Archiv Včelařské konference

Tak toto je typický projev těch co za komunistů vyhledávaly třídního nepřítele a Dnes pro změnu jsou na pořadu dne temné síly. Vůbec je asi nevzrušuje že ruku trhu začala ovládat černá ruka mafie.

Pepan
------------
A ke všemu se někde v zahraničí pohoršuje nad nemožnými poměry v zemi, jejiž řeč se kdysi naučil.
Jako by neměl na starosti budování properity a blahobytu tam kde teď je.


"... reprezentuje v tomto porad jeste existujicim state
> typicky vzorek ceske populace tedy typicky vzorek ceskych lidi, kteri by
> radi byli vyspelym narodem ..."

Jako by nevěděl, že všechny státy zde byli jen dočasně, i když některé říše a imperia měly v názvu věčnost.

:-)
:-)

Karel

Nedávno jsem byl na kuzru a padl tam dotaz i na prověšování plastových mateřích mřížek. Odpověď byla: plastovou mřížku pokládat bez rámu přímo na rámky, otvory kolmo k rámkům. Včelí mezera se tak zachová, nové plastové mřížky (šedé) jsou dost pevné a vydrží i bez rámu.
Jirka

Máte plný môj súhlas na tento technologický postup oddelenia medníkovej časti od plodiska. Systém včelárenia bez MMr má odskúšaný a zo začiatku môže včelárovi a včelám vyhovovať, ale pozdejšie vznikajú vo takto vedenom včelstve nepredvídané udalosti (plod v každej debničke) a potom pri vytáčaní medu rámiky prehadzovať a triediť, prípadne vytáčať i s otvoreným plodom, je vysoko neprofesionálne, hlavne pri viacerých včelstvách.

Včeliu medzi debničkami mám 10-12mm, už 25n rokov kladiem správne pristrihnutú materskú mriežku (MMr) na vnútorný pôdorys úľa a ujkaldám ju priamo na rámiky s uličkami kolmo na rámiky. Horná letka rámikov je 5 mm pod hranou debničky.
Navyše nad rámiky vkladám len polovičnú MMr kovovú ešte lepšia je z UH-priesvitná a druhú polovicu prekrývam plastovou hrubšou fóliou.
Takže ešte raz, MMr kladiem priamo na rámiky, pretože nadňo vznikne priestor asi 5-7 mm -včelia medzera a nikde nemá MMr zastavanú voskovými mostíkmi a pod rámikmi včely nestavajú voskové mostíky, pretože vzdialenosť 5-7 mm včely dosiahnu spodnú latku -loučku rámikov priamo. Nesprávne konštruovaná vodorovná medzera medzi debničkami často komplikuje zásah do včelstva, pretože sťažuje zbytočne prácu s čistením a odstraňovaním voskových stavieb. Potom včelár zbytočne stráca čas a podporuje tým aj zvýšenú bodavosť včiel.

Právě že to tak jednoduše jako s motory nefunguje. Jde při hledání
optima o hodně neměnných a proměnných vlivů.

Základem je vhodná výživa. Je známo, že tam, kde byla podzimní snůška
květového medu s bohatostí pylu, má zpravidla včelstvo ideální
podmínky. Není to ale také pravidlem. Pokud dojde včelař a tento med
domrtě vybere, vzniká mezera v příjmu potravy pro plod. Jde o velmi
kritické období, kdy je hlavně u vyšších koncetrací včel je nebezpečí
slídivosti. Malí včelaři potom svalují chybu na velkovčelaře, protože
se neumí přizpůsobit takové koncentraci a dojdou o včelstva vlastní
chybou.

Pokud se včelstvo vyskytuje před zimováním u těžce medovicových
zdrojů, může mít velké nebo i malé problémy. Běžně ale v mých
podmínkách se to projevuje úplavicí při prvních proletech. Takové
odchylky umí vyřešit dvě věci, vlastnosti úlu a obsah potravy.
Vlastnosti úlu jsou alchymií včelaře, osobně nedám dopustit nad
naddimenzovaném uteplení vík. Dále u potravy nezáleží ani tak na síle
včelstva, které se dá spravit v dalším pokročilém stadiu vyrovnáváním
síly, ale na "vařením" dělnic, které chystají potravu celému takovému
oslabenému (slabšímu) včelstvu. Pokud mají tyto "kuchařky" zdroj
sladiny, která obsahuje pro zdolání "absence síly včelstva" vhodnou
potravu, i takové včelstvo je v tuto květnovou chvíly nachystáno pro
hlavní snůšku. Proto je kravina jakkékoli spojování slabých včelstev,
protože se takovým spojováním ničeho nedosáhne, krom snížení počtu
matek kladoucích plod. A kolik plodu má v jistém období správně vedené
včelstvo, znamená to až trojnásobek plástové plochy medu!

Další problémy nastávají najaře, kdy je zase pozorovatelná májovka,
kvůli jinému patogenu ve spojitosti s pylem. V zásadě lze říci, že
přirozené potravinové zásoby co si včela vyrábí pro své zimování po
tisíciletí byly ve spojení s jinými, otázkou života a smrti a tím
pádem i přirozené selekce. V mých podmínkách JM jde z 98%
bezproblémový stav. 2% jsou problémem nyní krmné jeteloviny (silná
krystalizace zásob) a občas těžká snůška z listnatých stromů v
podletí.

_gp_
...........
6.5.10, Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>:
> ... Většině se umí organismus účinně bránit,
> ale musí k tomu mít pokud možno ideální podmínky.
> Pro přirovnání: co se stane, když motor určený pro provoz na 230V
> zapojím na 400V, nebo naopak jen na 110V? Odpovězte si sami.
>
> Milan Čáp
>
> Tomáš Heřman napsal(a):
>> Odpovedi bych zkusil hledat na webu p. Dvorskeho ci p. Jindry. Zimovani
>> na medu. Gusta a dalsi o tom take vedi sve...
>>
>> T.H.
>>
>>
>>
>>
>>> Muze hrat nejakou roli v nachylnosti k nemocem u vcel jednostranna strava
>>> (= cukr), podobne jako je tomu u cloveka -> tzv. civilizacni choroby?
>>>
>>>
>>
>>
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

"Základem je vhodná výživa. Je známo, že tam, kde byla podzimní snůška
květového medu s bohatostí pylu, má zpravidla včelstvo ideální
podmínky. Není to ale také pravidlem. Pokud dojde včelař a tento med
domrtě vybere, vzniká mezera v příjmu potravy pro plod."

Hm, podzimní snůška je snůška v září, říjnu a případně později. Že by nějaký včelař ještě v tuto dobu vytáčel?

Souhlasím, prostupnost včel mřížkami v rámu, já používám 1 cm silné rámy, je mnohem větší, někdo spočítal až 300% víc.
Radek.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mate?? m??ka
> Datum: 06.5.2010 10:24:26
> ----------------------------------------
> "Mřížky vůbec nemusí být v rámu a kladou se přímo na rámky"
>
> Pozoroval někdo rozdíl mezi mřížkou kladenou přímo na rámky a mřížku
> zasazenou do rámu? Já jsem hodně používal kovové mřížky olemované zapájeným
> plechem nebo prostě jen olemované igelitem pokládané na rámky, nyní jsem
> použil mřížky v rámu - pozůstatek ze zadováku a připadá mi, že prostup včel
> mřížkou v rámu je lepší. Zřejmě proto, že včely mají pro průchod k
> dispozici i mezery nad a pod loučkami plástů v spodním a horním nástavku a
> že není třeba hlídat, aby plásty v nástavku nad a pod byly přesně nad
> sebou.
>
>
>

> ... Plastová mřížka se ale během 14ti dnů ve včelách
> proležela a z 12mm byl lavor 19,5mm.....

Prolezenine lze zabranit vlozenim vhodneho kousku vetvicky
ulomene z nejblizsiho stromu. Je to - pravda - takove
'nesystemove' reseni, ale potesi :)

Martin

Plastová mřížka už ze svého principu nemůže být samonosná, to by musel být prostorový, ne plošný výlisek s výztuhami o tloušťce několik milimetrů. Tudíž nemůže být na rozdíl od kovové v rámu bez podpory nějakými příčkami.

Existuji plastove mrizky prostorove, treba u Löflmana ji maji
Co pamatuji tak ty plosne - bile vcelari nedoporucovali kvuli ostrym hranam

T.H.

> Plastová mřížka už ze svého principu nemůže být samonosná, to by musel být
> prostorový, ne plošný výlisek s výztuhami o tloušťce několik milimetrů.
> Tudíž nemůže být na rozdíl od kovové v rámu bez podpory nějakými příčkami.
>

Zdravím. Může mi někdo poskytnout nákres s přesnými rozměry pro úl Optimál. Zjistil jsem že kopie mých úlu asi nejsou uplně správné. Mám rámky 42*16,6cm a předpokládám že správný rozměr je 42*17. A ten by mi už do nástavku asi nevlezl.Ani mi uplně správně nesedí rozteč rámku. Rámky široké 453 mm mi propadávají pokud je nedám přímo na střed. Moc dík za nákres s rozměry na e-mail: stanap/=/tiscali.cz. Dík předem

http://www.optimalklub.cz/INDEX4ACB.HTM?typ=OMA&showid=50

Standa napsal(a):
> Zdravím. Může mi někdo poskytnout nákres s přesnými rozměhttp://www.optimalklub.cz/INDEX4ACB.HTM?typ=OMA&showid=50ry pro úl Optimál.
> Zjistil jsem že kopie mých úlu asi nejsou uplně správné. Mám rámky
> 42*16,6cm a předpokládám že správný rozměr je 42*17. A ten by mi už do
> nástavku asi nevlezl.Ani mi uplně správně nesedí rozteč rámku. Rámky široké
> 453 mm mi propadávají pokud je nedám přímo na střed. Moc dík za nákres s
> rozměry na e-mail: stanap/=/tiscali.cz. Dík předem
>
>

http://www.optimalklub.cz/INDEX7838.HTM?typ=OMA&showid=16
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa <stanap/=/tiscali.cz>
> Předmět: Optim?l
> Datum: 06.5.2010 13:19:13
> ----------------------------------------
> Zdravím. Může mi někdo poskytnout nákres s přesnými rozměry pro úl Optimál.
> Zjistil jsem že kopie mých úlu asi nejsou uplně správné. Mám rámky
> 42*16,6cm a předpokládám že správný rozměr je 42*17. A ten by mi už do
> nástavku asi nevlezl.Ani mi uplně správně nesedí rozteč rámku. Rámky široké
> 453 mm mi propadávají pokud je nedám přímo na střed. Moc dík za nákres s
> rozměry na e-mail: stanap/=/tiscali.cz. Dík předem
>
>

tak ještě jednou...
http://www.optimalklub.cz/INDEXAF90.HTM?typ=OMA&showid=80

Petr JAROLÍM napsal(a):
> http://www.optimalklub.cz/INDEX4ACB.HTM?typ=OMA&showid=50
>
> Standa napsal(a):
>> Zdravím. Může mi někdo poskytnout nákres s přesnými
>> rozměhttp://www.optimalklub.cz/INDEX4ACB.HTM?typ=OMA&showid=50ry pro
>> úl Optimál.
>> Zjistil jsem že kopie mých úlu asi nejsou uplně správné. Mám rámky
>> 42*16,6cm a předpokládám že správný rozměr je 42*17. A ten by mi už do
>> nástavku asi nevlezl.Ani mi uplně správně nesedí rozteč rámku. Rámky
>> široké
>> 453 mm mi propadávají pokud je nedám přímo na střed. Moc dík za nákres s
>> rozměry na e-mail: stanap/=/tiscali.cz. Dík předem
>>
>>
>

"Zdravím. Může mi někdo poskytnout nákres s přesnými rozměry pro úl Optimál. Zjistil jsem že kopie mých úlu asi nejsou uplně správné. Mám rámky 42*16,6cm a předpokládám že správný rozměr je 42*17. A ten by mi už do nástavku asi nevlezl.Ani mi uplně správně nesedí rozteč rámku. Rámky široké 453 mm mi propadávají pokud je nedám přímo na střed. Moc dík za nákres s rozměry na e-mail: stanap/=/tiscali.cz. Dík předem"

Rámky rozměru 42 mají horní loučky dlouhé, podle třeba souboru na webu konference http://www.vcely.or.cz/files/ramiky.jpg 464 mm, na každou stranu od šířky rámku 420 mm dalších 22 milimetrů. Z toho 8 milimetrů je včelí mezera a 14 milimetry je zavěšení.
Takže to vypadá na chybné rámky.
Rámky 42 cm s horními loučkami 453 byly možná dělány podle rámků v zadovácích, tam totiž horní loučka bývá o nějaké milimetry kratší, protože rámky se věší do vyřezané drážky ve stěně, která kvůli pevnosti stěny a kvůli pracnosti má hloubku jen několik milimetrů, typicky 5 - 8 - 10 . Pro rámky 42 cm by tak zadovák byl široký 42 plus 2x včelí mezera 8 mm, to je 43.6 a horní loučka plus cca 8 mm na každé straně na zavěšení ve drážce, to je 454 mm.

Nevím jaká je tato, možná to je ta prostorová, ale stejně se v tom rámu propadla:
http://vcely.humlak.cz/mrizka.jpg
-------------------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Existuji plastove mrizky prostorove, treba u Löflmana ji maji
Co pamatuji tak ty plosne - bile vcelari nedoporucovali kvuli ostrym hranam

T.H.

Radku dá se někde ta v 1 cm rámu koupit? Nebo to máš samodomo?
-------------------------------------------------------------
Radek Hubač napsal:
Souhlasím, prostupnost včel mřížkami v rámu, já používám 1 cm silné rámy, je mnohem větší, někdo spočítal až 300% víc.
Radek.

Moc dík

to je ona :-) a propada se, ale zase je levnejsi, to vis neco za neco :-))
chce to tu vetvicku doprostred na ramek... A nebo si udelat radost a koupit
si ty zelezne mrizky...

Navic jsem si vzdy myslel, ze je dulezite, aby draty sly stejnym smerem
jako horni loucky, v jedne prazske prodejne mi bylo receno, ze je to
uplne jedno, oni tu plastovou na Langa maji vylisovanou opacne. Ale stejne
jsem panackovi neuveril a nekoupil...

T.H.


2010/5/6 Libor <libor/=/humlak.cz>

> Nevím jaká je tato, možná to je ta prostorová, ale stejně se v tom rámu
> propadla:
> http://vcely.humlak.cz/mrizka.jpg
> -------------------------------------------------------------
> Tomáš Heřman napsal:
> Existuji plastove mrizky prostorove, treba u Löflmana ji maji
> Co pamatuji tak ty plosne - bile vcelari nedoporucovali kvuli ostrym hranam
>
> T.H.
>

Nevím, u každého truhláře, mně je dělal Mirek Zelený, nekteré jsem si udělal sám.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: Materi mrizka
> Datum: 06.5.2010 14:16:47
> ----------------------------------------
> Radku dá se někde ta v 1 cm rámu koupit? Nebo to máš samodomo?
> -------------------------------------------------------------
> Radek Hubač napsal:
> Souhlasím, prostupnost včel mřížkami v rámu, já používám 1 cm silné rámy,
> je mnohem větší, někdo spočítal až 300% víc.
> Radek.
>
>
>

Vážení přátelé,

       dovolujeme si Vás pozvat na seminář, přádaný naším OV ve spolupráci s Jihomoravským krajským úřadem z pověření jihomoravského krajského koordinačního výboru Českého svazu včelařů na téma

PROGRAM PREVENCE MORU VČELÍHO PLODU A JEHO VÝSLEDKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

přednášející:
Ing. Dalibor Titěra, CSc. (VÚVč Dol),
MVDr. Bohumil Pantůček (KVS Brno)

Seminář se koná v pátek 14. května v sobě od 11,00 hodin v sále Jihomoravského krajského úřadu v Brně, Žerotínovo náměstí 3/5.



Ing. Miroslav Holý
jednatel OV ČSV Brno venkov

Vidíte? A na takové jednoduché řešení našinec není schopen na místě přijít, neboť je v tu chvíli zaslepen nasraností sám na sebe, že vůbec něco takového zakoupil a taky že na problém přišel po 14ti dnech. (-:
--------------------------------------------------------
Martin Olsak napsal:
Prolezenine lze zabranit vlozenim vhodneho kousku vetvicky
ulomene z nejblizsiho stromu. Je to - pravda - takove
'nesystemove' reseni, ale potesi :)

Martin

Dobrý den,
Optimal je tenkostěný, takže by se tam rámek dlouhý 463 nevešel (zbylo by jen 10mm dřeva z 25mm). Délka horní loučky má být 452 mm. Rámek je podobný, ale není stejný se slovenskou mírou. Vnitřní rozměr nástavku je 435 mm a vnější 485mm.

S pozdravem
Vlasta Netušil

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Optim?l
> Datum: 06.5.2010 13:48:40
> ----------------------------------------
> "Zdravím. Může mi někdo poskytnout nákres s přesnými rozměry pro úl
> Optimál. Zjistil jsem že kopie mých úlu asi nejsou uplně správné. Mám rámky
> 42*16,6cm a předpokládám že správný rozměr je 42*17. A ten by mi už do
> nástavku asi nevlezl.Ani mi uplně správně nesedí rozteč rámku. Rámky široké
> 453 mm mi propadávají pokud je nedám přímo na střed. Moc dík za nákres s
> rozměry na e-mail: stanap/=/tiscali.cz. Dík předem"
>
> Rámky rozměru 42 mají horní loučky dlouhé, podle třeba souboru na webu
> konference http://www.vcely.or.cz/files/ramiky.jpg 464 mm, na každou
> stranu od šířky rámku 420 mm dalších 22 milimetrů. Z toho 8 milimetrů je
> včelí mezera a 14 milimetry je zavěšení.
> Takže to vypadá na chybné rámky.
> Rámky 42 cm s horními loučkami 453 byly možná dělány podle rámků v
> zadovácích, tam totiž horní loučka bývá o nějaké milimetry kratší, protože
> rámky se věší do vyřezané drážky ve stěně, která kvůli pevnosti stěny a
> kvůli pracnosti má hloubku jen několik milimetrů, typicky 5 - 8 - 10 . Pro
> rámky 42 cm by tak zadovák byl široký 42 plus 2x včelí mezera 8 mm, to je
> 43.6 a horní loučka plus cca 8 mm na každé straně na zavěšení ve drážce, to
> je 454 mm.
>
>
>

Mám takový pocit, že se kovová mřížka proti plastové při delším včelaření vyplatí. Starat se o prověšování, odlepování mřížky od rámkových louček a ještě se starat, jestli plast už nezkřehnul a tudíž mřížka nepraská.....
Kovová mřížka potom bude jeden z málo dílů ze starých úlů, který půjde nadále použít.

Materské mriežky som tiež kládol priamo na rámiky a podložil 8 mm latkou aby ju včely nepritmelili k rámikom bez rámu. Keď bolo treba zistiť kde som pokládol mriežky samozrejme, že som zabudol kde sú osadené. Teraz materskú mriežku kladiem tiež na rámiky ale pridám aj rám o výške 10 - 30 mm. Nemôžem sa pomýliť, lebo na každom úli ( nízke nadstavky ) vidieť kde je vložená mriežka.

Materská mriežka z umelej hmoty biela sa lame, lebo je krehká, preto používam priesvitnú.

Připravuji se dělat očka v nástavcích Lang 159. Váhám jestli je udělat nahoře, v prostředku nebo dole? Jaké máte kdo zkušenosti s různým umístěním oček?

Delam je cca 4- 5cm od spodni hrany nastavky. Ale myslim ze to je celkem
jedno.

T.H.



Připravuji se dělat očka v nástavcích Lang 159. Váhám jestli je udělat
> nahoře, v prostředku nebo dole? Jaké máte kdo zkušenosti s různým umístěním
> oček?
>

http://pictureup.cz/picture/verejny/19671967k391.jpg

http://pictureup.cz/picture/verejny/15351535k392.jpg

http://pictureup.cz/picture/verejny/10391039k393.jpg

http://pictureup.cz/picture/verejny/67536753k394.jpg

http://pictureup.cz/picture/verejny/10941094k395.jpg

Kdo má zájem o úlovou soustavu K39, zveřejňuji můj nákres této úlové soustavy, který jsem si zhotovil po skončení výroby stavebnice hobrových nástavků, abych mohl dále tuto úlovou soustavu používat.
Na originální dodávce úlové sdoustavy jsem provedl dvě úpravy. Rámky mám zavěšeny na plechových úhelnících, postupem času (asi po deseti letech) jsem nahradil vnější hobrové obložení
palubkovým a překližkovým. To už jsme tu měli kapitalismus, ale firma co výráběla stavebnice fungovala, tak mi po dohodě prodali palubky (tl.8mm). Pak to nějak skončilo, tak jsem paluky nahradil překližkou tl. 8mm. Paté jsem změnil stanoviště, kde mě začal občas navštěvovat přítel
včelař a půjčovat si palubkové nástavky. Třeba se někdo z Vás s nim setkal. Nevzdal jsem se a pustil jsem se do kompletní výroby nástavků sám. Zároveň jsem včelstva přesouval do včelínu, takže na odolnosti nástavku vůči povětrnostním vlivům mi nezáleželo. I do včelína se pan kolega včelař několikrát podíval. V loni jsem zveřejnill foto, jakou dírkou se tam vsoukal.
Z dřevoobráběcích strojů si vystačím s jednoduchu okružní pilou. Základem nástavku je horní a dolní rám nástavku. Rozměry na výkresu odpovídají originálu. Na okružní pile si nařežu bočnice, přihobluji přibližně na potřebnou tlouš´tku a srovnám jednu stranu. Na druhé straně nezáleží, je uvnitř nástavku. Spoje v rozích jsou provedeny vruty 4x45 mm a jsou lepené. Poté je rám vyúhlen a srovnán do roviny (asi dva dny zatížen v rozích cihlami). Další postup je patrný z obrázku. V nější obložení mám v různých variantách. Jsou na obrázcích. U varianta s hobrou je hobra vložena mezi 2cm široké pásky překližky, které tvoří falc nástavku. Tím je vytvořen falc z odolného materiálu a nejsou potíže s oddělováním nástavků. Nejjednodušší varianta je s vloženým polystyrenem mezi horní a dolní čast nástavku, ale to mně napadlo dost pozdě. Další předností takto provedených nastavků je nezájem pana kolegy včelaře o tyto nástavky. Vnitřní nátěr nástavku je proveden několikanásobným nátěrem bílou latexovou barvou, poté dvakrát propolisovou tinkturou.
Hezké včelaření s nástavky K39 přeje Haf.
_________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5092 (20100506) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5092 (20100506) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Nevím jaká je tato, možná to je ta prostorová, ale stejně se v tom rámu propadla:
http://vcely.humlak.cz/mrizka.jpg

Nejsou otvory v plastovych mrizkach prilis tesne?
Pozoroval jsem dnes vcely jak se pokouseji otvorem v plastove mrizce protahnout a hodne jich to vzdalo. Moje stare kovove nrizky mely sterbiny, ne dirky a vcely jimi dokazaly v mziku proklouznout.

Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
Libor.
-----------------------------------------------------------
Zdenek napsal:
Nejsou otvory v plastovych mrizkach prilis tesne?
Pozoroval jsem dnes vcely jak se pokouseji otvorem v plastove mrizce protahnout a hodne jich to vzdalo. Moje stare kovove nrizky mely sterbiny, ne dirky a vcely jimi dokazaly v mziku proklouznout.

Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
Libor.
-----------------------------------------------------------
Zdenek napsal:
Nejsou otvory v plastovych mrizkach prilis tesne?
Pozoroval jsem dnes vcely jak se pokouseji otvorem v plastove mrizce protahnout a hodne jich to vzdalo. Moje stare kovove nrizky mely sterbiny, ne dirky a vcely jimi dokazaly v mziku proklouznout.

Dobrý večer vážení přátelé.Potřeboval bych poradit jak nejlépe zamezit rojení když už jsou ve včelstvech zakladeny misky a nebo už živené larvičky.

asi by bylo dobré vědět, v jak velkém prostoru včelstvo je, jaký prostor obsedá, jak starou má matku a zda má matka možnost klást ve volně postaveném díle.

Plastové mřížky jsou podle mě dalším důkazem, že nejlevnější řešení nemusí být nejlepší řešení.

jsou va 3 nastavkoch 39x24,matky roční a místo mají,napoužívám mateří mřížky.

Plastové mřížky jsou podle mě dalším důkazem, že nejlevnější řešení nemusí být nejlepší řešení.
---------------------
Na produkci medu asi ne, na chov docela jdou - naopak tam mi vyhovuji jejich malá prostupnost.
Alespoň si myslím,že se tam nedostane tolik mateřského feromonu zezdola a včely raději přijmou misky.

Ale zkouším novou plast mřížku stříkanou do formy a vzhledem k její ceně - většinou do 90Kč.
Nemusím mít rám, protože se pokládá na Langstroth nástavek -má jeho vnější rozměry a na rozdíl od vysekávané vím, kde ji mám.
Jediná nevýhoda - chce to nástavky co se neseschly, a rámky z nich nevyčnívají dolů. :-)

Ale pokud vydrží pár let, a vypadá to, že snad ano, tak se za ty prachy vyplatí. Tedy pokud se používá jen pro chov a jiné machrování. Na med je asi lepší drátěná. Ta je na věčnost.

Karel

Minule dve sezony jsem delal preletak - popsano to je temer v kazde
literature.
Napoprve se to povedlo paradne - byla snuska, spodni cast bez matky
postavila a zanesla medem cely nastavek mezisten co jsem jim pridal.
Neprisel jsem ani o moc snusky

Loni to bylo horsi, v tu dobu nebyla snuska.

Preletak je o tom najit nastavek kde je matka (a mlady plod) a tento
nastavek vzit a posadit az na horu na mezidno, otevrit ocko - rozdelit ul.
Nastavek s matkou nahore prijde o letavky maj najednou honku, letavky dole
si musi zacit chovat novou matku z plastu s mladym plodem a zaroven
mohou stavet v pridanem nastavku.

Verim ze proti rojeni hodne pomuze nebyt lenoch zkraje sezony a vsude do
nastavku vrazit po jednom, dvou stavebnich ramcich a vcas rozsirovat (i kdyz
to lehce rekne...). A pokud je clovek velky lenoch tak tam tech stavebnich
ramku vrazi jeste vic :-))

T.H.


jsou va 3 nastavkoch 39x24,matky roční a místo mají,napoužívám mateří
> mřížky.
>

Mate nekdo zkusenosti s rozsirovanim s mezistenama uprostred nastavku. Co jsem cetl melo by to fungovat jako materi mrizka.

Sousi uz konecne docela dost a tak jsem to zkusil dat 4mz do prostred a okolo souse do rozsirovaciho nastavku 39x24. No a vcera jsem tam nahore v mezistenach nasel nadherne plemenivo pro larveni :-) Predpokladam, ze se tak deje u vice vcelstev.

Mate nekdo vyzkousene kdy a za jakych podminek toto funguje? Napr. jen u NN, ve snusce atd.

Diky T.H.

"Dobrý večer vážení přátelé.Potřeboval bych poradit jak nejlépe zamezit rojení když už jsou ve včelstvech zakladeny misky a nebo už živené larvičky."

Podstatné je, jestli akceptuješ rojové matky jako plnohodnotné proti nakupovaným matkám a máš prostor na podstatné zvýšení počtu včelstev či aspoň máš prostor na umístění oddělků do podletního či podzimního spojování.

Kdysi v zadovácích, když jsem měl všechny úly obsazené a nebylo kde dělat oddělky, jsem prostě vytáhnul všechny, 28 plástů, po 14 plástech 39x24 v plodišti i medníku, do poloviny plodiště, 6 - 8 rámků, jsem dal mezistěny, zbytek zarovnal plodovými plásty, ostatní plásty jsem prostě dorovnal na úkor medníkových plástů do medníku. Matka přirozeně v plodišti. Tak 50 na 50 byla pravděpodobnost, že po přidání mezistěn a šoku z 1,5 hodinového kompletního rozebrání včelstva rojové včely se vyvěsí na mezistěnách a začnou je stavět, tím rojová nálada zmizí a včlky zlikvidují i matečníky. Nebo možná rojení přešlo v tichou výměnu, to nevím...

Dneska vyberu kompletně plodiště, do původního úlu do plodiště vrátím tak tři rámky s plodem a pár matečníky, doplním rámky bez plodu a pár mezistěnami. Původní matku s ostatními plodovými plásty a s matečníky umístím jinde jako oddělek. Doplńuji případně taky mezistěnami, ale v menším počtu. Je ale třeba všechny plásty aspoň jednou po jednom přeložit z jednoho nástavku či bedny do druhé či kvůli nenalezení matky otřepat do oddělku, protože v původním úlu musí být minimum mladých včel vychovávajících plod a v oddělku se starou matkou musí být minimum rojových včel létavek. Pokud by se šetřila práce a prostě by se jen plodiště úlu se všemi včelami umístilo vedle jako oddělek, zůstaly by tam i rojové včely a oddělek by se mohl stejně vyrojit.
Takhle jsou v původním včelstvu většinou jen létavky, původně s rojovou náladou, kterou ale ztratí kvůli nedostatku mladých včel a přítomnosti mezistěn. Takže včelky ztratí rojovou náladu, z matečníků vychovají jednu matku a včelky mezitím intenzívně využívají snůšku a staví mezistěny. Pro vybrání medu je potom ideální vystihnout dobu, kdy nová matka právě začíná klást, tak 14 dní po vylíhnutí , kromě 1 - 3 plástů s vajíčky a mladým plodem, obvykle ty plásty, kde se matka vylíhla, je potom možné všechny ostatní plásty vybrat a vytočit.
V oddělku nejsou na začátku prakticky žádné létavky, takže tam nejsou včely, co by mohly mít rojovou náladu. Včely tedy zruší všechny matečníky a původní matka se zase rozklade.
Co potom, pak záleží na stanovišti. Pokud je později v červnu nebo v červenci očekávaná ještě nějaká snůška, může se týden, 14 dní před tou snůškou vybrat z oddělku s matkou zaplodované plásty bez včel a v jednom nástavku doplněno ještě prázdnými plásty přidat nad mřížku původního včelstva s novou matkou, takhle posílené včely s novou matku využijí pozdnější snůšku opravdu důkladně.
Zlikvidovat přebytečné oddělky je pak rozhodně menší problém než je tvořit. Třeba setřepáním do jednoho velkého umělého roje na začátku podletí nebo připojením k zimujícímu včelstvu pozdě na podzim....

Tojsem nikdy nepozoroval, obvykle nástavek mezistěn přidaný mezi 2 plodové znamená rychlé postavení a zakladení mezistěn. Snad jen pouze v silné snůšce matka nové dílo nestihne zaklást, protože je ihned zanesené sladinou. I v tomhle případě, ale nemluvím o žádné funkci podobné mateří mřížce.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mezisteny jako m. mrizka
> Datum: 07.5.2010 07:27:28
> ----------------------------------------
> Mate nekdo zkusenosti s rozsirovanim s mezistenama uprostred nastavku. Co
> jsem cetl melo by to fungovat jako materi mrizka.
>
> Sousi uz konecne docela dost a tak jsem to zkusil dat 4mz do prostred a
> okolo souse do rozsirovaciho nastavku 39x24. No a vcera jsem tam nahore v
> mezistenach nasel nadherne plemenivo pro larveni :-) Predpokladam, ze se
> tak deje u vice vcelstev.
>
> Mate nekdo vyzkousene kdy a za jakych podminek toto funguje? Napr. jen u
> NN, ve snusce atd.
>
> Diky T.H.
>
>
>

Tak 3 nástavky 39*24 je rozhodně málo...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamezen? rojen?
> Datum: 07.5.2010 05:31:06
> ----------------------------------------
> jsou va 3 nastavkoch 39x24,matky roční a místo mají,napoužívám mateří
> mřížky.
>
>
>

"Mate nekdo zkusenosti s rozsirovanim s mezistenama uprostred nastavku. Co jsem cetl melo by to fungovat jako materi mrizka. "

Funguje to jen někdy, když je matka pod mezistěnami víceméně spokojená. Pokud pod mezistěnami není spokojená, třeba nemá dostatek místa na kladení, nemá trubčinu atd, klidně po mezistěnách přeleze nahoru a rozklade se tam.

Tak jsem nasel odkud to mam. Netrham plodove hnizdo nastavek prisel az
nahoru na pozici 3.

Radku rozsirujes podstavenim nastavku, stavi ti tam v tuto dobu? Diky T.H.


*Dotaz č. 7:*

Kdy a kam přidáváte mezistěny?

*Odpověď:*

I tady jsem již asi zčásti odpověděl. Rozeznávám v zásadě 4 varianty
stavebního nástavku

a) mezistěny + soušové jádro uprostřed - lze přidat nad i pod plodové hnízdo

b) mezistěny + souše po stranách nástavku (2 + 2) - nahrazuje mateří mřížku
(je-li to třeba), v zásadě přidávám nad plodové hnízdo

c) mezistěny + 2plodové plásty uprostřed - chci-li podpořit tendenci rozvoje
určitým směrem

d) stavební rámky + soušové jádro - převážně jako ad a)



Nemusím asi připomínat, že to vše se váže na sílu včelstva, zdravotní stav
...

Ahoj,
můžeš udělat oddělek s matkou raděj silnější 4-5 plodových plástů. Taky se mi líbí způsob Mirka Sedláčka, smést včelstvo kompletně na mezistěny a plásty bez včel rozdělit oddělkům a dalším slabším včelstvům. Tohle letos zkusím, tedy pokud budu nějaké takové včelstvo s matečníky mít.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamezen? rojen?
> Datum: 07.5.2010 07:53:03
> ----------------------------------------
> "Dobrý večer vážení přátelé.Potřeboval bych poradit jak nejlépe zamezit
> rojení když už jsou ve včelstvech zakladeny misky a nebo už živené
> larvičky."
>
> Podstatné je, jestli akceptuješ rojové matky jako plnohodnotné proti
> nakupovaným matkám a máš prostor na podstatné zvýšení počtu včelstev či
> aspoň máš prostor na umístění oddělků do podletního či       podzimního
> spojování.
>
> Kdysi v zadovácích, když jsem měl všechny úly obsazené a nebylo kde dělat
> oddělky, jsem prostě vytáhnul všechny, 28 plástů, po 14 plástech 39x24 v
> plodišti i medníku, do poloviny plodiště, 6 - 8 rámků,       jsem dal mezistěny,
> zbytek zarovnal plodovými plásty, ostatní plásty jsem prostě dorovnal na
> úkor medníkových plástů do medníku. Matka přirozeně v plodišti. Tak 50 na
> 50 byla pravděpodobnost, že po přidání mezistěn a šoku z 1,5 hodinového
> kompletního rozebrání včelstva rojové včely se vyvěsí na mezistěnách a
> začnou je stavět, tím rojová nálada zmizí a včlky zlikvidují i matečníky.
> Nebo možná rojení přešlo v tichou výměnu, to nevím...
>
> Dneska vyberu kompletně plodiště, do původního úlu do plodiště vrátím tak
> tři rámky s plodem a pár matečníky, doplním rámky bez plodu a pár
> mezistěnami. Původní matku s ostatními plodovými plásty a s matečníky
> umístím jinde jako oddělek. Doplńuji případně taky mezistěnami, ale v
> menším počtu. Je ale třeba všechny plásty aspoň jednou po jednom přeložit z
> jednoho nástavku či bedny do druhé či kvůli nenalezení matky otřepat do
> oddělku, protože v původním úlu musí být minimum mladých včel
> vychovávajících plod a v oddělku se starou matkou musí být minimum rojových
> včel létavek. Pokud by se šetřila práce a prostě by se jen plodiště úlu se
> všemi včelami umístilo vedle jako oddělek, zůstaly by tam i rojové včely a
> oddělek by se mohl stejně vyrojit.
> Takhle jsou v původním včelstvu většinou jen létavky, původně s rojovou
> náladou, kterou ale ztratí kvůli nedostatku mladých včel a přítomnosti
> mezistěn. Takže včelky ztratí rojovou náladu, z matečníků vychovají jednu
> matku a včelky mezitím intenzívně využívají snůšku a staví mezistěny. Pro
> vybrání medu je potom ideální vystihnout dobu, kdy nová matka právě začíná
> klást, tak 14 dní po vylíhnutí , kromě 1 - 3 plástů s vajíčky a mladým
> plodem, obvykle ty plásty, kde       se matka vylíhla, je potom možné všechny
> ostatní plásty vybrat a vytočit.
> V oddělku nejsou na začátku prakticky žádné létavky, takže tam nejsou
> včely, co by mohly mít rojovou náladu. Včely tedy zruší všechny matečníky a
> původní matka se zase rozklade.
> Co potom, pak záleží na stanovišti. Pokud je později v červnu nebo v
> červenci očekávaná ještě nějaká snůška, může se týden, 14 dní před tou
> snůškou vybrat z oddělku s matkou zaplodované plásty bez včel a v jednom
> nástavku doplněno ještě prázdnými plásty přidat nad mřížku původního
> včelstva s novou matkou, takhle posílené včely s novou matku využijí
> pozdnější snůšku opravdu důkladně.
> Zlikvidovat přebytečné oddělky je pak rozhodně menší problém než je tvořit.
> Třeba setřepáním do jednoho velkého umělého roje na začátku podletí nebo
> připojením k zimujícímu včelstvu pozdě na podzim....
>
>
>

3 by mohli stačit ,ale musí tvořit dost silný oddělky a převěšovat do nich plod

Upřímně řečeno nejraději dávám nástavek mezistěn jako druhý shora, mám nízké nástavky, ale dělával jsem to i s 39*24. Je to vystavěné rychle a kvalitně. S přidáváním nástavků mezustěn nahoru nebo dolu nemám nejlepší zkušenosti, kolikrát se mně stalo, že se raději snažili rojit než obsadit takový nástavek. Asi bych zvláště v květnu a to bez ohledu na teplotu venku dal doprostřed 2-3 rámky plodu, čímž je taky donutíš přijmout přidaný nástavek. V Tvém případě z prostřeního nástavku plod nahoru, zbylé rámky plodu ve druhém k sobě doprostřed a doplnit mezistěny ke stranám, prostě drž jim souvislý komín plástů a uvidíš, že to bude dobré. Tímhle způsobem se může rozšiřovat i v dubnu mladé včelstvo v jednom nástavku, že polovinu plástů dáš do přidávaného nástavku a oba nástavky doplníš mezistěnami. Pokud chceš víc medu, můžeš takovému mladému včelstvu dát MM, matka dole, včelařit jak říkám klasicky - dvouprostorově s přěvěšováním dokud včelstvo nezesílí.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: Mezisteny jako m. mrizka
> Datum: 07.5.2010 08:21:42
> ----------------------------------------
> Tak jsem nasel odkud to mam. Netrham plodove hnizdo nastavek prisel az
> nahoru na pozici 3.
>
> Radku rozsirujes podstavenim nastavku, stavi ti tam v tuto dobu? Diky T.H.
>
>
> *Dotaz č. 7:*
>
> Kdy a kam přidáváte mezistěny?
>
> *Odpověď:*
>
> I tady jsem již asi zčásti odpověděl. Rozeznávám v zásadě 4 varianty
> stavebního nástavku
>
> a) mezistěny + soušové jádro uprostřed - lze přidat nad i pod plodové hnízdo
>
> b) mezistěny + souše po stranách nástavku (2 + 2) - nahrazuje mateří mřížku
> (je-li to třeba), v zásadě přidávám nad plodové hnízdo
>
> c) mezistěny + 2plodové plásty uprostřed - chci-li podpořit tendenci rozvoje
> určitým směrem
>
> d) stavební rámky + soušové jádro - převážně jako ad a)
>
>
>
> Nemusím asi připomínat, že to vše se váže na sílu včelstva, zdravotní stav
> ...
>
>
>

funguje to vždycky v prostorným ule,
komu to nefunguje má málo,ideální je mít krajní uličky mezi nástavkem a poslední souší mít tak max zpola zaplněný

ale 3x VN 39x24 je fakt málo,matka blódí po ule jak tatar v kukuřici

kde je dostatek místa matka se vždy zdržuje dole, matku dolu tlacej zásoby ,drží plod i trubčina i nová stavba,vzduch a taky už něco ví o zimě ,nemá duvod lozit po medu

u 39x24 roztrhnout mezistěnama plus dva rámky plodu vprostřed,podle toho co stím vyvedou tak se zařídí 4,
nahoru a dolu bych přidal zvětšiny jen souše

u NN je větší variabilita a proto je máme!plus plodiště 42x36 ....

kupil som si klietku na vychovu matiek a skladovanie matiek je to klietka rozmerov 8x5x5cm ako sa pracuje s uvedenou klietkou? dakujem Stano

http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm
Dotaz č. 7

Zdravim, jsem rad, ze jste se ozval, je problem v mem pripade nynejsi
absence snusky ci je to u VN obecne nespolehlive jet bez mrizky? Zda se mi
ze matka nerada prechazi mezi VN a ze velmi rada jede nahoru k zasobam v
cemz ji chapu :-) Ale obcas mi tim kazi plany a zvysuje krevni tlak :-))
Diky T.H.

http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm
> Dotaz č. 7
>

Dobrý den.
Prosím o informaci, kdo by jste znal toho pána co po výstavách nabízí takovou tu trojnožku na víku k AL konvím na med s výpustným kohoutem na flaškování medu. Potřeboval bych jeho adresu. Děkuji. Hübner.

František Blažek, Dolní Dubňany 76., 671 73 Tulešice (mobil neznám, email
zřejmě nemá).
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan
H?bner
Sent: Friday, May 07, 2010 11:20 AM

pána co po výstavách nabízí takovou tu trojnožku na víku k AL konvím

František Blažek, Dolní Dubňany 76:

http://www.atila.cz/d/?id=12199214

Poprvé jsem koupil tento typ rámku - s rozšířenými loučkami. Jak to stloukáte? Jako klasické - spony/hřebíky do dlouhé laťky, nebo z boku do krátké laťky? Děkuji

"Poprvé jsem koupil tento typ rámku - s rozšířenými loučkami. Jak to stloukáte? Jako klasické - spony/hřebíky do dlouhé laťky, nebo z boku do krátké laťky? Děkuji"
-------------------------
Sponkovačkou, spony 30mm (možná by stačilo 25) zvrchu a zespoda, po jedné do každého spoje. Je to hodně pevné. Podobná pevnost by se dala docílit hřebíčky zatloukanými z boku, ale to je asi dost pracné.

Ja to stloukal zvrchu dvema hrebiky 3cm, nyni sponkuju. Hrebicek z boku muze
byt dobra pojistka, ale u nizkych ramku je to mozna zbytecne.
Me se zatim zadny hofman nerozpadl

T.H.

2010/5/7 Lubo Berkovec <e-mail/=/nezadan>

> Poprvé jsem koupil tento typ rámku - s rozšířenými loučkami. Jak to
> stloukáte? Jako klasické - spony/hřebíky do dlouhé laťky, nebo z boku do
> krátké laťky? Děkuji
>

Dne Friday 07 of May 2010 12:16:00 PavelN napsal(a):

> Sponkovačkou, spony 30mm (možná by stačilo 25) zvrchu a zespoda, po jedné

25 by nestacilo.


S pozdravem

Jan Cervenka

S "vcelarenim" zacinam bez vcel - zjistuji, co je potreba zjistit, abych jim neublizoval az treba jednou budou, takze prominte mozna az trapne dotazy.

Leci se obvykle, kdyz uz byva skoro pozde.

Jak se divate na proaktivni pristup - navrat k prirozenosti vcel - aby pokud mozno, nebylo nutne razantne lecit, pripadne jen nezbytna oficialni prevence?

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

http://dvorsky.leos.sweb.cz/, dotaz č 26.

Jen stručně.

Včelařit moderním způsobem, který vyhovuje požadavkům dnešní době. Potom bychom nemuseli používat tolik chemie.
Včely co nejméně rušit, přesto mít pod kontrolou, a včas reagovat.V úle co nejméně dřeva/rámků/, ale co nejvíce nového díla. Nevyužitého vosku včely se zbavují vynášením z úlu. Včelař nahrazuje voskového zavíječe, který v přírodě likvidoval staré dílo.

http://leteckaposta.cz/451695952
B.V.

Pročítám si konferenci a narazil na Váš příspěvek. PavleN, bylo by to nádherné, kdyby všichni používali ve verbálním, či písemném styku synonyma. Mohl by z toho být nový Babylon. V lepším případě spousta vysvětlování CO JE CO.

Pala Jiří

Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší = příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší = příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí. To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co "štípaj" a alergik na to může zemřít.

bikiper


Zbývá se jen modlit , že nemáš pravdu.

Pepan

http://www.zvedavec.org/komentare/2010/05/3693-obava-o-urodu.htm

Neskrývají se za CCD geneticky upravené plodiny? Nemaskují se tímto hříčky úchylných vědátorů s geny? V ČR je povolena GM kukuřice s genem škorpiona proti kukuřičnému molu. Co když tato kukuřice zabíjí ji jiné tvory. Včely jsou konzumentem kukuřičného pylu. A jak napsal přítel J.Menšík - zbývá se jen modlit. To proto, že bojovat proti vědeckému pokroku, ikdyž je scestný a proti globalizátorům je nemožné.

P.J.

>proč by dával stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi

To je hluboko pod cenou, ktera se muze pro malovcelare rentovat.
Pokud budete vcelarit s modernim vybavenim a nakupujete za evropske ceny, tak nebudete rozdavat lidem sklenici medu za 120, realna cena medu ve sklenici od vcelare je od 150 korun nahoru a spise tak kolem 200 Kc za kilo.
Kdo na to ze zakazniku nema, jde si koupit cinsky med do lidlu. Vysvetlujte lidem, ze levny med nemuze byt kvalitni.

>Snůška verzus teploty verzus vlhkost

co je to verzus, verzalni, verpus, verpalni?

Vcely jsou letos zjara velmi bodave a agresivni, honi vcelare desitky metru od ulu. Je to chemii nebo pozdnim nastupem jara? Ovocne stromy zdaleka neodkvetly a repka je uz v plnem proudu. Casovy rozestup kvetu plodin je podle mne letos o tyden az dva mensi nez loni.

>Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
Libor.

Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem plastovou mrizkou prolezt.

No jo - furt to poudám, že votylost škodí :-)!

--------------------------------------------------
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Saturday, May 08, 2010 7:01 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Mateří mříka

>>Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
> Libor.
>
> Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
> Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem
> plastovou mrizkou prolezt.
>

Kdepak, ty otyle vcely jsou normalni vzrustu, ty mensi jsou proste mensi.

2010/5/8 lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>

> No jo - furt to poudám, že votylost škodí :-)!
>
> --------------------------------------------------
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
> Sent: Saturday, May 08, 2010 7:01 PM
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: Re: Mateří mříka
>
>
> Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
>>>
>> Libor.
>>
>> Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
>> Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem
>> plastovou mrizkou prolezt.
>>
>>

Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 08.5.2010 18:45:28
> ----------------------------------------
> >Snůška verzus teploty verzus vlhkost
>
> co je to verzus, verzalni, verpus, verpalni?
>
> Vcely jsou letos zjara velmi bodave a agresivni, honi vcelare desitky metru
> od ulu. Je to chemii nebo pozdnim nastupem jara? Ovocne stromy zdaleka
> neodkvetly a repka je uz v plnem proudu. Casovy rozestup kvetu plodin je
> podle mne letos o tyden az dva mensi nez loni.
>
>
>

"Pročítám si konferenci a narazil na Váš příspěvek. PavleN, bylo by to nádherné, kdyby všichni používali ve verbálním, či písemném styku synonyma. Mohl by z toho být nový Babylon. V lepším případě spousta vysvětlování CO JE CO.

Pala Jiří"
--------------------------------------
Tak Vám tedy vysvětlím, co to znamená, když se řekne, že včela štípne. Nezmanená to, že vás štípne tykadly nebo nožičkami, tak jako člověk štípe dvěma prsty. Prostě se to tak říká, když včela někoho píchne - dá mu žihadlo. Znám hodně lidí, kteří ten termín normálně používají a netušil jsem, že je to tak neznámé slovo a vpíchnutí žihadla tak sofistikovaná záležitost, jste už druhý, kdo s ním má problém.
Nedá se nic dělat, zatímco Vám budou včely výhradně dávat žihadla (snad je to ten správný pojem), mě občas štípnou, někdy bodnou a jindy mi dají žihadlo, tak jako Vám ;-)
Neberte to prosím ve zlém, jen si z toho dělám legraci(šprým; psina; vtip; žert; zábava; anekdota; rozpustilost; humor; ... - vyberte si ;-D), dobrou noc.

"Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci."

Včely mezi sebou komunikují vůněmi. Včela s zuřivostí a útočností "na krajíčku" vypouští určité látky, jedna z nich je tuším amylalkohol, které ostatní včely při sebemenším podnětu taky přivádějí k zuřivosti a k útočnosti. Stačí přičuchnout ke včelstvu, ty vůně jsou dost výrazné.
Jak jsou cítít podobně jako po banánu či aromatickém jablku, stačí malý podnět a hromadně útočí. Jak jsou cítít takovou suchou vůní, jakoby po kopřivě, dají si toho líbit velmi moc.
Je ale fakt, že to venku potřebuje bezvětří nebo velice mírný vítr od úlu ke včelaři. Ideální to je v uzavřeném prostoru včelína a ještě víc ideálnější pro zjištění vlastním nosem je to u zadováků, protože tam je při vytahování hlava včelaře podstatně blíž včelám než u nástavků.

Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo. Vašek Ducháč.

Neplatí vždy - již se mi několikrát stalo, že jsem se v předbouřkovém počasí
připravoval na nejhorší - a ony ty milušky byly jako beránci ... :-D
(Je tu ovšem možnost, že nejsem dobrý včelař ...)
S pozdravem
Petr
--------------------------------------------------
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Sent: Saturday, May 08, 2010 9:01 PM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Agresivita v?iel

> Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy
> jsou jak beránci.

Včely jsou plemene Singer. Jestli tím prolezou nevím, ale vyžrané to ony jsou, šak to je samej ovar, křen a držkovka, nic jinýho do tý huby nedaj. (-:
------------------------------------------------------------
Zdenek napsal:
Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem plastovou mrizkou prolezt.

Dotaz: dělal jste už někdo letos oddělky?
Počasí je mizerné, furt prší, průměrná teplota je prý o 4 st C nižší než odpovídá tomu období, ale čas letí. A jak se opozdí, už se to nedohoní, pozdě na konci léta se slabými oddělky bycha honit.....
Já plánuju oddělky tento týden, hned, jak bude trochu vhodné počasí jít do včel a čas.

Včely jsou plemene Singer. Jestli tím prolezou nevím, ale vyžrané to ony jsou, šak to je samej ovar, křen a držkovka, nic jinýho do tý huby nedaj. (-:
------------------------------------------------------------
Zdenek napsal:
Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?

==========================
Ovar, drštková,..
No to buď opatrný, neposlal ti chovatel chovnýho sršně?

To je teď nový směr ve varroateleranci, prý jsou bez VD, tak se to zkouší křížit. A druhá výhoda - malá spotřeba zimních zásob. 10dkg špeku na celou zimu, na jaře pak křen.

:-)

Karel

Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci.
--------------

No jako beránci jsou, skoro, ale dostal jsem včera dopoledne jedno jediný a nohu mám tvrdou jako kámen ještě teď.

Osobně si myslím, že to je nějakými postřiky z řepky, ale jak to dostanou do žihadla, to tedy nevím? :-)

Zase jsem si toho všiml, brání prostor před česny až do 5m, přitom skoro nepotřebuji kouř, když do nich lezu.
Spíš než brání, mi to přijde, že to jsou nas... létavky co se jim dostanu do dráhy.
Až skončí řepka, bude to zase - doufám- v pohodě.

Karel

V beskydech řepka meduje. Mám ji od včelnice 1km. Co si pamatuji, včelaři vždy říkali, že už ta řepka není to co bývalo. Zrovna včera jsem to od jednoho slyšel a je doslova obklopen lány řepky. Ale objektivně prozatím vždy do letošního roku nedostatek nektaru způsobovalo počasí. Lány řepky jsou ve vyšších kopcovitých a větru otevřených lánů, které ofukuje vítr. Přitom dole ve vesnici se nepohne ani lístek. Jak důležitá je síla včelstva pro snůšku z řepky jsem se přesvědčil pře třemi léty. Slabá donesla do deseti kil, silná přes padesát. U nás drtivá většina včelařů vyzimuje včelstva slabá.

Zdar,hlásím údaje z váhy do 7.5.úbytek,8.5.zastavení poklesu a dnes 9.5.konečně nárůst,kvetou třešně,začínají hrušky a řepka----Orlické hory 500m.n.m

Mě tam předevčírem navečer sysel do plně rozkvetlé řepky vedle stanoviště
něco stříkal. Dnes je krásně a řepka je plná včel.Tak nevím. Je to nějak
odborně kontrolované, nebo si můžou dělat "farmáři" co sami uznají za
vhodné. Dobrou snůšku přeje Haf.
From: "Vaek Ducháč" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 09, 2010 12:01 AM
Subject: meduje řepka???


> Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst
> slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají
> zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a
> snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo.
> Vašek Ducháč.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5097
> (20100509) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Příteli V.Ducháči, přečtěte si příspěvky č.43650, 43651, 43670 a 44156. Medný výnos záleží na tom, kterou odrůdu máte v doletu svých včel. Povolených odrůd je několi desítek (asi 40). Bohužel, medný výnos neni pro šlechtitele stěžejním ukazatelem. Takže co a kolik budeme točit je jen na náhodě, kterou odrůdu nechá příslušný agronom nasít. Možná existuje nějaká studie nektarodárnosti a pylodárnosti povolených odrůd. O té však nevíme. A odborní pracovníci nedávají na přímou otázku přímou odpověď.

Pala Jiří

KaJi napsal:
No jako beránci jsou, skoro, ale dostal jsem včera dopoledne jedno jediný a nohu mám tvrdou jako kámen ještě teď.

Osobně si myslím, že to je nějakými postřiky z řepky, ale jak to dostanou do žihadla, to tedy nevím? :-)
-------------------------------------------------

Mně se stalo před pár lety něco podobného. Včely braly ráno rosu z pšenice a po postřiku byly velmi agresivní, útočily i na kymácející se trávu ve větru. Ruku jsem měl jako nohu. Místo vpichu se zanítilo a vyhnisalo. Vzniklá jamka mohla mít velikost velké barevné fazole (plucaru). Hojilo se to asi čtyři měsíce. Po zhojení zůstala tvrdá bílá skvrna, která se na sluníčku nedá opálit. Ošetřující lékař mne odbyl slovy: měl jste si to sdesinfikovat. Pěkná blbost, jak můžu něco takového provést cca 4mm hluboko v kůži. No, možná se s tím bude něco dělat, až na to pár lidí zemře. Do žihadla se jim to dostane tak jako u nás slivovice do mozku.

Pala Jiří

Studie nektarodárnosti a pylodárnosti povolených odrůd je zpracována, měl jsem ji asi dva či tři roky zpátky v rukou. Ani přesně nevím jak jsem se k ní dobral, pravděpodobně přes svazovou knihovnu. Nic převratného, rozdíly tam jsou, ale nijak dramatické. V paxi to však nic neřeší. Většinou rozhodne aktuální počasí.

Jak už jsem tady psal, kdysi za socíku tehdejší řepka nemedovala na podhorských polích, to je polích, kde jinak se dávalo hlavně žito a pohanka, pšenice už jen okrajově. Na lepších polích, v bramborářsko-pšeničných oblastech či dokonce cukrovkářsko-pšeničných oblastech medovala. Předpokládám, že za socíku nebyl v odrůdách nijaký výběr, že zemědělci seli, to, co sehnali, takže vliv odrůd to nebyl.

Ahoj Vašku,
byl jsem o víkendudoma a dneska již kolem půl desáté byla snůška z řepky jako hrom,včelyodpočívali na stěně kočováku - radost pohledět. Všechno je o teplotě, dneska fantazie. Jinak jsem byl docela překvapený, že v minulých dvou týdnech silná včelstva přinesla vzhledem k počasí dost. Bohužel v maringotce není váha a doma na váze je průměrné včelstvo a tam v podstatě nic zajímavého. Silná včelstva mi už vystavěla cca 15 mezistěn 39x17 dal jsem jim toho při minulé návštěvě do zásoby.... V Maďarsku je řepka v posledním týdnu, na Moravě řekl bych v půlce, u nás kvete necelý týden.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vaek Duch?? <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
> Předmět: meduje ?epka???
> Datum: 09.5.2010 00:01:58
> ----------------------------------------
> Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst
> slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají
> zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a
> snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo.
> Vašek Ducháč.
>
>
>

Ahoj Jirko,
jen pro Tvoji informaci, Vašek Ducháč by nás všechny mohl učit pouhým pohledem na včely, jaká je která odrůda atd. Pokud něco takového píše má to mnohem hlubší důvody než trocha nepřesné statistiky. Navíc včelaří u Náchoda -na mě dost vysoko..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: meduje ?epka???
> Datum: 09.5.2010 17:38:05
> ----------------------------------------
> Příteli V.Ducháči, přečtěte si příspěvky č.43650, 43651, 43670 a 44156.
> Medný výnos záleží na tom, kterou odrůdu máte v doletu svých včel.
> Povolených odrůd je několi desítek (asi 40). Bohužel, medný výnos neni pro
> šlechtitele stěžejním ukazatelem. Takže co a kolik budeme točit je jen na
> náhodě, kterou odrůdu nechá příslušný agronom nasít. Možná existuje nějaká
> studie nektarodárnosti a pylodárnosti povolených odrůd. O té však nevíme. A
> odborní pracovníci nedávají na přímou otázku přímou odpověď.
>
>                       Pala Jiří
>
>
>

42x17, 350 m. o.m.
Já pro oddělky potřebuji matky , přesněji zavíčkované matečníky tak že nejdříve udělám serii.
Dnes jsem dával pátý nástavek a potřebuji udělat serii ale byl 2 kg přínos z jabloní asi a to moc nejde dohromady snůška a serie. J.B.

dnes 9.5 potvrzuji přínos z váhy + 2 kg asi z jabloně.
J.B.

dnes 9.5 potvrzuji přínos z váhy + 2 kg asi z jabloně.
J.B.

byly agresivní ale nyní jsou již "hodné"
J,B,

byly agresivní ale nyní jsou již "hodné"
J,B,

byly agresivní ale nyní jsou již "hodné"
J,B,

No to je dobrý! Zkus nastrčit něco jinýho a uděláš manželce vánoce.
zdenek

>No jako beránci jsou, skoro, ale dostal jsem včera dopoledne jedno jediný a nohu mám tvrdou jako kámen ještě teď.

Zdravím všechny!
Dnes bylo opravdu pěkně, okolo včel nám rozkvetla veliká fůůra pampelišek, normální nekonečnej koberec. (-: Včely si jen libovaly, většina přistávajících byla umazaná od žlutého pylu od hlavy až k patě. (-: Využil jsem času a příležitosti a natřel nově postavenou lavici fermeží, pro další čtveřici nových úlů. Na česnech ohromnej frmol, no je to radost pohledět! I kdyby snad žádnej med nebyl, tak pro tuhle radost stojí za to včelařit. Pro potěšení oka přikládám 6 videí ze dnešního dne. Ať se daří, Libor.
http://www.youtube.com/watch?v=WCoCWuizpnE
http://www.youtube.com/watch?v=E5AHBWOq994
http://www.youtube.com/watch?v=KsRpc_R3YFs
http://www.youtube.com/watch?v=xlqYHAjdB0E
http://www.youtube.com/watch?v=8WUphlkFcfg
http://www.youtube.com/watch?v=jobVYU31xOU

Byl rok co jsem tu pampeliškovou louku znovu ucítil při vytáčení medu.Byla to nádhera.

Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci.

Pepan

___________________________________________________________


Ve škole i od zkušených včelařů jsem slýchal,že před bouřkou se nemá chodit do včel.Včera jsem ve včelách byl,přitom se přihnala buřina a začalo lít jako z konve,takže jsem toho musel nechat.Ale rozhodně to nebylo z důvodu zvýšené bodavosti,ve skutečnosti jsem nedostal ani jedno.
Někdy jindy není na obloze ani mráček,sluníčko pálí hadry,bouřka nikde široko daleko,a včely občas pěkně řádí,jen vylezu z auta,už mi dělají doprovod.Jak tedy poznám pohledem z okna,že zrovna teď je lepší tam nechodit?Možná platí to úsloví,že čím hloupější sedlák,tím....
Zdraví Pavel.

Na jižní Moravě je velmi pěkná snůška z řepky. Mám více včelnic a v teplejších dnech se všude zalívají nektarem. Vydatná snůška z řepky se střídá s chladnými dny, kdy včely nelétají. Takže pozor na rojení. Asi bude rojivý rok.
---------------
V. Ducháč: Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo. Vašek Ducháč

Já mám řepku takový kilometr a půl, ale se snůškou to platí taky. Jak je den bez deště, létají jak divé doslova do tmy a plní medníky, jak den proprší, tak sedí doma a konzumují....
Spíš ale asi u mně létají na ovocné stromy a pampelišky smetánky....

Jo a začíná u mně kvést medvědí česnek. Včely na něho létají docela ochotně a za příznivých podmínek se dokáže ve vlhkém listnatém lese přemnožit a vytvořit doslova monokulturu na velkých plochách, takže může být docela dobrým zdrojem snůšky.

Když najednou mnoho mladušek vyletí, je mnoho bodavých strážkyň, pak je mnoho medu, protože je mnoho létavek. Mají jiný úkol a nemají čas na včelaře, pokud je neruší.
B.V.

Mam stejne zkusenosti a vcelarim i pri spatnem pocasi i pred bourkou.
Vetsinou jsem prekvapeny jak jsou vklidku. Dokonce si zacinam myslet ze je
to lepsi kuli ruseni nez se v nich hrabat ve hezkem snuskovem dnu.
Minuly tyden jsem musel rozsirovat, pohoda a to bylo hnusne cely tyden,
vcelstvo velmi silne, koukal jsem i do hnizda ci nespatrim nejaky
matecnik. Vse bez rukavic. Ve ctvrtek jsem larvil, bylo po desti a zaroven
pred destem a take klidek.

Loni jsem vytacel kdyz to bylo na dest a udelal jsem nejlepsi zkusenost s
medobranim, klidek pohoda, temer bez obtezovani.

T.H.


> Ve škole i od zkušených včelařů jsem slýchal,že před bouřkou se nemá chodit
> do včel.Včera jsem ve včelách byl,přitom se přihnala buřina a začalo lít
> jako z konve,takže jsem toho musel nechat.Ale rozhodně to nebylo z důvodu
> zvýšené bodavosti,ve skutečnosti jsem nedostal ani jedno.
> Někdy jindy není na obloze ani mráček,sluníčko pálí hadry,bouřka nikde
> široko daleko,a včely občas pěkně řádí,jen vylezu z auta,už mi dělají
> doprovod.Jak tedy poznám pohledem z okna,že zrovna teď je lepší tam
> nechodit?Možná platí to úsloví,že čím hloupější sedlák,tím....
> Zdraví Pavel.
>

Pane Gr. nic proti tomu,že máte velmi slušnou snůšku z řepky,budiž Vám to přáno.Mám stanoviště nedaleko od Vás a tak vím svoje.Ty repelenty asi také udělají svoje,kdo to jakživ dříve viděl aby se jezdilo již téměř v kvetoucí řepce?Co se týká rojového roku,nikdo není prorokem,to si příroda a včely řídí samy,pokud to nezaviní sám včelař.
Ale to jistě dobře víte,a budou dnes včely lítat? Možná odpoledne a nic moc.Hlavně aby ty 3 neděle následující byly letové,jinak to ale vypadá letos slibně.

Jak to vypadá, jsem asi jediný, který nemá snůšku z řepky rád. V malém
jsou s ní jen vícenáklady a ve velkém, až na občasný zájem u vývozců
zase blbý odbyt. (opětovná krystalizace) Beru ji jako daň. Velmi dobře
se naní včely rojí.

Ohledně vedení včelstev jsem letos jako první rok kvůli řepce kupředu
asi o 14 dnů s prací. Je totiž na všech stanovištích v blízkém doletu.
Oseváři se asi zbláznili. Snůška z řepky podněcuje k hromadné rojovce.
To je pro mne velká nevýhoda a vícepráce. To protom, protože po
loňském roce byla taková práce kničemu a bez dalšího medného efektu.
Probíhá tudíž hromadný splitting včelstev kvůli rojovce a jak to
vypadá, během tohoto týdne to začne lítat nad hlavama ve velkém. Stav
včelstev je o třetinu, do 14 dnů bude někde o dvě třetiny vyšší.

_gp_

8.5.10, Vaek Ducháč <DuchacVaclav/=/seznam.cz>:
> Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst
> slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají
> zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a
> snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo.
> Vašek Ducháč.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak u nas je repka v plnem kvetu, je dost chladno, vcely nosi ale jejich spousta na jablonich, coz mi naznacuje, ze tech 300 ha repky na okolnich polich je nic moc, co se tyce nektaru. Mam zkusenost, ze kdyz repka meduje, tak vcelu na jabloni neuvidite.
Nemam vahu, tak jsem vcera vlezl do dvouch vcelstev, to co prinesou, sihniut v chladnych dnes spotrebovat, takze stav zasob je shodny s jarem, nula od nuly pojde.
Co se tyce rozvoje vcel, tak ten je vyborny.

PZ

"během tohoto týdne to začne lítat nad hlavama ve velkém. Stav
včelstev je o třetinu, do 14 dnů bude někde o dvě třetiny vyšší."

___________________________________________________________


Souhlasím.Při včerejší prohlídce stanoviště s 10 včelstvy jsem zjistil už 3 v rojové náladě,zakladené misky a matečníky v různé fázi,dokonce i zavíčkované(zatím nevyrojené).Úly plné zásob,všechny přidané mezistěny vystavěné a zanesené.Všem jsem přidal další prostor a vylámal matečníky,někdy to pomůže,ale letos si od toho moc neslibuji,pomůže jen radikální zásah,počasí tomu moc nepřeje(když je velká snůška,tak včely dokážou matečníky"utopit",ale to by nesmělo být chladno jako teď).
Vhodná doba pro tvorbu oddělků nebo smetenců,jinak se nám včely budou množit i bez nás.
Pavel.

Dobrý den,
řepka se před kvetením stříká proti blýskáčku řepkovému, který se živí pylem a když nalétne na pole a řepka nekvete, tak z boku vykouše květ a tím ho zniží, ale pylu se nažere (pak z něj není ani nektar ani semeno). Protože v řepce mohou být i jiné kvetoucí rostliny (u nás třeba hluchavka nachová) tak se přidá repelent, který zajistí odpuzení včel a ony se neotráví. Repelent funguje stejně dlouho jako postřik cca tři dny. V květu se řepka stříká damem (to je hnojivo a včelám nevadí). Problém je když je do damu něco přidáno. Dam pak přebyje repelent a včely umírají. Obecně pokud už řepka kvete tak blýskáček květy neničí jen žere pyl a tak je blbost proti němu stříkat (stojí to peníze a nic to nepřinese).
Repelenty se řeší možnost stříkání i při květu protože jinak zemědělci nesmí stříkat, je to dáno zákonem. Lze požít jen postřiky relativně neškodné a neškodné. Pokud včela na rostlinu nelétá není pro ni tudíž postřik škodlivý.

S pozdravem
Vlasta Netušil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: M eduje ?epka?
> Datum: 10.5.2010 09:51:36
> ----------------------------------------
> Pane Gr. nic proti tomu,že máte velmi slušnou snůšku z řepky,budiž Vám to
> přáno.Mám stanoviště nedaleko od Vás a tak vím svoje.Ty repelenty asi také
> udělají svoje,kdo to jakživ dříve viděl aby se jezdilo již téměř v kvetoucí
> řepce?Co se týká rojového roku,nikdo není prorokem,to si příroda a včely
> řídí samy,pokud to nezaviní sám včelař.
> Ale to jistě dobře víte,a budou dnes včely lítat? Možná odpoledne a nic
> moc.Hlavně aby ty 3 neděle následující byly letové,jinak to ale vypadá
> letos slibně.
>
>
>

jak rozpot v čelu a vosu.

Nejlépe podle vzhledu :-).
(Vosa je víc žlutá, víc jako"přeštípnutá", není útočná, pokud nebrání hnízdo
nebo ji nedráždíte oháněním se - ale to není rozdíl, to ani včela ne, pouze
některé včely nešlechtěné na mírnost považují za ohrožení přítomnost
vetřelce ve větší vzdálenosti od úlů). Jinak obrázků pro porovnání vzhledu
je na Internetu hafo ... :-)
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "karel kana" <KAJAKANA/=/seznam.cz>
Sent: Monday, May 10, 2010 12:54 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: shrnutí posledních příspěvků jak to vidím já

> jak rozpot v čelu a vosu.
>

Takže můžeme ovlivnit pouze věci ovlivnitelné a je to běh
na dlouhou trať, ale když se nezůčastníme, můžem chodit plakat
akorát tak
na Hlavní nádraží. Ať se daří! Zdraví R. Stonjek

Zlatá slova!!!

Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
Datum: 4.5.2010 - 10:46:23

> No já mohu jako předseda ZO ovlivňovat situaci v
> několika vesnicích kolem
> sebe a také se o to snažím,posouzení výsledků
> nechám na jiných. Fungování
> Svazu včetně dotační politiky ovlivnit nemohu ani
> v nejmenším, a tak si jen
> tak občas povzdychnu. Problémem proč s tím nic
> nejde udělat je to, že
> odhadem nad 90% včelařů je ve Svazu spokojeno a
> tím je to dáno. Jsou li
> spokojeni jako naprostá většina,tak s tím nic nejde
> dělat. Nezbývá než se
> snažit u sebe. Mohu samozřejmě ze Svazu odejít
> a hrát si na hrdinu pod
> krycím jménem, ale kdo bude hlídat přesuny včelstev
> v mém okolí, kdo bude
> dávat preventivně největším bordelářům vzorky
> na mor atd atd. Co se týká
> vzdělávací činnosti optimizmus je asi to poslední
> co mi hrozí, ale ty
> peníze za ní do pokladny ZO jsou příjemné a možná
> vzdělávací proces i
> nějaké malé stopy zanechá v těch nevzdělatelných.
> Navíc přicházejí noví a
> ti si dají říct, začínají dobře a kupodivu i
> ty mizerné to hodně ovlivňuje.
> Docela v poslední době zažívám v tomhle směru
> zajímavá překvapení, kdy se
> najednou u včelařů, které jsem definitivně odepsal,
> objevují nové
> nástavkové úly. Takže můžeme ovlivnit pouze věci
> ovlivnitelné a je to běh
> na dlouhou trať, ale když se nezůčastníme, můžem
> chodit plakat akorát tak
> na Hlavní nádraží. Ať se daří!        Zdraví R.
> Stonjek

jhs v b cn jdvm lmx ,m , ahojky lidi lak,se matwe ja m se mam cinbnhzehýrežtrrewtr

"Takže můžeme ovlivnit pouze věci ovlivnitelné a je to běh
na dlouhou trať"
______________________

Tak jsem se o víkendu snažil ovlivnit věci ovlivnitelné a spolu s tátou jsme naháněli zemědělce, který zajel za největší letové aktivity do pole a začal něčím kropit. Tak jsme se chtěli pozeptat, cože to ten dobrák dělá, ale on na nás... a to pěkne z vysoka. Řepka přitom jen hučela. Dnešní selský stav je zkrátka z valné části složen z ryzích traktoristů (tím netvrdím, že neexistuje skupina rozumných zemědělců, nejspíše ovšem z řad včelařů). Myslím, že by mohl být rád, že mu včely takovou intenzivní činností ovlivní výnosy (jiné dny třeba na řepku včely nelétají vůbec), ale jemu to nedochází, protože se rozhodl dnes prostě hnojit, tak za každou cenu (anebo stříkat ještě něčím horším). Takže mi to dost zkazilo náladu. Já se snažím na každého brát ohledy, včely mám stranou obce, aby nikoho neobtěžovaly atd., a z druhé strany žádný respekt (hlavně ke včelám ne).

Zdravím,
př. Stonjeku, četl jsem Vaše i další psaní ohledně pastovacího hranolu a pastování medu, chci se ještě zeptat - jakou tloušťku má hrana hranolu? Z čeho jest nejlepší ho udělat? Četl jsem něco o buku.....Stačí uříznout a ohoblovat, nebo děláte ještě nějakou úpravu?
Budu mít k dispozici miniaturní 1Kw třífázový modelářský motor s kalenou hřídelí o tloušťce 8mm a přemýšlím, jak ten hranol na tu hřídel naroubovat.....Poradíte, nebo samozřejmě kdokoliv s dobrým nápadem? Díky, Libor.

Tak jsem se o víkendu snažil ovlivnit věci ovlivnitelné a spolu s tátou jsme naháněli zemědělce, který zajel za největší letové aktivity do pole a začal něčím kropit.
--------------------
A jak to vypadalo u včel? Tedy na česnech a pod česny?

Samotné hnojivo je snad neškodné, ale některým "dobrákům" se nechce jezdit dvakrát na pole, tak hnojení spojují i s dalším. A to je pak blbá kombinace.

Karel

O tom jsem se přesvědčil už před měsícem, kdy jsem po delší době zavítal do rodné vesničky a u pivka přišla řeč i na včely. Kámoši, místní zemědělci, mi radostně oznámili, že ve vsi je už jen poslední včelař a že jsou rádi. Ten předposlední je prý nespravedllive prásknul, že mu otránili včely postřikem v rozkvétající řepce. To prý ale nebyla žádná pravda, protože mu zaručeně pošly hladem a ne na tu jejich neškodnou vodičku - laborka nic neprokázala. Pak jsem se ještě dozvěděl, že včelaři jsou ... a pořád se jim něco nelíbí.
Na druhou stranu, znám včelaře, za jejichž chování se jako včelař musím stydět.
Zkrátka, jsou mezi námi lidé, kteří vidí jen sami sebe a svůj osobní prospěch.

po pokusech s vrtulí jsem začal med pastovat ručním pastovačem. Vypadá to jako velké šťouchadlo na brambory. K vidění např zde.
http://www.vcelarskyobchod.cz/index.php?main_page=product_info&cPath=69&products_id=254
Med pastuji v 40kg nádobách tím způsobem, že jednou za den v každé z nich promíchám obsah. Stačí 10-15X zastrčit a vytáhnout v různých částech nádoby.

Med pastuji v 40kg nádobách tím způsobem, že jednou za den v každé z nich promíchám obsah. Stačí 10-15X zastrčit a vytáhnout v různých částech nádoby.

To, že raz za deň "štouchnete" do medu neznamená, že si pripravíte krémový-pastovaný med. Každý kvetový med kryštalizuje, až agátový, ktorý ak nie naočkovaný repkovým medom, tak v tekutom stave vydrží aj 3 a viac rpkov.
Čiže každý skryštalizovaný med, by sme mohli považovať za krémový či pastovaný, ale pravda je inde.
Kryštalizácia rôznych druhov medu je rôznej kvality, najčastejšie s hrubšími až hrubými kryštalmi, čím jeho kvalita (chuť a konzistencia)môže byť až nepríjemná a to ešte i s tekutým podielom. Dobrý krémový med musí byť jemnej konzistencie a prirodzenej chuti po rastline z ktorej pochádza.

Preto, aby kvalita bola NAJ, musí sa aj odborne pripraviť. Zmysel krútivého momentu npr. bukového hranola max. 5 cm stranami,je po určitú dobu rozbíjať hrubšie kryštaly aovocného a hroznového cukru na čím menšie časti, čím menšie tým je krémový med kvalitnejší.
Preto som za miešanie v dvojtýždňovom čase každý deň 10-20 min.

KaJi: "A jak to vypadalo u včel? Tedy na česnech a pod česny?"
__________________________

Tak nějaký větší úhyn jsem na česnech a pod úlem nezaznamenal, ale je to nepříjemné, protože včely to nemusí usmrtit hned, ale může to mít dlouhodobější následky třeba na jejich dožití, zvláště když tam létají delší dobu a nenásleduje déšť. A hlavě, jak jste říkal, člověk nikdy neví, co ti koumáci do toho roztoku přidají. Myslím, že v době květu by si to mohli odpustit, prohnojit půdu před kvetením a pak nechat taky prostor kvalitě opylení, které přeci u řepky má zcela nezpochybnitelný význam (zvláště, když pole hučí včelami). Ale možná, že je to už nějaká zastaralá pověra, jak tady někdo zřejmě prohlásí a výnosy semen se s kvalitním opylením nezvyšují.

Tak nějaký větší úhyn jsem na česnech a pod úlem nezaznamenal, ale je to nepříjemné, protože včely to nemusí usmrtit hned, ale může to mít dlouhodobější následky třeba na jejich dožití, zvláště když tam létají delší dobu a nenásleduje déšť.
----------------------
Tak bych to neřešil. Pokud "dvolíme" aby včely létaly na průmyslově pěstované plodiny, tak se s tím musí počítat.
To je podle mě stejné jako s emisemi z aut atd.

Osobně jsme zažil, když to po postřiku hynulo a to se dá poznat na česnech.
Tam je zřejmě na škodu, že některé postřiky mají v sobě "lepidlo" aby se udržely na listech, když se do toho něco přidá, a postříká tím včely, tak to je pak pro ně "vražedná" kombinace. Buď uhynou na psotřik, nebo je včely u úlu jako nepřáteslky smrdící pozabíjejí a vynesou z úlu.

Karel

Tak bych to neřešil. Pokud "dovolíme" aby včely létaly na průmyslově pěstované plodiny, tak se s tím musí počítat.
___________________________

Máte pravdu, já si jsem toho vědom, ale "traktoristi" by se i ve svém zájmu měli snažit dodržovat postupy, a tedy alespoň stříkat v podvečer, když už na květech včely nejsou v takovém množství, ale nikoliv v poledních hodinách.
Taky nevím, kdyby měl čisté svědomí, proč nám nenechal vzít si vzorek této jeho směsi.

Dobrý den,
Vám zřejmě nedochází, že je to jeho obživa a potřebuje víc než jen hodně semen. On potřebuje kvalitní semena, toho bez dostatku dusíku nedosáhne, řepka už je taková. Včely mu sice svým opylením zvýší počet semen, ale kvalitu musí dohnat hnojením. Dneska je včelařský stav složen z arogantních nedouků (tím nechci říct, že mezi včelaři nejsou rozumní lidé, nejspíše jsou z řad zemědělců). Zřejmě Vám nedochází, že jiné dny nestříká vůbec, ale to Vám nedochází a zrovna když stříká tam musíte mít včely. Jako by nestačilo, že má omezený výběr postřiků kvůli těm včelám, ale zrovna když stříká tak tam musejí lítat a ještě by ho mohli píchnout. Pak za ním ještě někdo běhá a votravuje ho.

Pokuste se na věci koukat i z jiného pohledu.

S pozdravem

Vlasta Netušil

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Varo?za +mor, dotaz na Leoe Dvorsk?ho
> Datum: 10.5.2010 21:41:28
> ----------------------------------------
> "Takže můžeme ovlivnit pouze věci ovlivnitelné a je to běh
> na dlouhou trať"
> ______________________
>
> Tak jsem se o víkendu snažil ovlivnit věci ovlivnitelné a spolu s tátou
> jsme naháněli zemědělce, který zajel za největší letové aktivity do pole a
> začal něčím kropit. Tak jsme se chtěli pozeptat, cože to ten dobrák dělá,
> ale on na nás... a to pěkne z vysoka. Řepka přitom jen hučela. Dnešní
> selský stav je zkrátka z valné části složen z ryzích traktoristů (tím
> netvrdím, že neexistuje skupina rozumných zemědělců, nejspíše ovšem z řad
> včelařů). Myslím, že by mohl být rád, že mu včely takovou intenzivní
> činností ovlivní výnosy (jiné dny třeba na řepku včely nelétají vůbec), ale
> jemu to nedochází, protože se rozhodl dnes prostě hnojit, tak za každou
> cenu (anebo stříkat ještě něčím horším). Takže mi to dost zkazilo náladu.
> Já se snažím na každého brát ohledy, včely mám stranou obce, aby nikoho
> neobtěžovaly atd., a z druhé strany žádný respekt (hlavně ke včelám ne).
>
>
>

Zdravím.Protože jsem jedním z těch řad včelařů a zároveň zemědělců,tak vím,že dnes je u řady zemědělských produktů vyžadována kvalita,a zároveň je čím dál tím těžší té kvality dosáhnout,řada škůdců a plevelů je odolnější proti stávající chemické ochraně a zároveň předpisy na ochranu rostlin jsou přísnější,opravdu jedovaté látky jsou postupně nahrazovány méně škodlivějšími a v řadě případů i méně účinnějšími.Určitou variantou jsou látky z oblasti alternativní ochrany,kdy se chemická ochrana blíží k přirozeným látkám vyskytujícími se v přírodě(např.pyrethroidy a další).Opravdu není tak lehké najít kompromis a ani ti zemědělci to nemají tak lehké.Pokud dojde k otravě včelstev,je zřejmé,že něco selhalo(většinou to bývá lidský faktor),nicméně každý agronom je povinen absolvovat školení o pesticidech,pokud ho nemá,a něco se stane,může být stíhán(informace z rostlinolékařské správy).
Pavel.

Taky dnešní odrůdy řepky komerční, tedy běžný zemědělec nemůže pěstovat bez postřiků. Ty odrůdy jsou vyšlechtěny na používání intenzívních postřiků na třeba odnožování, houbové choroby, regulaci výšky stonku podle aktuálního počasí, postřiky proti škůdcům.... Jedině tak na řepkovém poli vyroste jedna rostlinka řepky těsně vedle druhé, jiné rostliny, co by řepce zabíraly místo prakticky žádné a jedině tak získá ten zemědělec z každého hektaru pole tolik řepkového semene, aby mu to zaplatilo ty pojezdy po poli plus ještě nějaký zisk, aby přežil. Kdyby ty postřiky vynechal, pokles výnosů by byl tak vysoký, že by z ziskové plodiny se stala ztrátová.
Přirozeně, pokud včely u řepky začnou hynout, je třeba něco proti tomu udělat. Kromě nepovoleného míchání - slučování postřiků v úvahu připadá ještě to, že zemědělec nekde levně pokoutně zakoupí neznačkový falšovaný postřik - místo povolené relativně neškodné chemikálie je v postřiku jiná, škodlivější u nás zakázaná......

Já myslím, že bychom si měli snůšku z řepky užívat, dokud ta snůška je. Celé pěstování řepky na biopaliva je politické a ideologické rozhodnutí, ne ekonomické. V první řadě, nebýt dovozních cel do EU, by nejspíš používání řepkového oleje ekonomicky zlikvidoval dovoz výrobně levnějšího palmového a podobného oleje z teplejších oblastí. V druhé řadě je samotné hromadné využívání upravených rostlinných olejů jako náhrada nafty projekt ekonomicky i ekologicky pochybný. Příležitostné zpracování dávky nekvalitního nebo nějak narušeného oleje třeba ze sklizně z roku s nepříznivým počasím nebo zpracování nadbytků z roku s hodně příznivým počasím nejspíš ano, ale trvale ne.
Stačí, aby se politický a ideologický vítr obrátil na opačnou stranu a během 2 - 4 let plochy řepky klesnou třeba na desetinu současné hodnoty nebo ještě méně.....

Ahoj Libore,

buk je asi nejlepsi. Mam hranol z boroveho dreva - delal jsem to na zkousku
a nedostal jsem se k tomu to predelat - vyhovuje. Hranol ma prurez cca 5x5
cm, ohoblovan, srazene hrany na hoblovce. Do toho jsem vrazil velky hrebik,
z boku provrtal a malym hrebickem upevnil proti rotaci. K tomu velka
narexka, 15kg kybliky na med a pastacek je skvely.
Do 2q to je v pohode, pak uz to bere vice casu, vrtim jen vecer...

S upinkou ti neporadim, samotneho me to ceka vyresit, ale zatim jsem
nesehnal spravne zprevodovany el. motor, mam jeden co ma otacku za minutu -
to na pastovani by bylo asi malo?? Takze jsem to odlozil, v nejhorsim to
vyresi michadlo, pokud bude treba prejit na vetsi nadoby...

T.H.
2010/5/10 Libor <libor/=/humlak.cz>

> Zdravím,
> př. Stonjeku, četl jsem Vaše i další psaní ohledně pastovacího hranolu a
> pastování medu, chci se ještě zeptat - jakou tloušťku má hrana hranolu? Z
> čeho jest nejlepší ho udělat? Četl jsem něco o buku.....Stačí uříznout a
> ohoblovat, nebo děláte ještě nějakou úpravu?
> Budu mít k dispozici miniaturní 1Kw třífázový modelářský motor s kalenou
> hřídelí o tloušťce 8mm a přemýšlím, jak ten hranol na tu hřídel
> naroubovat.....Poradíte, nebo samozřejmě kdokoliv s dobrým nápadem? Díky,
> Libor.
>