Archiv Včelařské konference

"nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu."
je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu, tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je úplně zanedbatelné.
Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.

"Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji."
Co si pamatuji, dává nektaru velmi málo, takže na nějakou snůšku by muselo být mnoho hektarů hrachu na málo včelstev a to ještě by musel být hrách blízko kolem včelstev, ne někde daleko. Měl by být ale dobrým zdrojem pylu.

Tak si tak maluji, za co utratit peníze za med, co ještě není. :-)
Filtraci medu mám slušně vyřešenou, zvažuji nějaké nádoby na čeření medu a pastování.
Jak tak koukám po české nabídce - nic moc. A dokonce ani můj dodavatel z NSR toho moc nemá v nabídce. Tedy konší taky u 50kg.

Co používáte vy? Pokud pastujetee a pokud čeříte med. (>50kilo)

Díky za názory a hlavně zkušenosti.

Karel

Radim Polášek napsal:

>Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně.
>Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
>Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.
....................

Ono právěže je problém, že u SMYVU přišli výzkuníci s výsledky, které neměly vyjít.
Pokud je opravdu prokazatelné, že na 1 mrtvého roztoče na podložce jsou 3 živí na 300 včelách. Potom v 30000 včelstvu je těch živých na včelách cca těch 300 a to už je cca 2x až 3x víc, než se v zahraničí předpokládá v celém včelstvu včetně plodu podle jejich zkušeností.
A včil co s tím. :)

Takže to asi s tím roztočem zase tak jednoduché není a jsem docela zvědavý, kam se to bude dál vyvíjet.
Možná to něco vypovídá o našich šlechtěných roztočích a nešlechtěných včelách, možná o něčem jiném.
Nu uvidíme. Nebo neuvidíme, kdo ví. :)

Radek Krušina

Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.

Zdravim,

premyslim o necem takovem, kapacita asi 600 kg. Ale jsou tam i jine velikosti.

http://shop.carl-fritz.de/index.php?cPath=16_22

PZ

PaveN: "Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem."
_____________________

A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě? Nemám s tím zkušenosti, proto se ptám. Jinak bych se taky připojil k tomu, že případné fotografie úlů by mohly pomoci k případné identifikaci úlů, zvláště, když jsou tyto tak specifické.

Zdravím kolego. Cejchy jsou na WEBu PSNV - www.n-vcelari.cz

nebo v časopise MODERNÍ VČELAŘ 6/2009, str. 166, je tam popsán postup, vše. P.S

"A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě?"
--------------------------------------
Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi. Správná teplota se pozná tak, že se z označovaného dřeva, po přitisknutí cejchu, valí hustý žlutobílý dým. Během pár sekund se značka vypálí do hloubky 2-3 mm. Kdo chce hlouběji, prostě podrží déle.
Před pácháním značek na úly je potřeba provést pár pokusů na nějakých odřezcích. Značka musí být vypálená rovnoměrně a nemělo by zčernat celé její okolí. Celé je to otázka cviku.
Pro inspiraci se můžete podívat na nějaký film o divokém západu, kde honáci označují dobytek. Rozdíl je v tom, že úly nemusíte chytat a značka se dá vypálit hlouběji.

Roubuji teď vrbu jívu na vrbu košíkářskou a došel mi štěpařský vosk. Tak jsem si koupil nový, a když jsem jej doma otevřel, zjistil jsem, že je to skoro černá kapalina. Má s ním někdo zkušenosti?
Pepa

Vloni jsem měl takhle blízko hrách a snůška prakticky nula..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 21:40:26
> ----------------------------------------
> Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za
> naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole
> je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo
> jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je
> zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské
> stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.
>
>
>

Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

Aj včelárska literatúra hrach siaty Pisum saiva L. zaraďuje medzi ojedinele medujúce rastliny a viac pozornosti im nevenuje a myslím si, že je zbytočné sa tešiť na nejaký prínos. Moja skúsenosť je podobná.
Včely často navštevujú hrachor jarný a lesný (rod Lathyrus), lenže ten sa vyskytuje len sporadicky

"Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi."
Já bych dělal cejch tak z jedna,pět , dvojky ocelového drátu, nejlépe svařovacího z céóčka nebo z obalované elektrody. Drát z těchto zdrojů má legovací příměsi, které zvyšují jeho tuhost a pevnost a taky elektrický odpor. Případně místo obyčejného ocelového nerezový, ten je sice dražší, ale má i větší elektrický odpor. Na rozžhavení by takových 30 cm drátu vyžadovalo napětí okolo 1 - 3 voltů a proud takových 20 - 50 ampér. Cejch by mohlo jít napájet z napětí + 5 nebo + 3,3 volt z silnějšího počítačového zdroje přes srážecí odpor tvořený delším slabším kabelem, ty proudové hodnoty takové počítačové zdroje mají.

Návod:
Takových 50 % kalafuny, 30 % včelího vosku, 10 % parafínu, zbytek pár procent kvalitního vyškvařeného sádla či loje, kousek asfaltu, suchý prosátý dřevný popel.
Do plechovky se nalije trochu, asi 5 - 20 % lihu, stačí denaturák, zahřeje opatrně k varu , vsype se kalafuna a míchá, až se rozpustní, za dalšího opatrného zahřívání se přidá ostatní a rozpustí se. Pro štěpařský vosk pro časné štěpování za nízké teploty se dává více lihu, pro štěpařský vosk pro roubování později na jaře se dává lihu méně.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 21:02:08
> ----------------------------------------
> "nejen to.
> Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na
> jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou
> část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem
> starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají
> do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém
> stavu."
> je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu
> jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v
> měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové
> hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu,
> tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je
> úplně zanedbatelné.
> Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo
> okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě
> i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující
> plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší
> mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů
> teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující
> plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco
> zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.
>
>
>

On ten hrách je spíše dobrý jako vyplnění snůškové přestávky, pro posílení včel po jedné a přípravě na další intenzívnější snůšku, medu z něho na vytočení je minimum, ale že by včely u něho trpěly hladem, to zase ne. Hodně bude záležet na konkrétním počasí v době květu, pokud bude ideální, což u hrachu přesně nevím, jestli to je suché a teplé nebo spíše vlhčí a chladnější, nějaká snůška z něho bude, jinak ne. Plus k tomu vliv půdy, odrůdy a dalších místních podmínek. Ideální by byl při současné nebo hned následující medovicové snůšce, hrách by byl zdroj pylu a medovice zdroj sladiny.

Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.

Taky se používá latex

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 07:59:41
> ----------------------------------------
> Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.
>
>
> T

Na vrúbľovanie vŕb sa najlepšie osvedčuje hydrovosk.(predáva sa vo forme červených granuliek). Po zavrúbĺovaní sa miesto namočí do rozpusteného vosku. Ten však nesmie byť vriaci. Na upevnenie vrúbľa je najlepšie použiť
gumičku.Má to tieto výhody.
1. Vrúbeľ je chránený pred vyschnutím.
2. Vlhkosť sa nedostane na miesto vrúbľovanie.
3. Gumička sa časom rozpadne a netreba ju odstraňovať.

"Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna"
Já teda nevím, ale co si pamatuji z doby před takovými 25 lety, co jsem dělal důvěrníka, tak skoro všichni dokrmovali ještě při fumigaci v říjnu, vytahovali zúlů flašky od cukru.....
Podle mně si toho "všimli" "moderní včelaři" v nástavkových úlech, protože potřebovali snížit spotřebu času na krmení zaváděním velkoobjemových krmítek. A ty až na výjimky jsou dělány tak, že jak během srpna pominou letní vysoké teploty, nakrmit z nich prakticky nejde, popřípadě jen s vysokými ztrátami cukru i včelstev. Případně potřebovali zdůvodnit na převčelených nebo nevhodných stanovištích, kde v tuto dobu není pro včely nic, ukončení snůškového období už během července a nutnost následného nakrmení cukrem. A teorie "nakrmit se musí do konce srpna" vznikla dodatečně na podporu tady toho.
Jinak to vidím obecně jako syndrom všeználka. Člověk, který to nikdy nedělal a nevyzkoušel, protože se to podle jakési opisované teorie nedělá, ale vždy přesně ví, co se stane za průšvih,když to bude dělat někdo jiný.....
Já to prostě dělám, už takových 5 - 10 let a žádné problémy se včelami ani třeba s varaózou nemám. Je třeba jen včely trochu pozorovat a rozumět jim, nevyužívat jejich schopností a rezerv naplno, nejet na doraz, něco jim vždy nechat.....

No štěpařský vosk je pro zájmové sadaře. Pro profíky je asi práce s ním příliš zdlouhavá.

V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k dispozici....

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad) modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po znáškach a kŕmili až v septembri.
Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník", aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje argumenty.

Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej kondícii a o to ide.

Dlhé roky používam na tieto účely disperzné lepidlo Rakol, alebo Duvilax. Je to pravdepodobne podobné zloženie, ako Herkules od kolegu Holuba. Oproti vosku má výhodu v pohodlnejšom roztieraní a v dielni je vždy poruke. Nevýhodou je, že pri vytekaní miazgy v neskoršom reze ju táto riedi a tak nevytvorí dostatočne hrubú kožu.

Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím
> vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za
> tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

Mohu potvrdit, že pokud nejsou včelstva na očích, tak jsou bezpečnější. Jak
jsem zde již psal v listopadu, tak jsem také přišel o jedno včelstvo a pokus
o zcizení dalších dvou. Před tím jsem je měl v lese a hůře přístupném místě
13 let. Počátkem listopadu jsem jich 6 přemístil blíže k obci do obecní
třešňovky kudy vede cesta do místní pískovny, kam se vyváží dřevní odpad po
prořezávce stromů. Krajní úl byl od cesty 7 m i když krytý křovím a
prakticky do 14 ti dnů došlo ke krádeži. Oznámení policii, článek v místním
zpravodaji, článek na místní vývěsce, oznámení do všech ZO v okrese včetně
snímků zcizeného úlu nevedlo k tomu, že by se někdo ozval. A při tom museli
být nenechavci vyrušeni, protože odvezli pouze jeden úl, druhý rozsypali u
cesty a třetí měli zpola vytažený ze stojanu. Je to smutné, že k takovéto
lumpárně napomáhají sami včelaři, když jsou ochotni zakoupit kradená
včelstva bez potvrzení o koupi a veterinárním osvědčením, pokud to nekradou
přímo "přátelé" včelaři. Dovedu si představit jak dovede takováto ztráta na
okradeného působit.
Zdravím Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Streit Pavel
Sent: Sunday, March 14, 2010 8:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kráde včelstev

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť
včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu,
bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují
včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice
projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to
špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny,
kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři
ekonomické stráty.

To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

"Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém."
Jediný spolehlivý způsob, jak zřídit, aby v době fumigace nebyl plod je klíckování matek. Nebo vyřezávání plodu. Nebo možná zimování včel někde na poušti, kde na podzim zaručeně nic nekvete. Viděl jsem už plod ve včelstvu i o vánočních svátcích, kdy mrazy v říjnu a listopadu několikrát spálily podzimní květy, ale kdy byl prosinec teplý a leccos kvetoucího se našlo a to bylo nejméně měsíc a půl od posledního krmení. Ostatně podobná situace byla i letos u jednoho mého včelstva, v zimní měli byly kukly plodu stejně tak jako mezi mrtvými včelami, které včely vyhrnuly z podmetu během prvního proletu, tuším někdy v polovině února.

"To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také."
Jestli to byla ta stejná, co jsem kdysi pěstoval, tak to, že mně odešla, nebylo možná jen špatnou podnoží.. Možná by byla cesta naopak naroubovat na velice nízkou podnož a stromek potom zasypat hlínou, aby vznikla pravokořenná rostlina, ta by možná byla mnohem životaschopnější. nebo udělat hřížení... Přirozeně by se musela směrem vzhůru potom vytvarovat nějakými výztuhami třeba podle technologie, jakou se vyrábějí bonsaje, protože tato převislá vrba do výšky neroste.
Skoro mám chuť tu jívu zakoupit a zase s ní experimentovat.

Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: t?pa?sk? vosk

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne. Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Ta cena se řídí výškou kmínku ve specializovaných zahradnictvích ji pořídíš i s výškou 2,3 - 3 m samozřejmě s patřičnou cenou několika set korun.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

dnec se právě používá jen ta páska a tekutým voskem se zakápnou jen ty příčné řezy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:15:06
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
>
>

Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Je to len zdanlivý problém, našiel som konkrétny záznam z 50 včelstiev, keď som dokŕmenie robil poslednýkrát 8.9, 16.9 som vkladal všetky M do IZO, čo znamenalo každé včelstvo rozobrať a M vychytiť, k omylu nemohlo dôjsť. Z tohoto množstva včelstiev, približne v polovici včelstiev už nebol žiaden plod (asi 90% boli matky nultého ročníka)! Ale v ostatných včelstvách dokrmovanie (asi 5 kg cukru) nevyvolalo masívne plodovanie, takže v tom problém nemusí byť. Je to asi zložitejšie.

já jako zahradník ovocnář bych ho asi vyhodil ...
možná je to vosk (a jsou takové) který je určený pro nízké teploty a pak je vazký, ale
pokud je pryskyřičné povahy a hrozí i riziko potřísnění pupenů tak bych ho nechtěl ani zadarmo.
Rašící letorosty se pak deformují apod. Měl na sobě nějakou etiketu??? Nějaký název?
asi ano že? ... jak se jmenuje?

Martin

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.

Som presvedčený, že invertáza repného cukru na cukre jednoduché, môže prebehnúť i v septembri-srpnu, ale roztok nesmie byť hustý a v pomere 3 (cukor): 2 (voda) hustý je, vtedy dochádza často k jemnej kryštalizácii zásob. Ja som za 5O rokov nikdy nepodával cukrový roztok v tejto koncentrácii.

Roztok pripravujem v súlade s obsahom cukru v prírodnom nektáre a pomer u mňa je 1:1, t.j. 1,7 litra cukrového roztoku. Včely to vždy zvládnu, pretože dlhoveké včely sa na invertáze nezúčastňujú, pretože v čase do 15 septembra- srpna je ešte vždy dosť starších včiel, ktoré to urobia aj bez dlhovekých včiel.

Je to len môj subjektívny názor vyplývajúci z vlastných skúseností. Podanie cukrového roztoku na krátky čas môže vyvolať kladenie vajíčok matkou, ale k tomu musí prispieť i prínos kvalitného peľu a ten v tomto čase nemusí byť.

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology. Pepan

Kravinec je zároveň je to i hojivou "masťou" na tvoriaci sa kalus. Do kravinca starší machri- štepári dávali i ílovitú zeminu, až potom to bol ten správny "vosk", držalo to spolu, no a vrúbeľ upevnili do podpníka páskou z handier- hadříku.

Nechtěli by jste již nechat roubování a "někdo začít včelařit?"
Otázky:
Kolik mají včelstva plodu_?
Kolik zásob?
Kdo se do včel díval?!

Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m ale protože to celé neunesu tak jsem je nesl na 2x ( 3 nástavky na dvakrát ten spodní jsem nové vystrojil na novém místě)
Nebyly to silné oddělky a stáhly se do hořejšího nástavku ke stropu k polystyrénu. Ze zhora to vypadalo silné sedící až na 8mi uličkách ale ve skutečnosti to byl jen šišoid v horním nástavku a asi 3cm v prostředním. Nevypadají na to že by daly metrák. Dal jsem jim vodu.
J.B.

VOSK DO ZAHRADY Při koupi vosků na dřeviny, jsem téměř vždy naletěl.Byl, hrudkovatý,tvrdý a pod. V neposlední řadě drahý. Nedávno jsem v Rádci z Předmostí.Nádherném časopise z doby skutečné demokracie, našel návod na výrobu vosku. Vyzkoušel jsem a zde je návod: Roztavíte a získáte přecezením přes plátno 50dkg smrkové pryskyřice.Podobně roztavíme 15 dkg vč. vosku. Nevčelaři si koupí mezistěny ve vč. obchodě. na tuto váhu.Za tekutého stavu slučujeme a přidáváme 10dkg vepř. sádla. Tuto směs necháme trochu vychladnout, a přilijeme 5 dkg denat. lihu. Vše dobře zamícháme a nalijeme nejlépe do vhodných nejlépe umělohmotných nádob s uzávěrem. To proto, aby se nevypařoval líh.Pokud by se tak po čase stalo, dodáme pár kapek.Vosk používám již několik let.Roubuji s ním, očkuji růže a pod.Jeho jedinou "nevýhodou" je, že ho odebírají včely na tvorbu propolisu, což ho může jen chválit.Já jako včelař musím odebrané množství na roubovancích doplňovat.Takže s heslem z R. z Předmostí"Všichni lide, všechno vědí" hodně úspěchů přeje Z D
Připojit reakci

I to patří ke včelařině.

dnes jsem byl na stanovišti 32 včelstev-7 úhynů
včelstva, která si sedla tak , že se zimní chomáč utvořil
pouze v jednom nástavku 39x24 neměla šanci pro dlouho trvající
studené období přejít a ani si do zimního sediska donést v době oteplení další zásoby,navíc se to asi zkomplikovalo mezistěnami v horních nástavcích,bylo to zhruba nastřídačku
jednou byl chomáč v horním,jednou v dolním,nespotřebované zásoby cca 6-8 kg 4 cm od chomáče,včelstva obsedala cca 6-7 uliček, odhadoval jsem to,že po rozvolnění chomáče by včely obsedly skoro dva nástavky,nejlíp z toho vyšli oddělky v jednom nástavku na teplou stavbu s bočním česnem tam je všechno ok, dobře vyzimovali i minioddělky- 3 rámky na folii nad kmenovýmy včelstvy,tam je to skoro bez spotřeby zásob s česnem jen tak na dvě včely,o ty jsem se bál nejvíc,snad to jinde bude lepší

Zdenek

Milý příteli Heřmane!
Děkuji!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li
Datum: 12.3.2010 - 10:56:28

> Stando asi jsem mel slabou chvilku nebo onu dobrou
> naladu. Nekdo poslal toto tak jsem si rypnul :
>
> > > > Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji
> > > > za naprosto iracionální a tohle
> > > > > > > > vyšetření zimní měli za takovou malou
> > > > > buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> > > > > > > > > Již několik let při poctivém odběru(podložky
> > > > > pro spad ponechány dva měsíce
> > > > > > > > > prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření
> > > > > a každoročně po první
> > > > > > > > > fumigaci v každém úle se sesype řádově
> > > > > mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
> > > > >
> Jestli Vas to opravdu zajima mrknete na http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
> > a dozvite se o varrooze vic, najdete tam i kalkulacku
> kde si muzete zkusit spocitat pocty roztocu podle
> dennich spadu. Vice take na www.varroamonitoring.cz
> a nebo v casopise MV a jiste i jinde.
>
> Jinak k tomu prispevku, vysvetlenich muze byt vic proc
> se tak deje, muj nazor je zde:
>
> ucinnost leceni (fumigace) + mozne nepriznive okolnosti
> pri aplikaci leciva - vcely v chomaci, plodujici
> vcely, netesny ul, atd = prezije dost samicek, ktere
> dostanou populaci zase na stovkove hodnoty. Pro predstavu
> dost samicek muze byt i mene nez 5-10 po vyzimovani.
> Zalezi take na tom jak si vcely dokazi s klestikem
> poradit, budete-li monitorovat spad jiste si vsimnete
> rozdilu. Prave ty pozdne plodujici vcely zdrejme
> mohou byt velky problem a treba i zdroj pro sousedni
> uly.
>
> reinvaze - zaklinadlo vcelaru, za pet sekund problem
> vyresen, ja nic to soused :-) moc na to neverim
> ci spise jsem to jeste nezazil za kratkou praxi tak
> abych s jistotou rekl ano tohle je reinvaze.
>
> kvalita provedeni rozboru v laboratori - take se mohou
> prehlednout, vzorek s primesy kridilek nozicek apod
> a uz je to mnohem narocnejsi vyhodnotit, mozna i nemozne.
>
> Pise se ze za zimu odejde 50% samicek ale je take otazka
> zda spadnou na podlozku ci ne. Ve vicenastavkovem
> zimovani zustanou v bunkach a na louckach v nizsich
> nastavcich a pukud mrzne po celou dobu co je podlozka
> v ulu tak se vcely nerozvolni a neshodi roztoce na
> podlozku.
>
> Takze souhlasim s auterem a jeho prvni vetou s vedomim,
> ze je to usito na neslabsi element coz je zase vcelar
> :-))
> T.H.
>

Zdravím vás,

Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí, neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou, kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je dnes sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.

Největším nepřítelem včelaře nejsou nemoci včel, s těmi si dokáže totiž poradit, největším nepřítelem je pro včelaře samotný jiný kolega včelař, který takto lacino a nezodpovědně nabývá majetku, přitom nejenže poškozuje okradeného včelaře, ale i všechny včelaře ve svém okolí, protože neví, v jakém zdravotním stavu včelstva jsou. Také je škoda, že už nežijeme ve středověku, tam měli včelaři význačná práva ve společnosti a za všechny krádeže se sekali ruce. Jenže to se dnes zavést nemůže, protože pokud by to povolili, do pěti let by byla polovina lidí ve státě bez ruk a to si stát zase nemůže dovolit. Příšel by na buben, to už stejně ale je, i bez toho sekání rukou. Zdraví P.S

Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni
i letos
poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař
v příštím
roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm
včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni
včelaři v
kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami
by
byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký
na to
mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny
i když z
omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
Zdravím!
Dotace?Čím dříve budeme bez nich,tím lépe!
A že budou stanoviště hezky pěkně vystavena na internetu?Dokonce
i s přesnými souřadnicemi GPS?To je přeci pozvánka pro zloděje.Jen
ať si to užíjí.Policie se obávám nebude mít mnoho šancí jim
v tom zabránit.
Držím palce ať vydržíte ten tlak peněz,a o dotace nepožádáte.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Alena Vítková" <alihruba/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: dotace
Datum: 12.3.2010 - 20:25:46

> Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad,
> který v loni i letos
> poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a
> stávající včelař v příštím
> roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To
> těm
> včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem
> včel .Všichni včelaři v
> kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit
> své stanoviště/souřadnice
> přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa
> se značkami by
> byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci
> se zeptat, jaký na to
> mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání
> a také k honbě za
> stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná
> šance pro všechny i když z
> omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na
> dotace nevyčerpá/

JB:
Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m .....
----------------------------------------
My jsme stěhovali 3 včelstva taky na 5 metrů.
Se zásobama to začíná být vachrlatý,problém je, že se to neodhadne. Jeden nástavek se zdál lehký, tak jsme tam z jiného včelstva chtěl přidat plný plást, ale pak se ukázalo, že v každém plástu něco mají.
Takže zbytečný poplach.
Včely už si běhají po úle, takže pokud tam někde něco je, přinesou si.
Ale už aby to člověk obešel a věděl na čem je. :-)

Něco jiného jsme zažil u jednoho slabého oddělku, tam seděly v uličkách a zásoby jsme neviděl. Ve vedlejších uličkách zásoby byly. Vzal jsme pastovaný med a nacpal trochu ke včelám.
Za chvíli byly u něj, a pak jsem je viděl už dolovat zásoby z okolí.
Už jsem to párkrát zažil, myslím si, že to bylo za 5minut 12, včely už neměly tolik zásob, aby si zatopily a mohly to stěhovat odjinud.
Prostě asi mají takovou strategii - poslední dostupné zásoby šetřit a doufat v oteplení a snůšku. Za svého vývoje se asi se včelařům, co je nutí zimovat na rámkách moc nepřizpůsobily a v přírodě jim asi často zásoby nezůstávaly nedostupné.

Takže už se těším na neděli. Má být teplo.

Kytky začnou smrdět, ptáci řvát a na to vše budou z výšky včely kálet. Radost pohledět.

Karel

Zdravím vás,

mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil ze včelnice. U mě doma jedno včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul. Na velké včelnici včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když bylo to oteplení. Do včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných včelstev, jedno včelstvo na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším, až budu moci udělat prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva na která jsem velmi zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření a třeba i na nějaký ten včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal díry na ovocné stromy.

Nyní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte? Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy jsou pro včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu vykopat více. Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

Dobrý den,nemáte někdo zkušenosti s medomety od firmy Lysoň?
Ceny a dodací lhůty mají zhruba poloviční než čeští výrobci, ale jaká je kvalita?
Díky za reference.

Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B.

http://pupek73.blog.cz/1002/video-ovladani-automatu-i-rucniho-nastaveni

http://pupek73.blog.cz/1002/velikost-kazety-a-rezerva-ramku

http://pupek73.blog.cz/1002/video-zvratneho-medometu

Tady je pár odkazů na moje stránky.Koupil jsem si nedávno medomet od Lysoně a vypadá moc dobře.Zkoušky proběhly zatím jen doma ale myslím si že bude makat dobře.Pokud budete mít nějaké otázky tak je napište dolů do komentářů.Jsou tam i nějaké odpovědi a postřehy tak se mrkněte.

Asi vám moc nepomohu...
V únoru jsem řešila rovněž medomet.Našla jsem fy Kovář,podívejte se na jejich stránky.Cena se mi zdá slušná a kvalita taky,dodací lhůta 2 měsíce.je to martnkovar/=/kovar-nerez.cz
S levnými výrobky nemám dobrou zkušenost,kouřák ani odvíčkovací talíř nic nevydržely,plechy na nich byly tenké.Myslím,že se jednalo o výrobky z Polska.A vlastně ani moc levné nebyly.Tak přeji šťastnou ruku.

Pozvánka je zde:
http://www.n-vcelari.cz/download/2010-brezen.pdf

Jste srdečně zváni

Tak tady čtu že včely už běhají po ule.Tak to u nás nepřipadá v uvahu, u nás byl pouze částečný prolet na sněhu nyní to venku vypadá jak na severním polu.Tam kde mi ukradli včelstva je cesta zaváta novým sněhem- díky starým mantinelum vyhrnuteho sněhu do výše 60cm nebo víc.Zitra mi tam jde komise z okresního víboru na ověření škody. Budeme muset jít po louce tam je starý sníh tvrdý-umrzlí a čerstvý tak 20cm, jak to bude vypadat zítra nevim snad se tam nějak doplahočíme. Zásob bude po většině dost-nakrmil jsem mnoho a stálá vytrvalá zima šetří zásoby víc než oblevy

Recept pana Dukáta i těch ostaních doplním - o propolisovou tinkturu i z toho denatuovaného lihu. Propolis může být znečištěný škrbáním stěn a pod.,který se na nic jiného nehodí.

hlavně abys to neměl daleko do palírny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy
> Datum: 15.3.2010 18:48:59
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
>
> mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil ze včelnice. U mě doma jedno
> včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul. Na velké včelnici
> včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když bylo to oteplení. Do
> včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných včelstev, jedno včelstvo
> na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším, až budu moci udělat
> prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva na která jsem velmi
> zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření a třeba i na nějaký ten
> včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal díry na ovocné stromy.
>
> Nyní otázka.
> Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte?
> Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy jsou pro
> včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových
> stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu vykopat více.
> Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S
>
>
>

Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40 včelstev? P.S

záleží jak máš veký bečky

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy
> Datum: 15.3.2010 22:15:33
> ----------------------------------------
> Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40
> včelstev? P.S
>
>
>

Bečky přikůpíme, přikůpíme,všechno bude.

Na 40 včelstev, kolik ovocných stromů pro jarní rozvoj. Kolik, Kolik P.S

"Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40
> včelstev? P.S"
--------------------
oficiální roční limit na pěstitelské pálení je 50l 50% pálenky na domácnost. Při průměrné výtěžnosti 8l ze 100 kg ovoce potřebujete mít cca 600 kg ovoce.
Vynásobte to počtem příbuzných a kamarádů, na které to můžete rozepsat a vydělte průměrnou úrodou ovoce z jednoho stromu.
Výsledné číslo je počet stromů.
včelám je to jedno ;-)

Pavel, ak chcete mať z ovocných stromov znášku, tak by ste museli pre 40 včelstiev vysadiť poriadne veľký sad /asi 50 ha/. Každý ovocný strom je dobrý, tak sadte koľko vládzete a kolko sa zmestí - aj susedom a potom ich susedom.

Jsou na něm nápisy:
Pomocný prostředek na ochranu rostlin
ŠTĚPAŘSKÝ VOSK CELOROČNÍ
Složení:
Kalafuna 75%
Vosky 3,2%
N-alkány 10,8%
Trietanolamin 10,8%
Účinná látka: Kalafuna 75%
Vosky 3,2%

Výhradní dovozce do ČR: Futurchem s.r.o. Křivánky 12c, Brno 642 00
Výrobce: Ing. Peter Černý - AGROCHEMIX, Moravská 3, 831 03 Bratislava

Teď jsem koukal, že řezné rány natřené tímhle zázrakem do druhého dne zhnědly. Takže letošní roubování asi bude k ničemu.
Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele nezmar
Odesláno: po 15.3.2010 15:28
Komu: Včelařská konference
Předmět: RE: t?pa?sk? vosk

já jako zahradník ovocnář bych ho asi vyhodil ...
možná je to vosk (a jsou takové) který je určený pro nízké teploty a pak je vazký, ale
pokud je pryskyřičné povahy a hrozí i riziko potřísnění pupenů tak bych ho nechtěl ani zadarmo.
Rašící letorosty se pak deformují apod. Měl na sobě nějakou etiketu??? Nějaký název?
asi ano že? ... jak se jmenuje?

Martin

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Pavel Streit napsal:
Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí, neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou, kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je dnes sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.
------------------------------------------------------------
Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí někde v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel farmy třeba ani vůůůůbec netuší, jakýže původ ta včelstva vlastně mají. Polsko = pár kilometrů od Ústí nad Orlicí + nachází se mimo účinnost našich pátracích orgánů.
Chápu, že máš právo vyjádřit svůj názor, ale minimálně si uvědom, že tady opět nepřímo kydáš hnůj na českého včelaře a proto máš na této konferenci reputaci takovou, jakou máš. Fakt se divím, že po tom všem, co Ti tu už bylo mnohými napsáno máš náturu se ještě vůbec k něčemu vyjadřovat.
Ať se daří, Libor.

Ale Pepane, dobře jste to myslel.
August byl vždycky srpen a september září.
Tak ať se daří

JB

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
Subject: Re: Klet?k nebo rozto??


Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Je to sice nemilé, ale je to tak, český člověk, co není přibetonováno, pod napětím chráněno, to ukradne. Myslíš snad, že by sem dojel polský včelař s kárkou na odvoz včelstev? Oni nejsou takoví, že by si nechali ukrást v zahraničí včely a dovezli je k sobě domů. Znám Poláky vcelku dobře. Pokud by už někomu něco měli ukradnout, tak jedině do Ruska. Nás si cení. Já nekydám na českého včelaře, obořuji se na českého občana. Podívej se na náš parlament. Samý zloděj, tunelář, lhář. To je průřez naší společností. My lepší lidi, jako oni tam navrchu jako celek nejsme. Ať se ti to líbí nebo ne, je to o nás známo po celém světě. Francouzské cestovky o nás píší, že když přijede cizinec do Prahy, tak jej okradou taxikáři. Angličané zase varují, že my cizinci pomůžeme jen tehdy, pokud nám z toho něco kápne. Američané píší, že na dálnici přepadávají cizince lupiči s nápisem policie, Rakušané varují před českými kapsáři. V Řecku když se objeví našinec v restauraci, místo jednoho číšníka je jich tam 5, ví totiž, že našinec hodně krade. Na ostrově Zakintos je v tavernách česky napsáno" ČEŠI, PROSÍM NEKRAĎTE".Jsme evropská raritka. Myslíš si, že by sem jel cizinec krást včely? Nebo si snad myslíš, že by si snad, pokud ano, tak Polák objednal zcizení našich včelstev, pokud by mu to český zlodějíček neukradl a nedovezl pod nos s omotanou mašlí?? Smiř se s tím, ten kdo včely zcizuje není cizinec, ale náš český voják Švejk. My máme totiž žaludek na všechno. Tvrdá pravda, ale pravda.

Libore,nerad zasahuji do diskuze,ale Pavel má jistě pravdu.Těch krádeží je
po celém území republiky spousta a opakují se.Je přece samozřejmé,že to
dělají včelaři,nebo je krádež na zakázku pro ně.Pavel má v mnoha věcech
pravdu,ale nechci se vracet k předchozímu tematu.Ať nám bzučí!!!!!!
----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 10:55 PM
Subject: Re: kr?de v?elstev


> Pavel Streit napsal:
> Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí,
> neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou,
> kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je
> dnes
> sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro
> včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z
> kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.
> ------------------------------------------------------------
> Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím
> představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo
> minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v
> hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí
> někde
> v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel
> farmy třeba ani vůůůůbec netuší, jakýže původ ta včelstva vlastně mají.
> Polsko = pár kilometrů od Ústí nad Orlicí + nachází se mimo účinnost
> našich
> pátracích orgánů.
> Chápu, že máš právo vyjádřit svůj názor, ale minimálně si uvědom, že tady
> opět nepřímo kydáš hnůj na českého včelaře a proto máš na této konferenci
> reputaci takovou, jakou máš. Fakt se divím, že po tom všem, co Ti tu už
> bylo mnohými napsáno máš náturu se ještě vůbec k něčemu vyjadřovat.
> Ať se daří, Libor.

Pořádně jsem to domotal. a to ještě věta >krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním< měla být ,krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem septembra .
Asi musím slovenské knihy přestat číst, když su pitomec.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Blinka Josef <josef.blinka/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Klestik nebo roztoc
> Datum: 15.3.2010 23:21:46
> ----------------------------------------
> Ale Pepane, dobře jste to myslel.
> August byl vždycky srpen a september září.
> Tak ať se daří
>
> JB
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
> Subject: Re: Klet?k nebo rozto??
>
>
> Omlouvám se všem.
> Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
> Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
> včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
> tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
> plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
> platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
> příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
> uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
> právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> > Datum: 15.3.2010 09:07:32
> > ----------------------------------------
> > Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> > být do konce srpna
> >
> > Pepan
> >
> > No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> > slamených
> > košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> > bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> > modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> > znáškach a kŕmili až v septembri.
> > Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> > "odborník",
> > aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> > argumenty.
> >
> > Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> > augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> > miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> > problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> > podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> > kondícii a o to ide.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Pavle zloději a podvodníci jsou všude. Dokonce je to biologicky daný vývoj. Člověk jako lovec, vždy podváděl protože jinak by nic neulovil a říká tomu chytrost. Klade pasti. loví do nich zvířata. Ta past je na zvíře podvod , Na podvody láká důvěřivé lidi. Z toho jasně vyplývá, PODVODNÍKŮM PATŘÍ SVĚT. Dokonce nějaký výzkum tvrdil , že průměrný člověk denně asi 30x vědomě lže. Proto nelze věřit ani sobě !
Na TV spektrum teď běží seriál o podvodnících. Velmi poučné jak si dávat pozor.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: kr?de v?elstev
> Datum: 15.3.2010 23:30:57
> ----------------------------------------
> Je to sice nemilé, ale je to tak, český člověk, co není přibetonováno, pod
> napětím chráněno, to ukradne. Myslíš snad, že by sem dojel polský včelař s
> kárkou na odvoz včelstev? Oni nejsou takoví, že by si nechali ukrást v
> zahraničí včely a dovezli je k sobě domů. Znám Poláky vcelku dobře. Pokud
> by už někomu něco měli ukradnout, tak jedině do Ruska. Nás si cení. Já
> nekydám na českého včelaře, obořuji se na českého občana. Podívej se na náš
> parlament. Samý zloděj, tunelář, lhář. To je průřez naší společností. My
> lepší lidi, jako oni tam navrchu jako celek nejsme. Ať se ti to líbí nebo
> ne, je to o nás známo po celém světě. Francouzské cestovky o nás píší, že
> když přijede cizinec do Prahy, tak jej okradou taxikáři. Angličané zase
> varují, že my cizinci pomůžeme jen tehdy, pokud nám z toho něco kápne.
> Američané píší, že na dálnici přepadávají cizince lupiči s nápisem policie,
> Rakušané varují před českými kapsáři. V Řecku když se objeví našinec v
> restauraci, místo jednoho číšníka je jich tam 5, ví totiž, že našinec hodně
> krade. Na ostrově Zakintos je v tavernách česky napsáno" ČEŠI, PROSÍM
> NEKRAĎTE".Jsme evropská raritka. Myslíš si, že by sem jel cizinec krást
> včely? Nebo si snad myslíš, že by si snad, pokud ano, tak Polák objednal
> zcizení našich včelstev, pokud by mu to český zlodějíček neukradl a
> nedovezl pod nos s omotanou mašlí?? Smiř se s tím, ten kdo včely zcizuje
> není cizinec, ale náš český voják Švejk. My máme totiž žaludek na všechno.
> Tvrdá pravda, ale pravda.
>
>
>

Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí někde v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel farmy třeba ani vůůůůbec netuší,
----------------------
No v každém případě si myslím, že když někdo umí pracovat se včelama, tak je včelař. Zvlášť když si umí vybrat to nejlepší. :-)

No to s tím Polskem je možná zajímavý dohad, protože to není první krádež na severní hranici.

Tak to abych si začal dávat ke včelám nějaká žihadla.-)

Ale jak zde čteme, úhyny pokračují, spousta lidí potřebuje doplnit stavy. :-(

Lohnout sériově vyráběné úly, to si dovedu představit, ale i atypickou rámkovou míru, tak tam je dost problémů,. které se musí pro úspěšný lup vyřešit. Třeba větší technika pro kočování, 24 včelstev - to je šest palet, ...

No dá se o tom dost přemýšlet.

Pokud úly krade někdo pro další prodej a kupující "nechce" vědět jak k nim přišel, tak zajímavé pak je označení všeho, včetně rámků výpalkem/cejchem. A CZ by nemělo chybět.
To se pak blbě předstírá nevědomost:-)

Karel

"Všichni
včelaři v
kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami
by
byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký
na to
mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny
i když z
omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
Zdravím!
Dotace?Čím dříve budeme bez nich,tím lépe!
A že budou stanoviště hezky pěkně vystavena na internetu?Dokonce
i s přesnými souřadnicemi GPS?To je přeci pozvánka pro zloděje.Jen
ať si to užíjí.Policie se obávám nebude mít mnoho šancí jim
v tom zabránit. "

Zdravím, ví někdo, kde se ten dokument o zaměření GPS všech stanovišť včelstev na severní Moravě dá najít na internetu?

To máte pravdu p.Menšík, podvodníci a zloději jsou všude, ale nikde v tv v zahraničí jsem neslyšel, že by zloděj umlátil, zbyl a okradl šourající se babičku s hůlkou pro 25 korun v peněžence. To se neděje ani na Slovensku. Takovou náturu má jen našinec. P.S

"Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40 včelstev? P.S"
Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé

Zdravím Mladej Pavle
tam u tebe bych radil 50 až 100 jabloní a 3 hrušně ať se Ti
daří a ať už nám to bzučí a lítá
Dědek

"Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B."

Letos zas byla dlouhá zima a včely, co měly tu smůlu, že sedly blbě, už nejspíš nejsou....
Pravděpodobně následujících pár teplých dní tohleto včelařům definitivně vyjasní.....
Asi se některým včelařům vyplatí pořádné prohlídky včelstev, aby identifikovali včelstva, které ještě žijí, ale mají problémy se zásobami a dali to do pořádku.
Když na podzim píšu, že na konci září prohlížím včelstva a když je potřeba, uspořádávám místo plodování, aby to měly všechny stejně, na spodním bočním kraji rámku 39x24 v nejhořejším nástavku, leckdo to považuje za zbytečnou práci a nesmysl. Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.
Podobný problém řeší či vylepšuje pozdní krmení, na rozdíl od krmení jenom v srpnu.
Teď jsem zvědav, jak budu prohlížet svoje včelstva, jak ty budou vypadat, ještě jsem v nich nebyl, vím jen, že všechny se účastnily prvního proletu.....

"Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé"
Jiná věc je, pokud se má jednat o podněcování rozvoje, potom stačí odhaduji tak na každých 5 včelstev na stanovišti mít 1 - 2 velké kvetoucí stromy, polokmeny až vysokokmeny. Vzhledem k tomu, že mezi dobou kvetení prvních raně kvetoucích ovocných stromů a dobou kvetení posledních pozdě kvetoucích ovocných stromů je až měsíc a půl a třeba u jabloní se rozlišují odrůdy s raným, středním a pozděkvetoucím kvetením, které se při kvetení v podstatě nesetkají, je třeba jít s dobou květu až do odrůd, pokud má být kvetení souvislé bez přestávky. Potom ale, jestli se jedná o podněcování, existují vedle ovocných stromů i jiné a lepší zdroje nektaru a pylu v té době.
Ovocné stromy přinášejí ale další problém a sice nežádoucí pozornost. Výsadby ovocných stromů vhodných pro sběr a spotřebu, klidně i na ten kvas totiž budou lákat různé sběrače a s nimi se mohou svést klidně i zloději, ovoce i včelstev. Pokud to budou za desítku let nějaké kvalitní vysokokmeny, tak i třeba zloději dřeva, kvalitní "ovocné" dřevo je drahé a občas žádané. Nám takhle na našem pozemku probrali švestky s rovným silným kmenem, co rostly zarostlé v lese z dob, kdy byly sady u nás na polích běžné.... Kromě toho větší výsadba ovocných stromů někde ve volné lesní oblasti, má li se využít úroda v hodnotách stovky kilo až tuny ovoce z hektaru, předpokládá dobrou přístupovou cestu, lepší než vyžaduje včelaření a o to více zvyšuje rizika návštěvy zlodějů.
Kromě toho při větším rozsahu ovocné výsadby v lese mohou být legislativní problémy, existují nějaké kategorie pozemků a možná by příslušný odbor na místním úřadě vyžadoval od majitele vyřídit překlasifikaci toho pozemku třeba z lesního na sad. Nevím to ale přesně....
Já bych se tedy s výsadbou běžných ovocných stromů v lesní oblasti mírnil.
Jako bezproblémové vidím výsadby divokých lesních "ovocných " stromů. Keřů trnky, ale té skutečné trnky divoce rostoucí v lesích, ne trnky švestky, jak říkají švestkám na valašsku.
Potom výsadby třešní ptáčnic coby našeho původního druhu. A potom polodivoké různé myrobalány či mirabelky, lidově se jim většinou říká kulovačky ( malé kulaté různobarevé, málo či hodně sladké plody), pokud je někde nablízku kolem nějaké starší místní asfaltky neudržovaná alej, bude jich tam plno. Co se týká jabloní a snad i hrušek, tak jedině původní divoké a polodivoké jabloně, tedy ty s velmi malými plody a obtížně upotřebitelné. Pokud se ještě někde v lese nebo na mezi najdou. A přežily okousávání kůry lesní zvěří ( to je další problém sadů v lese...)
Nyní časně na jaře by ještě šlo vykopat nějaké malé rostlinky trnky v lese či myrobalánu u cesty a přesadit tam, kde je třeba. U třešně ptáčnice je možná vhodnější posbírat pecky pod stromy, vylouskat je a na místa zbavená rostliného porostu zasadit, stromy z toho jsou kvalitnější než z přesazovaných stromků vykopaných někde v lese.

>Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.<
-----------------------------------------------------------
Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o))
JK

Zdravím vás,

jen pro zpřesnění. Jsem ve výšce cca 400 m.n.m. Včelařím na větrné hůrce. Co tu opravdu perfektně jde jsou třešně, višně, švestky

S čím tu jsou problémy jsou jabloně, meruňky s námi každý rok hrají ruskou ruletu, hrušně jsem v celé obci ani jednu neviděl. Ani místní, z poptání, žádné nemají.

Přítel Táborský mi odepsal, že z 50 stromů již vytočil med.

Mám se tedy řídit koeficientem, co včelstvo, to jeden ovocný strom? Jde mi hlavně o to, ty holky u mě podpořit ještě více v rozvoji, aby toho měly více doma a nemusely tak daleko někam lítat. Přes kilometr. Hlavní je, aby byly květy, jestli to pak spadne na zem mi až tak nevadí, ale doma jím zavařeniny jen já, říkal jsem si, že by šlo něco do beček a něco do zdejší školní kuchyně, ať se malí caparti taky pomějí, budou mít z toho nějaké ty táče a další věci. Škola ušetří peníze a pro děcka to bude jen dobře

Bude to ve vnitřní zoně oploceného pozemku, mezi borovičím. Nikdo o tom tam neví, cesta přístupová je slušná. Jinak ostrahu i mých včelstev zajišťují dobrovolně myslivci, za nějakou tu sklinku medu ročně, Jinak náboje vulkány jsou vskutku velmi ničivé. Jedna rána do prdele a nenechavec se dlouho neposadí, dokud mu tu prdel nesešijou dohromady. Viděl jsem, co to udělalo s betonovými kvádry. Myslivci tvrdí, že s tím chodí na škodnou a na veverky. Akorát nevím, co by zbylo z té veverky. Možná prachová stopa. P.S

>Kolik mají včelstva plodu_?
......................
Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už asi nějak plodují.
Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování něbylo nijak velké.
RK


>Kolik zásob?
..................
Rozdílně.

Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu muset některým přidat.
Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev v jednom prostoru).

Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích 39x24.
Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
Jedno ale kálí v úle :(

Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku. Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech uličkách do jara.
Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.

RK



>Kdo se do včel díval?!
..............
Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
Víc jsem si zatím netroufnul.
RK

"Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o)) "
No, letos to se spotřebou zásob nebude tak hrozné. Včelky při mrazech seděly při teplotě 7 - 15 st C a tak šetřily.
Horší je, když už v lednu je takové počasí jako právě teď. Včelky se rozplodují nebo jenom zvýší teplotu uvnitř úlů a zásoby mizí...

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být
hrách zdrojem
nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi
děkuji.

Podle mých zkušeností může,ale jako nouzový.Jakmile si najdou cokoliv
jiného,letí tam.Takže,vysévejte vesele,neboť
zelený hrášek je významná zelenina,stejně jako hrách/zrno/.
Ať se daří!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Makinowski" <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: medonosne rostliny
Datum: 14.3.2010 - 20:36:04

> Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl
> jesli může být hrách zdrojem
> nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za
> případné odpovědi děkuji.

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk
má být tekutý
a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože
na rozdíl od
dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt
i roub těsnit
proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném
namotání
těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby
ho UV záření
předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod,
případně
webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a
on zhoustne.
Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Podle mých zkušeností,asi toto.
Jednou ze základních složek štěpařského vosku je včelí vosk.
Pak by pro vás neměl být problém poznat správnou konzistenci š.vosku.Ta
by měla byt o malinko tužší než včelí.Měl byste jej bez problému
zahřát "změkčit" v ruce hnětením.Akorát pozor.Je prima přítulný.Lepí
a lepí.Potvora.
Z toho plyne.Je-li v tekutém stavu a ve svém staří,které jste uvedl,tak
já bych ho už nepoužíval.A na ty vrby s klidem použijte který
koliv recept z konference.Ikdyž já osobně vrby množím tak,abych
měl pravokořené rostliny.Dřevité,bylinné řízky,popřípadě
hřížením.
Tak ať Vám rostou!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
Datum: 15.3.2010 - 10:15:00

> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží,
> jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné
> to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský
> vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který
> při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně
> jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží,
> co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně
> zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou
> kalafunou....

yní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte?
Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy
jsou pro
včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových
stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu
vykopat více.
Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S
Hrušky,jabloně,broskve,blumy.mandloně,,kdoule,.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soucasny stav vcelstev - ovocne stromy
Datum: 15.3.2010 - 18:48:52

> Zdravím vás,
>
> mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil
> ze včelnice. U mě doma jedno
> včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul.
> Na velké včelnici
> včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když
> bylo to oteplení. Do
> včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných
> včelstev, jedno včelstvo
> na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším,
> až budu moci udělat
> prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva
> na která jsem velmi
> zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření
> a třeba i na nějaký ten
> včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal
> díry na ovocné stromy.
>
> Nyní otázka.
> Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy,
> jaké mi poradíte?
> Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké
> ovocné stromy jsou pro
> včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská
> ruleta. Kolik takových
> stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou
> 1km. Dír mohu vykopat více.
> Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

mám skúsenosť so "švestkou" slivkou-včely sú v slivkovom sade (asi 40 stromov) v čase plného kvetu sliviek som ešte nikdy na nich ani jednu včelu nevidel....

Ono to taky hodně závisí na odrůdě. Švestky jsou ale jinak obecně horší, spolehlivé, pokud můžu soudit, jsou všechny třešně a višně a snad všechny jabloně. Hrušně a švestky už jsou horší.
Co se týká odolnosti proti mrazu a spolehlivosti kvetení i plození, mám dobré zkušenosti s myrobalánem i s jakousi odrůdou mirabelky, snad nancyská, snad jakási místní krajová či kříženec. Kvetou jako první, v době, kdy kvetou broskve a asi i meruňky, včely na ně létají dost a na rozdíl od meruněk a broskví jsou mnohem odolnější.

Taky jsem trochu nahlížel i přes nepřízeň počasí - teplota +3 st, studený vítr. Chtěl jsem odebrat s pomocí zvedáku spodní nástavek ve kterém mi zůstalo něco dost tmavých souší. Včestva ve 4NN 39*17, bohužel u prvních 3 situace stejná, po nadzvednutí úlu včely i ve spodním nástavku, tak jsem je zase spustil dolu abych o ně nepřišel z důvodu chladu a budu to dělat až bude nad 10st. Myslel jsem, že tak dole nebudou. Nahoře pod folií jsou samozřejmě taky. Kolik plodu nevím, zasoby jak kde, našel jsem uhynulý oddělek hlady a jedno kmenové včelstvo se mi nelíbilo, tak dostaly pro začátek kilo medu v rámkovém krmítku rozpuštěné ve vodě.
Jiná včelstva zásob dost.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev
> Datum: 16.3.2010 10:50:20
> ----------------------------------------
> >Kolik mají včelstva plodu_?
> .....................
> Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
> Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už
> asi nějak plodují.
> Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování
> něbylo nijak velké.
> RK
>
>
> >Kolik zásob?
> .................
> Rozdílně.
>
> Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
> Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu
> muset některým přidat.
> Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev
> v jednom prostoru).
>
> Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích
> 39x24.
> Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
> Jedno ale kálí v úle :(
>
> Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
> Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku
> někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
> Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku.
> Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
> Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu
> do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech
> uličkách do jara.
> Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
> Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na
> zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.
>
> RK
>
>
>
> >Kdo se do včel díval?!
> .............
> Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
> Víc jsem si zatím netroufnul.
> RK
>
>
>

Podle příspěvků v této konferenci tady není nikdo, komu dyly ukradeny včely a nějakým spůsobem se potom našly někde, že?

Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1 nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3 uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam výhodnější)?
Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
Honza Indra

Zdravim,
vidim, ze ten vichr radil nejen u me. Me to ve 12 v noci probudilo tak rikam pritelkyni, ze musim ke vcelam. Jiste si umite predstavit tu reakci :-)) Neusnul bych. Na stanovisti na kopci mi ulitla strecha z oddelku a snezilo do nej, najit viko byl take porod ale rychle jsem ho oklepnul od snehu a vcely zakryl. Vcera jsem si byl poslechnout a zdaji se dobre.
Mam uz predlonskou zkusenost kdy do vcel snezilo cely den nez jsem to zjistil, bylo to s prvnim snehem a vcelstvo prezilo v dobrem stavu. Tady je videt ze ma blbost je vecna :-(

Se spojovanim bych pockal tedy pokud nejsou uplne spatne, navic o vikendu az se otepli bude mozne videt vic...
Kdybych je spojoval asi bych ten oddelek podstavil abych nenarusil teplo v hlavnim vcelstvu. Kdybych nespojoval asi bych dal styrodurovou prepazku ala komorovani. Tento tyden jsem to provedl oddelku a docela jsem vcera koukal jak to pekne funguje, pekne pracuji za prepazkou a prenasi zasoby, viditelne ve zuzene casti rozvolnily chomac, ale bylo vetsi teplo o par stupnu nez obvykle. Jsem zvedav.

Asi by slo zkusit i dvoumatecne vcelareni, pokud nebude problem s matkou v oddelku. Oddelek nad mrizku a uz to jede. Nezkousel jsem, ale chystam se vyzkouset.

T.H.

> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:(

Klidně počkej až bude cca 10st nad nulou, aby mohly létat a nekřehli mimo úl při manipulaci. Postup: Zjisti, jestli mají matku, pokud ano můžeš provést kontrolu kmenových včelstev - nehledej matky stačí pokud se podíváš na dna úlů, pokud by bylo včelstvo bezmatečné najdeš tam trubce, takové včelstvo rozeber. Pozorně si všímej zvukkových projevů včelstev to které bude výrazně odlišné by mohlo být bezmatečné, jinak do včel zbytečně nelezu. Připojit je můžeš v této době kamkoliv, jestli jsou na třech rámcích, tak prostě jen vyndej 3 souše od jinud nejlépe z druhého či třetího nástavku od shora pokud je včelstvo silné, ale v oddělku pokud sedí na 7 a mají alespoň 2 souše bez zásob na kraji klidně je vyměň a klidně můžeš z oddělku včely i jen setřást, jen je škoda plodu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Otev?en? ?l
> Datum: 16.3.2010 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi
> plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně
> kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3
> uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy
> to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když
> jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá
> asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev
> nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější
> počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit
> bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam
> výhodnější)?
> Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak
> snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby
> narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou
> se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti
> rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
> Honza Indra
>
>
>

Patlání vosku kolem dokola se již nepoužívá v praxi tak 30 let dnes se PVC páskou roub utáhne tak že páska se motá od spoda nahoru a tekutým voskem se jen zakápne koneček roubu nebo plocha podnože při roubování za kůru nebo kozí nožku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 16.3.2010 11:46:38
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk
> má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože
> na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt
> i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném
> namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby
> ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod,
> případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a
> on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
> Podle mých zkušeností,asi toto.
> Jednou ze základních složek štěpařského vosku je včelí vosk.
> Pak by pro vás neměl být problém poznat správnou konzistenci š.vosku.Ta
> by měla byt o malinko tužší než včelí.Měl byste jej bez problému
> zahřát "změkčit" v ruce hnětením.Akorát pozor.Je prima přítulný.Lepí
> a lepí.Potvora.
> Z toho plyne.Je-li v tekutém stavu a ve svém staří,které jste uvedl,tak
> já bych ho už nepoužíval.A na ty vrby s klidem použijte který
> koliv recept z konference.Ikdyž já osobně vrby množím tak,abych
> měl pravokořené rostliny.Dřevité,bylinné řízky,popřípadě
> hřížením.
> Tak ať Vám rostou!
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 - 10:15:00
>
> > "Co s tím tekutým voskem?"
> > Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží,
> > jestli ten vosk má být tekutý
> > a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné
> > to je, protože na rozdíl od
> > dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský
> > vosk měl krýt i roub těsnit
> > proti vodě se dnes používá plastový pásek, který
> > při správném namotání
> > těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně
> > jen kryje, aby ho UV záření
> > předčasně nezničilo...
> > Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží,
> > co říká návod, případně
> > webové stránky výrobce...
> > Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně
> > zahřát a on zhoustne.
> > Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou
> > kalafunou....
>
>
>
>

Klidně je můžeš nechat a rozhodnout až před nasazováním medníků. V tu dobu by měli mít nejméně 5 obsednutých uliček.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Otev?en? ?l
> Datum: 16.3.2010 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi
> plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně
> kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3
> uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy
> to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když
> jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá
> asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev
> nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější
> počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit
> bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam
> výhodnější)?
> Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak
> snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby
> narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou
> se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti
> rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
> Honza Indra
>
>
>

Zdravim,

u me to vypada dost podobne, zatim jsem prosel 35 vcelstev, kdyz byly ty teple dny, druha pulka unora. 1 oddelek KO, suchy bez zasob, vedle dalsich 14 oddelku o stejne sile a s puvodne stejnym mnozstvim zasob cca 10-12 kg. Mozna to proplodovaly na podzim, ve vzdalenosti 800 m kvetla horcice jeste v listopadu a bylo dost teplo, pak nastalo velmi razantni ochlazeni az k minusovym teplotam. Matka kladla teprve od srpna. Kmenova vcelstva na dvou nastavkach 39x24 absolutne bez problemu, zakrmeno cca 20 kg a ted tam maji dobre jeste 12-14 kg. Presuny za zasobami a ulozeni zasob bez problemu.

PZ

Zdravím Pavle
Přestaň psát a mazej kopat jabloně jsou nejlepší a rostou
všude je vybrat správnou odrůdu sem to myslel dobře!
Dědek

Tak jsem byl dnes komorovat a léčit. V poledne bylo hezky tak proč ne. Začalo to totálním zapadnutím v lese, a tak jsem musel vytáhnout řetězy. Včelky vypadají slibně prakticky bez problémů. Odělky překvapily a nové matky původem ze Slovinska na zkoušku si také vedou dobře. Zavíčkovaného plodu je tak asi u těch nejlepších tak na 3 - 4 dlaně jinak jsem moc nekoumal a spěchal, protože počasí se brutálně začalo zhoršovat. V ten moment si mě včelky oblíbily a začaly si na mě sedat kvůli teplu a kálet. No dorazil jsem to,ale radostná práce vypadá jinak. Zásob je dost, těch 15 kg určitě vystačí. Pouze dvěma jsem musel mírně vypomoct od jiných která měla přebytky. Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces při kterém se musí dodržet několik velmi jednoduchých zásad. To musí mít včelař nacvičeno asi tak jako lázeňská veverka žebrání o oříšek. Samozřejmě mezi úlovými soustavami jsou trochu rozdíly, ale jen trochu. Navíc to popisuje zcela dobře každá metodika. Prostě ten počet včelstev na co beru dotaci, tak s tím se musím na jaře setkat,nebo jako včelař za moc nestojím. Teď si dám pár dní pauzu, čeká se zlepšení počasí, protože jsem zmrzlý jako prase, pokálený jak veřejný záchodek, ale včelky jsou OK. Tak aby to vydrželo. Zdraví R. Stonjek

Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
J.B. moc jste mně pobavil...
Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
Přeji úspěch
J.B.

Já jsem si shodou okolností minulý týden nechal udělat jednoduché dřevěné razítko s velkým nápisem 2010 a pod tím malými písmeny jméno....Tiská to na rámky i nástavky jednoduše, rychle, sundat jsem to nezkoušel, ale asi bych musel chvíli šmirglovat, než bych to z toho dřeva sundal.....dělat jsem ho nechával kvůli ujasnění letopočtu, ve kterém šel rámek do úlu.....Takhle ale splní o jeden účel navíc.
----------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Pokud úly krade někdo pro další prodej a kupující "nechce" vědět jak k nim přišel, tak zajímavé pak je označení všeho, včetně rámků výpalkem/cejchem. A CZ by nemělo chybět.
To se pak blbě předstírá nevědomost:-)

Stonjek : Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces

J.B.
Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN

POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.

Budu ještě pokračovat o sezení včel v zimě.

Každě plemeno včel může mít jiné vlastnosti a chová se jinak.
Každě stanoviště je jíné.
Počasí v různých výškách se projevujke jinak.
Jednoduše je příliž mnoho vlivů na chování a následný stav včelstva v různém období.
Můj současný stav pochopení proč při 25ti kg krmení není sezení včel jednoznačně bezproblémové je - pravděpodobně se částečně změnily snůškové podmínky stanoviště chudší léta, červenec a srpen ( nekrmil, nepodněcoval jsem jedno včelstvo a to ze 6ti nástavků spadlo na 1 NN)převčelení stanoviště v létě a tím následně slabší včelstva do zimy a část pak má NEUSPOŘÁDANÉ SEZENÍ VÚČI ZÁSOBÁM.

j.b.

PANE Z VČELAŘ A OSTATNÍ
přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
Mám ale jiný pohled.

V nejkritičtějším období mi chatu vykradli 8x za rok
a přežil jsem to.( bylo to jak Havel dal všem amnestii
) používal jsem ten čerstvý tmel z oken jen jsem ho trochu naředil,
Až jednou mi to došlo :zlodej rozbil okno vlezl dovnitř převlékl se do mých nevyžehlených obnošených svšku či spodků, košile kalhoty atd, a nechal tam to svoje špinavé oblečení.Tehdy mi to došlo vždyť to byl chudák, nikdo mu nevypere, výdyť to je mrzák a musí krást.

Od té doby je mi všech zlodějů líto, jsou to mzráci. Někdo je slepý, nemá nohu, někdo musí krást aby se uživil, to platí obecně. Kožený mi musel ukrást 1000,- kčs, v provatizaci protože by nepřežil Za ˇZelezného jsme každý
musel zaplatit jeho dluhy protože by nepřežil. je mi jich a p. Z Včelaři vašeho zloděje líto.
Já sice mám obě ruce levé, obě nohy pajdavé hlavu ani nemluvím ale mám na tomto světě to stěstí že nemusím krást abych se uživil.
To zloději nevědí. Možná až se to dozvědí tak přestanou krást.
J.B.

Jan Bűrgel napsal:
-přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
Mám ale jiný pohled.....
............

Díky za pěkné zamyšlení.
:)

RK

No já píšu jenom o tom co vidím u sebe a ne o tom o čem nic nevím.Každopádně vezmem li za svou teorii W.W, že včely na prvním místě mají prioritu přežít za každou cenu a na druhém zachovat svůj rod množením, byla li by to pravda a včely nosily zimní zásoby pod sebe, byla by to od nich zcela úmyslná sebevražda. Uvedený chovatel co inseminoval by si pak měl pozlatit ruce, tedy kdyby to byla pravda. Mě se to však zdá silně nepravděpodobné!!! Daleko častější jev je, že když někdo něco zmastí ihned si vymyslí nějakou často přiblblou výmluvu a opakuje si jí tak často, až jí sám věří. A to se pak už nedá nikdy rozplést a dopátrat se pravdy. Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky. Když jim chce někdo věřit, můj problém to není. Zdraví R. Stonjek

Zapomente na to,že se včelstva kradou,za učelem dalšího prodeje nebo na zakázku.To ne,to dělají vždy jen zkušení nebo začínající včelaři na levné a rychlé rozšíření nebo obnovení stavu.Moje uly jsou tak netipické 42x36 a v tak zvláštním provedení že je pozná i nevčelař na druhém konci republiky.Myslim si,že si někdo chce moje včelstva po proletu přemést a i plod zaříznout do svých ramku.Vždyt se to ani do medometu nevejde a kdo je zviklý převěšovat musí z toho bejt bezradnej.Ztratila se mi jen ta nejlepší včelstva která ještě v řijnu mněla v podmetu bradu a byla na včelnici o počtu 51včelstev po ruznu.A přesně tak byla po ruznu pozbírána jen ta nejlepší včelstva.Muselo to být dlouho naplanováno a sledováno.I to načasování kradeže.Kupříkladu tet je stanovište zcela nedobitné nedostane se tam ani džíp.Lesy prohrnují jen někdy když potřebují.Za další- muselo se počkat až se včelstva proletnou, jinak by se při převozu pokálela.Cesta je dost do kopce tak že nestačí jen prohrnutí musí to vytát na kamen jinak na horu dodávka nebo avie nevyjede.Včelstva jsou ovšem dobře viditelná z asi 250metru vzdálené hlavní silnice Králíky-Šumperk kde je velký provoz.Pachatel musí tudy často jezdit a mít přesný přehleh a větší dodávku nebo džíp s velkým vlekem.Ja bych se tam s dodávkou tehdá bál hrozilo uvíznutí a problem s otočením v okolním sněhu.Viděl jsem tam od tud odjíždět velký stříbrný džíp ,možná TOIOTA a tuším že mněl přední rám.Nemusí to vubec nic znamenat -někdy si tam zajedou odskočit.Tito tam však okouněli a hned odjeli jak mně uviděli .Já si jich nevšímal jelikož jsem si z auta ještě nevšim že mi polovina včelstev chybí.Kdyby se někde náhodou potkaly -nárust včelstev a velký stříbrný džíp tak sledovat a hlásit .A možná někdo zná i větší včelaře v Polsku.Nebo jestli to někdo ovladáte tak dejte tu prvotní zprávu o krádeži i na polský internet.Děkuji Barnat

Romský chlapec se ptá otce:
"Tati, co je to DEMOKRACIE?"
"Demokracie je, synu, že dostáváme od státu podporu,
... prostě peníze!"
"Aha, rozumím!
...Ale když je potom za dva dny utratíme, tak potom co?"
"No, pak si od bílých vezmeme, co chceme."
"A nezlobí se za to na nás?"
"Ale jo, to víš, že jo.
Ale tomu už pak říkáme RASISMUS!"

Mám takový stále jasnější pocit, že to v té naší "obdivuhodné ČR" není jen otázka Romů.
JK

>Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky.<
------------------------------------------------------------
Také jsem udělal zkušenost s tím, že včely přednostně zásoby uložily pod zimní hrozen. To, když jsem měnil úlovou soustavu z VN na NN. Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé.
JK

Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.


V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24. Asi pět let zimuji 2xN24 a některé matce se nechce dolů,tak tam uloží zásoby.
Pomoc je jednoduchá,někteří včelaři zjara převěšují plod nahoru já zase začátkem září dolů.

Korous

Jedny co mi padly hlady padly na moji blbost a je to jasné. Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak sjme to risknul.

Možná kdybych ten oddělek připojil o nějaký týden dřív, bylo vše O.K.

Druhé včelstvo, poslendí v NN Brennerech. Chystal sjme se na něm ověřit to zebrování podle Wrighta. A pak tam přejít na systém Warré. Tedy jen bez mezistěn atd.
Protože jsem nechtěl skaldovat někde souše, nechal sjem tam všchny nástavky. Asi 12.
Včely jsem moc nevytáčel a ještě jsme jim dal hodně cukr. Měl jsme vedle postavenou paletu a naní nástavky abych na ten komín vylezl.
Dílo bylo rovnoměrně tmavé
Včely měly plod v dolní třetině. Zásoby si natahaly nad sebe, tam bylo asi 45cm zavíčkovaných zásob a nad tím už to nechávaly nezavíčkované, úplně nahoře už skoro nic nebylo.
Ještě v listopadu obsazovaly očka ve spodní části.
V únoru jsme je vysypal z horních nástavků. Pod nimi byly nejméně 2 zavíčkované nástavky od loučky k loučce.
Možná kromě včelaře byly na vině ta otevřená očka.

Kdysi jsem četl o vážení a odhad počtu hlady uhynulých včelstev - doc.Ptáček Včelařství. Taky to nechal na včelách, že si to uspořádají a přensoí, aby vyzimovala.
Taky ne.
Z toho usuzuji, že to není možné považovat za samozřejmé, že by si včely ve větším prostoru poradily sami.

Druhé včelstvo jsme na Lanstrotech 24cm našel v horním nástavku a zdálo se mi, že je kolem nich sucho.
Tak jsem se podíval na nástavek pod ně a ten byl nabouchaný až po spodní loučky zásobama. Projhodil jsme jej.
Tyto včely jsme v neděli stěhovali. Vzali jsme horní dva nástavky, z toho poloprázdného byly roztaženého do přehozeného se zásobama.
A když jsme se vraceli pro spodní dva nástavky, tak ten druhý byl taky plný zásob. Při tom v podletí byly v nesjpodnějších dvou nástavcích. A nad sebou tedy měly aspoň 30 kilo zásob, a stejně přešly pod strop.
Takže jsme ten nástavek s těmi zásobami trohu přerovnal, dal nad ně a ten spodní dal už jako medník nahoru. Zebrování podle Wrighta, uvidím. Třeba to bude fungovat :-)

Osobně si z toho beru, že když mají velký prostor na zimu, tak budu muset machrovat s plásty či nástavky tak, aby pod stropem nebyl žádny prostor bez zásob.
Na včelách to budu nechávat minimálně.

S ukládáním zásob na zimu jsem zápasil často, dnes si myslím, že hlavní příčinou je, že jsou otevřená očka.
Tam kd ebyly zavřené, tam nebylo tolik problémů. Myslím horní očka. Asi je začnu od července zavírat všechna.

Karel

Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar.

Jarka napsal:
>Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
..............

U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné vyšetření.

Radek Krušina

> Jarka napsal:
> >Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z
> výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
> .............
>
> U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
> Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné
> vyšetření.
>

Vysledky mame, mor jeste ne. V Dole maj honku, musime vydrzet :-)

T.H.

To jste napsal moc hezky !
P. Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: KR?DEE
> Datum: 16.3.2010 19:46:15
> ----------------------------------------
> PANE Z VČELAŘ A OSTATNÍ
> přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
> Mám ale jiný pohled.
>
> V nejkritičtějším období mi chatu vykradli 8x za rok
> a přežil jsem to.( bylo to jak Havel dal všem amnestii
> ) používal jsem ten čerstvý tmel z oken jen jsem ho trochu naředil,
> Až jednou mi to došlo :zlodej rozbil okno vlezl dovnitř převlékl se do
> mých nevyžehlených obnošených svšku či spodků, košile kalhoty atd, a nechal
> tam to svoje špinavé oblečení.Tehdy mi to došlo vždyť to byl chudák, nikdo
> mu nevypere, výdyť to je mrzák a musí krást.
>
> Od té doby je mi všech zlodějů líto, jsou to mzráci. Někdo je slepý, nemá
> nohu, někdo musí krást aby se uživil, to platí obecně. Kožený mi musel
> ukrást 1000,- kčs, v provatizaci protože by nepřežil Za ˇZelezného jsme
> každý
> musel zaplatit jeho dluhy protože by nepřežil. je mi jich a p. Z Včelaři
> vašeho zloděje líto.
> Já sice mám obě ruce levé, obě nohy pajdavé hlavu ani nemluvím ale mám na
> tomto světě to stěstí že nemusím krást abych se uživil.
> To zloději nevědí. Možná až se to dozvědí tak přestanou krást.
> J.B.
>
>
>

No tak teď jste mě dostali, popisujete jev, který neznám a nikdy jsem o něm neslyšel. U 24 se mi nikdy nestal a Dadant je tak blbuvzdorný, že tam snad ani špatně zazimovat nejde. V nízkých nástavcích mám pouze pár úlů na zkoušku, ale zatím žádné velké nadšení, chce to čas. Samozřejmě ani mě se sem tam nějaký úhyn nevyhne. Nejčastější příčinou je to, že při střídání kanistrů s cuk. roztokem vzácně nějaké včelstvo přeskočím. Někdy také oddělek zazlobí, ale ztráty to jsou zanedbatelné a jména kterými se po zjištění tituluji by uvedla cudnou jeptišku do hlubokých mdlob.Prostě je to naše vina a nikoho jiného, nadávat můžem pouze sami sobě. Včela to má správně v pudech zafixováno miliony let a že se tak někdy neděje, čí je to asi vina???
Zdraví R. Stonjek

"Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé. "

Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím, tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.

Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak jsem to risknul.

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.

"V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24."

Když tady na to přišla řeč, já mám zkušenosti, že nejenom světlé plásty obecně včely moc nepřitahují. Jsou to za prvé všelijaké upravené, pomlácené plásty nebo zásobní prázdné plásty skladované třeba rok někde v bedně atd. Tyto plásty musí být nejméně 14 dní, ale lépe aspoň měsíc uvnitř plodového hnízda. Jestli je včely nějak upravují, odstraní nějakou mikroflóru, která tam vznikne při tom skladování, nebo ony za tuto dobu ztratí cizí vůni dlouho skladovaného "neaktivního" plást a provoní vlastní vůni včelstva do masivu vosku celého plástu, nevím. Přijatelné jsou taky plásty, které byly zaplodovány, pak byly s plodem dány nad mřížku, zaneseny medem, na pár dnů vybrány ze včelstev a vytočeny a pak zase vráceny. Každopádně ale uspořádávat včelstvo na zimu tak, že původní plásty ze včelstva nechám ve spodním nástavku třeba 39x24 a horní nástavek nacpu rok skladovanými plásty, třeba tmavšími a kvalitními, je poukázka právě na to, že v následujícícm krmení uloží zásoby dospodu a samy si na zimu sednou navrch spodního nástavku, takže zásoby budou mít pod sebou.....
Úplně totéž jsou plásty na okraji včelstva, což v nástavcích není tolik vidět jako v zadovácích. Jsou to plásty, které včelstvo během roku střídavě obsazuje a zase z nich ustupuje. Tyto plásty, i když do nich matka třeba ani neklade, nebo jen jednou, dvakrát za rok uprostřed, taky během pár let ztmavnou, a to pravděpodobně nánosem propolisu, kterým včely plást při každém obsazení potáhnou. Pokud se tyto plásty při posledním medobraní vyberou, vytočí a následně pro krmení na zimu se jich několik sejde uprostřed horního nástavku, výsledek je podobný jako výše. Nebo třeba matka vleze do horního nástavku, ale s posledním plodem odskočí někde ke kraji nástavku mimo tyto napajcované plásty a včelstvo tak zimuje v rohu prakticky jen v polovině horního nástavku....
Takže není plást jako plást,i když jsou stejně světlé či tmavé.....
Přirozeně, zase dá se to řešit tak na konci září a později, kdy se zásoby a poslední plod prostě přenese, kde je potřeba, včelky už v podzimním počasí sezení nemění, ale docela určitě se to včelkám přes zimu líbí méně než když si tam sednou samy od sebe....

"Včelstva jsou ovšem dobře viditelná z asi 250metru vzdálené hlavní silnice Králíky-Šumperk kde je velký provoz.Pachatel musí tudy často jezdit a mít přesný přehleh"

Zásadní chyba, zvláště když ještě úly byly natřeny pastelovými "lákavými" barvami. A zásadní vada trvalého stanoviště!!!!
Nešlo před úly nasázet aspoň rychle rostoucí vrby nebo něco podobného, aby aspoň v době vegetace ty úly nebyly vidět?

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
AT:
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.
-------------------
Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů.
Laboroval jsme s tím a jde to.
Musí být venku ještě teplo a husí krk musí jít tam kde jsou včely. Když jsme jej měl do dna, tak muselo být hustě obsednutý.

Takže moje nové nástavky mají očka asymetricky a v předu i v zadu. Tak aby tam mohly být dva oddělky atd, dalo se to když tak i otočit o 180st a taky aby se tam dal zezadu zasunout husí krk a pověsit kanystr.
Bohužel, tohle včelstvo bylo ještě ve starších nástavkách, a dávat kanystr s cukrem zepředu jsem nechtěl riskovat.
Navíc tam jsou očka jen 25mm.

Karel

> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....

A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul...

Zimovat s panenskymi plasty jde i nad hlavou, mam jiz drobne zkusenosti po dobu tri let jen jsem obcas nechapal proc se mi tak delo, a ted uz tusim ze se delo prave diky pannenskemu dilu a velkemu prostoru. Ale nevidim v tom problem, na to mi jeste vcelstvo nepadlo, oni tusi co maji delat a jak (snad me jeste letosni zima nepresvedci o opaku za svou opovazlivost:-) ).

Muzem se prit o tom jaky je to risk mit panneske = vetsinou prazdne plasty nad hlavou, to ano.

V NN systemu se mi casto deje (vlastne vzdy), ze si zasoby stahaji z 5NN po dokrmeni dolu k chomaci takze 5NN je prazdny az poloprazdny zasob. Hnizdo je vetsinou okolo 3 NN a jak krmim tak si to prechodne ulozi nahoru a pak si to prenosi a obali si hnizdo. Abych mel plno az nahore v 5NN asi by to potrebovalo o min 10 kg vice (davam 20kg), nebo hodit pred krmenim hnizdo temer pod strupek. Nevim ale o tom, ze by si ukladaly zasoby nekdy pod sebe... Jednou se mi stalo co vim, ze prelezly az nahoru, zdrejme pres zasoby, ale funguji dodnes.

Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim.

T.H.

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..