Včelařská konference

Ale mne se jednalo oto, kde jaká kakost nyní u nás kvete. No a jestli
by bylo z toho místa foto, bylo by to nejlepší. Za odkazy a soubory
děkuji.

_gp_

2010/5/29 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
> Když tam napíšete Kakost luční foto objeví se také
>  J.B.
>

Takže už v tuto chvíly u Vás kvete kakost? Mne se jednalo o obrázek -
foto z těch u Vás rozkvetlých ploch, co Vám dávají nyní med. U nás
jsou jen tak sporadicky kolem cest a vlastně ji mám mimo jiné i jako
signalizační rostlinu.

_gp_

2010/5/29 Jarek <e-mail/=/nezadan>:
> Kakost luční--modře kvetoucí,u  nás pod Orl.horami na lukách hojný...
>


> dokvétají jabloně a na
> lukách kakost,kozí brada pryskyřník, ze stromů ještě jírovec-kaštan
> koňský,všiml jsem si prvních kolonií mšic na javoru klenu,a na buku,na
> smrku zatím nic..--tak uvidíme....

Jan Bűrgel napsal:
Včely slídí a začaly vykrádat 1 oddělek....
----------------------------------------------------------
Hlásím stejný stav. Oddělek jsem zalígroval a za nějakou chvíli se pustily do dalšího. Tak jsem oddělky zalígroval radši všechny. Mezitím jsem lupičky tak nějak povypouštěl ven. Co s tím? Stačí je nechat třeba den zavřené? Zkusej to pak lupičky u stejných oddělků po paměti znovu? Musí se loupené oddělky dát o kus jinam? Snůška je tady teď tak nějak na střídačku ano/ne a dospěláci neví co by kde sebrali a tak se v těch volných chvílích dali na loupení. Ať se daří, Libor.

Když tam napíšete Kakost luční foto objeví se také
J.B.

Když tam napíšete Kakost luční foto objeví se také
J.B.

Napište do vyhledávače Google :
Geranium pratense foto a objeví se vám krásné fotky
J.B.

Jih Prahy.
dnes na váze +1kg
Včely slídí a začaly vykrádat 1 oddělek ( samozřejmě je to moje chyba)ale tato loupež v květnu je mojí prví životní zkušeností.

Ten modrý kakost, lat. geranium pratense je v české rep. velmi běžný. Kvete většinou modře a někdě světle modře až bíle. Znam ho dlouho a v poslední době jsem zaznamenal jeho modrý pyl a tmavý řídký, velmi lahodný med.
Roste v lukách a příkopech pravidelně kosených a u mne v otavách předloni jeho druhý květ po seči asi v červenci byla přínosem asi 5-10 kg výborného medu. (nevím proč jsem si jej dříve nevšiml, asi jsem přínosy nektaru s modrým pylem přisuzoval vice )
J.B.

Pěkně jste se rozohnil pane Vaclavík.
Máte úplnou pravdu.
Bohužel nemám návod jak z tohoto bludného kruhu.
Cesta vystoupit ze svazu přátel tohoto nešvaru asi není řešení.
J.B.

Kakost luční--modře kvetoucí,u nás pod Orl.horami na lukách hojný...

Kakost luční----modře kvetoucí-u nás pod Orl.horami hojný

Pokud si pamatuji, tak před několika málo lety byly změněny parametry pro výběr učitelů včelařství svazem.
Důsledky jsou katastrofální. Přestárlí včelaři přednáší, nebo spíše blábolí své desetileté zkušenosti o včelaření v zastaralých úlech a předvádějí své zlepšováky - ukazují své oddělení hraček. Pokud se jich zeptáte na rotaci nízkých nástavků, tak jste jejich doživotní nepřítel. Asi lepší variantou je si koupit literaturu z mendelky od ing. Přidala a ing. Čermáka a studovat sám. Pokud ovšem někdo speciélně nepotřebuje nějakou smlouvu se svazem, či peníze za přednášky. (Svaz si rozvracet nenecháme. Křičel do mikrofonu na včelařské pouti na sv. Hostýně v tu dobu pan předseda Sojka).

Pro pana Pazderku: Zadejte botanika.wendys.cz/ U nás převážně kakost luční. J.

Zdar, šel by více přiblížit ten kakost? Jako druh kakost mne naprosto
fascinuje a rád bych třeba fotku a nebo jiné. Díky.

_gp_

29.5.10, Jarek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdar,
> včera pro mně neuvěřitelných 9 kg,po 14 denním půstu si to asi zasloužíme
> tady pod horami,kvete řepka-je teprve v polovině,dokvétají jabloně a na
> lukách kakost,kozí brada pryskyřník, ze stromů ještě jírovec-kaštan
> koňský,všiml jsem si prvních kolonií mšic na javoru klenu,a na buku,na
> smrku zatím nic..--tak uvidíme....
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Na to jsem zapoměl a psal jsem o tom i před lety. V těchto včelstev chovat prakticky nejde. Na to já mám několik ležanů a produkční včelstva tím nezatěžuji.Zítra jdu vytáčet a plnit plemenáče, tak jsem na tu vodu zvědav. Každopádně mít v konvích 22% o tom se nedá říct nic jiného než prů... . Asi se bez umělého dosušení v budoucnu neobejdeme a čím dřív se kdo na to zařídí tím líp! Nejlépe už včera!!! Zdraví R. Stonjek

Zdravím,
váha překročila 90kg, kilogram přínos deně,řepka je u konce,zavičkovaný med 22% vlhkosti.Opavsko.

V tomto případě jde zřejmě o rojivé včely geneticky, nebo malo prostorné úly. Krańka vyžaduje minimálně 30 klasiských rámků
Pomůže výměna matky z dobrého chovu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <bg1gt/=/seznam.cz>
> Předmět: Poroje
> Datum: 28.5.2010 22:11:47
> ----------------------------------------
> Ahoj kamarádi, včelařim asi dva roky. Začínal jsem s jední včelstvem a dnes
> jich už mám 6. Příčina je, že mají poroje a co jsem si jako začátečník
> myslel, že vylíhlá matka zlikviduje zbylé matečníky u mých včel nefunguje.
> Poraďte co mam dělat, abych neměl každý květen "prázdné úly a včely na
> stromech." diky Petr
>
>
>

Zdar,
včera pro mně neuvěřitelných 9 kg,po 14 denním půstu si to asi zasloužíme tady pod horami,kvete řepka-je teprve v polovině,dokvétají jabloně a na lukách kakost,kozí brada pryskyřník, ze stromů ještě jírovec-kaštan koňský,všiml jsem si prvních kolonií mšic na javoru klenu,a na buku,na smrku zatím nic..--tak uvidíme....

Hm, schválně jsem se kouknul na "naše" agáty, tady na severní Moravě. Lístky sotva třetinové, větvě zdálky jakoby holé pupeny úplně malinké, odhaduji rozkvět agátu tady nejdřív tak za týden.

Křapka: nerojení- Má .. ještě jeden aspekt. Chov matek je třeba zakládat buď v osiřelci nebo v sádce. Takto vedená včelstva se velmi obtížne dostávají do chovné nálady.

Uvědomil jsem si tento fakt= nižší chovné nálady mých včel až když jsem si to od vás přečetl, je to pravda.
J.B.

To gratuluji k takovému přínosu 7 kg.
Mám decimáklu a těšil jsem se na to že budu mít málo závaží a místo toho :
U mne na jihu Prahy byl letos největší přínos jen 3 kg z 2km vzdálené řepky a včera bylo tak 1/2kg.

Agát kvete v udolí Vltavy což je 250m daleko a necelých 200m výškový rozdíl ale včera tam ještě nezačaly včely chodit.
Loni touto dobou jsem již měl skoro polovinu medu v konvích.
J.B.

"Děkuji za rady určitě vyzkoušim všechno, od jednoho včelaře jsem slyšel, že je to špatné včelstvo a že pokud z něj pochází všechny ostatní, tak bych měl vyměnit všechny matky jinak se toho nezbavim."

To je možné, ale jen se včelami od včelaře, který včely rozmnožuje dlouho výhradně roji a včelstva s tichou výměnou u něho skomírají. Pravidelné mnohonásobné rojení bývá taky znakem malého prostoru pro plod nebo nesprávného ošetřování včelstev, například příliš radikálního přidání mezistěn příliš brzy, kd včely na mezistěny nejdou a tísní se na původních rámcích.
Jinak ale v dnešních nástavkových úlech s dostatkem prostoru by v běžných letech mělo být rojů málo.

Děkuji za rady určitě vyzkoušim všechno, od jednoho včelaře jsem slyšel, že je to špatné včelstvo a že pokud z něj pochází všechny ostatní, tak bych měl vyměnit všechny matky jinak se toho nezbavim. Myslíte že je to možné. Jinak včeli jsou to mírné a velice dobře se s nimi pracuje.

>Má to ale nevýhodu, budeš li chtít vidět roj, musíš jít na čumendu k sousedovi. Rozsáhlým teoriím se raději vyhni obloukem, letos všichni teoretici mají vysoké žebříky a z nebeských výšek nám posílají zprávy jak jim jejich teorie spolehlivě fungují. Tahle finta je až podezřele spolehlivá. Ať se daří! R. Stonjek<
------------------------------------------------------------
Má to ještě jeden aspekt. Chov matek je třeba zakládat buď v osiřelci nebo v sádce. Takto vedená včelstva se velmi obtížne dostávají do chovné nálady. Promiň Rudo, že Ti do toho kecám.
JK

http://www.vcelarska-stanice.cz/cenik-matek.php chtěl bych si vzít odsud, ale nenašel jsem tam žádné info který druh tam chovají. Mám jen 2 včelstva s jednou matkou jsem spokojen, ale druhá je z lonskeho roje a je mensi a moc neklade a spíš tak trubčinu.

Je to velmi jednoduché. Půjč si Včelařství 2007 z toho velmi orientačně č. 5 a snad 11 a tam nastuduj článek Chovem trubců k vyšším výnosům což je 1 list A 4 a v zimním vydání máš podrobný rozbor proč to funguje. Pak je nutné to vše přesně dodržet. Má to ale nevýhodu, budeš li chtít vidět roj, musíš jít na čumendu k sousedovi. Rozsáhlým teoriím se raději vyhni obloukem, letos všichni teoretici mají vysoké žebříky a z nebeských výšek nám posílají zprávy jak jim jejich teorie spolehlivě fungují. Tahle finta je až podezřele spolehlivá. Ať se daří! R. Stonjek

"Ahoj kamarádi, včelařim asi dva roky. Začínal jsem s jední včelstvem a dnes jich už mám 6. Příčina je, že mají poroje a co jsem si jako začátečník myslel, že vylíhlá matka zlikviduje zbylé matečníky u mých včel nefunguje. Poraďte co mam dělat, abych neměl každý květen "prázdné úly a včely na stromech."

Včely si vyberou jednu matku, ostatní zlikvidují a ukončí rojení až tehdy, až uznají, že mají málo včel, málo zásob, na zbývající včely dostatek prostoru, případně dostatek mezistěn k vystavění.
Může to být po vyrojení staré matky, prvního roje stejně tak jako po vyrojení mnoha porojů, kdy v úlu zůstane hrstka včel s poslední neoplozenou matkou.
Včely se tedy musí po vyrojení zásahem dotlačit k ukončení rojové nálady.
Dříve se doporučovalo včely rozebrat a zlikvidovat všechny matečníky kromě jednoho nejlepšího. Jenže za prvé nejlepší matečník mohou poznat jedině včely, za druhé pokud už byla nějaká matka vylíhnuta, stejně nejspíš unikla pozornosti včelaře a včely se tak mohly ještě vyrojit.
Dneska je jemné opatření přidat včelám, trochu proložit s plodovými plásty, nástavek mezistěn, úl má najednou na stávající včely hodně prostoru a mezistěny pro stavění a tak může rojovou náladu zrušit.
Jistější opatření je většinu plodových plástů s většinou matečníků odložit do jiného nástavku jako oddělek, v úlu nechat jen pár nejlepších matečníků a zase doplnit mezistěnami. V úlu tak zruší rojovou náladu plus zbude oddělek s další včelami vybranou matkou plus případně chycený roj.

Přeji hezký víkend a chtěl bych upozornit, že ve škole v Nasavrkách bude od září otevřen kurz pro nové učitele včelařství, pokud se přihlásí dostatečný počet zájemců. Přihlaste se pokud máte zájem o tuto práci a nebo doporučte včelařům o kterých víte, že mají co říci a mají dobré schopnosti předávat zkušenosti ostatním. Učit včelaře mohou zase jenom včelaři a to za nás nikdo neudělá.A dobrých učitelů není nikdy dost. Vím, že i zde na konferenci je celá řada šikovných včelařů a tak je vyzývám přihlaste se a nebo tuto možnost předejte ostatním. Vašek Ducháč.

Ahoj kamarádi, včelařim asi dva roky. Začínal jsem s jední včelstvem a dnes jich už mám 6. Příčina je, že mají poroje a co jsem si jako začátečník myslel, že vylíhlá matka zlikviduje zbylé matečníky u mých včel nefunguje. Poraďte co mam dělat, abych neměl každý květen "prázdné úly a včely na stromech." diky Petr

Zdravim,
dneska jsem byl na stanovisti kde jsem udelal dva oddelky a vlozil matecniky
larvene zacatkem kvetna - tam matky kladou...

doma v plemenaci matka klade...

u dedy, kde jsem matky choval, jsem v plemenacich vcera a dnes matky
zahledl, ale vajicka jeste ne, mam tam 5 plemenacu a uz to zacina smrdet
neuspechem... Ty plemenace tam mam pod stromy ve stinu coz si skoro rikam
ze letos neni vyhodne.

K tomu mam pet oplodnacku jako rezervu kde nevim a ta predpoved pocasi
radost neprida...

T.H.


2010/5/28 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>

> Chci se zeptat jak se vám daří chov matek v tomto deštivém počasí?
>
> Chtěl jsem začít koncem dubna byla zima a protože bylo již všade ve všech
> úlech plno trubců nebylo letos možno využít výhody přečíslení vlastními
> ušlechtilými trubci tak jsem nespěchal.
> Chtěl jsem začít chovat začátkem května ale nejdříve byla asi týden silná
> snůžka a pak pršelo a prší až do dnes.
> Přece nebudu chovat v dešti.
> Měl jsem jednu tichou výměnu ale včelstvo ji v okamžiku zavíčkování
> matečníků zrušilo, tak mám dojem že chovná nálada ve včelstvech není.
>
> děkuji za odpověd
> J.B.
>

Zdar,
konečně trochu změna počasí,hlásím dnes na váze zatím přínos 7 kg...Orlické hory 500 m.n.m

"Akát produkuje dostatek nektaru již při 22-24 C. Nad 25 C příliš rychle odkvétá"

___________________________________________________________

Podle zkušeností z vltavského údolí,kde jsou skály nad řekou akáty přímo prolezlé,je nejlepší akátová snůška,když ze začátku je dosti chladno a vlhko.Rozkvetlý akát drží za chladna poměrně dlouho,a pak najednou přijdou tropické teploty,to je potom snůška jako hrom.Jeden takový rok jsem vytáčel řepku a druhý den ráno vrátil včelám vytočené souše.Přes den byly tropy,kvůli chovu matek jsem do jednoho takového včelstva šel k večeru,a vesměs všechny vrácené souše byly vydatně zacákány sladinou z akátu.Na jižní moravě se více projevuje kontinentální klima a celkově je tam tepleji,než na západnějším okraji našeho státu,takže tady spíš potřebujeme na akátový med vyšší teploty,také hodně záleží na poloze a půdě,na které ten akát roste.Přímo tady na slánsku jsou celkově velmi úrodné půdy,částečně písek,částečně jíl nebo opuka,akát zde není pravidelnou záležitostí,ale třeba loni byl,bylo na něj teplo a vlhko.Optimální teploty pro medování bych u nás posunul trochu výš(podle ing.Kamlera je to 28-30 C).
Zdraví Pavel

To si delate srandu :-)

o vigor chvatele singer tvrdi, ze jsou to bestije, ku...vy bodavy apod :-)
Ze singer je jina liga, neda se rovnat :-) Mrknete na stranky vigor do
zajimavosti ci perlicek a budete videt ktere vcely jsou in a kam se radi
vigor at se pobavit jako ja predevcirem :-)

Vigor byla take prvni kam jsem sel bez ochrany....

A jsou i jine veci co me na vigor bavi, treba v obdobi rojeni :-)

T.H.



> Osobne doporucuji Vigor, mne se osvedcily, na rozdil od Dolskych, ktere tak
> chvali v casopise ..... (takove bestie jako z Dolu jsem jeste nevidel,
> pokud
> bych ve svych zacatcich nebyl zapaleny vcelar, asi bych po teto zkusenosti
> se
> vcelami skoncil), do vigorek chodim bezne bez kuraku - v dobe snusky, u
> tech
> z Dolu bodaly i sedivky :( .
>
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

Tak na základě tohoto dotazu doporučuji oplozenou a o přidávání matek se ještě s někým poraď.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of flakatos
Sent: Friday, May 28, 2010 12:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Výběr matky /oplozená .../

Jakou matku bych si měl koupit pro své včelstvo oplozenou, neoplozenou, inseminovanou. Má to nějaký vliv na včelstvo? předem děkuji za odpověď.

Dne Friday 28 of May 2010 12:23:08 flakatos napsal(a):
> Jakou matku bych si měl koupit pro své včelstvo oplozenou, neoplozenou,
> inseminovanou. Má to nějaký vliv na včelstvo? předem děkuji za odpověď.

Pokud si to muzete dovolit, inseminovanou,
pokud tomu rozumite a nemate jen jedno vcelstvo.

Osobne doporucuji Vigor, mne se osvedcily, na rozdil od Dolskych, ktere tak
chvali v casopise ..... (takove bestie jako z Dolu jsem jeste nevidel, pokud
bych ve svych zacatcich nebyl zapaleny vcelar, asi bych po teto zkusenosti se
vcelami skoncil), do vigorek chodim bezne bez kuraku - v dobe snusky, u tech
z Dolu bodaly i sedivky :( .




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jakou matku bych si měl koupit pro své včelstvo oplozenou, neoplozenou, inseminovanou. Má to nějaký vliv na včelstvo? předem děkuji za odpověď.

U nás v Rokytně (Pardubicko) prší každý den, někdy i 2x... Všude máme vátinu a i ta je už nacucaná vodou. Docela jsem zvědav, jestli by po dlouhých letech mohla být medovice z borovic.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M.Fiar <mirafisar/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fw: chov matek v tomto detiv?m po?as?
> Datum: 28.5.2010 10:52:52
> ----------------------------------------
> Řekl bych, že úplně stejně jako minulé roky. Dělal jsem tři série, první už
> na přelomu duben-květen, a s žádnou nebyl problém. Celkem asi 50-60
> matečníků. Používám startér a dochov ve včelstvech nad mřížkou. Je pravda,
> že ikdyž spousta diskutujících si stěžuje na soustavný déšť, u nás
> (Plzeň-sever) to nebylo tak hrozné.
> MiFi
>
>
>

Řekl bych, že úplně stejně jako minulé roky. Dělal jsem tři série, první už na přelomu duben-květen, a s žádnou nebyl problém. Celkem asi 50-60 matečníků. Používám startér a dochov ve včelstvech nad mřížkou. Je pravda, že ikdyž spousta diskutujících si stěžuje na soustavný déšť, u nás (Plzeň-sever) to nebylo tak hrozné.
MiFi

Chci se zeptat jak se vám daří chov matek v tomto deštivém počasí?

Chtěl jsem začít koncem dubna byla zima a protože bylo již všade ve všech úlech plno trubců nebylo letos možno využít výhody přečíslení vlastními ušlechtilými trubci tak jsem nespěchal.
Chtěl jsem začít chovat začátkem května ale nejdříve byla asi týden silná snůžka a pak pršelo a prší až do dnes.
Přece nebudu chovat v dešti.
Měl jsem jednu tichou výměnu ale včelstvo ji v okamžiku zavíčkování matečníků zrušilo, tak mám dojem že chovná nálada ve včelstvech není.

děkuji za odpověd
J.B.

""To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "

Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo něco?


------------------------------------------------
Vruty jsou hlavičkou nahoru, na hraně, na které mají rámky položená ouška. Je také dobré, aby šrouby měly několik mm odstup od svislé hrany, aby šlo tuto "škvíru" občas proškrábnout od propolisu. Pokud vím, tak žádná fixace se v dolní části nedělá

Dole v nástavku není u mě žádné vymezení. Rámky se nekývají ani při přesunu. Při rozebírání se dají odtrhnout a poškozená trubčina je bez práce zrcadlem pro kontrolu roztoče na plodu. Takže jediné mínus je, že člověk musí trochu dávat pozor při vkládání rámků, při manipulaci celými nástavky jsem také žádné větší problémy s pohybem rámků neměl.
Přesné umístění rámků nad sebou - měl jsem kopu let mezerníky a za prvé to lákalo k různým nesmyslným pokusům s různými šířkami rámků a pak také nepřesné dorážení mezerníků, prostě výsledek byl vždy a všude rámky cik cak. Pokud máš patery včely, tak to řešit nemusíš a můžeš si hrát, pomalou manipulací lze dosáhnout dobrého výsledku v jakémkoliv systému. Další maličkost je překážející mezerníky při manipulaci, hlavně v medometu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 28.5.2010 09:20:19
> ----------------------------------------
> "To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam
> plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "
>
> Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo
> horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
> Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely
> nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění
> plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo
> něco?
>
> "V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi
> rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší ...
> připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky
> dobré, ale složitější výroba...
> Radek"
>
> Takže máte mezistěnu chycenou jen zavěšením do drážky nahoře? Jak Vám
> dostavují spodní část (pletu se, nebo jste nedávno psal, že úzké loučky byl
> Váš velký omyl - proč, když chcete docílit souvisle zastavěné plochy vč.
> mezer mezi nástavky?) S tou laťkou jsem měl na mysli jenom tenounkou,
> svisle přidělanou latičku jakožto základ pro volnou stavbu (jakoby místo
> proužku mezistěny, jenže by tam byla nafurt). Co by to ale kdy a v jaké
> části úlu udělalo s poměrem dělničiny a trubčiny (a taky nakolik by mi to
> vlastně vadilo) už je zase další otázka ;). Je to mě baví, jak je složité
> dobrat se jednoduchého včelaření :D
>
> Díky
> Honza Indra
>
>
>

"Kdo má horší zrak a klepou se mu ruce, může si poradit třeba takhle. Nutná je líheň matek.
A máte chov z vajíček.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/41444144ramek.jpg"
-----------------------------
Mohu doporučit, velice jednoduchá metoda, zvládne to i úplný začátečník, bez specializovaného nádobíčka (stačí ostrý nůž, laťka a drátek), a s velkou úspěšností.
Napadá mě, že by možná bylo rychlejší připevnit podřez k laťce nástěnkovými špendlíky, namísto přivazování drátkem.

"To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "

Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo něco?

"V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší ... připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky dobré, ale složitější výroba...
Radek"

Takže máte mezistěnu chycenou jen zavěšením do drážky nahoře? Jak Vám dostavují spodní část (pletu se, nebo jste nedávno psal, že úzké loučky byl Váš velký omyl - proč, když chcete docílit souvisle zastavěné plochy vč. mezer mezi nástavky?) S tou laťkou jsem měl na mysli jenom tenounkou, svisle přidělanou latičku jakožto základ pro volnou stavbu (jakoby místo proužku mezistěny, jenže by tam byla nafurt). Co by to ale kdy a v jaké části úlu udělalo s poměrem dělničiny a trubčiny (a taky nakolik by mi to vlastně vadilo) už je zase další otázka ;). Je to mě baví, jak je složité dobrat se jednoduchého včelaření :D

Díky
Honza Indra

http://pictureup.cz/picture/verejny/10091009klick.jpg
Zas se bude hlídat
Haf

Ale o dost líp se odečítají spady, není to promícháno mrtvolkami a včely roztoče nezkreslují úklidem. Taky vzorky na varroázu, posílané začátkem roku jsou podstatně lepší bez mrtvých včel (i když popravdě řečeno si myslím že tohle celé je v mnoha případech zbytečnost, spočítám si to líp sám a vím u každého včelstva... ale uznávám ne každý má zdravý zrak a málo včelstev, že to upočítá).
Takže síťované dno zas jako takový přežitek nevidím - když tam moc fičí vlhký vzduch, není nic jednoduššího, než dát podložku + případně lehce utěsnit ;) Mám oba typy a síťované dno mi vyhovuje líp. Zkrátka každý dle svého gusta a mě tenhle výstřelek naopak slouží dobře.





----------------

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek :
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>

"Také tam mám okénka na pozorování , co se ve včelkách děje. Když musím nasadit starší nástavek bez oknav , jsem nešťastný - úplně bez informací."

Přesně takové dojmy mám taky. Záleží asi dost na konstrukci nástavku, ale mě to třeba zas tolik práce nepřidělalo, udělat z jedné strany (vzadu) okýnka. Používám styroduráky podle Ing. J. Jindry - horní, dolní rám, mezi to vlepené desky ze styroduru. Stačí nalepit jen přední a boční stěny a zadní stěnu nechat volně výsuvnou. Na líci vnitřní stěny nástavku pak silikonem přilepit plexi nebo skleněnou stěnu. Ta zadní styrodurová deska se jen do zbylého prostoru zasouvá a vyčuhuje o tloušťku toho plexi z půdorysu nástavku. Akorát tak aby se za ty hrany dala snadno vytáhnout.
Je to nádhera moct sledovat včely, aniž by se jim do toho člověk hnípal a rušil je (i v zimě), mám plásty na studenou stavbu, takže vidím obsazenost uliček v jednotlivých nástavcích, částečně i postup stavby mezistěn atd. Chodím se tam dívat i s tříletým klukem bez klobouku bos.
Takže okýnka rozhodně doporučuji!

Akát produkuje dostatek nektaru již při 22-24 C. Nad 25 C příliš rychle odkvétá. To nám ale letos nehrozí. Bohužel od pondělí hlásí ochlazení na 12-16 C. Tak snad to nebude trvat dlouho.
Bronislav Gruna

P. Krátký: K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.

No možná to bude v tom rozdílném materiálu úlu. Ve skleníku je taky vlhkost i když tam je teplo, voda prostě nemá kudy utéct a sráží se na skle.( ve skleníků )proto musíte větrat a větrání není tolik účinné, když je venku vlhko. Dřevo může tuto vlhkost absorbovat a při vhodných podmínkách odpařovat povrchem. Uzavřením otvorů ze zabrání vstupu vzdušné vlhkosti a její následné absorbace medem.

Tom


Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit

Pokud výzkumný ústav řeší hustotu medu takovým způsobem, tak se tomu divím.
Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem. P.Z.

Súhlasím, niekedy si neuvedujeme, že veľký prísun vlhkého vzduchu (a nočný vzduch býva naozaj vlhký) v noci, keď sieťové dno včely zvlášť pri chladnejších ránach (aj dnes bolo len 11°C) neobsadzujú a tento vlhký vzduch môže odovzdať do nezaviečkovaných buniek s medom svoju vlhkosť.
Ja som nikdy s týmto problém nemal, práve preto, že úľové dná mám uzavreté.

"Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

U mě je to letos přesně naopak.Protože si také potřebuji uvolnit místo na akát,tak musím odtáčet,ale převážně nezavíčkované zásoby,ve kterých je často med hustější,než v těch zavíčkovaných,měřil jsem si vodu,a rozdíly jsou mnohdy značné.Staré pravidlo o zavíčkovaných plástech=zralý med několik posledních let neplatí. Nechci a nemůžu si dovolit znehodnocení části medné produkce,takže musím sledovat nejen kvantitu,ale i kvalitu.Letos jsem naměřil v jednom případě naprosto neuvěřitelnou hodnotu(už jsem tu o tom psal),a to 25% vody v ZAVÍČKOVANÉM medu,je to vůbec možné?Problém je,co s tou zavíčkovanou řídkou řepkou,tohle se nesmí dostat zákazníkovi na stůl.Je určitě na místě podotknout,že část celozasíťovaných den mám,ale všechny jsou uzavřené podložkou,očka mám také,ale otevřené jen v mednících,česnový klín nevyndavám,jen je na letní provoz.Tvrzení o sítech ve dně=řídký med nemusí být pravidlem,jsou tu i jiné vlivy.I bez váhy poznám,že za těch několik hodin,kdy můžou včely ven za snůškou,je značný přínos sladiny,a tou si zaplní veškeré volné místo v úle,kterou následně zpracovávají na med a ukládají.Když se tohle opakuje pořád a pořád,tak už vyzrálý med je neustále ředěn,až jsou plné buňky,které včely následně víčkují i přes to,že není úplně zahuštěn.Včelám se to zpravidla nezkazí,a to že jim ho včelař vezme?Však to nedělají pro něj,tak ať se stará.
K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.
Zdraví Pavel

Víte snažím se vždy věci zjednodušovat, protože v podstatě nic není
jednoduché. Pokud vezmu problém četnost tichých výměn u chovů
matek.Nemůžu odpovídat tak, že budu ekonomičtější když nahradím rojení
tichou výměnou. Rojení je jedna věc a tichá výměna druhá. Rojení se dá
vcelku při jistých podmínkách zvládnout, excesivní případy jsou hlavně
zapříčiněny rukama a hlavnou včelaře.

Pokud včela dokáže v původních vlastnostech TV, musím se ptát co tedy
selekce sleduje? Jde o zachycení a využití právě probíhající evoluce
TV nebo svévolnou genetickou modifikaci na úrovni vnějších vlivů? Mám
zato, že na tichou výměnu má zásadní vliv podávaná potrava (dodávání
zásob) hlavně při podněcování zjara a také v podletí. Má nani
zvyšující vliv i KM, KŠ. Proč se mi zvýší na stanovištích TV, když si
vytvořím pokusné skupiny a dodávám do zásob cukr? Není tedy TV
důsledkem podávání krmiv jak primární cestou, tak i sekundárně přes
ošetřovatelky matek? (např. těstem v klickách) Je známo, že vývoj
jedince nekončí líhnutím, ale zlomem ke stárnutí. U včelích matek to
je také tak. Před zlomem se vyrojí za zlomem se uskutečňuje TV.

_gp_

2010/5/26 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:

> Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení
> většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný
> materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových
> opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není
> to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1
> nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na
> trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na
> poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta
> prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých
> chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není
> tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
> Zdraví Pavel
>

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema  konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravim,

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit.
Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.

PZ

----- Original Message -----
From: František Hazdra
To: Hana Hazdrová
Sent: Thursday, May 27, 2010 10:05 PM
Subject: chov matek


Kdo má horší zrak a klepou se mu ruce, může si poradit třeba takhle. Nutná je líheň matek.
A máte chov z vajíček.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/41444144ramek.jpg


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5151 (20100527) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Proč by to měly být zimní zásoby? úly byly zjara v jednu chvíli kriticky prázdné, snůška z ptačích třešní a pampelišek přišla za pět minut dvanáct. také jsem trochu z odtočil - bylo toho sice málo, ale základní potřeba rodiny je pokrytá...
------------------------------------------------------
Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Zapoměl jsem se podepsat.
Petr Zpěvák
UH.Hradiště

Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu.

Pokud by jsi chtěl Petře tuto baterii zrepasovat, ozvy se mi. Mám nani postupy a čestvé zkušenosti a rozhodně tento typ baterií netrpí vysypáním, takže se málokdy jedná o vysypaný stav ale o absenci pravidelných oprav. Tyto baterie mají chyby a tou jsou paměťový efekt a sbírání uhlíku louhem v podstatě to vše lze překonat. Životnost takových baterií je prakticky při správném postupu repase neomezena.
_gp_


...........
JarolĂ­m Petr (e-mailem) --- 8. 6. 2008
Re: Vytaceni, louhove baterie

Napsal jsem odbornikum na baterky a tohle mi odepsali.
PJ

NKS 100 rozkodovámí názvu % Nikl Kadmiová Startovací 100 Ah. Vyráběná ve velkých seriích za socializmu pro startovací účely ty články měly malý vnitřní odpor a doavedly do zátěže dodat krátkodobě i 500 -600 A ! Odběratelem byla Armáda CZ.Myslím, že se už ani nevyrábějí to spíše NKT120 =Trakční verze pro motory tzv Aku vozíky. Nejvíce se vyráběly NKS 150 pro baterku 90V na start diesellokomotiv ČKD do Ruska.
U takových článu co jdou u SAFTU i dnes na repase se vymění nejdříve KOH Louh sodný a dodává se tam i +15% louhu Litného LiOH.Ten má větší vodivost a blahodárnývliv na články NiCd.Obvyklou příčinou slabé kapacity jsou vysypané desky= aktivní hmota je na dně článku a zkratuje= vybíjí ho.