Archiv Včelařské konference

Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů[1][2]:

* Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
* Vespa crabro vexator Harris, 1776;
* Vespa crabro germana Christ, 1791;
* Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
* Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
* Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
* Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
* Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
* Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
* Vespa crabro chinensis Birula, 1925.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 12:48:53
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Ob?? srn?
> > Datum: 15.2.2010 09:56:50
> > ----------------------------------------
> >
> > > Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> > > zemi.
> > > Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> > > pohadkovy.
> > > J.B.
> >
> > jj, vcela domaci me pobavila :-))
> >
> > nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v
> praci
> > ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.
> >
> > Diky
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe), opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat.
Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl, každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji vyzkouším letos.

Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost. Podle mě nepůjde jen o "zahřátí úlu" aleomezení kolísání jarních teplot, kdy je ve dne 15 C a v noci okolo 0 C.

"Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat. "

Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené. NEPONÁHĽAŤ nič neutečie. Nechať vystavať medzistienky novej mieri a potom prerezať jeden rámik z plodom do nového nádstavku a až potom tam dať matku. Alebo preleták na nový úľ z matkou, ale zas pre istotu tam prerezať jeden rámik plodu a v starom postupne nechať vyliahnuť plod a občas odtade omiesť trochu včiel do preletáka, až starý úľ bude prázdny.

Zdravím p.Stonjek, ne, ne RM sem prosím netahejte. Stránky př. Linharta jsem sice navštívil, a s jeho závěry u divoce žijících včel jsem se ztotožnil, poněvadž jsem zjistil vesměs totéž. Jeho nějaké myšlenky stojí k zamyšlení. Jeho metoda není špatná, říkám to na rovinu. Víte ze Včelařství, že já včelařím o něco jinak. Je nutné, aby včelaři bádali, Edison vynalezl žárovku také náhodou. Přeji mu a vám všem ostatním, pokud na nějakém výzkumu pracujete, aby se vám vydařil.
Nikdy bych si nedovolil něco opsat, snažím se sám a sebevzděláváním jdu dopředu, jak stojí v článku. Máte pravdu že včely upřednostní tmavé dílo k zimování. Pokud jim ale vystrojím plodiště ze samých mezistěn, či panenského díla, budou sice na chladnějším, ale je neohrožujícím díle na zimování, navíc bez kontaminace, nebo jejím minimem spor nemocí na tomto díle. Měl jsem možnost posoudit rozvoj včelstev na jaře jak na starém, tak na panenském díle z podletí předchozího roku. Výsledek je v mém článku. Psal jsem o sporách nemocí.... Zdraví P.S

Zdravím Ali,
Já mám všechny zateplené palubkové, 2 cm polys. Jsou trochu těžší, než neuteplené. Tvrdí se, že je tam v těch neuteplených o chlup vyšší spotřeba, ale jestli je to pravda? Včely pokud jsou vystaveny v úlech na přímém slunci, v zateplených úlech nemají u mě problém s přehřátím, mám kolem sebe jen zatím 5 metrové borovice. Včely si i v neutepleném úle dokážou přitopit, takže si myslím, že je to jedno. Já chci ještě vyzkoušet neuteplené nástavky, tak uvidíme ty rozdíly, pokud nějaké budou. Každopádně s uteplenými úly jsem spokojen. Zdraví P.S

Pannu mužeš poskvrnít lejnem ale dokud ji nezbavíš panenství bude stále panna.
J.B.

Zateplení úlů je na nic celou zimu, léto, podzim ale v jaru je velmi důležité. Nevím jak bych tolépe stručně vyjádřil
J.B.

Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.

Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.

Já je posílám dětem do Somálska. Co s ním, zbavím se zavíčkovaného plodu a varoa, o to mi jde,. Právě proto aby zůstal tento organismus živý, je zbavuji plodu, zbavím je varoa a panenským dílem nahradím to staré.
Protože mi tato metoda vyhovuje, budu tak činit dále. Pokud mám silná včelstva, metody na panenské dílo se bát nemusím. No a v vo tom to jéé. My dva se v této otázce určitě neshodneme. Zdraví P.S

Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
-----------------------------------------------------------
Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?

Vykupuje jen trubčinu a divokou stavbu ne roztavený vosk

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
> Datum: 15.2.2010 20:30:04
> ----------------------------------------
> Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
> vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
> Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
> -----------------------------------------------------------
> Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?
>
>
>

Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 15:08:41
> ----------------------------------------
> Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví
> následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je
> třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s
> otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí
> utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe),
> opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve
> stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
> Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m.
> mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do
> něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém
> nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a
> zlikvidovat.
> Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl,
> každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji
> vyzkouším letos.
>
>
>

Kolik si myslíš že v březnu je toho plodu ve včelách Jsou to tak 3 plásty zaplodované u prostřed to hravě vyříznu a nacpu do jiných rámků Mětší problém jsou právě ty zásoby to je jeden zapatlaný jako praseVyřezané plásty v novém rámku jsou v horním nástavku a dolní již vystrojiím jen mezistěnami a je to úplně stejné jako když zimuješ ve dvou nástavcích Plodování je nahoře a zásoby matku stláčí na nové dílo dolů.
co je na tom divného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 19:36:03
> ----------------------------------------
> Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.
>
> Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
> Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
> Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.
>
>
>

"Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené."
Nevyzkoušel jsem - také jsem to napsal.
Když jse začínal včelařit, v univerzálech s mřížkou, matky využily každou příležitost dostat se do medníku a zaklást co nejvíc buněk - klidně hned po rozšíření, tedy na souše. Podle Vaší zkušenosti bych metodu upravil - mřížku nedávat hned, ale třeba za týden, kdy se do nového nástavku matka přesune možná i sama. Do řezání plodových plástů se mi nechce, proto hledám jiné cesty.

To je už zaujímavá cena. Môže výrobca poskytnúť aj doklad, ktorý uznajú kontrolné ekologické agentúry ? Môžete zverejniť kontakt na výrobcu ?
Ďakujem
albert.gross900/=/gmail.com

"Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan"
Nevím přesně jak vypadá, ale pokud je to skříňka typu budečák, měla by jít udělat do stropu díra a na to posadit nástavek.
Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů. Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
http://www.n-vcelari.cz/old_web/
Tonda
>Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Zdravím vás, nechť to skusí podle mého návodu ve Včelařství, nebo na jaře jen na mezistěny přesypat. Pokud je na hranici pásma MVP, jak píše, měl by být k 100% obměně plodiště tvrdý a nekompromisní. Zdraví P.S

Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude více typů.

Jenže přechod z z jednoho dělitelného úlu na jiný i když jinémíry je hračka ale mujde o přecod z almárky s úzko vysokým rámkem .

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 22:52:46
> ----------------------------------------
> Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů.
> Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na
> něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů
> už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka
> je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco
> delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala
> nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na
> nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím
> byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a
> hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
> http://www.n-vcelari.cz/old_web/
> Tonda
> >Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného
> dělal, uvítám jeho zkušenosti.
>
>
>

Pak je to genstrug ve švarcově úpravě. a oto je to jednodušší. Postav nový nástavek nahoru a matka tam přejde velmi rychle sama.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 00:09:50
> ----------------------------------------
> Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup
> zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude
> více typů.
>
>
>

Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný med a včelařské nadšení upadá.

Nesmysl
Překládal jsem včelstva v různou dobu jejich vývoje Jediný pozorovatelný rozdíl bylo množství práce vynaložené na ttuto činnost a proto navrhuji jaro kdy je v úlu málo plástů nebo norské zimování Které zaručuje navýš podstatné ozdravení. V obou případech pak málo vynaložené práce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 16.2.2010 09:07:58
> ----------------------------------------
> Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat
> včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí
> kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu
> krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní
> vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný
> med a včelařské nadšení upadá.
>
>
>

"Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby."
Takhle by to šlo udělat taky. Někdy v dubnu, když bude 3 - 5 plástů plodu a když je potom pár dnů hodně teplo a slunečné počasí, aby si včely za příznivých podmínek zvykly a plásty poničené přeřezáním dobře opravily. Nové rámky dopředu doplnit z prázdných zásobních plástů voštím, aby stačilo po otevření úlu plásty s plodem a se zásobami jen ze starých vyřezat a do nových vložit a omotat provázkem nebo drátkem a byly celé hotové plné plásty nového rozměru. Udělat takhle prostor o velikosti jednoho nástavku 39 x 24 nebo pokud se jedná o nízké nástavky, tak dva nástavky, to znamená tam předělat plod a nějaké zásoby na 10 - 20 rámků. Na to položit další prázdný nástavek a ten provizorně silně uteplit, polystyrenem, naplnit aspoň 15 cm vrstvou třeba hadry nebo pytlíky sena nebo slámy, zmačkaných novin a papírů a podobně, prostě co je k dispozici. Dole podstavit nástavek s zásobními plásty už nové rámkové míry, buď hned nebo po pár dnech, až se včely po šoku z přeřezání vzpamatují, já bych podstavoval po pár dnech, protože vůně cizích plástů by první dny ztěžovala návrat létavkám.
Takhle v dubnu jsou včely hodně tvárné, dají se s nimi za vhodného teplého počasí dělat psí kusy, jako je to vyřezávání plástů a nerozdivočí se. Obvykle.....
Před starý úl bych o takových 14 dní dříve připnul kryt z nějakého hodně sytou barvou namalovaného papundeklu, aby se včely orientovaly podle něho a ne podle vzhledu úlu, ten bych tam přirozeně nechal i po záměně úlu.
Takže by se vyhodil starý úl se včelstvem, na místo hodil nový, přehodil papundekel, potom by se vzaly ze starého úlu 2 - 3 plásty z kraje se zásobami, včely z nich otřepaly ještě do starého úlu, voští přeřezalo do nových plástů a vložilo k jednomu kraji do nového úlu. Pak by se ze starého úlu postupně vytáhlo těch 3 - 5 plástů s plodem, včely už otřepaly na plásty v novém úlu, voští s plodem přeřezalo do nových plástů a vložilo do nového úlu jako plodové hnízdo. Nakonec by se chybějící plásty na druhé straně nového úlu doplnily dalšími přeřezanými plásty se zásobami, dokud nástavek nebude plný. Pak by se všechny zbylé plásty ze starého úlu otřepaly od včel do nového úlu a uložily, starý úl vymetl od včel a zavřel.
Pozornost je nutné věnovat matce, nejlepší je, jak se zahlídne, ji vychytit do klícky a dát do nového úlu na přeřezané plásty s plodem, až budou v novém úlu a už se s nimi nebude hýbat, sníží se tak riziko přimáčknutí nebo zaběhnutí matky do nějakého studeného rohu, kde uhyne. Pokud se matka nezahlédne, je třeba spoléhat na náhodu, že se matce nic při přeřezání plástů nestalo.
Zavřený úl se pak nechá v klidu a sleduje se, jak se rozlétané létavky orientují do nového úlu podle papundeklu a podle vůně včelstva a matky. Pokud se něco stalo, zamáčkla matka atd, nebudou se do původního včelstva vracet, ale naopak, létavky budou z nového úlu naopak odlétávat a vžebrávat se do okolních úlů.

Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,
-----------------------------

Začínal jsme v almárkách a dlouho jsme tu poslední měl. Až o melecitoze 2002/2003 mi to včeltvo odešlo. ALe jen co budu mít čas, tak si je osadím.

Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel.

Když si pak porovnáš, jak a co dělají včely v úplně rozdílných úlech, získáš větší rozhled.

Vyměnil bych v nich dílo - to se dá za jeden rok u tak malých a vysokých úlů a trochu je očistil a chodil bych se kochat.
Na rozdíl od nástavkových bude potřeba zásahů a užiješ si to.
Naopak do nástvakových lez co nejmíň a poslouchej co ti v nich říkají včely.
Moje mi říkají:"Neser se do nás, debile! Na rozdíl od tebe to umíme.".
:-)

Karel

"Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost."
Význam má podle mně jen doteplení stropu, protože pokud tam je místo, stačí tam jen přidat uteplovací materiál. Doteplení stěn je velice pracné, obvykle nevzhledné a citlivé na vítr a šikmý déšť. Kromě případů, kdy včelař má dvě včelstva na zahradě a hraje si s nimi bez ohledu na spotřebovaný čas je doteplení stěn absolutně nerentabilní.
Rentabilní je tak maximálně utěsnění dosedacích ploch nástavků a podobných míst,pokud nedoléhají....

"Ještě zapomínáte na jednu maličkost že se velká část těch akaricidů a jiných látek se také vylouhuje do té vody vekteré to rozvařujete."
Nedá se takhle vůbec tvrdit. Záleží na poměru, jak je látka rozpustná ve vosku a jak je rozpustná ve vodě. A potom na poměru množství vosku a vody. Teprve z toho se dostane takzvaný rozdělovací činitel, který určí, kolik látky bude v ustáleném stavu ve vosku a kolik jí bude ve vodě. Pyrethroidy jako fluvalinat a acrinathrin jsou obecně látky hodně rozpustné v tucích, ale málo rozpustné ve vodě a dá se čekat, že podobné to bude s rezidui. Potom může být klidně kilo horkého vosku promyto 100 litry vařící vody a stejně většina reziduí zůstane ve vosku. Aby to nebylo tak jednoduché, jak říká teorie, ve voští je kromě vosku spousta různých pevných nečistot různého chemického složení a některá z nich mohou ty rezidua do sebe ve zvýšené míře absorbovat, takže jich významná část může zůstat v odpadu. Stejně jako by mohla být významná možnost čištění vosku od reziduí přídavkem nějakého absorbentu, třeba namátkou aktivního uhlí.... A aby to nebylo pořád takhle jednoduché, rezidua, které se vymyjí do vodného prostředí, mohou podléhat podstatně rychlejšímu rozkladu, protože vodné prostředí je už z principu jako prostředí silně polární a velice prostupné pro spoustu silně reagujících látek velice reaktivní na rozdíl od prostředí včelího vosku. Takže v případě dlouhodobého kontaktu vosku s vodou nebo vlhkostí může docházet k rozkladu reziduí v té vlhkosti a potom k postupnému stálému transportu reziduí z vosku do vodné fáze...
Takže když to shrnu, nakonec Vím, že nic nevím. A dokud někdo neprovede v tom smyslu příslušné pokusy a analýzy, stále se nebude vědět nic, jen se bude odhadovat....

"Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel. "

Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám včely ve dvou.
Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční chov včelstev, zatím ještě nevím.

Tak o tom poznání máš naprostou pravdu a někdy si myslím, že by si to měl každý zkusit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 10:49:24
> ----------------------------------------
> "Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat
> matky, a je to velmi pěkná hračka.
>
> Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové
> úly.
> Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než
> jsme na ně přešel. "
>
> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
> Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
> Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční
> chov včelstev, zatím ještě nevím.
>
>
>

> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.>

Uf ...

Jelikoz jsem parkrat jel na krev a uz jsem nemel kuli chovu dalsi nastavky tak jsem take osadil ne zadovaky ale universaly, cili pristup horem i zadem cili dle me lepsi ul nez zadovak...
Vzdy jsem si pak rikal co jsem to za vola a ze uz to nikdy neudelam (loni jsem se vylecil myslim definitivne)... Akorat jsou s tim problemy jak pak takove vcelstvo zuzitkovat. Veme to trikrat vic casu a premysleni jak to udelam nez kdyz je oddelek v nastavku. A tohle nikdo neokeca pokud se zrovna nerozhodl pro poznavani produkcniho vcelstva v zadem pristupnem dvouprostoru.

Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur) a mas zadovak na teplou stavbu a cesnem v ocku (nebo muzes mit cesinko v mezidnu a pak treba i studenou st.) a muzes rozsirovat po ramku a hrat si s nim tak jak se to dela v zadovaku akorat ze nemas okenko vzadu ale mas folii zhora.


T.H.

Když už jsem u tohoto tematu...
Do výzkumáku musíš posílat tento vosk ve formě vyřezaného
díla.To znamená když rámek vyřízneš,zmačkneš ho na slabou placku,a ty pak rovnáš na sebe.TO se pak posílá k prodeji.
V.Ú.to prohlíží po jednom,nebo po více kusech to přesně nevím.Ale proti svělu se to dá určit.
Mám 12 včelstev a každý rok mě vystaví 4kg tohoto díla.
Jinak nechávám u všech včelstev 2r trubčiny zavíčkovat a
potom vyřežu jako past na V.D. V.Š.přeje hezký den.

"Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur)"
No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" . Klidně vezmu třeba jenom jeden rámek s plodem a včelami a jeden rámek jako krycí, hodím je tam, přirazím zadní okýnko a zůžím česno na jednu včelu a mám hotovo. Je to úplně totéž jako oddělkový úlek s dvěma rámky nebo nástavek se dnem a víkem a všelijakými složitými dalšími přepážkami, což jsou všechno "bazmeky" které se musí předem pečlivě připravit a mimo použití na rozdíl od zadováku kdesi skladovat.
Rozdíl je taky v tom, že když se matka oplodní, začne klást a oddělek se začne rozrůstat, u zadováku prostě jen kouknu přes okýnko, kolik je tam včel a v případě potřeby přidám rámek nebo později klidně i mezistěnu. Až do plného počtu rámků - 12 u běžných zadováků, 14 nebo možná i 16 u těch novějších vylepšených. Zatímco z oddělkového úlku je musím přeložit, což je pro ně šok, protože najednou místo na 2 - 3 plástech 39x24 jsou v celém jednom velkém nástavku a v případě přepážky musím minimálně při každé prohlídce je rozebrat a podle potřeby přepážku posunout, což v případě menší přesnosti nemusí být úplně jednoduché.
Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák několikanásobně nevýhodnější.

A aby se to nepletlo, tak letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky. Láká mně udělat matku s podstatně menší spotřebou včel a plástů než je v oddělcích.

Zítra se opět koná další z pražských setkání



Kdo tam můžete, nenechte si to ujít...

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
------------------------------------------------------------
Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Môže to byť aj vec osobného názoru, ja si myslím, že to môže byť aj inak, každý máme svoj uhol pohľadu. Ja trochu iný ako priateľ Josef, to ešte neznamená, že moja pravda je neotrasiteľná.
Každá matka svoj daný genetický potenciál, ktorý nemôže už byť ovplyvnený včelami v plemenáči (viac včiel) alebo oplodniačikoch (menej včiel). Vývoj matky po pridaní do plemenáča či oplodniačika je už ukončený a mladá matka už čaká len na oplodnenie trúdmi, na ktorom sa včely v oboch prípadoch nezúčastňujú, matke robia len stafáž a čakajú na materskú látku. Návrat M s oplodňovacieho preletu medzi včely a prechod spermií s pošvy do spermatéky matky sa deje znovu bez účasti včiel, v tom čase matka sa nakŕmi aj sama, stačí je aj samotné glycidy, kúrmnou kašičkou ju začnú kŕmiť len po ukončení oplodňovacieho aktu. Tým sa celý proces dospievania mladej M ukončí a nasleduje kladenie vajíčok, matka kladie vajíčka podľa potreby, vo väčšom včelstve viac, v menšom menej, ale ak túto M preložíme do produkčného včelstva, začne uplatňovať svoje schopnosti a danosti získané geneticky (svoj pôvod a potenciál v osvedčenom včelstve) a svoju biologickú danosť (počet vaječných rúročiek a robustnosť) ošetrovaním včelami v čase po prelarvovaní, ale ak je včiel aj niekoľko tisíc, kvalitu matky už neovplyvnia.
Ja osobne som nikdy nepozoroval nejaký rozdiel medzi M doošetrovanými v vo väčších včelstvách npr. v plemenáčoch a matkami doošetrovanými v minioplodniačikoch. Ale ako som povedal, dvaja včelári sa len málokedy dohodnú ne jednotnom výklade svojich skúseností. Samozrejme jedným, aj keď rozšíreným komentárom, sa nedá problematika poriadne osvetliť a tým ani dokázať svoju neomylnosť.

Mám stejnou zkušenost a taky mi to vrtá hlavou, bývaly jich mraky a letos nic ... škoda, jsou nádherné ...
Klidný den. Jiří


Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

>No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" .

> Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák
> několikanásobně nevýhodnější.


No to s prave pletes. Prave ze musis vymyslet a bohuzel nemuzes nic nikam "hazet" a to je ten problem zadovaku - ne hned ale pak kdyz chces oddelek zuzitkovat. Mlatime prazdnou slamu, nastesti u me v pracovni dobe...

Je to presne jak popsal tusim p. Stonjek, krmeni neni jen sehnani cukru za 10,9 dneska v akci v kaufaci ale vse co stim souvisi, nebo-li retez je tak silny jak silny je jeho nejslabsi clanek... A kdyz pak v podleti nastane otazka Kam s nim? tak najednou musis premyslet co s tim oddelkem v zadovaku udelas. Prendam ho ted (krmeni, loupeze) napodzim nebo ho prendam az na jare a nebo se na to vykaslu.... V nastavku to v nejhorsim pouze spojis a to kdykoliv te napadne, potrebujes 10 minut...

Je to cele o case ktery bud mas nebo nemas a hlavne o chuti delat zbytecne veci. Posledni dobou nemam ani jedno.

T.H.

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
> ------------------------------------------------------------
> Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají
> velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky
> ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
> JK

Rika se to, ale vyzkouset si tuto hracku neni spatne, je to take dobra skola.

A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva.

A navic vlastne pak take zustavaji diskuse tech kdo to nevyzkouseli o vcelotesnosti a hlavne o feromonotesnosti mezi sekcemi :-))

Proc to vlastne pisu :-)

Hezky den
T.H.

U mě je to stejné. Krmítko hlídají kosáci, kteří se zabydleli na třešni - to je v létě výhoda, protože jeden pár sezobe míň než celé hejno. Vrabci se zase naučili konzumovat koule. Víc opeřenců u krmítek není vidět.

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Zase tu řešíte problémy tak nějak odprostřed. Chov matek ale je od A do Z. Přiznám se že oplodňáčky jsem rozdal, sekce spálil a děkuji nechci. V oplodňáčkách číhají dvě nebezpečí. První jsou vysoké ztráty při oplozování a za druhé i když mätky jsou na nosemu odolnější u jejích včel je to běžná nemoc. Navíc z oplodňáčku musíte nějak matku přidat a to většinou klíckou a začnou další problémy. Doporučuji si přečíst zajímavý článek o ztrátovosti při chovu matek od maďarského včelmistra Zoltána Faluby, který i když je to hodně dlouho, způsobil svého času u chovatelů slušný rozruch. Prostě ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody. Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Jinak i já pozoruji, že na krmítkách žádný velký cvrkot není. Nejsou sýkorky a nějak záhadně zmizely straky, kterých vloni bylo hodně. Prostě příroda, každý rok je jiný. Zdraví R. Stonjek

No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

DObrý den, p. Stonjek, souhlasím s vámi, navíc ještě v plemenáči poznáte, jak se matka chová, jak klade, jak se chovají včely, jak oddělek sílí, jaké jsou vlastnosti včel, bodavost, stavební pud-stavba mezistěn atd
Zdraví P.S

U nás spousty sýkorek (někdy i přes 20), ale jenom koňadry. Sem tam 2-3 vrabci a pak už nic. Žádní kosi, hýli, zvonci, brhlíci. Strak v okolí hodně. Ty se všude nadměrně přemnožily a jistě decimují populce zpěvného ptactva. Škoda.
Zdraví Kornienková
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jantar <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: S?kory
> Datum: 17.2.2010 09:04:35
> ----------------------------------------
> Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a
> čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky
> sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3
> modřinky----ty       u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky
> a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli
> je právě k nám nepřilákám....je to boj..
>
>
>

Prostě
> ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody.
> Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a
> spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Zdraví R. Stonjek
>

Pane Stonjek mate tedy plemenace s oddelitelnym dnem, na kolik ramku? A pochopil jsem spravne ze jimi menite matky? Polozite na nastavek produkcniho a zbytek nastavku zakrejete?

Takto by se mi to libilo, protoze jinak zas musite premyslet jak plemenac zuzitkujete - cili prendat do nastavku nebo je zimovat ve vice plemenacovych N a prendat na jare.

Sekce maji sve uskali ale i tak si myslim, ze pro zacatecnika na vyzkouseni chovu matek nejjednodussi zpusob, bez velkych nakladu na vybaveni, vim ze plemenac se musi hodit kazdemu ale vysvetlujte jim to :-)
V sekcich je problem kdyz se dari, protoze pak se dve vcelstva museji rozendat a to je pak problem se zaletanym osazenstvem. Pokud je lze odvezt jinam problem je mensi. Pokud se nedari tak se vytahnou prepazky a je to.

T.H.

ZU Praha valna hromada Poprve predlozeno ke schvaleni kolik z ceny cukru pripadne fondum,ze 100kg cukru=15Kc. Prazska zupa chce svymi navrhy diktovat ostatnim,Gotwald apeloval na ostatni aby projevy prazske zupy byly znemozneny. Zprava o Medokomisi vic zamlzuje nez informuje: ZU vynalozilo kolik?Svaz 140000 Kc. Pozadavek aby se o med take z jinych oblasti republiky starala?.Prosperita Medokomise za cenu dovozu lacineho slovenskeho ,podkarpatskeho medu na ukor ceny vykupu jsou pro prazske vcelare zcela neprimerene. O.Brenner zvolen za clena predsednictva vetsinou hlasu.Ze 419 hlasovalo 290.Proti bylo agitovano,vyhrozovano,mluveno o skudci.

ZU Brno valna hromada ve Zline...pripis F.Adamce aby zrizena komise pro stavbu spol.domu,zachovani mimoradnych prispevku z cukru a zrizeni fondu.Soudek a Calabek referuje o smirovackach(spolek-ZU Brno)v Praze ktere se neuskutecniliy.Zprava revisoru uctu Kudlicka a Hrudy.Kudlicka nebyl povolan jako nahradnik a proto se vezmou v uvahu od Hrudy.(Jihlavsky spolek vyloucil p.Hrudy)

ZU Brno Stanovy byly schvaleny komisi,nesmi se na nich nic meniti poze zmeny narizene uradem.K.Hruda zada za vylohy pravnika u soudu 800Kc. Spolek Brno zada aby jim byla dana rozhodnuti valne hromady .A.Horcica odvolavaje se zakona o ochrane cti zada uverejneni zapisu valne hromady
Spolek Brno mimoradna valna hromada.Zprava z val.hromady ZU o vylouceni spolku, Usneseno aby se predeslo rozkolu,zaplatit diferenci za cenu cukru r.1933.Tim zustane brnensky spolek ve svazku se ZU.Doufejme ze se vzajemny pratelsky vztah zase utvori.

SVAZ Sjezd v Karvine koslave 30let trvani ZU ve Slezsku. Navrh kandidatky po delsi debate souhlasi vsichni.Nic nemenit. Navrh Ferdinanda k verifikovani protokolu aby nebyl cten byl schvalen.(dr.Soudek: manifestacni schuze-nejmene vhodna pro sjezdove konani)

Vseslovansky vcelarsky kongres v Belehrade. clanek O.Brennera :
..do nedele si nas nikdo nevsimal.Nemile dotceni uplnym nezajmem o ucastniky kongresu. SVAZ Jugoslavskych Vcelarskych Druzstev v cele s Dordevicem poradajici kongres. ma oposici:
SVAZ Vcelarskych Zadruh v Jugoslavii v cele Dimitrivicem...ktery pozval p.Brennera i s choti na caj do sveho domu.Vancura sel z pozvankou za predsedou Kongresu co tomu rika? Bylo dutklive doporuceno,nejiti nikam. Ihned vyvinuta akce,aby se pozvani odmitlo.Za vsechny napsalo se hromadne odreknuti a vydan zakaz caje se zucastniti.Zajimave ze pred domem stala varta z Kongresu a vracela ucastniky.Prosel Brenner a Racek.Uvitani bylo srdecne,projevili radost.Cesti delegati navstivili peodejnu-ZADRUH- a zcela pochopitelne se zajimali o ucelnou organisaci odbytu medu

Praha Zupni medovi duvernici najemce Medokomise p.Cermak si stezuje na spatne obchody.Do podniku uz dal cele veno svych deti a kdo mu to vrati ? zamestnanci mu kradli,proto je nucen vesti podnik cleny sve rodiny.Dalsimi skudci jsou clanky o medovem trhu.Navrhuje aby autor byl stihan soudne a vyloucen z org.vcelarske.

ZU Brno Calabek zada aby konecne bylo provedeno vylouceni brnenskeho spolku-12hlasu pro,2hlasy proti vylouceni.Brnrskemu spolku se povolije jeste 14dnu.Brnesky spolek zada sdeleni,zda vsecky spolky budou nuceny prijati nove stanovy ?

ZU Praha projednan clanek O.Brennera o Belehradu.Jednohlasne odmita a odsuzuje jak obsah,tak i zpusob.Vybor vyslovil politovani ze porusil kazen potrebnou v nasem organisacnim zivote.
Hospodar Brenner objevil opis smlouvy Cermaka a jeho spolecnice Kulmanovou,v niz jest jejich soukromy podnik-MEDOKOM- oznacen -MEDOKOMISE ZU Praha-To bude mit za nasledek placeni jejich soukromych dluhu ZU Praha.podepsany tajemnikem Vyletou 12.7.1934 a nikomu se nezminil !

Kdysi jsem měl jednu sýkorku ochočenou, lítala si pro krmení takměř z ruky v létě i v zimě (semínka, sekané oříšky, slyšela na jméno Pepík ...). Tedy setrvala, nemigrovala, asi jsme spolu měli "osudovou" vazbu :-). Někde jsem četl, že nemigrují všechny. Nicméně: jakkoli mohou škodit i našim včelám, vše mnohonásobně vrátí jakožto jistá zdravotní policie hledáním larev, červíků a housenek rozličných druhů, jichž dokážou konsumovat neuvěřitelné množství. Proto mi letos bylo po nich docela smutno. Ale dnes ráno se objevily! (Dolní Mže, dle některých Berounka).
Sejkorkám zdar!
Jiří


Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita, proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe. Zdraví R. S.

U nás na Chrudimsku asi 350 m n.m. je sýkorek taky dost. Spíš vrabců je méně. Normální obilí moc neubývá.
Tonda

>No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

"A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva."
No, já vyhážu z starého zadováku skladované plásty nebo jiné skladované věci, vyčistím a můžu dávat plásty coby oddělek. A když si dám trochu práci s těsnou přepážkou místo mřížky mezi plodištěm a medníkem, mám z jednoho zadováku dva oddělky. A taky je rozdíl přendávat 2 - 3 plásty z oddělkového úlku nebo sekce do celého jednoho nástavku, kde i když počkám, dokud není oddělek na třech plástech doslova přeplněn včelami a matka už nemá kde klást, stejně po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku. Když to udělám šetrně a nástavek hned potom odvezu na jiné stanoviště, zůstane mi tam i většina létavek. Potom stačí za pár dnů podstavit jen další nástavek s plásty a při dostatku sladiny je za další 2 - 4 týdny v podstatě plnohodnostné včelstvo.
Co se týká oplodňáčků použil jsem nevhodný termín. Neuvědomil jsem si, že oplodňáček znamená přidání matečníku před vylíhnutím, viděl jsem jen znatelně menší spotřebu včel. To, co se chystám vyzkoušek, bude tedy minioddělek, kde se pro výrobu matky použije jen poměrně malý výřez voští s plodem a k tomu odpovídající množství včel, ne celý nebo celé plásty s plodem plně obsazené včelami.

Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel. Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)

Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko - hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.

Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...

T.H.

> Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> R. S.
>
>
>

No, já jsem měl trochu černé svědomí, protože letos jsem se dost vykašlal na krmení, jen nějaké lojové koule z zbylého loňského zrní a sádla, a ptáci mně na rozdíl od předchozích let na zahradě dost vymizeli. Sem tam nějaký asi kos, pár sýkorek nebo velikostí podobných ptáčků, neměl jsem možnost je dobře prohlídnout. Kosové jsou u nás asi přemnoženi a nedávají si moc pozor, protože jsou nejčastější úlovky predátorů, soudě podle peříček na sněhu. Na podzim dokonce mně na zahradě ulovil kosa jakýsi dravec, snad jestřáb? . Bouchlo to do okna, za kterým píšu na PC a když jsem vyhlédl, 3 metry od okna na zemi dravec trhal kosa... Když jsem vyšel ven, tak s ním odletěl...
Zajímaly by mě recepty na lojové koule. Já do nich dávám zob pro hmyzožravé ptáky, to doplňuji tím, co dům dá, slunečnicí, mákem, obilnými vločkami, pšeničným šrotem, případně i v přírodě nasbíranými semeny. "Lůj" míchám z vyškvařeného vepřového tuku ( je levný a přírodní), levného stolního oleje ( je nejlevnější a v mrazech ve směsi i tuhne) a stoprocentním ztuženým pokrmovým tukem, ten při vyšších teplotách dodává "loji" tuhost. Jako celek to vychází poměrně levně a přitom účel to plní. Směs naleju do plastových kelímků, nechávám ztuhnout, vyklopím a v síťkách zavěšuji na stromy.

hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel...
---------------------------
Se styrodurem mám velmi špatné zkušenosti.Co nerozežrali vigorky,to v zimě rozklovali ptáci a všude jen hromada bordela.Styrodur už nechci ani vidět. Musím,ale taky říct že nepoužívám žádnou povrchovou úpravu styroduru.
Zdraví Pepek

>po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku.<
------------------------------------------------------------
Mám tuto zkušenost a dávám ji do placu:
Po veškerém dlouholetém laborování s oplodňáčky, sekcemi a plemenáči, nyní používám styrodurové plemenáče na 5 rámků. S těmi potom zacházím jako s nástavky a rozšiřuji na 10 až 15 rámků nad sebou. Co nezužitkuji v létě nebo na podzim, ponechám do jara kdy tato včelstvíčka přijdou vhod mě i kamarádům. S vykusováním styroduru nemám problém. Čím hustější (těžší) Styrodur, tím méně chti na vykusování. Používám nátěr Eternexem a uvnitř i rozpuštěným voskem.

Ještě poznámku: Dříve, před Styrodurem, jsem taková včelstvíčka zimoval v jednom nástavku nad mateří mřížkou. O tom jsem psal již v předloňském roce. Je to však zbytečné. Ve styrodurových nástavkových úlcích dokáží přežít bez újmy i letošní zimu a jsou v případě potřeby mobilnější. Za Styrodur ve včelařství uděluji tvůrcům "Nobelovu cenu" ;o).
JK

Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly insiminované

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 12:18:31
> ----------------------------------------
> Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel.
> Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi
> malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju
> odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)
>
> Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko -
> hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime
> jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na
> dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne
> od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.
>
> Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu
> a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou
> velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky
> problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu
> dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro
> nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...
>
> T.H.
>
> > Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> > spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> > zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> > na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> > rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> > zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> > porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> > proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> > vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> > vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> > R. S.
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník. Díky

> Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak
> zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> insiminované
>
> pepan

Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.

Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.

T.H.

F1 je jen na jedno použití nebo je nutné ji negativním výběrem ustálit. získáš tak vlastní linii podle svých představ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 14:35:36
> ----------------------------------------
> > Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1
> tak
> > zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> > insiminované
> >
> > pepan
>
> Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o
> tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.
>
> Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.
>
> T.H.
>
>
>

"Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník."

Teď není doba pro zásah do včel, včely budou mít hodně plné výkalové váčky a je riziko, že zásah spustí kálení v úlu až kolaps. Je vhodnější s jakýmkoliv zásahem počkat až po prvním proletu a vyprášení včel. Ale i tak to bude zbytečné, dokud včely někdy v březnu nezačnou více plodovat. Může to být i škodlivé, pokud se teď uteplí , podnítí to včely k většímu plodování a později, pokud se zase ochladí a přijdou mrazy, přijde větší plodování včelám draho.
Otázka je, co znamená "shora neuteploval" Pokud to znamená aspoň 1 - 2 cm filcu nebo polystyrenu, hadrů, papírové vlnité lepenky atd, je to v pořádku a v březnu je vhodné uteplení zvětšit na 5 - 10 cm. Pokud to jen 3 milimetry sololitu nepo podobné, včely dostaly přes zimu zabrat, doporučil bych přece jen okamžité dodatečné zateplení.
Ale spíš důležitější než vyřešit teplo je při jarním plodování vyřešit vlhkost. Uvnitř úlu by se měla trochu srážet, aby včely pro ni nemusely ven, ale zas ne moc, aby toho v úlu moc neplesnivělo. Je to kombinace igelitové fólie na strůpku nebo pro vlhkost propustného strůpku třeba z toho filcu plus kombinace zavřeného nebo otevřeného očka plus volné nebo zakryté síto ve dnu, to je třeba časem doladit na konkrétní úl a podmínky.

No já píšu pouze to, co mám vyzkoušeno a tudíž to pak mohu v nějaké následující diskuzi ustát. Jelikož s plemenáči s odělitelným dnem nemám zkušenosti, opravdu nevím. Rozšiřovací nástavky ala Pepa K. si chci vyrobit už řadu let, ale není čas. Styrodur je lepší než polystyren, ale stojí li vám na zemi v trávě, což je nejlepší prevence proti vyloupení, žerou ho i když méně včely zevnitř a zřejmě mravenci zvenčí. Takže plemenáč je po cca 5 letech zralý na menší opravy. Epoxy z pilinami a vyžraniny se vylejí a je to. Samozřejmě styrodurové polonástavky si umím představit, mám jich cca 10 na zkoušku ale nelíbí se mi, jsou příliš zranitelné. Samozřejmě nástavky mají dolní a horní dřevěný rám a jsou napuštěné nátěrem. Navíc si stále myslím, že hladové lesní ptactvo a mravenečkové se na nich rychle podepíší.To s timi TV je normální jev, nově přidaná matka zaklade pár plástů včelky ji zlikvidují a na jejím plodu založí matečníky. Takže přes všechnu péči kterou chovu věnujeme produkujeme ne malé % zmetků a přitom to na těch matkách vůbec není vidět.Naproti tomu matky z nouzových a rojových matečníků tyto problémy nemají. Rovněž i matky založené na očkách vyřezaných z plástů jsou na tom daleko lépe, ostatně staré články ve včelařské literatuře to jenom potvrzují. Takže co s tím??? No to bych také rád věděl!!! Zdraví R. Stonjek

Pro úspěšné naplnění semenného váčku spermiemi je přítomnost a správná péče včel nutná (ale to neznamená, že k tomu musí být přítomno několik tisíc včel)! Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. Neznám žádný relevantní argument pro toho okázalé tvrzení. Tichá výměna, ztrátovost, nekvalitní oplození… to všechno jsou záležitosti, jež mohou být ovlivněny spousty faktory, které s oplodňáčkem jako takovým nemusí mít přímou souvislou. Např. tichá výměna může souviset se špatným přidáním matky, ztrátovost se špatným rozmístěním oplodňáčků, nekvalita se špatnou konstrukcí oplodňáčků, špatným zdravotním stavem včel (nosema se sama od sebe z ničeho nic neobjeví), špatnou hygienou atd.

S pozdravem M. Václavek

PS

Před pár týdny mi v hlavě vznikl prototyp multifunkční chovatelské soustavy, sekci na běžný rámek, kterou lze uzpůsobit na přidávací klícku nebo izolátor, nebo v ní lze po oplození stávají bez komplikací odchovat matku další, či se v ní dá přechovávat záložní matka. V březnu si to vyrobím a v dubnu si s tím začnu „hrát“.

Proč jdu do takových „krkolomností“? Protože budu tvořit o polovinu méně oddělků, zato silnějších a stálejších, a protože chci mít neustále dostatek záložních matek levně „uskladněných“ pro případ potřeby, přitom zároveň pohotově a snadno přidatelných do jakéhokoliv včelstva, nezávisle na roční období.

//\/\\//

medovina

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel

Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později?
--------------------
Taky jsem tomu věřil. Pak jsem ale vyzkoušel to nebrat tak vážně a nezjistil významné rozdíly.

Strop by měl být podle mě uteplený asi jen o 20% víc jak stěny.

Polystyren - to je problém, žraly mi to myši, mravenci a těžko se to likvidovalo - tedy zničené desky.
Když někdy ulítlo víko, strašilo to někde zafoukané v lese atd.
Mám k dispozici silný karton (vlnitou lepenku) a na tu jsem přešel. Snadno se likviduje - stači zahrabat do hromady listí, a tepelně podle mě stačí.
Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě.
A v dobách, kdy jsem neměl dost vík atd., jsem měl některé včely přikryté jen plechovou šablonou na igelitu, a včely se nijak neodlišovaly v rozvoji.
Dokáží dokonale uchovat teplo v uličkách.

Viz dokončení seriálu od Ing. Holuba v posledním MV.
Na včely nemáme ani s nejlepší klimatizací. :-)

Karel

Včely "padnutú" sladinu - med alebo sirup ako aj propolis vynášajú späť
na plásty.
Veel

Zdravím, je zajímavé  číst o stavu ptactva. Škoda, že neuvádíte u jednotlivých příspěvků místo o kterém píšete. Na Hluboké nad Vlt. 425m nad m. již mnoho let ty malé ničemy krmím, ročně seberou min.50kg slunečnice, 10kg prosa a 5kg loje. V průměru. Za odměnu mám neuvěřitelné shov. Sýkorky všechny druhy, brhlíci, k jaru dlaskové, o kosácích nemluvě, ti letos sežrali snad třicet kg jablek.Objeví se i hýlové.

"Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě. "
Já jsem to sledoval podle hučení za silných mrazů. Uteplení, ty minimálně 2 centimetry filce nebo něčeho podobného na strůpku jsem zjistil tak, že při menším uteplení za silných mrazů 15-20 st C a víc včely byly subjektivně znatelně víc slyšet než ty uteplenější.

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel
-------------------------------------------------------

Z toho vyplývá, že při diskusi o čistotě mezistěn, není vhodné používat slovo „panenský“, protože bychom se nedomluvili.
Takže, chceme-li mít co nejčistší mezistěny, pak musíme získat vosk z nezaplodované trubčiny, nebo divočiny bílé barvy na stavebním rámku. Z tohoto vosku si pak nechat udělat mezistěny.
Otázkou ještě je, která metoda získávání vosku z tmavých plástů je z hlediska čistoty vosku nejlepší(ve vařáku, vyvaření ve vodě, vytavení párou, ve slunečním tavidle, apod.).

"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....

"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."

Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......

Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, prosím.

Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce genetických znaků trubce při inseminaci.
Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)
Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
J.B.

PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.

Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%

Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!

Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.

Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“

Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.

Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.

Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.

K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Chov matek
> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> ----------------------------------------
> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> prosím.
>
> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> genetických znaků trubce při inseminaci.
> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> (mulati jsou životnější.)
> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> J.B.
>
>
>

Ale je to jen myšlenka..... , ale nedomyslená a špekulatívna!

Přátelé ať je to jak chce ale já patky chovám, nikoliv pěstuji. Snad jde jen o překlep. Při opakování tohoto nesmyslu se to pak dostává do včelařského podvědomí a to je průser.
Matky se chovají a obilí se pěstuje.
Vlasta

Prý když úly stojí na paletách nebo nízko při zemi, tak med nabírá vlhkost a při vytáčení je v něm hodně vody. Má s tím někdo zkušenost? Jak vysoko by úly tedy měly stát?
Pavel K

Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
generace F2 mezi sebou, atd...
Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
populací byla k F1 připářena.
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
> Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
>> Předmět: Chov matek
>> Datum: 17.2.2010 22:51:55
>> ----------------------------------------
>> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
>> prosím.
>>
>> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
>> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
>> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
>> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
>> genetických znaků trubce při inseminaci.
>> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
>> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
>> (mulati jsou životnější.)
>> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
>> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
>> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
>> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
>> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
>> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
>> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
>> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
>> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
>> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
>> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
>> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
>> J.B.
>>
>>
>>
>>
>
>

>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK

"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.

("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)

Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?

Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.

Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.

. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K

Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.


Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.

Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!

Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.

Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se
osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn.
parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme
rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich
křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují
jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná).
Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na
mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery.
Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace
F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu
ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého
včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její
spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1
generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ...
Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ
pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou
specifika včely medonosné...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
>
> Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a
> matky které z nich chováme F1?
>
> Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou
> to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
>
> Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště
> budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k
> heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o
> další křížení .
> Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit
> matky F1 našeho křížení nebo jak?
> J.B.
>
>

My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Chov matek
> Datum: 18.2.2010 09:31:20
> ----------------------------------------
> Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
> jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
> generace F2 mezi sebou, atd...
> Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
> nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
> křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
> populací byla k F1 připářena.
> K. Čermák
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o
> příbuzenskou plemenitbu.
> > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec
> sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V
> praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se
> štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace
> bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první
> generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí
> zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze
> šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev
> vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> >> Předmět: Chov matek
> >> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> >> ----------------------------------------
> >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> >> prosím.
> >>
> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> >> genetických znaků trubce při inseminaci.
> >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> >> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> >> (mulati jsou životnější.)
> >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> >> J.B.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

nedávno to tady někdo naťuknul.
napište názory pro a proti
chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
díky

Podkrkonošské Potlachy v Papučích – PPP – v Hostinném pokračují

20. února bude opět přednášet Ing. Květoslav Čermák na téma technika chovu matek a genetika.

Začátek je tentokrát v 8:00, přednáška začíná v 8:30.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=164:20-2-podkrkonoske-potlachy-v-papuich-ppp-pokracuji&catid=36:psnv&Itemid=92

Karel

Všeobecně se uvádí do 20 včelstev 3 rámkový do 100 čtyř Osobně se přikláním k číslům 10 a 50

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 18.2.2010 16:13:29
> ----------------------------------------
> nedávno to tady někdo naťuknul.
> napište názory pro a proti
> chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
> díky
>
>
>

a to se odvozuje pouze od pořizovací ceny, nebo to má nějaké "provozní" důvody?

Pokud nejsou závažné důvody proti, tak raději čtyřrámkový, protože se do něho mnohem lépe vybírají rámky s podobnou hmotností, aby medomet nevyvážením neposkakoval. U čtyřrámku stačí vybrat dvojice, u třírámku se musí vybrat tři stejné.
Anebo medomet musí mít nějakou stabilizaci proti rozdílné motnosti rámků.

Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový.

zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika proměnnými
- kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
- jakým způsobem odvíčkujeme
- kolik máme medníkových plástů přimedobraní
na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k příjemnému ulehčení práce

Dobrý večer. Pročítám příspěvky na medomet. Chtěl bych se zeptat zkušených včelařů, jak a kdy se dá získat nějaká dotace na medomet. / Jen vím, že náš kraj Vysočina, včelaře nepodporuje/ Děkuji , R.T.

zdravím, zrovna se tím také zabývám.
je dotace na technickou pomoc dle zák. 197/2005 Sb.
poskytovaná SZIFem, žádá se přes ČSV

pokud dobře chápu postup:
1)koupíte vybavení za min 20 000 kč
2)vyplníte žádost - je k dispozici na stránkách ČSV
3)pošlete zádost do Prahy na ČSV
4)ČSV jí za vás podá na SZIF
5)peníze vám přijdou na účet (dle počtu uchazečů cca 40-50% ceny vybavení)

zdravim Vysočinu,je tam nádherně, mám tam rodinu.
Podrobnosti se dočtete ve Včelařství 2009 číslo asi 8, nevím přesně. Letos to bude zas. Dává to EU prostřednictvím ČSV. Pokud chcete získat dotaci na medomet, tak nejnižší částka pro získání dotace je 20 000Kč, ale když chcete medomet levnější, tak pro takzvanou technickou pomoc se dá do těch 20 Tis. nakoupit i nádoby na ned, refraktometr, dekantační nádoba, nádoby na čeření medu, pastovací zařízení, rozpouštěcí komory, zařízení na plnění medu do sklenic, čerpadlo na med, chladící sklad na souše, odvíčkovací zařízení- do tohoto se počítá i vydlička a odvíčkovací talíř, nebo linka za půl mega. toto se posčítá a dostanete z toho až 50% zpátky. V loni to bylo něco kolem 47%, protože fin prostředky jsou omezené a žadatelů mnoho.

Jirko, kolik máš včelstev na vytáčení?

Jeden postřeh.

Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým) vejde se těch rámků 6.

Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější

PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený elektrický pohon:
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu

Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.

No otázka byla položena dost prapodivně, je to to samé jako kdyby někdo oznámil úmysl se oženit a dotázal se kam si má dojít vyfasovat dotyčnou osobu. Takže není až tak důležité, jestli 3 nebo 4 rámky, ale jak si svoje včelaření v budoucnu a konečném stavu představuji. Pak se s výhodným řešením mohu trefit na první pokus. Mě se to samozřejmě nepovedlo. Nejdřív jsem měl 3 rámky, pak 4, pak plus 12 V pohon, pak radiální na 22 plástů, ten už je super, ale je tam hodně práce navíc a v budoucnu par. radiální na 44 plástů s jednoduchým plněním a to už bude konečná. Přitom PR medomet již běhá určitě min 80 let a nic mě nebránilo stavět nějakou poloviční verzi dříve. Takže rozhodnout se dobře na prvý pokus je super a proto také ta podobnost z manželstvím není tak moc od věci. Zdraví R. Stonjek

Rudánku, máš samosebou pravdu. Rozdíl je ten, že medomet opravdu můžeš měnit každý rok, ale ruku na srdce, ženu radši až v příštím životě (kouká mi přes rameno).

Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový. Polášek

To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! s voľnobehom a vytáčam 75 včelstiev, bez pomoci a na krku s vyše 7-mi krížikmi.
A to aj vďaka môjmu odviečkovaču ANTI, ktorý navyše rieši aj problém, ktorý ste spomenuli v predchádzajúcom príspevku, do medu idú vždy váhove rovnocenné odviečkované plásty, vďaka môjmu pílonožu.

Pokud se dobře dívám na ten použitý časový spínač, to relé uvnitř, to
má jedno na tři kontakty. Co dělá medometu logiku? Ruka? Potom by
přeci jen byla trochu výhodnější zvratná varianta čtyřrámkového
vřetene. Místo toho časového relé bych dal něco jiného. Nastavení 8
kontaktů přes usb, cena kolem 800 Kč, výroba Německo by to jistila.
Zato jen výkonější relé nebo stykače a šlo by tak udělat i 16 tras pro
radiální koš. (samozřejmě podle možností variant logiky měniče)

_gp_

2010/2/19 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> Jeden postřeh.
>
> Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth
> 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým)
> vejde se těch rámků 6.
>
> Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější
>
> PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený
> elektrický pohon:
> [odkaz] http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu
>

"To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! "
Já v současné době používám půjčený třírámkový, váhově shodné rámky do něho vybírám ručně a můžu říct, že vytáčení na něm je na zlost. Prakticky vždy je rychlost vytáčení omezena nerovnoměrnou hmotností rámků, každé založení koše má tedy svou rychlost, která se musí udržovat na hraně.
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám. Pokud ale nebude, tak jen třírámkový medomet je problém. Nemyslím tím verzi, kdy rámky jsou nízké a do třírámkového medometu se potom vejde 6 rámků, to je potom logicky šestrámkový medomet a ten je na vyvážení rámků podstatně méně citlivý.

Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám.

Pán Polášek, verte mi, nič také nepoznám!

Zdravím
podívej se na /pupek73.blog.cz/ mirek si koupil nový
medomed a má tam i video
Dědek.Cena akorát na dotaci

Když už bych se rozhodl pro nějaký druh tangenciálního med. včetně zvratného, rozhodně bych dal pohon dolů. Vibrace se kvůli těžišti zmenší, dá se tam řemenový převod, tím odpadne motor s převodovkou, který je dost drahý a riziko mírného znečištění medu a tři nohy se dole výrazně zpevní. Navíc na zpevnění se dá závaží/ např bílé cihly u mě/. Na kliku s volnoběhem se dívám s nedůvěrou i když žádné zkušenosti z ní nemám. Nejlevnější pohon se dá pořídit do 1 000 Kč a je 21 století. Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek

Zatím tolik % dotací ještě nikdo nedostal Pokud vím tak nakonec se to pohybovalo kolem 30.
A dát při třech úlech 25 000 Já bych to jako dotující ani nepotvrdil je to nepříliš hospodárné.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 18.2.2010 23:13:12
> ----------------------------------------
> zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná
> otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli
> chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se
> zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na
> kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je
> dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím
> místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika
> proměnnými
> - kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
> - jakým způsobem odvíčkujeme
> - kolik máme medníkových plástů přimedobraní
> na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli
> dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem
> Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k
> příjemnému ulehčení práce
>
>
>

Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 19.2.2010 07:11:13
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k
> dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo
> nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu
> papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.
>
>
>

"Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu."
Výrobci medometů se teď možná budou drbat, ale mně jako podklad k představě a k případné domácí výrobě stačí fotky košů a vnitřků medometů, které mají na svých webech.
Jen by mě zajímala jedna věc, dřívější kostry košů byly dělány vesměs z nosníků z ohýbaného plechu nebo z ocelových pásků 2 - 3 milimetry silných, zatímco dnes jsou kostry dělány výhradně z masivu kulatiny pr 6 milimetrů nebo tak nějak. Přitom co jsem se díval na ceníky nerezových materiálů, ty vycházejí vesměs z hmotnosti materiálu, takže na koš z kulatiny vychází materiál o třetinu až polovinu dráž než když se koš udělá z těch pásků. Je fakt, že kulatina se snadněji čistí a myje než konstrukce z pásků, ale pro nerez by to snad mělo být víceméně jedno. Taky vyšší hmotnost koše z kulatiny znamená, že není třeba tak pečlivě vybírat hmotnostně stejné rámky, bude asi rozdíl, když starý pocínovaný koš medometu na 3 rámky 39x 24 váží odhadem sotva tři kila, zatímco nerezový z masívní kulatiny 6 i víc kilo, ale že by jen proto se používala ta kulatina? A o tolik víc drahého materiálu? Argument, že kulatina se dá levně svařovat obalovanou elektrodou nebo Tigem, zatímco pásky ne neberu.

Podívejte se na tyto stránky pana Berezy. Má tam zajímavé výrobky pro včelaře. www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz/vyroba.html. Mám od něj čtyřrámkový (39 x 24) zvratný, programovatelný medomet, točil jsem s ním už dvě sezony a jsem velice spokojený, rovněž jeho odvíčkovací talíř je výborný.

Jiří

michal říha: jsem v počátcích, mám troje včely a chystám se pokud možno dostat na cca 10 a na tom skončit

r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?

"r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?"
Jenž životnost starých plechových košů je taky desítky let, koše končí tím, že zreznou a ne že se mechanickým namáháním rozpadnou.
Kromě koše mého medometu, ten byl ale dělaný ne z ocelového, ale dokonce z cca 0,8 milimetru silného zinkového plechu, což je proti ocelovému papír. A vydržel taky nejméně 20 let vytáčení plástů 39x24 z 10 - 20 včelstev, převozy do včelína do lesa.....

Medomety jsou dnes díky dotacím prodávaány za vyšší ceny, než by je výrobci prodali bez dotací. Včelař zaplatí max. 60% ceny a je spokojen.
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)

Ano je to tak , zdrařili a o dost , ale ne o celou dotaci.

Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
------------------------
:-) :-) A ještě tu o Červené Karkulce:-)

Už jenom pokles cen nerezu by vydal na hóóódně silný plech.

Ale na jejich obranu je třeba říci, že každý prodává za tu cenu, kterou jsou lidi ochotní platit. A příslib až 50% a nejméně 20litrů je velmi silná pobídka k nakupování.

Na druhou stranu, tak si kupte medomety v zahraničí, tam nemají dotace a ceny stálé:-)

A nejlíp je, když si to čleověk vyrobí sám a pak vyfakturuje. Za poctivou cenu.

Karel

kliku používám , ale samozřejmě i těch pár zatočení na medomet se při tom množství včelstev co má přítel Stonjek počítá. Do deseti včelstev to ale nehraje roli. Já mám medomet přišroubovaný k dřevotřískové desce , na které při vytáčení stojím ,aby se omezily vibrace. Nejvíce času a práce je samozřejmě při odvíčkování a při převěšování plástů.

možná máš moc rád hrátky s elektronikou.