78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 2. 5. 2010
Re: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42 (43918) (43940) (43941)

K 39 jsou vlastně úly čtvercového půdorysu nástavkového typu s oděliteným dnem. Defakto je to okopírovaný adamcův Hospodář ze začátku dvacátého století který pan Adamec navrhoval ve 3 provedeních , z 1" prken a izolovaný 5 cm hoblin nebo se slaměnou výplní v rámu Tehdy se neujaly V sedmdesátých letech se objevují pod jiným názvem v provedení z 1" prken, z hobry v rámu a izolované 2 cm polystyrenem. v obou případech bylo možné uspořádání na teplou či studenou stavbu. Adamec byl právě inspirován americkými úly Langstrota a také se jim podle toho říkalo amerikány. Ta míra 39 byla zvolena kvůli snadnému přechodu z tehdy nejvíc používaných úlů Moravský, Slezský a Vídeňský stojan.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> Datum: 02.5.2010 19:26:50
> ----------------------------------------
> Ahoj př. Stonjeku,
> souhlas, ale měl jsem originál v kšeftu koupené úly K39 a byly z masivu, takže
> mě v této souvislosti hobra ani nenapadla.. Samozřejmě jsem s takovými měrami
> taky začala minulý týden jsem konečně vyhodil poslední 39x24 souši ze včel a
> zbylé zánovní nástavky zkrátil na 17 cm. Začátečník by měl vyrábět pouze
> nízkonástavkové úly.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> > Datum: 02.5.2010 18:48:44
> > ----------------------------------------
> > Nevím, co od tohoto úlu očekáváš,ale podle mě se mu vyhni velkým obloukem,
> > podle mého názoru se Ing. Kamlerovi vůbec nepovedl. Měl jsem v nich 10
> > původních Dadantů a bylo to hodně velké šlápnutí vedle. Včelám se v něm
> > daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev
> > vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a
> > myška si tam často udělá díru. Rovněž si nelze nevšimnout, že po zimě
> > nápadně ztěžkne vlhkostí. Po cca 10 letech provozu letos zlikviduji
> > poslední zbytky a budu rád, že už se K 39 nemusím zabývat. Dnes bych místo
> > něj volil variantu nahoře a dole dřevěný rám tl. cca 2 cm bez falců a výplň
> > ze styroduru co nejvyšší tvrdosti a také tak zbytek úlů do konečného stavu
> > budu stavět. Ten úl je starý cca 45 let a vznikl v úplně jiné době, dnes je
> > to pouze omyl. Rád bych ti napsal příznivější zprávy.
> >                              Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 5. 2010
Re: Plány pro výrobu stavebnicového úlu K-39,K-42 (43918) (43940)

"Včelám se v něm daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a myška si tam často udělá díru"
Já bych měl jen technickou poznámku. Hobrové úly byly velice výhodné pro poměry v socialismu. Hobra byla levná a bylo jí všude dost, nebyl žádný problém ji na všelijakých místech odkoupit napůl legálně jako použitý materiál, případně ji rovnou i získat bez placení. Totéž bylo s barvami, kterými se musela hobra napouštět. Hobrové nástavky se tak daly udělat velice levně a levně i udržovat. Asi proto nápad použít hobru tehdy nezapadl.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 2. 5. 2010
Vcelstvo napadene nejspi virozou

Zdravim,
mam tu jeden lonsky oddelek a ne a ne se dostat do sily. Podle odumrelych
larev plodu bych to typl na pytlickovitost plodu. Co s takovym vcelstvem.
Larva je mekka, bila, nezapacha a po vytazeni pripomina onen zminovany
pytlicek.

PS: Abych nemel jenom spatne zpravy, tak v jedne medne krave se uhnizdil asi
cmelak lucni a ve druhe si zase stavi hnizdo vosa obecna zrejme, ale tu sem
vyrusil. Tak uvidim, jestli se vrati. Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 2. 5. 2010
Re: Plány pro výrobu stavebnicového úlu K-39,K-42 (43918)

>Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu. Aleš Pekárek<
------------------------------------------------------------
Tyto úly jsem vyráběl od roku 1985 a taktéž jsem v nich včely choval. Měl jsem jich 65 na vysoké i nízké rámkové míře. Posledních několik úlů jsem rušil 2005, kdy jsem se poslušně vrátil ke dřevu. Konstrukce těchto úlů je poněkud křehká. Musí se s nimi zacházet velmi slušně, dá se říci že v bílých rukavičkách. Včely v nich prospívají poměrně dobře. V zimním období (předjaří) vnitřní desky vlivem příjmu vody více bobtnají a plásty nejdou vyjmout bez použití přiměřeného násilí, což má za následek poškození desek a nutnost následných oprav (při použití hoffmanových rámků). Stěny nejsou dostatečně pevné a tak i při umístění na zahradě u domu mě je často proškrabaly kuny. V lese do nich zase dělali díry ptáci.
V místech poškozeného laku vnitřní desky včely vykusují a při prostupu do dvojitého pláště tento prostor zastavují a zanášejí medem. Také pro myši jsou tyto úly rájem. V době svého vzniku však byly tyto úly cenově poměrně výhodné. Hlavní nevýhodou proč jsem je rušil byla skutečnost, že jejich konstrukce neumožňovala zhotovení pevných úchopů pro zvedací zařízení. Pro včelařský provoz bych je po uvedených zkušenostech nedoporučoval.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 5. 2010
Re: Plány pro výrobu stavebnicového úlu K-39,K-42 (43919) (43932)

"bude mít rozměr zevnitř stejný 42.4 , zvenku bude mít rozměr 42.8 +-0.4 ( spodní rám je z latěk o cca 1 - 2 miliemtry silnějšícj, aby se přes falcy nástavků a v rámci výrobní tolerance při skládání nástavků na sebe necpalo tlusté do tenkého. "
chbička se vloudí rozměry spodního rámu jsou zevnitř 42.4, zvenku 45.8 +-0.4 cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 2. 5. 2010
Re: Červený šátečku (43904) (43931) (43934)

Tak vám přátelé nějak nerozumám Klid před bouří? Tak ony jsou úhyny na podzim 2009 a na jaře 2010 až 75% ní a je to pouze klid před bouří?
To nám ty úhyny potvrdí nebo vyvrátí "věrohodný" monitoring letního spadu v červnu? To je snad legrace.
Pokud vím tak na JM byl loni získán grand právě za účelem rozvoje VMS (100 tis.). Vzpomínám-li si dobře, jen dva včelaři tam loni "zasvítili" a mohli být jakýmsi varováním. Nebyli, zcela logicky žádné varování, zhodnocení situace nepřišlo. Kdo by ho také vydal, že?
Ano ale jsou tu další blázni, jako je J. Danihlík, který převzal od nás varroalinku, chtějí pomoci a pomoci jsou schopni.Podívejte se na jeho web a hlavně využívejte!
Až si přátelé organizuijící oba monitorovací systémy uvědomí k čemu by měly sloužit, bude vyhráno. Prozatím to asi nevědí, výsledky to ukazují.
Plošně monitoring spadu jsme začali uplatňovat u nás v Mladé Boleslavi, to VMS neexistoval. Věděli jsme proč a víme i dnes, jsme v kritické oblasti. Také loni v létě jsme vyrovali, žá máme před sebou problémový rok. Ti co nás poslechli se vyznuli zimním ztrátám. Ti co nás poslechli a zařídili se podle doporučení ZO MB z kurzu 9.4.2010 si vytvořili předpoklady pro využití letošní snůšky a položili základ zdárnému přezimování, nemusí se roztoče bát, budou ho mít při troše důslednosti pod kontrolou. Samozřejmě nikoho k ničemu nenutíme.
Podíval jsem se na novou verzi VMS. Musím říci,že v této podobě nebude sloužit ani k poznání o zákonistostech šíření roztoče, ani nebude včasným systémem varování, stejně jako verze předchozí. Byla tam zapracována jen jedna moje dřívější připomínka, vodní toky. Sláva, ale to další ne. "CHtít" někono varovat na základě průměrů stanoviště, to mi přijde vážně jako vtip. Snad jsem již mnohem dále. I zde na konferenci slýchám, že varroáza je komplexní onemocnění,ale zdá se, že je to jen proklamace. Myslel jsem, že VMS měl ambice sloužit včelařům,ne jen k propagaci.
Je to velká škoda, protože těžiště nejefektivnějšího omezování V.d. není podzim a období klidu včelstva, ale naopak doba jeho aktivního období. To je ale jen můj názor, nemusíte ho přijímat. Bohužel situace není špatná jen na JM, ale i jinde a to je jen začátek.Je to ale hodně "flekaté". Včelaři se skutečný stav bojí přiznat. Zdá se mi, že odpovědní nebo odborníci to nevidí nebo vidět nechtějí. Pak bych ale měl spíš použít uvozovky.To bych ale zase někoho urazil. Zdá se mi , že se někteří rozhodli vymést čerta ďáblem. Přijde mi to hodně smutné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 5. 2010
Re: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42 (43918) (43940)

Ahoj př. Stonjeku,
souhlas, ale měl jsem originál v kšeftu koupené úly K39 a byly z masivu, takže mě v této souvislosti hobra ani nenapadla.. Samozřejmě jsem s takovými měrami taky začala minulý týden jsem konečně vyhodil poslední 39x24 souši ze včel a zbylé zánovní nástavky zkrátil na 17 cm. Začátečník by měl vyrábět pouze nízkonástavkové úly.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> Datum: 02.5.2010 18:48:44
> ----------------------------------------
> Nevím, co od tohoto úlu očekáváš,ale podle mě se mu vyhni velkým obloukem,
> podle mého názoru se Ing. Kamlerovi vůbec nepovedl. Měl jsem v nich 10
> původních Dadantů a bylo to hodně velké šlápnutí vedle. Včelám se v něm
> daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev
> vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a
> myška si tam často udělá díru. Rovněž si nelze nevšimnout, že po zimě
> nápadně ztěžkne vlhkostí. Po cca 10 letech provozu letos zlikviduji
> poslední zbytky a budu rád, že už se K 39 nemusím zabývat. Dnes bych místo
> něj volil variantu nahoře a dole dřevěný rám tl. cca 2 cm bez falců a výplň
> ze styroduru co nejvyšší tvrdosti a také tak zbytek úlů do konečného stavu
> budu stavět. Ten úl je starý cca 45 let a vznikl v úplně jiné době, dnes je
> to pouze omyl. Rád bych ti napsal příznivější zprávy.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 2. 5. 2010
Re: Plány pro výrobu stavebnicového úlu K-39,K-42 (43918)

Nevím, co od tohoto úlu očekáváš,ale podle mě se mu vyhni velkým obloukem, podle mého názoru se Ing. Kamlerovi vůbec nepovedl. Měl jsem v nich 10 původních Dadantů a bylo to hodně velké šlápnutí vedle. Včelám se v něm daří dobře, ale pevnost stěn je zoufalá. Navíc cena hobry a vhodných barev vylétla astronomicky vysoko, je to velká pochoutka pro mravence a i datel a myška si tam často udělá díru. Rovněž si nelze nevšimnout, že po zimě nápadně ztěžkne vlhkostí. Po cca 10 letech provozu letos zlikviduji poslední zbytky a budu rád, že už se K 39 nemusím zabývat. Dnes bych místo něj volil variantu nahoře a dole dřevěný rám tl. cca 2 cm bez falců a výplň ze styroduru co nejvyšší tvrdosti a také tak zbytek úlů do konečného stavu budu stavět. Ten úl je starý cca 45 let a vznikl v úplně jiné době, dnes je to pouze omyl. Rád bych ti napsal příznivější zprávy.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 2. 5. 2010
Re: dutiny (43938)

http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/volna.htm#TOP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (81.90.163.84) --- 2. 5. 2010
dutiny

Nedávno tu proběhla po článku P. Holuba v MV diskuse ohledně větrání úlu a hospodaření včelstva se vzduchem a vlhkostí. Tak mě napadlo, jestli někdo z Vás viděl takovou stromovou dutinu, kterou můžou včely přirozeně osídlit. Tedy hlavně podélný průřez - taková dutina, aby se tam včelstvo v pohodě vešlo, musí být už pořádně rozvinutá a hniloba se šíří různými směry. Nakolik sahá dutina směrem nahoru/dolů? Včelstvo se asi přirozeně usadí zavěšené někde od "stropu"? Jak daleko pak má k "česnu", posouvá se nahoru-dolů od něj, jak umísťuje plod atd.? Zkoušel jsem to hledat na internetu, ale moc jsem toho nenašel, zkoumá to někdo, ví se, jak to tam vypadá? Asi nemá cenu se snažit to za každou cenu napodobovat, je to spíš akademická otázka :). Koneckonců takové včestvo zřejmě nemá moc na vybranou, ale mohlo by to být v souvislosti s přirozenou regulací a větráním dost zajímavé. Viděl jste někdo třeba průřez takovým přirozeným "klátem"?

HI

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lukhanus (88.102.211.80) --- 2. 5. 2010
a

a

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 5. 2010
Re: Nátěr medometu (43935)

Každý trochu větší výrobce barev má nějaké svoje barvy atestované na přímý styk s potravinami a vhodné na medomet. Je třeba je jen na internetu najít nebo se výrobce nebo distributora zeptat. Bisil se používá hodně.
Rozhodující je potom pečlivé ostranění rzi a pečlivé odstranění vrstvy včelího vosku, který je unitř medometu z kontaků s rámky a s kontaktu s kousky vosku. Když se to pořádně neudělá, každá barva, i ta nejkvalitnější, vydrží takové dva roky. Než podrezne nebo než se začne loupat. Pokud se to očištění provede skutečně pořádně, tak prakticky každá barva vydrží v medometu stovky a tisíce hodin vytáčení či mytí, takže tak desítky let.
Teď už je ale na opravy medomedu spíše pozdě. Barvy sice zasychají během hodin, ale nějaké jednotky procent ředidel mají v sobě týdny až měsíce, takže medomet by se měl natírat po sezóně a měsíce větrat.
Jedině opravit s co nejmenším množstvím barvy nebo potažením roztaveným voskem největší průšvihy a po sezóně to odstranit a opravit pořádně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Gerberg (88.100.66.7) --- 2. 5. 2010
Nátěr medometu

Zdravím ve spolek,
a obracím se s žádostí o radu. Koupil jsem starší medomet, a z vnitřní strany je částečně zkorodován. Je tedy nutno provést vnitřní nátěr. Máte někdo zkušenost jakou barvu použít? Na internetu jsem zatím našel toto:
Bisil. Silikon-akrylátový email do agresivního prostředí, atestován pro přímý styk s potravinami, pitnou vodou a na povrchovou úpravu hraček.
Děkuji za radu, Radek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 2. 5. 2010
Re: Červený šátečku (43904) (43931)

tak tak pane Gruna,máte pravdu, s varoázou je na moravě klid před bouří....zbrojte,kdo dá letos gabon příští rok se bude smát....


,možná varoamonitoring prokáže lepší službu než zimní vyšetření měli,...brouky sem letos v měli viděl ale měl měla nulu!

a s těma švestkama na mostecku,no už dávno se ví jak souvisí emise a šárka....tady se chorobně napadený stromy ozdravily potom co se přestalo topit uhlím...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 5. 2010
Re: Kvetení (43928)

"Odkvétají třešně, zakvétají jabloně a hrušně, kvetou trnky - ne švestky, ty u nás již nejsou, začíná květ kaštanů."

U nás (severní Morava) kvetou vždycky trnky před švestkama, trnky dokvetly, švestky jsou v plném květu.
Kaštany koňské u nás taky začínají...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 5. 2010
Re: Plány pro výrobu stavebnicového úlu K-39,K-42 (43919)

"Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu. "

Základem je rozměr rámků, ten najdeš třeba na webu konference v sekci ke stažení http://www.vcely.or.cz/files/ramiky.jpg .
Platí potom systém včelí mezery 8 milimetrů vzhledem k vzdálenosti louček rámků od stěny úlu a stějně tak pro mezeru mezi rámky ve dvou nástavcích, tam se ale v praxi nechává víc, tak 1 cm. Všechno ostatní , co se týká nástavků, je na schopnostech a materiálních možnostech včelaře a na tom ,jestli nástavky dělat podle nějakého vzoru nebo je mít originální a nekompatibilní. To znamená, že bez úprav nebude možné v jednom úlu kombinovat cizí a tyto nástavky.
Já jsem si pro své nástavky stanovil, že výška nástavků na 39x24 bude 25 cm ( 25 - 0 + 0.5 cm), destičky vevnitř dvoustěnného nástavku budou silné 1 cm, na rámy budu používat laťky silné kolem 1.5 cm a na falc budu dělat odskok venkovního obití 1 cm. Dělal jsem to podle hobrové stavebnice úlu K39 prodávané kdysi v 80 letech, rozměry jsem jen trochu upravil, protože hobra byla silná 1.2 až 1.5 cm.
Takže potom rozměry nástavku, na studenou stavbu v předozadním směru budou takové: Rámek 39 cm + 2x včelí mezera 0.8 cm + 2x destičky silné 1 cm, vyjde rozměr 42.4 cm .
Takže spodní s horní čtvercový rám použitý na nástavek bude mít rozměry: Horní zevnitř bude mít 42.4 (+-0.1), zvenku 45.4 +-0.2 cm. Spodní rám bude mít rozměr zevnitř stejný 42.4 , zvenku bude mít rozměr 42.8 +-0.4 ( spodní rám je z latěk o cca 1 - 2 miliemtry silnějšícj, aby se přes falcy nástavků a v rámci výrobní tolerance při skládání nástavků na sebe necpalo tlusté do tenkého.
Rámy se od sebe dají na výšku 25 cm a na čelní a zadní stěně zevnitř se odspodu natlučou 1 cm silné destičky dlouhé 24 cm. Takže nahoře je 1 cm odskok coby drážka na zavěšení rámků. To už je zárodek nástavku a dají se už do něho zavěšovat rámky 39x24 a dají se tyto "nástavky" dávat na sebe. Zbytek: vnitřní boční stěny pokud budou z 3 mm sololitu, bude nástavek na 11 rámků. Pokud tam budou obyčejné destičky , bude nástavek na 10 plástů. Na vnější stěny nástavku se může dát doslova, co je v délce 25 cm k dispozici. Staré desky, prkna, impregnovanou hobru, sololit..... na to přibít úchopovou lištu....
Platí, že aspoň dvě vnější strany nástavku proti sobě musí být nosné, v praxi potom nejčastěji jsem je dělal z běžných prken běžné tloušťky přibité nahoře i dole více hřebíky, aby nesly nejen svislou tíhu, ale měly i boční tuhost proti šikmým silám působícím na nástavek. Poslední verze mých nástavků má tu nosnou stěnu vzadu a vpředu, z boku má zevnitř i zvenku obitý sololit, zevnitř kvůli tomu, že se do nástavků potom vejde 11 plástů 39x24 a ne 10, zvenku proto, že tyto nástavky při studené stavbě mají potom menší celkovou šířku, takže se pro podstavec nebo včelín šetří délka a nástavek je zároveň čtvercový.
Takže toto je moje verze K39, ovšem rámy a falce jsem stanovil podle sebe bez ohledu na jakoukoliv vyráběnou verzi, takže moje nástavky nemusí být s jinými nástavky K39 kompatibilní, případně pokud půjdou dávat na sebe, budou tam všelijaké mezery a podobně.
Je to taky verze, kdy stačí mít z truhlárny kvalitně a přesně vyroben jen spodní a horní rám, případně ještě mít ty destičky silné 1 cm a dlouhé 24 cm a všechno ostatní se může udělat v krajním případě někde na zahrádce i bez elektřiny, ušmiknout pilou jakákoliv použitelná prkna na délku 25 cm a na nástavek přibít vedle sebe, poslední prkno v stěně šmiknout na potřebnou šířku i podélně.... Nejtěžší můj nástavek má stěny z nějakého 2.5 cm silného borového prkna vytaženého někde z podlahy a váží samotný nějak k 15 kg, nejlehčí má nosné stěny ze starých prken 1.5 cm silných , jinde sololit a váží nějak 4 kila.....
Postup je dělaný pro ruční výrobu a ruční individuální přizpůsobení každého prkna, kdy se může spotřebovat téměř všechno a kdy výroba jednoho nástavku spotřebuje velké množství času. Pro nějakou sériovou výrobu na komerční bázi se musí postup překopat, zapojit moderní truhlářské technologie a stroje a výrobní čas podstatně snížit, jinak při započítání toho výrobního času vyjdou tyto nástavky hodně draho......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 2. 5. 2010
Re: Červený šátečku (43904)

Sladce bezstarostná existence státního úředníka. Je to podobné jako s povodněmi - dokud to neprojde Prahou, je situace celkově dobrá. Osobně mám zprávy o hromadných úhynech na Hadonínsku a Břeclavsku. Také z vlastní zkušenosti vím, že na Moravě již loni bylo kleštíků víc než dost. Letos již může být krize. Výsledky vyšetření měli vychází relativně dobře, snad že byl podzim příznivý pro léčení. V divoká včelstva pokud neuhynula, přenáší do nové sezóny mnoho roztočů a tak může již letos budou problémy. První věrohodné informace ukáže varroamonitoring v červnu.
---------------
Radek Krušina:

Ze zpráv www.vcelarstvi.cz
:))

PRO VČELAŘE RADOSTNÁ ZPRÁVA
Státní veterinární správa zveřejnila celkové výsledky vyšetření zimní měli na výskyt roztoče Varroa destructor. Pro včelaře jsou radostné. Tiskový mluvčí výsledky „okomentoval“ říkankou:
Červený šátečku kolem se tóoč, kolem se tóoč,
kolem se toč…
Na Moravě a v Čechách ubývá roztóoč, roztóoč,
roztoč!

TISKOVÁ ZPRÁVA

Zveřejněno: 28. 4. 2010

Autor: Josef Duben

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 2. 5. 2010
Re: Divo?ina v podmetu (43925) (43927)

už to tam nech,příště si nachystej nástavek jen stavebních rámků a ten máš celou sezonu na dně,případně ho podhodíš tím samým jak ho vystaví,natavím jim do něj 5 cm proužek ,ať maj na čem viset , brada co se dělá v podmetu by měla viset do tohoto stavebního nástavku,tam se dělá vosk...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 2. 5. 2010

olomoucko,třešeň skončila,chtěl jsem se podívat jak jede stavba a zjistil jsem že mám plný medníky(10r.39x24) asi vrby...roakvetla jabloň,řepka teprve žloutne ,dost do ní nachcalo, tak že jak zasvítí slunko, medovat bude na 100 procent a snad bude teplo...,vlastně už teď maj včely zásoby i na zimu ,letos nekrmím,a biju se do hlavy proč až letos....chtěl jsem jim nechat řepku ale včely si to už pojistily

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 2. 5. 2010
Kvetení

Odkvétají třešně, zakvétají jabloně a hrušně, kvetou trnky - ne švestky, ty u nás již nejsou, začíná květ kaštanů. Těch je bohužel u nás málo. Zakvétá řepka - je řídká, chudě olistěná, má málo vody. Neprší a tak z řepky snůška již nebude. Včelstva jsou v dobrém rozvoji, obsedají více než pět nízkých nástavků, plod ve všech nástavcích - v nejvyšších dvou již pouze zavíčkovaný - uvolněné buňky po vylíhlých mladuškách včely ihned zanášejí sladinou. Škoda, že řepka je tak bídná.
JK Mostecko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 5. 2010
Re: Divo?ina v podmetu (43925)

Souhlasím, nevyřezávat. Zvláště pokud jsou zavřená očka, trubčina v podmetu zajistí, že matka zůstane v níže situovaných nástavcích a není třeba mřížka.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Divo?ina v podmetu
> Datum: 01.5.2010 22:04:10
> ----------------------------------------
> Ve vysokém podmetu si včelky vystavily divočinu tak, že je celý podmet
> zaplněný. Mají nyní 5 NN. Je vhodnější divočinu vyřezat nyní, nebo jim ji
> ponechat až do podzimu?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 1. 5. 2010
Re: Divočina v podmetu (43925)

Nevyřezávej.Matka trubčinu zaklade což má také protirojový účinek.Já již mám také včely v 5NN a v některých už jsou zavěšené v podmetu.Velmi dobře za týden každé včelstvo vystavělo 15 mezistěn(t.j. jeden a půl nástavku) a horní nástavce začínají být naplněné sladinou,tak,že jsem s problémem celý nastavek sdělal.Vypadá to letos velmi nadějně.Ale chválit dopředu se zpravidla nevyplácí.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (212.111.19.114) --- 1. 5. 2010
Divočina v podmetu

Ve vysokém podmetu si včelky vystavily divočinu tak, že je celý podmet zaplněný. Mají nyní 5 NN. Je vhodnější divočinu vyřezat nyní, nebo jim ji ponechat až do podzimu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr z Radliku (83.208.165.141) --- 1. 5. 2010
Re: Vespa crabro chinensis Birula (43899)

http://www.zahradkarime.cz/vsude-ciha-nebezpeci/srsen-obecna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr z Radliku (83.208.165.141) --- 1. 5. 2010
Re: Vespa crabro chinensis Birula (43899)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_obecn%C3%A1

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 1. 5. 2010
Re: (43861)

Počkej do půlky květu řepky, přišel bys o hodně medu..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 29.4.2010 13:29:40
> ----------------------------------------
> Dobrý den
> Začínáte někdo již s tvorbou oddělků? Je už ta správná doba? kvetou zde
> třešně..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

michal (213.215.67.8) --- 1. 5. 2010
Re: Červený šátečku (43904) (43913) (43917)

Aj u nás za moravou z východu to sype dosť a to liečim aj kyselinou mravčou aj chémiou. Aj u nás spájali včelári rodiny po zime, aby mali z nich do znášky schopné včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 5. 2010
Re: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42 (43918)

Prostudu tohle
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY15.html

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Pek?rek <ales.pekarek01/=/seznam.cz>
> Předmět: Pl?ny pro v?robu stavebnicov?ho ?lu K-39,K-42
> Datum: 01.5.2010 13:35:44
> ----------------------------------------
> Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu
> K-39,K-42.
> Děkuji za každou radu.
>
>        Aleš Pekárek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Pekárek (81.91.210.50) --- 1. 5. 2010
Plány pro výrobu stavebnicového úlu K-39,K-42

Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu.

Aleš Pekárek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Pekárek (81.91.210.50) --- 1. 5. 2010
Plány pro výrobu stavebnicového úlu K-39,K-42

Potřebuji prosím poradit kde na internetu najdu výkresy na výrobu úlu K-39,K-42.
Děkuji za každou radu.

Aleš Pekárek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 1. 5. 2010
Re: Červený šátečku (43904) (43913)

Já bych mu přál od srdce tomu panovi veterinářovi,ať se jde podívat sem na jih.-vých. Moravy(U.H.),co mnohým včelařům zůstalo po zimě v úlech!Jestli vůbec něco zůstalo.To snad ani není pravda!!
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 5. 2010
Re: Agresivita včiel (43841) (43910)

Staří včelaři říkali, že včely jsou divoké po květu máku, a říkali to i v době, kdy stříkání řepky a jiných plodin chemikáliemi jaksi bylo ještě utopií, protože nebylo čím stříkat.

Zvýšená divokost včel v létě proti jaru je podle mně součtem několika vlivů.
Nějaký vliv budou mít návyky z doby, kdy včely žily divoce. V časném jaru je útok loupícího predátora méně pravděpodobný než později, protože ve včelách je po zimě málo zásob. Navíc včely vyloupené časně na jaře mají všechny letní měsíce na vystavení nových plástů v dutině a na jejich zanesení medem, takže vyloupení není tak fatální. Zatímco v létě už bude dutina narvaná medem a včely po vyloupení by už nemusely do zimy stihnout v potřebném množství plásty vystavit, zaplodovat, aby byly pevné a zaplnit medem. Takže včely na jaře nemusely být tak divoké jako v létě.
Potom je věc množství včel. Na jaře je každá včela potřebná k rozvoji včelstva, tak všechny včely pracují pro rozvoj a vetřelce si moc nevšímají, dokud skutečně masivně neničí - nerozebírá úl. Na rozdíl od léta. Potom v létě je hustota včel v úlu vyšší, rozruch způsobený vetřelcem se tak ve včelstvu rychleji šíří, protože včelstvo jedná skupinově.
Venkovní teplota. Na jaře je nižší, včely tedy jednají pomaleji na rozdíl od léta, takže později útočí a snadněji se jejim útokům brání. Taky při rozebírání včelstev se více drží na plástech s plodem, aby chránily plod před zachlazením.
Snůška verzus teploty verzus vlhkost. Na jaře je ráno příliš zima a mokro, stejně tak jako večer. Snůška je tedy spíš jedna kolem poledne, ráno včelaři do včel moc nechodí a večer jsou včely zpomaleny nízkou teplotou. V létě jsou snůšky obvykle dvě za den. Včely vyletí časně ráno,hned jak se rozední a trochu oteplí. Kolem poledne je horko a sucho, většina nektaru v květech a medovice zaschne, snůška tedy obvykle není nebo je znatelně menší. Snůška v plném rozsahu se potom obnoví až později odpoledne. Přes poledne je potom ve včelstvu plno nepracujících létavek hledajících, do čeho by mohly píchnouta co se snadno rozruší a rozdivočí při jakémkoliv rozruchu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 1. 5. 2010
Re: Agresivita včiel (43841) (43910)

Asi ty včely serou genetičtí inženýři

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 1. 5. 2010

chov při matce!,když to nechcou tak jistě nemaj náladu,tak jim to nalarvite do utvořeného silného oddělku,pokud to larvení nedáváte,tak včelstva jen oberte, včely se o matky postaraj,pak ho rozeberete mezi ostatní oddělky,nebo si zrojte včelstvo a to rozeberte na oddělky....matka se dá vyměnit vždy...(lepší mladá bodalka než stará výletnice)

zkuste zaměnit matky ...nultou do produkce,starší do oddělků(těma vyrovnám na podzim,st.matka jde do "kytek")
co?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 1. 5. 2010
Re: Červený šátečku (43904)

panebože to snad ne...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Leceni nemoci vcel (43906)

Zdravím.
Ne pomoci chlordioxidu ale látky, která se používá na vývin takového
plynu. Bohužel ta aplikace se nepoužívá běžně v našich končinách, kde
končí představa českého malého včelaře a jeho myšlení. Jde ve světě o
poměrně známou věc.

_gp_

30.4.10, aldrtik <e-mail/=/nezadan>:
> Dobry den,
> zatim jsem jen vcelar platonicky - zacatecnik a nasavam moudra.
>
> Zajimalo by mne, jestli uz nekdo lecil vcely od nemoci a parazitu pomoci
> chlordioxidu - plynu, ktery se pouziva ve vodarenstvi.
> Mimochodem rada lidi ho vyzkousela na sobe vcetne mne, pochopitelne na
> uplne jine nemoci nez vcely maji :-)
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 30. 4. 2010
Re: Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891) (43902) (43903) (43909)

> > Že si tak libujete v tom, jak druhé děsit. Každý prodejce matek avizuje
> > jejich odeslání a napřípravu osiřelce stačí pár hodin jen je mít z čeho a
> > do čeho vyrobit
> >
¨¨¨¨¨¨
Často posílají SMSku v den kdy jdou s matkami na poštu, Vzhledem k tomu, že pošta většinou funguje do druhého dne, a SMSka vám přijde do práce kde musíte hákovat skoro do večera, je to celkem jedno.
Pamatuji časy, kdy mi chodil koresponďák týden dopředu.
V dobách zastaralých technologií kdy jsme z práce chodili v půl třetí a záviděli těm co šli už ve dvě.

Dnes když je vše tak rychlé, tak z nějakého důvodu v práci tvrdnem až do večera. To jsou paradoxy :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

michal (213.215.67.8) --- 30. 4. 2010
Re: Agresivita včiel (43841)

Presne ako píšete, som aj ja mal tento problém po minulé roky vždy pri rozkvete repky a trvalo to dlhý čas, ani agát a lipa nepomohli, až do jesene (podzimu). Tento rok nemám v okolí 15km žiaden lán repky a všetky včelstva sú ako baránkovia, aj tie najagresívnejšie z minulého roku. A to som chcel meniť matky (blbosť). Asi s najväčšou pravdepodobnosťou to budú mať na svedomí poľnohospodári s tými ich postrekmi, len im to dokázať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891) (43902) (43903)

V tom případě můžeš zkusit chovat nyní při matce. Na naražení matečníků použij něco včel v malém plemenáči bez plodu a matky tzv. startér, pokud Ti to nevezmou na poprvé, přelarvi druhý den znovu, podruhé vezmou vše. Jako otevřené matečníky je přendej někam do silného včelstva nad mřížku mezi 2 rámky s otevřeným plodem. Takhle nepotřebuješ žádný plod do stadia zralých matečníků.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: Re: odd?lky ve velk?m
> Datum: 30.4.2010 14:04:25
> ----------------------------------------
> A co je ti to platny kdyz ti prijdou koncem cervna ci v cervenci, cili v
> nejblbejsim obdobi :-))
> Jasne pokud chci kvalitni matku a menim ji v produkcnim tak ok, ale pokud
> rozsiruju ci chci delat oddelky jako protirojove opareni tak to je uz dost
> pozde a lepe si vychovat matky sam na dobu kdy je potrebuju..
>
> Letos vyzkousim chovat v sadce - plemenac na pet ramku. Drive jsem choval v
> nastavku ala Liebig, coz je analogie toho co popsal nedavno Radek. Mou
> motivaci je pouze mensi mnozstvi plodu a vcel potrebnych ted v tuto dobu pro
> chov.
> Mam potvrzeno z ruznych zdroju ze by to na kvalitu matky nemelo mit vliv,
> mluvime o cca 10ti matkach.
>
> T.H.
>
>
> > Že si tak libujete v tom, jak druhé děsit. Každý prodejce matek avizuje
> > jejich odeslání a napřípravu osiřelce stačí pár hodin jen je mít z čeho a
> > do čeho vyrobit
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 30. 4. 2010
Re: Agresivita v?iel (43841) (43845) (43850) (43854) (43860) (43879) (43907)

http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovnik/pismeno/S/stranka/143

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 30. 4. 2010
Re: Agresivita v?iel (43841) (43845) (43850) (43854) (43860) (43879)

Ty taky. Jen nevčelař je včelou poštípán. Mne by zajímalo jak to dělá žihadlem. Štípnout můžeš dvěma prsty v postavení proti sobě, nebo klěštěmi.

jipajo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

aldrtik (194.228.235.234) --- 30. 4. 2010
Leceni nemoci vcel

Dobry den,
zatim jsem jen vcelar platonicky - zacatecnik a nasavam moudra.

Zajimalo by mne, jestli uz nekdo lecil vcely od nemoci a parazitu pomoci chlordioxidu - plynu, ktery se pouziva ve vodarenstvi.
Mimochodem rada lidi ho vyzkousela na sobe vcetne mne, pochopitelne na uplne jine nemoci nez vcely maji :-)



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Červený átečku (43904)

>
>
> Na Moravě a v Čechách ubývá roztóoč, roztóoč,
> roztoč!
>
no ono jestli nahodou prave ted dost nepribyva... Ale jo pomalu ale jiste
nastava cas kdy je treba usnout na vavrinech.

Docela je prdel v souvislosti s gabonem. Vcelari ho najednou nechcou,
museli by neco delat navic :-)) Alespon u nas kde je prevaha vikendovych
vcelaru to tak je...
Najedou slysim kolem sebe jak te chemie uz je moc a ze vynechame... Samej
ekofanatik :-))


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 30. 4. 2010
Červený šátečku

Ze zpráv www.vcelarstvi.cz
:))

PRO VČELAŘE RADOSTNÁ ZPRÁVA
Státní veterinární správa zveřejnila celkové výsledky vyšetření zimní měli na výskyt roztoče Varroa destructor. Pro včelaře jsou radostné. Tiskový mluvčí výsledky „okomentoval“ říkankou:
Červený šátečku kolem se tóoč, kolem se tóoč,
kolem se toč…
Na Moravě a v Čechách ubývá roztóoč, roztóoč,
roztoč!

TISKOVÁ ZPRÁVA

Zveřejněno: 28. 4. 2010
       
Autor: Josef Duben

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891) (43902)

A co je ti to platny kdyz ti prijdou koncem cervna ci v cervenci, cili v
nejblbejsim obdobi :-))
Jasne pokud chci kvalitni matku a menim ji v produkcnim tak ok, ale pokud
rozsiruju ci chci delat oddelky jako protirojove opareni tak to je uz dost
pozde a lepe si vychovat matky sam na dobu kdy je potrebuju..

Letos vyzkousim chovat v sadce - plemenac na pet ramku. Drive jsem choval v
nastavku ala Liebig, coz je analogie toho co popsal nedavno Radek. Mou
motivaci je pouze mensi mnozstvi plodu a vcel potrebnych ted v tuto dobu pro
chov.
Mam potvrzeno z ruznych zdroju ze by to na kvalitu matky nemelo mit vliv,
mluvime o cca 10ti matkach.

T.H.


> Že si tak libujete v tom, jak druhé děsit. Každý prodejce matek avizuje
> jejich odeslání a napřípravu osiřelce stačí pár hodin jen je mít z čeho a
> do čeho vyrobit
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891)

Že si tak libujete v tom, jak druhé děsit. Každý prodejce matek avizuje jejich odeslání a napřípravu osiřelce stačí pár hodin jen je mít z čeho a do čeho vyrobit a stačí na to hrnek včel a třeba krabice od mléka.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: odd?lky ve velk?m
> Datum: 30.4.2010 08:49:23
> ----------------------------------------
> " záleží na tom, kdy bys měl matky dostat a v jakém předstihu se to dozvíš.
> Taky jde o to jestli dostaneš oplodněné, nebo neoplodněné matky. Pokud
> vůbec nevíš, kdy matky dostaneš, tak to nebude snadné."
>
> Když neví, kdy matku dostane, co takhle umělý roj? Nemusí se nic
> připravovat, stačí setřepat smykem do rojáčku včely z rámků nad mateří
> mřížkou, třeba i z více včelstev a po takové hodině, až včely pocítí
> osiřelost, prostě přidat matku v klícce třeba přes medocukrové těsto,
> zcelit 2 - 3 dny na tmavém studeném místě a potom usadit na mezistěny úplně
> jako roj.
> Procento přijatých matek je téměř stoprocentní, nemusí se dopředu nic
> udržovat a připravovat a usazené včely coby roj při dostatku snůšky nebo
> cukru přidané mezistěny ochotně vystaví, takže jsou v novém....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 4. 2010
Re: Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891) (43892) (43893) (43900)

"nesmí se odfláknout chladno, tma, krmení a alespoň 2 dny věznění a když to bude jednou tolik, věci to spíš prospěje. "

Já jsem jednou nechal včely ve sklepě 4 dny a už to bylo moc. Byly neklidné, některé neustále zkoušely se dostat ven z rojáku a po usazení byly na dně rojáku mrtvolky. A krmením to nebylo Od té doby včely ve sklepě nikdy nenechávám déle než tři dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 30. 4. 2010
Re: Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891) (43892) (43893)

Trochu jiný způsob ale také dobrý a spolehlivý. Začátkem června ometám včely na první vytáčení. O svém kyblíkovém a šetrném ometání již jsem několikrát psal. Když je včel tak akorát, to je asi tak 2 vrchovaté hrstí, kyblíkem klepnu o zem a nasypu nejlépe smykem do plemenáče na 5 rámků 39 x 35 ale častěji na 17 cm. Dříve jsem do něj dal plást s medem a vodou na kraje. Po nasypání včel s ním bouchnu o zem a rychle naskládám zbylé 3 plásty a do prostředního píchnutý matečník. Rychle otevřu ventilaci a samozřejmostí je zavřené česno. Musí se věznit alespoň dva dny i když je odvážím dál, tma a chladno jsou nutné. Když se toto nedodrží, jsou velké ztráty , jinak je to spolehlivý způsob. Na stanovišti se pouze hlídá krmení a že ho do září sezobají! Běžně se ještě za dva měsíde dají plemenáče rozdělit nebo se z nich dají odebírat včely nebo využít na chov matek. Ropvněž se z kyblíku dají dělat levou zadní smetence, ale to už kdysi vyčerpávajícím způsobem popsal Leoš Dvorský. Kdo jeho pokyny dodrží, nebude zklamán, tedy zkráceně: nesmí se odfláknout chladno, tma, krmení a alespoň 2 dny věznění a když to bude jednou tolik, věci to spíš prospěje. No zachvíli to začne a kdo nemnoží živoří!
Ať se daří! R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (89.102.244.205) --- 30. 4. 2010
Vespa crabro chinensis Birula

poradte mi prosimvas.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kika (88.146.158.250) --- 30. 4. 2010
Re: akáty (6724) (6725) (6739) (6755) (6757) (16937) (16942) (16945) (16948) (16950) (16952) (16965)

co se děje u mravencú koncem léta? prosím řekněteto nám děkuju. :v

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Re: Mor,protokol o zkouk?ch. (43881) (43895)

Ahoj, samozřejmě, že můžeš mít pravdu o ojedinělých spórách, ale jde o citlivost metody a taky o reprodukci výsledků. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Mor,protokol o zkouk?ch.
> Datum: 30.4.2010 10:06:24
> ----------------------------------------
> Volal jsem do zkušebny a již jsem dostal vysvětlení "
> v protokolu vyšetření moru plodu ,
>
> poznámka
> číslo ve tvaru 10 na n ....
> je uváděno pouze v případě pozitivního nálezu.
>
> při negativním výsledku není uváděno žádné číslo protože tam není nalezena
> žádná spora.
>
> myslel jsem si totiž že ojedinělé spory se mohou vyskytovat i u zdravého
> včelstva ( napoříklad jako u nosemy) není to tak
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 4. 2010
Re: Mor,protokol o zkouškách. (43881)

Volal jsem do zkušebny a již jsem dostal vysvětlení "
v protokolu vyšetření moru plodu ,

poznámka
číslo ve tvaru 10 na n ....
je uváděno pouze v případě pozitivního nálezu.

při negativním výsledku není uváděno žádné číslo protože tam není nalezena žádná spora.

myslel jsem si totiž že ojedinělé spory se mohou vyskytovat i u zdravého včelstva ( napoříklad jako u nosemy) není to tak
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 4. 2010
Re: Mor,protokol o zkouškách. (43881)

Volal jsem do zkušebny a již jsem dostal vysvětlení "
v protokolu vyšetření moru plodu ,

poznámka
číslo ve tvaru 10 na n ....
je uváděno pouze v případě pozitivního nálezu.

při negativním výsledku není uváděno žádné číslo protože tam není nalezena žádná spora.

myslel jsem si totiž že ojedinělé spory se mohou vyskytovat i u zdravého včelstva ( napoříklad jako u nosemy) není to tak
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 4. 2010
Re: Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891) (43892) (43893)

jo, taky už jsem si všiml, moje chyba, omlouvám se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891) (43892)

Kdybys dočetl můj příspěvek do konce, našel bys smetenec jako druhou možnost. Pokud ho uděláš tak, jak je popsáno, vezmou i zralý matečník, tedy i neoplodněnou matku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: odd?lky ve velk?m
> Datum: 30.4.2010 08:50:33
> ----------------------------------------
> Nevím ale, jestli umělý roj funguje u neoplozených matek, tam jsem to nikdy
> nezkoušel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 4. 2010
Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890) (43891)

Nevím ale, jestli umělý roj funguje u neoplozených matek, tam jsem to nikdy nezkoušel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 4. 2010
Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889) (43890)

" záleží na tom, kdy bys měl matky dostat a v jakém předstihu se to dozvíš. Taky jde o to jestli dostaneš oplodněné, nebo neoplodněné matky. Pokud vůbec nevíš, kdy matky dostaneš, tak to nebude snadné."

Když neví, kdy matku dostane, co takhle umělý roj? Nemusí se nic připravovat, stačí setřepat smykem do rojáčku včely z rámků nad mateří mřížkou, třeba i z více včelstev a po takové hodině, až včely pocítí osiřelost, prostě přidat matku v klícce třeba přes medocukrové těsto, zcelit 2 - 3 dny na tmavém studeném místě a potom usadit na mezistěny úplně jako roj.
Procento přijatých matek je téměř stoprocentní, nemusí se dopředu nic udržovat a připravovat a usazené včely coby roj při dostatku snůšky nebo cukru přidané mezistěny ochotně vystaví, takže jsou v novém....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 4. 2010
Re: Re: odd?lky ve velk?m (43866) (43871) (43882) (43889)

Ahoj Libore,
záleží na tom, kdy bys měl matky dostat a v jakém předstihu se to dozvíš. Taky jde o to jestli dostaneš oplodněné, nebo neoplodněné matky. Pokud vůbec nevíš, kdy matky dostaneš, tak to nebude snadné. Můžeš si dát každé 1-2 týdny cca 2-3 rámky plodu nad mřížku bez matky, po vylíhnutí plodu včely zanesou medem, takže se nic neděje. Tím si zajistíš alespoň pro každou došlou matku jeden rámek alespoň se zbytkem líhnoucího se plodu, ale bez otevřeného plodu. Jinak bys mohl mít problém, když by byla krutá snůšková mezera v době obdržení matek. Až Ti přijdou matky uděláš oddělky alespoň jeden plás s plodem +2 krycí s nějakými zásobami, ale mělo by tam být alespoň trochu místa na kladení. Přimeteš nějaké včely, lépe během dne kdy jsou létavky venku. Počkáš třeba hodinu oddělek pocítí osiřelost. Matku přidáš bez doprovodných včel přes medocukrové těsto. Přidávací klícky dělám z injekčních stříkaček 5ml, udělám do nich podélně malou flexou díry a po vložení matky a uzavření medocukr. těstěm se stisknou vodorovně mezi 2 plásty. Nesmíš stříkačku na klopit s medoc. těstem tak aby nateklo dovnitř, mohlo by utopit matku. Jakmile včely přijmou matku tak po pár dnech oddělky můžeš dle libosti posílit.
Pokud by se Ti stalo, že se dříve než dostaneš matky pokusí stavět matečníky, udělej klidně slabší oddělky a až Ti matky přijdou vyhledáš matky v oddělcích a hlavně hruď matky, kterou zamáčkneš rozetřeš po přidávací klícce s novou matkou. Feromony ze zabité matky výrazně zvýší pravděpodobnost přijetí.
Pokud by se matky nechtěli rojit, stejně bych udělal nějaké slabší oddělky po půlce května třeba i s nouzovými matkami, vyměnit matku výše uvedeným způsobem a posílit oddělek není problém poté kdykoliv.
Dám ještě jeden zajímavý způsob, myslím že o něm psal Leoš Dvorský a taky se mně osvědčil. U Tebe bych si typnul, že po půlce července už moc snůšky taky nebude u nás na písku je konec kolikrát koncem května... Při posledním točení medu se udělají smetence o váze cca 1 kg, které za podněcování roztokem 1:1 zavřeš do sklepa bez matky např. do plemenáče bez rámků. Druhý den přidáš matku v klícce. Včely se kolem ní semknou. Po 4 dnech věznění se včely tak semknou a tak změní své chování, že je z nich prakticky umělý roj se vším všudy. Vložíš mezistěny a krmíš a krmíš a krmíš. Je to zajímavé využití včel v době kdy již nečekáš snůšku.. Samozřejmě každý týden dříve je kvůli pylu velkým plus... Já osobně to dělávám začátkem července. Překvapí Tě vitalita takových mladých včelstev i dobré zimování. To je druhý způsob, kdy Ti stačí o dodání matek vědět 1-2 dny předem. Smetence nemusí být tak silné, pokud Ti přijdou matky brzy a po rozkladení matky je můžeš kdykoliv později posílit...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: odd?lky ve velk?m
> Datum: 30.4.2010 00:14:49
> ----------------------------------------
> Zdravím Radku, také se chystám letos poprvé udělat oddělky ze čtyřech
> včelstev plem.Singer. Včelstva jsou v pohodě, na pohled i na projev silná,
> obsedají cca 3 plodištní nástavky Langstroth r.m. 448x185. Matky nechci
> řešit, mám objednané F1 opět Singer (ze stejného zdroje, jako jsou tyto
> loňské oddělky, se kterými doposud jen spokojenost), jen zatím není dán
> termín doručení matek...Oddělků bych rád celkem šest (4 pro mě, 2 pro
> tátu). Med bych ale taky rád (-: protože aniž bych se někde propagoval,
> přesto mi u dveří skoro stojí fronta těšící se na med. Pokud poradíš
> stručný postup budu rád, hlavně v kterém okamžiku pokud možno bezpečně
> přidat matku. Lokalita Trutnov, 500mnm. Snůškové příležitosti = totální
> všehochuť, hlavně les a louky. Pole a ovocné stromy jsou zde v menšině. Ať
> se daří, Libor.
> ------------------------------------------------------------
> Pokud někdo začínáte a nevíte co a proč, napište lokalitu, snůšky a nějak
> to vymyslíme.
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 30. 4. 2010
Re: oddělky ve velkém (43866) (43871) (43882)

Zdravím Radku, také se chystám letos poprvé udělat oddělky ze čtyřech včelstev plem.Singer. Včelstva jsou v pohodě, na pohled i na projev silná, obsedají cca 3 plodištní nástavky Langstroth r.m. 448x185. Matky nechci řešit, mám objednané F1 opět Singer (ze stejného zdroje, jako jsou tyto loňské oddělky, se kterými doposud jen spokojenost), jen zatím není dán termín doručení matek...Oddělků bych rád celkem šest (4 pro mě, 2 pro tátu). Med bych ale taky rád (-: protože aniž bych se někde propagoval, přesto mi u dveří skoro stojí fronta těšící se na med. Pokud poradíš stručný postup budu rád, hlavně v kterém okamžiku pokud možno bezpečně přidat matku. Lokalita Trutnov, 500mnm. Snůškové příležitosti = totální všehochuť, hlavně les a louky. Pole a ovocné stromy jsou zde v menšině. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pokud někdo začínáte a nevíte co a proč, napište lokalitu, snůšky a nějak to vymyslíme.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 4. 2010
Re: med (43884)

Allelujah - Tesco a spol? Nebo jde o zamrzlý apríl.
_gp_
...............
2010/4/29, Jíra <jiri.marik/=/gmail.com>:
> Argentinský med se prodává za 8.80 -9.30 US dolarů.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 4. 2010
Re: Rozšíření (medník) (43869) (43886)

"Mezistěnu dáváme mezi zavíčkované rámky, aby mladušky po vylíhnutí měly práci. Je zbytečné včely rušit předěláváním rámků."
V tuto dobu bych dával mezistěnu spíš na okraj plodového hnízda nebo ještě o plást od plodového hnízda dál než doprostřed plodového hnízda, kvůli ochlazování plodového hnízda. Mezistěnu mezi plod dávám až když je tepleji, tak od poloviny května, záleží hodně, jak moc je v úlu včel. A spíš ji dávám mezi mladý plod, larvičky, vajíčka než mezi zavíčkovaný plod, včelky totiž občas po zavíčkovaném plodu dají do buňěk med a potom buňky po plodu rády prodlouží na úkor mezistěny naproti, kde udělají jen základy buňěk. Navíc včely ošetřovatelky na plodu vytvářejí teplo a lákají včely stavitelky, takže mezistěna je vystavena rychleji, aspoň mně to tak připadá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78242 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 43887 do č. 43947)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu