
Re: Fumigace (47622)

Je to absurdné. Vo vode, či v oleji - mne by vadil viac amitraz než olej...

"Tak olej dle mého názoru všechno omastí a zapatle."

V úlu je nejmíň 50 gramů propolisu a 2 - 3 kila vosku, do toho se olej vsákne , odhaduji během dnů.

Clo se sice vybere , ale pak se šupem posílá do Bruselu , protože to je příjem EU a ne ČR. V rámci přerozdělování tak kritizovaném u lid. dem. režimů , pak dostaneme zpět řádově procento z vybraného cla. Vybraná DPH , případně SPD pak náleží té zemi , která si ho vybere. Hodně zestručněno.

"Clo se sice vybere , ale pak se šupem posílá do Bruselu , protože to je příjem EU a ne ČR."
---------------
Ano, clo je náš příspěvek do společného rozpočtu EU.
Jen malá úvaha nad srovnáváním, kolik který stát do EU zaplatí a kolik z ní dostane:
Clo ze zboží určené do ČR může být zaplaceno v jakékoli zemi EU, která ho potom odvede do společné pokladny. Je naprostým nesmyslem porovnávat příspěvky odvedené jednotlivými státy. Nejvíc vždy odvedou státy, na jejichž území jsou přístavy s největším objemem dovezeného zboží.
Ale to už jsme od včel hodně daleko...

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
jistě
záležet na místních podmínkách.

Když dělám oddělky,tak mám česna na všechny světové strany a funguje
to výborně.Jenže to je venku teplo.
Pro produkční včelstva je zapotřebí,aby měla česna osluněná.Kvůli
teplu pro časné prolety včel.
Mě se osvědčilo nasměrování česna na jihozápad.
Při nasměrování na východ jsem měl také znatelně nižší množství
medu. Východní vítr vysušuje krajinu,a tak rostliny méně
medují.Aspoň tak si to vysvětluju já.
No a pak taky záleží na prostorových možnostech.
Tak ať to dobře dopadne!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cesna
Datum: 11.10.2010 - 19:32:47

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu
> na jih. Bude ale jistě
> záležet na místních podmínkách.

U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
jistě
záležet na místních podmínkách.

Když dělám oddělky,tak mám česna na všechny světové strany a funguje
to výborně.Jenže to je venku teplo.
Pro produkční včelstva je zapotřebí,aby měla česna osluněná.Kvůli
teplu pro časné prolety včel.
Mě se osvědčilo nasměrování česna na jihozápad.
Při nasměrování na východ jsem měl také znatelně nižší množství
medu. Východní vítr vysušuje krajinu,a tak rostliny méně
medují.Aspoň tak si to vysvětluju já.
No a pak taky záleží na prostorových možnostech.
Tak ať to dobře dopadne!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cesna
Datum: 11.10.2010 - 19:32:47

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu
> na jih. Bude ale jistě
> záležet na místních podmínkách.

Doporučuji diskutujícím přečíst si články na těchto adresách.
http://nasapravda.blogspot.com/2010/08/letne-parazitarne-vysetrenie-vcelstiev.html
http://eagri.cz/public/web/pub/fa/a3/9b/3717_4_Zpravaresidua_1_.pdf

Nejzajímavější je zpráva o reziduích jedů používaných ve včelařství z VÚ Dol, kde se mimo jiné píše, že amitraz se odbourá v horizontu několika desítek dní.
Já osobně již koncentraci amitrazu při fumigaci neřeším. Při dodržení doporučeného dávkování by nemělo být žádné hygienické riziko. Hlavně aby padali.
Ať se daří. Milan.

Je to stejné, jako by si Bavorský zemský úřad pro životní prostředí objednal za státní peníze u firmy Bayer studii o nezávadnosti jejich, tedy vlastní produkce pesticidů. I kdyby to, co se ve studii uvádí, byla pravda, je to drahý ale bezcenný kus papíru.

Na stanovišti mám jeden kočovný vůz (i když neschopný kočování :-) ).
Polovina česen je orientovaná téměř na východ, druhá opačně. Která včelstva
ale mají lepší výnosy, to se rok od roku mění. Takže patrně ani tolik
nezáleží na orientaci česen, jako na venkovních podmínkách v tom kterém
roce. Stejné je to i s typem úlu. Když jsem ještě měl Gerstungovy "almárky"
(ty byly orientované na jiho-jihovýchod), také některý rok měly lepší
výnosy, než univerzály, a jiný rok tomu bylo naopak. S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: <nasepenze/=/volny.cz>
Sent: Saturday, October 16, 2010 10:22 AM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cesna

> U mne kdysi začal být med až po obrácení z východu na jih. Bude ale
> jistě
> záležet na místních podmínkách.

Pro ty co nejsou v obraze a z příspěvků to jasně vyplývá: Na včelstvo a jedno ošetření se spotřebuje 1,2 ml oleje, který z části shoří, zčásti se odpaří. Z těchto par zůstanou v úle asi 2/3, ostatní odejdou úlovými otvory a netěstnostmi, ale to se při ošetřování neřeší. Takže výhody: Je to neskutečně rychlé jednoduché a pohodlné. Účinnost se zdá být přinejmenším stejně dobrá jako u fumigací. Nevýhody: Nemáte li masku, hodně se toho nadýcháte, velké nebezpečí požáru od rozpáleného krytu výměníku, který taháte suchou travou a proto noví majitelé Griffinů, dávejte si na to velký pozor a vozte sebou vodu, nebo velký hasičák. Jeden nikdy neví zvl. v lese. Zdraví R. Stonjek

Včely musí aktivitu na česnech řídit jakýmsi svým instinktivním kalendářem, tak v průměru za den bude aktivita zhruba stejná na česně obráceném k jihu a osluněném stejně jako na česně obráceném k severu a třeba do zastíněného lesa. Rozdíly budou akorát v průběhu dne, na osluněném česnu bude aktivita včel nejvyšší zhruba v době toho oslunění, na česnu obráceném k severu nebo do lesa bude aktivita největší v době největšího světla a tepla v okolí česna v kombinaci s denní dobou, kdy zdroj nejvíc meduje.
Pár let jsem kdysi zajížděl s kočovným včelínem na jedno letní stanoviště do kraje lesa, ( na louce byla pastvina s kravami, tak jsem chtěl, aby nad loukou byl let včel dostatečně vysoko a dostatečně "zředěný") kde jedna strana včelína byla obrácena česny na východ cca 5 metrů průsekem ven z lesa a dopoledne osluněna a druhá strana úlů měla česna na západ do listnatého lesa. Ve výnosech nebyly celkově žádné zvláštní rozdíly, jen včely česny obrácené na louku měly tendenci, pokud byla dobrá snůška, zřejmě mimo ten les, ji využít více, ale zase pokud byla slabá snůška, přinesly méně než včely česny obrácené do lesa. O včely obrácené ven z lesa bylo třeba se starat o trošku víc, o druhé včely o trošku méně....

všiml sem si ,že pro včely na celosítě je lepší česno jen max.menší polovinu šířky dna,zatím co na plném dně jim celá šířka vyhovuje,respektive si udělějte pokus s česnovou vložkou s polystyrenu,do kterýho naděláte na spodní stranu pravidelně žlábky velké akorat na včelu,touhle stranou dolů k letáku,takhle jim to celý ucpete,jak těma dírkama začnou lozit tak si to aj vykoušou podle potřeby,snůšky,narvěte jim to tam na jaře ať vidíte jak ta díra roste a kde,v kterým rohu, a jak to pak někdy zas ucpou propolisem, ...

Tak jsem začal uklízet a zjistil, kolik protoru zabírají sklenice kterými jsem dřív krmil.
Pokud má někdo zájem a nemá to daleko (Trutnovsko), tak jsou k mání.

Karel

Pratele,
zajima mne Vas nazor na nasledujici trik - zaznamenal jsem to u jednoho
zkuseneho vcelare.

Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
extra prostor
nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.

Vedlejsi efekt je pak snazsi manipulace pri osetrovani fumigaci a
aerosolem pri vyuziti
horniho'manipulacniho' prostoru.

Co kdo na to?

Martin

Zajímavá myšlenka. Já to používám také, nasazuji po posledním medování, tedy
v době krmení, ale odstraňuji dříve, před fumigací, konec září - začátek
října. Uteplení stropu dávám před vánocemi. Vašek.

"Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
extra prostor
nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli."

Je to jeden z mnoha možných způsobů regulace tepla v úlu na podzim. Proč ne? Šetří prostor, protože ty nástavky se potom do slunovratu nemusí skladovat jinde, na druhé straně o ty měsíce venku trochu sníží životnost nástavků.
Nástavek se po slunovratu vlastně ani nemusí odstraňovat, stačí do něho dát uteplení, třeba i takovými "exotickými" jednorázovými materiály, jako seno, sláma nebo suché listí v plátěných pytlících.
Já na regulaci používám různě silnou vrstvu uteplivek na strůpku, jen 1 cm filcové uteplivky úl taky docela ochladí.

Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze extra prostor nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli. M.O.

Robil som pokus so 6-timi včelstvami s voľným nadrámikovým priestorom na dokázanie tejto deklamovanej pravdy "pravdy". Včelstvá so sledoval od polovici IX: mesiaca do skončenia zimy, zaznamenával som aj teplotu nadrámikového priestoru (včelstvá neboli zúžené) a porovnávané s včelstvami, ktoré boli do začiatku VIII. mesiaca už v najvyššom nadstavku. Tento pokus to nepotvrdil, odkrytý priestor nad zimujúcim včelstvom nemal vplyv na plodovanie, prípadne na neplodovanie! V skupine včiel bez horného uteplenia sa vyskytoval plod tak isto ako aj v zhora zateplených

Môj záver je takýto:
- matky vo včelstve kladú alebo nekladú vajíčka na základe ich rozhodnutia

- popud pre matku aby kládla vajíčka vždy vychádza z včelstva ako celku.

- včely ten pokyn "dávajú" vždy vtedy, keď vzniknú preto vhodné podmienky. Včely M vtedy pripravia, vyčistia bunky.
Ale to všetko sa deje na princípe vtedy, keď vonkajšia teplota je plusová a včely môžu prinášať peľ a vodu. Dokonca v zime túto zásadu dodržiavajú (ak majú na pláste v dosahu uložený peľ, vodu získajú v úli) pri výskyte plusovej dennej teploty aspoň 2-3 dni.

A to bez ohľadu, či je včelstvo uteplené alebo nie, samozrejme prázdny nadstavok je bežne uteplený, pretože zimujúce včelstvo sa udržuje primeranú teplotu v zimnom chumáči a priestor okolo chumáča ani nad ním nevyhrieva.
To všetko som zistil pri pokuse spomínanom na začiatku môjho komentára.

>Co kdo na to?<
------------------------------------------------------------
Přečtěte si v posledním čísle časopisu Moderní včelař (4/2010 - podzim)zajímavý příspěvek Martina Václavka.
JK

Na třetí stranu, i přes zkušenosti mnohaletých praktiků si dovolím podotknout, že se tím včelám dělá "bordel" v prostoru. Je to jako byste si na zimu připravili třípatrovej barák, se všema těma patrama v duchu počítáte a pak Vám před zimou to jedno patro někdo sebere.....nevím....je to manipulace navíc - vyndat z nástavků rámky, někam je uskladnit, pak ten nástavek zase ze včel sundat....Navíc matka beztak přestává plodovat podle padajících teplot, podle místních poměrů. Ale proti gustu žádnej dišputát.
Pokud budu chtít sobě i včelám komplikovat život, jistě vymyslím spoustu dalších méně či více zbytečných pracovních úkonů. Ale soudím podle sebe, včely jsou v úlech o síle stěny 25mm, žádné zateplení. Navíc patřím k těm línějším osobám a experimenty, ve svém pokročilém věku 35let, rád ponechávám jiným. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
M.Olsak napsal:
Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze extra prostor nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek pak odstranuje
pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.

Já to tak dělám taky, ale jen u včelstev, která zazimovávám na 3ech nástavkách 39 x 24.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
> Předmět: podzimni sestava nastavkoveho ulu - prazdna bedna nahore
> Datum: 19.10.2010 12:38:09
> ----------------------------------------
> Pratele,
> zajima mne Vas nazor na nasledujici trik - zaznamenal jsem to u jednoho
> zkuseneho vcelare.
>
> Po zakrmeni dava na ul jeden zcela prazdny nastavek s myslenkou, ze
> extra prostor
> nahore ul 'zchladi' a podniti tak matku k neplodovani. Prazdny nastavek
> pak odstranuje
> pri slunovratu, kdy uz ocekava plodovani a tak vcelam ul zatepli.
>
> Vedlejsi efekt je pak snazsi manipulace pri osetrovani fumigaci a
> aerosolem pri vyuziti
> horniho'manipulacniho' prostoru.
>
> Co kdo na to?
>
> Martin
>
>
>

Dobrý den.
Podařilo se mi sehnat historický medomet s dřevěným víkem.
Výrobcem je Jan Korkán z Příbrami.
Pokouším se odhadnout stáří tohoto výrobku.
Včelaři z Příbrami nemáte doma něco podobného od tohoto výrobce? Nevíte kdy v Příbrami působil?
Původní majitel určil rok výroby asi 1920.
Díky J.Chramosta.

Navíc patřím k těm línějším osobám a experimenty, ve svém pokročilém věku 35let, rád ponechávám jiným.
-------------
Pár posledních let mi to vznikalo samovolně, díky krmení s kontejnerem a slámou v horním nástavku.
Letos jsem to neprovozoval, zkoušel jsem rámková a stropní krmítka.

Nemyslím, že ponechání prostoru - to se stávalo z mé strany z ledabylosti a lenosti - mělo nějaký podestatný vliv na plodování. Domnívám se (!), že podtstanější vliv má stáři matky a stav včelstva, snůška a taky způsob zakrmení. Když zakrmím v srpnu včely a vše je OK, mám takový pocit jako kdyby to už pak měly na háku. Prostě hotovo a veget. Samozřejmě mluvím o produkčních včelstvech v rovnováze.

Ale nemyslím, že jim protor nad vadil. Dnes lituji vynaložených nákladů na zateplování nejen úlů ale i stropů. U velkých úlů a silných včelstvech je to podle mě v našich podmínkách zbytečné.
A slabé včely na jaře, tam ani uteplený strop nepomůže.
Ale to je asi nepřensoitelný názor, záleží na snůšce a taky filozofii. Jestli chci mít rozmazlené děti a včely.

Karel

"Ale nemyslím, že jim protor nad vadil. Dnes lituji vynaložených nákladů na zateplování nejen úlů ale i stropů. U velkých úlů a silných včelstvech je to podle mě v našich podmínkách zbytečné.
A slabé včely na jaře, tam ani uteplený strop nepomůže."

No, já uznávám po zakrmení do zimy pro strůpek slabou izolaci, řekněme v síle 1 cm filcu. Přes zimu za mrazů větší zateplení, řekněme 2 - 3 cm filcu. Po proletu v předjaří, jak mají začít plodovat, do května, co největší zateplení, řekněme 5 - 10 cm filcu.
Pro malý počet včelstev na zahradě u domu není problém dát dohromady filce třeba z starých zadováků, všelijaké staré koberce nebo rohožky nebo dokonce nějaké "rozumné " hadry. Pro 20 - 40 včelstev a třeba někde v lese uznávám, že skladovat a tahat v zimě a v předjaří tašky plné tohoto materiálu je poněkud problém a pro nějakou stovku včelstev se spíš vyplatí mít jako strůpek po celý rok něco jako olaminovanou polystyrenouvou desku a na nějakou změnu uteplování strůpku prostě rezignovat.

když slyším slovo zateplovat,už jen kroutím hlavou,proč asi hmyzu nenaroste kožich?

ptá se cikán otca: Co je to ta demokracie?
"No ,to je když gadžo maká a cikán bere penize jen tak",pravil otec."A to jim nevadí??",opáčí synátor.
"Vadí ,ale to už je rasismus".

Dobry den vespolek,

minuly tyden melo byt hezky, hlasili 13-15 st. a slunce, diky mlze bylo vsak stupnu 4-5. Po letosni zkusenosti, kdyz oddelky na jare po zakrmeni 10 kg cukru mely malo, tak jsem jim pridal jeste jednu flasku -3kg cukru. Diky pocasi vzali jen ctvrtinu- ted uz si asi nic dalsiho nevezmou. Otazka co se zbylym roztokem. Mam ho asi tak 40 litru. Mam napad roztok zahrat a nasypat do nej dalsi mnozstvi cukru, dukaldne rozmichat. Ma nekdo sajn, jak husty roztok by musel byt, aby se cukrem zakonzervoval. Jedna se jen o preziti zimy, na jare bych jim podnecoval.

DIky predem za Vase nazory.

P.

Já osobně bych to neřešil cukrem, tedy zaleží jaký roztok jsi dělal jestli 3:2 nebo 1:1, ale roztok bych zasířil disiřičitanem jako víno..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Nespotrebovany roztok-uskladneni
> Datum: 20.10.2010 08:00:50
> ----------------------------------------
> Dobry den vespolek,
>
> minuly tyden melo byt hezky, hlasili 13-15 st. a slunce, diky mlze bylo
> vsak stupnu 4-5. Po letosni zkusenosti, kdyz oddelky na jare po zakrmeni 10
> kg cukru mely malo, tak jsem jim pridal jeste jednu flasku -3kg cukru. Diky
> pocasi vzali jen ctvrtinu- ted uz si asi nic dalsiho nevezmou. Otazka co se
> zbylym roztokem. Mam ho asi tak 40 litru. Mam napad roztok zahrat a nasypat
> do nej dalsi mnozstvi cukru, dukaldne rozmichat. Ma nekdo sajn, jak husty
> roztok by musel byt, aby se cukrem zakonzervoval. Jedna se jen o preziti
> zimy, na jare bych jim podnecoval.
>
> DIky predem za Vase nazory.
>
> P.
>
>
>

Roztok jsem delal 3:2,

nejsem vinar, jsem ze severu, mohl bys to prosim nejak rozvest- postup-

Diky predem

P.

Záleží, na kolik včelstev to je. Podle mně do skutečné zimy určitě ještě bude teplé období, kolem poledne 15 st C, v noci jen pár stupňů pod nulou, za takových podmínek by se mohlo zkrmit v malých uteplených sklenicích nebo podobných uteplených krmítkách ještě litr dva litry na včelstvo během cca dvou týdnů bez jakýchkoliv problémů pro včely. Záleží i na uteplení, včely musí být hodně uteplené. Šlo by zkrmit i víc, ale pravděpodobně by to už včely oslabilo.
V takovém případě by podle mně stačilo zbytky ze sklenic slít, pokud tam je ještě pevný cukr, roztok zahřát tak, aby se cukr všechen rozpustil a vmíchat na každý litr roztoku několik kapek koncentrovaného roztoku propolisu v lihu. Barel s cukrem dát potom někde k severní stěně baráku, kde nesvítí slunce a počkat na oteplení.

Druhá možnost je počkat a cukr zkrmit opatrně na jaře. Tam si nejsem stoprocentně jistý výdrží roztoku, ale předpokládám, že by mělo stačit to slití zbytků do jednoho prakticky plného barelu, rozpuštění nerozpuštěných zbytků, konzervace propolisem a vystavení toho roztoku v chladu venku. Chce to asi nějakou občasnou kontrolu a pokud to vypadá podezřele, přidání dalšího propolisového roztoku. Podezřelý roztok je potom dobré před krmením podle mně krátce převařit, aby včelky nepřišly do kontaktu s živými bakteriemi z roztoku.

Pokud by cukr měl vydržet až do teplého období, na třeba krmení oddělků v květnu a červnu nebo dokonce na krmení na zimu na příští rok, bylo by podle mně třeba roztok zahřát na takových 40 - 50 st C a vmíchat do něho další cukr, co se v něm rozpustí a ještě co silnější vrstva zůstane na dně, aby vznikl nasycený cukerný roztok. Takový koncentrovaný roztok cukru by se neměl nijak zvlášť kazit ani přes léto, zvláště když se tomu ještě pomůže propolisem. Aspoň co mně občas zůstaly ve flaškách nebo v kanystrech zbytky pevného cukru a roztoku, většinou jsou použitelné ke krmení další rok, buď je přímo přimíchávám k novému cukernému roztoku, naliji na ně vařící vodu nebo pokud vypadají podezřele, před přimícháním je rovnou převařuji. Pokud v zbytku roztoku není na dně žádný nerozpuštěný cukr, občas se stane, že veškerý rozpuštěný cukr je za ten necelý rok skladování jakýmisi potvůrkami přeměněn na něco jiného , rosol nebo jiný hnus, potom by to ani po převaření včely nebraly a takové zbytky se musí vylít.

Síření nebo jiná konzervace je dobrý nápad, ale musí být jasné, že to nebude vadit včelám, doporučil bych konzultaci ve VUVČ v Dole.

Já kupuji disiřičitan ve vinařských potřebách tam je dávkování jednoduché 1ml na 10l, ale musí jít zasíření i plátkovou sírou knoty co používáme na síření souší. Mrkni se na internetu, ale 1 plátek bude až dost na Tvých 40l. Jinak koncentrace cukru podle mě taky stačí, ale musel bys to pasterizovat jako kompot.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nespotrebovany roztok-uskladneni
> Datum: 20.10.2010 09:18:56
> ----------------------------------------
> Roztok jsem delal 3:2,
>
> nejsem vinar, jsem ze severu, mohl bys to prosim nejak rozvest- postup-
>
> Diky predem
>
> P.
>
>
>

Dobrý den
Chtěl bych požádat o radu.
V domě po dědovi kde nyní částečně bydlím, už několik let žijí divoké včely, usadily se v dutinách stěny pod krovem, vlétavají tam spárami ve zdivu z venku, ze zahrady. mám podezření že je to snad i několik rojů. Ve stejném místě bude brzy nutné provést opravy střechy. Potřebuji je proto z místa odstranit, pokud je to možné, rád bych to proved, aniž bych je vyhubil. Pokud myslíte, že je to možné budu rád za jakkoukoliv radu. Ptal jsem se už v obci místních včelařů, ti o včely kvůli možné nákaze nemají zájem, poradili mi je buď vystříkat vodou nebo vyhubit sirnými knoty. Už jsem se k tomu chystal, ale nakonec mi jich přišlo škoda, tak se chci zeptat, jestli by se nenašlo nějaké řešení. Třeba je umístit do nějakého úlu někde v zahradě (kterou máme poměrně rozlehlou), nebo je nějak odchytit a vypustit na odlehlém místě daleko od obce. Na jejich chov zatím nemám čas, ale alespoň by mohli opylovávat naše ovocné stromy.

Předem děkuji za Vaší odpověď


S pozdravem Tomáš Skála

vmíchat do něho další
cukr, aby vznikl nasycený cukerný roztok.


Cukr je stejně dobrý konzervační prostředek jako sůl.
Kandované ovoce se nekazí ani v létě.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nespotrebovany roztok-uskladneni
Datum: 20.10.2010 - 9:29:49

> Záleží, na kolik včelstev to je. Podle mně do
> skutečné zimy určitě ještě
> bude teplé období, kolem poledne 15 st C, v noci
> jen pár stupňů pod nulou,
> za takových podmínek by se mohlo zkrmit v malých
> uteplených sklenicích nebo
> podobných uteplených krmítkách ještě litr dva
> litry na včelstvo během cca
> dvou týdnů bez jakýchkoliv problémů pro včely.
> Záleží i na uteplení, včely
> musí být hodně uteplené. Šlo by zkrmit i víc, ale
> pravděpodobně by to už
> včely oslabilo.
> V takovém případě by podle mně stačilo zbytky ze
> sklenic slít, pokud tam je
> ještě pevný cukr, roztok zahřát tak, aby se cukr
> všechen rozpustil a
> vmíchat na každý litr roztoku několik kapek
> koncentrovaného roztoku
> propolisu v lihu. Barel s cukrem dát potom někde k
> severní stěně baráku,
> kde nesvítí slunce a počkat na oteplení.
>
> Druhá možnost je počkat a cukr zkrmit opatrně na
> jaře. Tam si nejsem
> stoprocentně jistý výdrží roztoku, ale
> předpokládám, že by mělo stačit to
> slití zbytků do jednoho prakticky plného barelu,
> rozpuštění nerozpuštěných
> zbytků, konzervace propolisem a vystavení toho
> roztoku v chladu venku. Chce
> to asi nějakou občasnou kontrolu a pokud to vypadá
> podezřele, přidání
> dalšího propolisového roztoku. Podezřelý roztok je
> potom dobré před krmením
> podle mně krátce převařit, aby včelky nepřišly do
> kontaktu s živými
> bakteriemi z roztoku.
>
> Pokud by cukr měl vydržet až do teplého období, na
> třeba krmení oddělků v
> květnu a červnu nebo dokonce na krmení na zimu na
> příští rok, bylo by podle
> mně třeba roztok zahřát na takových 40 - 50 st C a
> vmíchat do něho další
> cukr, co se v něm rozpustí a ještě co silnější
> vrstva zůstane na dně, aby
> vznikl nasycený cukerný roztok. Takový
> koncentrovaný roztok cukru by se
> neměl nijak zvlášť kazit ani přes léto, zvláště
> když se tomu ještě pomůže
> propolisem. Aspoň co mně občas zůstaly ve flaškách
> nebo v kanystrech zbytky
> pevného cukru a roztoku, většinou jsou použitelné
> ke krmení další rok, buď
> je přímo přimíchávám k novému cukernému roztoku,
> naliji na ně vařící vodu
> nebo pokud vypadají podezřele, před přimícháním je
> rovnou převařuji. Pokud
> v zbytku roztoku není na dně žádný nerozpuštěný
> cukr, občas se stane, že
> veškerý rozpuštěný cukr je za ten necelý rok
> skladování jakýmisi
> potvůrkami přeměněn na něco jiného , rosol nebo
> jiný hnus, potom by to ani
> po převaření včely nebraly a takové zbytky se musí
> vylít.
>
> Síření nebo jiná konzervace je dobrý nápad, ale
> musí být jasné, že to
> nebude vadit včelám, doporučil bych konzultaci ve
> VUVČ v Dole.

taky se mi radeji zamlouva konzervovat cukrem nez chemii.

dalsi cukr - otazka je kolik ?
V 10 l. roztoku je 8,3 kg cukru a 5,5 litru vody. Zkusim zahrat roztok a na 10 l. pridat dalsi 4 kg cukru , pak bude 12,3 kg versus 5 l. vody. Necham v chladu ve sklepe uzavrene a snad to da jara vydrzi. Snad se to podari za tepla rozmichat.

Pokud by nekdo nasel info o min pomeru cukr/voda aby se to pri teplote 10 st. neskazilo, tak bych byl vdecny.

P.

P.

Posoudit ucelnost provadet v temze dni pri venkovni teplote nad 10 st.C -vyhledani plastu se zavickovanym plodem a jejich pripadne rozruseni - uzavreni cesna - ii vlozit nakapane pasky a jejich zapaleni- uvolnit cesno - -po 1 hod.kontrola shoreni pasku. To vse u ulu OPTIMAL 3NNMed

Tomáš Skála (195.113.80.59) --- 20. 10. 2010
odstranění divokého včelstva

Dobrý den
Chtěl bych požádat o radu.
V domě po dědovi kde nyní částečně bydlím, už několik let žijí divoké včely, usadily se v dutinách stěny pod krovem, vlétavají tam spárami ve zdivu z venku, ze zahrady. mám podezření že je to snad i několik rojů. Ve stejném místě bude brzy nutné provést opravy střechy. Potřebuji je proto z místa odstranit, pokud je to možné, rád bych to proved, aniž bych je vyhubil.
xxxxxxxxxxxxxxxx
Píšete, že tam jsou někoik let ... to je velmi zajímavé ... Věděl bystem kolik přesně? Zdá se, že jsou to docela odolné včely. Mohlo by to být cenné pro ty, co se zabývají přirozenou rezistencí ... Já bych doporučil kontaktovat Ing. L. Dvorského. Kontakt je na jeho stránkách:
http://dvorsky.leos.sweb.cz/
nebo kolegy z Pracovní společnosti nástavkových včelařů.
Prosím, dejte pak vědět, jak to dopadlo.
Hodně štěstí.
Jiří

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky. Reserv mám dost (50 % matek budu v předjaří při spojování včelstev vyřazovat, mimo to letos jsem byl chovatelsky dost pilný, takže mám spoustu matek v plemenáčích).

Všechny ostatní praktiky (prodyšný strop, prázdný nástavek nahoře, atd.) jsou jen pomocnými prostředky k omezení plodování, nikoliv skutečnými blokačními mechanismy. Jejich účinnost je úzce spojena s konkrétní situací (včela, včelař, prostředí), takže nelze prohlašovat, že např. prázdný nástavek nahoře, či komíny (viz můj článek v MV), či brzké zakrmení, či panenské dílo zaručeně zamezí podzimnímu (zimnímu) plodování. Při dané konkrétní kombinaci faktorů to může někomu fungovat, ale většinou převažují takové zkušenosti, že plodový cyklus mění jen velmi těžko. Třeba se tím znatelně omezí podzimní a zimní plodování, ale nedá se spolehnout na úplné zamezení (mimo jiné proto klíckuji). Jsou to spíš jen prostředky k navození určité nálady ve včelstvu (připomenutí blížící se zimy, vytvoření užšího kontaktu s okolím). Včelstva se pak snadněji a ochotněji dostávají do stavů, které chceme.

Taky jde o omezení vlhkosti v úle, respektive odvádění odpadní vlhkosti (ta, která uniká ze zimního chumáče).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Mam napad roztok zahrat a nasypat do nej dalsi mnozstvi cukru, dukaldne rozmichat. Ma nekdo sajn, jak husty roztok by musel byt, aby se cukrem zakonzervoval. Jedna se jen o preziti zimy, na jare bych jim podnecoval. P.Z.

Cukrový roztok v pomere 3:2 je už teraz dostatočne koncentrovaný, preto netreba nič do neho pridávať. Ja by som roztok tak ako je zohrial na vyššiu teplotu 80-100°C, čím sa zničia prípadné kvasinky v ňom. Roztok nalial do 2 litr. PET fliaš, prípadne do 25 litr. Al nádob a pevne uzavrel, odložil do chladnejšej miestnosti.
Takto upravený a uložený roztok istotne vydrží v dobrom stave do IV. mesiaca, keď sú denné teploty nad 12°C.

>>>Věci mají mít tu skutečnou hodnotu, jakou mají mít, aby člověk měl
představu o hodnotách, aby byl schopen si jich vážit. <<<<
A proto si važ když ti někdo zaplatí za opylování i to málo. To je vlastně to nejdůležitější z tvé chovatelské práce a ten med je vlastně až druhořadá záležitost. Proto ber a važ si tak práce svých včeliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 20.10.2010 15:45:05
> ----------------------------------------
> """"""Či je to něco jiného než česká závist?""""
>
> Jakápak závist? to jsou zase jen mé a Vaše peníze, ze kterých už někdo
> ukrad, voškubal, .... (oficiálně uplatnil náklady na přerozdělování) k čemu
> takové do nekonečna oblbování a rádoby darování, ale z cizího?
> Věci mají mít tu skutečnou hodnotu, jakou mají mít, aby člověk měl
> představu o hodnotách, aby byl schopen si jich vážit. Obyčejný včelař na
> tom nikdy nevydělal a nikdy nevydělá. Jestli se zvýší dotace na včelstvo o
> 100Kč/rok, sníží se cena medu o 5 Kč/kg. K čemu je to dobré?
> Někdo namítne, že si koupím levněji med ale není schopen domyslet, že na tu
> slevu si ze svých daní a DPH už dávno dvojnásobně předplatil, v tom je ten
> zásadní problém.
>
>
>

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky.

Martin, z výsledku môžete byť sklamaný, poukazujete na na Váš ojedinelý prípad, ja som držal matku v IZO (nie v klietke) až 73 dní, ale v sezóne nie v zime, je to rozdiel.

Správne predpokladáte ohrozenie matky z jej nepokrytia klietky zimným chumáčom včiel, včely sa riadia uloženými zásobami a bez pardonu M opustia. Navyše by som rád vedel, pretože hovoríte o klietkach, či sú opatrené mater. mriežkou, aby mohli včely M navštevovať, je to dôležité pre jej prežitie alebo je to typická klietka do ktorej včely nemôžu voľne vchádzať. Pýtam sa preto, že ak M vložíte do typickej pridávacej klietky, včelstvo ak bude mať eštze vajíčka alebo mladý plod, na 100 % bude včelstvo robiť náhradný-nouzový chov M.

Ja som skúšal prezimovať M v IZO, ale pokus nevyšiel. Preto urobte pokus v max. 2-3 včelstvách, pretože nie jedno či včely do konca zimy budú bez M alebo s M. Mne po úhyne M prešli včely do stavu trúdic-trubčíc a na jar som mal problém im pridať M, navyše včelstvo bude zaostávať v jarnom raste.

Tento spôsob izolácie M som robil robil cca 15 rokov, prestal som pre 9 rokmi, pretože ošetrenie včelstiev proti V.d. robím oveľa jednoduchším spôsobom a s takým istým výsledkom ako pri 21 dňovej izolácii, ak nie lepším.

Po zime sa so skúsenosťami podeľte s nami.

Nasycený roztok cukru se dá odhadnout z medu, jak je v něm cca 20 % vody, už nekrystalizuje. To odpovídá koncentraci cukr voda zhruba 4:1 a do 40 litrů cukerného roztoku 3:2 se tak musí dát dalších asi 50 kilo cukru, protože by něm už mělo být asi 32 kilo cukru a asi 21 litrů vody. To je málem trojnásobné množství než původní roztok.....

Vidím to na prosté uskladnění toho roztoku 3:2 v co největším chladu v čisté vymyté nádobě , případně na preventivní převaření, 40 litrů třeba i na vícekrát, 10 - 20 litrový kastrol se doma určitě najde, a na přidání toho roztoku propolisu jako konzervaci. Případně, jestli bude hodně teplá zima, tak na další převaření v zimě....

"protože by něm už mělo být asi 32 kilo cukru a asi 21 litrů vody."

Taky by šlo přidat dalších 80 - 100 litrů vody s příslušným kořením, převařit, nechat ochladnout, pak kvasinky , dát do demižónů a udělat z toho nějaký "medovinový" nápoj.
Nebo na každých cca 100 litrů kvasu z ovoce, tak pozdě asi už jen jablečného, přidat tak asi 2 litry toho cukerného roztoku a zvýšit tak výtěžnost pálenky.....
Aspoň trochu tak snížit to množství roztoku, protože stoprocentní jistota, že se během zimy nezkazí, není.

Pane Turčáni, matky mám samozřejmě v IZO klíckách (klícka s mateří mřížkou… používám toto: http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova). Matky jsem nechal izolované především kvůli tomu, abych je nemusel začátkem předjaří, kdy budu včelstva spojovat, vyhledávat. Klícky jsem vložil do středu 3. nástavku ode dna (celkem 4 NN, horní dva s hlavním dílem zimních zásob). Včelstva jsou poměrně silná, centrum chumáče se zatím nachází všude ve 3. NN.

Mohu se Vás zeptat, v čem vidíte příčinu toho, že matka přezimovaná v IZO uhynula?

MV

Pavel má pravdu, akékoľvek dotácie platíme všetci a je to v rozpore s volným trhom. Celý cirkus okolo dotácii musíme draho zaplatiť byrokratickej mašinérii a tá si vyberá drahé výpalné. Kľudne sme si mohli vymieňať tovar z ruky do ruky medzi susedmi podľa pravidiel trhu /výhodnosti/ a úradníkov treba z toho vynechať. Dotácie deformujú trh. Je to len ďalšia zamaskovaná daň.

Dejte nějaké spojení na Vás a aspoň kraj, někdo se ozveme a pomůžem.
zdenek

Zdravím.
Sám jsem kdysi doloval včely ze zdi,kde sídlily řadu let(ještě u nás neúřadovala celoplošně varroáza).Bylo to v listopadu,po vybrání několika cihel ve štítové zdi bylo možno včelstvo vybrat.Vylámal jsem několik plástů,krajní byly prázdné,potom následovaly zásoby.Včelstvo už sedělo v chumáči a po jeho dosažení bylo možno je vymést.Použil jsem rojáček na 6 rámků vystrojený zásobními plásty,kam jsem včely vymetl a uložil cca na týden do sklepa,potom přišel rojáček omotaný plstěnými uteplivkami do včelína.
Bohužel tento pokus o záchranu zalétlého včelstva nedopadl dobře,ještě v únoru žily a poté padly kvůli nedostatku zásob.Při zjišťování příčiny jejich úhynu měly 2 plásty s plodem a chumáč činil necelý 1 kg včel.
Toto píšu jen jako zajímavost,tím nechci nikoho navádět k usazování zalétlých rojů neznámého původu,platná legislativa dnes takové pokusy nedovoluje.Také vypuštění na odlehlém místě = jejich likvidace,v tuto dobu je to už bez šance.
Nicméně,pokud tam žijí už několik let a jsou to stále ty samé,jak píše Jiří,možná by si tu šanci zasloužily...
Pavel.

>Klícky jsem vložil do středu 3. nástavku ode dna (celkem 4 NN, horní dva s hlavním dílem zimních zásob). Včelstva jsou poměrně silná, centrum chumáče se zatím nachází všude ve 3. NN.<
------------------------------------------------------------
Nechci sýčkovat, zatím bych však nedělal tento pokus v masívní míře. Nejsem přesvědčen, že včely matku v zimním období ošetřují tak pečlivě jako v období plodování. Proto zde hrozí pro matku nebezpečí nezájmu ošetřovatelek, pokud matka nebude mít možnost po delší dobu klást vajíčka. To bývá jednou z příčin zimních ztrát zvláště starších matek. Můžeme si to zdůvodnit tím, že jsou včelstvem tyto matky pokládány za vadné. Pokud si v zimním období za příznivých teplotních podmínek prohlédneme včelstvo a nevidíme ještě žádný plod, tak můžeme matku spatřit na glicidových zásobách jak se zde sama přiživuje. To může znamenat jediné, že včely o matku nejeví zvláštní zájem a matka pokud chce přežít se musí živit sama. Pokud bude tedy věznění trvat do období po zimním slunovratu a matka nebude moci založit plodové hnízdo, hrozí nebezpečí jejího úhynu hladem. Spíše bych to viděl po dvacetidenní (nebo chcete-li i čtyřtýdenní)izolaci matky na použití jednoplástového izolátoru zhotoveného z mateří mřížky a situovaného ve včelstvu tak, jak míníte umístit klícku s matkou a to tak, aby tento izolátor byl včelstvem pojat do zimního hroznu. V každém případě mne ale Váš pokus zajímá a byl bych rád, pokud byste se o získané zkušenosti s námi podělil.
JK

Děkuji za velmi podmětný příspěvek př. Křapky.

V souvislosti s tím jsem si vzpomněl na to, jak se tu diskutovalo o tom, jak probíhá transport potravy v zimním chumáči (diskuze kolem tzv. "sycení").

Můj názor je takový, že pokud bude matka v jádru chumáči, vyhladovění nehrozí. V centru jsou včely poměrně aktivní a nevidím důvod, proč by měly škudlit, začne-li je matka pobízet k nakrmení.

Kladení matky se odvíjí o toho, zda a v jakém množství je krmena mateří kašičkou. Matka bude klást vajíčka, akorát je nebude moci položit do buňky. Určitý pokles zájmu o ni asi nastane. Otázka je, zda to bude v konečném důsledku vadit.

Letos jsem ve dvou včelstev klíckoval matky, které už přestaly plodovat (ve včelstvech byl již jen poslední vybíhající plod). Bez problému vydržely 3 týdenní věznění stejně jako ostatní matky, které v září při klíckování stále plodovaly.

MV

Klíckování matek je opravdu jistý způsob jak nemít včelí plod při podzimním ošetřování včelstev Ale...
Již je to dávno, co jsem všechny matky zaklíckoval, nechal jsem je pocelou dobu kdy by mohl být ve včelstvu plod, přidal jsem týden /matka v klícce byla umístěna mezi plodem/. Hned začátkem listopadu, možná koncem října , se ochladilo a napadl sníh. Po tomto období a ošetření včelstev jsem pouštěl matky . Výsledek: třicet šest uhynulých v klíckách, včelstva vytvářela chomáč ne kolem matky , ale kde jim to vyhovovalo asi vzduch , zásoby a pod., dalších několik matek uhynulo hned na jaře či koncem zimy. Vše jsem pospojoval, vytvořil veleobří včelstav a snůška na konec nebyla katastrofální. Abych zabránil rojení, podařilo se pomoci odělků stav včelstev obnovit.
Podle mé zkenosti bych se dlouhodobě bál mít uzavřenou matku,pokud klíckovat pro léčení včelstev, raději začít co nejdříve.pokud by to bylo v pozdější době , je nutno sledovat chomáč, zásoby a klícku s matkou.

Zdravím vás Martine,
zkoušet se musí, ale opatrně, stačí jedno včelstvo, osobně tomu předpovídám 50/50. Ozývám se ale proto, že si myslím, že zimní a jarní plodování nemá na rozvoj roztoče zásadní význam. Proto klíckování za tímto účelem podle mne také nemá význam. U sebe jsem ještě nikdy neviděl mladou samičku roztoče, čerstvého světlejšího dospělce na podložce dříve, než v květnu. Dokonce jsem měl letos na přelomu dubna/května spad i 100 za týden a ani jeden nebyl světlý.

Zimovat zaklíckované matky jsem zkoušel loni. V zasílacích (neprůlezných) klíckách uhynulo vše. V školkovacích (průlezných) klíckách přežila polovina matek. Klíckováno v listopadu, puštěno koncem března. Matky na jaře kladly normálně. Takže cesta tudy vede, ale velmi záleží na poloze klícky v chomáči. Raději začínat v horní části chomáče a možná v polovině zimy zkontrolovat a případně přesunout klícku. Nutnou podmínkou jsou velmi silná včelstva a samozřejmě rezervní matky :-).

Hm, z hlediska přežití divokého včelstva byl čas na jeho přesunutí do úlu nejpozději tak v září. Později už včelky nejsou schopny dostatečně opravit přesunuté dílo. Takže nyní je podle mně nejvhodnější je "vylámat" a přesunout do běžného úlu až po přežití po zimě v předjaří. Rovněž napadení varaózou by šlo teoreticky v předjaří "pokrýt" nátěrem plodu. Píšu teoreticky, protože prakticky je dnes zákonná povinnost včelaře léčit na podzim a po novém roce odevzdat vzorek měli k vyšetření. Pokud by to nebylo a přišlo se oficiálně k takhle nalezenému včelstvu až v předjaří, nemám představu, jestli by to neznamenalo automaticky minimálně utracení toho včelstva, možná rovnou i nějaká pokuta.
Jedině že by se do tohoto prostoru se včelstvem teď na podzim "vlámalo" tak šikovně, aby včelky šly ošetřit a šla z nich odebrat měl, ale aby zimu přežily na původním místě v původním divokém díle. Pak by to prostě bylo jen další nahlášené stanoviště a v předjaří ošetřené včelstvo přemístěné do obyčejného úlu.

Opět zdůrazňuji, že hlavní důvod, proč experimentuji se zimováním matek v IZO klíckách, je ten, abych je bleskurychle mohl při spojování včelstev v předjaří dle potřeby a záměru odebrat. Jsem líný je v předjaří hledat. Přesněji řečeno připadá mi kontraproduktivní je v říjnu vypouštět a kolem začátku března opět hledat. Takové ty věci, jako efektivnější "jarovizace" včelstev a omezení varroázy (varroózy chtete-li) vnímám jako přidružené užitky, nikoliv jako hlavní motiv, proč to zkouším. Kromě toho nebudu mít problém s přeléčením včeltev v předjaří v případě nutnosti. Nátěr plodu u bezplodových včelstev, respektive u včeltev bez zavíčkovaného plodu (nejdříve za 9 dní po vypuštění matek se objeví první zavíčkovaný plod)odpadá, stačí jen fumigace či aerosol, což je podstané zlehčení.

MV

Mohu se Vás zeptat, v čem vidíte příčinu toho, že matka přezimovaná v IZO uhynula? M.V.

Úplne jasnú príčinu nepoznám, pokusov nebolo toľko aby som sa mohol fundovane vyjadriť, v predchádzajúcom komentári som čiastočne naznačil prečo, človek neodhadne kde sa bude zdržovať zimný chumáč.

V 80-tich rokoch bola táto problematika rozoberaná v OVP, miesto činu Kanada, počet matiek 28, uložených v silnom sústredenom včelstve. Bolo by treba nájsť a podľa ich technologického postupu matkám vytvoriť podmienky. Poznám včelára, ktorý to chcel napodobniť, ale všetky M uhynuli.

Je to trochu zložitejšie ako si myslíme. Ja používam iný typ IZO-látora, je plochý hrubý 14 mm a má otvory vytvorené MMr z strán klietky, výhoda je tá, že stačí rozšíriť plástové medziuličky o 4 mm a na drôte ju vpustiť do stredu plochy plásta.

Priemyselná klietka môže spĺňať parametre na umiestnenie M, len klietku by bolo dobré užšou stranou "zarezať" do plástu a vsunúť ju tak aby vyčnievala do uličky, aby mohli k M prichádzať včely alebo naplocho a včely budú mať prístup k matke z dvoch uličiek.

Zložitejšie môže byť umiestnenie klietky, aby bola vždy pokrytá zimujúcimi včelami. Stále to bude o sile zimného chumáča, v mojom prostredí včely zo začiatku zimy sedia pri prednej strane- tam kde je letáč úľa a ten postupuje smerom hore a až potom dozadu. Takže klietka s matkou by mala byť uložená na hranici prázdnych buniek a uloženého medu s ohľadom na postup včiel smerom k hornej latke R.

Opět zdůrazňuji, že hlavní důvod, proč experimentuji se zimováním matek v IZO klíckách, je ten, abych je bleskurychle mohl při spojování včelstev v předjaří dle potřeby a záměru odebrat. Jsem líný je v předjaří hledat.

Martin, posledných 30 rokov boli tak vhodné zimné mesiace na kladenie matiek, že často (poľa množstva plusových denných teplôt)k zimným včelstvám pribudlo od 3 do 8 tisíc včiel, čo je ohromný prínos pre každé včelstvo. Tento jav bol včelármi opomínaný, aj preto jarný nástup bo silný čo často končilo rojmi. Takto od od roku 1960 do r. 1982 nebolo a jarný rozvoj bol značne opozdený a tam boli naozaj dobré aj záložné matky. Takto podobne to môže byť podľa prognóz niektorých meteorológov už v tejto zime.

Týmto chcel povedať, že obmedzenie matiek v plodovaní je kontraproduktívne a nemá význam.Ak včelstvo posledným účinným zásahom proti V.d., nie je potrebné matky klietkovať aby sme zabránili plodovaniu M v súlade s prírodou! Práve aj ja som robil pokusy s klietkovaním matiek v zime a dopadlo zle.

A nakoniec, včelár nemôže byť lenivý-líný, lebo keď už raz vloží toľko energie do celoročného ošetrovania včelstiev, musí si nájsť aj čas na vyhľadanie matiek, veď v tomto období nie ich vyhľadanie náročné. Pri vašich silných včelstvách (často nás o tom presviedčate) nie je potrebné včelstvá na jar ostatné včelstvá posilňovať.
Človek je už taký, uverí až kým si sám nerozbije nos pri páde na zem a patrím tam i ja.

>Kromě toho nebudu mít problém s přeléčením včeltev v předjaří v případě nutnosti. Nátěr plodu u bezplodových včelstev, respektive u včeltev bez zavíčkovaného plodu (nejdříve za 9 dní po vypuštění matek se objeví první zavíčkovaný plod)odpadá, stačí jen fumigace či aerosol, což je podstané zlehčení.<
------------------------------------------------------------
Zřejmě předpokládáte, že u takto zimovaných včelstev (matka do jara v izolační klícce)nebude v zimní měli nález roztočů nad kritickou hranici (3 ks). Pomineme skutečnost, že žádné nám dosud známé léčivo nemá na roztoče (ani foretické) 100%-ní účinnost.

Zimujete ve čtyřech nízkých nástavcích. Já též. Protože jsem se v roce 2009 počal více věnovat varroamonitoringu sledoval jsem i spady po odběru zimní měli. Mohu Vás ubezpečit, že v takto zimovaných včelstevech je pro roztoče uhynulé po podzimním léčení tolik schovávaček (míst kam mohou zapadnout), že veškerý monitoring roztočů v zimní měli je neprůkazný. Včely, tak jak rozšiřují zjara svoji působnost v prostoru úlu, čistí další buňky v nižších "patrech" a při tom vyhazují i mrtvé roztoče, kteří uhynuli při podzimním léčení. Tito roztoči pak zkreslí spad přirozeného úhynu ve sledovaném období (Leden - Únor). Čili, nespoléhejte na to, že izolace matky Vám v tento problém vyřeší. Namátkou jsem otevřel záznam na včelstvu č. 9. Spad roztočů po 9-ti dnech do 12.04.10 činil 21 ks. Dne 13.04.10 jsem prováděl jarní úpravu včelstev která spočívá v prohození dvou spodních nástavků nad dva horní (úlové dno: 1,2,3,4 - zima, a úlové dno: 3,4,2,1 - jarní úprava ). Spad roztočů dne 17.04.10 (po 5-ti dnech) činil 86 ks, 24.04.10 (po 7-mi dnech) 8 ks, se snižující tendencí do 01.05.2010 kdy byl spad po 2 dnech 1 ks. Toto se opakovalo s malými rozdíly u všech sledovaných včelstev. Nemůžete proto spoléhat na to, že v období sběru zimní měli nebudete mít nález roztočů. Stačí krátké oteplení např. v lednu a máte na podložce červeně naseto. Toto může fungovat u včelstva zimovaného v jednom nástavku. U včelstev zimovaných ve více nástavcích nikoli a nikdy a nikdo nezhodnotí zda se jedná o přirozený úhyn roztočů nebo o uhynulé roztoče po podzimním léčení a spadlé po úklidu (čištění buněk). Přesto, by mne výsledek Vašeho pokusu zajímal i ztohoto hlediska.
Zdravím JK

Nedá mě to,abych se "nepochlubil" s letošní první fumigací dýmem,kterou jsem prováděl 14.10. Teplota vzduchu 11 stupňů,pásek zavěšen.V měsíci srpnu aplikován gabon PA 92.(tři pásky na včelstvo u otev.plodu-spady po dobu léčby denně cca 15- 20ks).Včelstva při fumigaci bez plodu-u třech vyřezány velmi malé zbytky zavíčkovaného.
Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje zdravotní stav svých včelstev.
P.Z.

Zaznamenal jsem přínos současných voleb pro včelaření. Z předvolebních tiskovin na tlustším křídovém papíru jsou dobré podložky pro fumigaci.

Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
Fumigace

Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje zdravotní stav svých včelstev.
P.Z.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu? Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu. Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří

Klícku mám zaříznutou v plástu, takže z obou stran plástu mají včely přístup k matce a meziplástová mezera není zvětšena. Klícku jsem umístil mírně k přední stěně, nikoliv přímo doprostřed (přesněji řečeno k první třetině plástu směrem ke středu). Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně. Stoupají vzhůru (do medné komory). Proto jsem klícky umístil k horní loučce. Sílu včelstev odhaduji na 1,5-2,5 kg včel, takže chumáč bude sedět minimálně přes 2 NN. Všechna včelstva se naštěstí seskupila centrem ke středu nástavku.

Myslím, že víc jsem pro zajištění trvalé přítomnosti klícky v chumáči asi udělat už nemohl, takže již jen zbývá čekat, jak experiment dopadne, případně provést ještě nějakou korekturu. Chumáče mohu pozorovat svrchu a očky mohu kontrolovat, zda jsou přitisknutý k přední štěně.

Nedávno jsem tu psal o tom, že vyšetření zimní měli při zimování v několika NN považuji za zcela neobjektivní, takže to jen připomenu a dál to nebudu rozepisovat. Taky mám zkušenosti s nebývale vysokými spady roztočů v předjaří u jinak zdravých včelstev. Řídím se dle spadů z fumigací. Zimní spady mě nezajímají.

K tomu zimnímu růstu včelstev dodávám, že mi je to zhola ukradené, protože po spojení včelstev již žádný růst potřebovat nebudu, protože včelstva budou již ve snůškové síle, takže mě stačí jen pozvolný nástup plodování k obměně zimní včel, která u velmi silných včelstev nevysílených překotným plodováním probíhá až v průběhu dubna a května. Překotné plodování by bylo jen na úkor výnosu a urychlovalo by odchod dlouhověkých včel a příchod rojové nálady, které budu opět čelit prostým rozpůlením včelstev. Výsledek takového počínání je, že včelstva jsou od začátku předjaří v neustálé snůškové připravenosti a aktivitě (rozdělení včelstev v půlce jara snůškovou aktivitu včel nesnižuje, naopak spíše zvyšuje, protože po rozpůlení včelstva včely ztratí chuť k rojení… letos jsem si to ověřil…celkový výnos nebyl nižší než při standardním postupu, rojová nálada se tímto jednorázovým zásahem naprosto eliminovala a do konce sezóny byl od ní klid).

MV

To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 12:18:01
> ----------------------------------------
> Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
> Fumigace
>
> Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti
> včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad
> roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje
> zdravotní stav svých včelstev.
> P.Z.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu?
> Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z
> jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí
> UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu.
> Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří
>
>
>

U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
se před časem zde snažil naznačit.
Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.

Milan Čáp

Dne 21.10.2010 14:27, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: J. Matl<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Fumigace
>> Datum: 21.10.2010 12:18:01
>> ----------------------------------------
>> Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
>> Fumigace
>>
>> Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti
>> včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad
>> roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje
>> zdravotní stav svých včelstev.
>> P.Z.
>> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>> Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu?
>> Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z
>> jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí
>> UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu.
>> Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří
>>
>>
>>
>

Pepane, nestraš, mám doma na zahradě podobnou situaci(naštěstí jen 4 včelstva), vloni to bylo taky hrůza a na jaře prázdné úly nebyly. Petr taky dával gabony,včelky přezimují v pohodě, ale prostě musí léčit poctivě ev. nátěr na jaře.
Přitom 2km vzduchem mám maringotku, kde není roztoč.... Ve vsi je pořád dost včelstev, mluvil jsem s jedním sousedem cca 200m vzduchem taky roztoče neměl před týdnem po fumigaci. Jediný rozdíl byl v tom že po Gabonu na rozdíl ode mě dal Formidol. To ale nemusí znamenat, že Gabony nefungují, nebo že tam roztoči za týden nebudou padat. Hned vysvětlím. Mám hodně silná včelstva a přestože nejsem moc doma, tak jsem pozoroval, že moje včely někde loupí. Mimochodem pro začátečníky: včelstvo lítá více v porovnání s jinými, obvykle silné. Pokud si nejste jisti chyťte přilétající včelku a opatrně její zadeček zmáčkněte proti nehtu palce, aby Vás nebodla a pokud nese zásoby - vyzvrací sladkou kapku z medového váčku. Takže po letošní velmi rojové sezóně budou včely likvidovat zalítlé roje dokud budou moci vylétnout ven. Ctělo by to, aby klesly teploty pod 10 st. a zůstali tak trvale, pak by se to léčilo! Stejně ale nerozumím tomu, proč včely v maringotce neloupí a roztočů je tam málo. když je maringotka v doletu včel ze zahrady.
Radek Hubač, Pardubicko

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 14:27:45
> ----------------------------------------
> To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Fumigace
> > Datum: 21.10.2010 12:18:01
> > ----------------------------------------
> > Petr (94.125.216.34) --- 21. 10. 2010
> > Fumigace
> >
> > Spady po fumigaci se pohybovaly v rozmezí 500-1000ks,dle velikosti
> > včelstva.Včelstva umístěna v katastru UH.Hradiště.Zajímal by mě spad
> > roztočů,zda-li má někdo v této aglomeraci včelstva a také důsledně sleduje
> > zdravotní stav svých včelstev.
> > P.Z.
> > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> > Petře, neuvažoval jste o zadání Vašich údajů do Varroa Monitoring Systemu?
> > Vaše data by mohla pomoci kolegům z okolí a Vy byste zase mohl čerpat z
> > jejich dat. Tedy pokud by nějaká byla ... Momentálně je, jak vidím, v okolí
> > UH dosti mrtvo, což je škoda, zejména vzhledem k udaným hodnotám spadu.
> > Každopádně díky za informaci a hodně ať se Vám daří. Jiří
> >
> >
> >
>
>
>

Já se té Pepanovi prognozy nebojím a vím,že nějaká tisícovka spadlých v.d.včelstvo o hmotnosti kolem dvou kil nemůže ohrozit.Já tuhle situaci s velkým množstvím roztočů mívám tak periodicky v období asi tří- čtyř let a nejpříznivější a nejmíň roztočů je vždy situace následujícího roku,kdy v mém okolí padne značné množství včelstev.Byla doba před těmi krytyckými třemi lety,kdy jsem u některých včelstev i k těch 2000 spadlých roztočů měl a včelstvo přežilo v pohodě.Je jen škoda,že těch několik včelařů v mém okolí nesledují spady a tudíž nemají přehled o stavu zamoření.Až pak,jak jim to uhyne.
P.Z.

Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně.

Takto zimujú nie len vaše včely, ale i moje, stáva sa tak asi 1-3%, že chumáč vytvoria i vzadu, pričom to môže byť v strednej polohe Pri 10 plástoch, ale najčastejšie pri pravej alebo ľavej bočnej stene.
Niektorí si to vysvetľujú po svojom, včely musia byť blízo letáčového otvoru, no ja mám zimný letáč 150x0,7 mm vždy v strede. Ja tvrdím, že to tak nemusí byť. Ak pred zimou, prípadne v januári-lednu, včely obsadajú vždy priestor (pri stredne silnom včelstve) medzi bočnou latkou rámika a prednou alebo zadnou stenou úľa a tak je to i pod chumáčom (hrozen).
Moje vysvetlenie: včelstvo ako také musí medzi sebou neustále komunikovať (musia si odovzdávať mater. látku ML). Keďže obyčajne pri správne vystavaných plástoch nie sú otvory, cez ktoré by prechádzali z uličky do uličky, musia prechádzať z boku a zospodu rámika. Aby sa včelár o tom presvedčil stačí nadvihnúť debničku v ktorej včelstvo zimuje a uvidí včely sa nachádzať aj v najtuhšej zime pod rámikmi.
U mňa vystavané plásty v plodisku! sú pri bočných latkách nedostavané k nim až do výšky dvoch tretín a tak isto je to i nad spodnou latkou. Ak je Ms vystavaná nad Mmr, tak tam vystavané Ms sú vystavané bez týchto medzier.
Len toľko z mojej strany, prečo zimný chumáč začína zimovať pri prednej stene úľa.

V životě jsem neviděl po fumigaci víc jak 200 roztočů na podložce, a to bylo u včelstva kde jsem omylem nevložil gabon.
Asi máte pravdu , že to může být umístěním včelstev Moje jsou u potoka otevřené k severozápadním větrům. Vemem-li pak v úvahu, že varoa pochází z Indie, moc by to vysvětlovalo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 15:12:30
> ----------------------------------------
> Já se té Pepanovi prognozy nebojím a vím,že nějaká tisícovka spadlých
> v.d.včelstvo o hmotnosti kolem dvou kil nemůže ohrozit.Já tuhle situaci s
> velkým množstvím roztočů mívám tak periodicky v období asi tří- čtyř let a
> nejpříznivější a nejmíň roztočů je vždy situace následujícího roku,kdy v
> mém okolí padne značné množství včelstev.Byla doba před těmi krytyckými
> třemi lety,kdy jsem u některých včelstev i k těch 2000 spadlých roztočů měl
> a včelstvo přežilo v pohodě.Je jen škoda,že těch několik včelařů v mém
> okolí nesledují spady a tudíž nemají přehled o stavu zamoření.Až pak,jak
> jim to uhyne.
> P.Z.
>
>
>

U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem se před časem zde snažil
naznačit. M.Č.

K tomuto javu napíšem svoje vysvetelenie, ktoré vás mnohých nahnevá. Ja robím pri boji s Vd v sezóne len tri fumigácia a každoročný priemer odpadnutých Vd je v priemere pod 100 ks (70-75 včelstiev)? Vlani som mal odpad 135 a doteraz z dvoch odľahčujúcich fumigácií (prvá 20,8, druhá 1.10, tretia bude až okolo 5.11, podám správu) .

Váš prípad posudzujem z poznania tu uvedených komentárov, zakladáte si hlavne Gabone, ale hlavne KM, poprípade Aerosolovaní v v poslednom mesiaci. Vieme, (a viete to i Vy), že KM je účinná v priemere na 87%a tak sa u vád postupne nabaľujú ďalšie a ďalšie akaridy.

Ja som aj teraz 17.10 kontroloval podmetové podložky v niekoľkých včelstvách a na podložke nebol žiaden Vd alebo max. 1-2 ks a to je od 1.10 už 17 dní a vy tu píšete o zber aj Tisíc Vd.

To nie je zdravé, preto urobte posledné ošetrenie v 11 mes. (už nebude žiaden plod) dokonalou fumigáciou, aby spadli všetky voľne nachádzajúce klieštiky. Nepodľahnite demagógii, že fumigácia pri teplote pod 10°C nie je účinná, ja to mám odskúšané, že to funguje, ak sa chumáču-hroznu dostane vzduch, bez, ktorého ani včely nemôžu žiť, tak sa tam dostane i fumigant.

To bude ten najsprávnejší počin, ktorý môžete ešte urobiť, ale to len v tom prípade, ak veríte, že fumigant včelstvu neublíži, myslím tým rezíduá v mede či vo vosku.

Zdravim přátelé včelaři, před 3 lety jsem si koupil válce na mezistěny od Polského výrobce pana Lankoffa. Mezistěny, které si vyrábím jsou ohebné, voňavé a včelky je ihned vystaví a matka okamžitě zaklade. Je to prostě super. Se zmíněným lisem jsem nadmíru spokojen. S panem Lankoffem jsem se domluvil, že nabídnu lis i tady v Česku a pomohu mu tak překonat jazykovou bariéru. Vyrobme si nejkvalitnější mezistěny z našeho vosku, třeba i BIO MEZISTĚNY z víček doma! Každý nemá tu možnost, jako velkovčelaři, že může zajet s 500 Kg do zpracovny vosku a udělají mu tam jeho mezistěny. Teď v novém 3 letém dotačním programu běží i LIS NA MEZISTĚNY, vařák vosku, sluneční tavidlo. Využijme toho a mějme krásné a zdravé mezistěny ze svého vosku. U mne máte LIS za stejnou cenu jako v Polsku a s dotací technická pomoc z EU až o 50% peněz dostanete nazpět. Mrkněte na videa výroby mezistěn na mém webu www.vceliprodukty.cz , klidně mi zavolejte a nebo napište mail, rád se podělím o zkušenosti s výrobou. P.S. pro nedůvěřivce - dezinfekce vosku varem lze hravě zvládnout, veterina mi bez větších problémů schválila provoz výroby, takže včelích nemocí se nemusíme bát. Ahoj a přátelským pozdravem Michal Říha Pravčice 125, Hulín tel: 775 025 020

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 10. 2010
Re: Fumigace (47689) (47691) (47693)

U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
se před časem zde snažil naznačit.
Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1, či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...? Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický dotaz ... :-)
Klidný ale den! Jiří

Před tuším dvěma roky, jak se varoamonitorink rozjel, jsem si dal v létě pod síta ve dnech taky podložky a hodlal jsem sledovat spad roztočů a případně taky ty počty roztočů zadávat do varoamonitorinku. Sledoval jsem pilně, týden, 14 dní a nenašel jsem ani jednoho roztoče, i když by logicky v pozdním létě tam měli být, protože spad po fumigaci mám pravidelný cca stovky každý rok. Pak jsem si uvědomil, že mám v blízkosti úlů starý včelín a všelijaké kamenné obrubníky, kameny zapuštěné v zemi a maliní, kde plevel jen protrhávám, nesekám, neryji, takže je tam všude kolem plno mravenišť... A že mravenci mají volný přístup na úly, kde nejspíš okamžitě spadlé roztoče vyberou. Tak jsem s plány na sledování roztoče varoa přestal, protože šachovat s nějakými lepivými nátěry či podobnými protimravenčími opatřeními a s přerýváním a překopáváním okolí úlů se mně nechtělo.
Jestli ty malé spady roztočů při varoamonitorinku nebudou právě tím, ono většina druhů mravenců mívá často ty mraveniště malá nenápadná skrytá někde pod kamenem nebo shnilou větví nebo nenápadným trsem trávy. A ani se nemusí rozrůstat v nějaké velké kupy, úplně stačí, když se druhý rok vyrojí mravenčí mladé královny a to malé nenápadné mraveniště může být potom klidně zničeno třeba silným deštěm, ona se nějaká oplozená královna vždy někde usadí pod nějakým jiným kamenem a založí nové mraveniště, mravenčí rod tam na tom místě nevyhyne.

Bohužel letos na jednom stanovišti po kyselině za týden 20-40 ks u některých nic. Na druhém , kde mám fajn souseda , kterého tak trochu podezírám je jich 200-400 za týden na jedny a žádné nebylo bez spadu. Takže kromě otočení si zkontrolujte sousedy . Jeden salámista a budete mít stále co dělat.

Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ?

1) Ne, protože SVS stanoví jako možný počátek až 10.10 ...
2) Týden až deset dní po první, pokud to dovolí počasí.
S pozdravem
Petr.
--------------------------------------------------
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Thursday, October 21, 2010 7:23 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: fumigace

> Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
> Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ?
>

J.M.: A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec?
===========================================================
Asi je ještě dost co studovat, co o roztočích neznáme. Postupně přicházejí rezistence a podle Darwinovy teorie přežije jen nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Zatím asi umíme docela selektovat roztoče směrem k "agresivnějším strategiím" množení. Zavlečení roztočů do loupivého včelstva z loupeného je jedna možnost (R.H.), horší účinnost gabonu je další možnost (P.Z.).

Teď k monitoringu:
- jedním z předpokladů, který je opravdu někde nutný, je mít vyřešenu mravenčí otázku (poměrně nově přidané články z MV jsou nyní na webu PSNV). Dle pozorování mravenci dovedou desítky roztočů odnést (některé druhy).

- dále z loňských výstupů společného projektu PSNV a VÚVč vyšly takové výsledky, které ověřili dřívější publikované průzkumy: přirozený spad a zamoření včelstva jsou uměrné (tzn. čím větší přirozený spad, tím větší zamoření včel varroózou). Takže sledovat spad by mělo být dostatečně reprezentativní

- no a VMS má tu výhodu, že zúčastnění mohou nahlížet na spady ostatních a z mnoha sledování na desítkách stanovišť lze zjišťovat souvislosti, které jednotlivec či menší výzkumné pracoviště v nějakých konkrétních podmínkách na několika málo včelstvech nebo několika málo včelnicích třeba vůbec nemá možnost odhalit.

Takže monitorujme a třeba budeme za pár let chytřejší.

Provádíte někdo fumigaci Varidolem před 1.10. ? A proč ?
Za jak dlouho provádíte druhou fumigaci od té první ? Kozlík

Ak by Ste čítali môj posledný dnešný komentár, zistili by Ste, že som to robil 20.8, ten tú druhú tzv. odľahčovaciu som robil na 41 deň. Odľahčovacia preto, že fumigácia odstráni len klieštiky, ktoré sú mimo plodu (asi 25%), to zabezpečí prerušenie vývojových cyklov Vd. Možno by som mohol FUMigovať 1.10, a fumigovať len 5.11, ale aj klieštiky musia z niečoho žiť (napichávajú zimné včely), takže to má pre zdravie včiel význam.

"""""""A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický dotaz ... :-) """""

Monitoring je ověřený a závislost spadu a absolutního počtu roztočů ve včelstvu je také přibližně známa, tuším že na optimal klubu byla před delším časem o tom debata. Denní spad násoben 80 až 140 je přibližný počet roztočů ve včelstvu, ten, který by spadnul po fumigaci při právě ukončeném plodování. Kdo chce, může se o tom přesvědčit ve VMS. Např. sečte sumu spadu po aplikaci GA nebo KM po deseti dnech při plodu, nebo po fumigaci bez plodu po jednom dnu. Nesmí v tom ale dělat potíž mravenci. Hranice pro přežití včelstva se předpokládá někde od 4 do 6 tisíc roztočů ve včelstvu (pokud je jinak zdravé).
Takže monitoring smysl má.
Přeji hezký večer a chuť do monitoringu.

Zdravim vespolek,

dobra a necekana zprava, roztok je 85 % spotrebovan i pres velmi nizek nocni i denni teploty. Umistovaljsem flasku 3,6litru s roztokem 3:2nad plodove hnizdo do prazdne bedny. Vcely roztok svoji teplotou smerujici vzhuru zahraly a v pohode spotrebovavaji- ukladaji. Tobych necekal ve drude dekade rijna s podprumernymiteplotami (dle CHMU).

Tak snad budou mit na jare oddelky dost ( 13 kg cukru) a nebudu zazivat ty stresy jako letos zjara.

PZ

"""Bohužel letos na jednom stanovišti po kyselině za týden 20-40 ks u některých nic."""
Jaképak bohužel, to je krásný výsledek.

antone , já ho čítal. A také kvůli němu se ptám.

Kolik toho u vás kvete ? Pro správnou inversi cukerného roztoku prý včelky potřebují pyl ?

To bohužel je vztažené ke kontrastu obou stanovišť.

""""K tomuto javu napíšem svoje vysvetelenie, ktoré vás mnohých nahnevá. Ja robím pri boji s Vd v sezóne len tri fumigácia a každoročný priemer odpadnutých Vd je v priemere pod 100 ks (70-75 včelstiev)? Vlani som mal odpad 135 a doteraz z dvoch odľahčujúcich fumigácií (prvá 20,8, druhá 1.10, tretia bude až okolo 5.11, podám správu) . """

Zdravím vás pane Turčáni. Již vícekráte jsem tady četl o vaší zkušenosti s fumigací a dobře tomu rozumím. V mých podmínkách, nebo nedaleko v údolích Šumavy je situace podobná a shoduje se s vašimi poznatky. Jsou ale lokality, kde vaše zkušenost neplatí, kde je vysoké zavčelení krajiny, bezuzdné kočování, nárazové snůšky a pak nic, vysoký počet volně žijících (ulétlých) rojů.... Tam i z jara čisté včelstvo může být na podzim tak napadeno, že ho už fumigace nezachrání.

Ahoj Jirko,
bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem dostal hodně mlhavou odpověď. Nejmenovaný velkovčelař překládal po vzoru jiného fumigační pásky do tvaru obráceného v, zapaloval oba konce a cvrnkal pásky česnem. Na to, že se hodně látky asi spálí místo odpaří přišel až po velkých úhynech... A tak by se dalo pokračovat. Opačně hodnocení spadu z mnoha důvodů nemůže fungovat. Dokud se včelařům v širokém okolí (roje lítají daleko) nepodaří 1. včelařit bez rojů a za druhé léčit pár let ve stejný čas dostatečně efektivně bude všechno špatně. Tedy lépe řečeno je nutné vycházet ze současné reality. Znovu bych zdůraznil, že pokud bude pro zimování rojů příznivá zima, ještě příští rok může být mnohem více roztočů, protože letos se vyrojilo snad úplně všechno. Já nemívám roje vůbec a letos jsem je taky neuhlídal a 5 ze 17 včelstev se poroučelo.....
Hodně zdaru
Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz;vcely_identify;;>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 21.10.2010 15:39:30
> ----------------------------------------
>
> Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 10. 2010
> Re: Fumigace (47689) (47691) (47693)
>
> U mě jsou naprosto normální údaje i přes 2000. Včelstva normálně
> přežívají a příští rok si 'naberou a rozchovají' novou populaci.
> Je na tom vidět, jak odlišná jsou stanoviště co do zamoření VD, jak jsem
> se před časem zde snažil naznačit.
> Ovšem zajímá mně jiný fenomén, a to je, že i přes každoroční léčení
> narůstá postupně každoročně zamoření v již nechvalně známých 4-letých
> cyklech. Je to dobře vidět na grafu u mé stanice ve VMS.
> Co všechno na to má vliv? Že by jen tlak VD z přežívajících rojů?
> Podle dat ve VMS a i dalších indicií, co se ke mě dostaly se máme příští
> rok na co těšit - alespoň v některých oblastech. Kdo nebude sledovat
> situaci a zaspí, bude nejspíš bez včelstev.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1,
> či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci
> spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto
> eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi
> bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...?
> Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
> A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá
> hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako
> placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou
> spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v
> normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný
> a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je
> třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a
> odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický
> dotaz ... :-)
> Klidný ale den! Jiří
>
>
>

"dobra a necekana zprava, roztok je 85 % spotrebovan i pres velmi nizek nocni i denni teploty. Umistovaljsem flasku 3,6litru s roztokem 3:2nad plodove hnizdo do prazdne bedny."

No, ono zas tak zima není, jak se nám snaží v novinách podsunout, u mně na zahradě, severní podhůří Beskyd, třeba stále ještě funguje tak polovina netýkavek žláznatých, ty vyrostlé trochu víc pod stromy a větvemi. A netýkavky jsou na podzim citlivé na jakýkoliv pokles teploty pod nulu. Jiná věc je, že už nekvetou.... A pamatuji roky, kdy netýkavky byly zlikvidovány mrazíky už v první polovině září.....
Doporučuji, pokud není nezbytně nutné doplnit ještě zásoby, v rozumnou dobu nespotřebovaný cukr odebrat. Podle mých zkušeností s pozdním krmením včelky potřebují mezi ukončením krmení a začátkem mrazíků a celodenních nízkých teplot aspoň 14 dní teplé období, klidně třeba i v prosinci, kdy svítí slunce, kolem poledne je na slunci 10 - 15 st C a včelky vyletují a paběrkují pyl na mrazu odolných pozdně podzimních a předjarních květech. Zimní včely se tak po zpracovávání zásob regenerují a úl zvlhlý zpracováváním zásob vysychá... Jenže jaká je jistota, že takové počasí v prosinci bude?
Kromě toho krmení v velkých převrácených flaškách má tu nepříjemnou vlastnost, že pokud trvá hodně dní a ve flašce už je hodně vzduchu, roztok je z flašky "pumpován" ven kolísáním denních a nočních teplot. V noci se vzduch ve flašce ochladí, takže zmenší objem a do flašky probublá další vzduch a ve dne, jak se oteplí, vzduch se roztáhne a vytlačí další dávku cukerného roztoku z flašky do včel. A ty ho jsou pak nuceny odebrat, i když včelky už nechtějí další cukr nebo ten roztok je třeba i zkažený..... Cukr je tak do včelek cpán násilím a to se na nich určitě podepíše.

No, zdá se, že někdo mívá spady na podzim i několik tisíc a včely mu přežívají bez nějakých větších problémů. Někdo jiný má spady pár stovek a včely mu na podzim a přes zimu jednou za pár let kolabují. Vypadá to asi skutečně na nějaké doprovodné virové nákazy. Na dobrém stanovišti, s dobrými úly a pokud včelař nežene všechny zásahy na doraz jen na co největší produkci medu, tak virové nákazy nepropuknou a včely tolerují i ty tisícovky roztočů.
Na horším stanovišti nebo když včelař včelaření moc neumí a některé jeho zásahy jsou proti včelám nebo když všechno podřizuje jen produkci medu a nic zvyšování životaschopnosti včelstev, tak tam asi budou periodicky propukat ty virové nákazy a úhyny včelstev.

R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem dostal hodně mlhavou odpověď.

Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené mravence... ale jsou tu další vlivy...

Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.

Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem. Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý výsledek...

Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo... Nevíte někdo o něčem?

Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo" tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost reprodukce.

>>>Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
reprodukce.<<<
To mne přivádí k úvaze o spojitosti se stářím matky. U starších je delší plodová přestávka v podzimu a je také známo ,že pozdní matky někdy plodují až do prosince. Co to pak asi dělá s reprodukcí škůdce?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:14:55
> ----------------------------------------
> R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí
> lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si
> nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený
> spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti
> době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem
> dostal hodně mlhavou odpověď.
>
> Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená
> to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené
> mravence... ale jsou tu další vlivy...
>
> Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových
> skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových
> souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.
>
> Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení
> roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak
> se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu
> včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem.
> Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další
> možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý
> výsledek...
>
> Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se
> rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých
> dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové
> výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo...
> Nevíte někdo o něčem?
>
> Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
> co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
> tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
> reprodukce.
>
>
> >>>

Již tu vícekrát zanělo, jak je spad relevantní a čím může být ovlivněn.
Já bych ale upozornil spíše na jinou věc - a tou je, že pokud nijak
nezjišťuji aktuální stav, nevím nic a mohu jen doufat, nebo se modlit,
aby mi včely přežily. Pokud např. včely vyloupí včelstvo, které končí na
přemnožení roztoče, může se do něj za den 'nastěhovat' i tisíce samiček
VD. Pokud se mi spad nezdá, mohu použít další, upřesňující metody pro
zjistění, jak se situace vyvíjí - např. odvíčkování plodu a vytažení
kukel, nebo diagnostické přeléčení KM apod.
Díky zde zmíněné nevyzpytatelnosti přírody nebývá 'zaručená' metoda
zrovna ideální. Buď mohu poroučet větru, dešti a používat chemii hlava
nehlava, nebo se musím přizpůsobovat aktuálním podmínkám, mít přehled o
aktuálním stavu a snažit se řešit situaci cíleně.
Lidská řešení jsou oproti těm co nabízí příroda velmi nedokonalá. Není
divu, vždyť na nich příroda pracuje o nějaký ten pátek déle...
Dovolím si citovat odstavec z článku Johna Michaela Greera, který to
trefně popsal ( http://www.blisty.cz/art/54876.html ):
"Vůbec tu nepomáhá ani to, že téměř všechny chemické pesticidy jsou
jednoduché chemické sloučeniny, z nichž každá interferuje s biochemií
svého zamýšleného cíle jediným a pouze jediným způsobem. Fetišismus
chemické čistoty, který prostupuje tak velkou částí moderní technologie,
má mnohé stinné stránky, a toto je jedna z nich. Rostliny, jež vyvinuly
chemickou obranu proti dravčímu hmyzu, používají několik set látek,
které útočí na biochemii hmyzu na mnoha různých místech, což je přístup,
který běžným náhodným mutacím v populaci hmyzu velmi ztěžuje jeho
obcházení. Spoléhejte tedy na jedinou sloučeninu s jedinou chemickou
cestou, a evoluci to usnadníte; jediná mutace na správném místě je vše,
co je třeba, a dříve či později sázka do loterie vyjde ve prospěch hmyzu."

Milan Čáp
P.S. Moje dosavadní spady víceméně odpovídají celkovému zamoření včelstva.

Dne 21.10.2010 15:39, J. Matl napsal(a):
> Ve VMS lze najít řadů případů, kdy přirozený spad je t.zv. v normě, pod 1,
> či mezi 1-2, ale po začátku nějakého léčení, třeba po KM či teď po fumigaci
> spad vyskočí na stovky, někdy až k tisíci ... Ze začátku mě to jakožto
> eléva docela šokovalo, pak jsem zjistil, že takových případů je řada. Asi
> bych to ale nenazval "normální", ale špíš je to "časté" či "běžné" ...?
> Nevím ... Ale co takové kvantum "napáchalo" ve včelách, než spadlo?
> A k tomu monitoringu: svatá pravda! Ale vidím tu problém, který mi vrtá
> hlavou už dlouho: jak je náš monitoring relevantní? Není to jen cosi jako
> placebo efekt? Tedy: monitoruji, tak jsem za vodou ... No ale pak najednou
> spad okolo 1000 kusů VD, zatímco přirozený spad byl třeba 0,7. Je to v
> normě, nebo tu něco nehraje? Jasně: každý je za svůj monitoring zodpovědný
> a měl by jej dělat maximálně zodpovědně pro sebe i pro okolí, ale asi tu je
> třeba další "osvěty" stran metody, aby ty výsledky byly fakt relevantní a
> odrážely skutečný stav napadení včelstva. Jde to ale vůbec? Toť můj laický
> dotaz ... :-)
> Klidný ale den! Jiří
>
>

To je zajímavá myšlenka. Letos jsem svých cca 30 včelstev krmil pouze dvěma dávkami na konci července - obvykle krmím na konci první dekády července a nenapsal jsem v minulém příspěvku, že jsem byl velmi překvapen, že jsem prakticky začátkem října nenašel plod. Nelezl jsem do všech včelstev, ale chtěl jsem nejaká spojit, tak mě to překvapilo, že jsem nakoukl možná do deseti včelstev a jen v jednom byl plod na 2 rámcích. Podotýkám, že jsem letos v ochranném pásmu a tak jsem měl nadbytek letošních matek a prakticky všechny jsou letošní.
Chtěl bych zdůraznit, že je velmi těžké dělat jakékoliv závěry - za posledních deset let méhoo včelařím byl každý rok úplně jiný a vždy když jsem si něco podle výsledků naplánoval na další sezónu, tak to nefungovalo. Jinak řečeno, příští rok budu zase krmit brzy ve dvou dávkách a nevěřím, že se bude letošní situace opakovat. Bohužel nemám srovnání s ředchozími roky, většinou jsem krmil 3 dávkami, vloni jsem v Globusu objevil čtvercové lavory na 15l (cca 43*43*15cm) a jsou super, trochu slámy a stačí 2 dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:14:55
> ----------------------------------------
> R.H.: bohužel nefunguje - monitoruji, tak jsem v pohodě. Člověk si musí
> lépe uvědomovat možnosti takového varoamonitoringu, uvědomovat si
> nevyzpytatelnost přírody... Vidím to tak, že dnes můžeš říct - přirozený
> spad je vysoký - je to špatné, nutno zasáhnout. I to je velký pokrok proti
> době před 10 lety kdy jsem začínal a na každou otázku stran léčení jsem
> dostal hodně mlhavou odpověď.
>
> Pokud dám do podmetu podložku a spočítám jednou za týden roztoče, neznamená
> to ještě, že věrohodně monitoruji. Opravdu je nutné mít třeba vyřešené
> mravence... ale jsou tu další vlivy...
>
> Ad nevyzpytatelnost přírody - spíše by se dalo říct, že objevením nových
> skutečností či souvislostí narazíme třeba hned na několik nových
> souvislostí, kterým možná dobře nerozumíme.
>
> Ošetřím-li včelstva v červenci nebo srpnu nějakým prostředkem pro hubení
> roztočů V.d. a pak postupně a po malých dávkách včelám doplňuji zásoby, tak
> se může rozjet nové kolo plodování. Pak třeba může být v září nebo v říjnu
> včelař nemile překvapen. Nebo je nějaká pozdní snůška s podobným efektem.
> Samozřejmě invaze roztočů dovlečených z vyloupených včelstev je další
> možnost a když se obojí skloubí, tak 2000 ks je ještě relativně příznivý
> výsledek...
>
> Zajímalo by mě, zda někdo testoval (ale ne na 3 nebo 4 včelstvech) jak se
> rozplodují včely krmené 1-2 velkými porcemi, jak při několika malých
> dávkách a jak třeba nekrmené včely s dostatkem medných zásob... Na takové
> výsledky jsem nikde nenarazil a jako hobby včelaře by mě to zajímalo...
> Nevíte někdo o něčem?
>
> Moje pozorování (ale jen na pár včelstvech a v různých letech, tzn. - nic
> co lze zobecnit) je to, že pokud mají včely třeba už v červenci "hotovo"
> tak už v srpnu někde není vůbec plod až do zimy... Pak roztoč nemá možnost
> reprodukce.
>
>
>

L.M.: - dále z loňských výstupů společného projektu PSNV a VÚVč vyšly takové výsledky, které ověřili dřívější publikované průzkumy: přirozený spad a zamoření včelstva jsou uměrné (tzn. čím větší přirozený spad, tím větší zamoření včel varroózou). Takže sledovat spad by mělo být dostatečně reprezentativní

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Souhlasím, Lukáši. Nicméně ještě poznámku: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak? A je to o konsekvencích pro údaje ve VMS. A právě o té metodě monitoringu, na které je asi potřeba dál pracovat. Tak, aby poskytoval relevantní údaje o napadení. Nikoli aby se stal jen tou placebo berličkou ... Sám jsem letos třeba „mravenčí problém“ asi docela ustál díky miskám s olejem, občas se tam chlapec promenoval, ale proti loňsku to bylo nebe a dudy. No a pokud se nějací roztoči někde zachytili ve vysokém letním úle, tak časem stejně spadli a byli odhaleni ...
Je ale zajímavé, že letos mám po fumigaci minimální či nulový spad u včelstev, kde jsem při vyšším letní spadu nakonec dal po KM i Gabon. Ta ostatní, kde byly NH s KM, mají spad vyšší. Ale přičítám to spíš své chybě v aplikaci KM. Špatný odpar, do části cyklu jsem krmil ... chyba a poučení pro příště. Ano, je to běh na dlouhou trať. Viz má data ve VMS.
Klidný den! Jiří

Bohužel jsem se s nimi jednou setkal a brzy na jaře mi padlo 18 včelstev, přestože dělám vše pořád stejně a jako epidemiolog jsem si velmi brzy uvědomil o co jde, protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Fumigace
> Datum: 22.10.2010 09:09:52
> ----------------------------------------
> No, zdá se, že někdo mívá spady na podzim i několik tisíc a včely mu
> přežívají bez nějakých větších problémů. Někdo jiný má spady pár stovek a
> včely mu na podzim a přes zimu jednou za pár let kolabují. Vypadá to asi
> skutečně na nějaké doprovodné virové nákazy. Na dobrém stanovišti, s
> dobrými úly a pokud včelař nežene všechny zásahy na doraz jen na co
> největší produkci medu, tak virové nákazy nepropuknou a včely tolerují i ty
> tisícovky roztočů.
> Na horším stanovišti nebo když včelař včelaření moc neumí a některé jeho
> zásahy jsou proti včelám nebo když všechno podřizuje jen produkci medu a
> nic zvyšování životaschopnosti včelstev, tak tam asi budou periodicky
> propukat ty virové nákazy a úhyny včelstev.
>
>
>

To jsou ovšem šílené údaje. To bych se obával na jaře prázdných úlů.

Pepan
-------------------
Po nulových spadech a úhynech v 2003 jsme měl dvě včelstva s s tisícovými spady na podzim 2005/ spočítáno na jednotky pro testy rezistence - msuel bych dohledat - ale asi +2000/ a včelstva měla normální rozvoj.

Není to tak jednoznačné. V roce 2007 to ale včelstva nevydržela.
Nešlo jen o počty VD ale asi i o viry a o výživu a kondici včelstev a asi i teploty a srážky v létě.

Karel

J.M.: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak?

P.H. zde napsal: Denní spad násoben 80 až 140 je přibližný počet roztočů

Na www.vigorbee.cz/clanky/varrooza/ je uveden pro bezplodové období ještě vyšší koeficient.

A to už pak jsme na stovkách.

Také má leckdo zkušenost, že pokud mají včely pod sebou neobsednuté plásty, zapadnou do nich roztoči a jejich úklid včelami je na jaře nebo při oteplení je na podložce patrný. Takže pokud během chladných zářiových nebo říjnových dnů odpadne z chumáče několik roztočů a část z nich se někde zachytí v plástu, může být denní spad zkreslen.
Tím chci říct, že i ty koeficienty mohou být podle konkrétních podmínek (např. poloha zimního sediště) ještě odlišné. A nezjistíme to, pokud nebudeme monitorovat a vyměňovat si informace..

J.M.: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. Je to tak?

A ještě něco: nejsou třeba i rozdíly (genetické) u včelstev natolik významné, že některé roztoče vynesou a jiné, méně čistotné je nechají padat?

Mám pocit, že někdo dělal pokus (teď si nevybavuju, kde jsem to četl), že nasypal 100 mrtvých roztočů na horní loučky a sledoval, kolik jich bude na podložce... Tady by bylo také zajímavé udělat nějaký rozsháhlejší experiment (různé kmeny ve stejných úlech, stejné kmeny v různých úlech, atd...)

Na www.vigorbee.cz/clanky/varrooza/ je uveden pro bezplodové období ještě vyšší koeficient.

A to už pak jsme na stovkách.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, to je fakt, díky za připomenutí ...:-)
xxxxxxxxxxx

Také má leckdo zkušenost, že pokud mají včely pod sebou neobsednuté plásty, zapadnou do nich roztoči a jejich úklid včelami je na jaře nebo při oteplení je na podložce patrný. Takže pokud během chladných zářijových nebo říjnových dnů odpadne z chumáče několik roztočů a část z nich se někde zachytí v plástu, může být denní spad zkreslen.
Tím chci říct, že i ty koeficienty mohou být podle konkrétních podmínek (např. poloha zimního sediště) ještě odlišné. A nezjistíme to, pokud nebudeme monitorovat a vyměňovat si informace...
xxxxxxxxxxxxxx

Dá se tedy uvažovat o nějakém kompromisu pro zimování tak, aby bylo dobré pro včely, ale také moc nekomplikovalo monitoring? Ptám se proto, protože se teď třeba hodně hovoří o prospěšném zimování ve větším počtu nástavků, ale tu je myslím právě ta komplikace ... Sám jsem podstavil pod 2 či 3 VN 39x24 polonástavek z více či méně postavených plástů jako "polštář", což řada kolegů doporučovala a mi se to taky zdálo dobré a včely si nestěžovaly, ale právě tohle ten monitoring asi dost komplikuje ... Asi nelze sloužit více pánům najednou ... (?) Pokud ano, pak jak? Pokud ne, pak které z obou zvolit? Pohodlí včel či přesnost monitoringu? Možná to ale takhle postaveno neplatí ...

""""Nicméně ještě poznámku: pokud tedy je přirozený spad řekněme těch 0,7 a pak je po fumigaci spad ve stovkách, tak není asi něco v pořádku s monitoringem. ""
a další komentáře předchozí


Celý problém varroozy je komplikovaný, komplexní, a proto je zapotřebí sledovat souvislosti. Proto je třeba sledovat spad světlých a tmavých, plodování, vývoj spadu a ne jen občasné počítání, souvislosti s okolím, s prostředím, zavčelením, loupeží,....
Je-li spad 0,7 a následně spadne 300 po fumigaci, tak to může znamenat že:
- odnášeli je mravenci, to rozčílí, že, to je tu stále
- reprodukce roztoče je držena na uzdě tím, že se líhne vysoké procento neplodných samiček roztoče, ty mají díky neplodnosti dlouhý věk a ve včelstvu se kumulují a následně je překvapení - tito roztoči ale včelstvu nic moc neškodí
- včelky si naloupily medu a spolu s ním i roztočů (taková překvapení se dají očekávat v příštím roce pokud letošní úroda rojů přežije)

Důležité je, že monitoring (pokud je prováděný dobře) věrohodně odhaluje to, co se děje na plodu, kde roztoč nejvíce škodí.
Hezký večer, PH.

Tam i z jara čisté včelstvo může být na podzim tak napadeno, že ho už fumigace nezachrání. P.H.

Pavel, myslíte si, že ja včelárim v nejakom vákuu či vo včelárskom raji, aj u nás kočovníci, aj u mňa sú v okolí včelnice a nie všetci sú zdravý a mladý. V týchto prípadoch sa nedá už nič robiť, našťastie ich včelnica rýchlo vymrie, ostanú len prázdne úle, potom majú hostinu víjačky, až vtedy prostredie ozdravie.

Ja vôbec nevidím nebezpečie v kočovných vozov, kočovníci sú progresívna časť moderných včelárov a dobre si vedia zrátať či pôjdu na kočovku s chorými alebo zamoreným zamorenými včelstvami klieštikom.

Faktom je, že už 10 rokov pri tak minimálnych zásahov mám stále nízky odpad Vd a chvalabohu pre mňa Vd nie je problém. Aspoň zatiaľ.

Znovu zdôrazňujem moju zásadu, včelstvá do skutočnej zimy musia byť očistené od Vd na NULU alebo na minimum. Potom je aj jarný a letný rozvoj klieštika pomalý. Budúce zimné včely sú potom naozaj dlhoveké a nepoškodené.

Radek Hubač:
... protože po spojení slabého včelstva se silným zbyly za 14 dní i z toho silného trosky a to u všech, které jsem začátkem března spojil... stejně jsem nezabránil úplnému kolapsu tolika včelstev a když jsem mluvil s veterinou, tak mi řekli, že viry těžko kdo diagnostikuje a moc tomu nevěří a žádné podklady pro odškodnění nenapíše. Tak si umíš představit co to bylo zlikvidovat tolik rámků i se zásobami a začít znovu... Od té doby utekly asi 4 roky a zatím naštěstí klid.
-------
S některými včelstvy co přežila 2007/2008 jsem udělal podobnou zkušenost. nechal jsem je a sledoval jak se z toho dostanou - chtěl jsem vytipovat matky co mají dobrý základ.

Jedno včelstvo co přežilo celé léto a jako slabé jsem je nechtěl zimovat jsem dal na jiné zdravé a silné a spojil. To se nedožilo jara.

Ostatní včelstva jsem sledoval a stále sleduji.
Letošní dobré léto jim až na jednu vyjímku umožnilo se dát do formy a zazimoval jsem je v poměrně dobrém stavu až na jedno.

Takže tady je důkaz, že viry (???) můžou přežívat ve včelstvu poměrně dlouho a v případě toho slabého asi nebudu riskovat. Pokud včelstvo dožije jara.

Taková včelstva jsou zřejmě rezervoárem virů, až se zase obejví roztočový rok.
Možná je takových spousta mezi udržovanými "slabochy".

Ale mám dotaz na epidemiologa. :-)

Proč likvidace rámků atd.?
Domníval jsem se jako laik, že viry mimo tělo něpřežijí moc týdnů. Já dosud vycházím z toho, že stačí takové rámky, nástavky atd nechat (tedy bez mrtvých včel) přes zimu na včelnici a z hlediska virů to už je O.K. Zatím jsem žádnou zkušenost, která by to vyvracela neudělal.

Díky

Karel

"Domníval jsem se jako laik, že viry mimo tělo něpřežijí moc týdnů. Já dosud vycházím z toho, že stačí takové rámky, nástavky atd nechat (tedy bez mrtvých včel) přes zimu na včelnici a z hlediska virů to už je O.K. Zatím jsem žádnou zkušenost, která by to vyvracela neudělal. "

Tak to by mě taky zajímalo, jak dlouho viry bez včel na plástech a v úlu vydrží.
Jinak zdá se, že viry tady byly odpradávna,protože staří praktici radí níkdy nespojovat slabé včelstvo do silného. Vždy spojovat jen slabochy vzájemně.
Kdysi v kočovném včelíně, jak jsem dělal důsledně odchov matky vždy z plodu předchozí matky téhož úlu, se mně nejméně dvakrát stalo, že včelstva byla proti ostatním hodně slabá. Po následně odchované matce byly včely ještě slabší, jinak ale normálně zazimovaly, ale někdy během listopadu se všechny vytratily z úlu a zůstaly tam jen prázdné plásty se zásobami. Bylo to v doběm kdy v okolí nebyl po ošetření žádný spad roztočů, takže roztoči to rozhodně nebylo. Kdysi jsem si myslel, že to byla nějaká genetická degenerace, nyní si začínám stále víc myslet, že ty včely byly asi napadené virem. Na druhé straně nakažlivost tím virem byla asi velice malá, protože to byly baterie zadováků, kde včelstva byla těsně vedle sebe a určitě se vzájemně zalétávala a já jsem si při práci ve včelách nářadí nijak zvlášť nečistil a nedenzifikoval a plásty třeba po medobraní běžně měnil...

V roce 2007 byl u mne průběh jiný. Silná včelstva opustila během jednoho dne úly a včely lezly z úlů na všechny strany , jen do úlů se jim nechtělo. Jak lezly po plachtě položené před úly , tak jsme ji obrátili , ale včely také zatočily a trávou lezly pryč. Na obou stanovištích přežilo jen to nejslabší včelstvo. Za jeden den se z úlů vytratilo cca 95% včel. Zavíčkované zásoby ani neměl kdo vykrást. Viry by bez živého nositele přežít neměly. Zásoby a plásty jsem ale stejně roztavil a úly vydezinfikoval .