Včelařská konference

Víte snažím se vždy věci zjednodušovat, protože v podstatě nic není
jednoduché. Pokud vezmu problém četnost tichých výměn u chovů
matek.Nemůžu odpovídat tak, že budu ekonomičtější když nahradím rojení
tichou výměnou. Rojení je jedna věc a tichá výměna druhá. Rojení se dá
vcelku při jistých podmínkách zvládnout, excesivní případy jsou hlavně
zapříčiněny rukama a hlavnou včelaře.

Pokud včela dokáže v původních vlastnostech TV, musím se ptát co tedy
selekce sleduje? Jde o zachycení a využití právě probíhající evoluce
TV nebo svévolnou genetickou modifikaci na úrovni vnějších vlivů? Mám
zato, že na tichou výměnu má zásadní vliv podávaná potrava (dodávání
zásob) hlavně při podněcování zjara a také v podletí. Má nani
zvyšující vliv i KM, KŠ. Proč se mi zvýší na stanovištích TV, když si
vytvořím pokusné skupiny a dodávám do zásob cukr? Není tedy TV
důsledkem podávání krmiv jak primární cestou, tak i sekundárně přes
ošetřovatelky matek? (např. těstem v klickách) Je známo, že vývoj
jedince nekončí líhnutím, ale zlomem ke stárnutí. U včelích matek to
je také tak. Před zlomem se vyrojí za zlomem se uskutečňuje TV.

_gp_

2010/5/26 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:

> Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení
> většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný
> materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových
> opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není
> to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1
> nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na
> trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na
> poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta
> prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých
> chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není
> tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
> Zdraví Pavel
>