Archiv Včelařské konference

Mám jen dojem, že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.
Tichá výměna = dvě matky, které kladou vedle sebe. Nic víc, nic míň.
To znamená, že z 99,9 % se taková tichá výměna běžně nevidí. Je známo,
že ji lze čekat a časteji spatřit na vyšších úrovních chovů matek. Ale
tam je zase mnoho jiných příčin proč se tak děje. Takže nechápu jak
může někdo čekat takovou vzácnost zrovínka u sebe.

_gp_

2010/5/25 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Prosím Vás nafoťtemi tu tichou výměnu v tomto rojovém období. Abych
> měl něco do peněženky vedle dětí a mé paní. Děkuji!
>
> _gp_
>
>
>
> 2010/5/25 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
>> Tomáši,
>> já sám pozoruji tiché výměny dost často. Pokud se tento týden objeví matečníky, tak vzhledem k situaci předchozího špatného počasí a vůbec období si spíš budu myslet, že se chtějí rojit. Matečníky můžou být všude. u rojení jsou nejčastěji po obvodu rámku, nouzové skoro vždy na použitém plodu a mají jiný tvar jak včely vytáhly běžnou dělničí buňku, u tiché výměný také pěkné matečníky spíš uprostřed plástů. Jak rozeznat rojovou náladu od TV? Zdůraznil bych asi chování včelstva. Prostě procházím včely, hodně medu, plodu, místo na kaldení a najednou 1-2 matečníky -TV. Vlezu do včelstva, které nelétá tak jak by mělo "šetří energii na rojení" najdu tam taky nějaké matečníky - rojové. Navíc souhlasím s TV spíše na začátku sezóny, nebo až později, ale ne koncem května. Takže teď bych při nálezu matečníků neváhal a udělal třeba přeléták na matečník, původní včely pryč - ve většině případů by to mohlo stačit, ale pokud budou mít dost medu a počasí pořád nic moc raděj bych se za týden podíval, jestli se nenalíhlo dost rojivek a nejsou připravené matečníky znovu...
>> Pokud jde o Tvůj poslední dotaz - dokážu si představit včelstvo chystající se z nouze o vyrojení a náhle začne snůška, která jim to může rozmluvit, ale když už se včelstvo rozhodne se rojit, tak je třeba radikálnější zásah, aby jsi mu to rozmluvil.
>> Radek
>>
>>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>>  Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
>>>  Předmět: Re: Rojení
>>>  Datum: 25.5.2010 10:52:27
>>>  ----------------------------------------
>>>  Prosim kde jsou ty matecniky tiche vymeny, vetsina tvrdi, ze jsou uprostred,
>>>  stejneho stari a je jich cca do 5ti ks. Mluvim o teto dobe, dobe kdy
>>>  je rozeznat od rojovych neni lehke.  Signal, ze matka i pres zavickovane
>>>  matecniky klade jak diva neni spolehlivy, uz dvakrat za posledni dve sezony
>>>  tak bylo a stejne vyletly.
>>>
>>>  Mohou byt matecniky tiche vymeny i u spodnich a bocnich loucek?
>>>
>>>  Clovek kdyz v dobe rojeni nalezne vajicko v misce tak se musi rozhodnout -
>>>  bud neco provest nebo to nechat s virou v TV.  Myslim ze to druhe
>>>  je riskantni.  Mam-li stesti a naleznu zavickovne tri matecniky tak to je
>>>  jina, zatim jsem toto ale nevidel...
>>>
>>>  A posledni vec, obcas se pise, ze rojeni prejde v tichou vymenu - jak si to
>>>  predstavit.  Ze misto neurekom misek zaklade dve-tri, nebo ze nasledne
>>>  neurekom misek = zakladenych  matecniku zrusi a ponechaji dva-tri??
>>>  Diky
>>>  T.H.
>>>
>>>  2010/5/25 Stonjek <e-mail/=/nezadan>
>>>
>>>  > Ještě jsem zapoměl. Několikrát se tu probíralo, že TV v tuto dobu je
>>>  > nemožná, že je to až záležitost raného podletí. Zajímalo by mě tedy jak
>>>  > nazvat ve včelstvu stav, kdy teď při 3 stavebních rámcích plných trubčiny
>>>  > se u několika včelstev vyskytuje několik /do 4 /nádheých matečníků,
>>>  > baculatá matka klade vajíčka jako o život a medníky včelky plní jedna
>>>  > radost. Nic jiného než TV mě nenapadá a je to podle mě důkaz že u včel si s
>>>  > poučkami od psacího stolu můžem akorát tak ...... protože platí pouze občas
>>>  > a jak kdy.  Zdraví R. Stonjek
>>>  >
>>>
>>>
>>>
>>
>
>
>
> --
>  ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

"Pokud Zdravim,
dostal jsem nabidku ulu.
Jako zacatecnik mam trivialni dotaz - jak rozeznat pouzitelne uly od vcelare, ktery skoncil (duvody nejasne) od ulu, ktere mohou obsahovat spory nakaz, napr. moru, aj. nebezpecnych nemoci ?
Diky.A. Drtik"

Velmi bych Vám doporučoval takové úly nekupovat! Nepíšete zda je budete převážet či nikoliv, ale v případě že byste je chtěl navíc od původního majitele převážet, tak bych Vám tuto koupi ještě důrazněji nedoporučoval!!! Riziko zavlečení moru je v případě převozu VELIKÉ, náklady na ozdravná opatření a ztrázy z produkce medu po zavlečení moru ještě VĚTŠÍ a to nejen u vás, ale hlavně u okolních včelařů. Nebyli by Vám asi pak moc nakloněni... O převozu souší z takových úlů bych ani neuvažoval, tam je riziko ještě větší. Dokonce bych si nekoupil ani starší medomet - desinfekci louhem a savem pocínovaný medomet nepřežije a nerezový si můžete koupit nový, ten nikdo neprodává a když už tak v ceně jako za nový.
Starší úly bych si koupil jedině od někoho místního, koho dobře znám (léta), vím jak charakterní to je člověk a vím důvod, proč skončil. Na přespolní opravdu pozor. Případů se zavlečeným morem díky "výhodné koupi" je dost. A možná taky pozor na úly kradené. Neleží někde ve stodole místo na stanovišti?

"Mám jen dojem, že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.
Tichá výměna = dvě matky, které kladou vedle sebe. Nic víc, nic míň.
To znamená, že z 99,9 % se taková tichá výměna běžně nevidí. Je známo,
že ji lze čekat a časteji spatřit na vyšších úrovních chovů matek. Ale
tam je zase mnoho jiných příčin proč se tak děje. Takže nechápu jak
může někdo čekat takovou vzácnost zrovínka u sebe."

"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""

Tentokrát budu oponovat,i když jinak si Gusty vážím jako vzdělaného člověka a zkušeného včelaře.3 roky jsem pracoval ve VÚVč jako včelař a podílel se na tamním chovu matek,ale tahle práce není jen produkce matek,ale i péče o cca více než 100 včelstev(za mého působení jich tam bylo až 150).Tiché výměny probíhaly zejména u matek inseminovaných,u některých se včelám zřejmě nelíbila jejich kvalita,a snažily se ji vyměnit,ale i u jejich dcer(matek F1),a to i V ROJOVÉM OBDOBÍ.Neříkám,že se občas něco nevyrojilo,ale nikdy to nebyl nějaký hromadný exces.Včelstva okolo včelína,kde je hlavní základna chovu,jsou pod neustálým dozorem,ale už ne včelstva umístěná na okolních stanovištích,spíš se tam testují matky rozchovávané z mateřské základny,a v neposlední řadě se tam těží med,jen matky a oddělky včelaře neuživí.V mnoha případech ,např. při medobraní jsme nacházeli ve včelstvech vedle sebe 2 kladoucí matky,starou F1 a její dceru F2,což nám svým způsobem komplikovalo práci,protože F2 bylo nutné už většinou vyměnit,pokud tam už značená F1 nebyla(kontrola vlastností apod).Protože ten samý materiál mám ze 100% ve svém chovu,tak u mě probíhají v řadě případů TV také,a to i bez radikálních zásahů typu přeleták apod.Tady u mě spíše záleží na stanovišti,na jednom vyjímečně výborném stanovišti s extrémně rychlým jarním rozvojem to jde do rojení téměř ze 100%,a bez radikála to nejde,ale na jiných stanovištích,kde není rozvoj tak razantní,taková rojivost nebývá,a přesto si tu matku vymění(nebo spíš častěji nevymění,musím to udělat sám),matečníky na TV jsem tam viděl třeba včera,byly 2,včelstvo ve značné síle se značnou letovou frekvencí.Takže nic nelze tvrdit na stopro(i když je pravda,že v mém případě jde o prošlechtěný kvalitní materiál).
Zdraví Pavel

Rád bych se zeptal jaké lepidlo (barva) je nejlepší k lepení číselných
značek na hrud matek? Díky. T.Heller
---------------------
Používám vodovzdorné lepidlo na dřevo (třeba Ponal), nebo lak na nehty v barvě roku, ale v obou případech nechám matku v klícce, aby to zaschlo.
P. Kovář

Nafotil jsem kladení matky, nebo kladení trubčice atd., ale tichou výměnu nebude tak snadné. Ověřuji rozvoj oddělků v nových úlech. Počasí nepřeje.

http://leteckaposta.cz/650165738

B.V.

Rád bych se zeptal jaké lepidlo (barva) je nejlepší k lepení číselných značek na hrud matek? Díky. T.Heller

Ja mám najlepšie skúsenosti s korekčnou farbou (biela) na vymazávanie textov značky AQVA na báze vody! , ak aj M opalitovú značku stratí, ostane jej biely znak. Všetky lepidlá vyhotovené na báze syntetických roztokov ohrozujú život značenej M, AQVA je v tomto smere 100%-ná. Ja si každý rok z bieleho základu namiešam farbu pre príslušný rok v menšom množstve a značím M len nimi, použijem akvarel v tube. Označenú M korekčným lakom na báze vody, vypúšťam po miernom zaschnutí priamo na plást medzi včely.

"Zdravim,
dostal jsem nabidku ulu.
Jako zacatecnik mam trivialni dotaz - jak rozeznat pouzitelne uly od vcelare, ktery skoncil (duvody nejasne) od ulu, ktere mohou obsahovat spory nakaz, napr. moru, aj. nebezpecnych nemoci ?
Diky.A. Drtik "

Pokud v okolí v té době, kdy včelař skončil, nebyl mor, s dost velkou pravděpodobností nebude mor ani v těch úlech. Pokud je včelař důvěryhodný a zaručí se, že neskončil kvůli moru, je ta jistota prakticky stoprocentní. A když včelař skončil nedávno, dá se ze stavu jeho plástů, úlů a stanoviště leccos dovodit... Výskyt moru v nedávné době se dá ověřit u nákazového referenta místní ZO nebo potom dotazem na okresní či krajské veterině, to ale nevím přesně.
Rizikové je pak, když včelař nebo dokonce někdo jiný ty úly roky "sušil" někde ve včelíně či ve stodole, protože pak se nedá vyloučit v té době ohnisko, že včely v těch úlech uhynuly na mor a včelař kdysi všechno zlikvidoval dříve, než se mor mohl rozšířit nebo dokonce při likvidaci ohniska úly zatajil......
Jinak to vypadá, že jsou oblasti, kde se mor z jakéhosi důvodu drží dlouhodobě a stále se objevují ohniska, odtamtud bych nákup úlů v žádném případě nedoporučoval a jsou oblasti, kde mor po desetiletí nebyl, tam bych v nákupu od důvěryhodného včelaře neviděl problém.

V jiných nákazách bych taky neviděl větší problém, v prázdném úlu během dnů až měsíců tyto nákazy mizí, jedině mor vydrží prokazatelně desítky let. Ve včelstvu je nákaza buď vidět okamžitě nebo se projeví do cca měsíce a prázdné tmavší či různé podezřelé nakoupené zásobní plásty, kde by se nákazy mohly držet, je nejlepší automaticky zlikvidovat.
Každopádně je velice vhodné všechny koupené úly pečlivě všude možně vyčistit a zbytky zlikvidovat.

Pokud v okolí v té době, kdy včelař skončil, nebyl mor, s dost velkou pravděpodobností nebude mor ani v těch úlech. Pokud je včelař důvěryhodný a zaručí se, že neskončil kvůli moru, je ta jistota prakticky stoprocentní. A když včelař skončil nedávno, dá se ze stavu jeho plástů, úlů a stanoviště leccos dovodit... Výskyt moru v nedávné době se dá ověřit u nákazového referenta místní ZO nebo potom dotazem na okresní či krajské veterině, to ale nevím přesně.
-------------------
Nebyl bych idealista. Praktické zkušenosti z morových pásem ukazují, že s morem dokáží včelaři včelařit po mnoho let, aniž by pojali sebemenší podezření.

Ibvestice do úlů - to je asi 4000 Kč - ve srovnání stím ostatním co do toho musím investovat - třeba včely, vosk a jhlavně čas se mi zdá úspora za starý velmi nevyvážená rizikem.

Pokud mi aktivní včelař prodává úl i se včelama, pak bych v tom neviděl problém. Odebereme měl a za 500Kč vím za měsíc jak na tom jsem. A teoreticky bych mohl žádat peníze zpět.
Skrytá vada :-) Pokud rozborem už nedisponuje prodávající.

Karel

Je to věc názoru. Já bych za bezpečnější považoval nákup z místa, kde již
bylo ohnisko moru včelího plodu zlikvidováno tak asi před pěti léty. Tam byl
celý prostor ochranného pásma pod drobnohledem veterinární správy a úly s
nákazou spáleny. Spory MVP jsou všudypřítomné, a to, že se ještě někde
neprojevila nákaza neznamená, že tam nemůže vypuknout třeba hned zítra
(obrazně vzato).
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, May 26, 2010 8:40 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Stare nastavky - na co si dat pozor

...> Pokud v okolí v té době, kdy včelař skončil, nebyl mor, s dost velkou
> pravděpodobností nebude mor ani v těch úlech. Pokud je včelař důvěryhodný
> a
> zaručí se, že neskončil kvůli moru, je ta jistota prakticky stoprocentní.
> ...

Tak to není oponentura. Jde o vyšší chov. Pochybuji, že někdo takový
materiál běžně má. Proto ta jedna promile a ne na 100%. Pro
nezkušeného v tomto vláknu diskuze to znamená, že jeden matečník
přehlídne jak nic, proto tichá, ale jestli vidí chumáč matečníků a
špekuluje o tichosti, musí u sebe vydedukovat ten meaning.

_gp_

2010/5/26 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> "Mám jen dojem, že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.
> Tichá výměna = dvě matky, které kladou vedle sebe. Nic víc, nic míň.
> To znamená, že z 99,9 % se taková tichá výměna běžně nevidí. Je známo,
> že ji lze čekat a časteji spatřit na vyšších úrovních chovů matek. Ale
> tam je zase mnoho jiných příčin proč se tak děje. Takže nechápu jak
> může někdo čekat takovou vzácnost zrovínka u sebe."
>
> """""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
>
> Tentokrát budu oponovat,i když jinak si Gusty vážím jako vzdělaného člověka
> a zkušeného včelaře.3 roky jsem pracoval ve VÚVč jako včelař a podílel se
> na tamním chovu matek,ale tahle práce není jen produkce matek,ale i péče o
> cca více než 100 včelstev(za mého působení jich tam bylo až 150).Tiché
> výměny probíhaly zejména u matek inseminovaných,u některých se včelám
> zřejmě nelíbila jejich kvalita,a snažily se ji vyměnit,ale i u jejich
> dcer(matek F1),a to i V ROJOVÉM OBDOBÍ.Neříkám,že se občas něco
> nevyrojilo,ale nikdy to nebyl nějaký hromadný exces.Včelstva okolo
> včelína,kde je hlavní základna chovu,jsou pod neustálým dozorem,ale už ne
> včelstva umístěná na okolních stanovištích,spíš se tam testují matky
> rozchovávané z mateřské základny,a v neposlední řadě se tam těží med,jen
> matky a oddělky včelaře neuživí.V mnoha případech ,např. při medobraní jsme
> nacházeli ve včelstvech vedle sebe 2 kladoucí matky,starou F1 a její dceru
> F2,což nám svým způsobem komplikovalo práci,protože F2 bylo nutné už
> většinou vyměnit,pokud tam už značená F1 nebyla(kontrola vlastností
> apod).Protože ten samý materiál mám ze 100% ve svém chovu,tak u mě
> probíhají v řadě případů TV také,a to i bez radikálních zásahů typu
> přeleták apod.Tady u mě spíše záleží na stanovišti,na jednom vyjímečně
> výborném stanovišti s extrémně rychlým jarním rozvojem to jde do rojení
> téměř ze 100%,a bez radikála to nejde,ale na jiných stanovištích,kde není
> rozvoj tak razantní,taková rojivost nebývá,a přesto si tu matku vymění(nebo
> spíš častěji nevymění,musím to udělat sám),matečníky na TV jsem tam viděl
> třeba včera,byly 2,včelstvo ve značné síle se značnou letovou
> frekvencí.Takže nic nelze tvrdit na stopro(i když je pravda,že v mém
> případě jde o prošlechtěný kvalitní materiál).
> Zdraví Pavel
>

""""""""""Rád bych se zeptal jaké lepidlo (barva) je nejlepší k lepení číselných značek na hrud matek? Díky. T.Heller"""""""

Než něčím označíte matku, tak to napřed vyzkoušejte na včele nebo trubci. Obecně většina barev a lepidel na bázi acetonu nevadí a rychle schnou, ostatní je zbytečná alchymie.

"Nebyl bych idealista. Praktické zkušenosti z morových pásem ukazují, že s morem dokáží včelaři včelařit po mnoho let, aniž by pojali sebemenší podezření. "

Jestli to je pravda, tak se bavme o nesmyslném zbytečném ničení hodnot, včelstev, úlů, plástů.... při likvidaci moru. Protože potom nebude mor prudká nákaza spolehlivě likvidující včelstva, ale chronická nákaza, se kterou se dá dlouhodobě včelařit a která potom jen likviduje oslabená včelstva a náchylná včelstva.

Co se týká nákupu použitých úlů, viděl bych její vhodnost podle cenové úrovně, na jaké ten začátečník je. Začínající včelař může mít nabídku včelstev v starších úlech za 300 - 500 kč jedno, medomet s nutným nátěrem za 500 - 1000 plus všechny ostatní včelařské potřeby za 500 a může tak nakonec včelařit s takovými 5 včelstvy dohromady za pár tisíc.
Stejně tak jako může být rozhodnut kupovat jen kvalitu , nové úly, kvalitní oddělky, jedno včelstvo tak dohromady za minimálně 3 tisíce plus nový nerezový medomet plus všechno včelařské nářadí nové a za včelařský provoz s 5 včelstvy může klidně utratit 40 tisíc, jen to hvízdne.....

Záleží jen na včelaři, pro co se rozhodne...... První varianta je pro malé včelaření a začátek stejně tak dobrá jako druhá.....
To jen v komerčních a polokomerčních provozech jsou nutné nové kvalitní úly, spolehlivý nerezový medomet a včelstva přísně vyšlechtěná na výnosy.
Případně, když vezmeme v úvahu "konspirační teorii", je znemožnění prodeje použitých věcí v zájmu producentů oddělků, výrobců úlů a medometů.....

"Je to věc názoru. Já bych za bezpečnější považoval nákup z místa, kde již
bylo ohnisko moru včelího plodu zlikvidováno tak asi před pěti léty. Tam byl
celý prostor ochranného pásma pod drobnohledem veterinární správy a úly s
nákazou spáleny. Spory MVP jsou všudypřítomné, a to, že se ještě někde
neprojevila nákaza neznamená, že tam nemůže vypuknout třeba hned zítra"

No, já bych řekl, že z takových míst asi moc prodejů použitých úlů nebude. Včelaři, co jim to včelaření moc nešlo, skončili s morem a ostatní 5 let po moru obvykle končit a prodávat úly v plánu mít nebudou.
Spíš bych typoval, že když někde vypukne mor, tak včelaři okolo, kteří plánují skončit a rozprodat vybavení, skončí dříve, než u nich akutní mor najdou....

Mor je opravdu vleklá a plíživá nákaza , Podle posledních výzkumů za masívní propuknutí může hlavně staré dílo. Pak byly za šiřitele označeni trubci. Stěry ze stěn zamořených úlů pak nevykazovaly dostatečný tlak na nové rozšíření nákazy. Z toho pak vyplývá dělat to co můžeme ovlivnit
Obměňovat dílo !!!!
Můžeme dodržovat všechny ty starší rady jak se moru bránit. Tím nic nepokazíme, ale starým dílem můžeme zničit vše.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stare nastavky - na co si dat pozor
> Datum: 26.5.2010 09:51:42
> ----------------------------------------
> "Nebyl bych idealista. Praktické zkušenosti z morových pásem ukazují, že s
> morem dokáží včelaři včelařit po mnoho let, aniž by pojali sebemenší
> podezření. "
>
> Jestli to je pravda, tak se bavme o nesmyslném zbytečném ničení hodnot,
> včelstev, úlů, plástů.... při likvidaci moru. Protože potom nebude mor
> prudká nákaza spolehlivě likvidující včelstva, ale chronická nákaza, se
> kterou se dá dlouhodobě včelařit a která potom jen likviduje oslabená
> včelstva a náchylná včelstva.
>
> Co se týká nákupu použitých úlů, viděl bych její vhodnost podle cenové
> úrovně, na jaké ten začátečník je. Začínající včelař může mít nabídku
> včelstev v starších úlech za 300 - 500       kč jedno, medomet s nutným nátěrem
> za 500 - 1000 plus všechny ostatní včelařské potřeby za 500 a může tak
> nakonec včelařit s takovými 5 včelstvy dohromady za pár tisíc.
> Stejně tak jako může být rozhodnut kupovat jen kvalitu , nové úly, kvalitní
> oddělky, jedno včelstvo tak dohromady za minimálně 3 tisíce plus nový
> nerezový medomet plus všechno včelařské nářadí nové a za včelařský provoz s
> 5 včelstvy může klidně utratit 40 tisíc, jen to hvízdne.....
>
> Záleží jen na včelaři, pro co se rozhodne...... První varianta je pro malé
> včelaření a začátek stejně tak dobrá jako druhá.....
> To jen v komerčních a polokomerčních provozech jsou nutné nové kvalitní
> úly, spolehlivý nerezový medomet a včelstva přísně vyšlechtěná na výnosy.
> Případně, když vezmeme v úvahu "konspirační teorii", je znemožnění prodeje
> použitých věcí v zájmu producentů oddělků, výrobců úlů a medometů.....
>
>
>

Pazdera :že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.


Ano tichá výměna koncem května je vzácnost, a ještě vzácněji na ni včelař narazí.

Rojení je více než běžné.

Nejjistějším rozdílem mezi tichou výměnou a rojením je stavba, jestliže včelstvo staví jde o tichou v. jestliže nestaví jede o rojení.
Ze by rojení přešlo v tichou výměnu to jsem nezažil a slyším to prvně v zivote.
J.B.

Omlouvám se vypadlo mi k
Pazderka:

"Tak to není oponentura. Jde o vyšší chov. Pochybuji, že někdo takový
materiál běžně má. Proto ta jedna promile a ne na 100%. Pro
nezkušeného v tomto vláknu diskuze to znamená, že jeden matečník
přehlídne jak nic, proto tichá, ale jestli vidí chumáč matečníků a
špekuluje o tichosti, musí u sebe vydedukovat ten meaning."

___________________________________________________________

Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1 nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
Zdraví Pavel

Znacím matky acet. barvou.

koupil jsem matky s výraznými opalitovými značkami.
Jsou větší než ty z Dolu mají průměr asi jako hruď matky a hlavně jejich barva je jakoby fosforescentní, ůplne svítí.
Ačkoliv matky často nehledám jsou takto oznacené matky na plástu mnohem lépe vidět a mohu tak při manipulaci s plásty dát větší pozor.
Vyrobeny jsou snad v Polsku.
Nevíte kde se dají koupit _
děkuji
J.B.

Zde:
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/p3028777_znaeky--5-let.html
letošní modrá moc výrazná není, ale ty ostatní opravdu skoro "svítí" ...
K. Čermák

Tiché výměny si obvikle všimnou jen ti co mají značené matky Pak zjistí, že to není tak vzácná věc a že se děje po celou sezónu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: Rojen?
> Datum: 26.5.2010 11:03:12
> ----------------------------------------
> Pazdera :že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.
>
>
> Ano tichá výměna koncem května je vzácnost, a ještě vzácněji na ni včelař
> narazí.
>
> Rojení je více než běžné.
>
> Nejjistějším rozdílem mezi tichou výměnou a rojením je stavba, jestliže
> včelstvo staví jde o tichou v. jestliže nestaví jede o rojení.
> Ze by rojení přešlo v tichou výměnu to jsem nezažil a slyším to prvně v
> zivote.
> J.B.
>
>
>

Tak nevím, u mých matek zakrývají české opalitové značky přibližně celou hruď, takže nevidím v nich žádný problém. Navíc ty nové fluoreskující značky, které prodává třeba Sedláček, ale i jiní (http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=30&id=1203620761&cat=pomucky-pro-chov-matek-a-tvorbu-oddelku) jsou opravdu dobře viditelné. Musím ocenit, že je to dobrý nápad a vylepšení, zelená je opravdu velice dobře viditelná, s modrou zatím nemám zkušenost, protože jsem ještě letošní matky neznačil.

Tyhlety pigmenty , které přeměňují "neviditelné" UV záření na viditelné světlo jsou stále dostupnější. Už roky s nimi běžně blbne mládež na diskotékách a podobně, teď přišla řada na značky pro matky.

Před lety měl Vast-Oil v nabídce také váhu hydraulickou za cenu cca 1600,-Kč, ale dnes v nabídce už není. Ale asi by se dal podomácku nějak zbastlit. Kdysi byl návod v Urob si sám č.10 (r.1970?). Pokud ho nějaký pamětník má, možná by byl ochoten návod oscanovat a zveřejnit na těchto stránkách.
Digi váhy jsou o úplně jiných cenových relacích.
A i možnosti využití osobní váhy se zde už probíraly, jen si nejsem jistý, že se dospělo k nějakému realizovatelnému řešení-zalistujte diskuzí.Pokud má někdo zdvihací zarízení na úly, tak by se asi dala použít osobní váha i bez úprav. Úl by na ní nebyl umístěn trvale, ale nazvedl by se, zvážil a váha by se zase vyjmula.
Na stránká J.Jindry je něco o orientačním vážení pomocí mincíře )snadná dostupnost a cena kolem 100,- -200,-Kč.
Tolik pro inspiraci.

Také se mi líbil langstroth 159, ale kvůli medometu, kam se mi langstroth nevejde, jsem skončil u míry 39x17 se zateplenými nástavky. Selským výpočtem mi pak také vyšlo, že za dobu životnosti zatepleného nástavku si tento sám na sebe vydělá sníženou spotřebou cukru při zimování. Údaje jsem čerpal z dostupné literatury, ale přesný zdroj momentálně nevím, hledal bych to dlouho. Jen ten počet malých rámků je enormní, a zvažuji vysoké rámky (39x27,5) pro plodiště (kombinovaný způsob) při dalším rozšiřování počtu včelstev.

odkaz na diskusi na včelařském fóru jako inspirace

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcelarska-vaha?highlight=v%C3%A1ha

Jirko, jestli můžu jedno doporučení, nedávej vysoké rámky do plodiště.
> ------------ Původní zpráva ------------ rozměry rámků =2x více starostí. Spíš zkus uvažovat o distančních hřebenech, mám je pár let od pana Sapáka a díky to mu, že zabezpečí přesnou polohu rámků ve všech nástavcích a že mezi nástavky včely prostaví trubčinou tak ve finále včely mají 1m vysoké plásty bez jakýchkoliv překážek jsem s tím velmi spokojený. Mám také 39*17 taky taky palubkové..
Radek


> Od: Jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 12:31:06
> ----------------------------------------
> Také se mi líbil langstroth 159, ale kvůli medometu, kam se mi langstroth
> nevejde, jsem skončil u míry 39x17 se zateplenými nástavky. Selským
> výpočtem mi pak také vyšlo, že za dobu životnosti zatepleného nástavku si
> tento sám na sebe vydělá sníženou spotřebou cukru při zimování. Údaje jsem
> čerpal z dostupné literatury, ale přesný zdroj momentálně nevím, hledal
> bych to dlouho. Jen ten počet malých rámků je enormní, a zvažuji vysoké
> rámky (39x27,5) pro plodiště (kombinovaný způsob) při dalším rozšiřování
> počtu včelstev.
>
>
>

Nemáte prosím přehled, na kolik Kč tak ty distanční hřebeny vycházejí, nevidím na stránkách pana Sapáka ceník? Asi to dost ušetří práci s mezerníkováním. Zkouším taky 39x17, drátkujete tuhle malou mírku, nebo už plásty bezpečně drží i bez toho? Rámečků je potřeba hodně a udělat opravdu jen čistě rámeček a nahoru proužek mezistěny, tenkou lajsničku nebo V, hmm to by mohlo taky ušetřit spoustu práce.
Zdravím svého času zde oblíbeným heslem: Racionalizaci zdar!
(Ale nerad bych si naběhl pro samou racionalizaci na hromadu problémů a práce navíc ;))
Honza Indra

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=0&id=1204302485&cat=potreby-pro-vyrobu-a-udrzbu-ramku-a-ulu

dole na stránce

Levnější variantou mezerníků může být použití krátkých vrutů s širokou hlavou. Do každého nástavku, na hranu kde dosedají ouška rámků, se musí podle šablony zašroubovat krátké vruty se širokou hlavou (používají se na šrubování plastových doplňků střech), které plní funkci mezerníků/hřebenů. Samozřejmě se musí předvrtat. Údajně to funguje dobře, sám nemám vyzkoušeno.

pardon
Levnější variantou hřebenů, ne mezerníků.

Prosím Vás, kde si můžu objednat pravý, kvalitní agátový med? Slyšela jsem, že je moc dobrý, tak bych jej chtěla vyzkoušet. Můžete mi o něm , také něco napsat? Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Eichlerová Jitka

Právě kvůli menší práci a námeze jsem přešel na "volejníkův" systém. Rámky nedrátkuji, mám dobrý medomet, nepoškodí ani panenské rámky, které pro med preferuji. V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší, asi udělám nějaké to video. Hřebeny stojí dle materiálu pozink cca 10kč, nerez 20kč. Já jsem chtěl nerez, protože pozink oxiduje kyselina mravenčí a to s emi nelíbilo. pomůcky na čištění drážek taky jednoduché, v případě zájmu nějak zdokumentuji a popíšu.
připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky dobré, ale složitější výroba...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 14:47:22
> ----------------------------------------
> Nemáte prosím přehled, na kolik Kč tak ty distanční hřebeny vycházejí,
> nevidím na stránkách pana Sapáka ceník? Asi to dost ušetří práci s
> mezerníkováním. Zkouším taky 39x17, drátkujete tuhle malou mírku, nebo už
> plásty bezpečně drží i bez toho? Rámečků je potřeba hodně a udělat opravdu
> jen čistě rámeček a nahoru proužek mezistěny, tenkou lajsničku nebo V, hmm
> to by mohlo taky ušetřit spoustu práce.
> Zdravím svého času zde oblíbeným heslem: Racionalizaci zdar!
> (Ale nerad bych si naběhl pro samou racionalizaci na hromadu problémů a
> práce navíc ;))
> Honza Indra
>
>
>

Napište bydliště, někdo se Vám ozve..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka Eichlerov? <Jitka.Echlerova/=/seznam.cz>
> Předmět: Ag?tov? med
> Datum: 26.5.2010 15:42:19
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, kde si můžu objednat pravý, kvalitní agátový med? Slyšela jsem,
> že je moc dobrý, tak bych jej chtěla vyzkoušet. Můžete mi o něm , také něco
> napsat? Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Eichlerová Jitka
>
>
>

Jitka Eichlerová (212.158.158.50) --- 26. 5. 2010
Agátový med

Prosím Vás, kde si můžu objednat pravý, kvalitní agátový med? Slyšela jsem, že je moc dobrý, tak bych jej chtěla vyzkoušet. Můžete mi o něm , také něco napsat? Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Eichlerová Jitka
xxxxxxxxxxxxxx
Akátový med inzeruje na svých stránkách p. Sedláček z Bučovic (http://www.vcelarstvisedlacek.cz/), ovšem je to nabídka z loňského roku. Nicméně akát se to právě chystá rozbalit, takže ...
Medu blíž! Jiří

A kam jinam by se už měly dávat , když ne do plodiště?

Počítám li dobře Tak hřeben stojí 13 Kč do 4 nástavků je to 8 kusů to je 104. 100mezerníků je 35 Kč a udělám s tím 50 rámků Při nástavkovém včelaření jsou spodní mezerníky jen na obtíž. Vruty jsou zase na obtíž v medometu , zachytávají v jeho výpletu koše

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 15:01:34
> ----------------------------------------
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=0&id=1204302485
> &cat=potreby-pro-vyrobu-a-udrzbu-ramku-a-ulu
>
> dole na stránce
>
> Levnější variantou mezerníků může být použití krátkých vrutů s širokou
> hlavou. Do každého nástavku, na hranu kde dosedají ouška rámků, se musí
> podle šablony zašroubovat krátké vruty se širokou hlavou (používají se na
> šrubování plastových doplňků střech), které plní funkci mezerníků/hřebenů.
> Samozřejmě se musí předvrtat. Údajně to funguje dobře, sám nemám
> vyzkoušeno.
>
>
>

Myslím,že pro značení matek se nějak zapomíná na šelak.To není marný prostředek při úměrné hustotě.A je neškodný pro včely.Zdravím.

>Pokud má někdo zdvihací zarízení na úly, tak by se asi dala použít osobní váha i bez úprav.<
-----------------------------------------------------------
Prodejci zemědělských potřeb prodávají závěsné váhy které se dají použít na zdvihací zařízení. Mechanické za cca 800,- Kč a digitální cca 1200,- Kč. Sám používám tu mechanickou, má velký ciferník. Ta digitální bude asi přesnější.
JK

Já třeba používám nařezané zbytky (odpadu)při výrobě bočních a dolních lišt rámků.Nařežu je na 9mm,spodní konec seříznu do pokosu a dvěma hřehíčky cca20-25 mmpřibiju na rámek.Na levé straně dopředu a na pravé dozadu.Ať točím rámek jak točím,splést se nemohu.Je to po složeni v úle stále jednoduchá náhraha Hofmanova rámku.Zpracuji odpad,nemusím kupovat mezerníky,délku laťěk (mezerníků si určim dle svého uvážení.Zdravím

Vruty jsou zase na obtíž v medometu , zachytávají v jeho výpletu koše Pepan

Ja používam medzerníky klince do širokou hlavičkou na uchytávanie térového papiera. Vbíjam ich striedavo- obojstranne (predvŕtam dierky) na bočné latky do ich stredu (na výšku) po jednom klinci, potom sa nezachytávajú na výplet stien koša.
Širokú hlavičku (a to aj u skrutke-vrutu) využívam pri vytáčaní, rámik nevkladám do výpletu (jedna strana plástu vždy kopíruje výplet, netrhá sa)), ale rámik zakvačím na rám výpletu. Ide to rýchle, aj pri otáčaní rámiku pri jeho vytáčaní, ak použijem na medzerník skrutku-vrut, môžem aj ten takisto využiť.

Dobry den,
stare nastavky jsem videl. Snad 3 roky odpocivaly bez vcel na stanovisti jizne od Prahy a vcelari v okoli s vcelarenim povetsinou skoncili.
Kdyz jsem nahledl dovnitr, ani mne prilis neprekvapilo proc tomu tak bylo. Z vostiho v prazdnych ramcich zustala cerna drt na dne, takze ani nebylo mozne zjistit, jestli tam byl mor - spise bych si tipnul, ze ano. Vsude byly zamotky zavijecu, vyplaseni cerni brouci s bilou teckou na kazde krovce se spechali ukryt, jen mali racci, vyckavali, co se bude dal dit.

Takze dekuji za upozorneni, nasledky by asi nebyly pro vcely zavidenihodne.

Jeste si necham poradit od zkusenych ohledne ulu.
Potrebuji vcely do sadu kvuli jablonim, a pokud by daly navic jeste trochu medu na ochutnani, ukol by splnily na 200%.
Nechci vyvolavat nabozenske valky mezi vyznavaci tech jedinych pravych ulu. Tihnu instinktivne ke ctvercovemu Optimalu, kombinaci nizsich a vyssich nastavku.
A s prosklenim (jako podstatne vhodnejsi nahrade televize, kterou jsem prave pred 10 lety definitivne odepsal po predchozim tv maniactvi) abych bez ruseni vcel a rozebirani alespon ze zacatku neco videl, co se deje.

Kolik tady ciha nevyhod/komplikaci ? Vitam Konstruktivni oponenturu zameru.
Diky. A. Drtik

Za cenu váhy Maja se dá pořídit digi balíková váha, např. u konráda, ale není to o umístění na včelnici a asi ani o trvalém umístění ve včelíně.
Závěsné váhy jsou mincíře (mechanické jsem našel) cca do 100 kg, elektronické sice také, ale cena je již přes 2000,. pak jsou ještě tzv.jeřábové váhy a ty jsou ještě dražší.

Ještě jsem na netu našel docela zajímavý námět: http://web.telecom.cz/jova1/vaha/vaha.htm. A ještě digi balíková: http://www.evahy.eu/products/digitalni-balikova-vaha-jennings-jship-332/

Starý materiál je lepší spálit. Před asi 20 lety jeden známý dostal od nějaké známé (staré babky v pohraničí) úly, že tam zbyly po Němcích, že je má ve stodole a už asi 50let jí tam překáží.
Po osazení včelami ve všech úlech propukl mor v plné síle. Takže přišel o všechno - i o své nové úly.
Pepa

Zajímavost.
To se mi už asi nestane, abych si vyfotil matku před odletem na oplodňáčku. Má nepravidelné označení, abych ji rozlišil od ostatních. Když už jsem měl možnost matku sledovat. Chtěl jsem si stopnout za jak dlouho se vrátí z letu, ale nedočkal se návratu.
Sama se přidala do oddělku ve skleněném úle, a zjistil jsem to při kontrole, ale zatím neklade.

http://leteckaposta.cz/929256793

B.V.

Zkuste tuto adresu:

http://www.almvizovice.cz/chovatelske-potreby/

Předminulého roku jsem jinde koupil dráž.
JK

Prodejci zemědělských potřeb prodávají závěsné váhy které se dají použít na zdvihací zařízení. Mechanické za cca 800,- Kč a digitální cca 1200,- Kč. Sám používám tu mechanickou, má velký ciferník. Ta digitální bude asi přesnější. JK

Dobrý nápad, primeraná cena a splní účel. Bol som na novej včelnici v Maďarsku s 200 včelstvami, debničkového systému. Včelár zvolil na váženie včelstiev, teda každého úľa váhový systém, hlavne na zisťovanie váhového rozdielu (plus alebo mínus), pri zakrmovaní. Každý úľ má stanovenú jednotnú hmotnosť bez zásob, potom odváženému stavu pripočíta rozdiel npr. na výšku zimných zásob a pre každý úľ, odpadá kontrola na stonovenie momentálnych zásob.Kŕmi, kým nie sú zásoby na stanovenej výške.

Pre závesnú váhu vyrobil páku s hákom na konci, ktorá je postavená na na stojane veľkého "A", na ktorého vrchole je umiestnená tyč dlhá a vyvážená tak, aby pri tlaku smerom dole na jej konci zodvihol bez námahy bremeno-úľ a odčítal naváženú hodnotu. Na zavesenie úľa používa popruh s hákom .
Ideálna by bola fotka, ale nemal som fotoaparát.
Parametre stojana hlavne dĺžka dvíhacej tyče pred a za stojanom bola asi 1:3-4. Materiál, hlavne páka musí byť z materiálu, aby sa pri dvíhaní úľa neohýnala.

"stare nastavky jsem videl. Snad 3 roky odpocivaly bez vcel na stanovisti jizne od Prahy a vcelari v okoli s vcelarenim povetsinou skoncili.
Kdyz jsem nahledl dovnitr, ani mne prilis neprekvapilo proc tomu tak bylo. Z vostiho v prazdnych ramcich zustala cerna drt na dne, takze ani nebylo mozne zjistit, jestli tam byl mor - spise bych si tipnul, ze ano. Vsude byly zamotky zavijecu, vyplaseni cerni brouci s bilou teckou na kazde krovce se spechali ukryt, jen mali racci, vyckavali, co se bude dal dit. "

Kromě moru, který se přenáší i jenom troškou nečistotami, zbylým propolisem a voskem byly jinak na 99.9% tyhle úly čisté. Těch pár dalších nemocí, které by případně zůstaly v starých plástech či v uhynulém plodu v plástech, byly zlikvidovány zavíječi, kteří sežrali vosk či kožojedy, kteří zlikvidovali bílkovinné zbytky (tedy larvami zavíječů i kožojedů) Tento hmyz funguje v opuštěných úlech jako čistič od nemocí a u nepořádnějších včelařů jako pobídka likvidovat plásty z uhynulých včelstev a přebytečné plásty, aby aspoň získal vosk, dříve, než vosk zlikviduje zavíječ.
Jediná otázka je, jestli v době, kdy se v úlu ten hmyz rozmnoží a čistí to tam, nebude roznášet nějaké zárodky do okolí, to je ale věc spíše pro výzkumák.

U starých nástavkových úlů volně umístěných venku je velká pravděpodobnost, že buď se zjistí mor nebo že budou jinak od nákaz čisté. Totiž déle než 3 - 5 let nástavky bez dozoru umístěné venku, stříšku občas shodí vítr či zvědavec, prší do nich, nevydrží v použitelném stavu, aby je někdo koupil. Takže nebude moc velký problém si zjistit, jestli za posledních cca 5 let tam byl či nebyl mor.....
Kromě toho pokud ty úly byly otevřené, jako že neudržované úly často otevřené jsou, pravidelně každý rok v podletí či ve snůškové přestávce tam zalétávají zlodějky přilákány slabou vůní vosku a propolisu. Pokud by se jednalo o úl zamořený morem, nejspíš by tyto zlodějky mor přinesly do svých úlů a vzniklo by ohnisko....

Nebezpečné jsou podle mně v první řadě nepoužívané úly umístěné pod střechou, ve včelínech či v těch stodolách a podobně, protože tam mohou být ty úly staré desetiletí a nikdo už stoprocentně neví, jestli včely v nich skončily na mor nebo nějak jinak......
Jako ony úly po němcích.....

Nedá mi to nevzpomenout si, před nějakými 2 - 4 roky, kamarád, co převzal starý barák, našel ve stodole staré úly, podle jeho popisu snad nějaké almárky či tak nějak, nevím, úly jsem neviděl. Lámal jsem ho k tomu tyhle úly nabídnout na internetu k prodeji, případně že mu ten inzerát zadám, úl vyfotím atd. Než jsem ho k tomu zlomil, tak úly zlikvidoval.....
Tak když to tady čtu, uvažuji, jestli se on sám nepřipravil o nějakou stovečku či tisícovku, ten barák opravuje a peníze by se mu hodily, nebo jestli naopak, pokud tam byl mor, neušetřil nějakým včelařům jejich včelstva a jim a mně problémy.......

"Počítám li dobře Tak hřeben stojí 13 Kč do 4 nástavků je to 8 kusů to je 104. 100mezerníků je 35 Kč a udělám s tím 50 rámků Při nástavkovém včelaření jsou spodní mezerníky jen na obtíž. Vruty jsou zase na obtíž v medometu , zachytávají v jeho výpletu koše

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 26.5.2010 15:01:34
> ----------------------------------------
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=0&id=1204302485
> &cat=potreby-pro-vyrobu-a-udrzbu-ramku-a-ulu
>
> dole na stránce
>
> Levnější variantou mezerníků může být použití krátkých vrutů s širokou
> hlavou. Do každého nástavku, na hranu kde dosedají ouška rámků, se musí
> podle šablony zašroubovat krátké vruty se širokou hlavou (používají se na
> šrubování plastových doplňků střech), které plní funkci mezerníků/hřebenů.
> Samozřejmě se musí předvrtat. Údajně to funguje dobře, sám nemám
> vyzkoušeno.
>
>
>"
----------------------------
To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. Co se týče ceny, našeljsem nabídku
http://www.1petax.cz/index.php?akc=kateg&kateg=12
http://www.1petax.cz/index.php?&idvyrb=293&akc=detail
cena 15,50 Kč je za 100 kusů (v drobném prodeji to vyjde asi dráž), to je materiál na +- 5 nástavků.

Na jižní Moravě začíná akátová snůška. Jak jsem již psal, motivace včel je letos vynikající. Vlhko je taky :-). S rozvitím prvních květů jsou včely na akátu, což je slibné. Předpověď teplot se blíží ideálu 22-24 C. Pokud nebude trvalý déšť, silný vítr, krupobití nebo náhlé výrazné ochlazení, bude v následujícím týdnu vynikající snůška.
Bronislav Gruna

Prestoze se medniky plni, tak nejak mame stale ridky med. Skoro kazdy den prsi, repka tady neni jenom louky, les, ovocne stromy.
Je sance, ze to v tomhle pocasi vubec zahusti? Rad bych vytocil aby bylo volno na dalsi snusku protoze to vypada, ze zatim dobre nosi.

Na jižní Moravě začíná akátová snůška. Jak jsem již psal, motivace včel je letos vynikající. Vlhko je taky :-). S rozvitím prvních květů jsou včely na akátu, což je slibné. Předpověď teplot se blíží ideálu 22-24 C. Pokud nebude trvalý déšť, silný vítr, krupobití nebo náhlé výrazné ochlazení, bude v následujícím týdnu vynikající snůška.
Bronislav Gruna
******************************************************
Máme stanoviště trochu nahoru od Vás a můžeme potvrdit,že včelstva jsou ve výborné kondici,z řepky toho mnoho pro včelaře nenanosila,do týdne bude konec.Akátů zde máme pořídku a tak hlavně spoléháme na malinu,možná pohanku či hořčici.Nu a potom na lípu a možná i medovici z
listnáčů,u smrku to nevypadá opět dobře,ale zázraky se také občas dějí.Až na to počasí,nemá za mnoho let obdoby ale musíme věřit,že nic netrvá věčně,ani láska k jedné slečně. Pokud bychom zvolili tu správnou stranu,která nejvíce naslibuje/ta ale včelařům moc nepasuje / a to počasí se konečně umoudřilo,mohli bychom být celkem vzato spokojeni. Napotom nás čeká volební sjezd tak ať mají delegáti šťastnou ruku taky při volbě předsednictva ČSV.
Hezký den přejí Jiránci a spol...

Také tam mám okénka na pozorování , co se ve včelkách děje. Když musím nasadit starší nástavek bez oknav , jsem nešťastný - úplně bez informací.

Pokud by jsi chtěl Petře tuto baterii zrepasovat, ozvy se mi. Mám nani postupy a čestvé zkušenosti a rozhodně tento typ baterií netrpí vysypáním, takže se málokdy jedná o vysypaný stav ale o absenci pravidelných oprav. Tyto baterie mají chyby a tou jsou paměťový efekt a sbírání uhlíku louhem v podstatě to vše lze překonat. Životnost takových baterií je prakticky při správném postupu repase neomezena.
_gp_


...........
JarolĂ­m Petr (e-mailem) --- 8. 6. 2008
Re: Vytaceni, louhove baterie

Napsal jsem odbornikum na baterky a tohle mi odepsali.
PJ

NKS 100 rozkodovámí názvu % Nikl Kadmiová Startovací 100 Ah. Vyráběná ve velkých seriích za socializmu pro startovací účely ty články měly malý vnitřní odpor a doavedly do zátěže dodat krátkodobě i 500 -600 A ! Odběratelem byla Armáda CZ.Myslím, že se už ani nevyrábějí to spíše NKT120 =Trakční verze pro motory tzv Aku vozíky. Nejvíce se vyráběly NKS 150 pro baterku 90V na start diesellokomotiv ČKD do Ruska.
U takových článu co jdou u SAFTU i dnes na repase se vymění nejdříve KOH Louh sodný a dodává se tam i +15% louhu Litného LiOH.Ten má větší vodivost a blahodárnývliv na články NiCd.Obvyklou příčinou slabé kapacity jsou vysypané desky= aktivní hmota je na dně článku a zkratuje= vybíjí ho.

Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu.

Zapoměl jsem se podepsat.
Petr Zpěvák
UH.Hradiště

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

Proč by to měly být zimní zásoby? úly byly zjara v jednu chvíli kriticky prázdné, snůška z ptačích třešní a pampelišek přišla za pět minut dvanáct. také jsem trochu z odtočil - bylo toho sice málo, ale základní potřeba rodiny je pokrytá...
------------------------------------------------------
Taky mě zbyly zásoby ze zimy.Ale Já je použiji k tvrbě oddělků.Zdravím

----- Original Message -----
From: František Hazdra
To: Hana Hazdrová
Sent: Thursday, May 27, 2010 10:05 PM
Subject: chov matek


Kdo má horší zrak a klepou se mu ruce, může si poradit třeba takhle. Nutná je líheň matek.
A máte chov z vajíček.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/41444144ramek.jpg


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5151 (20100527) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravim,

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit.
Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.

PZ

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema  konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Víte snažím se vždy věci zjednodušovat, protože v podstatě nic není
jednoduché. Pokud vezmu problém četnost tichých výměn u chovů
matek.Nemůžu odpovídat tak, že budu ekonomičtější když nahradím rojení
tichou výměnou. Rojení je jedna věc a tichá výměna druhá. Rojení se dá
vcelku při jistých podmínkách zvládnout, excesivní případy jsou hlavně
zapříčiněny rukama a hlavnou včelaře.

Pokud včela dokáže v původních vlastnostech TV, musím se ptát co tedy
selekce sleduje? Jde o zachycení a využití právě probíhající evoluce
TV nebo svévolnou genetickou modifikaci na úrovni vnějších vlivů? Mám
zato, že na tichou výměnu má zásadní vliv podávaná potrava (dodávání
zásob) hlavně při podněcování zjara a také v podletí. Má nani
zvyšující vliv i KM, KŠ. Proč se mi zvýší na stanovištích TV, když si
vytvořím pokusné skupiny a dodávám do zásob cukr? Není tedy TV
důsledkem podávání krmiv jak primární cestou, tak i sekundárně přes
ošetřovatelky matek? (např. těstem v klickách) Je známo, že vývoj
jedince nekončí líhnutím, ale zlomem ke stárnutí. U včelích matek to
je také tak. Před zlomem se vyrojí za zlomem se uskutečňuje TV.

_gp_

2010/5/26 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:

> Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení
> většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný
> materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových
> opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není
> to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1
> nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na
> trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na
> poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta
> prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých
> chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není
> tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
> Zdraví Pavel
>

"Ano,pod akáty to nádherně voní,což znamená,jak jsem minulý týden předpověděl,že se máme na co těšit.Snad to počasí vyjde a moc se to nezprzní.Před čtrnácti dny jsem vytáčel první med s průměrem 10kg na včelstvo,který mám uskladněný v 5ti litrových sklenicích.Začíná světlat a tuhnout. Ve vrchní části sklenic pod hrdlem se vytváří mapovité krystalické prstenece,což je známka dostatečně vyzrátého medu bez vody a jsem si jistý,že tento med nezkvasí.Myslím si,že takto vyzrálého jarního medu časně vytočeného lze dosáhnout jen u úlů s větratekným dnem a s otevřenýma očkama ve všech nástavcích.Vytáčel jsem jen plně zavíčkované plásty a někdy se podivuji řadě včelařů o problémech spojených s tímto kvašením prvního medu"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

U mě je to letos přesně naopak.Protože si také potřebuji uvolnit místo na akát,tak musím odtáčet,ale převážně nezavíčkované zásoby,ve kterých je často med hustější,než v těch zavíčkovaných,měřil jsem si vodu,a rozdíly jsou mnohdy značné.Staré pravidlo o zavíčkovaných plástech=zralý med několik posledních let neplatí. Nechci a nemůžu si dovolit znehodnocení části medné produkce,takže musím sledovat nejen kvantitu,ale i kvalitu.Letos jsem naměřil v jednom případě naprosto neuvěřitelnou hodnotu(už jsem tu o tom psal),a to 25% vody v ZAVÍČKOVANÉM medu,je to vůbec možné?Problém je,co s tou zavíčkovanou řídkou řepkou,tohle se nesmí dostat zákazníkovi na stůl.Je určitě na místě podotknout,že část celozasíťovaných den mám,ale všechny jsou uzavřené podložkou,očka mám také,ale otevřené jen v mednících,česnový klín nevyndavám,jen je na letní provoz.Tvrzení o sítech ve dně=řídký med nemusí být pravidlem,jsou tu i jiné vlivy.I bez váhy poznám,že za těch několik hodin,kdy můžou včely ven za snůškou,je značný přínos sladiny,a tou si zaplní veškeré volné místo v úle,kterou následně zpracovávají na med a ukládají.Když se tohle opakuje pořád a pořád,tak už vyzrálý med je neustále ředěn,až jsou plné buňky,které včely následně víčkují i přes to,že není úplně zahuštěn.Včelám se to zpravidla nezkazí,a to že jim ho včelař vezme?Však to nedělají pro něj,tak ať se stará.
K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.
Zdraví Pavel

U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 % mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem. P.Z.

Súhlasím, niekedy si neuvedujeme, že veľký prísun vlhkého vzduchu (a nočný vzduch býva naozaj vlhký) v noci, keď sieťové dno včely zvlášť pri chladnejších ránach (aj dnes bolo len 11°C) neobsadzujú a tento vlhký vzduch môže odovzdať do nezaviečkovaných buniek s medom svoju vlhkosť.
Ja som nikdy s týmto problém nemal, práve preto, že úľové dná mám uzavreté.

opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym. Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20 %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo zahustit

Pokud výzkumný ústav řeší hustotu medu takovým způsobem, tak se tomu divím.
Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

No možná to bude v tom rozdílném materiálu úlu. Ve skleníku je taky vlhkost i když tam je teplo, voda prostě nemá kudy utéct a sráží se na skle.( ve skleníků )proto musíte větrat a větrání není tolik účinné, když je venku vlhko. Dřevo může tuto vlhkost absorbovat a při vhodných podmínkách odpařovat povrchem. Uzavřením otvorů ze zabrání vstupu vzdušné vlhkosti a její následné absorbace medem.

Tom


Podle tohoto pokusu bych ze skleněných úlů nic nevytočil. Podmety celé otevřené Dřevěné úly nemám. Včelám zahuštění medu dá hodně práce, a něco přitom taky spotřebují, zvláště když není teplo a ještě je vlhko. Práci včelám ušetřím, když vodu odstraním sám. A sobě taky, protože snadno vytočím.Včelám z malých buněk dám med do velké buňky na 100kg a zavíčkuji, hlídám hustotu. Musím stáčet pokud ještě med teče, potom jedině nabírat. Žádnou vrtačku, hranol, ohřívání, spirálu atd. nepoužívám. Trochu medu z minula ano, a fysiky.
http://leteckaposta.cz/493945079
B.V.

Akát produkuje dostatek nektaru již při 22-24 C. Nad 25 C příliš rychle odkvétá. To nám ale letos nehrozí. Bohužel od pondělí hlásí ochlazení na 12-16 C. Tak snad to nebude trvat dlouho.
Bronislav Gruna

P. Krátký: K tomu akátu,zatím není splněna jedna z hlavních podmínek jeho medování,a to je teplota,akát meduje při vyšších teplotách,se snižující se teplotou klesá i produkce nektaru.Ale hlásí oteplování,tak se třeba dočkáme,také bych byl rád.

"Také tam mám okénka na pozorování , co se ve včelkách děje. Když musím nasadit starší nástavek bez oknav , jsem nešťastný - úplně bez informací."

Přesně takové dojmy mám taky. Záleží asi dost na konstrukci nástavku, ale mě to třeba zas tolik práce nepřidělalo, udělat z jedné strany (vzadu) okýnka. Používám styroduráky podle Ing. J. Jindry - horní, dolní rám, mezi to vlepené desky ze styroduru. Stačí nalepit jen přední a boční stěny a zadní stěnu nechat volně výsuvnou. Na líci vnitřní stěny nástavku pak silikonem přilepit plexi nebo skleněnou stěnu. Ta zadní styrodurová deska se jen do zbylého prostoru zasouvá a vyčuhuje o tloušťku toho plexi z půdorysu nástavku. Akorát tak aby se za ty hrany dala snadno vytáhnout.
Je to nádhera moct sledovat včely, aniž by se jim do toho člověk hnípal a rušil je (i v zimě), mám plásty na studenou stavbu, takže vidím obsazenost uliček v jednotlivých nástavcích, částečně i postup stavby mezistěn atd. Chodím se tam dívat i s tříletým klukem bez klobouku bos.
Takže okýnka rozhodně doporučuji!

Ale o dost líp se odečítají spady, není to promícháno mrtvolkami a včely roztoče nezkreslují úklidem. Taky vzorky na varroázu, posílané začátkem roku jsou podstatně lepší bez mrtvých včel (i když popravdě řečeno si myslím že tohle celé je v mnoha případech zbytečnost, spočítám si to líp sám a vím u každého včelstva... ale uznávám ne každý má zdravý zrak a málo včelstev, že to upočítá).
Takže síťované dno zas jako takový přežitek nevidím - když tam moc fičí vlhký vzduch, není nic jednoduššího, než dát podložku + případně lehce utěsnit ;) Mám oba typy a síťované dno mi vyhovuje líp. Zkrátka každý dle svého gusta a mě tenhle výstřelek naopak slouží dobře.





----------------

Síťaři odpustí.

Z toho vychází fakt, že zasíťované dna jsou překonanej výstřelek doby.
Při VMS také není potřeba mít síto místo pevné desky a smysl vidím
hlavně u síťovaných vík a to pro kočovníky. (dodávání vody a vzduchu
při převozu) Myslím, že včelařství by mělo být hlavně ve vypouštění
nepoužitelných věcí a tento výstřelek mám vyzkoušený právě s takovým
výsledkem.

_gp_

2010/5/27 Pavel Zajicek :
> Zdravim,
>
> opak je pravdou, osobne problem s medem s vysokym obsahem vody nemam. Mel
> jsem moznost vsak toto tema konzultovat s vyzkumnym ustavem včelarskym.
> Problem s medem s vysokym obsahem vody je u vcelstev nastavkovych (velky
> prostor) a zasitovane otevrene dno. Vcely vickovaly i med s obsahem vody 20
> %. Az kdyz uly ze spoda utesnili, zuzili cesna, vcelam se med podarilo
> zahustit.
> Pokus delali na jizni Morave- kvetovy med -jedna vcelnice, stejny typ linie
> vcel , rozdilne pouze uly. U starych ulu s pevnym dnem, mel med o 1,5-2 %
> mene vody nez nastavkovy s otevrenym zasitovanym dnem.
>
> PZ
>

http://pictureup.cz/picture/verejny/10091009klick.jpg
Zas se bude hlídat
Haf

"To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "

Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo něco?

"V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší ... připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky dobré, ale složitější výroba...
Radek"

Takže máte mezistěnu chycenou jen zavěšením do drážky nahoře? Jak Vám dostavují spodní část (pletu se, nebo jste nedávno psal, že úzké loučky byl Váš velký omyl - proč, když chcete docílit souvisle zastavěné plochy vč. mezer mezi nástavky?) S tou laťkou jsem měl na mysli jenom tenounkou, svisle přidělanou latičku jakožto základ pro volnou stavbu (jakoby místo proužku mezistěny, jenže by tam byla nafurt). Co by to ale kdy a v jaké části úlu udělalo s poměrem dělničiny a trubčiny (a taky nakolik by mi to vlastně vadilo) už je zase další otázka ;). Je to mě baví, jak je složité dobrat se jednoduchého včelaření :D

Díky
Honza Indra

"Kdo má horší zrak a klepou se mu ruce, může si poradit třeba takhle. Nutná je líheň matek.
A máte chov z vajíček.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/41444144ramek.jpg"
-----------------------------
Mohu doporučit, velice jednoduchá metoda, zvládne to i úplný začátečník, bez specializovaného nádobíčka (stačí ostrý nůž, laťka a drátek), a s velkou úspěšností.
Napadá mě, že by možná bylo rychlejší připevnit podřez k laťce nástěnkovými špendlíky, namísto přivazování drátkem.

Dole v nástavku není u mě žádné vymezení. Rámky se nekývají ani při přesunu. Při rozebírání se dají odtrhnout a poškozená trubčina je bez práce zrcadlem pro kontrolu roztoče na plodu. Takže jediné mínus je, že člověk musí trochu dávat pozor při vkládání rámků, při manipulaci celými nástavky jsem také žádné větší problémy s pohybem rámků neměl.
Přesné umístění rámků nad sebou - měl jsem kopu let mezerníky a za prvé to lákalo k různým nesmyslným pokusům s různými šířkami rámků a pak také nepřesné dorážení mezerníků, prostě výsledek byl vždy a všude rámky cik cak. Pokud máš patery včely, tak to řešit nemusíš a můžeš si hrát, pomalou manipulací lze dosáhnout dobrého výsledku v jakémkoliv systému. Další maličkost je překážející mezerníky při manipulaci, hlavně v medometu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Za??te?n?k
> Datum: 28.5.2010 09:20:19
> ----------------------------------------
> "To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam
> plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "
>
> Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo
> horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
> Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely
> nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění
> plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo
> něco?
>
> "V horní loučce je drážka, do které se mezistěna zataví, jde to velmi
> rychle když se rozpustí více vosku a štětcem se rozpuštěný vosk nanáší ...
> připevňování mezestěn laťkou je jiná možnost, používá př. pan Klukas, taky
> dobré, ale složitější výroba...
> Radek"
>
> Takže máte mezistěnu chycenou jen zavěšením do drážky nahoře? Jak Vám
> dostavují spodní část (pletu se, nebo jste nedávno psal, že úzké loučky byl
> Váš velký omyl - proč, když chcete docílit souvisle zastavěné plochy vč.
> mezer mezi nástavky?) S tou laťkou jsem měl na mysli jenom tenounkou,
> svisle přidělanou latičku jakožto základ pro volnou stavbu (jakoby místo
> proužku mezistěny, jenže by tam byla nafurt). Co by to ale kdy a v jaké
> části úlu udělalo s poměrem dělničiny a trubčiny (a taky nakolik by mi to
> vlastně vadilo) už je zase další otázka ;). Je to mě baví, jak je složité
> dobrat se jednoduchého včelaření :D
>
> Díky
> Honza Indra
>
>
>

""To si nerozumíme, ty šrouby nepatří do rámku, ale do nástavku,aby tam plnily funkci toho hřebene. Rámky jsou pak bez mezerníků. "

Ty vruty jsou tam zašroubované vertikálně (hlavičkou nahoru), nebo horizontálně (to by tam mohly ouška pěkně zaklouzávat)?
Jak je řešená fixace rámku v dolní části, aby se nehoupaly nebo nevisely nakřivo? To samé by mě zajímalo u těch hřebenů. V čem je přesnější umístění plástů nad sebou, dole jsou taky ještě nějaké vymezovací hřebíčky nebo něco?


------------------------------------------------
Vruty jsou hlavičkou nahoru, na hraně, na které mají rámky položená ouška. Je také dobré, aby šrouby měly několik mm odstup od svislé hrany, aby šlo tuto "škvíru" občas proškrábnout od propolisu. Pokud vím, tak žádná fixace se v dolní části nedělá

Chci se zeptat jak se vám daří chov matek v tomto deštivém počasí?

Chtěl jsem začít koncem dubna byla zima a protože bylo již všade ve všech úlech plno trubců nebylo letos možno využít výhody přečíslení vlastními ušlechtilými trubci tak jsem nespěchal.
Chtěl jsem začít chovat začátkem května ale nejdříve byla asi týden silná snůžka a pak pršelo a prší až do dnes.
Přece nebudu chovat v dešti.
Měl jsem jednu tichou výměnu ale včelstvo ji v okamžiku zavíčkování matečníků zrušilo, tak mám dojem že chovná nálada ve včelstvech není.

děkuji za odpověd
J.B.

Řekl bych, že úplně stejně jako minulé roky. Dělal jsem tři série, první už na přelomu duben-květen, a s žádnou nebyl problém. Celkem asi 50-60 matečníků. Používám startér a dochov ve včelstvech nad mřížkou. Je pravda, že ikdyž spousta diskutujících si stěžuje na soustavný déšť, u nás (Plzeň-sever) to nebylo tak hrozné.
MiFi

U nás v Rokytně (Pardubicko) prší každý den, někdy i 2x... Všude máme vátinu a i ta je už nacucaná vodou. Docela jsem zvědav, jestli by po dlouhých letech mohla být medovice z borovic.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M.Fiar <mirafisar/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fw: chov matek v tomto detiv?m po?as?
> Datum: 28.5.2010 10:52:52
> ----------------------------------------
> Řekl bych, že úplně stejně jako minulé roky. Dělal jsem tři série, první už
> na přelomu duben-květen, a s žádnou nebyl problém. Celkem asi 50-60
> matečníků. Používám startér a dochov ve včelstvech nad mřížkou. Je pravda,
> že ikdyž spousta diskutujících si stěžuje na soustavný déšť, u nás
> (Plzeň-sever) to nebylo tak hrozné.
> MiFi
>
>
>

Jakou matku bych si měl koupit pro své včelstvo oplozenou, neoplozenou, inseminovanou. Má to nějaký vliv na včelstvo? předem děkuji za odpověď.

Dne Friday 28 of May 2010 12:23:08 flakatos napsal(a):
> Jakou matku bych si měl koupit pro své včelstvo oplozenou, neoplozenou,
> inseminovanou. Má to nějaký vliv na včelstvo? předem děkuji za odpověď.

Pokud si to muzete dovolit, inseminovanou,
pokud tomu rozumite a nemate jen jedno vcelstvo.

Osobne doporucuji Vigor, mne se osvedcily, na rozdil od Dolskych, ktere tak
chvali v casopise ..... (takove bestie jako z Dolu jsem jeste nevidel, pokud
bych ve svych zacatcich nebyl zapaleny vcelar, asi bych po teto zkusenosti se
vcelami skoncil), do vigorek chodim bezne bez kuraku - v dobe snusky, u tech
z Dolu bodaly i sedivky :( .




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Tak na základě tohoto dotazu doporučuji oplozenou a o přidávání matek se ještě s někým poraď.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of flakatos
Sent: Friday, May 28, 2010 12:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Výběr matky /oplozená .../

Jakou matku bych si měl koupit pro své včelstvo oplozenou, neoplozenou, inseminovanou. Má to nějaký vliv na včelstvo? předem děkuji za odpověď.

To si delate srandu :-)

o vigor chvatele singer tvrdi, ze jsou to bestije, ku...vy bodavy apod :-)
Ze singer je jina liga, neda se rovnat :-) Mrknete na stranky vigor do
zajimavosti ci perlicek a budete videt ktere vcely jsou in a kam se radi
vigor at se pobavit jako ja predevcirem :-)

Vigor byla take prvni kam jsem sel bez ochrany....

A jsou i jine veci co me na vigor bavi, treba v obdobi rojeni :-)

T.H.



> Osobne doporucuji Vigor, mne se osvedcily, na rozdil od Dolskych, ktere tak
> chvali v casopise ..... (takove bestie jako z Dolu jsem jeste nevidel,
> pokud
> bych ve svych zacatcich nebyl zapaleny vcelar, asi bych po teto zkusenosti
> se
> vcelami skoncil), do vigorek chodim bezne bez kuraku - v dobe snusky, u
> tech
> z Dolu bodaly i sedivky :( .
>
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

"Akát produkuje dostatek nektaru již při 22-24 C. Nad 25 C příliš rychle odkvétá"

___________________________________________________________

Podle zkušeností z vltavského údolí,kde jsou skály nad řekou akáty přímo prolezlé,je nejlepší akátová snůška,když ze začátku je dosti chladno a vlhko.Rozkvetlý akát drží za chladna poměrně dlouho,a pak najednou přijdou tropické teploty,to je potom snůška jako hrom.Jeden takový rok jsem vytáčel řepku a druhý den ráno vrátil včelám vytočené souše.Přes den byly tropy,kvůli chovu matek jsem do jednoho takového včelstva šel k večeru,a vesměs všechny vrácené souše byly vydatně zacákány sladinou z akátu.Na jižní moravě se více projevuje kontinentální klima a celkově je tam tepleji,než na západnějším okraji našeho státu,takže tady spíš potřebujeme na akátový med vyšší teploty,také hodně záleží na poloze a půdě,na které ten akát roste.Přímo tady na slánsku jsou celkově velmi úrodné půdy,částečně písek,částečně jíl nebo opuka,akát zde není pravidelnou záležitostí,ale třeba loni byl,bylo na něj teplo a vlhko.Optimální teploty pro medování bych u nás posunul trochu výš(podle ing.Kamlera je to 28-30 C).
Zdraví Pavel

Zdar,
konečně trochu změna počasí,hlásím dnes na váze zatím přínos 7 kg...Orlické hory 500 m.n.m

Zdravim,
dneska jsem byl na stanovisti kde jsem udelal dva oddelky a vlozil matecniky
larvene zacatkem kvetna - tam matky kladou...

doma v plemenaci matka klade...

u dedy, kde jsem matky choval, jsem v plemenacich vcera a dnes matky
zahledl, ale vajicka jeste ne, mam tam 5 plemenacu a uz to zacina smrdet
neuspechem... Ty plemenace tam mam pod stromy ve stinu coz si skoro rikam
ze letos neni vyhodne.

K tomu mam pet oplodnacku jako rezervu kde nevim a ta predpoved pocasi
radost neprida...

T.H.


2010/5/28 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>

> Chci se zeptat jak se vám daří chov matek v tomto deštivém počasí?
>
> Chtěl jsem začít koncem dubna byla zima a protože bylo již všade ve všech
> úlech plno trubců nebylo letos možno využít výhody přečíslení vlastními
> ušlechtilými trubci tak jsem nespěchal.
> Chtěl jsem začít chovat začátkem května ale nejdříve byla asi týden silná
> snůžka a pak pršelo a prší až do dnes.
> Přece nebudu chovat v dešti.
> Měl jsem jednu tichou výměnu ale včelstvo ji v okamžiku zavíčkování
> matečníků zrušilo, tak mám dojem že chovná nálada ve včelstvech není.
>
> děkuji za odpověd
> J.B.
>

Ahoj kamarádi, včelařim asi dva roky. Začínal jsem s jední včelstvem a dnes jich už mám 6. Příčina je, že mají poroje a co jsem si jako začátečník myslel, že vylíhlá matka zlikviduje zbylé matečníky u mých včel nefunguje. Poraďte co mam dělat, abych neměl každý květen "prázdné úly a včely na stromech." diky Petr

Přeji hezký víkend a chtěl bych upozornit, že ve škole v Nasavrkách bude od září otevřen kurz pro nové učitele včelařství, pokud se přihlásí dostatečný počet zájemců. Přihlaste se pokud máte zájem o tuto práci a nebo doporučte včelařům o kterých víte, že mají co říci a mají dobré schopnosti předávat zkušenosti ostatním. Učit včelaře mohou zase jenom včelaři a to za nás nikdo neudělá.A dobrých učitelů není nikdy dost. Vím, že i zde na konferenci je celá řada šikovných včelařů a tak je vyzývám přihlaste se a nebo tuto možnost předejte ostatním. Vašek Ducháč.

"Ahoj kamarádi, včelařim asi dva roky. Začínal jsem s jední včelstvem a dnes jich už mám 6. Příčina je, že mají poroje a co jsem si jako začátečník myslel, že vylíhlá matka zlikviduje zbylé matečníky u mých včel nefunguje. Poraďte co mam dělat, abych neměl každý květen "prázdné úly a včely na stromech."

Včely si vyberou jednu matku, ostatní zlikvidují a ukončí rojení až tehdy, až uznají, že mají málo včel, málo zásob, na zbývající včely dostatek prostoru, případně dostatek mezistěn k vystavění.
Může to být po vyrojení staré matky, prvního roje stejně tak jako po vyrojení mnoha porojů, kdy v úlu zůstane hrstka včel s poslední neoplozenou matkou.
Včely se tedy musí po vyrojení zásahem dotlačit k ukončení rojové nálady.
Dříve se doporučovalo včely rozebrat a zlikvidovat všechny matečníky kromě jednoho nejlepšího. Jenže za prvé nejlepší matečník mohou poznat jedině včely, za druhé pokud už byla nějaká matka vylíhnuta, stejně nejspíš unikla pozornosti včelaře a včely se tak mohly ještě vyrojit.
Dneska je jemné opatření přidat včelám, trochu proložit s plodovými plásty, nástavek mezistěn, úl má najednou na stávající včely hodně prostoru a mezistěny pro stavění a tak může rojovou náladu zrušit.
Jistější opatření je většinu plodových plástů s většinou matečníků odložit do jiného nástavku jako oddělek, v úlu nechat jen pár nejlepších matečníků a zase doplnit mezistěnami. V úlu tak zruší rojovou náladu plus zbude oddělek s další včelami vybranou matkou plus případně chycený roj.

Je to velmi jednoduché. Půjč si Včelařství 2007 z toho velmi orientačně č. 5 a snad 11 a tam nastuduj článek Chovem trubců k vyšším výnosům což je 1 list A 4 a v zimním vydání máš podrobný rozbor proč to funguje. Pak je nutné to vše přesně dodržet. Má to ale nevýhodu, budeš li chtít vidět roj, musíš jít na čumendu k sousedovi. Rozsáhlým teoriím se raději vyhni obloukem, letos všichni teoretici mají vysoké žebříky a z nebeských výšek nám posílají zprávy jak jim jejich teorie spolehlivě fungují. Tahle finta je až podezřele spolehlivá. Ať se daří! R. Stonjek

http://www.vcelarska-stanice.cz/cenik-matek.php chtěl bych si vzít odsud, ale nenašel jsem tam žádné info který druh tam chovají. Mám jen 2 včelstva s jednou matkou jsem spokojen, ale druhá je z lonskeho roje a je mensi a moc neklade a spíš tak trubčinu.

>Má to ale nevýhodu, budeš li chtít vidět roj, musíš jít na čumendu k sousedovi. Rozsáhlým teoriím se raději vyhni obloukem, letos všichni teoretici mají vysoké žebříky a z nebeských výšek nám posílají zprávy jak jim jejich teorie spolehlivě fungují. Tahle finta je až podezřele spolehlivá. Ať se daří! R. Stonjek<
------------------------------------------------------------
Má to ještě jeden aspekt. Chov matek je třeba zakládat buď v osiřelci nebo v sádce. Takto vedená včelstva se velmi obtížne dostávají do chovné nálady. Promiň Rudo, že Ti do toho kecám.
JK

Děkuji za rady určitě vyzkoušim všechno, od jednoho včelaře jsem slyšel, že je to špatné včelstvo a že pokud z něj pochází všechny ostatní, tak bych měl vyměnit všechny matky jinak se toho nezbavim. Myslíte že je to možné. Jinak včeli jsou to mírné a velice dobře se s nimi pracuje.

"Děkuji za rady určitě vyzkoušim všechno, od jednoho včelaře jsem slyšel, že je to špatné včelstvo a že pokud z něj pochází všechny ostatní, tak bych měl vyměnit všechny matky jinak se toho nezbavim."

To je možné, ale jen se včelami od včelaře, který včely rozmnožuje dlouho výhradně roji a včelstva s tichou výměnou u něho skomírají. Pravidelné mnohonásobné rojení bývá taky znakem malého prostoru pro plod nebo nesprávného ošetřování včelstev, například příliš radikálního přidání mezistěn příliš brzy, kd včely na mezistěny nejdou a tísní se na původních rámcích.
Jinak ale v dnešních nástavkových úlech s dostatkem prostoru by v běžných letech mělo být rojů málo.

To gratuluji k takovému přínosu 7 kg.
Mám decimáklu a těšil jsem se na to že budu mít málo závaží a místo toho :
U mne na jihu Prahy byl letos největší přínos jen 3 kg z 2km vzdálené řepky a včera bylo tak 1/2kg.

Agát kvete v udolí Vltavy což je 250m daleko a necelých 200m výškový rozdíl ale včera tam ještě nezačaly včely chodit.
Loni touto dobou jsem již měl skoro polovinu medu v konvích.
J.B.

Křapka: nerojení- Má .. ještě jeden aspekt. Chov matek je třeba zakládat buď v osiřelci nebo v sádce. Takto vedená včelstva se velmi obtížne dostávají do chovné nálady.

Uvědomil jsem si tento fakt= nižší chovné nálady mých včel až když jsem si to od vás přečetl, je to pravda.
J.B.

Hm, schválně jsem se kouknul na "naše" agáty, tady na severní Moravě. Lístky sotva třetinové, větvě zdálky jakoby holé pupeny úplně malinké, odhaduji rozkvět agátu tady nejdřív tak za týden.

Zdar,
včera pro mně neuvěřitelných 9 kg,po 14 denním půstu si to asi zasloužíme tady pod horami,kvete řepka-je teprve v polovině,dokvétají jabloně a na lukách kakost,kozí brada pryskyřník, ze stromů ještě jírovec-kaštan koňský,všiml jsem si prvních kolonií mšic na javoru klenu,a na buku,na smrku zatím nic..--tak uvidíme....

V tomto případě jde zřejmě o rojivé včely geneticky, nebo malo prostorné úly. Krańka vyžaduje minimálně 30 klasiských rámků
Pomůže výměna matky z dobrého chovu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <bg1gt/=/seznam.cz>
> Předmět: Poroje
> Datum: 28.5.2010 22:11:47
> ----------------------------------------
> Ahoj kamarádi, včelařim asi dva roky. Začínal jsem s jední včelstvem a dnes
> jich už mám 6. Příčina je, že mají poroje a co jsem si jako začátečník
> myslel, že vylíhlá matka zlikviduje zbylé matečníky u mých včel nefunguje.
> Poraďte co mam dělat, abych neměl každý květen "prázdné úly a včely na
> stromech." diky Petr
>
>
>

Zdravím,
váha překročila 90kg, kilogram přínos deně,řepka je u konce,zavičkovaný med 22% vlhkosti.Opavsko.

Na to jsem zapoměl a psal jsem o tom i před lety. V těchto včelstev chovat prakticky nejde. Na to já mám několik ležanů a produkční včelstva tím nezatěžuji.Zítra jdu vytáčet a plnit plemenáče, tak jsem na tu vodu zvědav. Každopádně mít v konvích 22% o tom se nedá říct nic jiného než prů... . Asi se bez umělého dosušení v budoucnu neobejdeme a čím dřív se kdo na to zařídí tím líp! Nejlépe už včera!!! Zdraví R. Stonjek

Zdar, šel by více přiblížit ten kakost? Jako druh kakost mne naprosto
fascinuje a rád bych třeba fotku a nebo jiné. Díky.

_gp_

29.5.10, Jarek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdar,
> včera pro mně neuvěřitelných 9 kg,po 14 denním půstu si to asi zasloužíme
> tady pod horami,kvete řepka-je teprve v polovině,dokvétají jabloně a na
> lukách kakost,kozí brada pryskyřník, ze stromů ještě jírovec-kaštan
> koňský,všiml jsem si prvních kolonií mšic na javoru klenu,a na buku,na
> smrku zatím nic..--tak uvidíme....
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pro pana Pazderku: Zadejte botanika.wendys.cz/ U nás převážně kakost luční. J.

Pokud si pamatuji, tak před několika málo lety byly změněny parametry pro výběr učitelů včelařství svazem.
Důsledky jsou katastrofální. Přestárlí včelaři přednáší, nebo spíše blábolí své desetileté zkušenosti o včelaření v zastaralých úlech a předvádějí své zlepšováky - ukazují své oddělení hraček. Pokud se jich zeptáte na rotaci nízkých nástavků, tak jste jejich doživotní nepřítel. Asi lepší variantou je si koupit literaturu z mendelky od ing. Přidala a ing. Čermáka a studovat sám. Pokud ovšem někdo speciélně nepotřebuje nějakou smlouvu se svazem, či peníze za přednášky. (Svaz si rozvracet nenecháme. Křičel do mikrofonu na včelařské pouti na sv. Hostýně v tu dobu pan předseda Sojka).

Kakost luční----modře kvetoucí-u nás pod Orl.horami hojný

Kakost luční--modře kvetoucí,u nás pod Orl.horami na lukách hojný...

Pěkně jste se rozohnil pane Vaclavík.
Máte úplnou pravdu.
Bohužel nemám návod jak z tohoto bludného kruhu.
Cesta vystoupit ze svazu přátel tohoto nešvaru asi není řešení.
J.B.

Ten modrý kakost, lat. geranium pratense je v české rep. velmi běžný. Kvete většinou modře a někdě světle modře až bíle. Znam ho dlouho a v poslední době jsem zaznamenal jeho modrý pyl a tmavý řídký, velmi lahodný med.
Roste v lukách a příkopech pravidelně kosených a u mne v otavách předloni jeho druhý květ po seči asi v červenci byla přínosem asi 5-10 kg výborného medu. (nevím proč jsem si jej dříve nevšiml, asi jsem přínosy nektaru s modrým pylem přisuzoval vice )
J.B.

Jih Prahy.
dnes na váze +1kg
Včely slídí a začaly vykrádat 1 oddělek ( samozřejmě je to moje chyba)ale tato loupež v květnu je mojí prví životní zkušeností.

Napište do vyhledávače Google :
Geranium pratense foto a objeví se vám krásné fotky
J.B.

Když tam napíšete Kakost luční foto objeví se také
J.B.

Když tam napíšete Kakost luční foto objeví se také
J.B.

Jan Bűrgel napsal:
Včely slídí a začaly vykrádat 1 oddělek....
----------------------------------------------------------
Hlásím stejný stav. Oddělek jsem zalígroval a za nějakou chvíli se pustily do dalšího. Tak jsem oddělky zalígroval radši všechny. Mezitím jsem lupičky tak nějak povypouštěl ven. Co s tím? Stačí je nechat třeba den zavřené? Zkusej to pak lupičky u stejných oddělků po paměti znovu? Musí se loupené oddělky dát o kus jinam? Snůška je tady teď tak nějak na střídačku ano/ne a dospěláci neví co by kde sebrali a tak se v těch volných chvílích dali na loupení. Ať se daří, Libor.

Takže už v tuto chvíly u Vás kvete kakost? Mne se jednalo o obrázek -
foto z těch u Vás rozkvetlých ploch, co Vám dávají nyní med. U nás
jsou jen tak sporadicky kolem cest a vlastně ji mám mimo jiné i jako
signalizační rostlinu.

_gp_

2010/5/29 Jarek <e-mail/=/nezadan>:
> Kakost luční--modře kvetoucí,u  nás pod Orl.horami na lukách hojný...
>


> dokvétají jabloně a na
> lukách kakost,kozí brada pryskyřník, ze stromů ještě jírovec-kaštan
> koňský,všiml jsem si prvních kolonií mšic na javoru klenu,a na buku,na
> smrku zatím nic..--tak uvidíme....

Ale mne se jednalo oto, kde jaká kakost nyní u nás kvete. No a jestli
by bylo z toho místa foto, bylo by to nejlepší. Za odkazy a soubory
děkuji.

_gp_

2010/5/29 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
> Když tam napíšete Kakost luční foto objeví se také
>  J.B.
>

Loupež v snůškové přestávce je normální jev.

Kdysi v zadovácích jsem prostě jen zůžil úl na obsazené rámky, třeba jen na 2 - 3 rámky a zůžil česno na jednu včelu a bylo "po ptákách" Během půl hodiny, hodiny začal odělek to česno před zlodějkami bránit a vylupování přestalo. Maximálně jednotlivé osamělé pátračky po sladině občas zkoušely jestli náhodou obrana česna zase nezeslábla a jestli oddělku nedošly včely strážkyně česna. Pokud oddělek nebyl totálně vyloupen a loupeží či něčím jiným podstatně oslaben, zafungovalo to vždy. Stejně tak, jako to funguje dnes.
Dnes mně ale chybí možnost zužování úlu, neobsazené rámky ve vylupovaném odělku je zátěž navíc a znamená, že oddělky, které v zadovácích vcelku v pohodě přežily, jsou v nástavcích či v menších úlcích s pevnou velikostí zničeny. Včelám musí stačit jen zůžení česna.
Důležitá věc je potom vylupované oddělky pokrmovat. Pokud byly zásoby z nich uloupeny, včely najedou na úsporný režim a oddělek prakticky nefunguje, takže i když se vyloupení teď ubrání, stejně bez zásob bude časem skomírat. A když tam zásoby zůstaly, je to pak podněcování.
Já pokrmuji cukerným roztokem, menší množství dávám do krmítek hned večer po setmění, aby ho tak za hodinku dvě vybraly a v úlu potom stihly zpracovat do rozednění. Takže ve dne z úlu žádná cukerná vůně, která by lákala zlodějky, nejde.
Zavírání úlu při loupeži podle mně moc účinné není, protože zavírání a otvírání rozhodí obranu oddělku. Možná maximálně trochu loupež zpomalí.
Mohlo by pomoct na půl dne oddělek dát někde do tmy a klidu. Za cenu ztráty létavek, které jsou zrovna mimo oddělek, se získá více času pro uklidnění oddělku a vzniku obrany česna, případně se získá více času na pokrmení a doplnění uloupených zásob, toto jsem ale nevyzkoušel.

U nás roste taky, ale ne v takové míře, aby jen z něho byla snůška. Je jeden z 10 - 20 druhů rostlin, které po odkvětu lip v druhé polovině července tady u nás dělají snůšku v podletí, do poloviny až konce srpna. Na internetu http://botanika.wendys.cz/kytky/K78.php píšou, že má rád půdu bohatou živinami a tady u nás předpokládám, že kde byly louky bohaté na živiny, byly kdysi všechny rozorány na pole. Zůstaly je svažité a chudé louky, kde se mu moc nevede a různé okraje polí a příkopů, kde bývá zahlušován kopřivami a jinými vysokými rostlinami.
Skoro bych řekl, že než z tohoto kakostu lučního je u nás v podletí větší snůška z kakostů lesních rostoucích pod listantými stromy na zastíněnějších méně zarostlých místech. Možná kakost smrdutý ....

A na zahradě mně roste v trávě plno kakostu hnědočerveného.... Což kromě toho, že to je docela úporný plevel, je taky květy docela okrasná rostlina.

Pri vytváraní oddělku – odloženca bez prevozu na iné vzdialené stanovište, lietavky počas troch dní postupne z odloženca odlietajú do kmeňového včelstva za priaznivého počasia ,sú tam zalietané. V bezznaškovom období pochopiteľne dochádza k vylúpeniu odloženca.
Problém oslabenia odloženca tým, že lietavky odletia, som riešil pri 30° C uzatvorením odloženca na dva až tri dni. Predišlo sa tak odletu lietaviek a rabovke. Dôležite je aby odloženec mal zabezpečené vetranie a vodu v pláste. Na odloženci nikdy neotvárame letáč cez deň počas letu včiel, ale večer alebo skoro rano.

Dneska jsem viděl medovat olše. Bzučení včel na 10 - 15 metrů, pod větvemi velké kapky medovice, letošní zelené výhonky v úžlabí listů obalené několik milimerů velkými mšicemi opatřenými bílými vatovými chlupy. Jako kdyby na ty výhonky někdo namotal malé vatové tampóny.... Taky javory kleny jsou místně úplně ulepeny medovicí, včely jsem neviděl, bylo to u frekventované cesty a neměl jsem čas u těch javorů stát. Už v pátek, den a půl po posledním dešti, jsem v lese viděl pod javory kleny první kapičky medovice.
Jenže bohužel u nás má začít pršet odpoledne a podle předpovědi má pršet nejméně do středy....

Já s odletem étavek počítám a o to víc přitřepávám včel. Oddělky vytvořím a rovnou je dávám na stanoviště, akorát je dávám na druhou stranu od původního úlu.

S loupeží je problém, že závisí hodně na náhodě. Týden, 14 dní od vytvoření oddělku se třeba neděje nic, potom se trochu zhorší snůška, pár hledačkám se povede proniknout d oddělku a odnést si odtamtuď zásoby a už směřují létavky svého včelstva na ten oddělek a tisícovky zlodějek na něho útočí. Za dva dny je po oddělku.... Jiné roky včelař udělá úplně totéž a nestane se vůbec nic.....

U nás už prší od rána,mšice na olši jsem neviděl,to okouknu...objevil jsem knihu o Medovici od p.HARAGSIMA ,sice z roku 1966 ,ale super...mšice,červci,mery,zdobnatky,brvnatky,medovnice....ještě trochu počasí a je to doma....