Archiv Včelařské konference

Také u nás přínos(ale z čeho?)Na stanovišti,kde už zdánlivě nic nekvete,střední snůška tmavšího medu,řekl bych lípa,ale nemá takovou tu typickou lipovou vůni(a navíc v té vesnici jsou asi 4 lípy,ostatní poměrně daleko),na tomhle stanovišti už jsem se pomalu chtěl dělat uzávěrku,nečekal jsem ještě přínos.Budu se muset podívat na lesní stanoviště,jestli už nemají třeba plné medníky medovice(už jsem tam 14 dní nebyl).

Med z hořčice je jeden rok našedlý,v tekutém stavu jakoby vodnatý,druhý rok světlý,trochu tmavší,než řepka,třetí rok hnědožlutý.Nejspíš dost záleží,co k tomu ještě kvete nebo který producent medovice má zrovna hody.

Zdraví Pavel

No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zustane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
Co vy na to?

Miro, nepochopili Ste podstatu trúdic-trubčic, preto vymýšľate neuskutočiteľné. Trúdice su fyziologicky zmenené včely, ktorým sa chýbajúcou materskou látkou v úli rozvinú zakrpatené vaječníky, ktoré dokážu produkovať len neoplodnenené vajíčka. Preto ani vysýpanie ani materská mrižka na letáčoch tieto postihnuté včely nevrátite do prirodzeného stavu. Zmena včiel prebieha postupne, až do smutného konca, pokiaľ je vo včelstve ešte polovica včiel nepostihnutých, tak sa niekdy podarí pridať takémuto včelstvu matku, ale keď ten stav je na svojom vrchole, ani v žobranie do iných včelstiev, sa tieto už nedokážu zaradiť do normálneho života.
Práve v rojoch po strate M (nemajú šancu si vychovať mladú, nemajú plod!), sú včely fyziologicky zmenené -zdurené vaječníky, rýchlo prichádzajú do stavu plodujúcich falošných matiek-trúdic-trubčic.
Preto je naozaj niekedy lepšie použiť radikálny postup, tak ako to radia niektorí glosátori.
Mám ale skúsenosť so záchranou takéhoto včelstva (kmeňového) a to pridaním otvorenej materskej bunky, ktorú trubčice príjmu (tento pokus som robil niekoľkokrát a vždy úspešne), MB ošetrujú a vždy sa oplodnila. Nové trúdice už nevznikajú, existujúce ešte položia nejaké vajíčko, ale vládu od falošných matiek -trúdic preberie nová M. Je dobré dodatočne takto zachránené včelstvo posilniť aspoň jedným plástom s plodom a včelami na ňom. V nasledujúcom roku, to boli dobré včelstvá, čo je povzbudením pre včelára, že jeho práca nebola zbytočná.

Trubčice by měly vlivem šoku přestat býrt trubčicemi a potom by tam stačilo přidat matku v klícce a po zcelení v temnu a klidu včely usadit do nového úlu na mezistěny jako umělý roj.

Na trúdice žiaden šok neplatí, postihnutá včela je fyziologicky zmenená a ako tvrdia výskumníci tento stav je nzvratný, zo včelstva vymiznú až pri svojej smrti. Jedna (čítal som to raz v OVP), kde výskumníčka tvrdí, že takto postihnutá včela syndrómom kladenia vajíčok po ich položí do buniek niečo cez 30.
Istým upozornením, že včelstvo či včelstvíčko už dopredu signalizuje neprítomnosť matky v osadenstve, stavbou materských misiek nad peľom!, kde často aj trúdice často položia vajíčko. Tam je zbytočne hľadať M, ale skúsenému včelárovi naznačí, že mám urobiť korekciu v takomto včelstve a pridať aj oplodnenú M v umelej materskej bunke.

Strajtoviny jsou pozoruhodné : Toto vedení jen a jen přežívá. Troufám si tvrdit, že kdyby ČSV PŘESTAL EXISTOVAT, vůbec by mi to nevadilo. Jeho místo zaujme daleko hodnověrnější včelařská organizace - PSNV - pracovní společnost nástavkových včelařů.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Kolik asi těch nástavkových včelařů zde píše? Odhaduji že nanejvýš 3 a z jejich příspěvků je to patrné. Jednak jdou k věci a nepíší bláboly jako někteří dlouholetí přispěvovatelé,ti se ale již nezmění a budou mít ty své bláboly i nadále.Tato konference není pro ně a je pro zkušené včelaře docela úsměvná,ti si to přečtou,pousmějí se a myslí si své a zjistí,že tam něco psát nemá pro ně cenu,protože ti 2 - 3 se vždy ozvou jako oponenti i když mají doma jen pár včelstev,které si pořídili nedávno.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Strajtovi jako patologickému revolucionáři v oboru včelařství je třeba doporučit,aby tedy mu ti nástavkoví dali místo ve svém časopise,protože si myslím,že u redakce Čes.Včelaře nadobro skončil. U nástavkářů třeba bude mít úspěch ale skončí stejně v propadlišti včelařských dějin jako mnozí jeho typu v minulosti a bude to dobře.Je to prostě strajtovina a třeba se u těch nástavkářů ujme,již pro něj chystají funkci,již mu shánějí taktovku...

ahoj, ten odkaz je nefunkční

Tady v Pardubicích je medovice (rostlinná) na lípách. Začala minulý týden, viděna na jedné lípe u nádraží - ostatní byly suché. Včera večer na většině z nich (lípa srdčitá, nikoliv americká), zcela konkrétně Kulturní dům Dukla - přilehlá krčma - před ní parkoviště. Bleděmodré autíčko vtipně zaparkované pod lípou, aby mu sluneční žár neubližoval, nádherně oslizlé kapající medovicí, která na bocích tvořila stékající proužky. A všechen poletující sajrajt pěkně nalepený na lak.
Ovšem včely na to moc nelétají (ani ve dne).
Pepa

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.

Ten odkaz mi funguje, ale u mne doma. Jinak je to dost profi, žádné
udělátko. Ten odkaz s 506105 byl to původní web p. Nováka a jeho
farmy. Dnes jsem se díval, nemá to na aktuálním webu. Když tak kontakt
k oslovení kvůli fotce bude na jeho aktuálních stránkách na ic.cz (ty
občas také padaj) -
www.med-novak.tym.cz

_gp_

2010/6/24 Roman <e-mail/=/nezadan>:
> ahoj, ten odkaz je nefunkční
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Medovicový med zajišťuje podle mých pozorování 3/4 z celkové produkce
medu u nás v ČR. Důkazem byl loňský bouřkově abnormální klima, kdy
producenti byly eliminováni a výnos medu tak byl jen na 1/4, tedy
převážně čistě květového. Jako zdroje informací bych volil práce p.
Haragsima, který tento "skrytý svět zdrojů medu" včelařům ukázal.

_gp_

2010/6/24 Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako
> z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
>

Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu vlastností medovicového medu z listů a jehličí...

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
--------------
no, já si mylsím, že je to právě naopak. Moc nekrystalizuje.

Nebezpečný - no jak pro koho. Pokud je myšleno zimování, tak má větší množství nestravitelných látek.

Ale nemyslím, že je to zas tak nebezpečné silnému včelstvu, jak se leckdy tvrdí.

Karel

u mně taky medovicový med z snůškového období nekrystalizuje nebo krystalizuje pomalu a jemně, většinou mnohem jemněji než květové medy žádné cementové krystaly s melecitózou. To dělá až medovice pozdě v létě a v září a u mně taky v malém množství.

Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
krystalizaci, atp, jak sme už psal.

_gp_

24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to
> tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.

Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.

Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...

T.Herman

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>
> _gp_
>
> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
> to
> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
moc co dělat, to je úplně jiná kniha.

_gp_

24.6.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
> zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
> ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
> cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.
>
> Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
> cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
> bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
> Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.
>
> Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
> meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
> z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
> Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
> jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...
>
> T.Herman
>
> 2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
>> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
>> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
>> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
>> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
>> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
>> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
>> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
>> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
>> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
>> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
>> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
>> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
>> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>>
>> _gp_
>>
>> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
>> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
>> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
>> to
>> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
>> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jo tak neco :-) Zvlaste u vcel je dobre s odkazovat na knihy :-))

Uz jsem skoro veril, ze se tento tyden neco krom toho jak koupit cukr
dozvim...

T.H.

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
> se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
> o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
> moc co dělat, to je úplně jiná kniha.
>
> _gp_

Vážený pane Streite,
zaujal mě Váš příspěvek a protože urudovaně píšete o svazu, odpovězte nám o jakých problémech hovoříte, když píšete, že : "Svaz si myslím tlačí před sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour kolem horké kaše."
Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete- jaké neduhy a problémy máte na mysli a co známená pořádně?
Dále uvádáte, že :"Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace." V čem myslíte, že je lepší PSNV?

Pokud tvrdíte, že víte jen o dvou přínosech členství v ČSV (levnější léčiva a 1D dotace), tak toho moc o ČSV nevíte.

Nespornou výhodou je jistě i možnost bezplatného právního poradenství a zastoupení včelařů, svépomocný fond, pojištění, vyjednávání ve věcech tzv. evropské dotace, poskytnutí fin. podpor ZO (např. kompresory).

Posezení na včelnici dne 9.7.2010 od 15 hodiny ,zve člen PSNV v Kobeřicích, bližší informace na mobil; 608 941 057
Na včelnici je 75 včelstev,včelnice je umistěna mezi obcemi Kobeřice a Hněvošicemi.Dojezd autem je dobrý.

Nechtěl jsem nějákou odbornou studii ale zkušenosti z praxe. Je mi jasné že to nelze paušalizovat, ale mohu třeba říct že med z akátů, řepky, jedlí .. má určitou vlastnost. Myslím že mnohdy poznám jaká rostlina ve snůškovém spektru v určitou dobu převládá a tak mohu odhadovat vlastnost medu. Pak jsem se tedy ptal zda někdo nemá zkušeností s medovicí a zda nevypozoroval rozdíly ve vlastnostech medovicových medů....

Dnes jsem se dokopal se podivat po listech na lipe, je ulepena radost
pohledet.
Snuska opet je, makaj casne rano i pozde vecer a tudiz je i nadeje, jak
pekne oproti lonsku kdy uz bylo po. O vikendu jsem ubral par plastu a uz se
zacinaji opet plnit - to neznam :-)

Ale nebudu predbihat...

Med v plastech se nyni zda svetlejsi nez ten predchozi.
T.H.

TH:....makaj casne rano i pozde vecer a tudiz je i nadeje ....

-----------
pěkně létají, vytrvale a úly voní i pět metrů po svahu.
Snad nepřijdou velká vedra a bouřky.

Karel

jen tak pro zpestření pátečního dopoledne

http://www.vuvuzela-time.co.uk/www.vcely.or.cz/konference.pl

trochu si ztlumte reproduktory ;-)

Dobrý den,
tak si po dlouhé až velmi dlouhé době otevřu včelařskou konferenci, abych se podíval co se děje ...
Bod 1)
Tak cukr přes svaz jsme řešili snad stokrát v konferenci a jednou já osobně. To mi náš dnes už
neexistující cukrovar nabídl cenu 10t jako bych byl obchodník co obebere 100t ... prý má včelaře
rád. Světe div se byla výrazně vyšší než v Tescu. Obchod ve velkém je prostě specifický a socializmus
už dávno dávno není.
Bod 2) zvaný pan Streit
Stále a stále ten "nejmoudřejší a nejprozíravější" včelař pod sluncem.
Nevím co vlasně zatím dokázal, kromě toho, že ho "všichni obdivují a uznávají".
Asi je ten nejlepší z nás. Pravděpodobně nám tu také naznačuje,
že ideální nová krev na UV by byl on. Nevím jak dalece se zatím zapojil do činnosti
svazu a jestli ví co to obnáší, ale nechápu proč prostě nezačne, prostor jistě má.
Pokud se ovšem nechce zdržovat trapnou prací například jednatele OV a neočekává
post předsedy svazu nejlépe ihned :-)

No už jsem byl jízlivý dost

Tak si myslím, že troška pokory, ohleduplnosti a více práce by tu neškodila

Přeju Vám krásný den



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 24.6.2010 16:33:58
> ----------------------------------------
> Vážený pane Streite,
> zaujal mě Váš příspěvek a protože urudovaně píšete o svazu, odpovězte nám o
> jakých problémech hovoříte, když píšete, že : "Svaz si myslím tlačí před
> sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour
> kolem horké kaše."
> Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do
> ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete- jaké neduhy a problémy máte na
> mysli a co známená pořádně?
> Dále uvádáte, že :"Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos
> "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve
> svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace." V čem myslíte, že je
> lepší PSNV?
>
> Pokud tvrdíte, že víte jen o dvou přínosech členství v ČSV (levnější léčiva
> a 1D dotace), tak toho moc o ČSV nevíte.
>
> Nespornou výhodou je jistě i možnost bezplatného právního poradenství a
> zastoupení včelařů, svépomocný fond, pojištění, vyjednávání ve věcech tzv.
> evropské dotace, poskytnutí fin. podpor ZO (např. kompresory).
>

Tak si tak říkám, jestli se velmi nemýlíte ...
Možná pan Streit nezmizí v propadlišti ... možná po něm zůstane nesmazatelná stopa
- pojem "streitovina" štrajt nebo něco podobného a každému hned bude jasné o co jde. :-)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Strajtoviny a jiné ptákoviny
> Datum: 24.6.2010 09:00:41
> ----------------------------------------
> Strajtoviny jsou pozoruhodné : Toto vedení jen a jen přežívá. Troufám si tvrdit,
> že kdyby ČSV PŘESTAL EXISTOVAT, vůbec by mi to nevadilo. Jeho místo zaujme
> daleko hodnověrnější včelařská organizace - PSNV - pracovní společnost
> nástavkových včelařů.
> -------------------------------------------------------------------------------------------------
> Kolik asi těch nástavkových včelařů zde píše? Odhaduji že nanejvýš 3 a z jejich
> příspěvků je to patrné. Jednak jdou k věci a nepíší bláboly jako někteří
> dlouholetí přispěvovatelé,ti se ale již nezmění a budou mít ty své bláboly i
> nadále.Tato konference není pro ně a je pro zkušené včelaře docela úsměvná,ti si
> to přečtou,pousmějí se a myslí si své a zjistí,že tam něco psát nemá pro ně
> cenu,protože ti 2 - 3 se vždy ozvou jako oponenti i když mají doma jen pár
> včelstev,které si pořídili nedávno.
> -------------------------------------------------------------------------------------------------
> Strajtovi jako patologickému revolucionáři v oboru včelařství je třeba
> doporučit,aby tedy mu ti nástavkoví dali místo ve svém časopise,protože si
> myslím,že u redakce Čes.Včelaře nadobro skončil. U nástavkářů třeba bude mít
> úspěch ale skončí stejně v propadlišti včelařských dějin jako mnozí jeho typu v
> minulosti a bude to dobře.Je to prostě strajtovina a třeba se u těch nástavkářů
> ujme,již pro něj chystají funkci,již mu shánějí taktovku...
>
>
>

Medalo mi to a přestože včelařím krátce tak pár poznámek k příspěvku pana Streita:

„ .... O to raději vedení svazu nemá zájem. Raději z našich kapes tahá peníze, plat má předseda svazu jistě přes 50 000 měsíčně...“

Pokud vím, tak členem svazu nejste, proto z Vás osobně nikdo peníze netahá. Protože vím co obnáší práce jednatele a jak ji dokáží někteří jedinci znepříjemnit, nikdy bych práci ČSV neodsuzoval. Zkuste vstoupit do ČSV a dělat 10let jednatele. To místo Vám jistě ochotně pustí. A kdyby ne u Vás, tak u nás určitě ano!

“Jeden vsoudní znalec v oboru včelařství mi řekl, že už se těší, až skončí dotace na cukr, dotace od EU, na krajské dotace se spolehnout navždy nedá, krajské kasy nejsou bezedné. Náš včelař je zvyklý jen s nataženou rukou brát, ale už ne dávat. Potom nás tu bude třeba jen třetina, oddělí se zrno od plev a zůstanou zde jen lidi, kteří se tomuto oboru odevzdají. Potom bude v tomto oboru dobře. „

Letos na jaře jsem byl na kurzu u učitele včelařství a také soudního znalce. Možná je to ten samý, kterého znáte, máte to k němu kousek. A teprve na tomto kurzu jsem pochopil, že konkrétně jeho neživí produkce medu, ale spíše to kolem. Výroba a prodej úlů, vybavení, učitelství, soudní znalectví.... Když rapidně klesne počet včelařů, bude se muset více zaměřit na produkci medu. Nebude mít koho školit, komu prodávat, komu dělat soudní odhady... Nevím, jestli by si tím nepohoršil.... Když tak o tom uvažuji, tak ta věta co jste uvedl, že se těší na konec dotací, je asi vytržená ze souvislostí. Dotace vždy něco deformují, to je pravda, ale na druhou stranu může med bez dotací výrazně podražit nebo zlikvidovat většinu drobných včelařů, jejichž místo časem zaplní velkovčelaři časem také žádající o dotace, protože je med neuživí, nebo se med prostě doveze z Číny, kde již zvládli používání antibiotik v kmenových včelstvech a v produkčních ho nemají (to o Číně jsou slova z kurzu).

Bude-li nejhůř začnu si pro sebe vařit med z pampelišek...

Jirka

No, jedná se o to, jak už tady někdo napsal, že zdroj květového medu je obvykle snadno identifikovatelný. Kvetoucí rostliny, stromy jsou viditelné zdaleka a jejich potřebná plocha pro dobrou snůšku je větší.
Na zdroje medovice se obvykle musí přímo narazit podle ulepených listů a na dobrou snůšku desítek včelstev stačí i méně než hektar stromů intenzívně napadených mšicemi. Přitom náskok mšic před svými predátory bývají jen dny, přemnoží se někde mšice a za týden, 14 dnů jsou na tomto místě přemnožení či z dálky slétnutí jejich predátoři a mšice končí. Zase na jiném hektaru lesního porostu se o týden, 14 dní později přemnoží mšice, klidně i jiný druh a cyklus mšic pokračuje. Včelař vidí dlouhodobou nepřerušenou snůšku jakoby z jednoho zdroje, přitom těch zdrojů může být víc i medujících druhů může být víc.
A do toho ješte zapadá místní počasí....
Třebas tady na severní Moravě před cca 2 týdny těch několik tropických dní po tom vlhkém období vypadalo velice nadějně.... Dokud se po většinu této doby neobjevil silný vysušující vítr, který omezil případnou medovicovou snůšku jen na porosty v hlubších údolích v silném závětří, takže mohlo medovat jen zlomek celkové plochy.... Za dva dny toho větru vyschla blátivá půda na úplné sucho a prach. Další den, jak vítr přestal, půda nasála vodu zespoda a stala se opět mokrou a téměř blátivou.....
Podle Haragsima jsou druhy mšic medujících na listnatých stromech spíše ty, které se přemnožují rychle a zase jejich přemnožení rychle mizí, druhy mšic medující na jehličnatých stromech, smrku, jedli se přemnožují méně, jejich snůška trvá déle a dají se snadněji předpovídat.
Tomu odpovídají i mé dřívější zkušenosti. Na lesním stanovišti s větší plochou smrků bývala první medovicová snůška v červnu. Pravděpodobně to byla snůška z smrku kombinovaná malinami a lučními květinami. Med měl intenzívní světle hnědou až téměř rezavou barvu. Pak byla v červenci snůška z lip malolistých, kde byla jen občas příměs medovice, pravděpodobně z lip, kde mšice za vhodných podmínek nejvíc medují v době jejich květu.
Po lipách pak byla na začátku srpna poslední snůška, pravdpodobně zase ze smrků, kdy med měl intenzívní tmavě hnědou barvu.
Tyto medovicové medy, zřejmě z těch smrků, byly velice kvalitní, za prvé byly velice chutné, takovým sladkokyselkavým způsobem, za druhé vůbec nepotřebovaly po vytočení nijakou úpravu, tuhly velice pomalu až několik měsíců a ztuhlé byly stále měkké prakticky stejně jako čerstvě pastovaný květový med. Vlastně dříve jen tyto medy byly považovány za skutečně kvalitní med, vedle některých květových, třeba medů z malin nebo javorů klenů, které taky samy o sobě tuhly bez jakéhokoliv upravování v měkký dobře upotřebitelný med. Med se mohl ihned po vytočení nalít do flašek a okamžitě uskladnit a i za rok byl sice ztuhlý, ale jinak stále měkký. Nebo se mohl vytočený nalít do velkých sklenic nebo plechovek a hned uložit a v zimě jenom vzít a jak byl měkký,v teplé místnosti snadno předělat do přinesených sklenic. Na rozdíl od třeba řepkového, který se musel rozehřívat, jinak byl ztuhlý jak kámen.....
Na tomto stanovišti občas vypadla poslední snůška z smrků a občas byla nahrazena jinou medovicocu snůškou, z nějakých listnáčů, nepovedlo se zjistit, z jakých. Takový med byl spíš do černa. Někdy až intenzívně do černa, bez hnědých či dokonce rezavých odstínů. Podobné medy se objevovaly potom na stanovišti v místním lužním lese, kde v doletu jehličnany prakticky nebyly a taky při kočování na jetel v srpnu, kde pole s jetelem na semeno byly v nížině, kde v lesících byly jen všelijaké listnáče.
Tyto medy byly vzájemně dost odlišné, někdy byla jejich chuť docela dobrá a tuhnuly pomalu a v jemnou hmotu, obvykle ale byla jejich chuť horší a tuhnuly všelijak, nejčastěji se rozdělily, v dolní polovině se vytvořily velké tvrdé krystaly, v horní polovině zůstal řidký tekutý med.
Podle toho, co jsem se dočetl o složení medu, ty medovicové medy, co tuhnou v celé hmotě pomalu a jemně, takže se nemusí vůbec ošetřovat pastováním a podobně, obsahují vysoké množství bílkovinných složek, až několik procent, které by právě měly být zodpovědné za to pomalé jemnozrnné tuhnutí.
Jinak v posledních 20 letech mně připadalo, že kvalitního medovicového medu je postupně čím dál méně a čím dále více je toho nekvalitního medovicového medu zřejmě z těch listnáčů. Údajně snad proto, že šíření některých mšic napomáhalo znečištěné ovzduší, hlavně na jehličnanech.

"Letos na jaře jsem byl na kurzu u učitele včelařství a také soudního znalce. Možná je to ten samý, kterého znáte, máte to k němu kousek. A teprve na tomto kurzu jsem pochopil, že konkrétně jeho neživí produkce medu, ale spíše to kolem. Výroba a prodej úlů, vybavení, učitelství, soudní znalectví.... Když rapidně klesne počet včelařů, bude se muset více zaměřit na produkci medu. Nebude mít koho školit, komu prodávat, komu dělat soudní odhady..."

Myslím, že jste přišel na jeden z hlavních důvodů, proč Svaz se snaží zuby nehty udržet počet těchto drobných a středních včelařů a proč potlačuje, někdy až podpásovým způsobem , velkovčelaře plus i obchodníky s medem. Proč protlačuje dotace na včelaření od státu, pokud možno přímo přes Svaz, proč totéž dělá s léčením včelstev....
Tito lidé jako ten učitel včelařství jsou buď přímo funkcionáři Svazu nebo svými názory funkcionáře přímo ovlivňují. A drobní a střední včelaři jsou jejich zákazníky. Velcí včelaři ne, protože ti si tyto věci zajišťují obvykle sami.
Tak prostě ovlivňují politiku Svazu tak, aby těch drobnýcha středních včelařů bylo stále co nejvíc...
A nejnižší dobrovolní funkcionáři v ZO jim to žerou a z určitého pohledu tak pro ně vlastně pracují. Zadarmo nebo v případě léčení varaózy za malou odměnu......
I tak se dá pohlížet na ČSV.....

"Tak prostě ovlivňují politiku Svazu tak, aby těch drobnýcha středních včelařů bylo stále co nejvíc...
A nejnižší dobrovolní funkcionáři v ZO jim to žerou a z určitého pohledu tak pro ně vlastně pracují. Zadarmo nebo v případě léčení varaózy za malou odměnu......"

---------------------------------------------------------

Rozumím,i se svými 70 včelstvy jsem stále jen pěšák s prémií za kvantitu(dotace D1),která mi vlastně má nahradit plat funkcionáře,tj.práci a zlobení s kolegy včelaři kolem mě.
Na druhou stranu,daňové přiznání za příjmy ze včel mi zase stanoví,kolik mám tomuto státu naopak vrátit,abych si zas tolik nevyskakoval,když už jsem se opovážil...

I tak by se dal stanovit rozdíl mezi malo a velkovčelaři.

Zdraví Pavel

Ahoj kamarádi,
chtěl bych provést přesun včel z jedné obce do druhé, z chaty do místa bydliště /v jednom okresu , ale do jiné ZO/. Chtěl bych se zeptat, jak si obstarat veterinární osvědčení pro přemístění včel a co ještě zařídit a obstarat a nahlásit. Předem dík za rady popř. vlastní zkušenosti. Petr

Nevím, jak je to u jiných, ale mě nikdy nenapadlo odvozovat počet svých
včelstev od jakékoliv politiky, včetně svazové :-D ....
Jsem-li už přihlášen jako zájmový včelař v nějaké organizaci, pak případnou
práci pro tu organizaci beru jako naplnění svého zájmu, a ne jako
zneužívání. Jinak bych možná včelařil jako nečlen svazu - v současné době
prakticky dosáhne na všechny výhody i on.
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
Sent: Friday, June 25, 2010 10:39 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> "Tak prostě ovlivňují politiku Svazu tak, aby těch drobnýcha středních
> včelařů bylo stále co nejvíc...
> A nejnižší dobrovolní funkcionáři v ZO jim to žerou a z určitého pohledu
> tak pro ně vlastně pracují. Zadarmo nebo v případě léčení varaózy za malou
> odměnu......"
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Rozumím,i se svými 70 včelstvy jsem stále jen pěšák s prémií za
> kvantitu(dotace D1),která mi vlastně má nahradit plat funkcionáře,tj.práci
> a zlobení s kolegy včelaři kolem mě.
> Na druhou stranu,daňové přiznání za příjmy ze včel mi zase stanoví,kolik
> mám tomuto státu naopak vrátit,abych si zas tolik nevyskakoval,když už
> jsem
> se opovážil...
>
> I tak by se dal stanovit rozdíl mezi malo a velkovčelaři.
>
> Zdraví Pavel
>

čistá květová lípa je žlutá jak světlej rostlinej olej tak aromatická že mi ji i nechtěli...fakt ostrá,měl jsem to loni ,no ale většinou je řízlá medovicí s lípy tak se to dá.....

"Nevím, jak je to u jiných, ale mě nikdy nenapadlo odvozovat počet svých
včelstev od jakékoliv politiky, včetně svazové :-D ....
Jsem-li už přihlášen jako zájmový včelař v nějaké organizaci, pak případnou
práci pro tu organizaci beru jako naplnění svého zájmu, a ne jako
zneužívání. Jinak bych možná včelařil jako nečlen svazu - v současné době
prakticky dosáhne na všechny výhody i on."

----------------------------------------------------------

Víte,kdo jiný by měl mít větší zájem na spolupráci s okolními včelaři,než právě ten větší chovatel,který už má více stanovišť na území více ZO,minimálně už proto,že má přehled o včelstvech a členech okolo sebe,tohle má se svazovou politikou málo společného.Pokud budu mít na zahradě 3 včelstva,jejich zdravotní stav už si po určité době praxe pohlídám sám a nebudu se(zpravidla)angažovat v léčení těch ostatních,naopak jako členu mi nebude vadit,když s aerosolem přijede někdo jiný a za hubičku mi to tam foukne,mě jen stačí zvednout telefon,potom ho doprovodit ke svým úlům a podepsat mu lejstro.
Nevím,jak jinde,ale neznám důvěrníka ani zdravotního referenta,který by měl jen 1-3 včelstva(a to je jen příklad z léčení).
Když se budu cítit zneužívaný,tak mohu funkci položit,nikdo mě nenutí to dělat,je přece dobrovolná,jen jsem chtěl rozvinout myšlenku p.Poláška po stránce ekonomické,tak mě hned nemusíte napadat.

S přátelským pozdravem Pavel

Zdravim,
nevim, jestli nad touto samou veci uz nekdo premyslel, ale tak mne napadlo
a sam to tak trochu pouzivam. Jde o sledovani poskozeni mladych trubcu VD a
to asi jako nejznamejsi poskozeni kridel pri nadmernem napadeni trubce VD v
bunce. Pokud budeme vychazet z toho, ze vyvoj trubce trva dele nez vcely,
tudiz je tam vetsi destrukce, a ze VD uprednostnuje trubci plod ( je to
vubec pravda?) tak potom po zpozorovani takoveho trubce bez kridel, je
akorat cas na lecbu VD? Nejlepe KM s dlouhou dobou ucinosti. Nebo uz je na
zachranu vcelstva pozde? Musime take samozrejme toto sledovani provadet
pouze pri rustu populace trubcu, protoze pri rapidnim ubytku trubciho plodu
by bzl zaroven poskozen i delnici plod. Co na to rikate? Dekuji. Roman
Pavlica

No, kdo z včelařů nekupuje pravidelně ve větším množství matky, oddělky? Kdo, když nějaký učitel včelařství zveřejní ve Včelařství nebo někde jinde superoptimistický článek o nějakém nejnovějším udělátku pro včely nebo na úpravu medu a podobně ho musí někde okamžitě sehnat a zakoupit? Kdo shání pořád novou a novou literaturu o včelaření, pořád nové a nové Cd a DVD a chodí pořád na stále nové a nové školení?

To je prostě o velikosti trhu. Jestli je 80 tisíc nebo kolik drobných a středních včelařů, jedná se o trh o velikosti cca 40 - 20 tisíc kupujících.
Pokud Svaz skončí s proháněním dotací D1 a jiných přes sebe stejně tak jako s levným léčením proti varaóze členy Svazu a nechá toto všechno na soukromém úsilí každého včelaře a při léčení na komerčních cenách, o kolik spadne dolů počet včelařů? O polovinu, čtvrtinu? A o kolik se sníží trh pro matky, oddělky, udělátka do včelaření?
Dobrovolným funkcionářům ZO chuť do funkcionaření neberu, ale uvědomují si, že staráním se o včely a okolní včelaře taky udržují trh pro různé výdělečné aktivity těchto lidí? Kteří kolikrát jsou v organizaci ZO nad nimi, kterým současná organizace ČSV vyhovuje a kteří velice často likvidují každý pokus o změnu.
Mně prostě do toho schématu začíná zapadat spousta věcí. Třeba až paranoidní nenávist vysokých funkcionářů ČSV k velkovčelařům ještě před několika lety a jejich vlažné akceptování dnes spojené přirozeně s odmítnutím jakýchkoliv jejich návrhů. Odmítání změn ČSV směřujících k rozvolnění organizace, které by možná mohlo přinést pokles počtu včelařů, těch pasívnějších. Až směšné prosazování včelaření mezi širokou věcí neznalou společností ve stylu hesla "kde nejsou včely, není život" což je v podstatě lež.

Pak je tady ještě jedna věc. Dobrovolní funkcionáři ZO vyčerpávají svou energii na povinné vyřizování dotací, povinné léčení plus taky všelijaká povinná hlášení a potom si dovoluji prohlásit, že už jim kolikrát energie na skutečný spolkový společenský život třeba nezbývá.
Kdyby tyhlety povinné věci odpadly, pravděpodobně by se místní ZO začaly více věnovat společenskému životu ve svém regionu a byly by určitě víc vidět. Což by bylo pro včelaření jako obor určitě přínos.

Vitaxvita a jeho výlevy. Co k tomu dodat?

Je možné, že př. Streit skončí v propadlišti včelařských dějin, nicméně na rozdíl od mnohých takyvčelařů typu vitaxvita a spol., po kterých pes ani neštěkne a ani nikdy neštěkl, př. Streit dokázal mnohé. Zásluhou časopisu Včelařství se stal bezpochyby nejznámějším aktivním přispěvovatelem do Včelařské konference. Jde o zapáleného začínajícího včelaře, který má před sebou slibnou budoucnost. Uznávám, že jeho prezentace čas od času je dost neurvalá a vzhledem k jeho zkušenostem dost pochybná, ale až na jednu výjimku jsem nikdy u něj nezaznamenal, že by překračoval meze kolegiálního chování, natožpak slušného chování.

Na rozdíl od něho je vitaxvita patologický pomlouvač, zkostnatělý konzervativec neschopný věcné kritiky, budižničemnný moralizátor otravující Konferenci. Zkušení praktici nepřispívají do Konference nikoliv kvůli těm 2-3 hyperaktivním přispěvovatelům, ale kvůli vitaxvitovi a jemu podobným. Velmi nesnadno se zde vede věcná diskuze. Navíc komu se chce diskutovat s odrzlými anonymy? Mě teda rozhodně ne!

MV

Omlouvám se, pokud můj příspěvek vyzněl jako napadání kohokoliv - určitě tak
nebyl míněn. Za první větou je smajlík a zbytek je můj čistě osobní náhled
na "angažovanost" v ZO.
S přátelským pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
Sent: Friday, June 25, 2010 12:19 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> "Nevím, jak je to u jiných, ale mě nikdy nenapadlo odvozovat počet svých
> včelstev od jakékoliv politiky, včetně svazové :-D ....
> Jsem-li už přihlášen jako zájmový včelař v nějaké organizaci, pak
> případnou
> práci pro tu organizaci beru jako naplnění svého zájmu, a ne jako
> zneužívání. Jinak bych možná včelařil jako nečlen svazu - v současné době
> prakticky dosáhne na všechny výhody i on."
>
> ----------------------------------------------------------
>
> Víte,kdo jiný by měl mít větší zájem na spolupráci s okolními včelaři,než
> právě ten větší chovatel,který už má více stanovišť na území více
> ZO,minimálně už proto,že má přehled o včelstvech a členech okolo
> sebe,tohle
> má se svazovou politikou málo společného.Pokud budu mít na zahradě 3
> včelstva,jejich zdravotní stav už si po určité době praxe pohlídám sám a
> nebudu se(zpravidla)angažovat v léčení těch ostatních,naopak jako členu mi
> nebude vadit,když s aerosolem přijede někdo jiný a za hubičku mi to tam
> foukne,mě jen stačí zvednout telefon,potom ho doprovodit ke svým úlům a
> podepsat mu lejstro.
> Nevím,jak jinde,ale neznám důvěrníka ani zdravotního referenta,který by
> měl
> jen 1-3 včelstva(a to je jen příklad z léčení).
> Když se budu cítit zneužívaný,tak mohu funkci položit,nikdo mě nenutí to
> dělat,je přece dobrovolná,jen jsem chtěl rozvinout myšlenku p.Poláška po
> stránce ekonomické,tak mě hned nemusíte napadat.
>
> S přátelským pozdravem Pavel
>

http://www.infoportaly.cz/karvinsko/karvina/4204-destive-jaro-se-podepsalo-na-produkci-medu-na-karvinsku

U mně to je podobné, od Karviné jsem takových 30 km.

Dne Friday 25 of June 2010 11:08:11 PetrM napsal(a):
> Ahoj kamarádi,
> chtěl bych provést přesun včel z jedné obce do druhé, z chaty do místa
> bydliště /v jednom okresu , ale do jiné ZO/. Chtěl bych se zeptat, jak si
> obstarat veterinární osvědčení pro přemístění včel a co ještě zařídit a
> obstarat a nahlásit. Předem dík za rady popř. vlastní zkušenosti. Petr

v zime udelat vysetreni na mor a pak pozadat o povoleni presunu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Mně prostě do toho schématu začíná zapadat spousta věcí. Třeba až paranoidní nenávist vysokých funkcionářů ČSV k velkovčelařům ještě před několika lety a jejich vlažné akceptování dnes spojené přirozeně s odmítnutím jakýchkoliv jejich návrhů. Odmítání změn ČSV směřujících k rozvolnění organizace, které by možná mohlo přinést pokles počtu včelařů, těch pasívnějších. Až směšné prosazování včelaření mezi širokou věcí neznalou společností ve stylu hesla "kde nejsou včely, není život" což je v podstatě lež."

----------------------------------------------------------

To je naprosto přesně,větší chovatel,i kdyby se rozkrájel,tak se všem svým kolegům kolem sebe nezavděčí a najdou se tací(hlavně mezi funkcionáři v rámci okresu),kteří na něm ledacos vidí a jeho aktivity sledují vyloženě s nechutí(skoro mi připadá,že někdo čeká na to,až udělám chybu-holt,tady se úspěch neodpouští).

K Petru Lokvencovi-i já se omlouvám,pokud mé slovo vyznělo příliš ostře-vše dobré.

Zdraví Pavel

Ano,Václavku,od tebe jsem čekal odezvu a dočkal jsem se jí. Ty jsi poněkud zmoudřel.Tady před dlouhým časem jsem napsal,že máš následovníka v Strajtovi,což je pravda,Ty jsi ale byl umírněnější nežli on.On je včelařský revolucionář,razantní,nekompromisní,pravda je jenom na jeho straně a nikdy jinak. Tvoje minulé příspěvky jsou pouze stínem
tohoto včelaře,který se chce za každou cenu etablovat a tak chápu,že jsi na jeho straně a už jsi to nevydržel a ozval jsi se na jeho obhajobu. Takže utvořte spolu koalici a o volbách to starým včelařům oslaďte,už se těším.

To jsou jen průvodní jevy spojené s virozou. Podle toho lze předpokládat, ale ne jednat. K tomu, abych mohl jednat, potřebuji přesnější informace a ty získám nejlépe ze spadu (neovlivněného mravenci) nebo vypichováním trubčích larev a počítáním roztočů (pracné). Smyv v tuto dobu nemusí být objektivní (příliš vysoká populace včel). Takže nejlépe - sledovat spad, právě nastal čas.

Aha, tak to je jina :| Samozrejme sem to myslel jako predpoklad. Diky

2010/6/25 Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

> To jsou jen průvodní jevy spojené s virozou. Podle toho lze předpokládat,
> ale ne jednat. K tomu, abych mohl jednat, potřebuji přesnější informace a
> ty získám nejlépe ze spadu (neovlivněného mravenci) nebo vypichováním
> trubčích larev a počítáním roztočů (pracné). Smyv v tuto dobu nemusí být
> objektivní (příliš vysoká populace včel). Takže nejlépe - sledovat spad,
> právě nastal čas.
>

Tak jak to zjara vypadalo tragicky,

myslim, ze to nebude az tak zle. Zitra zacinam vytacet druhe kolo- z prvniho ubohych 5 kg na vcelstvo. Ted to bude znatelne lepsi, vcely se cinily. Takze vysledku z lonska bychom meli dosahnout ( jeste ze tak).
A pokud vyjde pocasi tak lipy teprve zacnou - vlhko je dost, takze vysledek by nakonec nemusel byt tak spatny.

PZ

Dobrý den, koupím med. Nabízím 80 Kč za květový a 90 za jakýkoliv jiný jednodruhový. Jedná se o množství od 300 kg do 1000 kg. Nabídněte na email: mibi007/=/seznam.cz

Zvláštní informace ... u nás je velkovčelařů dost a velice aktivně všichni spolupracujeme
a každý z toho něco získá a nejsem si jistý, že bychom byli nějaká výjimka.
Jo a plošné zavčelení sice není nezbytné, ale jako zemědělec - zahradník to považuji
jako velice důležitý hospodářský faktor.
Hezký večer


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 25.6.2010 16:15:20
> ----------------------------------------
> "Mně prostě do toho schématu začíná zapadat spousta věcí. Třeba až
> paranoidní nenávist vysokých funkcionářů ČSV k velkovčelařům ještě před
> několika lety a jejich vlažné akceptování dnes spojené přirozeně s
> odmítnutím jakýchkoliv jejich návrhů. Odmítání změn ČSV směřujících k
> rozvolnění organizace, které by možná mohlo přinést pokles počtu včelařů,
> těch pasívnějších. Až směšné prosazování včelaření mezi širokou věcí
> neznalou společností ve stylu hesla "kde nejsou včely, není život" což je v
> podstatě lež."
>
> ----------------------------------------------------------
>
> To je naprosto přesně,větší chovatel,i kdyby se rozkrájel,tak se všem svým
> kolegům kolem sebe nezavděčí a najdou se tací(hlavně mezi funkcionáři v
> rámci okresu),kteří na něm ledacos vidí a jeho aktivity sledují vyloženě s
> nechutí(skoro mi připadá,že někdo čeká na to,až udělám chybu-holt,tady se
> úspěch neodpouští).
>
> K Petru Lokvencovi-i já se omlouvám,pokud mé slovo vyznělo příliš ostře-vše
> dobré.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

"Zvláštní informace ... u nás je velkovčelařů dost a velice aktivně všichni spolupracujeme
a každý z toho něco získá a nejsem si jistý, že bychom byli nějaká výjimka.
Jo a plošné zavčelení sice není nezbytné, ale jako zemědělec - zahradník to považuji
jako velice důležitý hospodářský faktor."

-----------------------------------------------------------

Vím,že měřítko pro komerční provoz je jiné,ale já sám už se setkávám ze strany některých jedinců se zvláštními reakcemi,a to jsem také ještě malovčelař.Jen je někomu divné,že za několik let jsem svůj provoz znásobil(ze 2 včelstev v roce 2003),takže mohu pozorovat,jak se na to určitá skupinka dívá.Kdo tu tvrdil,že máme dost velkovčelařů?A že všichni spolupracují?To,že člen svazu vykonává nějakou činnost pro ostatní,je hodně o solidaritě a také očekává nějakou zpětnou vazbu(uznání atd.),to nebývá jen a jen zájem o to utrhnout co největší kus z pomyslného koláče dotací a přilákat co nejvíce peněz z kupní síly zákaznictva.

O tom opylování-sám jsem zahradník a zemědělec,takže vím,že příroda jako taková naprosto nutně včelu nepotřebuje,potřebuje ji člověk,nebo spíš lidstvo,protože je součástí produkce části rostlinné výroby,jestli má tahle planeta uživit stále početnější populaci obyvatelstva,tak včela je nejvhodnější opylovatel.A navíc dokážeme včelu relativně snadno chovat,což třeba u čmeláků by byl větší problém,+ tzv.přímý užitek v podobě včelích produktů.

Myslím,že už jsem k tomuto tématu napsal dost,takže-howgh!!

Hezký večer přeje Pavel.

Ano,Václavku,od tebe jsem čekal odezvu a dočkal jsem se jí. Ty jsi poněkud zmoudřel.Tady před dlouhým časem jsem napsal,že máš následovníka v Strajtovi,což je pravda,Ty jsi ale byl umírněnější nežli on.On je včelařský revolucionář,razantní,nekompromisní,pravda je jenom na jeho straně a nikdy jinak. Tvoje minulé příspěvky jsou pouze stínem
tohoto včelaře,který se chce za každou cenu etablovat a tak chápu,že jsi na jeho straně a už jsi to nevydržel a ozval jsi se na jeho obhajobu. Takže utvořte spolu koalici a o volbách to starým včelařům oslaďte,už se těším.

--------------------

To je dáno věkem:-)
Mladí nemusí dělat žádnou koalici, my staří jim to jednou předáme tak jako tak.
Po někom zůstane nějaká práce, po jiném projeděné diety a cesťáky a prosezené židle, a po někom jen pár anonymních zamindrákovaných výlevů v archívu konference.

Ať už si o někom myslím, co chci, tak počtem článků zmínění přátelé překonali mnoho starších zasloužilých kritiků.

:-)

Karel

Zjistete si na ZO, na internetu, nebo v tel. seznamu číslo na vašeho veterináře a zavolejte mu.
S převozem není třeby čekat po zimě, a jak je to s vyšetřením na mor vám také řekne veterinář
J. B.

"Zjistete si na ZO, na internetu, nebo v tel. seznamu číslo na vašeho veterináře a zavolejte mu. "

Kotakty najdete tam :
http://www.svscr.cz/index.php?page=adresars

>Ať už si o někom myslím, co chci, tak počtem článků zmínění přátelé překonali mnoho starších zasloužilých kritiků.<
-----------------------------------------------------------
To mi připomíná doby poněkud již zaprášené. Například závěry XV. Sjezdu KSČ. Pro ty mladší nebo zapomětlivé uvádím KSČ = Komunistická strana Československá. Tyto závěry v lidovém podání zněly: a) nemyslet, b) když myslet tak nemluvit, c) když mluvit tak nepsat, d) když psát tak se nepodepsat, e) když se podepsat tak se nedivit. Můžeme být jenom rádi, že když dnes mladí něco napíšou, do něčeho zašťourají nebo projeví jiný názor, že se to nepodepíše na jejich kádrovém profilu a doživotně nezařadí je i jejich rodiny do kategorie nepřátel socialistické společnosti. Tak opět platí jen to staré moudro: "Člověk se učí pět let mluvit, aby se padesát let učil mlčet". A je to tak dobře přátelé.
Hezký víkend JK

A je to tak dobře přátelé,jak pravil J.K. Tak máme po prvním medobraní,u nás na jihozáp.Moravě na jižním okraji Třebíčského okresu můžeme být spokojeni.Medu je dosti,je tmavý,hustý, vody kolem 16,5%. Zanedlouho rozkvete lípa a když se přidá něco medovice na ní , tak budeme spokojeni.Myslím si,že nás včely letos naprosto překvapily co donesly za tak nepříznivého počasí. Také prognostikovaná rojová předpověď se nenaplnila a myslím že to bylo v normálu.Dobrý den.

Zdravím vás.
Měl jsem poslední tři dny mnoho práce. Dnes jsem vytáčel akát, celkem 130 kilo. První letošní vytáčení po tom deštivém období.
Ke kolegovi Karlovi, nikdy jsem netvrdil, že mám jen já pravdu. V minulosti jsem napsal, že pokud mě někdo přesvědčí o opaku, než je mé stanovisko, uznám jeho názor. Uznávám, nezačal jsem zde úplně nejlíp. Ovšem ode mě se každý může dozvědět věci narovinu, natvrdo, co si myslím. O věcech nemluvím jen v hospodách, ale umím je i napsat a stát si za nimi, ikdyž se ony nemusí mnoha lidem líbit. Pokud chci být jednou profesionální včelař, musím už tak přemýšlet nyní. Profi včelař aby ekonomicky přežil, musí efektivně nakládat s časem ve svém provozu ve všech jeho fázích. To, že je ČSV kvalitativně jen chudým příbuzným PSNV je všeobecně známo. Jen si to nechceme přiznat. Tvrdíme to my mladí, co se tomuto oboru chtějí věnovat naplno. Posoudím li časopisy obou organizací, časopis PSNV je pro včelaře daleko větším přínosem.Na rozdíl od jistých zde kolegů, kteří křičí do prázdna. Za tu dobu jsem si již udělal o ostatních přispěvatelích nějaký obrázek. Velice dobře se zde diskutuje s přáteli Tučánim, Pazderkou, Křapkou, Václavkem....

Zdravím Jiří,
Zřejmě jste v omylu, jsem členem svazu od roku 2008, takže mohu kritizovat, protože ty peníze jdou i ze mě. Vám vadí, že by tu byla po zrušení dotací jen polovina včelařů? Mě určitě ne. Když nás tu bude méně, budou tu jen ti, kteří se tomu chtějí naplno věnovat a ne mít včely jen proto, aby jim z úlů něco lítalo. Vždyť jsou tu i takyvčelaři,kteří si nedovedou z květnového oddělku do konce srpna vychovat silná kmenová včelstva. Neléčí v podletí a přes zimu mu oddělek uhyne. Jsou tu takoví funkcionáři, kteří tvrdí, že není třeba dávat vyšetření zimní měli na rozbor, nabádají k tomu i ostatní včelaře. Činí tak i přesto, že jejich ZO byla zasažena MVP. Takové kolegy včelaře tu chcete? Já tedy ne. Vzhledem k tomu, že stát nemá peníze, dotace od státu budou brzy pasé. Dotace od EU končí za 3 roky, krajské dotace - zatím jsou, věčně též nebudou, ikdyž budou možná nejdéle a jsou nejsmysluplnější. Kraje ví nejlépe, jak pomoci, jsou nám nejblíže. Až zkončí dotace, odpadne včelařská utopie a zůstanou jen ti nejschopnější profi a malo včelaři. Konkurence se vůbec nebojím. Mám li mít strach, že se neúměrně zvedne cena medu? Ať jde vzhůru. Pořád jsou mezi námi včelaři, kteří prodávají pod méně jak 100 kč za kilo medu. Což je špatné. Lidi se učí, že vše nejlevnější nemusí být nejlepší.
Příklad ze dneška. Je nová prodejní sezóna. Prodávám svůj med po 100 kč/kg. Mám vlastní etikety a včelařské sklenice s víčky. Mí zákazníci se mě ptají, zda nebudu zdražovat. Říkám, že letos zřejmě asi ne. Oni mi říkají, že ikdyby bych zvedl med na 120 korun skokově, stejně si za mnou pro něj příjdou. Naučil jsem je na jistý standard a i jim pokud chtějí, nabídnu prohlídku včelnice. dávám i nějaké akce za množství, svíčky... Jdu na to od lesa. A funguje to. CHoám se hodně tržně. Příští rok budu dodávat med do obchodů mému sponzorovi za mnou stanovené ceny s jeho marží. Každý tu má stejnou šanci. Jen nesedět na zadnici a pořádně máknout, výsledky se dostavují později, jsou ale hmatatelné. Nepřišel jsem v tomto oboru šmidlařit s pár včelstvy, to dokáže každý. Prostě budu profivčelař a hotovo. Majitel naší firmy mi vychází vstříc. Zemědělci se mi ozívají, že chtějí, abych na jejich pozemcích zřídil trvalé stanoviště, nic za to nechtějí a i jsou ochotni na to čekat. Dnešní doba je taková, kdo je schopný přežije, udrží se. Doba bude ještě tvrdší, je třeba se na ni připravit. Nevyhneme se tomu. Zdraví P.S

Až budeš chtít být profi včelař,budeš mít 500 a více včelstev,budeš dělat jen oddělky,takových 10 tisíc v paketách je prodávat,nebo dělat jen med ,nebo dělat 10 až 30 tisíc matek, nechodit do žádné jiné práce a na sezonu si najmout dělníky,jinak je to pořád o příštikaření a nemůžeš konkurovat světu.Naše včelaření o 10 až 150 včelstvech je jako chovat pár slepic či 50 králíků.Proto jsou mega nákupní centra a je globalizace.

Zdravím Martine,
Vzezmu to od spodu vašeho příspěvku. Vím že kromě dotací na cukr a levnějšího léčiva jsou tu i fondy na proplácení škod a právní ochrany. Z mého pohledu si myslím, že včelař využívá nejvíce zmíněné první dvě. Dotace na vyvíječ aerosolu nepotřebuji. Mohu si tento vyvíječ zakoupit s atestem za 4500 kč, váží 2 kila a manipulace s ním je rychlejší. Podzimní a zimní léčení. Vyplácí se kupovat efektivní věci, ne drahé těžké krámy. Ti zdravoťáci mají přes 60 let, sami to neodnesou a ve dvou mají co dělat, aby to unesli. Já si tento vyvíječ vyzkoušel a letos jej zakoupím.

PSNV vzs ČSV.
Zeptám se, jak dlouho včelaříte? V PSNV jsou registrováni jen včelaři, kteří včelaří moderním nástavkovým způsobem a ne dvouprostorovým starým. Posoudím li časopis "Moderní včelař a Včelařství........
"Včelařství je dobré pro začátečníka, člověka, který se rozkoukává, do začátku mu to stačí. Občas se tam něco pěkného objeví, jinak nic moc.
"Moderní včelař" je vysoce odborný časopis, je na mnohem vyšší úrovni. Informace z něj čerpané jsou pro včelaře cennější a hodnotnější. Včelaření po staru je již dávno překonané. Budoucnost je moderní nástavkové včelaření a rozšiřování včelstva ne po jednom rámku, ale po celém nástavku mzs. Pokud je včelstvo silné N mzs r.m 39/24 je vystavený do 5 dnů - za snůšky.

Neduhy.
1. první příklad s funkconáři a jejich myšlením viz v předešlém příspěvku
2A. Učitelé včelařství. Jsou tu mezi námi i učitelé, kteří včelaří po staru a i tak dělávají přednášky. Daný učitel včelařství učil, že v sezóně má včely jeden N r.m 39/24 jako plodiště a druhý jako medník, max. výjimečně na medník 2N. Kdybych já měl tak včelařit, jak říká on, měl bych všechny roje pryč. Mám včely na 4-5 N této míry. Nemůže pochopit, že mě to de lépe, jak jemu, starému mazákovi.

2B Nyní budu citovat člena redakční rady "Včelařství" a učitele včelařství J.Hrabáka - text ve Včelařství 5/2009
" Pokud jde o sílu vytvářených oddělků,v květnu, měly by být co nejsilnější. Oddělek se 2 plodovými a krycími plásty může být velmi snadno vyloupen. Vzhledem k tomu, že se zimní generace včel začíná tvořit již během léta, nepřináší takový oddělek vůbec žádný užitek - spojíme li ho s původním včelstvem na podzim, stejně neobsahuje dostatečné množství zimní generacwe včel, takže takové spojení má pouze efekt výměny matky. Pokud se rozhodnete takový oddělek vyzimovat, vyzimujete slabé včelstvo, které nám také nepřinese žádný užitek, oddělky je zapotřebí tvořit v plné síle, nejlépe z celého N "
Nesmysly, bláboly. Pokud založím do první dekády června oddělek s 2 plásty plodovými a jedním zásobním, do konce srpna z něj mám nové kmenové včelstvo ovládající 2N, které je v následující sezoně připravené donést med a mám z něj užitek.bPokud totiž odeberu celý N včel, kmenové včelstvo oslabím a připravím se o snůšku medu, nic nedonesou. 3 rámky včel jim neublíží a o snůšku nepřijdete, to je všeobecně známý fakt. Nebo jste si od chovatele také koupil oddělek na 11 rámkách? Prodávají se přece oddělky 4-6 rámků. To je učitel včelařství a zřejmě se za celou dobu nenaučil vypěstovat z oddělků včelstva. Takové nesmysly mohou být jen ve "Včelařství". "Moderní včelař by takové blbosti nikdy neotiskl. Pan Hrabák tímto článkem byl pro smích mnoha 1000 nástavkových včelařů. Doufejme jen, že taková není celá redakční rada. Učitelé včelařství by měli učit jen to co je moderní a ne věci 20 let překonané.

3. svaz a neukáznění včelaři.
Svaz nejednal s SVS o nastolení pravidel pro nepořádné včelaře, psal jsem zde o tom v minulosti. Tento svaz a my včelaři bychom to potřebovali jako sůl.

4. Neochota, nebo laxsní, či minimální přístup vedení ZO k řešení problémů. Aby funkcionář ZO říkal: Já nikam nepojedu, já nikam nepůjdu, já nevím, co s tím mám dělat, mě se nechce. To jsem já zažil, proto jsem přešel jinam do jiné ZO. Obešel jsem ZO a problém jsem nadhodil na SVS, seznámil jsem s ním soudní znalce, dokonce jsem zaslechl, že se o problému bavili na ministerstvu zemědělství. Výsledek? To co vedení ZO přehlíželo a neřešilo dlouhé roky, já dokázal vyřešit za 3 měsíce. Prostě pokud máte pravdu, tak si za ní stůjte, perte se za ni, obejděte ZO, když se problém neřeší a jděte výš. Uděláte sice ostudu ZO, za vyřešení problému to ale stojí, Nebo chcete dostat MVP? Těch problémů je tolik, že by se to sem nevešlo, nastínil jsem vám 4 z nich.
Hlavu vzhůru a nikdy se nedejte. Zdraví P.S

Pane Streite, mírněte se. Může sna d mít každý jiný i jiné názory a praxi. K blábolům a nesmyslům ing Hrabáka bych chtěl jen dodat - vy osobně vzděláním saháte mnohem níž než jsou jeho kotníky.

Zdravím v sezónním boji vespolek.

Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
tak se dívám jestli nato něco jde.

_gp_

A co plody? Zuzitkujete?

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>
> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> tak se dívám jestli nato něco jde.
>
> _gp_
>

No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.

_gp_

26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> A co plody? Zuzitkujete?
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>>
>> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
>> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
>> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
>> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> tak se dívám jestli nato něco jde.
>>
>> _gp_
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz dluho.
Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>
> _gp_
>
> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > A co plody? Zuzitkujete?
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >>
> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
_gp_

26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz dluho.
> Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
>> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
>> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>>
>> _gp_
>>
>> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > A co plody? Zuzitkujete?
>> >
>> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >
>> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>> >>
>> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
>> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
>> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
>> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To je bohužel jeden z mnoha příkladů,jak se mění klima kolem nás-věkovité stromy,jako jsou i kaštanovníky v Nasavrkách,najednou churaví,když předtím tu rostly stovky let a nic závažného jim nebylo.
Před dvěma roky jsem měl možnost vidět asi ještě starší kaštanku v Chomutově(podle různých zdrojů jsou tamní stromy staré až hodně přes 300 let),a zatím se zdály v pořádku,to,že jsou všelijak svazované a ztorzovatělé už k jejich úctyhodnému věku patří.
Rovněž u stromů velmi poskrovnu roztroušených v okolí kolem mě zatím nic.To jsem na ty nasavrcké zvědavý-v září tam jedu,tak se na ně určitě podívám-Gusto,dám vědět.

Zdraví Pavel

Musím se našich kritizovaných kolegů trochu zastat. V podstatě propagují správné věci, jen to trochu přehánějí a postupují silně nediplomaticky, takže nasírají. Určítě je od nich ale lepší čtení, než neustále se opakující příspěvky o všem a o ničem, kterým já říkám sračkoidní a kterými je tato konference zamořena. Nic proti nástavkovým včelařům, ale i oni mají tu modernost trochu zastaralou, vždyť jejich propagovaný úl je tu již přes 130 let a od těch dob v podstatě nic zásadního neobjevilo. Možná budu trochu za blba, ale možná LBV, až ji lépe poznáme by ten nový objev být mohl a ten kupodivu vyšel ve Včelařství. I já patřím mezi ty, kteří, mohou li si vybrat žádné dotace nechtějí, protože všechny dotace jen kazí tržní prostředí a že nás bude polovina? Už aby to bylo! Bude třetina problémů. Je nepsané pravidlo, že chybí li někomu argumenty, začne kritizovat vedení svazu, přitom opmíjí tu skutečnost, že nespokojených včelařů je jen nepatrné procento, možná promile. Já si myslím, že drobné změny by neškodily, ale daleko lepší je tohle vedení než př. Táborský a jemu podobní. Od nich nás ochraňuj svatý Ambrož a to jsem vlažný atheista! Atd. atd. Zdraví R. Stonjek

Mohl by to být dobrý způsob, jak využívat lesní porosty ještě v době jejich růstu. Z nějakého hektárku kaštanovníku by byla každoročně snůška a med a potom na podzim zisk z sezbíraných kaštanů, zatím se k nám dovážejí a o ně docela zájem a docela dost se za ně platí. Pokud by se o kaštany nepostarala prasata (čtyřnohá) nebo bezdomovci ( u nás z nějakého důvodu vysbírávají koňské kaštany ve městě, prý se dají po určité úpravě jíst) No a na konci životnosti by byl zisk ze dřeva jako z každého lesa, i když u kaštanovníků konkrétně nemám představu, jak je jejich dřevo kvalitní.

Kdysi v době studia jsem nějaké našel i v Pardubicích. Jeden rostl na Kunětické Hoře nad lomem, to je na západní straně pod hradem a nějaký menší, už plodící porost pár stromů byl ve slepých ramenech Labe u mostu přes Labe nad zdymadlem , to je u soutoku s Chrudimkou. Ale už jsem tak nejméně 20 let nebyl, nevím, jak to tam vypadá. Kunětickou horu zrekultivovali, aby hrad vydělával na vstupném a údajně i pročistili porost na Kunětické hoře a zvláště nad lomem, protože tam údajně hrozilo sesouvání kamenů a celého hradního podloží do lomu.... Taky v Pardubicích se koleje Vysoké školy začaly rozšiřovat do prostoru slepých ramen Labe, tak nevím, jestli ty dříve víceméně divoké porosty nejsou už zlikvidovány.....

O kaštany seté jsem se zajímal potom i později, v souvislosti s včelami a vyšlo mi, že na severní Moravě je na ně už příliš zima. Že by sice vyrostly a možná některé roky plodily, ale v nepřiznivé zimě by masivně vymrzly a potom několik let obrůstaly a nebyly by v té době k ničemu.

Dobrý den pane Streite, děkuji za zodpovězení položených otázek. Bohužel si myslím, že se do toho zamotáváte a pořád opakujete to samé, co ve Včelařství tuším 4 nebo 5/2010. Z terminologie, kterou používáte je zřejmě, že o ČSV tolik zase nevíte např. dotace na cukr, práva a povinnosti členů ČSV a postavení ČSV v ČR (působnost a pravomoc).

Já osobně jsem nástavkář již několik let, mám medníky 39*24 na 2 i 3 N (plodiště 2N) a funkcionářem ZO jsem rovněž několik let.
Když čtu o tom, že a teď použiju Vaše slova ze Včelařství, "...že v sousední ZO s nepořádnými včelaři zatočí.... . Popište nám, jak v oné sousední ZO s těmito včelaři zatočili. Když čtu na tomto fóru Váš příspěvek o tom, že:" Svaz nejednal s SVS o nastolení pravidel pro nepořádné včelaře. Tento svaz a my včelaři bychom to potřebovali jako sůl."
Ptám se Vás, proč by to měl řešit svaz někde v Praze? Podíváte-li se do veterinárního zákona zjistíte, že není o čem jednat. I lajk zjistí, že ony právní páky na tyto včelaře jsou. Jediné co chybí je to, aby někdo našel odvahu ze ZO (a nemusí to být předseda, jednatel...) a na určité nedostatky upozornil.
Házet osobní neschopnost na svaz je ubohost (neberte to osobně, platí to obecně).

Mohl bych dále pokračovat, ale dost psaní, jdu ke včelám.
Pane Streite nechybí vám kuráž, ale bez urážky je potřeba ještě trochu více poznat ČSV.

No, mně konkrétně teď zveřejněná diskuze ve Včelařství strašně smrdí komunismem. Něco ve stylu:
"Ty Franto, volám ti, protože někdo, jakýsi mlaďoch nám poslal návrh, jak by chtěl změnit Svaz, je třeba to zkritizovat, aby to vypadalo, že to je k ničemu, takovým a takovým způsobem, mohl by jsi to udělat? Text toho mlaďocha ti posílám teď a tu odpověď bych potřeboval do týdne, abychom to mohli uveřejnit dohromady......"
Takže i odtud je moje kritika Svazu. Vedle mých zkušeností ze ZO za posledních cca 20 let.

Jinak by mi taky nevadilo, kdyby včelařů byla polovina.

Kdo máte zkušenosti se snůškou z jetele plazivého? Na jednom stanovišti mám okolo plno luk s jeteli. Je tam hlavně jetel plazivý ale i zvrhlý a luční. Nikdy z něho moc medu nedonesou. Louky jsou mnohde dost vhké, tak nevím kde je problém... T.H.

Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s komisionálním léčením a zakázala se veškerá tvrdá chemie. Prostě by se nechalo evoluci schopných včelařů volný průběh. Neschopní by dříve či později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je ČR převčelená, takže by úbytek včelstev nemusel znamenat nějaký vážný problém. Naopak si myslím, že chov silných včelstev spojený se schopnými včelaři by tento nedostatek vykompenzoval.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Nevím, ale jetele mají trubkovitý květenství. Stačí tudíž podle mé
jednoduché logiky hlubší květ (podmínky, varieta) a včela ztratí
zájem. P. Ptáček by mohl být určitě tím pravým, ve vysvětlení v
ziscích medu u A.m. z jetelovin.

_gp_

2010/6/27 Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Kdo máte zkušenosti se snůškou z jetele plazivého? Na jednom stanovišti mám
> okolo plno luk s jeteli. Je tam hlavně jetel plazivý ale i zvrhlý a luční.
> Nikdy z něho moc medu nedonesou. Louky jsou mnohde dost vhké, tak nevím kde
> je problém...  T.H.

Klima bych až tak nedémonizoval. Kultury a jedinci kaštanovníku setého
v ČR, jak jsem zjistil podle dostupných zdrojů, jsou hojně rozšířeny
většinou hlavně v kusech plošně. Mne zajímají hodně tradiční hodnoty
které jsou propojeny s medem a jestli Svaz něco propaguje, nejde
určitě ani tak o politiku jak o princip šíření medonosných zdrojů.
Znovu, když zapojím svou zatím chrabrou logiku a proč se prý okolo
2000 let záměrně rozšiřuje kaštanovník na nějaké lokalitě ve světě,
tak se mohu dovtípit, že důvody byly tehdy čistě ekonomické jako dnes
třeba řepka. Vysoká energetická hodnota plodů, kvalitní dřevo a co mne
hlavně nyní zajímá, tak medonosnost. Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Svaz jak ten strom, buď
přežije další generace, nebo vyhnije. Záleží na genech jak takový boj
dopadne.;-)

_gp_

2010/6/27 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> To je bohužel jeden z mnoha příkladů,jak se mění klima kolem nás-věkovité
> stromy,jako jsou i kaštanovníky v Nasavrkách,najednou churaví,když předtím
> tu rostly stovky let a nic závažného jim nebylo.
> Před dvěma roky jsem měl možnost vidět asi ještě starší kaštanku v
> Chomutově(podle různých zdrojů jsou tamní stromy staré až hodně přes 300
> let),a zatím se zdály v pořádku,to,že jsou všelijak svazované a
> ztorzovatělé už k jejich úctyhodnému věku patří.
> Rovněž u stromů velmi poskrovnu roztroušených v okolí kolem mě zatím nic.To
> jsem na ty nasavrcké zvědavý-v září tam jedu,tak se na ně určitě
> podívám-Gusto,dám vědět.
>
> Zdraví Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Radim mne zradil,proč sem má tahat komunizmus po 20 letech. Myslím,že je to ubohost,dochází mu témata . Přece my starší velmi si pamatujeme výkupní ceny medu,35.-Kčs za kg a nikdo tehdy neměřil obsah vody či vodivost.V obchodech byl poté za nižší cenu,tuším za 22.50 .-Kčs.Ta doba je nenávratně pryč,prodávali bychom do výkupu svůj med za 70.-Kč a v supermarketech by byl za 60.- Že by chtěl mít nižší počet včelařů,nu to je přece k pochopení,vždyť je to konkurence.
Václavek - evoluce - chov silných včelstev by tento nedostatek souvčelsví kompenzoval,nic ve zlém,Václavku,stejně Vám držím palce,už proto,že jste vlivem doby starší a svoje slova vážíte a to je dobrá zpráva.

Zdravím p.Stonjek,
Mluvíte li o Rašové metodě, také se divím. Občas prohodím pár vět s Romanem Linhartrm, spolupropagátorem této metody. Rašova metoda vyšla ve "včelařství" náhodou. Potom to zatrhli. Roman nabízel výzkumáku, aby si ověřili jeho poznatky. Zdělili mu, že pokud se na to podívají, bude jim za to muset lepit peníze. Tedy je platit. Potom o tuto metodu neměli zájem. Přitom výzkumák by měl jako jeden z prvních prověřovat jakoukoliv metodu. Včelaří touto metodou hromadu let. Zkuste jen tak letmo něco napsat do redakce Včelařství o Rašové metodě a vícekrát si tam už neškrknete. Je s podivem, že o tuto metodu jeví zájem zahraniční svazy. Ten náš ne. Nebudu nyní konkrétní, ale vím, co nyní Roman chystá, pokud se mu to letos podaří dotáhnout do konce, každý včelař se dozví, jak s ním zacházel výzkumák, svaz a redakce včelařství. Vůbec bych se nedivil, kdyby se to dostalo i do západní Evropy, to bychom možná i viděli, kolik židlí by se začalo houpat. Kromě Norského zimování, které testuji na svých včelstvech, jsem začal letos testovat i Rašovu metodu. Nu uvidíme. Každopádně myslím si, že obě metody jsou pro obor včelařství přínosné.
Zdraví P.S

"Kdo máte zkušenosti se snůškou z jetele plazivého?"

Plazivý jetel se snad ani nikde záměrně neseje, na druhé straně roste skoro všude na trochu vlhčejších místech, takže jeho vliv bude velice těžko zjistitelný a odlišitelný od jiných zdrojů.
V literatuře se tuším uvádí jako dobrý zdroj pylu a spíše jako slabší zdroj snůšky. Pokud pozoruji, včely na něho létají hodně.
Asi bude dobrý zdroj snůšky na místech, kde je ho hodně a kde nic jiného nekvete, plochy s množstvím extenzívních luk, pastvin atd a bude poskytovat snůšku od června po srpen až klidně i září a později. Pokud na takovém místě nebude moc včelstev, může z toho být i docela dobrá pozdní snůška pro med, u mně na stanovišti pro med maximálně tak do poloviny srpna. Později už jsou u mně příliš chladné noci a zřejmě kvůli tomu už je produkce sladiny v přírodě maximálně vhodná jen jako podněcovací snůška zvyšující účinnost krmení, pokud se v té době nepřemnoží producenti medovice.
Co se týká čistě bílého, plazivého jetele, můj subjektivní pocit z něho je takový, že i tento jetel s kratšímu trubkami nejlépe meduje v suchším prostředí. Ideálně tehdy, když zemědělec louku poseče nebo pastvinu nechá vypást v době, kdy je dalších 14 dní vlhko a hodně prší a jetel se hodně rozroste i na suchších místech. A potom je další 2 - 4 týdny spíše sucho, takže bílý jetel kvete cca měsíc po sečení v spíše suchém prostředí jen s rosou....
Když v době kvetení bílého jetele nastane mokré počasí, jetel připadá mi že nemeduje.
Běžný luční jetel s hodně dlouhými trubkami je pro včelí snůšku vysloveně zabitý, pokud se nejedná o monokulturu větší rozlohy a pokud zároveň v době květu není velké sucho - zkušenosti z socíku z kočování na jetel.

No, já tady komunismus tahat nechci. Ale předsjezdová diskuze, co byla zveřejňována v zimě v Včelařství, mně připadla moderovaná velice podobným a účelovým způsobem, stejně jako to dělali za komunistů.
A kdyby mně docházela témata, tak bych tady prostě nepsal.

Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s nemocemi
chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký vážný
problém....
:-) :-) :-)
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, June 27, 2010 10:13 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
> přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s
> komisionálním léčením a zakázala se veškerá tvrdá chemie. Prostě by se
> nechalo evoluci schopných včelařů volný průběh. Neschopní by dříve či
> později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
> ČR převčelená, takže by úbytek včelstev nemusel znamenat nějaký vážný
> problém. Naopak si myslím, že chov silných včelstev spojený se schopnými
> včelaři by tento nedostatek vykompenzoval.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Zdravím Martine, co tvoří svaz a ZO ? Přece my včelaři, nebo snad ne? Ve včelařství tuším 2/2010 bylo psáno o Tovačovské ZO, jak si tam s nepořádnými včelaři vypořádávají, tak by to mělo být všude. Ano vše je jen v lidech, na funkcionářích svazu a ZO, pokud se problémy neřeší či opomíjejí, potom se nemohou staří včelaři divit, že mladí to vezmou do svých ruk, obejdou naštěstí bývalou vlastní ZO a ten problém úspěšně dotáhnou do konce sami, bez pomoci vedení ZO. Že tím nakydají máslo na hlavu těm funkcionářům přece nevadí, je to malá daň za to, že se problém vyřeší, aspoň kápnou božskou a začnou jednat jinak. Byl volební rok. Takoví funkcionáři s tím nechtějí nic dělat, protože chtějí být opět zvolení, prostě jak v politice, mít vlastní koryta. Mě jde o to, aby se problémy řešily, je mi jedno, kdo je v čele, mladí, nebo staří, musí se ale s problémy vypořádat rázně.

K p.Hrabákovi. CHápu jeho názor jako včelaře. Nemohu jej přijmout jako učitele včelařství. Co si má myslet začátečník, když mu učitelé včelařství říkají:
1. Jeden, že mu stačí, když mu na rozjezd stačí jeden oddělek ( přitom potřeba jsou nejméně 2-3)
2. Že jeden učí včelařit po staru a druhý moderním N způsobem
3. jeden vám tvrdí, že z květnového oddělku musíte mít do konce srpna kmenové včelstvo a druhý to kategoricky popírá.

Měli by učit stejné věci, věci, na základě kterých se posouváme dopředu. ( Vydra, Sedláček, Šefčík.. )
P. Hrabák se na mě nezlobte mezi ně nepatří. Můj názor.
Měl jsem možnost poznat svaz za poslední 3 roky. Změny jsou nutné. Přešel jsem do nové ZO a za 5 let se ukáže, jak moc mám dobrou pozici do funkce ve ZO, zatím na sobě musím neustále makat makat, makat. Odpovědnosti se nebojím. Také půjdu k oddělkům, navečer. Mám jich 10. Zdraví P.S

Pokud se podívám do předsjezdové diskuse, kolik článků je tam napsáno na obranu změn ve svazu? Pramálo. Myslím si, že vedení svazu se hodí kritika reforem, protože samo je konzervativní. Kritika reforem se mu hodí do krámu, reformy potlačuje. Jak v Bělorusku s prezidentem Lukašenkem. Ještě že na příznivce změn vedení svazu nestřílí z kulometů - to berte s humorem. Když nás tady bude polovina, nebo jen třetina, jen dobře, zůstanou tu jen ti schopní, co se dokáží starat. Náš včelař by jen bral, ale dávat se mu již nechce. Už vím, že zdejší včelaři pro mě moc konkurence nejsou. Snad jen 3. Dnes je tu prostě trh, kdo je dobrý a nabízí zboží a služby v normální ceně, přežije. Protože mám vystudovaný obchodní směr, vím, co na zákazníky platí. Cena je až to druhé, to první je kvalita a služby. Zákazník je již dnes náročný. A funguje to. Jinak těch jak se zde říká takyvčelařů se nebojím, jediné riziko, které pro poctivé včelaře vidím, je přenos nemocí včel. Takže moto zní: Ať nás je tu stále méně a méně, ale hlavně ať tu zůstanou jen ti schopní včelaři, co chovají silná zdravá hospodářství.
Zdraví P.S

lokvenc.petr:
Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s nemocemi
chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký vážný
problém.

___________________________________________________________

Vtipné, ale dost už s černým humorem.
Všichni jednou budeme důchodci, tak si jich važme a v budoucnu se nám to vrátí. Zato včelař je buď schopný, nebo neschopný. Prostě takovým se člověk rodí a tokovým je člověk vychován. Jak jednou zajede do určitých kolejí, těžko se pak mění. Není to otázka věku, ale tradic, prostředí a především povahy člověka.

//\/\\//

Trochu a jen tak z první jsem našel v publikaci: Drašar, Kodoň, Včelí pastva, str. 250-251. Vcelku však známá fakta. Haragsima ještě nemám ... Kolega Google taky něco vyhodil: třeba i tohle: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html. Pravda, o náletu včel to moc není a pro Vás to asi není nic nového. Ale třeba pro ostatní. Prý se dají vypěstovat i z koupených kaštanů. Jak je to s uváděnou cizosprašností či s nižšími kultivary, když není moc místa? Klidnou neděli. Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxx
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 6. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45510) (45511) (45512) (45513) (45514)

Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím.

Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
by se měla včelstva ponechat bez léčení. To by snad bylo možné ještě před
několika desítkami let, kdy byla ohrožována pouze tradičními, řekl bych
místními vlivy. V dnešní době, kdy technika zkracuje vzdálenosti nejen pro
lidi, setkává se příroda s cizokrajnými fenomény, proti kterým není
dostatečně vybavena, nebo které v ní nemají své přirozené regulátory, jako v
jejich domovině. Pro příklady nemusíme chodit daleko - králíci v Austrálii,
bolševník velkolepý ve střední Evropě, dovezené křížené včely v Americe.
Vždy je to pro místní přírodu průšvih. A tak naše včela sama nedokáže
vzdorovat roztoči varroa destructor, nebo broukovi tumida....
Bez léčení včel by nevymizeli jen "neschopní" včelaři, ale i ti ostatní ...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, June 27, 2010 11:56 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: cukr a svaz

> lokvenc.petr:
> Jak si tak pročítám konferenční příspěvky, stále více začínám být
> přesvědčený, že nejefektivnější stav by nastal, kdyby se přestalo s
> nemocemi
> chodit k lékaři a zakázala by se všechna léčiva. Prostě by se nechalo
> evoluci schopných jedinců volný průběh. Neschopní by dříve či
> později odpadli a rázem by ubylo spoustu problémů s nimi spojenými. Prý je
> ČR přelidněná důchodci, takže by jejich úbytek nemusel znamenat nějaký
> vážný
> problém.
>
> ___________________________________________________________
>
> Vtipné, ale dost už s černým humorem.
> Všichni jednou budeme důchodci, tak si jich važme a v budoucnu se nám to
> vrátí. Zato včelař je buď schopný, nebo neschopný. Prostě takovým se
> člověk
> rodí a tokovým je člověk vychován. Jak jednou zajede do určitých kolejí,
> těžko se pak mění. Není to otázka věku, ale tradic, prostředí a především
> povahy člověka.
>
> //\/\\//
>

Nic ve zlém, ale snad Vás čas dovede k poznání, že právo věnovat se svým
koníčkům mají všichni lidé, a nejen ti, které považujete za dokonalé...
S pozdravem
Petr.

--------------------------------------------------
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
Sent: Sunday, June 27, 2010 11:51 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Povechně

... Takže moto zní: Ať nás je tu stále méně a méně, ale
> hlavně ať tu zůstanou jen ti schopní včelaři, co chovají silná zdravá
> hospodářství.
> Zdraví P.S
>

Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
by se měla včelstva ponechat bez léčení.

____________________________________________________________

Tak to jste můj příspěvek pochopil zcela špatně. Nejsem proti léčení, ale proti tvrdé chemii (GABON, VARIDOL). Tato léčiva jsou sice velmi účinná (zpravidla) a jejich aplikace je poměrně dost jednoduchá, ale je spojená s nemalými komplikacemi v podobě rezistence a kontaminace včelích produktů. To je jeden z důvodů, proč se používají komisionálně. Nemyslím si, že by bylo správné umožnit volný přístup k tvrdé chemii. Naproti tomu např. u kyseliny mravenčí je z hlediska zdravotní nezávadnosti včelích produktů naprosto jedno, kolik se kyseliny aplikuje a zda se aplikuje správně. Proto když propaguji léčení včelstev bez komisí zároveň propaguji i zakázání používání tvrdé chemie. Liberalizace v tomto směru musí mít tuto pojistku, protože by se to také mohlo zvrhnout v masové nekontrolovatelné užívaní a nadužívání tvrdé chemie, což si zajisté nikdo nepřeje. Když jsou u nás zakázána antibiotika, proč bychom neměli jít ještě dál a učinit Český med ještě "papežtejší" (v podstatě již "čistý" biomed)?

MV

"Trochu a jen tak z první jsem našel v publikaci: Drašar, Kodoň, Včelí pastva, str. 250-251. Vcelku však známá fakta. Haragsima ještě nemám ... Kolega Google taky něco vyhodil: třeba i tohle: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html. Pravda, o náletu včel to moc není a pro Vás to asi není nic nového. Ale třeba pro ostatní. Prý se dají vypěstovat i z koupených kaštanů."

-----------------------------------------------------------

Několik článků o kaštanovníku od O.Haragsima se dá vyhledat ve starších číslech Včelařství a jeden v Moderním včelaři,psala o něm i J.Müllerová rovněž ve Včelařství.Podle těchto zdrojů kaštanovník meduje a v jižnějších krajích Evropy poskytuje snůšku.Já osobně jsem kaštanovníky v době květu pozoroval a bohužel musím říct,že jsem na něm nikdy včely neviděl,totéž mi potvrdil i jeden včelař z Litoměřicka,který má za domem celou alej.

K těm výsevům koupených plodů-podle literatury i mých zkušeností ztrácejí čerstvé plody velice rychle klíčivost,nejlepší je po sklizni hned zasít nebo stratifikovat,mě před lety z mnoha plodů dovezených z Nasavrk po pouhém týdnu skladování nevzešel ani jeden.

Kaštanovník podle truhlářů poskytuje velmi kvalitní dřevo,podobné dubovému,myslím,že v oblastech hojného výskytu je pěstován i pro produkci dřeva(které je mimochodem poměrně drahé).

Jinak je to nádherný dlouhověký strom,který se hodí do sadovnických a krajinářských úprav.

Zdraví Pavel

Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek.
Pavel

""""""""""Nic ve zlém, ale snad Vás čas dovede k poznání, že právo věnovat se svým
koníčkům mají všichni lidé, a nejen ti, které považujete za dokonalé...
S pozdravem
Petr.""""""""
To si mohu také vysvětlit tak, že Ti nedokonalí a neschopní, tato sotva přežívající většina mi tu nařizuje, jak se má pečovat o včelstva? Díky, ted už v tom mám jasno.

Také jsem ustoupil od tvrdé chemie. PaveN mi zde poradil na norské zimování jeden poznatek. Tak uvidím jak to dopadne.Nemusel bych potom vyřezávat rámky z dělničním plodem. Na velké včelnici jsem letos nedělal předjarní ošetření a ani na konci dubna nedával formidol. Ten budu nasazovat za 14 dnů. Letos jsem si naposledy objednal gabony. Od příštího roku chci používat KM a KŠ. Letos jen po tom pokusu zafumiguji varidolem, abych věděl, jak se pokus podařil. Dám vám potom vědět, jak to dopadlo.

Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe.
P.S

"Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek."

Doplňující dotaz, o kterém kaštanu to je? Kaštanovníku nebo kaštanu koňském?

"Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe."

-----------------------------------------------------------

Sám jsem to také řešil,určitě je škoda silné včelstvo zbytečně v podletí redukovat.Krmím sklenicemi,takže nechávám 2 nízké nástavky z letního stavu,jen z nich vyndám plásty,zbylé včely se vyvěsí v prázdném prostoru.Pokud bych je odstranil,přebytečné včely budou viset venku a postupně se vytratí,samo včelstvo si upraví svoji velikost podle nechaného prostoru.Zatím se mi nestalo,že by volný prostor vyplnily divočinou,ale z vyprávění vím,že se to při pozdní medovici(cementu)stát může,v krajích s pozdními snůškami je to riziko.

Zimovat ve 3N samozřejmě můžeš,včelám to neublíží,jen zbytečně víc plástů pochytá rezidua z léčení.

Zdraví Pavel

Nenacházím důvod, proč by se v podletí včelstva měla zužovat. Tyto praktiky jsou v podstatě pozůstatky tradičního včelaření z dob klasických úlů (v nich se zužovalo nejen v podletí, ale i na podzim a na jaře) a v dnešní době již začínají ztrácet význam. Hlavní opodstatnění této činnosti je odběr starého díla a přisunutí centra včelstva blíže k hlavnímu česnu. Pokud je hlavní česno dobře střeženo, případně zavřeno, zúžení kvůli odběru starého díla se může provést až na podzim (konec září, říjen). Je to výhodnější, protože tehdy jsou včelstva již prakticky zcela biologicky zazimovaná (valná většina včel jsou už včely zimní). Díky tomu se může tato jednoúčelová činnost spojit s efektivním posilováním včelstev oddělky, vyrovnáváním síly a výměnami matek (u včelstev bez plodu stačí na podzim přidávanou matku po propuknutí osiřelosti pouze pustit očkem přímo mezi včely).

Tísněním včel v úle lze poměrně "krásně" oslabit včelstva. V produkčním období se včely vyrojí, v podletí nadbytečné včely prostě umřou. Přitom se ještě mohly podílet na zpracování cukerného roztoku a výchově zimních včel. Když porovnávám svůj provoz s provozy včelařů z mého okolí a z doslechu, jako vůbec nejjistější způsob podstatného oslabení včelstev se mi jeví krmení konec srpna a v září nebo podněcování místo řádného zakrmení a také slabé zakrmení začátkem podletí a dokrmení až v září. Vycházím z toho, že běžně zazimuji i více jak dvakrát silnější včelstva (po připojení oddělku jsou ještě silnější), než včelaři v mém okolí. Krmím ihned po medobraní, zužuji až začátkem října a chovám nejvýše dvouleté matky. Domnívám se, že ta síla je dána i tím, že včelařím v NN (jako jediný z mého okolí). Zajímavé je taky, že za 4 roky jsem až na ojedinělé výjimky nezaznamenal tzv. „dívčí války“. Nemyslím si, že bych měl nějaké „supervčely“, které mají geneticky podmíněnou tvorbu silnějších kolonií.

//\/\\//

Také se říká mlčeti zlato.

Větší kašatnovníkový les by měl být někde kolem Slatiňan, odkud mi asi před 20-ti lety dovezl dva odkopky můj přítel.
Další dva jsem později zakoupil, hlavně kvůli plodům. Již kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Minulý podzim jsem dal do země (asi 20cm hluboko) koupené kaštany ale žádný nevzešel. Přitom ořechy, které si na zimu schovávají myši asi stejně hluboko, již mnohokráte vzešly.

Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni


2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> _gp_
>
> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> dluho.
> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >>
> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> fantastický
> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
> z
> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> tam
> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto

Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka, ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.

Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový, pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý, pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie , prinášajú peľ a možno i nektár.
Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13 símensov.

Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým zničí púčiky prinášajúce plody.
Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.

Obávám se, že v tomto případě je to přehnaný optimizmus. Byznis zůstane byznisem.

Este dodam, ze nalet vcel a jineho hmyzu byl vcelku vysoky.

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Pokud by bylo nějaké pojednání o
> náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto
>
> Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden
> som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v
> lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po
> výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
> južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka,
> ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a
> orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.
>
> Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často
> včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné
> oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď
> včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový,
> pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý,
> pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím
> úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie
> kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie ,
> prinášajú peľ a možno i nektár.
> Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom
> gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13
> símensov.
>
> Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na
> podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože
> zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby
> treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo
> práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým
> zničí púčiky prinášajúce plody.
> Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských
> úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.
>

Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
za foto a snahu.
_gp_

27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
>
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
>> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
>> _gp_
>>
>> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
>> dluho.
>> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
>> >
>> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >
>> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
>> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
>> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> >> > A co plody? Zuzitkujete?
>> >> >
>> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >> >
>> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>> >> >>
>> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
>> fantastický
>> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
>> z
>> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
>> tam
>> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
>> >> >>
>> >> >> _gp_
>> >> >>
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >> --
>> >> ___
>> >> / __| _ _
>> >> | (_ || || |
>> >> \___|\___/
>> >> ____
>> >> | _ \ __ _
>> >> | |_) / _\ |
>> >> | _ /\__/_|
>> >> |_|
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zadny problem, stejne nedele = nudny den. Na dvore mame podobne zlotou
broskev? Nevite, v cem muze byt problem?

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
> za foto a snahu.
> _gp_
>
> 27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> > http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> > http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> > http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
> >
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> >> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> >> dluho.
> >> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody
> budou
> >> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >> >
> >> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> >
> >> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >> >>
> >> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> >> fantastický
> >> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu.
> Musí
> >> z
> >> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> >> tam
> >> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou.
> Kvůli
> >> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,
> >> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >> >>
> >> >> >> _gp_
> >> >> >>
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >> --
> >> >> ___
> >> >> / __| _ _
> >> >> | (_ || || |
> >> >> \___|\___/
> >> >> ____
> >> >> | _ \ __ _
> >> >> | |_) / _\ |
> >> >> | _ /\__/_|
> >> >> |_|
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP

Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono

Tak to tak udělám, budu zimovat ve 3N 39/24, ušetřím také prostor u sebe v kumbálu na uskladnění nástavků. Taky vycházím z toho, že matky v podletí mohou zaklást více prostoru, budou mít o 1N navíc podle libosti. Opět se posunu o kousek dopředu. P.S

Moje zkušenost: 19.5 2009 se přenala v místě kde mám včelstva bouřka s kroupama asi v 2 km pruhu, přičemž mé včelstva byla v ose tohoto pruhu. Ještě 2 dny poté byly v příkopě kroupy, které tam připlavila voda. Akorát kvetla řepka. Po bouřce jako kdyby ji někdo usekl asi 60 cm nad zemí. Listy stromů osekané, třešně, jablka na zemi, vrchoky jehličnanů rovněž oholeny. Tak to je letos konec medování, producenti medovice jsou pryč, říkám si. Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr. Tak nevím.

Diskuize začala o kaštavníku setém či jedlých kaštanech, které rostou v Nasavrkách. Prý by měly být vysazeny dva./ osobně mi to doporučovat ing Haragsim, měl je také za chalupou, velké stromy, ne keře/ Jednodruhové snůšky jsou v jižních oblastech. Medu je snad dost, ale mně nechutnal,někdo by možná hodnotil jako odporný, možná že jde jen o zvyk.
Jetel bílý, plazivý, skalňák možná i jiné názvy / neznám přesné pojmenování jednotlivých ruhů/ U nás ho sejí i na semeno, nálet včel je celkem bohatý /ono v té době nic moc dalšího nebývá/ Kolik je z něho medu nevím, ale je určitě výborná letní podněcovačka či slabší krmení. Na snůšku by ho muselo být mnohem větší množství. Protože je menší, drobnější, rourky nejsou tak velké jako u červeného, aby včely je nezvládly, spíše záleží na půdních a povětrnostních podmínkách.

Mám také kaštanovníky jedlé. Jeden jsem koupil , jako malý stromek , další jsem si vypěstoval z kaštanů koupených v Globusu - a prý to nejde. Vloni jsem si koupil další kousek , roubovaný s panašovanými listy , ale zatím žádný z nich nekvetl. Známému ale kvete a je prý olepený včelami. Plody prý mívá , ale jsou velmi malé.

To je hrozně hluboko. Orientačně se semena sejí asi tak hluboko , jako je velikost toho semene.

Našel jsem na stránkách obce Modrý Kameň nějaké fotky. Díky Antoni.
Také jsem našel rozpočet na údržbu a ochranu nasavrckých kaštanů.
Prakticky základ by byl. Teď mi není jasné jakou roli hraje příbuznost
jedinců vedle sebe. Také jakým způsobem ji asi snížit. Semenáče mám
normálně z pultu z hypermarketu. Klíčivost byla takřka 100%. Takže
jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

_gp_

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP
>
> Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia
> gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom
> kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo
> národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou
> EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu
> ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono
>

Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

---------------------------------------------------------

Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti má.

Zdraví Pavel

Co nato kdo řeknete? G.P.

Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva, aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden, aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?

"Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr."

Ještě minulý týden jsem se koukal, kde na poli řepka v květnu za deště polehla, nyní obráží a znova kvete. V žádném případě to není tak husté kvetení jako normální, ale v případě větších takových ploch v blízkosti včelstev by to mohl být zajímavý zdroj pylu. Nebo zajímavý doplňkový zdroj sladiny buď jako podněcování , pokud snůška není nebo jako přimíchaný med do medu z hlavní, nyní zřejmě medovicové snůšky.
Pokud zemědělci nepoužijí postřiky na dozrávání semene či čím řepku v dobe zrání lusků stříkají.

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších stromů v intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí buď vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou složením silně pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.

Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.

Dobrý den jak to vypadá se snůškou?
------------------------
Podkrkonoší - zatím létají a něco přibývá. Je vidět medovici na listech - m.j. lípa, a včely nosí.
Med je víceméně tmavší, ale podle pylu je někde v doletu snad i svazenka. Nebo teď kvete něco jiného s modrým pylem?
Váhu ještě nemám, kolega měl minulý týden +3kg za asi 5 dní.

Karel

"Med je víceméně tmavší, ale podle pylu je někde v doletu snad i svazenka. Nebo teď kvete něco jiného s modrým pylem? "

U nás místy už kvete před cca měsícem zmiňovaný kakost luční.

Myslím, že to bývá i 2-3 násobek velikosti semene, ale vycházel jsem z toho, že ty ořechy, co vzklíčily a mají podobnou velikost, byly opravdu v takové hloubce. Ani kaštany, které jsem dal do vody a nechal v teple, nevzklíčily, tak asi jejich klíčivost značně klesá s dobou sklizně.

Roubovat určitě jdou , ten s panašovcanými listy je roubovaný.

Sever Jižní Moravy (Malá Haná) - 1 včelstvo na váze (váženo vždy večer):
St 23.6. + 0,35 kg
Čt 24.6. + 0,60 kg
Pá 25.6. + 1,00 kg
So 26.6. + 1,40 kg
Ne 27.6. + 0,55 kg

Sever Jižní Moravy (Malá Haná) - 1 včelstvo na váze (váženo vždy večer):
St 23.6. + 0,35 kg
Čt 24.6. + 0,60 kg
Pá 25.6. + 1,00 kg
So 26.6. + 1,40 kg
Ne 27.6. + 0,55 kg

Naprostý souhlas ...
Jakožto kronikář našeho "včelího" spolku se "vrtám" ve spolkové kronice (je tam zaznamenáno už skoro 100 let) a nacházím řadu dokladů o tom, jak v minulém století obce (spolek zahrnuje obcí více) spolupracovaly se včelaři při výsadbě. A spolek sám od nějakých 30. let minulého století v podstatě každým rokem objednával kdesi semenáčky a sazenice a po dohodě s obcí, správou povodí či s těmi, kdo tehdy spravovali les, je vysazoval. Dokonce jsou tam i domluvy s místními rolníky a hospodáři o osévání včelařsky zajímavou setbou. Ono to často bylo i tím, že třeba hajný či onen rolník či někdo ze zastoupení obce byli sami včelaři... Ale mělo to logiku a zřejmě i jistý efekt. Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ... souvislosti jsou široké. Ale je to zajímavé téma v mnoha aspektech (např. čím více medonosných rostlin, tím více dobrého medu pro místní komunitu ...)
Medový tedy týden! Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 6. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45550) (45556) (45558)

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...

Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ...
------------------
osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel.

Karel

"osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel"

----------------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,existují tu zemědělci,kteří mi hlásí,co kde zaseli a jestli bych neměl zájem si na jejich kulturu přisunout včely.
Jinak tady u nás nevím o nikom,kdo by masivně vysazoval dřeviny atraktivní pro včely,navrhoval jsem to místním zastupitelům.Když se po čase rozhoupali,tak vysázeli hlavně jasan ztepilý,který už poslední dobou docela slušně zaplevelil každou možnou plochu.Těch pár evodií,co jsem vysázel já sám,to tu těžko vytrhnou.

Zdraví Pavel

----- Original Message -----
From: "Vaek Ducháč" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 28, 2010 7:50 AM
Subject: snůka


> Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na
> váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.
>
> Ano ,tato informace je pravdivá,jsou některé lokality kde je přínos ještě
> větší.Létají hlavně na les,na puklici poloskrytou a též je medovice na
> listnáčích hlavně lípa. František Šaněk.

Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami zakládání a´údržby zeleně.
Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně píšete? Protože v
těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo, ikdyž to tak zvenku
vypadá. Např. organizování občanských výsadeb. Někdo vždy musí i ty
sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v Lednici to vidím tak, že
se místo toho postavily lázně na pozemcích školek a druhá množárna na
opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy často na stanoviště a
prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola na třetím výjezdu z
Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety když jsem zakládal
nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a znalců kam co do městkých
a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako lukrativní práce
budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v krachu, protože
semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a školáků (státních a
polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_

2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...
>